Gen. Pavel je pro odchod do důchodu, jak bylo určeno již dříve, v 65 letech a     držet se i poznatků z Německa, Rakouska, Francie, Švýcarska, Maďarska  a dalších zemí. Hrad zveřejnil zápis z jednání o důchodech, ANO zvýšení hranice pro odchod do penze nerozporovalo

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu, nicméně nesouhlasí s konkrétním mechanismem navrženým vládou. Vyplývá to ze záznamu o březnovém jednání o důchodové reformě mezi Petrem Pavlem, zástupci vlády v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a politiky ANO.

X X X

S  GEN.  PAVLEM  DOHODNOUT  NATRVALO  DO  DŮCHOD  V  65  LETECH

HEJTMANI  PROJEDNAT  MILIARDY  S  PREZIDENTEM  PRO  KRAJE

FIALA   EKONOMIKU  KRAJŮ  NEŘEŠÍ,  ZADRŽUJE  JIM  MILIARDY

Kraje potřebují miliardy na byty pro občany, úpravu prodejen, sportovišť, nové vozovky, chodníky, školy pro žáky a učiliště, domovy důchodců, nemocnice… Už řadu let je v dezolátním stavu fotbalový stadion v Praze na Strahově, v Brně stadion Zbrojovky, v Harrachově skokanské můstky pro lyžaře. Takových případů jsou ve všech krajích stovky, tisíce. Musíme si vzít příklad z Maďarska, kde mají nádherný světový stadion na fotbal, závodiště motocyklů a aut F1.

V Brně je závodiště pro auta a motocykly, který vybudoval Svazarm, ale závody se tam nejezdí, protože se přenechal společnosti ze Španělska. ČR za závody platila jen milionové poplatky zahraničním organizátorům. ČR  to dovolila a vláda s Fialou nic neřešila a neřeší.

X X X

HÁDKY  POLITIKŮ  SOC  DEM,  MÍSTO  SJEDNOCENÍ  S  KSČM  A  BÝT  VELKOU STRANOU,  JAKO  V  MINULOSTI,  BYLA  V  PARLAMENTU  A  VLÁDLA

SOCDEM žene Paroubkovu suverenitu k soudu. Žádá její vyřazení z voleb

Sociální demokracie (SOCDEM) tvrdí, že koalice ČSSD, kterou ministerstvo vnitra zaregistrovalo pro volby do Evropského parlamentu, parazituje na její někdejší zkratce i pověsti. Proto se obrátila na Nejvyšší správní soud (NSS), kde se domáhá zrušení registrace pro ČSSD. „Celou záležitost považujeme za pokus Šmardova vedení Lidového domu narušit volební kampaň,“ řekl pro iDNES.cz předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Podle SOCDEM jde prý o zjevně neetické jednání, které může vést ke zmatení voličů, „zatemnění voleb“ a deformaci politické scény. Sociální demokracie má také výhrady k logu ČSSD s růží, které prý porušuje práva ke starším ochranným známkám sociálních demokratů. Uvádí to v návrhu, který v týdnu zpřístupnil na webu Nejvyšší správní soud (NSS).

SOCDEM se proto domáhá toho, aby soud zrušil registraci koalice ČSSD pro eurovolby, o které kladně rozhodlo ministerstvo vnitra. Návrhem se bude zabývat volební senát s předsedou Tomášem Langáškem. Soud má na rozhodnutí 15 dnů od podání. Volby se konají 7. a 8. června.

Česká strana sociálně demokratická využívala zkratku ČSSD v době, kdy byla parlamentní i vládní stranou. Poté změnila název na Sociální demokracii a zkratku na SOCDEM.

Zkratky se chopila politická strana ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie, která je spolu s hnutím Směr Česká republika a stranou Domov součástí koalice ČSSD pro eurovolby.

Mají registrované ochranné známky

SOCDEM pokládá název koalice jednoznačně za klamavý. „Je parazitováním na označení, pověsti, zkušenostech, personálním obsazení, programu a cílech navrhovatelky (SOCDEM), s cílem získat pro sebe jako účastníka voleb do EP nebo pro své představitele nebo kandidáty ve volbách do EP prospěch, jehož by koalice označená odlišně než za použití názvu ČSSD jinak nedosáhla,“ stojí v návrhu. Poukazuje také na programové rozdíly. ČSSD není podle SOCDEM autenticky sociálně demokratická strana.

Soud by se měl podle SOCDEM zabývat také logem ČSSD na propagačních materiálech. Je prý zaměnitelné s logy, která dříve sociální demokraté používali a stále mají registrované ochranné známky.

SOCDEM jde do eurovoleb samostatně, lídrem je bývalý poslanec a ministr Lubomír Zaorálek. Koalici ČSSD vede Jiří Paroubek, někdejší premiér za sociální demokraty, tehdy vystupující pod zkratkou ČSSD, nyní jako SOCDEM.

Právě Paroubek pro iDNES.cz věc komentoval slovy, že to považuje za pokus Šmardova vedení Lidového domu narušit volební kampaň ČSSD.

„Hodnotíme to tedy jako jeden z podrazů, které jsou ve straně Lidového domu obvyklé. Voliči budou na konci volební kampaně dobře vědět, že značka ČSSD je spojena se jménem bývalého premiéra za ČSSD Jiřího Paroubka a že značka SOCDEM je spojena se jménem bývalého ministra mj. Sobotkovy vlády Lubomíra Zaorálka a předsedy Šmardy. Lidový dům vlastně po soudu chce, aby rozhodl místo voličů,“ reagoval dále předseda současné ČSSD.

„Ministerstvo dobře ví, co dělá“

Podle jeho slov byla strana řádně zaregistrována ministerstvem vnitra. „Jsem přesvědčen, že ministerstvo vnitra dobře ví, co dělá,“ zdůraznil Paroubek s tím, že Lidový dům vidí ČSSD jako velkou konkurenci.

„Předpokládáme, že přání Lidového domu zrušit a politicky zlikvidovat ČSSD nebude soudem vyhověno. Proto nepřipravujeme žádný plán B, ani C, protože nepochybujeme o tom, že jsme při registraci strany i při podání kandidátky do voleb do Evropského parlamentu postupovali lege artis,“ dodal Paroubek.

Předseda SODCEM Michal Šmarda ohledně sporu pro iDNES.cz uvedl, že Sociální demokracie hájí zájmy pracujících a rozvíjí sociální stát a veřejné služby nepřetržitě 146 let.

„Žádná jiná strana si tuto tradici nemůže nárokovat. Sociální demokracie dnes stojí na straně pracujících proti snaze vlády rozbít zákoník práce a udržet v České republice nízké mzdy. Bojujeme za české zájmy,“ zdůraznil předseda.

Za každou stranu podle jeho slov hovoří její vlastní práce. „V případě České suverenity jsou to hlavně průběžné změny názvů a marná snaha za každou cenu na sebe upoutat pozornost. Nicméně probíhající soudní spor nebudeme zatím nijak komentovat,“ dodal.

Znemožnilo by to kandidaturu ČSSD

Právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy pro iDNES.cz poznamenal, že pokud by soud vyhověl návrhům SOCDEM, znemožnilo by to kandidaturu ČSSD v evropských volbách.

„Řízení před NSS se netýká sporu o možnost používat zkratku ČSSD, ale o registraci kandidátní listiny. Vyhovění návrhu SOCDEM by přirozeně zakládalo očekávání do budoucna, že se tak stane ve všech podobných případech. Smyslem existence politické strany je kandidovat, tedy takto by mohla být nepřímo nucena svůj název a především zkratku změnit,“ komentoval Kudrna.

 X X X

I did it my way. Troška, Nový i Vyskočil se rozloučili s Josefem Lauferem

Se zpěvákem a hercem Josefem Lauferem, který zemřel po dlouhé nemoci v sobotu večer ve věku 84 let, se pozůstalí rozloučili v kruhu rodiny a přátel. Neveřejné rozloučení se uskutečnilo ve čtvrtek dopoledne v obřadní síni motolského krematoria. Ze známých tváří dorazili například režisér Zdeněk Troška, herci Ivan Vyskočil a Pavel Nový či skladatel Ondřej Soukup.

Okolí rakve se zesnulým Lauferem vedle mnoha věnců od rodiny, přátel či Divadla Broadway zdobila i černobílá fotografie. Další snímky pak promítaly dvě obrazovky po stranách motolské síně. Samotný obřad doprovodily písně výhradně ve zpěvákově podání. Za zpěvu té závěrečné, původně Sinatrovy písně My Way pak zajíždějící rakev vyprovodil plný smuteční sál dlouhým potleskem. „I did it my way (tedy česky: Udělal jsem to po svém),“ znělo tak v angličtině motolskou síní.

