Ludvík Fialovi: Není pravda, že nedostáváme žádný ruský plyn. Nechápu, proč se to zamlčuje, diví se expert. Rusko zastavilo dodávky plynu do Evropy. Ta má sice plné zásobníky, ale nejsou bezedné. Už tak vysoké ceny energií by tak podle expertů mohly ještě stoupnout. Energetický konzultant v plynárenství Vratislav Ludvík ale další dramatický nárůst cen neočekává. Podle něj také není pravda, že by k nám nešel vůbec žádný ruský plyn, neboť stále funguje bývalý tranzitní plynovod vedoucí přes Ukrajinu a Slovensko.

Generální sekretář pražské energetické burzy David Kučera uvedl, že energie do konce roku zdraží ještě o 100 procent. „Záleží, na jaké ceny se díváme. Jestli sledujeme burzu, nebo ceny pro konečné zákazníky. Odhadovat ceny na burze je těžké, mohou stoupnout i o více procent, ale také nemusí,“ míní ekonom Petr Bartoň.

Energetický konzultant v plynárenství Vratislav Ludvík ale další vysoký nárůst cen nečeká. „Co se týče dodávek plynu z Ruska, není pravda, že by k nám žádný nešel. Nechápu, proč se zamlčuje funkce bývalého tranzitního plynovodu, který k nám jde přes Ukrajinu a Slovensko a plyn normálně dodává. Nemyslím si, že by zastavení plynu bylo úplné,“ řekl Ludvík.

Pokud jde o burzu, vykazuje Gazprom podle Ludvíka zvláštní zisky. „Jako by Gazprom prodával více plynu, než vykazuje. Domnívám se, že je to ruská hra na burze. Vypadá to jako prodej plynu pod cizí vlajkou. Deklaruje se plyn z Afriky, ale přitom jde o ruský plyn,“ podotkl Ludvík s tím, že sice nemá důkazy, ale že jde o velmi pravděpodobné vysvětlení.

Podle Ludvíka k výraznému zdražení plynu už nedojde. „Objem ruského plynu v dodávkách pro Evropu dramaticky klesá, Putin překročil červenou hranici, ta množství jsou tak malá, že už jsou nahraditelná LNG jednoduchým způsobem. V této chvíli Putin přišel o 400 miliard eur,“ uvedl Ludvík.

 X X X

EUROPOSLANEC  VONDRA: HLAVNÍ  PROBLÉM  NEDOSTATKU  ENERGIE  V  EVROPĚ  VELMOC  NĚMECKO,  SCHOLZ

Vondra se opřel do Němců kvůli energiím: Jsou hlavní problém Evropy. Mohli konat

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra kritizuje Němce kvůli jejich energetické politice. V pořadu 360° je označil za „hlavní problém Evropy“. Našim západním sousedům vyčítá, že v době energetické krize zasahující celý starý kontinent – Němci nezastavili uzavírání jaderných elektráren či neodložili obchodování s emisními povolenkami. V této věci s ním nesouhlasil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti)

Vondra ve vysílání CNN Prima NEWS zmínil, že v Evropě stále není vyřešená otázka plynu. „Bohužel hlavní problém v Evropě jsou Němci,“ řekl europoslanec s tím, že Berlín zavedl svojí politikou Evropu do závislosti na ruském plynu.

 Naše západní sousedy rovněž tepe za to, že se některé kroky rozhodli neudělat, ačkoliv by Česku a dalším zemím Evropské unie v aktuální situaci velmi ulevily. „Mohli nechat v provozu své jaderné elektrárny, mohli o rok odložit obchodování s emisními povolenkami,“ poznamenal Vondra.

Doplnil, že je rád, že v Německu se aktuálně otevírá debata o tom, zda kvůli krizi na čas nezměkčit ekologická opatření. Podle něj si ovšem Němci musí ujasnit, že není možné zároveň bojovat s Ruskem a s klimatem. „Nemůžeme vést dvě války najednou,“ prohlásil bývalý ministr obrany.

S jeho slovy do jisté míry nesouhlasil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Kolega Vondra pomotal jednotky, ve kterých se to počítá. Není možné, aby se emisní povolenky projevily v hodnotách stamilionů eur. To se ustřelil,“ komentoval Peksa. Dodal, že závislost na ruském plynu vznikla kvůli vládě německé kancléřky Angely Merkelové, která loni na tomto postu po 16 letech skončila.

Vondra navíc zmínil, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) v pondělí určitě přijde se zastropováním cen elektrické energie, ačkoliv nechtěl tipovat, v jaké výši to bude. Stejně tak očekává vznik státního obchodníka s energií a také zavedení daně z nepřiměřených zisků, která by měla následně pomoci lidem v nouzi.

X X X

Komunistka Konečná některé kroky vlády kvituje

Podle europoslankyně a místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (ANO) české vládě „ujel vlak“. „Zastropování cen elektřiny je něco, co jsme měli udělat už dávno,“ zmínila s tím, že společně s tímto krokem musí přijít další balík pomoci. „Musíme mít speciální tarify, otázkou je snížení DPH u základních potravin,“ nastínila. Zmínila také možné zvýšení příspěvků rodinám s dětmi či matkám samoživitelkám a důchodcům.

Podle europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné se však aktuální očekávání nesplní. „Vzbuzujeme obrovská očekávání, která se nenaplní,“ prohlásila a zmínila například několikrát upravované parametry vládního úsporného tarifu na energie.

Je ovšem potěšená některými kroky Fialovy vlády. „Konečně chceme převzít zpátky kritickou infrastrukturu do rukou státu, abychom se už nikdy do této situace nedostali,“ dodala šéfka komunistů ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

NOVÝ  KRÁL  BRITŮ  RUŠÍ  STÁVKY,  ZAVŘEL  OBCHODY…

Omráčená Británie. Po smrti královny ruší stávky, zavřel Legoland i obchody

Úmrtí královny Alžběty II. ovlivní život ve Velké Británii i nepřímo. Z úcty k truchlícím občanům i příbuzným panovnice nepůjdou britské odbory stávkovat, stanice BBC zrušila svůj obvyklý televizní program, některé obchody se dočasně zavřely. U zámku Balmoral se snaží předejít kolapsu dopravy.

Nad úmrtím britské královny Alžběty II. truchlí nejen Velká Británie, ale i celý svět. (9. září 2022) | foto: AP

Poštovní a železniční odbory s ohledem na majestát smrti zrušily plánované protestní stávky. Zatímco poštovní doručovatelé chtěli původně stávkovat už v pátek, zaměstnanci železnic odvolali protestní pochody ohlášené na 15. a 17. září. Britové tak mohou počítat s normálním provozem na tratích, píše BBC.

Některé obchody, například Selfridge’s nebo The Entertainer, dočasně zavřely. Až v sobotu znovu otevře také Legoland ve Windsoru, stejně jako sázkové kanceláře Betfred a William Hill. Vlajky na všech britských státních budovách visí na půl žerdi.

Cyklistický závod Kolem Británie odvolal poslední tři etapy. Golfový turnaj okruhu DP World Tour v Surrey byl přerušen. A zrušily se i víkendový dostihový program nebo skotské ragbyové soutěže. Podle médií by se měl odložit i celý víkendový program fotbalové Premier League.

