Minulý rok zaplatil stát bývalým příslušníkům ozbrojených složek na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun. Výsluha náleží bývalému příslušníkovi po odchodu do civilu po příslušném počtu odsloužených let. Pokud výše výsluhy přesahuje vyměřený důchod, příjemci je k penzi vyplácen rozdíl mezi důchodem a rentou, aby došlo k dorovnání.

Nejvyšší výsluha v ČR přesahuje o stokorunu 100 tisíc korun a je vyplácena bývalému příslušníkovi Vězeňské služby. Ekonomický deník proto zjišťoval, jak se starají o „vysloužilce“ další země Evropské unie.

Výsluhová renta náleží členům bezpečnostních sborů a ozbrojených složek, kteří v nich působili v takzvaném služebním poměru. Hlavní podmínkou pro nárok na výsluhu je, že daná osoba odchází ze služby, kterou vykonávala minimálně 15 let za předpokladu, že nebyla propuštěna za úmyslné spáchání trestného činu anebo sama nepodala výpověď z důvodu, že proti ní bylo vedeno trestní řízení kvůli spáchání úmyslného trestného činu.

Minulý rok stát podle zjištění Ekonomického deníku bývalým příslušníkům ozbrojených složek vyplatil na takzvaných výsluhách 12 501 349 000 korun. Což je nemalá částka.

Výsluhy po odchodu ze služby jsou léta kritizovanou prebendou, díky které bezpečnostní složky získávají řadu zájemců o vstup do služeb státu. Jenže nezřídka kdy jsou výsluhy uměle navyšovány odměnami před odchodem do civilu.

V České republice je proto řada „výsluhářů“ 40 tisíc korun měsíčně plus, nezřídka kdy jde přitom o „kancelářské krysy“ a ne lidi z „výkonu“, ohrožené tímto nebezpečím zdraví a života, což má být právě smyslem vyplácení výsluhových příspěvků. To může například řadu seniorů, kteří strávili celý život aktivní prací, slušně řečeno, pořádně štvát, protože na částku přesahující 40 tisíc korun si v penzi prostě nikdy nesáhnou.

Dalším problémem pak je, že řada výsluhářů zůstává po odchodu „ze služby“ nadále v bezpečnostních složkách či v resortech zaměstnaná na pozicích civilních, respektive občanských, zaměstnanců. T

o byl případ bývalého zástupce Národní protidrogové centrály Gabriela Beržiho, který s výsluhou 63 tisíc korun nejdříve působil jako IT specialista na ministerstvu vnitra, po vlně kritiky s ním ale resort záhy spolupráci ukončil. Berži pak nastoupil na Generální inspekce bezpečnostních sborů a to na post koordinátora pro informační a komunikační technologie, přestože IT rozhodně nebylo podle zdrojů z policie jeho silnou stránkou.

Zmínit lze i případ bývalého náměstka Národní centrály proti organizovanému zločinu Milana Komárka, který v centerále zůstal pracovat jako „občan“. „Jedná se o civilní místo řadového referenta ekonomického odboru centrály. Na současném místě může uplatnit zkušenosti, které nabyl během působení ve služebním poměru. Nevidíme na tom nic špatného,“ vysvětloval v roce 2020 mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Aktuálně je podobně zařazeným „výsluhářem“ například bývalý šéf vojenské policie Miroslav Murček, který je s vysokou výsluhou civilním zaměstnancem tohoto sboru. A ze své éry v vojenské policii není v podobném civilním postavení sám.

Příjmy takovýchto specialistů pak mohou v souhrnu s výsluhami činit i přes 100 tisíc korun měsíčně.

Na Slovensku nejvýše 65 procent základu platu

Ale zpět, problémům s uměle navyšovanými výsluhami odměnami například rok před odchodem do civilu, které pak přesahují 40 tisíc korun měsíčně a víc. Tyto praktiky potentátů se služebními odznaky jsou poměrně běžné, ale nikdo je systematicky neřeší. Také proto stát vyplácí na výsluhách ročně tak vysokou sumu, které se pomalu blíží ke 13 miliardám korun. Ekonomický deník se proto poptal bezpečnostních složek v ostatních zemích Evropské unie, jak mají problematiku odchodů do civilu a následných rent ošetřeny.

Například výše výsluhového příspěvku bývalých vojáků na Slovensku činí činí nejméně 37,5 procent a nejvýše 65 procent základu platu. Což je ve srovnání s některými českými výsluhami opravdu velký rozdíl.