V Divadle Broadway, kde Josef Laufer působil, se na podzim uskuteční vzpomínková akce, jak sdělil producent Oldřich Lichtenberg. „Po dohodě s Ester (Lauferovou) bychom rádi udělali opožděnou akci k Lauferovým nedožitým 85. narozeninám a vzpomínku na něj. Zazněly by tam písničky, které zpíval i skladby z představení, kde hrál. Zatím nemáme žádný termín, bude to v říjnu nebo v listopadu,“ řekl Lichtenberg. Lauferovy nedožité 85. narozeniny připadají na 11. srpna.

Josef Laufer byl považován za muže mnoha profesí. Vedle hraní a zpívání se živil i jako režisér, spisovatel, moderátor nebo tlumočník. Narodil se ve Francii, jeho otec byl českého původu a matka rodilá Španělka. Své dětství prožil v Anglii, kde otec do roku 1947 pracoval jako vojenský lékař.

Laufer si zahrál či zazpíval i v několika filmech. Jako profesionální zpěvák pop music koncertoval se skupinou Golem, řadu rolí odehrál také v muzikálech. V kariéře využíval své jazykové znalosti, hovořil plynně anglicky, španělsky a německy. Kromě hitu Sbohem, lásko, já jedu dál se proslavil i jako interpret písniček jako Maria, In The Ghetto či La Bamba. K mnoha z nich sám napsal text.

Na stříbrném plátně debutoval v muzikálu Starci na chmelu v roce 1964. Objevil se poté v desítkách filmů, televizních inscenací nebo seriálech (Tržiště senzací, Cirkus Humberto). Z posledních let byl Laufer divákům asi nejvíce znám z komediální série Kameňák.

Jeho jméno je spjato s kontroverzní písní Dopis Svobodné Evropě věnované rozvědčíkovi Pavlu Minaříkovi, který údajně připravoval pumový útok proti rozhlasové stanici Svobodná Evropa v Mnichově. Laufer však řekl, že ji nazpíval jako parodii. Historik Petr Blažek připomněl, že Josef Laufer byl registrován jako tajný spolupracovník Státní bezpečnosti pod krycím jménem Vostrý. Zpěvák to v roce 2019 pro deník Blesk označil za nesmysl.

X X X

KONEC  POLITICKÉ  KARIÉRY  LANGŠÁDLOVÉ

NESCHOPNÁ,  VŮBEC  NEMĚLA  BÝT   VE  VLÁDĚ,  VINA  FIALY

TAKOVÁ  JE  CELÁ  VLÁDA  FIALY,  GEN.  PAVEL  ŘEŠIT, ODVOLAT

Nezvládla jsem prodat svou práci. Neměla jsem lajky, řekla končící Langšádlová

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, protože ztratila podporu své mateřské strany. Vedení TOP 09 vadilo, že neumí veřejně prodat svou práci a byla málo vidět, řekla ve čtvrtek Langšádlová v rozhovoru Deníku N. Rozhodnutí stranického vedení prý respektuje.

Podrobnosti sdělí spolu s předsedkyní TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou a prvním místopředsedou strany Vlastimilem Válkem na odpoledním briefingu v Poslanecké sněmovně.

„Já si za svojí prací stojím. Za mnou stojí rektoři, akademická obec, Akademie věd a Svaz průmyslu a dopravy. Končím kvůli tomu, že jsem svoji práci neuměla veřejně prodat. Neměla jsem lajky,“ uvedla odcházející ministryně. V koaličním kabinetu byla dva a půl roku, od jeho jmenování v prosinci 2021.

Langšádlová míní, že prezentovat výsledky její práce na veřejnosti nebylo jednoduché mimo jiné i proto, že samotná agenda vědy a výzkumu zůstala po celou dobu pod ministerstvem školství.

„Vědní politika zůstala na ministerstvu školství, mně zůstala rada vlády. A prodávat vědní politiku, hodnocení výzkumných organizací, nastavování programů účelové podpory není vůbec snadné. Ani pro mého nástupce nebude jednoduché prodávat tohle zboží, které jsem dostala,“ uvedla. Ve vládě by ji měl podle médií nahradit poslanec a místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, původní profesí učitel.

Langšádlová dodala, že pro své další setrvání ve vládě neměla podporu TOP 09. „Udělala jsem spoustu věcí, ale neměla jsem podporu ze strany. Je to rozhodnutí strany a já to respektuji. Nikdy jsem o místo ve vládě neusilovala, ale vykonávala jsem ho, jak nejlépe jsem uměla,“ zdůraznila. TOP 09 má v osmnáctičlenném koaličním kabinetu dvě křesla, jejím členem je kromě končící Langšádlové ještě vicepremiér a ministr zdravotnictví Válek.

Langšádlová byla v poslední době kritizována některými stranickými kolegy za malou prezentaci svých výsledků v době, kdy TOP 09 bojuje s nízkými preferencemi. Ty nedosahují pěti procent potřebných pro vstup do Sněmovny.

X X X

Maďarský zákon o svrchovanosti dráždí europoslance, mají „vážné obavy“

Nový maďarský zákon o svrchovanosti, který má bránit zásahům zvenčí do národní politiky, v rezoluci odsoudili poslanci Evropského parlamentu (EP). Poslední usnesení v tomto volebním období, v němž poslanci hodnotili stav demokracie a dodržování hodnot právního státu v Maďarsku, přineslo několik závažných pochyb. EP se například obává, že Maďarsko nebude schopné předsedat Radě EU.

Poslanci také vyzvali Evropskou komisi (EK), aby přehodnotila své rozhodnutí o rozmrazení fondů EU, a označili tento krok za nepochopitelný.

Na závěr plenární rozpravy přijali europoslanci (399 hlasů pro, 117 proti a 28 se zdrželo hlasování) rezoluci, v níž odsoudili závažné nedostatky týkající se soudnictví, boje proti korupci a střetu zájmů, svobody médií, základních práv, fungování občanské společnosti nebo dodržování zásad jednotného trhu.

Při pohledu na poslední případy „trvalého, systémového a záměrného porušování“ unijních hodnot parlament odsoudil přijetí maďarského zákona o svrchovanosti, který podle vládnoucí strany Fidesz zabrání nepřiměřenému zasahování zahraničních osob nebo skupin do národní politiky.

Norma ustanovila takzvaný úřad pro ochranu svrchovanosti, který má zjišťovat a vyhodnocovat rizika politického vměšování. Podle europoslanců „rozsáhlé pravomoci úřadu a přísný systém dohledu a sankcí zásadně porušují demokracii … a řadu unijních předpisů“. Zákon rovněž trestá nedovolené zahraniční financování stran nebo skupin kandidujících ve volbách až tříletým vězením.

Poslanci proto v usnesení žádají Evropskou komisi, aby požádala Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku o předběžné opatření k pozastavení platnosti zákona, neboť se podle nich dotýká zásady svobodných a spravedlivých voleb.

Europoslanci nechtějí rozmrazit fondy pro Maďarsko, Komise má jiný názor

Europoslanci znovu odsoudili rozhodnutí komise odblokovat přes deset miliard zmrazených eur (více než 250 miliard korun) z unijních podpůrných fondů i přes přetrvávající kritiku porušování principů právního státu v Maďarsku. EK peníze uvolnila v předvečer prosincového summitu, na němž členské státy jednaly o navýšení unijního rozpočtu a zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a dalšími zeměmi.

Evropský parlament kvůli tomu již dříve zažaloval EK u Soudního dvora EU. V dnešním usnesení europoslanci znovu zdůraznili, že podle nich EK postupovala nepochopitelně.

V rezoluci Evropský parlament také vyjádřil obavy, že maďarská vláda nebude schopná důvěryhodně plnit své povinnosti v rámci předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2024. Na závěr europoslanci vyzvali k vytvoření komplexního mechanismu na ochranu hodnot Evropské unie.

Jak hlasovali čeští europoslanci

Z 21 českých europoslanců jich usnesení podpořilo deset. Pro hlasovali všichni tři zástupci Pirátů (Marcel Kolaja, Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa, frakce Zelených), Martina Dlabajová a Dita Charanzová (nezávislé, zvolené za ANO) z frakce Renew, Radka Maxová (nezávislá, zvolená za ANO) ze socialistické frakce, Luděk Niedermayer (TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z lidovecké frakce EPP i Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR.