Minuta ticha se držela i před zápasy britských fotbalových klubů v evropských pohárech. Některé obvykle rušné ulice jsou nyní prázdné a připravují se na pohřební průvod:

 Usually busy roads around the Royal Mile have been closed to traffic in preparation for the arrival of the Queen’s coffin, expected at some point this weekend. https://t.co/Uw9pRGIw8L | (0:22)

Na příval truchlících Britů už musel reagovat i zřizovatel dopravy ve Skotsku poblíž sídla Balmoral. Ze dvou nejbližších vesnic jezdí k paláci speciální autobusy, což má předejít kolonám aut blokujících dopravu v okolí královského sídla. Ve vesnicích jsou velká záchytná parkoviště.

Dopravce upozorňuje, že kvůli dešti je potřeba se dobře obléct, napsal zpravodaj deníku The Guardian.

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice BBC už ve čtvrtek oznámila, že kanál BBC One ruší svůj obvyklý program. U Buckinghamského paláce se během čtvrtka objevila cedule, že se tradiční výměna stráží ruší.

X X X

SLOVÁCI  NEDODRŽELI  MINUTU  TICHA   ZA  KRÁLOVNU  ALŽBĚTU

  Při minutě ticha za královnu Britů fanoušci Slovenska bručeli a pískali

Během čtvrtečního večera zasáhla celý svět smutná zpráva. Britská královna Alžběta II. zemřela a k truchlení se připojil i evropský fotbal. Uctít památku dlouholeté panovnice měl rovněž zápas mezi Slovanem Bratislava a Žalgrisem Vilnius. Kvůli slovenským fanouškům se však pietní akt proměnil v mezinárodní ostudu.

Královna si v průběhu své 70leté vlády vydobyla respekt a úctu velké části světa. Nejen ve Velké Británii byla nesmírně populární, a proto se nejen „ostrovy“ oblékly ve čtvrtek večer do černé barvy.

Vzdání holdu Alžbětě II. se zvrtlo na utkání Evropské konferenční ligy na bratislavském Tehelném poli. Domácí Slovan přivítal litevský Žalgris a před výkopem se obě jedenáctky seřadily u středového kruhu a chytly se za ramena. Na obrazovce pod střechou se objevila černobílá fotografie usmívající se persony, za kterou se měla držet minuta ticha.

Očekávanou pietu ale narušila nemalá část fanoušků mančaftu z Bratislavy. Skalní příznivci „Belasích“ nepochopitelně začali pískat, bučet a postarali se o fiasko s potenciálem mezinárodní ostudy. Deník Nový den upozorňuje na to, že ultras Slovanu se už v minulosti ukázali v nehezkém světle víc než dost. Majitel Ivan Kmotrík proto nedávno prohlásil, že už má placení pokut tak akorát a kvůli často skandálnímu přístupu fanoušků zvažuje prodej.

Klub zatím k pořádnému přešlapu svých příznivců nevydal žádné stanovisko, přestože se znepokojivé chování rychle šířilo sociálními sítěmi.

V blamáži ale nezůstal tábor Slovanu ve čtvrtek sám. Hanebný pískot byl ze strany domácích fanoušků slyšet i ve švýcarském Curychu, kde místní Fussballclub hostil v Evropské lize Arsenal – mimochodem zřejmě jeden z oblíbených královniných týmů.

Zcela jinou scénu nabídlo utkání West Hamu United s rumunským FCSB. Na londýnském stadionu publikum zpívalo za bouřlivého potlesku národní hymnu a postaralo se o velmi dojemný okamžik.

X X X

Královnin humor. Vypekla Trumpa i saúdského prince, krájela dort mečem

Alžběta II. během své sedmdesát let trvající vlády mnohokrát prokázala, že má osobitý smysl pro humor. Slavnou už je její účast po boku Jamese Bonda, britská média ovšem připomínají i scénku s americkými turisty, kteří královnu nepoznali, nebo chvíle, kdy si po svém vystřelila z Donalda Trumpa.

Scénka s filmovým Jamesem Bondem vznikla jako součást zahájení letní olympiády v Londýně před deseti lety. Královna v klipu doprovází slavného agenta z Buckinghamského paláce do vrtulníku, odkud se snese padákem na Olympijský stadion.

Ano, bylo to jenom jako, ale klip režiséra Dannyho Boylea byl natolik úspěšný, že královna za něj získala obdržela čestnou cenu britské filmové a televizní akademie BAFTA.

Zahrála si i po boku medvídka Paddingtona. Letos na jaře vznikl klip, ve kterém se královna populární dětské postavičce svěřuje, že stejně jako on s sebou pro případ nouze nosí sendvič s marmeládou.

Jindy zase Alžběta II. krájela dort mečem, ačkoliv jí lidé kolem ní podávali nůž s tím, že to bude snadnější. „Ale tohle je neobvyklejší,“ odporovala panovnice. Svého času také zaskočila saúdskoarabského prince Abdulláha. Když byl jejím hostem ve Skotsku, nabídla mu projížďku v autě – a bez ptaní se ihned posadila za volant. V extrémně konzervativní Saúdské Arábii přitom měly ženy ještě donedávna zakázáno řídit.

Po svém vypekla i Donalda Trumpa. Na setkání s někdejším americkým prezidentem si připnula brož, kterou dostala od manželů Obamových.

 Jeden z jejích někdejších bodyguardů také před časem pro televizi Sky News vyprávěl historku o amerických turistech, kteří se s královnou potkali na venkově a dali se s ní do řeči, aniž by poznali, o koho jde.

„Bydlíte tu už dlouho?“ vyzvídali. „Už od dětství, skoro osmdesát let,“ odpověděla jim. „Tak to jste někdy musela potkat královnu! Jaká je?“ ptali se turisté a na závěr ji požádali, aby je vyfotografovala.

Při fotografování s účastníky loňské schůzky skupiny G7 v Cornwallu se zeptala, zda na snímku mají vypadat, „jako že si to užívají“. „Ano, rozhodně,“ odpověděl tehdejší britský premiér Boris Johnson. „Užili jsme si to, i když na to nevypadáme,“ podotkl Johnson, který tento týden v úterý ve funkci skončil. Jeho propuštění z úřadu a jmenování nové premiérky Liz Trussové bylo poslední královninou aktivitou, z níž veřejnost mohla vidět fotografie.

Při procházce v zahradě Buckinghamského paláce s Davidem Attenboroughem si zase královna stěžovala na hluk vrtulníků nad Londýnem. „To zní jako Trump,“ řekla Alžběta II. se soustředěným výrazem v tváři slavnému přírodovědci. Společně si dělali legraci také ze slunečních hodin umístěných ve stínu. „No, není to dobré,“ poznamenala panovnice a dodala, že původně určitě ve stínu nebyly.

Když kanadský premiér Justin Trudeau říkal, že je dvanáctým šéfem vlády za dobu, co je Alžběta II. na trůně, panovnice mu ironicky poděkovala za to, že připomíná, jak je stará.

X X X

Zámek Balmoral měl v královnině srdci speciální místo. Čím se lišil od ostatních sídel?

Láskou ke skotskému venkovskému sídlu Balmoral byla královna Alžběta II. známá. Na zámku a jeho blízkých pozemcích zejména se svým manželem, zesnulým princem Philipem, trávila každoročně léto a část podzimu: stalo se pro ně útočištěm. Místo, kde nejdéle vládnoucí panovnice vydechla naposledy, je v mnohém výjimečné, v životě Alžběty II. bylo spojeno s mnohými událostmi.

Historie zámku Balmoral je v mnohém unikátní. Pozemky o rozloze přes 20 tisíc hektarů jsou jednou z rezidencí britské královské rodiny od roku 1852. Panství tehdy zakoupil princ Albert, manžel královny Viktorie. „Malý, ale hezký,“ měla prohlásit královna při pohledu na dům, když jej poprvé navštívila. Čtyři roky následně trvalo, než vznikla současná podoba zámku, uvádí BBC.