Na Slovensku je sociální zabezpečení vojáků z povolání upraveno zvláštním zákonem o sociálním zabezpečení policistů a vojáků z povolání. Tento zvláštní systém sociálního zabezpečení vojáků z povolání se skládá z nemocenského pojištění, úrazového pojištění, služeb sociálního zabezpečení a důchodového zabezpečení, v jehož rámci se hodnotí délka služby.

Dávky výsluhového zabezpečení jsou pak: výsluhový důchod, invalidní výsluhový důchod, výsluhový příspěvek, odchodné a pozůstalostní dávky (sirotčí výsluhový důchod, vdovský výsluhový důchod, vdovecký výsluhový důchod).

Výše výsluhového příspěvku činí 1 % základu za každý ukončený rok služby, tj. 10 % až 24 % základu.

Nárok na výsluhový příspěvek vzniká vojákovi z povolání při skončení služebního poměru, pokud tento služební poměr trval alespoň 25 let. Výsluhový příspěvek vojáka z povolání činí nejméně 37,5 % a nejvýše 65 % základu (v závislosti na celkové délce služby). Základ se stanoví na základě průměrného měsíčního služebního platu dosaženého za posledních deset ukončených kalendářních let. Souběh dávek sociálního pojištění (např. starobního důchodu) a dávek výsluhového příspěvku je možný bez jakéhokoli krácení, sdělila Ekonomickému deníku tisková mluvčí Ministerstva obrany Slovenské republiky Martina Kovaľ Kakaščíková.

V Rakousku jsou pak příslušníci ozbrojených sil i vojáci, kteří ukončili aktivní službu, plně integrováni do rakouského systému sociálního zabezpečení podle příslušných platných ustanovení zákona o sociálním zabezpečení. To znamená, že vojenský personál platí ve službě zákonem požadované příspěvky na (zdravotní a) důchodové pojištění ve stejném rozsahu jako ostatní povinně pojištěné osoby, tj. i nevojenský personál. Zaplacené příspěvky na důchodové pojištění se připisují na příslušný osobní důchodový účet pojištěnce a – po splnění zákonných podmínek – vedou k získání důchodu.

„Pokud příslušníci ozbrojených sil ukončí vojenskou službu a vrátí se do civilního pracovního života, nezakládá to automaticky nárok na starobní důchod nebo starobní příspěvek. Na příslušném důchodovém účtu se však ukládají příspěvky na důchodové pojištění, které byly zaplaceny v činné službě, a navíc příspěvky, které byly následně zaplaceny během civilního pracovního života. Tento kredit slouží jako základ pro zákonný důchod. Pokud jsou příslušníci ozbrojených sil nasazeni v zahraničí, dostávají příplatky, jako je zahraniční příplatek a příplatky, jako je příplatek za zónu, podnebí, nasazení a nebezpečí. Ty se obvykle skládají ze základní částky a příplatku například za určité stresové klimatické zóny nebo existující nebezpečí. Částka se vypočítává na základě individuálního zařazení vojáka,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku Pierre Kugelweis z rakouského ministerstva obrany.

Kugelweiss uvedl pouze stanovenou výši platů ve službě: odvedenec až velitel čety 2 180,90 eur měsíčně,
štábní strážmistr až nadporučík 2 592,80 eur, poručík až kapitán 3 224,10 eur, major až generál 4 311,20 eur.

Výsluhový příspěvek za zdravotní újmu ve službě

Italský národní systém pak odměňuje nasazení „za službu vlasti“ i dobrovolníky. Dobrovolníci ozbrojených sil po skončení dobrovolné vojenské služby nedostávají výsluhový příspěvek, ale tato služba se odráží v jejich starobním důchodu na konci jejich civilního pracovního života – v průměru ve věku 65 let – s ekonomickým navýšením. Z tohoto důvodu platí ozbrojené síly během své vojenské služby příspěvky Národnímu ústavu sociálního zabezpečení, což je národní orgán, který spravuje důchodový systém pro všechny italské pracovníky.

„Částku nelze vyčíslit vzhledem k proměnlivosti prvků, které se podílejí na stanovení zacházení, v souvislosti s výší odvedených příspěvků,“ odvětilo na otázky Ekonomického deníku italské ministerstvo obrany.