Proti bylo zbylých devět europoslanců: Kateřina Konečná (KSČM, levicová frakce GUE/NGL), Ivan David i Hynek Blaško (oba zvolení za SPD), tři europoslanci z konzervativní frakce ECR (Alexandr Vondra, Evžen Tošenovský, Jan Zahradil, všichni ODS) i Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík (všichni ANO, frakce Renew).

X X |X

LIDÉ  USA  UTÍKAJÍ  DO  MEXIKA,  LEVNĚJŠÍ  ŽIVOT

Migrace naruby: Američané se stěhují za levnějším životem do Mexika

O mexicko-americké hranici se toho napsalo spoustu a s každými americkými volbami je proud imigrantů do Spojených států tradičně ožehavým tématem. Poslední dobou ale přibývá lidí, kteří se vydávají opačným směrem.

Náklady na život v některých městech USA totiž začínají být neúnosné. Vzorovým příkladem může být San Francisco. V kalifornském městě proslulém retro tramvajemi jezdícími po členitých kopcích za nemovitost lidé často dají i milion dolarů (přes 23,5 milionu korun). A aby mohli zaplatit průměrný nájem, musejí vydělávat přinejmenším trojnásobek tamní minimální mzdy.

Situace přitom není o moc lepší ani v jiných státech. Téměř polovina obyvatel federace uvádí, že situace s bydlením je jedním z nejpalčivějších problémů, kterým čelí. Vzhledem k povaze amerického kapitalismu tak lidé často musejí volit mezi placením nájmu nebo základním zdravotním pojištěním.

Pro starší lidi je situace ještě méně únosná. Mnozí z nich nemají důchody a jejich produktivní léta se blíží ke konci. Tato část obyvatelstva se rozhodla, že stáří v práci vymění za důstojné dožití v jiné zemi.

X X X

GRAUBNER  ODMÍTÁ  INFORMACE  O  EXPREZIDENTOVI  ZEMANOVI

‚Politováníhodná událost‘. Graubner se distancoval od uvedení knihy o Zemanovi v Arcibiskupském paláci

Pražský arcibiskup Jan Graubner se distancoval od akce, při které byla minulý týden v Arcibiskupském paláci na Hradčanech představena kniha Spiknutí o okolnostech hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana v roce 2021. O pronájmu neměl Graubner potřebné informace, stojí v prohlášení České biskupské konference na jejím webu. Prohlášení na svých stránkách zveřejnilo i pražské arcibiskupství.

 Kniha Spiknutí Luboše Procházky a Radima Panenky popisuje Zemanovu hospitalizaci na podzim 2021 a tehdejší události, které měly podle autorů za cíl zbavit Zemana pravomocí hlavy státu. Publikaci požehnal kardinál Dominik Duka, který ke knize napsal i proslov.

Představení knihy se kromě Zemana zúčastnili také například bývalý hradní kancléř Vratislav Mynář, expremiér Jiří Paroubek, bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák nebo europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

„Setkání v Arcibiskupském paláci v souvislosti s knihou ‚Spiknutí‘ považujeme za politováníhodnou událost a jsme si vědomi pohoršení, které mezi lidmi vyvolalo, o čemž svědčí nemalé množství reakcí, především z řad katolíků. Těmto reakcím rozumíme, slyšíme je a bereme je vážně,“ uvedli biskupové ve společném prohlášení.

Na společném jednání se Graubner od akce distancoval. Biskupům vysvětlil, že Arcibiskupský palác byl pronajat bez toho, že by měl k akci potřebné informace. Plzeňský biskup Tomáš Holub na síti X ocenil, že prohlášení distancující se od prezentace knihy Spiknutí na pražském arcibiskupství přijali biskupové jednohlasně.

Biskupové se také dohodli na opatřeních pro pořádání veřejných akcí v církevních prostorách. „Při pronájmech těchto prostor se bude důsledně oddělovat církevní a světský rozměr takových akcí včetně vhodnosti přítomnosti církevního představitele,“ uvedli biskupové.

X X X

Ukrajina tajně použila střely dlouhého doletu, nová pomoc vítězství nezaručí

Ukrajinská armáda už začala používat balistické rakety dlouhého doletu. Tajně jí je poskytly Spojené státy. Podle agentury AP Ukrajinci jimi minulý týden bombardovali ruské vojenské letiště na Krymu a v noci na středu i ruské síly v jiné okupované oblasti. Poslední schválený balík vojenské pomoci může dle expertů odvrátit porážku Ukrajiny, vítězství jí však zatím nezajistí.

Nové rakety, o které ukrajinští představitelé dlouho usilovali, umožňují Ukrajině téměř dvojnásobný dolet – až 300 kilometrů – ve srovnání s raketami středního doletu, které země dostala od Spojených států loni v říjnu. Jeden z představitelů uvedl, že USA v rámci nového balíčku vojenské pomoci, který ve středu podepsal prezident Joe Biden, poskytne těchto raket ještě víc.

Biden schválil dodávku taktického raketového systému dlouhého doletu, známého jako ATACMS, na začátku března. Američané zahrnuli „významný“ počet těchto raket do tehdy oznámeného balíčku pomoci ve výši 300 milionů dolarů.

Dva američtí představitelé, kteří hovořili s AP pod podmínkou anonymity, aby mohli o dodávce hovořit dříve, než se dostane na veřejnost, nechtěli uvést přesný počet raket poskytnutých minulý měsíc ani v posledním balíčku pomoci, který v součtu činí asi miliardu dolarů.

Ukrajina si své zbraně musí šetřit, přičemž nyní čelí čím dál silnějším ruským útokům. O rakety dlouhého doletu dlouhodobě žádá i proto, že jí dodává kritickou schopnost zasáhnout vzdálenější ruské cíle, což ukrajinským silám umožňuje zůstat v bezpečí mimo dosah.

Informace o dodávce byly utajeny natolik, že zákonodárci a další lidé v posledních dnech požadovali, aby USA zbraně poslaly – aniž by věděli, že už jsou na Ukrajině.

Po celé měsíce se USA rakety dlouhého doletu Ukrajině zdráhaly poslat z obavy, že by je Kyjev mohl použít k úderům hluboko na ruském území, čímž by rozzuřil Moskvu a eskaloval konflikt. To byl hlavní důvod, proč administrativa v říjnu místo nich poslala verzi středního doletu s doletem asi 160 kilometrů.

Vysoce postavený americký vojenský představitel ve středu uvedl, že Bílý dům a vojenští plánovači pečlivě prozkoumali rizika poskytnutí raket dlouhého doletu Ukrajině a usoudili, že nyní je správný čas na to, aby je Ukrajina dostala.

Admirál Christopher Grady, místopředseda sboru náčelníků štábů, agentuře AP řekl, že zbraně dlouhého doletu pomohou Ukrajině zlikvidovat ruské logistické uzly a vojska, která nejsou shromážděná na frontové linii. Odmítl uvést, jaké konkrétní zbraně byly poskytnuty, ale řekl, že budou „velmi rušivé, pokud budou použity správně, a já jsem přesvědčen, že budou“.

Stejně jako u mnoha dalších sofistikovaných zbraňových systémů poskytnutých Ukrajině zvažovala administrativa, zda jejich použití nebude znamenat riziko další eskalace konfliktu. „Myslím, že nastal správný čas, a šéf (Biden) rozhodl, že je správný čas je poskytnout na základě toho, kde se boj právě teď nachází,“ řekl Grady.

„Myslím, že to bylo velmi dobře zvážené rozhodnutí, a opravdu jsme ho vyždímali – ale opět, kdykoli zavádíte nový systém, jakoukoli změnu – na bojišti, musíte promyslet jeho eskalační povahu,“ dodal.

Zelenskyj dodávku nepřímo potvrdil

Ukrajinští představitelé veřejně nepřiznali přijetí ani použití dálkových ATACMS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však při poděkování Kongresu za schválení nového zákona o pomoci na síti X poznamenal, že „ukrajinské kapacity dlouhého doletu, dělostřelectvo a protivzdušná obrana jsou nesmírně důležitými nástroji pro rychlé obnovení spravedlivého míru.“

Jeden z amerických představitelů uvedl, že Bidenova administrativa loni varovala Rusko, že pokud Moskva získá a použije na Ukrajině balistické rakety dlouhého doletu, Washington poskytne Kyjevu stejné kapacity.