Zámek Balmoral je příkladem skotské baronské architektury – je postaven ze žuly, údajně má 52 ložnic a mnoho přijímacích místností. Na panství se podle webu Discover Walks nachází více než 150 další budov, včetně Craigowan Lodge, jež využívala princezna Diana a tehdejší princ Charles při svých návštěvách. Údajně by se na zámku měl nacházet také protiatomový kryt. Zároveň je sídlo pro královskou rodinu výjimečné.

Osobní majetek královny

Ačkoliv oficiální královská sídla, jako jsou hrad Windsor a Buckinghamský palác, jsou korunním majetkem – který je financován britskými daňovými poplatníky – zámek Balmoral byl Alžbětiným osobním majetkem, který zdědila po své rodině. Její jediné další soukromé sídlo je Sandringham v anglickém Norfolku, připomněl web Architecturaldigest.com.

Královna Alžběta II. v Balmoralu trvale nebydlela, přesto ho považovala za své útočiště a panství milovala. Každoročně v něm trávila dvanáct týdnů během léta a začátku podzimu, a to ve společnosti svého manžela prince Philipa. Na návštěvu za nimi jezdily jejich děti a další příbuzní. Panovnice v něm zažila plno šťastných chvil.

Královniny vzpomínky na zámek započaly v dětství návštěvami u prarodičů krále Jiřího V. a královny Marie. Byl to právě Balmoral, kam se princezny – Alžběta II. a její sestra Margaret – odebraly na začátku 2. světové války. V sídle žily do prosince 1939, následně se s rodinou přemístily do Norfolku a poté do Windsoru.

Krásné chvíle zde později trávila se svou rodinou a dětmi, konaly se zde i zahradní slavnosti. V panství královna s manželem žili rovněž v době pandemie, dokonce zde v listopadu 2020 oslavili 73. výročí svatby. Právě v Balmoralu princ Phillip požádal královnu o ruku a strávili v něm líbánky.

Tragická zpráva pro rodinu

Některé události, které královnu v milujícím panství zastihly, však šťastné nebyly. Řeč je zejména o smrti princezny Diany. V den jejího skonu – 31. srpna 1997 – byla královská rodina právě v Balmoralu. Sídlo se stalo středem pozornosti, lidé k zámku nosili květiny na počest zesnulé princezny, která si získala srdce Britů. Dary si královna po cestě z bohoslužby za Dianu prohlédla.

 Mnohé navíc překvapilo, když se Alžběta II. rozhodla jmenovat 6. září novou britskou premiérku Liz Trussovou právě ve skotském sídle. Někteří spekulují, že se jednalo o precizně promyšlený krok ve chvíli, kdy už se zdraví královny začalo horšit. Do Balmoralu se pak 8. září sjížděli Alžbětini nejbližší. V místě, které milovala a pojila s krásnými vzpomínkami, vydechla naposledy.

X X X

Unikátní vztah Alžběty II. a Harryho: Vnuka i přes neshody zbožňovala. Rozloučit se nestihli

Vztah mezi zesnulou královnou Alžbětou II. a jejím vnukem, princem Harrym, lidé z jejich okolí popisovali jako unikátní. Podle mnohých byl mladší syn princezny Diany miláčkem britské panovnice, v mnohém se podobal jejímu manželovi princi Philipovi. Škádlení mezi babičkou a vnukem bylo běžné a mnohé princi procházelo. K poslednímu rozloučení však nedošlo – princ Harry do skotského zámku Balmoral dorazil pozdě.

Ani odtrhnutí od královské rodiny jejich pouto nepřerušilo. Královna Alžběta II. a princ Harry tvořili speciální dvojici. Mladší syn princezny Diany svou panovnici obdivoval a choval k ní respekt. „Dívám se na Commonwealth a říkám si: ‚Podívejte, kolik toho dokázala.‘ Měla by být neuvěřitelně hrdá na to, čeho dosáhla a co vytvořila mezi obrovským množstvím lidí z různých etnik, barev pleti, zkušeností, ostrovů – ať už je to cokoli. Klobouk dolů, je to neuvěřitelné,“ nechal se slyšet princ v roce 2016.

A sympatie byly podle blízkých zdrojů oboustranné. „Kdyby ji Harry o něco požádal, královna by řekla ano – protože ho zbožňovala,“ vzkázal webu People jeden z přátel k poutu mezi panovnicí a vévodou ze Sussexu. Kromě původu je však pojilo mnohem více. Příkladem může být smysl pro humor, který několikrát oba předvedli.

Bum, opravdu? Ale prosím

Jen málo veřejných momentů ilustruje Harryho pouto s jeho babičkou královnou tak, jako když se v roce 2016 připojila ke svému vnukovi na videu, které propagovalo Invictus Games. Harry, usazený na pohovce na hradě Windsor, se naklonil ke královně a ukázal jí krátké video na svém telefonu. Byli na něm tehdejší prezident Barack Obama a první dáma Michelle Obamová, kteří ho škádlili ohledně nadcházejících her Invictus Games.

Tehdejší hlava Spojených států vzkázala, že na hrách v paralympijském stylu, které Harry před lety zahájil pro příslušníky ozbrojených sil, hodlají zvítězit. Jeden z vojáků poblíž Obamy navíc pronesl vítězné „bum“, aby úmysly USA podtrhl. Harry s babičkou však měli jinou představu. Královna pokrčila rameny a svým jedinečným způsobem prohlásila: „Bum, opravdu? Ale prosím.“

Málokterý člen britské královské rodiny měl dostatek sebevědomí a humoru, aby královnu k účasti na podobném „kousku“ oslovil. Princ Harry byl vždy považován za rošťáka. Naopak tím umírněnějším byl jeho starší bratr William. Bývalý komorník prince Charlese – Grant Harrold uvedl, že královna vůči Harrymu občas polevovala v ostražitosti.

„Někdy si říkám, jestli královně trochu nepřipomíná prince Philipa,“ sdělil Harrold s odkazem na manžela panovnice. „Víte, s tím úžasným, řekněme, takovým leskem v očích,“ doplnil. Možná právě proto byl podle mnohých princ Harry královnin oblíbenec a kdeco mu prošlo. Na jednu příhodu zavzpomínala například královská korespondentka Katie Nichollová ve své knize z roku 2010.

Princ Harry změnil nahrávku v hlasové schránce královny. Osobnímu tajemníkovi panovnice tím údajně způsobil „životní šok“. Zpráva zněla: „Ahoj, jak je? Tady Liz! Omlouvám se, jsem mimo trůn. Pro horkou linku na Philipa stiskněte jedničku, pro Charlese dvojku, pro corgis stiskněte trojku.“

Rozloučení v kruhu rodiny, ale bez Harryho

O výstřelky v rodině nebyla nouze. Tím největším nejen podle veřejnosti bylo oznámení prince Harryho a jeho manželky Meghan Markleové o odstoupení z královské rodiny. Vnuk panovnice se však hájil tím, že svůj odchod s Alžbětou II. třikrát projednával, než jej sdělil veřejnosti. Ačkoliv se pár odstěhoval i se synem Archiem za oceán, s panovnicí si princ Harry zůstal blízký.

„Za poslední rok jsem s babičkou mluvil víc než za mnoho a mnoho let,“ řekl s tím, že si on i královna stáhli Zoom, aby panovnice mohla vidět svého pravnuka. „S babičkou máme opravdu dobrý vztah a rozumíme si. Chovám k ní hlubokou úctu. Je to moje vrchní plukovnice, že? Vždycky jí bude,“ dodal v březnu minulého roku.