„V případě, že během krátké vojenské služby dotyčná osoba utrpí zdravotní postižení v důsledku služby, je od počátku uznáván výsluhový příspěvek známý jako privilegovaný důchod, který bude vyplácen vedle jakéhokoli jiného platu nebo důchodu vypláceného po skončení civilní služby. V italském systému lze tedy říci, že příspěvky, které tito zaměstnanci získali, jsou zahrnuty do konečného důchodu za výše uvedenou vykonanou vojenskou službu, a nikoliv jako samostatný důchodový příspěvek nahrazující obecný důchod jakéhokoliv pracovníka. Tato situace je tedy definována v důsledku různých změn právních předpisů, které v této věci proběhly, naposledy v roce 2010,“ uvedl dále resort obrany.

Jak jsou na tom profesionálové? Po skončení celé profesní kariéry strávené ve službě ozbrojených sil, v průměru po dobu 35 až 40 let, se na vojenský personál v zásadě vztahují obecná pravidla italského důchodového systému, i když existují některé zvláštní instituty.

Hlavní rozdíly mezi obecnými pravidly a zvláštními pravidly uplatňovanými na vojenský personál lze shrnout následovně: pomocný status: pozice, kdy vojenská osoba umístěná na dovolenou zůstává k dispozici státu, který ji může povolat do služby u jiných správních orgánů. Za tuto disponibilitu dostává vojenská osoba tzv. pomocný příspěvek, který se rovná 50 procentům rozdílu mezi platem pobíraným ve stejné služební třídě a vyměřeným důchodem (pomocný příspěvek).

Ale pozor, žádné souběhy výsluh a práce na civilním postu u sboru, které jsou možné v České republice, připouštěny zjevně nejsou. Příslušník ve výpomocné funkci nesmí přijmout žádné jiné zaměstnání jakéhokoli druhu, ani zastávat funkce ředitele, auditora apod., nebo vykonávat placené či neplacené funkce v obchodních, průmyslových nebo úvěrových podnicích, které mají vztah k obranné správě.

„Věk odchodu do důchodu pro vojenský personál je v zásadě 60 let pro většinu případů a 65 let pro vyšší personál. Personál, který ukončí službu z důvodu dosažení věkové hranice, která se liší podle hodnosti, oboru a funkce, má nárok na starobní důchod. Italský systém sociálního zabezpečení je charakterizován jako průběžný systém. Důchody jsou v zásadě vypláceny z příspěvků placených zaměstnancem a státem.
Systémy pro výpočet běžného důchodu vojenského personálu jsou stejné jako systémy používané pro všechny státní zaměstnance,“ uvedlo dále ministerstvo.

Příspěvky byly do roku 1995 vypočítávány retribučním systém poměrně podle výše platu pobíraného během zaměstnání. Od roku 1995 funguje jiný příspěvkový systém: důchod se vypočítává z výše příspěvků vyčleněných a placených ozbrojenými silami a částečně samotným vojákem.

„Při výpočtu důchodu se zohledňuje plat, který voják pobíral v době ukončení služebního poměru, zvýšený o 18 procent. Výše důchodu se liší v závislosti na zastávané vojenské funkci (důstojník, poddůstojník a voják), konkrétní vojenské hodnosti a počtu odsloužených let. V současné době je na základě platných právních předpisů důchod nižší než poslední plat pobíraný ve službě,“ uzavřelo italské ministerstvo obrany.

Opět lze tedy konstatovat, že italský systém je rozhodně méně štědřejší než český, kde někteří expříslušníci díky uměle navyšovaným odměnám berou na výsluhách částku, která se téměř rovná jejich měsíčnímu příjmu v činné službě.

V Estonsku maximálně 75 procent platu, v Německu necelých 72 procent

V Estonsku je pak vojenský důchod určen těm příslušníkům aktivní služby, kteří odsloužili alespoň 20 let a dosáhli věku 50 let. Vojenský důchod je procentní sazba z posledního platu, pokud byl voják ve službě 20 let, pak bude jeho důchod bude činit 50 procent posledního platu. Každý další rok služby k tomu přidává 2,5 procenta. Maximální výše důchodu může činit 75 procent posledního platu.

„Vojenský důchod vyplácí vláda. Věk pro přiznání vojenského důchodu je 50 let. V roce 2022 činil průměrný vojenský důchod 1020 eur,“ uvedl Siim Saavik z estonského ministerstva obrany.