Rusko získalo některé z těchto zbraní ze Severní Koreje a na Ukrajině už je použilo, uvedl zmíněný úředník, což prý přimělo Bidenovu administrativu, aby dala novým raketám dlouhého doletu zelenou. USA odmítly potvrdit poskynutí těchto raket Ukrajině do té doby, než je ukrajinská armáda skutečně využije v boji a než Kyjev schválí zveřejnění této informace.

Jeden z představitelů uvedl, že zbraně byly použity počátkem minulého týdne k úderu na letiště v Džankoji, městě na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Znovu byly použity v noci východně od okupovaného města Berďansk. Videa na sociálních sítích minulý týden ukazovala výbuchy na tamním vojenském letišti, ale úředníci nechtěli potvrdit, že šlo o ATACMS.

První využití těchto zbraní Ukrajinou přišlo v době, kdy politická patová situace v americkém Kongresu na několik měsíců odložila schválení balíku pomoci Ukrajině, Izraeli a dalším spojencům ve výši 95 miliard dolarů. Ukrajina se potýká s akutním nedostatkem dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany, a proto kvůli zpoždění financování ze strany USA munici omezuje.

Válka trvá už třetím rokem a Rusko využilo zpoždění v dodávkách amerických zbraní a vlastní převahy v palebné síle a personálu k zesílení útoků na východě Ukrajiny. Stále častěji používá satelitem naváděné klouzavé bomby – shazované z letadel z bezpečné vzdálenosti – k potírání ukrajinských sil sužovaných nedostatkem vojáků a munice.

Rakety středního doletu dodané loni Ukrajině a některé z nedávno zaslaných raket dlouhého doletu nesou kazetovou munici, která se při výstřelu otevírá ve vzduchu a vypouští stovky bomb namísto jediné hlavice. Jiné nedávno zaslané rakety mají jedinou hlavici.

Jedním z rozhodujících faktorů březnového rozhodnutí o zaslání zbraní byla schopnost americké armády začít nahrazovat starší ATACMS. Armáda nyní nakupuje přesné úderné střely, takže je pro ni pohodlnější vyřadit ATACMS z prodeje a poskytnout je Ukrajině, dodal nejmenovaný člen americké administrativy.

„Ve válce se někdy musíte aspoň udržet“

Poslední schválený balík americké pomoci může odvrátit porážku Ukrajiny, vítězství jí však zatím nezajistí, shodují se odborníci. „Ukrajině to dává perspektivu, že bude s to tento rok pokračovat ve válce,“ míní Michael Clarke, který vyučuje válečná studia na londýnské King’s College. „Někdy je to ve válce tak, že se v ní prostě musíte dokázat udržet. Musíte předejít tomu, abyste byli převálcováni,“ uvedl Clarke.

Také podle ředitele britského institutu RUSI Matthewa Savilla umožní americká podpora „patrně pouze stabilizovat ukrajinské pozice v tomto roce a začít přípravy na ukrajinské operace v roce 2025“. Rozdíl na frontě by mohl být znát už v následujících dnech.

Ukrajina se totiž díky vyhlídce dodávek nebude muset zdráhat uvolnit ze svých arzenálů šetřenou munici. Právě dělostřelecká munice je klíčová pro to, aby Ukrajina zastavila postup ruských vojsk. Vedle ní země potřebuje také protiletadlové střely, aby mohla ochránit civilní obyvatelstvo i infrastrukturu.

Ukrajinský opoziční poslanec Vadym Ivčenko se domnívá, že hlavním úkolem Ukrajiny pro tuto chvíli je udržet pozice, než v polovině léta dorazí hlavní objem přislíbené pomoci. Poté se Ukrajina může začít soustředit na to, aby získala zpět území, o něž nedávno přišla v Doněcké oblasti. Na konci léta by se podle něj mohla pokusit o protiofenzivu.

Někteří experti však pochybují, že Ukrajina v nejbližší době dokáže uskutečnit protiofenzivu, byť i v malém rozsahu. Stejně tak Rusko je podle analytiků po dvou letech válčení vyčerpáno a nemusí být s to do příštího roku uskutečnit ofenzivu, která by vedla k zásadnějším strategickým ziskům.

X X X

Ukrajinci v branném věku budou moci získat pas jen ve vlasti, rozhodl Kyjev

Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev dále zpřísnil pravidla mobilizace. O den dříve ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo pozastavení konzulárních služeb pro muže v branném věku, kteří pobývají v zahraničí, a to do 18. května.

Tou dobou podle ukrajinské diplomacie vstoupí v platnost nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.

Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Dnešní vládní rozhodnutí ohledně vydávání pasů mužům v branném věku pouze na území Ukrajiny, a nikoliv tedy i na diplomatických misích v zahraničí, se podle agentury nevztahuje na obyvatele země, kteří mají během válečného stavu povolení k překročení hranic včetně lidí se zdravotním postižením.

Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 mnoho Ukrajinců narukovalo do armády dobrovolně. Po více než dvou letech bojů však Ukrajina podle Reuters čelí nedostatku vojáků, kteří zemi brání před větší a lépe vybavenou ruskou invazní armádou.

V zahraničí žijí statisíce ukrajinských mužů v branném věku, napsal Reuters. Podle statistického úřadu Eurostatu žilo v Evropské unii k lednu letošního roku přibližně 4,3 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česko.

Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz dnes podle Reuters uvedl, že jeho země je připravena pomoci Ukrajině při návratu mužů v branném věku do vlasti. Jak by chtěla Varšava v tomto ohledu konkrétně pomoci, neupřesnil. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelích a kavárnách a když poslouchají, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ řekl Kosiniak-Kamysz.

X X X

 Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina Apti Alaudinov slíbil zničit NATO do roku 2030. Generál, označovaný některými zdroji za možného nástupce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, se tak vyjádřil v propagandistickém pořadu ruské televize.

 „Rusko zvítězí v této speciální vojenské operaci a na všech ostatních bojištích,“ řekl Alaudinov pořadu 60 minut kanálu Rossija-1, ve kterém moderuje prokremelská propagandistka Olga Skabejevová.

Alaudinov, kterého Putin jmenoval náměstkem na hlavním ředitelství pro vojenskou a politickou práci na ministerstvu obrany, slíbil, že členové Severoatlantické aliance, kteří „běhají za USA jako podvraťáci“ nakonec pokleknou, budou skládat přísahu a prosit o přijetí do ruského společenství.

„Ano, do roku 2029-2030 budeme muset tvrdě pracovat, ale mohu vás ujistit, že výsledkem této speciální vojenské operace bude, že blok NATO přestane existovat ve formátu, v jakém existuje dnes,“ řekl Alaudinov.

Ruský list Novaja Gazeta jej označil za potenciálního nástupce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, u něhož byla před pěti lety údajně diagnostikována nekrotizace slinivky. Zprávy o jeho nemoci „přiměly Kreml, aby hledal nástupce,“ uvedl v pondělí deník.

Putin na konci března označil za „naprostý nesmysl“, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl šéf Kremlu. „Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.

Později pak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně upozornil, že vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině.

Země Severoatlantické aliance, které považují ruskou válku proti Ukrajině za nevyprovokovanou, podporují Ukrajinu dodávkami zbraní nebo výcvikem jejích vojáků a poskytováním zpravodajských informací. Po ruském vpádu na Ukrajinu se ke vstupu do NATO v obavách z ruské rozpínavosti rozhodlo Finsko a Švédsko.

X X X

SIPRI: najväčší ročný nárast vojenských výdavkov v 21. storočí (František Škvrnda)

Jedna z pravidelných informácii (fact sheet) TRENDS IN WORLD MILITARY EXPENDITURE, 2023 (Trendy vo vývoji svetových vojenských výdavkov, 2023) renomovaného Štokholmského medzinárodného ústavu výskumu mieru, známeho pod skratkou SIPRI, prišla s novým varovným i smutným obsahom. Globálne výdavky na zbrojenie dosiahli vlani 2 443 miliárd USD (v Európe nepoužívajúcej „US mieru“ to môžeme previesť aj na 2,443 trilióna dolárov).