I když roztržky v rodině neskončily, princ Harry si však vždy našel příležitost, aby se se svou milovanou babičkou sešel. Letos v dubnu se za ní zastavil ve Velké Británii, když byl na cestě do Nizozemska na Invictus Game. Roční dceru Lilibet, která dostala jméno právě po panovnici, jí představil v červnu. Do Velké Británie se vrátil i těsně před tím, než se zdravotní stav královny zhoršil.

Shoda náhod a okolností mu umožnila, aby byl své babičce nablízku. Po zveřejnění informace, že se královně 8. září přitížilo, okamžitě zamířil do skotského zámku Balmoral, stejně jako jeho bratr, otec a další příbuzní. Osud byl však k princi krutý – na místo, kde se rodina s královnou loučila, dorazil až hodiny poté, co Alžběta II. zemřela. Poslední slova, která chtěl zdrcený princ milované ženě sdělit, zůstala nevyřčena.

X X X

Británie začne měnit známky, uniformy i bankovky, bude to stát miliardy

Po úmrtí Alžběty II. čeká Británii změna bankovek, poštovních schránek i státní hymny. Ikonografie spojená s královnou během sedmdesáti let její vlády natolik prorostla do britských institucí a společnosti, že změny potrvají roky a vyjdou na miliardy liber.

Každý panovník používá svůj královský znak, který zahrnuje jeho jméno a titul. Tyto znaky se obvykle nacházejí na vládních budovách, na uniformách či státních dokumentech a na dalších předmětech spojených s monarchií. Nyní, po smrti panovnice, by se znak ER podle britských médií měl změnit na CR. První písmeno odkazuje ke jménu panovníka, druhé, které by mělo zůstat nezměněno, vyjadřuje slovo Rex či Regina (král či královna). Nový královský znak ještě nebyl oficiálně potvrzen.

Podle listu The Guardian se možná bude měnit i královská standarta – tedy vlajka vyvěšovaná v místě pobytu monarchy. Standarta se skládá ze čtyř polí, z nichž dvě symbolizují Anglii, jedno Skotsko a jedno Irsko. Je možné, že nový král Charles III. přidá i znak Walesu, jehož samostatná vlajka vznikla až v roce 1959.

Poštovní schránky

Na poštovních schránkách se v současnosti nachází nápis ERII, což je zkratka pro Elizabeth Regina II. To by se nyní mělo změnit na CRIII. Na schránkách se vždy nachází znak panovníka, který vládne v okamžiku jejich výroby. V současnosti se v Británii nachází více než 100 000 těchto schránek a nahradit je všechny potrvá dlouhý čas. Podle britského Poštovního muzea se změna uskuteční pouze formou dodání nových poštovních schránek, ty staré se měnit nebudou.

Peníze

V Británii je v oběhu asi 4,5 miliardy bankovek s portrétem zesnulé královny, jejich souhrnná hodnota dosahuje asi 80 miliardy liber. Výměna potrvá asi dva roky, podobu nových bankovek musí schválit Buckinghamský palác. Alžběta II. je zpodobněna i na dvacetidolarových bankovkách v Kanadě a na mincích na Novém Zélandu.

Mince a bankovky s královnou Alžbětou II. se budou dál vydávat po zbytek letošního roku nebo možná i déle, teprve časem dojde na měnu s novým portrétem. Mnoho mincí a možná i bankovek s portrétem panovnice zůstane v oběhu ještě léta.

Banky a poštovní úřady budou vydávat nové bankovky a mince a stahovat z oběhu ty staré, což veřejnosti usnadní proces výměny. Podle britských médií je obvyklou tradicí od dob krále Karla II. (1630-1685), že monarchové, vyobrazení na mincích, hledí vždy opačným směrem, než hleděl jejich předchůdce.

Poštovní známky

Královská pošta bude muset vydat nové série známek s profilem krále Charlese III., které nahradí profil jeho matky. Při poslední změně panovníka v roce 1952 byla vydána první série známek pod názvem Kolekce Wildingové. Obsahovala portréty mladé královny Alžběty II. od oficiální královské fotografky Dorothy Wildingové, které byly pořízeny pouhé dva týdny po smrti krále Jiřího VI. Tyto známky se používaly až do roku 1971.

Uniformy

Královnin znak se nachází na mnoha uniformách ve Velké Británii, včetně policejních a armádních. Tyto uniformy se budou postupně nahrazovat novými, s novým královským znakem nového panovníka.

Státní hymna

S nástupem krále Charlese III. na trůn se bude muset v národní hymně změnit formulace „Bože, ochraňuj královnu“ na „Bože, ochraňuj krále“. Tato verze se používala naposledy za panování Alžbětina otce, krále Jiřího VI. (1895-1952).

V nápisu na britských pasech, který obsahuje oznámení ministra Jejího Veličenstva, by se mělo změnit přídavné jméno na formulaci Jeho Veličenstva. Očekává se, že se tak stane na všech nově vydávaných pasech. Všechny dosud vydané cestovní doklady zůstanou beze změny a úřady nebudou nutit občany k jejich výměně, která se uskuteční až po vypršení jejich platnosti. Podobně jako u měny potrvá nahrazení starých pasů novými řadu let.

Tituly

Po královnině smrti si bude muset změnit své oficiální tituly přes 2 400 zaměstnanců v Británii. Jedná se o přední právní experty, kteří v současnosti nesou titul „Právní zástupce Jejího Veličenstva“.

Slib věrnosti

Britští poslanci musí po zvolení do parlamentu skládat slib, ve kterém od roku 1952 přísahají „věrnost a svědomitou službu Její Výsosti královně Alžbětě II., jejím dědicům a následníkům“. Stejná slova museli odrecitovat i lidé, kteří získali britské občanství, duchovní anglikánské církve a někteří příslušníci ozbrojených složek.

X X X

 Nord Stream zůstane vypnutý, Gazprom hlásí závadu. Pomoc chystá Ukrajina

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. Uvedla to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Na zvýšení těžby plynu pracuje ukrajinský Naftogaz, který chce Evropě pomoci.

 Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno.

Gazprom v pátek ale uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz. Dodal, že zaslal šéfovi firmy Siemens Energy dopis o zjištěných závadách a potřebě jejich odstranění. Společnost Siemens Energy podle Gazpromu uvedla, že nezbytné opravy lze uskutečnit pouze „v podmínkách specializované dílny“.

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.

Německé zásobníky plynu jsou podle mluvčí naplněny z 84,3 procenta. „Říjnového cíle 85 procent bychom tak měli dosáhnout již začátkem září,“ uvedla mluvčí. Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur také poukázal na větší připravenost země na zastavení ruských dodávek. Zároveň ale vyzval německé obyvatele i podniky ke snižování spotřeby plynu.

Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.

„Pokud se dodávky plynovodem Nord Stream neobnoví a zima bude průměrná, evropské zásoby plynu by na konci března mohly být plné z 26 procent. To je stále příznivý výhled, protože Evropa tak bude mít vyšší úroveň zásob než na začátku letošního léta,“ uvedl analytik Mauro Chavez ze společnosti Wood Mackenzie.