Vojáci z povolání německého Bundeswehru mohou odejít do výslužby a poté mají nárok na doživotní důchod. Dávky za výsluhu let jsou vypočítávány ze základního platu, na který měl voják z povolání nárok. Sazba důchodu činí necelých 1,8 procent výsluhového příspěvku za každý rok služby. Nejvyšší sazby důchodu je dosaženo po 40 letech služby a v současné době činí 71,75 procent základu platu, sdělila tisková mluvčí ministerstva obrany Nadine Krüger.

Z výše zjištěného je evidentní, že jiné země Evropské unie tak přeštědré a benevolentní k bývalým příslušníkům bezpečnostních složek v případě výsluhových benefitů nejsou. Navíc dle zjištění nejsou tolerovány pokusy o umělé navyšování výsluh odměnami před odchodem či zaměstnávání ve stejné instituci na civilních pozicích.

Nejlépe je „pod vnitrem“

Pojďme si proto připomenout konkrétní čísla z našich luhů a hájů. Nejvyšší výsluhy vyplácí ministerstvo vnitra, a to bývalým policistům, hasičům a příslušníkům zpravodajských služeb).

Výsluhy jsou v České republice hojně akcelerovány i povyšováním hodností, u nás je totiž nezvykle velká řada plukovníků a generálů napříč bezpečnostními sbory.

„Předpokládané náklady na bývalé příslušníky s nárokem na výsluhový příspěvek v letošním roce nelze odhadnout, stále přichází nové žádosti. V průběhu letošního roku byly doposud přiznány nové výsluhové příspěvky ve výši 5 820 000 korun za měsíc,“ uvedla na sklonku roku Hana Malá z ministerstva vnitra.

V loňském roce vnitro předpokládalo náklady na výplatu výsluhových příspěvků ve výši 7 867 849 000 korun.

A jak je to s výší výsluhy a hodností při odchodu do civilu?

„Výše výsluhového příspěvku ve vztahu hodnosti nelze určit (hodnost není v informačním systému evidována). Výsluhový příspěvek je vyplácen v rozpětí od 136 korun do 98 530 korun, deset nejvyšších v rozpětí od 80 229 korun do 98 530 korun,“ dodala Hana Malá.

Poslední částka tedy představuje nejvyšší výsluhu, vyplácenou ministerstvem vnitra.

U vojáků je systém výsluh nastaven poněkud jinak než u vnitra.

Podle předpokladů ministerstva obrany v loňském roce pravděpodobně zanikl služební poměr cca 1 300 vojákům z povolání.

„Na tento počet vojáků s ohledem na délku jejich služby je v současnosti odhadována výše výsluhových náležitostí cca 22 260 000 korun,“ uvedla Natálie Kopp z ministerstva obrany.

Roční náklady ministerstva obrany na výsluhové náležitosti pak činí cca 2 940 000 000 korun.

Natálie Kopp doplnila, že v rámci agendy výsluhových náležitostí nemá dosažená hodnost vojáků žádný význam. S ohledem na ochranu osobních údajů se tedy v evidencích s tím souvisejících informace o hodnosti osoby, které se vyplácejí dávky výsluhových náležitostí, vůbec nevedou.

„Nejsme tedy schopni odpovědět na otázku ve vztahu k dosaženým hodnostem. Deset nejvyšších výsluhových příspěvků je v rozmezí 66 000 až 82 000 korun měsíčně,“ pokračuje Natálie Kopp.

Zánik služebního poměru je podle Natálie Kopp z pohledu ozbrojených sil běžným jevem. Ozbrojené síly jsou postaveny v míru na profesionálním služebním poměru, ale v případě válečného konfliktu je nutné je mobilizačně rozvinout. Z tohoto důvodu ozbrojené síly potřebují zálohu, kterou tedy také musí „tvořit.“ Služební poměr vojáků tedy není celoživotním povoláním a naopak je koncipován jako služba na dobu určitou. Odchod vojáka do zálohy je tedy přirozeným stavem a ozbrojené síly jsou na to připraveny. Ani výše uvedený počet odcházejících vojáků není v tomto směru problém.

Česká armáda má cca 27 tisíc vojáků z povolání. Od roku 2016 se počet vojáků z povolání stejně jako vojáků zařazených do aktivní zálohy soustavně zvyšuje, protože se daří získávat potřebné množství uchazečů a stanovený rozpočet nám to dovoluje. I v letošním roce proti loňsku počet vojáků obou skupin stoupne. Samozřejmě, že nejsou všechna tabulková místa vojáků obsazena.  Postupně se ale daří průběžně plnit úkol vlády dosáhnout do roku 2030 počtu 30 tisíc vojáků z povolání pouze v Armádě ČR.

Mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek zareagoval, že konkrétní čísla a počty týkající se personálu armádní tajné služby nejsou veřejnou informací.

Mlčela také rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace.

„K vašim dotazům mohu uvést pouze tolik, že charakter naší práce a naše zákonná působnost nám neumožňuje komentovat naši činnost ve veřejném prostoru, a to jakýmkoliv způsobem. Náš úřad poskytuje relevantní výstupy pouze zákonným adresátům, nikomu jinému,“ odvětil na otázky Ekonomického deníku Radek Holý z rozvědky.

Nejvyšší výsluha 100 100 korun

Postupme dále. V letošním roce požádalo o uvolnění ze služebního poměru u Vězeňské služby zatím 715 osob.

„V roce 2022 jsme dosud přiznali 375 výsluhových příspěvků,“ uvedla na podzim mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunnerová.

Měsíční náklady na výplatu těchto výsluh činí 7 673 000 korun, roční náklady pak cca 82 milionů korun.

Vězeňská služba vypočetla, že loňské náklady náklady na výplatu výsluh se pohybovaly okolo 854 milionů korun.

Deset nejvyšších vyplácených výsluhových příspěvků u Vězeňské služby osciluje je v rozmezí 58 700 korun až 100 100 korun. Což je podle všeho vůbec nejvyšší vyplácená výsluha v České republice.

„Vězeňská služba ČR musí plnit své úkoly uložené právními předpisy i za cenu služby přesčas v době personální nedostatečnosti. V tuto chvíli nelze hovořit o ohrožení akceschopnosti sboru. V současné době potřebujeme obsadit 1 068 volných služebních míst a míst občanských zaměstnanců,“ doplnila k odchodům ze služby Markéta Prunnerová.

U celní správy mělo podle odhadů vedení loni skončit 272 příslušníků. Tato suma nezahrnuje osoby, které skončily ve správě a přešly do jiného bezpečnostního sboru.

Předpokládané roční náklady (promítnuto do roku 2023, včetně valorizace od 1. ledna) na výsluhové příspěvky těchto příslušníku budou podle Hany Prudičové z Celní správy činit 70 926 840 korun. Výplatu výsluh provádí Generální ředitelství cel a roční náklady na výplatu výsluhových příspěvků bývalých příslušníků se pro rok 2022 očekávaly v částce 775 milionů korun.

Deset nejvyšších výsluhových příspěvků vyplácených bývalým příslušníkům Celní správy se pohybuje v rozmezí 55 416 korun až 89 016 korun měsíčně.

„Celní správa ČR se věnuje náboru nových uchazečů o  zaměstnání. Stejně jako u jiných bezpečnostních sborů je třeba projít náročným přijímacím řízení, u kterého ne každý uchazeč uspěje. Výkon všech kompetencí stanovených platnými právními předpis je zajištěn,“ uzavřela Hana Prudičová z Celní správy.

Z Generální inspekce bezpečnostních sborů odešlo loni 29 příslušníků.

Podle Luďka Nechyby vyplatila GIBS čerstvě odejitým na výsluhách cca 11 082 000 korun, ročně pak celkově cca 64 500 000 korun.

„Průměr je 35 000 korun. Vzhledem k tomu, že neustále nabíráme nové příslušníky a doplňujeme početní stavy, akceschopnost ohrožena nebude. Aktuálně je třeba zaplnit tabulkových 34 míst, ale rozpracováno je dalších cca 12 uchazečů,“ uvedl vedoucí kanceláře ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Luděk Nechyba.

Inspekce zřejmě záměrně jaksi zapomněla uvést výši nejvyšších deseti výsluh.

Podle informací Ekonomického deníku je na GIBS vyplácena minimálně jedna výsluha přesahující 70 tisíc korun.

Hrdinové a břichatí páprdové z kanceláří

Zamysleme se proto nad smyslem výsluh. Mají být jakousi refundací za nasazení ve výkonu služby či poškození zdraví při výkonu služby pro stát. Jsou pochopitelné u hasičů v terénu, u policistů v terénu, u zásahových jednotek, u vojáků na misích. Dávají smysl v případě, když někdo přijde při výkonu služby o ruku nebo nohu a nemůže už vykonávat svou pozici v bezpečnostním sboru. Stát se musí umět o takové lidi postarat.