Smutné na informácii je aj to, že ide o nový „rekord“ od konca 60. rokov minulého storočia, kedy SIPRI začal sledovať tento fenomén. Rast vojenských výdavkov trvá už deväť rokov. Informácia zdôrazňuje aj zlovestnú skutočnosť, že 6,9 % je najväčší medziročný nárast v tomto storočí (od roku 2009). Nelichotivé je aj to, že svetové vojenské výdavky na osobu (306 dolárov) boli najvyššie od roku 1990. Nezabudnime, že v roku 1990 podľa neoficiálnych údajov na webovej stránke worldometer žilo na Zemi o niečo viac ako 5,3 miliardy ľudí. V roku 2023 sa ich počet zvýšil na viac ako 8 miliárd, z ktorých mnoho žije veľmi biedne.

Vlaňajšie zvýšenie vojenských výdavkov spôsobila okrem „bežných“ bezpečnostných problémov 21. storočia aj synergia vojen a rastúceho napätia a neistoty vo svete.

Stručne o trendoch vo vývoji svetových vojenských výdavkov v rokoch 1988 – 2023

Zopakujeme fakty o vývoji celosvetových výdavkov na zbrojenie, o ktorých sme už viackrát písali. Sú viditeľné aj na obrázku Figure 1. World military expenditure, by region, 1988 – 2023 v informácii. Chýbajú tam len výdavky za rok 1991 kvôli absencii údajov zo ZSSR. Konkrétne sumy nebudeme porovnávať, lebo ich výška sa mení podľa toho, z akého roka sa berú stále ceny v USD. V tohtoročnej správe sa výška výdavkov počítala podľa stálych cien v USD z roku 2022. Predsa však doplníme, že podľa nich sa magická hranica 2 000 miliárd dolárov prekročila v roku 2019.

Celosvetové vojenské výdavky sa začali znižovať v roku 1988, čo pokračovalo do roku 1996. V rokoch 1997 až 1999 sa ich suma držala zhruba na rovnakej úrovni (v roku 1998 mierne vzrástla). V roku 2000 začal rast výdavkov, ktorý dosiahol vrchol v roku 2011. Potom do roku 2014 dochádzalo k ich miernemu poklesu. V roku 2015 znovu začal rast, ktorý v roku 2022 a najmä 2023 viedol k výraznému „skoku“ v sume peňazí vydávaných na tieto účely.

Vo vývoji vojenských výdavkov vo svete sa okrem toho, že sa po kratších obdobiach poklesu, znovu vracajú k rastu, ťažko dá nájsť nejaký jednoznačný trend. Okrem toho sú aj regionálne a štátne odlišnosti, ktoré majú rozličné dôvody, takže analýza príčin ich vývoja v dlhšom časom období je komplikovaná.

Zvláštna konštanta vo vývoji svetových vojenských výdavkov

Vo vývoji svetových vojenských výdavkov však predsa len existuje jedna, už vyše 50-ročná, konštanta. Najvyššie vojenské výdavky vo svete od začiatku sledovania tohto fenoménu v SIPRI majú USA. Ide o jeden zo základných znakov fungovania medzinárodného poriadku založeného na pravidlách. Je s ním spojené aj to, že Spojené štáty majú v zahraničí niekoľkokrát viac vojenských základní ako všetky ostatné štáty sveta dokopy. No a to sú ešte stále štáty, ktoré volajú po tom, aby na ich území Washington zriadil ďalšie základne.

Nechceme byť zlomyseľní, ale liekom na túto zvláštnu vojenskú chorobu Spojených štátov by mohlo byť, ak by sa na územiach okolo nich začali budovať základne štátov, proti ktorým ich vytvárajú oni. Zo zemepisného hľadiska to je vlastne nemožné. Existujú však dve ďalšie možnosti, ktoré sú značne komplikované i nákladné, ale môžu zobudiť zdravý rozum aspoň v časti amerických vládnucich kruhov.

Prvou sú rakety, ktoré dosiahnu územie USA. Môžu byť umiestnené aj na viacerých druhoch nosičov. Druhou sú lietadlové lode, v ktorých majú USA tiež veľkú prevahu. A tak sa v rámci medzinárodného poriadku založeného na pravidlách v USA a aj medzi ich spojencami zdvihne veľký krik, ak niektorý „nespojenecký“ štát zvyšuje počet svojich rakiet či lietadlových lodí a zdokonaľuje ich. Ide však, žiaľ, už o signál na ďalšie kolo pretekov v zbrojení, ktoré zdá sa, že Washingtonu vyhovujú. Podľa niektorých názorov spojených najmä s kritickými teóriami medzinárodných vzťahov, USA v pretekoch v zbrojení nemôžu prestať, lebo šírenie hrozby protivníka, ktorý chce prekaziť nimi vymyslený a čoraz menej fungujúci medzinárodný poriadok založený na pravidlách, drží pokope spoločnosť. A tá je čím ďalej, tým viac polarizovaná a zmietaná ťažkosťami a neznášanlivosťou. Navyše slúži aj na strašenie spojencov či už v NATO (čo vidíme najmä v Poľsku a Pobaltí, ale aj v ČR) alebo aj inde.

Všetko vo svete by bolo jednoduchšie, keby sa USA vzdali plánov na ovládanie (dominanciu) vo svete. Na námietku podporovateľov sveta podľa USA či Pax Americana, že by to viedlo k rastu konfliktov vo svete, možno veľmi jednoducho odpovedať, že nemajú pravdu. Ak zoberieme len vývoj po rozpade bipolarity, nijaká iná veľmoc sa neangažovala v toľkých konfliktoch tak ďaleko od svojich hraníc ako USA. A treba dodať, že nikde, kam smerovala politická a vojenská podpora USA, alebo šliapli aj baganče ich vojakov, nie je pokoj. Irak (opakovane), Kosovo, Afganistan, Irak, Líbya, Sýria i iné štáty Blízkeho východu, Ukrajina, aby sme spomenuli len tie najväčšie konflikty. V širšom pohľade výrazne prispievajú k rastu napätia aj v Afrike, dnes najmä západnej ako aj v africkom rohu. A novým hitom bezpečnostnej politiky USA sa stáva akýsi deviantný záujem o indicko-tichooceánsky región, kde sa obviňuje zo všetkého možného zlého ČĽR, s ktorou prehrávajú v ekonomickom súťažení (vojne?).

O vojenských výdavkoch v roku 2023

Päť štátov s najväčšími vojenskými výdavkami, ktoré spolu predstavovali 61 % ich svetového súhrnu, boli USA (916 miliárd), ČĽR (odhad 296 miliárd), RF (odhad 109 miliárd), India (83,6 miliárd) a Saudská Arábia (odhad 75,8 miliárd). Poradie na týchto miestach sa zostalo rovnaké ako v roku 2022.

Iná situácia je v prvej pätnástke štátov s najväčšími vojenskými výdavkami. Najvýraznejší postup nahor zaznamenalo Poľsko, ktoré sa s 31,6 miliardami dostalo oproti roku 2022 z 19. na 14. miesto. S 64,8 miliardami sa dostala vyššie z 11. na 8. miesto aj Ukrajina. Vypadla odtiaľ Kanada.

Najväčší nárast výdavkov v roku 2023 mali Poľsko (o 75%!) Ukrajina (o 51 %) a RF (24 %). Vojenské výdavky podľa ukazovateľa podielu na HDP boli najvyššie na Ukrajine (37 %), v Alžírsku (8,2 %), Saudskej Arábii (odhad 7,1 %), RF (odhad 5,9 %) a Izraeli (5,3 %). Ak by sa však hodnotil ukazovateľ vojenských výdavkov na hlavu v štáte, ako napr. pri HDP, dostali by sme iné čísla. Pre istotu sa to však nerobí, lebo USA a Západ by z toho nevyšli dobre.

Výdavky 31 členských štátov NATO v roku 2023 dosiahli 1 341 miliárd USD, čo bolo 55 % ich svetového súhrnu. Medzi 40 štátmi s najväčšími vojenskými výdavkami bolo 16 štátov NATO. V súvislosti s tým sa možno opýtať na príčiny tohto stavu až tromi spôsobmi. Prvá otázka spočíva v tom, kto tak vážne ohrozuje štáty paktu, ktorého obyvateľstvo netvorí ani 10 % populácie Zeme, že musí vydávať toľko na vojenské účely? Druhá otázka je, či politický režim na spôsob Západu, dnes silne ekonomicky neoliberálny, nemá v sebe zakódovanú pod tlakom vojensko-priemyslového komplexu prepojeného s finančnými kruhmi potrebu vysokých vojenských výdavkov (dnes už nestačia 2 % HDP a najväčší jastrabi volajú po 4 %)? Tretia otázka by mohla znieť, či NATO týmto nevyvoláva najmä u štátov, ktoré považuje za protivnícke, do značnej miery pociťovanie bezpečnostných hrozieb? Ani jeden zo štátov NATO nebol od jeho vzniku napadnutý iným štátom. Zato štáty NATO tie mimo paktu napadli mnohokrát.