„Hlavní riziko představuje scénář, ve kterém bude letos Evropa čelit extrémně studené zimě. Pokud se tak stane, odhadujeme, že Evropa by mohla skončit zimu se zásobami na osmi procentech, tedy pod technickými limity,“ dodal. To by podle něj společně s nižší produkcí jaderných, uhelných a vodních elektráren mohlo vést k zavedení přídělového systému u dodávek plynu a elektřiny.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek řekla, že Evropská unie by měla zastropovat i cenu plynu přepravovaného potrubím z Ruska, aby zmírnila dopady manipulace trhem ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na její slova reagoval prohlášením, že Moskva v tom případě přestane plyn do unie dodávat.

Ukrajinský Naftogaz chce pomoci

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Řekl to generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví mají nicméně o jeho plánech pochybnosti.

Evropské země se nyní snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Reagují tak na ruský útok na Ukrajinu a na následné omezování dodávek ruského plynu do Evropy. Podle ředitele Naftogazu Jurije Vitrenka by mohl chybějící ruský plyn nahradit, pokud získá investice a know-how od západních odborníků, a to například prostřednictvím obdoby amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.

„Pracujeme na nových projektech, které mohou opravdu výrazně zvýšit těžbu na Ukrajině, a to o deset až 30 procent,“ sdělil Vitrenko agentuře Reuters.

Někteří odborníci nicméně upozorňují, že země se neúspěšně snaží zvýšit těžbu již řadu let. K dodávkám do Evropy by navíc bylo zapotřebí, aby ukrajinská vláda zrušila válečné embargo na vývoz plynu. Situaci komplikuje rovněž skutečnost, že Naftogaz se nedávno dostal do platební neschopnosti.

Vitrenko rovněž uvedl, že Naftogaz zkoumá technologie pro těžbu plynu z břidlicových ložisek. Analytik Maksym Biljavskyj, který byl v minulosti mluvčím Naftogazu, nicméně upozornil, že nejslibnější oblasti pro břidlicové vrty se nacházejí ve východoukrajinském Donbasu, kde se nyní odehrávají boje. „Jsou tu dobré vyhlídky, ale pro období míru,“ řekl Biljavskyj. Dodal, že zhruba 75 procent ukrajinských zařízení pro těžbu plynu se nachází na frontové linii, nebo v její blízkosti.

Vitrenko také uvedl, že Ukrajina by měla převést celý systém dálkového vytápění z plynu na biomasu a tepelná čerpadla a používat plyn pouze jako zálohu. Biljavskyj nicméně takto rozsáhlý přechod k biomase označil za nerealistický, protože by vyžadoval velké množství rostlinného materiálu k produkci energie a rozsáhlé investice.

X X X

 Španělský europoslanec: V energetické krizi jsme na jedné lodi. Řešením jsou obnovitelné zdroje

Evropská unie hledá cestu, jak společnými silami čelit energetické krizi. „Nemůžeme být dále závislí na fosilních palivech a zároveň nemůžeme být dále závislí na Rusku,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz europoslanec a člen výboru průmysl, výzkum a energetiku Nicolás Casares. „Myslím, že je vyloženě nezbytné, aby se Evropa zaměřila na obnovitelné zdroje a stala se nezávislá, soběstačná,“ dodává.

 X Jak vnímáte pět návrhů na řešení energetické krize, které ve středu přednesla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová?

Především bych chtěl říct, že z mého pohledu přišla reakce Evropské komise velmi pozdě. Protože vysoké ceny energií eskalují už téměř jeden rok. Z pozice Evropského parlamentu jsme ji několikrát vyzývali, že musíme jednat okamžitě. Bylo to vidět už minulý podzim – v důsledku koronaviru, jak se začala stupňovat situace na Ukrajině, pouze se to zhoršovalo, prakticky každý měsíc. Vedli jsme o tom debaty na plenárním zasedání znovu a znovu, ale žádná opatření nevstupovala v platnost. Nedokázali jsme zareagovat včas.

První upozornění přišlo ze strany Španělska a Portugalska. Mohli jsme totiž pozorovat, jak se mění systém našich tarifů a účtů, ohromně narůstal, ceny se zvyšovaly. Upozorňovali jsme na to ostatní (členské státy EU), že se tohle děje a že my sice máme tenhle problém nyní, ale vy ho budete mít dřív nebo později. Všichni tehdy reagovali: nás to nezajímá. Nezajímalo to ani Evropskou komisi, která tvrdila, že se situace zlepší na jaře. Jenže to podniklo Rusko invazi na Ukrajinu.

Pokud se mám tedy vyjadřovat k oněm návrhům, je podle mě důležité říct, že přichází velmi pozdě. Myslím si, že některé z nich jsou velmi dobré. Musíme omezit následky vrcholů, zejména cen. Myslím, že bychom se měli zaměřit i na to, jaké procento odvádíme firmám, protože ono není malé. Jak jsou v současnosti zavedena pravidla trhu, je pro aktuální situaci nefunkční. Nyní by mělo dojít ke změně, ale opět, jsem toho názoru, že to přichází pozdě. Jsem ale rád, že jsou více slyšet hlasy, které volají po redukci účtu za energie.

X A co se týče třeba, jak se zdá problematického, návrhu na zastropování ceny ruského plynu? Proti je třeba Česká republika.

Z mého pohledu to není špatný návrh. Ale musím se ptát, proč pouze ruský plyn, proč ne veškerý plyn, který dovážíme? Měli bychom se zaměřit také na transparentnost TTF (virtuální obchodní uzel s plynem – pozn. red.), protože ta není dostatečná. Je také žádoucí, abychom se bavili o cenách ostatních zdrojů energií – jako nukleární, solární, a podobně.

My (ve Španělsku) jsme začali se zastropováním cen někdy kolem května, kdy jsme opravdu měli velké problémy, ceny byly skutečně na jejich vrcholu. Po zhruba měsíci jsme viděli, že opatření začala fungovat a léto bylo příznivější. Na tomto příkladu je tedy možné vidět, že to funguje. Země, které takové opatření nepřijaly – třeba Francie nebo Německo – tam ceny energií neustále rostou, ale ve Španělsku se víceméně ustálily. V tomto ohledu bychom mohli být inspirací, třeba při páteční ministerské radě.

 Energie: hlavní téma

X Jaká jsou vaše očekávání od mimořádné Rady ministrů pro energetiku, kterou svolal český ministr Jozef Síkela (za STAN) z pozice předsedající země? Očekáváte, že státy naleznou shodu? Přece jenom pohledy na to, jak by se měla řešit energetická krize, se různí napříč Evropskou unií. Už minulá Rada byla označovaná za „mission impossible“, ta se tedy setkala s úspěchem, nicméně teď bude debata pravděpodobně ještě složitější…

Nalezení shody v takovém množství je vždycky výzva. Nemyslím si, že všech pět představených bodů (Ursulou von der Leyenovou) vejdou v platnost, bral bych je možná jako zdroj inspirace, možná dlouhodobé cíle pro nadcházející týdny.

Ale myslím, že by se mohlo dojít například ke shodě na stanovení cenového stropu, s ohledem na realitu trhu. Protože je tam velký rozdíl mezi tím, nakolik cení energie firma a jaká je reálná cena komodity. Myslím, že by to byl dobrý signál pro lidi, kdyby se s tím něco udělalo. Ale opravdu nevím, co se stane. Protože se musí dohodnout všech 27 členských států a jejich postoje k řešení jsou skutečně odlišné.

X S tím máte zřejmě osobní zkušenost. Jakožto člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku jste součástí debat na toto téma, kde se střetávají různé pohledy, jak tento problém řešit. Mohl byste přiblížit, jakým směrem se diskuse ubírá a jaké argumenty zaznívají?