Co ale naprosto nedává smysl, je platit výsluhu někomu, kdo v plném zdraví po „odkroucení“ příslušného počtu let odejde od policie například se čtyřiceti, nebo padesátitisícovou, výsluhou. Takový jedinec má výsluhu jistou a když si sežene práci za 30 či 40 tisíc „čistého“, může si řadu let žít doslova jako maďarský gróf.

Připomeňme navíc, že v rámci kamarádčoftů jsou nezřídka kdy lidem odcházejícím do civilu uměle navyšovány a vypláceny vysoké odměny, což jim je schopno pohnout výší výsluhy o pěkných pár tisícovek měsíčně.

Máme ale platit výsluhy úředníkům, personalistům, mluvčím (a že jich je), policistům, celníkům, pracujícím v kanceláři, právníkům, ekonomům, analytikům tajných služeb?

Logický argument zní ne, jaké je to nasazení? Nelze se pak divit, že veřejnost se na takovéto výsluháře dívá jako pěkně „vypečené“. Jak jsme již naznačili výše, výsluhy jsou nezdaněné. Řada takových výsluhářů se přitom znovu upíchne ve státní správě.

Politici se do výsluh bojí léta „říznout“. V ozbrojených složkách pracují vyšší desítky tisíc lidí, což představuje s jejich rodinami slušný voličský elektorát.

Řešení je vícero, vyplácet rodině např. zemřelého příslušníka jeho plat. Nebo přidat lidem v ozbrojených složkách ke stávajícím platům.

Dalším možným, byť ne tak razantním, řešením by pak mohlo být, že po dobu, kdy odejitého policistu či celníka s nárokem na výsluhu zaměstnává stát, kraj nebo město (obec), neměl by na výsluhu právní nárok. Viz například bývalý šéf vojenské policie a jeho blízký kolega, kteří pobírají výsluhu a nadále ve vojenské policii pracují jako civilní zaměstnanci.

Proč by pak neměl mít bývalý příslušník ozbrojené složky vyměřený standardní důchod, jako například zdravotní sestra, jejíž pracovní nasazení mnohdy předčí záběr uniformovaných – dlouhé služby, noční, atd. Racionální důvody pro toto elitářství neexistují.

Štědrý výsluhový systém, kterým ročně vyteče necelých 13 miliard korun ve velké většině lidem, kteří nenasazovali život ve službě státu, prostě nedává přílišný smysl. Policii, celníkům a dalším ani eticky nepomáhá, on jim paradoxně ještě škodí. Do sborů se nechodí kvůli nasazení pro stát, ale pro budoucí výsluhu.

Nejsmutnější pak je, že výsluhy pobírají dodnes lidé, kteří sloužili represivnímu komunistickému režimu. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

JEDNÁNÍ  O  RUSKU  BEZ  RUSKA.  A   HITLEROVI  FAŠISTÉ  ŘÁDÍ  NA  UKRAJINĚ,  V  NĚMECKU.  KDO  O  NICH  BUDE  JEDNAT  VE  SVĚTĚ?

 V Saúdské Arábii jednat zástupci 30 zemí o Ukrajině. Rusko není pozvané

V saúdskoarabské Džiddě budou na začátku srpna jednat zástupci až 30 západních i klíčových rozvojových zemí o Ukrajině. Informuje o tom v sobotu americký list The Wall Street Journal. Spojené státy a Evropa se podle něj snaží získat mezinárodní podporu pro mír, jehož podmínky si stanoví Ukrajina. Rusko pozváno není.

Schůzka, které se zúčastní i zástupci Indie či Brazílie, se uskuteční 5. a 6. srpna, uvádí list The Wall Street Journal s odvoláním na diplomatické zdroje. Bude se konat v době, kdy mezi Západem a Ruskem narůstá rivalita o podporu ze strany nejdůležitějších rozvojových zemí. Mnoho z nich doposud ohledně ruské agrese vůči Ukrajině zaujímá neutrální postoj.