Iný typ otázky o výške vojenských výdavkov vo svete by sme mohli postaviť tak, že koľko peňazí v roku 2023 išlo do zástupnej vojny USA (s podporou spojencov) s RF na Ukrajine. V tomto prípade nejde len o rok 2023, ale aj o to, čo uverejnila agentúra Bloomberg 9. apríla (The US and Its Allies Face a $10 Trillion Reckoning in the Race to Rearm /voľne preložené USA a ich spojenci čelia v pretekoch o zbrojenie vydaniu 10 tisíc miliárd dolárov/). Podľa článku štáty NATO budú musieť ďalej zvyšovať v dôsledku postupu na Ukrajine svoje vojenské výdavky. Musia tak urobiť aj pri nestabilite verejných financií a dlhodobých problémoch v daniach, sociálnom zabezpečení a vládnych pôžičkách.

V správe sa však divne (po krízach, ktorými Západ prešiel v tomto storočí) nepredpokladá, že zvyšujúce sa vojenské výdavky kvôli reakcii na konanie ČĽR, RF a situácii na Blízkom východe, povedú k fiškálnej kríze (možno sa len viac roztočia tlačiarne peňazí a odnesú si to obyvatelia v novej krutej vlne zvyšovania inflácie – pozn. autora). Štáty NATO sa vraj viac boja problémov spojených s neschopnosťou brániť svoje krajiny.

No ale veď týmto zdôvodňoval Vladimir Putin začatie špeciálnej vojenskej operácie na Ukrajine. Kto z tých, čo trochu viac premýšľajú nad chaosom, ku ktorému vo svete došlo pri presadzovaní medzinárodného poriadku založeného na pravidlách, často porušujúcom medzinárodné právo, uverí, že členské štáty NATO, obzvlášť v Európe, musia zvyšovať vojenské výdavky kvôli modernizácii čínskych ozbrojených síl? Na Blízkom východe viaceré západné štáty, najmä USA, svojou politikou len prispievajú k rastu geopolitického napätia, kríz a konfliktov. No a ťažko nájsť aj dôvod, prečo by putinovské Rusko malo zaútočiť na Poľsko, pobaltské štáty a ČR, nehovoriac už o Nemecku či Francúzsku. Po prvé z vojenského hľadiska to je takmer nepredstaviteľné (a vidia to len „odborníci“ na postoch ministrov obrany v štátoch NATO) a po druhé, čo by tým vlastne Rusko pre seba dosiahlo?

Mašinéria vojenskej výroby na Západe poháňaná rusofóbiou a sinofóbiou sa, zdá sa, že aj napriek veľkým ťažkostiam dáva do pohybu. Jej rozvoj však nikomu okrem vojensko-priemyslového komplexu a finančným kruhom, ktoré ho podporujú, nič neprinesie. No a napr. veľkej zelenej Annaleny Baerbockovej by sme sa mohli opýtať, ako to prispeje k jej vízii zelenej politiky. A politicky nekorektne dúfame, že bývalá neschopná nemecká ministerka obrany ale čoraz viac agresívnejšia predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyenová navyše zapletená do škandálov, sa znovu na jej čelo nedostane. Prispela však, žiaľ, k tomu, že mierový projekt EÚ sa stal nefunkčným a slúži jastrabom z USA.

Vo veľkých regiónoch došlo k najväčšiemu nárastu vojenských výdavkov v Afrike (!) o 22 % (v severnej dokonca o 38 %), v Európe o 16 % (vo východnej o 31 %) a na Blízkom východe o 9 %. V menších regiónoch, ktoré SIPRI vymedzuje v rámci veľkých, sa znížili výdavky v južnej Amerike (- 0,3 %), strednej Amerike a Karibiku (- 0,4 %), Oceánii (- 0,9 %), juhovýchodnej Ázii (- 1,6 %) a v strednej Ázii (- 5,3 %).

Záverom o „litere“ a „duchu“ správ SIPRI

Patríme k tým, ktorí sa už desaťročia radi obracajú k materiálom SIPRI. Ide o bezpečnostno-politicky relatívne neutrálne texty, ktoré predstavujú najvýznamnejší zdroj údajov o stave a vývoji medzinárodnej bezpečnosti v oblastiach, ktoré ústav sleduje. Sú precízne zostavované aktuálne i z vývojového hľadiska na premyslenom metodologickom základe. Ide nielen o vojenské výdavky, ale aj o prehľady ozbrojených konfliktov, vojenskej výroby, obchodu so zbraňami a ďalšie témy, ktoré sú obsahom ročeniek SPRI. Stojí sa pri nich však na západnom chápaní medzinárodnej bezpečnosti a svetovej politiky a ekonomiky, čo sa v posledných rokoch prejavuje už protirečivejšie. „Litera“ informácií SIPRI je objektívna. Iné to je však s ich „duchom“. Ústav, ktorého fungovanie je veľmi drahé, si nemôže dovoliť hľadať odpovede na otázku, v čom je základná príčina toho, že stav medzinárodnej bezpečnosti sa v posledných rokoch veľmi zhoršil. Ak sa však chce, môže sa dospieť na základe kritického zamyslenia sa nad komentármi k údajom a ich súvislostiach k tomu, kto je za týmto vývojom skrytý. A hoci nie so všetkými krokmi RF a ČĽR v týchto oblastiach možno súhlasiť, nie sú to v globálnom rámci najväčšie zdroje bezpečnostných komplikácií. A tým, čo prináša neoliberálna globalizácia na spôsob USA pre medzinárodnú bezpečnosť, sa SIPRI nezaoberá. František Škvrnda, (Nové slovo), server  vasevec.cz

X X X

Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek

Šéf českého tenisového svazu Ivo Kaderka je ve vazbě, ale výkonnému výboru svazu se neulevilo. Bude totiž muset najít víc než jen 30 milionů korun, které má vrátit Národní sportovní agentuře za neoprávněné čerpání dotací. „Vedení svazu už teď ví, že to bude mnohem víc. Mluví se o částce mezi 120 až 150 miliony korun,“ přibližuje investigativní reportér Českého rozhlasu Artur Janoušek.

 Ve svazové pokladně se našlo jen 2,7 milionu korun, což stačí na pokrytí běžných výdajů na dva měsíce. Svaz navíc přišel o generálního partnera skupinu Agel miliardáře Tomáše Chrenka, která kvůli kauze přerušila spolupráci.

Nejpreferovanější variantou, jak získat peníze, které ve svazu nejsou, je najít marketingové partnery. Svaz doufá, že se mu na valné hromadě podaří zlepšit pošramocenou prestiž. A s novými stanovami i šéfem najít někoho, kdo se s ním bude ochoten spojit,“ uvádí novinář.

V kauze jde mimo jiné o to, že peníze od státu posílal Český tenisový svaz přes spolek Orel jednota Praha – Balkán, který ovládá tenisový funkcionář a Kaderkův spolupracovník Vojtěch Flégl.

Investigativci se na spolek zaměřili proto, že v roce 2021 přes něj na podporu českého tenisu šlo 40 milionů korun, tedy asi třetina všech peněz.

„Spolek dostával peníze na pořádání turnajů a na jednotlivé služby si najímal firmy, které opět patřily Fléglovi nebo jeho manželce. A nechával si proplatit peníze i za služby, které ve skutečnosti neodvedl,“ vysvětluje Janoušek.

Podezřelé na věci bylo například to, že firma SMART DEAL za každý turnaj účtovala vždy 121 tisíc korun, ať už se konal v Praze, v České Lípě nebo v Ostravě. Z vyúčtování turnaje Macha Lake Open například vyplynulo, že svaz na něj poslal 1,8 milionu korun, ale ve skutečnosti na něj šel jen milion.

Úhlavní nepřítel

Vedení svazu i Vojtěch Flégl odmítli na otázky novinářů odpovídat, ti se proto obrátili i na všechny kluby, kde se turnaje odehrávaly. Na otázku, proč si vybraly zrovna tento spolek, ale žádný z nich neodpověděl. Později vyšlo najevo, že se řídily Fléglovým pokynem s Janouškem nekomunikovat.