Přirozeně jsme se tím zabývali od samého počátku. Moje frakce (Progresivní aliance socialistů a demokratů, S&D) byla první, která minulý podzim zvedla toto téma a nyní – rok poté řešíme ten samý a dokonce větší problém. Některé jiné skupiny se tím ale nechtěly zabývat, třeba Zelení se chtěli spíše soustředit na debaty o přechodu k obnovitelným zdrojům než o aktuálních cenách energií. Já jsem zastánce obnovitelné energie, myslím si, že v tom je budoucnost a měli bychom urychlit tranzici.

Nyní ale všechny frakce uznávají, že máme problém. Chtěli jsme zařadit bod o energetické krizi na následující plenární zasedání, což se nám povedlo, protože jsme nyní zajedno, že se jedná o něco, co je nutné diskutovat okamžitě. V tomto ohledu jsme na jedné lodi. Doufám ve věcnou debatu o tom, jaká opatření bychom mohli přijmout. Očekávám také, že budeme sdílet zkušenosti z různých členských států. To je v plánu na úterý, následovat bude středeční Projev o stavu unie (SOTEU – pozn. red.), jejíž součástí budou velmi pravděpodobně také energie.

Nutnost propojení

X Zmínil jste obnovitelné zdroje. A mě by v této souvislosti zajímalo, jestli z vašeho pohledu povede aktuální zkušenost s hrozbou zastavení dodávek plynu z Ruska a uvědomění si toho, jak moc jsou některé státy právě na Rusku v tomto ohledu závislé k větší vůli zabývat se právě obnovitelnými zdroji?
Nemáme jinou možnost. Musíme zrychlit tranzici, musíme navýšit kapacitu našich obnovitelných zdrojů. Pokud bychom v této situaci měli i jen o pět procent více energie z obnovitelných zdrojů, nemuseli bychom se tolik obávat nadcházející zimy. Znamenalo by to totiž ušetření fosilních paliv a zároveň bychom šetřili planetu.

Je to samozřejmě také otázka autonomie. Nemůžeme být dále závislí na fosilních palivech a zároveň nemůžeme být dále závislí na Rusku. Není to důvěryhodný dodavatel nejen plynu, ale také dalších komodit. Myslím, že je vyloženě nezbytné, aby se Evropa zaměřila na obnovitelné zdroje a stala se nezávislá, soběstačná.

X Toho bychom tedy měli dosáhnout skrze obnovitelné zdroje?

Přesně tak. Evropa nemá zásoby nerostných surovin, musíme se tedy zaměřit na takové zdroje energií, které si jsme schopni zajistit sami. Máme sice uhlí, ale to je problematické s ohledem na těžbu. Navíc by to měl být způsob šetrný k životnímu prostředí.

V minulých týdnech jsme mohli číst o tom, že toto léto bylo nejteplejší v historii měření. Naše počínání by tedy mělo být ohleduplné k planetě. Nevím přesně, jak se to projevilo třeba v České republice, ale vím o tom, že mnoho evropských řek mělo problém s nedostatkem vody – což se projevilo například v lodní dopravě. Jižní státy jako Španělsko, Francie nebo Itálie zažívaly masivní požáry. V důsledku vysokých teplot jsme pak zaznamenali vysoký nárůst mortality. Všechny tyto faktory nám dávají tušit, že žijeme v mimořádné klimatické krizi. Není to jenom energetická krize.

KDO JE NICOLÁS CASARES

Poslanec Evropského parlamentu, Člen Španělské socialistické dělnické strany (PSOE), Zástupce frakce Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), Působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

Musíme se oprostit od fosilních paliv. Tím budeme i méně závislí na třetích zemích, které navíc dost často nejsou demokratické.

X Ne všechny členské státy EU ale mají dostatečné predispozice pro to, aby se mohly spolehnout na obnovitelné zdroje. Třeba ve vnitrozemí, střední Evropě, nesvítí potřebnou dobu slunce, aby bylo možné čerpat jen solární energii, nefouká tolik vítr, aby se zužitkovaly větrné elektrárny. Bude v tomto ohledu fungovat solidarita?

V souvislosti s tím, jak budeme řešit obnovitelné zdroje, musíme budovat také síť jejich distribuce. Musíme zlepšit vzájemné propojení v Evropě. V takovém energetickém systému si jsme schopní vzájemně pomoci, ale je třeba se integrovat.

X A bude k tomu vůle? Budou se chtít „energeticky bohatší státy“ dělit?

Víte, já jsem Španěl. My jsme problém energetické závislosti začali řešit dříve a nyní máme v porovnání se zbytkem Evropy lepší výchozí situaci. Můžeme pomoci s obnovitelnými zdroji, elektřinou a také s plynovým propojením.

Myslím si, že zde vůle je. Ale pozorujeme také určité zkratky – kdy třeba Francie nechce nakupovat levnější elektřinu ze Španělska, protože by to znamenalo omezení jejích jaderných elektráren, což je pro ně důležité. Ale to je bilaterální problém. Obecně v Evropě mám dojem, že je vůle posílit vzájemné propojení, protože aby byl systém funkční, potřebujeme, aby byl flexibilní. Členské státy si jsou vědomy toho, že si musíme vzájemně vypomoci.

X X X

Podnikatel Nemrah stíhaný v kauze Dozimetr je na svobodě. Z vazby byl propuštěn na kauci

Podnikatel Zakaría Nemrah vazebně stíhaný v kauze kolem dopravního podniku v Praze je na svobodě. Českému rozhlasu to potvrdily zdroje obeznámené s vyšetřováním. Adam Borgula z Vrchního státního zastupitelství Nemraha z vazby na Pankráci propustil po třech měsících na kauci. Nemrahův advokát Tomáš Kaiser nechtěl nic komentovat.

 Policie v takzvané kauze Dozimetr stíhá celkem 12 lidí. Už minulý týden se dostal na svobodu bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček nebo někdejší ekonomický ředitel pražského dopravního podniku Matej Augustín.

Hlubuček podle serveru seznamzpravy.cz musel složit kauci 6 milionů korun. Ve vazbě zatím stále zůstává Michal Redl a také Pavle Kos, který si má odpykat trest ještě v jiné kauze.

Skupina vedená Redlem podle obvinění v posledních zhruba dvou letech postupně dosazovala své lidi na zásadní pozice ve vedení pražského dopravního podniku. Následně podle policejních zjištění ovlivňovali průběh některých veřejných zakázek.

Kvůli případu odstoupil ministr školství a jeden ze zakladatelů STAN Petr Gazdík, europoslanec Stanislav Polčák kvůli známosti s Redlem v hnutí pozastavil členství. S mužem se scházel i ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Petr Mlejnek, který následně také rezignoval.

Kvůli kauze rezignuje na post místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Důvodem jsou její kontakty s podnikatelem Zakaríou Nemrahem, který byl svědkem na svatbě Mračkové Vildumetzové a je také kmotrem jejího dítěte.

Kontakty Mračkové Vildumetzové s obviněným podnikatelem Zakaríou Nemrahem vypluly na povrch začátkem září. Ve středu ale server Neovlivní informoval, že obviněný podnikatel byl dokonce svědkem jejího manžela Jana Mračka (ODS) na jejich společné svatbě a je kmotrem jejího dítěte.

„Pokud jde o naši svatbu, je pravda, že si ho manžel nakonec vybral za svědka. Šlo o změnu, kterou udělal na poslední chvíli, za manželovu sestru, která v den naší svatby rodila,“ napsala Seznam Zprávám Mračková Vildumetzová.