Představitelé Ukrajiny a západních zemí doufají, že snahy získat na svou stranu rozvojové státy by mohly vyvrcholit mírovým summitem, který by se konal ještě letos a na kterém by se světoví lídři přihlásili ke společným zásadám pro vyřešení konfliktu na Ukrajině. Podle nich by takové principy mohly být základem pro možná budoucí jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou, která by byla ve prospěch Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikrát řekl, že jeho země nebude jednat s Ruskem o míru, dokud se ruská vojska nestáhnou z okupovaných ukrajinských území. Moskva pak trvá na svých požadavcích a nehodlá se vzdát ani těch částí Ukrajiny, které sice loni anektovala, ale pak nad nimi kontrolu ztratila.

X X X

 Juraj Draxler: Veľmoci nesúperia len na Ukrajine: Afrika v chaose

V Nigeri prevzala moc armáda. Proti odstráneniu „prozápadného“ prezidenta hlasno protestoval ako americký, tak aj francúzsky minister zahraničia. Nečudo, Niger je chudobná krajina, ale má slušné zásoby uránu. Ten kedysi poslúžil ako zámienka k invázii USA do Iraku, keď na základe falošnej informácie pôvodne talianskej vojenskej rozviedky začal Biely dom rozvíjať príbeh o tom, ako Irak údajne chce získať nigerský urán pre jadrové zbrane.

Niger je len ďalším kúskom mozaiky v silových naťahovačkách domácich skupín na pozadí veľmocenských bojov.

Líbyjská občianska vojna, spustená USA a ich spojencami, destabilizovala veľkú časť severnej Afriky. Presne ako Kaddáfí predpovedal, zo zničenej Líbye si urobili základňu zástancovia radikálneho islamu a prenikajú do mnohých ďalších krajín veľmi širokého regiónu.

V Mali vláda frustrovaná tým, že jej západní poradcovia a francúzski vojaci bohvieako efektívne s bojom proti islamistom nepomáhali, Západniarov vykopla a ako spojenca si zobrala Wagnerovu skupinu.

V Burkina Faso minulý rok frustrovaná armáda urobila štátny prevrat. Podobne ako teraz v Nigeri. V týchto dvoch prípadoch Rusi oficiálne nefigurujú, ale pozorovatelia sa vcelku zhodujú, že úspešný príklad Mali v boji s islamistami je inšpiráciou aj pre ďalších v regióne, ktorí majú pocit, že západná pomoc je neefektívna, a tak sa zbavujú prozápadných politikov.

Región Sahelu (časť Afriky južne od Sahary) je síce extrémne zbedačený, ale má miestami veľké zásoby nerastných surovín. A o tie sa bojuje.

Najmarkantnejší je príklad Južného Sudánu, amerického protektorátu. Keď bol tento región ešte súčasťou Sudánu, ktorý mal pomerne nezávislú zahraničnú politiku, v západných médiách sa objavovali srdcervúce výzvy za jeho nezávislosť, o ktorú zrazu začali vo videách bojovať aj hollywoodske hviezdy. Na prvý pohľad dosť zvláštne, keďže v stave konfliktu s centrálnou mocou boli v severnej Afrike mnohé ďalšie regióny; prečo teda ten dojemný záujem akurát o južnú časť Sudánu? Pretože ten má tretie najväčšie zásoby ropy v subsaharskej Afrike. Pod tlakom USA sa nakoniec v tejto časti vtedajšieho Sudánu uskutočnilo referendum a nasledovala nezávislosť. (To, že štát Južný Sudán je americký výtvor, nehovorím ja, vcelku otvorene takto o tom písali napríklad aj New York Times.)

Prezident Južného Sudánu Salva Kiir sa potom do Bieleho domu dostal častejšie, ako mnoho európskych lídrov (rád sa promenádoval v kovbojskom klobúku, ktorý kedysi dostal od G. Busha). A zahraničné médiá už nijako nezaujímalo, že v krajine hneď po získaní nezávislosti vypukla krvavá občianska vojna, ktorá si v prvej dekáde vyžiadala takmer pol milióna mŕtvych, vo veľkej miere zabitých „prozápadnými“ silami. Žiadne uslzené videá hollywoodskych hercov, žiadne titulky medzinárodných médií. Tie sa objavili v súvislosti s ďalšou provinciou Sudánu, Dárfúrom. Ale tu bol pokus o odtrhnutie príliš slabý, a tak sa videá celebrít po krátkej dobe skončili, hoci v provincii sa vraždilo a znásilňovalo naďalej.