Jediný, kdo nařízení porušil, byl organizátor Macha Lake Open Ronald Wawrečka. „Nakonec na to doplatil, turnaj mu pro rok 2023 sebrali a poslali ho do Říčan, i když už měl nasmlouvané partnery, dotace a stálo ho to pak dost peněz. Po zatčení Kaderky a obvinění dalších lidí mu ale turnaj zase vrátili,“ uvádí.

Kaderka prý novináře vnímal jako své úhlavní nepřátele a jménem výkonného výboru vycházely na oficiálním webu svazu reakce, že Janoušek je lhář.

„Ptal jsem se těch lidí, jak je možné, že to nevěděli. Říkali, že když jsme něco vydali, Kaderka uspořádal poradu a tři hodiny vyprávěl, jaký jsem lhář. Na zeď promítal největší úspěchy českého tenisu, aby zdůraznil, že se někdo snaží poškodit tak úspěšný sport,“ popisuje.

Janoušek dodává, že Kaderka dokáže být velmi přesvědčivý a lidé mu věřili, někteří možná z pohodlnosti. „On to všechno řídil, měl veškeré pravomoci. Měl pod sebou svazové finance i ve stanovách bylo napsáno, že prezidentem svazu je Ivo Kaderka,“ konstatuje s tím, že svaz by měl nově vést předseda se dvěma místopředsedy.

X X X

Spořicí účty nabízejí úroky nad inflaci. Banky lákají klienty, jaké jsou nejvýhodnější?

Ačkoliv se očekávalo, že v době nízké inflace okolo 2 procent budou klesat úroky na spořicích účtech, opak je pravdou. Úrokové sazby se totiž stále drží velmi vysoko, a to i z toho důvodu, že Česká národní banka rychle nesnižuje základní úrokovou sazbu. To je výhodou pro spotřebitele, kteří mohou využívat spořicí účty k bezpečnému odkládání peněz. Jaké jsou nejvýhodnější?

Česká národní banka velmi dlouho držela základní úrokové sazby na 7 procentech. Nyní je po sérii snížení na 5,75 procenta. To by mělo být spojeno i s úpravami bank u sazeb na spořicích účtech. Některé finanční instituce ale stále ponechávají výhodné úročení a lákají tím nové klienty.

 To je příklad spořicího účtu u Trinity Bank, která nabízí úročení ve výši 6,08 procenta do vkladu 250 tisíc korun. Nad tento vklad platí úrok 5,58 procenta. Nabídka platí pro stávající i nové klienty při založení nového účtu.

  Výhodný úrok přináší i nováček na trhu Partners Banka. Ta pro své klienty představila spořicí účet s 6,03 procenty. Podmínkou je minimálně pětkrát měsíčně zaplatit kartou.

Třetí je slovenská VÚB. Pokud své peníze uložíte zde, dosáhnete na úrok 5,80 procenta. Musíte ale počítat s administrativní překážkou. Jelikož se jedná o pobočku slovenské banky, tak musí klient dodat potvrzení o daňovém domicilu z finančního úřadu. V opačném případě vám strhne banka daň 19 procent.

Dobré zhodnocení peněz nabízí i Max banka s 5,70 procenty. Úročení platí do vkladu 500 tisíc korun. Nad tuto hranici ale nepřichází větší snížení. Při uloženém více jak půl milionu korun je měsíční sazba na 5,60 procenta.

Úrok do pěti procent nabízí celkem devět bank

UniCredit na svém spořicím účtu snížila úrok na 5,50 procenta. Úročí se vklady do dvou milionů. Podmínkou jsou aspoň tři platby kartou za měsíc. Stejný úrok nabízí i Fio banka, která ale úročí do 200 tisíc korun a mBank do 100 tisíc korun. Obě banky pak snižují úrok u svého hraničního pásma na 0,10 procenta.

X X X

Skončilo 139. plenární zasedání České biskupské konference

Od 22. – 24. dubna 2024 jednali biskupové Čech, Moravy a Slezska na 139. plenárním zasedání ČBK, které se konalo na Erlebachově boudě ve Špindlerově Mlýně. Jednání se účastnili i zástupci apoštolské nunciatury v ČR, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo i tajemník N’gbesso Vital Akélé Ohochi, a rovněž zástupci mužských a ženských řeholí, sr. Krista Chládková a arciopat Prokop Siostrzonek.

Plenárnímu zasedání předcházelo v pondělí 22. dubna setkání členů Národního synodálního týmu, kteří připravili souhrnnou zprávu určenou pro druhé zasedání synody o synodalitě v říjnu ve Vatikánu, kterou biskupové schválili.

Jednání zahájil duchovním zamyšlením olomoucký pomocný biskup Antonín Basler a následně přítomné pozdravil apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který představil nového tajemníka apoštolské nunciatury, jímž se stal P. N’gbesso Vital Akélé Ohochi z Pobřeží slonoviny. Ten do České republiky přicestoval počátkem února z mise v Dominikánské republice.

Arcibiskup pražský Jan Graubner, předseda ČBK, dále informoval přítomné o situaci v církvi v dnešní společnosti. Zástupci řeholí, sestra Krista Chládková OP a arciopat Prokop Siostrzonek OSB, pak krátce pohovořili o novinkách ze života mužských a ženských řeholí a referovali o nedávném valném shromáždění Unie evropských konferencí vyšších řeholních představených, které se konalo na Vranově u Brna.

Po odchodu biskupa Jana Baxanta do důchodu volili členové ČBK nového biskupa/delegáta pro sdělovací prostředky, kterým se stal litoměřický biskup Stanislav Přibyl. Ten byl také zvolen členem ekonomicko-právní komise ČBK. Předsedou ekonomické rady ČBK byl zvolen plzeňský biskup Tomáš Holub.

Biskupové se dále věnovali ekonomickým záležitostem a podnětům komisí a rad. Schválili aktualizovanou Instrukci o postupu biskupů a vyšších představených při předběžném šetření některých trestných činů proti 6. přikázání na území ČR, která bude publikována v Aktech ČBK.

Na plénu se diskutovalo o podpoře a doprovázení snoubenců a novomanželů a rovněž o tématech spojených s programovými obdobími Evropské unie v letech 2021-2027 a 2028 a dále. Členové ČBK také rozhodli o letošních kandidátech na vyznamenání ČBK, která budou předávána, jak bývá zvykem, v rámci červencové Národní pouti na Velehradě.

V úterý biskupové Čech, Moravy a Slezska slavili společnou mši svatou v kostele sv. Petra ve Špindlerově Mlýně, hlavním celebrantem byl královéhradecký emeritní biskup Josef Kajnek, kázal emeritní pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka.

CSILIc. Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska

X X X
Unikátní projekt Karlovarského kraje se zaměří na duševní zdraví dětí a mladistvých 

Karlovarský kraj chystá zcela jedinečné „Projekty Karlovarského kraje v oblasti prevence duševního zdraví u dětí a mladistvých“, které se zaměří na žáky 2. stupně základních škol, studenty středních škol, jejich rodiče a pedagogy. Odbor zdravotnictví krajského úřadu na něm bude spolupracovat s Národním ústavem duševního zdraví, neziskovou organizací Nevypusť duši a organizací FOKUS a Českým rozhlasem, který bude mediálním partnerem všech projektů.

„Zcela novým preventivním a osvětovým programem se snažíme reagovat na vzrůstající počet duševních onemocnění u dětí a mladistvých. Chceme ukázat dětem, mladistvým i jejich rodičům a pedagogům, jak předcházet těmto onemocněním a kde v případě potřeby mohou hledat pomoc. Podobné aktivity se zaměřením na prevenci duševního zdraví se v regionu dosud nerealizovaly, jedná se tedy skutečně o unikátní projekty,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Projekt bude rozdělen do pěti aktivit. „Všech pět pohromadě“ zacílí na edukaci učitelů a zvyšování duševní gramotnosti žáků ve věku 11-13 let. „Bez obav“ bude určena rodičům vybraných žáků ve věku 7-12 let, kteří se již potýkají se známkami úzkosti u svých dětí. „Duševní zdravověda pro středoškoláky“ se zaměří na žáky 1. a 2. ročníků SŠ a aktivita s názvem „Blázníš? No a!“ pak na žáky 3. a 4. ročníků SŠ. Pro stejnou cílovou skupinu je určen také workshop „Mapa duševního zdraví“, který se uskuteční 10. října v rámci Světového dne duševního zdraví v Císařských lázních v Karlových Varech.