X X X

Jste drzý a intelektuálně chudý, napsal soudce v rozsudku o znalci

 Rozhodnutí Krajského soudu v Brně (KS), které nerespektovalo závazný právní názor Nejvyššího soudu (NS), vydal senát v čele s bývalým místopředsedou trestního úseku KS Alešem Flídrem. O případ se zajímá Ministerstvo spravedlnosti (MSp). Předseda KS v Brně Milan Čečotka České justici řekl, že ve věci nevidí prostor pro zásah ze strany vedení soudu.

K případům, kdy nižší soudní instance nerespektuje rozhodnutí té vyšší, v justici dochází. Může se jednat i o kárné provinění, jak vyplývá z judikatury kárných senátů při Nejvyšším správním soudu (NSS). Ovšem za podmínky, že taková „neposlušnost“ soudce má povahu jednání „očividného a ničím neospravedlnitelného“ (16 Kss 7/2017). „Justiční systém jako jeden ze subsystémů ústavního a politického systému je postaven na principech institucionální a zejména procesní hierarchie. Systém má podobu stupňovité pyramidy, jejíž vrchol má poslední slovo. Jeho instančně nižší články jsou zásadně vázány v dané konkrétní věci právním názorem instančně vyššího článku,“ uvádí se v rozhodnutí kárného senátu Kss 2/2019.

Tajný protokol o hlasování

Výjimky dále tvoří případy, kdy je rozhodnutí a vyslovený právní názor vyšší instance zjevně nezákonný, případy výhrady svědomí či za situace, kdy je systém nezávislé justice degradován vnějšími okolnostmi.

A vzhledem k tomu, že v kárném řízení musí být nade vší pochybnost shledáno individuální provinění konkrétního soudce či státního zástupce, výjimku tvoří i případy, kdy bylo rozhodováno v senátu. Pro účely kárného řízení totiž nelze porušit tajnost protokolu o hlasování senátu, ani vyjít z jiných důvěryhodných informací o takovém hlasování. Nelze ani postihnout soudce, který měl na starosti písemné vyhotovení takového rozhodnutí. (16 Kss 6/2020).

Ve sporu mezi senátem KS v Brně pod vedením Aleše Flídra (soudci Hana Kleinová, Josef Teplý) a senátem NS v čele s Josefem Mazákem (soudci Radek Doležel, Roman Vicherek) jde v dané trestní věci primárně o meze trestní represe. A zda, pokud se odvolací soud pohyboval při uložení trestu v rozmezí zákonem předpokládané trestní sazby, měl NS vůbec dovolání přijmout a oprávnění rozhodnutí KS v dovolacím řízení z tohoto důvodu zrušit.

Ostrá kritika NS

Flídrův senát dospěl k závěru, že nikoliv. „Podle § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu je důvodem dovolání uložení trestu ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za tento trestný čin. Dovolací soud nezpochybňuje výrok o vině, přesto nepostupoval podle § 265k odst. 2 trestního řádu a zrušil poněkud překvapivě celé rozhodnutí. Svým následným rozhodnutím pak žádá po odvolacím soudu, aby uložil trest mírnější, což je v rozporu s citovaným ustanovením § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu. Nerespektuje-li dovolací soud vůli zákonodárce, pak odvolací soud nevidí nejmenší důvod, proč by měl respektovat vůli jeho. Proto byl uložen trest ve stejné výměře,“ konstatuje se v usnesení senátu KS z ledna 2022.

Toto rozhodnutí podrobil NS ostré kritice, neboť se KS podle něj „nepřípustně stylizoval do role instance, která přezkoumává rozhodnutí Nejvyššího soudu“ a nerespektoval jeho závazný právní názor. Další vadu pak spatřuje NS v tom, že KS rozhodoval formou usnesení, nikoliv rozsudku.

NS dále konstatoval, že postupoval při zrušení původního rozhodnutí Flídrova senátu zcela v intencích zákona a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí NS i nálezy ÚS.  „Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, pak doslovně vzato je změna výroku o trestu prostřednictvím uvedeného dovolacího důvodu nemožná. Pokud by Nejvyšší soud takto vykládal uvažovaný dovolací důvod bezvýhradně, bezvýjimečně a izolovaně od toho, co plyne z ústavního pořádku, ocitl by se na bázi čirého a bezduchého formalismu a aproboval by i rozhodnutí, která jsou v tak extrémním rozporu se zákonnými hledisky pro ukládání trestu, že to již představuje porušení ústavně garantovaného základního práva obviněného na spravedlivý proces včetně spravedlivosti jeho výsledku, jímž je v nejkoncentrovanější podobě uložený trest.

Nejvyšší soud by tak ponechával naznačená rozhodnutí nedotčena v rozporu s ustanoveními čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 10 Ústavy, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Přitom podle čl. 4 Ústavy základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci a podle čl. 90 Ústavy soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, což platí tím spíše, jde-li o základní ústavně zakotvená práva.

Nejvyšší soud proto musí vykládat ustanovení trestního řádu – včetně ustanovení o dovolacích důvodech – způsobem, který nevyvolává kolizi s ústavním pořádkem a při kterém je dán průchod mimo jiné ústavně zaručenému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces. To se ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. projevuje tím, že Nejvyšší soud pod tento dovolací důvod zahrnuje i případy, kdy sice byl uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby, avšak jeho výměra je v tak hrubém rozporu se zákonnými hledisky, že to zároveň představuje očividné porušení ústavního principu proporcionality trestní represe, který patří mezi definiční znaky demokratického právního státu, jímž se Česká republika deklaruje v čl. 1 odst. 1 Ústavy,“ konstatuje se v rozhodnutí NS z 30. srpna.

Expresivní hodnocení znalce

V dané trestní věci nešlo přitom o jedinou „zvláštnost“, která provázela rozhodování senátu Aleše Flídra. Již v prvním rozhodnutí, které NS zrušil a vrátil zpět KS, se v jeho odůvodnění, pod kterým je podepsán opět Flídr, senát velmi ostře, až expresivně pouští do hodnocení práce znalce obhajoby.

Jeho vyslovený názor označil senát v písemném odůvodnění opakovaně za „projev drzosti“ a „intelektuální chudoby“. „Odvolací soud proto vyzývá orgány přípravného řízení, aby dotyčného znalce stíhaly pro trestný čin. Referující soudce konstatuje, že je dopravním soudcem 40 let a je členem vědecké rady soudního inženýrství VUT v Brně, na které se v případě pochybností mohou obrátit,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí z 28. dubna minulého roku. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Strach o manažera Slovácka. Po vážné nehodě na elektrokoloběžce je v nemocnici

Po sportovní stránce se zápas ve fotbalové Evropské konferenční lize Slovácka s Partizanem stal pro domácí malou tragédií. Vedli 2:0, hráli proti oslabenému soupeři, přesto nakonec nezvítězili. Mnohem vážnější věc se ale stala po závěrečném hvizdu. Sportovní manažer a bývalý hráč týmu z Uherského Hradiště Veliče Šumulikoski měl po zpackaném utkání vážnou nehodu na elektrické koloběžce, píše web iSport.cz.

Šumulikovski měl havarovat v časných ranních hodinách, když se po remízovém utkání (3:3) s Partizanem Bělehrad vracel domů. Podle iSport.cz nešlo o zanedbatelnou nehodu, protože sportovní manažer leží v nemocnici s otokem na mozku. 1. FC Slovácko potvrdilo, že známá klubová persona musela být hospitalizována. Zda v nehodě sehrál roli i alkohol, není zatím jasné.

I když tomu běžně u sportovních manažerů tak není, 41letý Šumulikovski nechybí při zápasech přímo na lavičce klubu z Uherského Hradiště. Velmi emotivně se zapojuje do dění, pomáhá hlavnímu trenérovi Martinu Svědíkovi s koučováním, motivuje tým.

Bývalý severomakedonský obránce i záložník, který za reprezentaci odehrál 84 utkání, přišel už podruhé v kariéře na Moravu v roce 2013 po angažmá v Číně. Stal se ikonou fotbalového Slovácka a později si vysloužil post v managementu. Teď se bez něj bude muset klub neupřesněnou dobu obejít.

X X X

ATLETKA  ŠPOTÁKOVÁ  SE  LOUČÍ

Legenda české atletiky se loučí. Medailemi ověnčená Špotáková ukončila kariéru

Každá pohádka má svůj konec. S těmito slovy se veleúspěšná oštěpařka Barbora Špotáková loučí s kariérou. Během ní dokázala především dvakrát získat zlato na olympijských hrách a třikrát se stala světovou šampionkou.

Posledním závodem jednačtyřicetileté atletky na vrcholné scéně bylo čtvrteční finále Diamantové ligy v Curychu, kde skončila pátá s výkonem 59,08 metru.

Někdejší vícebojařka Špotáková se poprvé jako oštěpařka představila na mistrovství Evropy 2002 v Mnichově. Tam se letos už jako trojnásobná mistryně světa a majitelka dalších medailí z vrcholných akcí po dvaceti letech vrátila a v dramatickém finále vybojovala posledním pokusem bronz. Ten s ní oslavili i partner Lukáš a oba synové, devítiletý Janek a čtyřletý Darek.

 „Každá pohádka má svůj konec a tahle pohádka má nádherný happy end,“ poznamenala Špotáková na setkání s novináři v restauraci u Pinkasů, kde slavila své medaile.

Triumfovala na olympijských hrách v Pekingu 2008 a Londýně 2012. V roce 2016 přidala na hrách v Riu de Janeiru bronz a po druhé mateřské pauze se chtěla loučit na olympiádě v Tokiu. Ta byla kvůli koronaviru o rok odložena a nakonec se konala v bublině bez diváků, takže Špotáková postrádala olympijskou atmosféru a vypadla v kvalifikaci.

Atletickou kariéru si o další rok prodloužila a bezprostředně po evropském úspěchu si nebyla jistá, jak se svou budoucností naloží. Nakonec se rozhodla pro odchod z vrcholné scény. V pokročilém sportovním věku už je pro ni příprava náročná. „Tělo už si stěžuje. Nějakou dobu mi nadává, že bych se k němu měla chovat líp,“ řekla. Trénink už byl bojem o to, aby se udržela zdravá.

Ve čtvrtek v Curychu se jí při rozcvičení ozvala achilovka, takže nemohla podat maximální výkon. „Byla jsem naštvaná. Říkala jsem si, proč se mi to muselo stát před posledním závodem. Zase bez nohy 59 metrů docela jde,“ poznamenala. Nyní se chystá věnovat rodině a pracovat na Dukle s mladými atlety.

X X X

Úspěch českých tenistek na US Open. Krejčíková se Siniakovou si zahrají ve čtyřhře o titul

Tenistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková si na US Open zahrají ve čtyřhře o titul. V semifinále porazily 6:3, 6:7 a 6:3 americko-australskou dvojici Nicole Melicharová-Martinezová, Ellen Perezová.

Krejčíková se Siniakovou za první společnou účastí ve finále US Open vykročily rázně a první set získaly poté, co si vypracovaly vedení 4:0. Ve druhém naopak ztrátu nabraly a i když dokázaly ze skóre 2:5 srovnat, soupeřky uspěly 7:4 v tie-breaku.

Rozhodující sada už byla opět v režii české dvojice. Krejčíková se Siniakovou se ujaly vedení 3:1, náskok udržely až do konce a už jen jedna výhra je dělí od zkompletování kariérního grandslamu ve čtyřhře.

Český pár bude ve finále usilovat o první triumf z Flushing Meadows, který mu jako jediný chybí ve sbírce grandslamových úspěchů. Krejčíková se Siniakovou už dvakrát vyhrály Wimbledon i French Open a jednou Australian Open.

„Bylo super, že jsme zůstaly aktivní. Dobře jsme začaly, já ale poté měla výpadek. Jsem hrozně ráda, že mě Bára podržela. Chytly jsme začátek třetího setu, bojovaly. To nám dost pomohlo,“ řekla Siniaková, jež s Krejčíkovou letos na grandslamech už triumfovaly v Melbourne i ve Wimbledonu.

Ve finále nastoupí proti vítězkám dnešního semifinále, v němž se utká americko-australská dvojice Caroline Dolehideová, Storm Sandersová s domácím párem Caty McNallyová, Taylor Townsendová.

Finále ženské dvouhry

O titul na tenisovém US Open si zahrají Šwiateková a Džábirová. Dvojnásobná šampionka Roland Garros Šwiateková otočila zápas s Arynou Sabalenkovou z Běloruska a čtvrtfinálovou přemožitelku Karolíny Plíškové porazila 3:6, 6:1 a 6:4. Džábirová v semifinále vyřadila 6:1 a 6:3 Caroline Garciaovou z Francie.

„V prvním setu jsem zaostávala a musela jsem se probrat. Mám radost, že se to povedlo,“ uvedla jednadvacetiletá Šwiateková, která si finále US Open zahraje jako první polská tenistka v historii.

Džábirová to pro změnu dokázala jako první Afričanka v tzv. open éře. Po postupu do finále Wimbledonu si navíc zahraje o titul na druhém grandslamu za sebou. „Ve Wimbledonu jsem si přišla zabržděná, ale teď do toho jdu po hlavě,“ prohlásila.

„Po Wimbledonu jsem byla pod velkým tlakem, a proto jsem ráda, že jsem tady na finále navázala,“ přidala osmadvacetiletá Tunisanka, která má se Šwiatekovou bilanci dvou výher a dvou porážek.

X X X

U pobřeží Řecka šla ke dnu luxusní jachta 007. Byla ve stylu Jamese Bonda

V Řecku se ve čtvrtek převrátila a napůl potopila luxusní jachta ve stylu Jamese Bonda, která podle něj nesla jméno 007. Plavidlo dlouhé 49 metrů narazilo do skály poblíž ostrova Kythnos. Podle prvních informací patrně selhala GPS navigace a kapitán s plavidlem zajel příliš blízko ke břehu.

Loď zůstala ležet napůl potopená na boku asi 15 kilometrů od pláže Kolona na Kythnosu. Na jachtě se nacházelo 5 cestujících, které se podařilo zachránit.

Pobřežní stráž kolem jachty rozmístila zábrany pro případ, že by do moře začala unikat nafta. Prozatím se nezdá, že by bylo moře jakkoli znečištěné a že by došlo k poškození podmořské scenérie.

 Loď plula pod britskou vlajkou, ale patří nejmenovanému švýcarskému podnikateli. Je vybavená mimo jiné i přistávací plochou pro vrtulník a v pěti kajutách se může ubytovat až deset lidí.

Luxusní jachta se potopila i letos v srpnu

Italská pobřežní stráž v srpnu letošního roku zveřejnila dramatické video zachycující potopení luxusní jachty ve Středozemním moři. Do potíží se tehdy dostalo 40metrové plavidlo přibližně 15 kilometrů od italského přístavu Catanzaro. Na palubě jachty se nacházelo 9 lidí a všechny se podařilo zachránit.