Unikátní projekt je zcela v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a s národní politikou ochrany a podpory veřejného zdraví. Karlovarský kraj na podporu projektů vyčlenil ze svého rozpočtu částku ve výši téměř 1,2 milionu korun. Realizovány budou ve školním roce 2024/2025, přičemž Karlovarský kraj plánuje v těchto aktivitách pokračovat i v následujících letech. Cílem je, aby každá třída základní a střední školy na území Karlovarského kraje prošla odborným preventivním projektem v oblasti duševního zdraví. Bc. Jitka Čmoková, oodělení komunikace a marketingu

X X X

TRAVELCON 2024: Česká republika musí v oblasti cestovního ruchu zabrat, sousedé nám ubíhají mílovými kroky 

“Na čem nám ujíždějí sousedé” bylo tématem 8. ročníku největší konference cestovního ruchu v České republice Travelcon 2024. Z vystoupení zahraničních řečníků vyplývá zásadní – cestovní ruch v ČR potřebuje funkční systém a financování, okolní státy jsou v tomto směru napřed. Na konferenci se sešel rekordní počet účastníků, příští ročník už má stanovený termín.  

Jedním z hlavních témat letošní konference, na které se sešel rekordní počet 457 účastníků, bylo především porovnání cestovního ruchu v ČR s okolními státy. Na podiu vystoupili zástupci z Německa, Rakouska, Polska i Slovenska, kteří prezentovali svůj přístup k cestovnímu ruchu a na něj navázané aktivity. Byť byly příklady z jednotlivých zemí rozdílné, pojil je jeden souhrnný základ – celostátní funkční systém řízení a financování cestovního ruchu. “Naši sousedé přistupují k cestovnímu ruchu jako k průmyslovému odvětví a snaží se plně využívat jeho potenciál. Ať se jedná o propagaci cestovního ruchu, jeho řízení, budování infrastruktury nebo pořádání velkých akcí, vždy je to podloženo systémem financování a funkční legislativou v dané zemi. Tyto podmínky v okolních státech pomáhají tamnímu cestovnímu ruchu rychle se rozvíjet a my jen sledujeme, jak nám sousedé utíkají mílovými kroky,” říká ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.

Řeč je například o systému financování cestovního ruchu vyplývající ze zákona, tak jak k této problematice přistupují například v Rakousku. Slovenský přístup na konferenci pak prezentoval Tomáš Ondrčka, generální ředitel sekce cestovního ruchu na nově vzniklém Ministerstvu cestovného ruchu a športu spolu s Judit Šipekiovou z národní agentury na podporu cestovního ruchu Slovakia Travel. Slovensko nejen že v letošním roce založilo ministerstvo cestovního ruchu, ale zároveň po období Covidu navýšilo rozpočet agentury Slovakia Travel ze 14 milionů euro v roce 2021 na 26 milionů eur (cca 650 mil. Kč.) v letech 2023 i 2024. Pro porovnání rozpočet agentury CzechTourism pro rok 2024 je 400 milionů Kč (430 mil. Kč ještě v roce 2021). Slováci pochopili důležitost tohoto odvětví a přistupují k němu jako k investici, která má dobrou návratnost. I proto reklama na Slovensko v současnosti vyplňuje reklamní prostor v Evropě napříč různými kanály včetně televize. “Problematiku chybějícího systému financování cestovního ruchu v ČR jsme na Travelconu probírali již před dvěma lety. Od té doby se na státní úrovni příliš nestalo, například vznik zákona o cestovním ruchu po vzoru Rakouska iniciujeme již řadu let, ale výhledově se ho dle MMR nedočkáme dříve než v roce 2035. Zatímco v ČR se o cestovním ruchu bavíme, sousedé z jeho rozvoje čile profitují,” dodává Marie Chadimová, koordinátorka konference Travelcon.

O tom, že cestovní ruch a podpora rozvoje s ním spojené infrastruktury je důležitou investicí také pro Jihočeský kraj, byla vůbec první přednáška čtvrtečního programu. Kromě ředitele JCCR Petra Soukupa se jí zúčastnil vedoucí odboru regionálního rozvoje Jihočeského kraje Petr Hornát a ředitel destinační společnosti Tomáš Polanský, který dodává: “Udržitelný cestovní ruch je pro jižní Čechy důležitý. U nás na Budějovicku se ho snažíme vnímat jako průmyslové odvětví, které přináší do regionu nemalé finanční prostředky a zaměstnanost. Příjmy z cestovního ruchu za rok 2023 činily v Jihočeském kraji 11,6 miliardy korun a z toho 2 miliardy připadly jen na turistickou oblast Budějovicko. Udržitelnost pak chápeme v rovnováze mezi turisty a místními obyvateli a v přínosu, který toto odvětví pro místní komunitu má. Cestovní ruch nám například pomáhá realizovat a provozovat investice, které následně využívají i místní obyvatelé, ale bez cestovního ruchu by se je jen těžko podařilo financovat. Zároveň nám cestovní ruch nesmí zničit unikátnost našeho regionu” Do budoucna se chce kraj i město České Budějovice zaměřovat na kongresovou turistiku či firemní a sportovní akce. Tento segment takzvaného MICE turismu je přínosný v období mimo hlavní sezonu a pomáhá rozložit ekonomický efekt cestovního ruchu do celého roku.

Konference přinesla také témata z oblasti marketingu a současných technologií. Se svými příspěvky vystoupil například Andy Sitta ze Seznam Brand Studio nebo Dominika Ratajová z projektu Sítě v malíčku. Účastníci se mohli zapojit také do několika workshopů nebo navázat kontakt s partnery z oblasti technologií a služeb, kteří měli své stánky ve foyer. Během konference vzniklo 10 dílů Travelcon podcastu s vybranými hosty, který bude v nejbližších dnech dostupný na kanálech Jižní Čechy a podcastových platformách. V průběhu dvou konferenčních dnů se vypilo celkem 155 litrů výběrové kávy. Úspěch měl také retro stánek s ikonickým budějckým pikadorem doplněným o pivo z národního pivovaru Budějovický Budvar, který je partnerem konference. Akce se konala na Výstavišti České Budějovice ve zrekonstruovaném Národním pavilonu Z, který je součástí budějovické infrastruktury pro kongresovou turistiku. Stejně jako v předchozích letech byla partnerem akce agentura CzechTourism s Institutem turismu. Příští ročník odborné konference Travelcon má již stanovené pevné datum 10. – 11. dubna 2025.

X X X

Zpověď Jaromíra Jágra: Hokejová legenda bude hrát v další sezóně

Jaromír Jágr v rámci chystaného speciálu k mistrovství světa v hokeji, které se letos koná v Česku, prozradil rovnou dvě exkluzivní informace. Ještě před baráží Rytířů Kladno nejlepší hokejista reportérce Martině Jandové řekl, jaké má plány, pokud se udrží se svým týmem v extralize. Což se nakonec povedlo. A navíc se stal nejstarším profesionálním hráčem a střelcem v historii hokeje. Úplně nové informace přinesla redakce Showtime.

Martina Jandová se mimo jiné ptala, zda je pravda, že hokejová legenda natáčí film s Petrem Větrovským, a navíc ještě chystá knihu. „Knihu chystám už tak 10 let, takže vše, co jsem měl nachystané, jsem musel změnit, protože jsem změnil svoje názory,“ prozradil se smíchem Jágr v exkluzivním rozhovoru pro Showtime. „S Petrem jsme začali natáčet před čtyřmi roky, takže jsem mu to trochu prodražil,“ pokračoval Jágr s tím, že myslel, že skončí, ale kariéru si pořád prodlužuje.

„Uvidíme, jak dopadne baráž, a pokud by dopadla dobře a my zůstali v extralize, tak máme plán natočit moji poslední sezónu,“ překvapil Jágr dalšími plány do budoucna. „Chtěl bych se opravdu fyzicky připravit na poslední sezónu,“ dodal.

Baráž Kladno vyhrálo, zůstalo v extralize, a Jágr tak může začít přípravy na avizovanou poslední sezónu. Stejně jako před rokem v sérii proti Zlínu zdolali Vsetín 4:0 na zápasy a zůstávají mezi elitou. Hrající majitel klubu Jaromír Jágr novinářům řekl, že pro Rytíře byl souboj s vítězem první ligy existenční záležitostí. Za hlavního strůjce úspěchu označil gólmana Adama Brízgalu.

Do nového ročníku chce šéf Kladna sestavit co nejlepší tým a napočtvrté se vyhnout ošidné baráži mezi posledním celkem nejvyšší soutěže a vítězem první ligy.