V samotnom Sudáne pred pár týždňami prebehol prevrat vedený práve silami, ktoré boli pôvodne vládou platené s cieľom bojovať v Dárfúre. Po odstránení „antizápadného“ predošlého lídra krajiny Bašíra je ale ústredná moc príliš slabá, a tak sa teraz ľahko stala obeťou ozbrojencov nespokojných s ich životnými podmienkami.

A to sú len tie najvypuklejšie prípady. Veľká časť subsaharskej Afriky je v ozbrojenom chaose.

V tom sa Rusko otvorene angažuje: v Mali, v Stredoafrickej republike a nevojensky, ale silno v Eritrei. Teraz navyše Rusko dalo najavo, že chce na kontinente hrať ešte silnejšiu rolu, tým, že krajinám, ktoré sa pridajú na jeho stranu, bude výhodne, niekedy dokonca zdarma, dodávať obilie.

Na druhej strane stoja tradičné koloniálne veľmoci plus USA.

Do toho teplo a neúroda.

Tu v Európe sa máme na čo tešiť. Tie masy zbedačených ľudí sa budú snažiť migrovať na sever ešte viac, ako doteraz. Juraj Draxler, (Nové slovo), server vasevec.cz

 X X X

 Konec francouzštiny v Mali

Podle nedávno přijaté nové ústavy Mali již francouzština není úředním jazykem a ponechává si pouze status pracovního jazyka. Podrobněji o tom dnes píše telegramový kanál Arab Africa. Oficiální status po změně ústavy zároveň získala arabština a 12 dalších jazyků, kterými se v zemi mluví.

Nová ústava byla přijata drtivou většinou 96,91 % v referendu dne 18. června. Francouzština byla oficiálním jazykem od roku 1960.  Rozhodnutí odráží situaci v zemi jako celku a odmítání spolupráce s Francií.

Připomeňme, že  v roce 2022  poté, co Vojenská rada v čele s Assimi Goitou převzala v zemi mocenskou kontrolu,  požadovalo Mali – nakonec úspěšně – stažení francouzských jednotek umístěných v zemi v rámci operace Barkhane.

Vedle Mali prosazuje odklon od francouzského jazyka také  alžírský prezident Abdelmadjid Tebboune Podle jeho soudu by mělo Alžírsko přistoupit ke zvýšené arabizaci a odmítnout francouzštinu ve školách a veřejných institucích.

Jazykový odklon od Francie samozřejmě není jen symbolickou záležitostí, ale také významným vzdálením se od bývalé koloniální mocnosti, server, vasevec.cz

X X X

Proces s Hilsnerem se neotevře, rozhodl Blažek. Snahy se objevují přes sto let

Případ Leopolda Hilsnera se znovu otevírat nebude. Rozhodl tak resort spravedlnosti, kde se případem podobně jako jeho předchůdci zabýval také současný ministr Pavel Blažek. Hilsner byl v roce 1900 obviněný z vraždy mladé ženy, přestože pouze nepřímými důkazy. To vyvolalo prudké projevy antisemitismu. Snahy o obnovu procesu se objevují přes sto let.

 Že se Blažek případem zabýval, potvrdila serveru iRozhlas Markéta Poslušná z tiskového odboru resortu spravedlnosti.

„Všechny podněty ke stížnosti pro porušení zákona byly ministry spravedlnosti odloženy. Ani nyní na základě nejnovějších podnětů nebyl shledán důvod se od tohoto závěru odchýlit,“ odůvodnila Poslušná.

Písecký soud v listopadu 1900 uložil 24letému Leopoldu Hilsnerovi z Polné trest smrti za vraždy dvou dívek – zmíněné Anežky Hrůzové a druhé dívky, jejíž rozkládající se tělo objevili na stejném místě. Kauza tehdy vyvolala davovou psychózu a protižidovské nálady. Rehabilitace by tak měla také symbolický význam pro židovskou komunitu.

Snahy o revizi procesu, ve kterém se původně angažoval ve prospěch obžalovaného i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, se objevují v celém průběhu minulého století. První hned po rozsudku. Neúspěšně. Podněty ke stížnosti pro porušení zákona odmítly naše instituce v letech 1998 a 1999.

V lednu 2019 vyhověl například Nejvyšší soud České republiky stížnosti pro porušení zákona a v Hilsnerově kauze bylo možné napadnout rozsudek v Písku. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová na to sice reagovala slovy, že odsouzení Leopolda Hilsnera nebylo v souladu ze zásadami spravedlivého procesu, sama ale stížnost nepodala.

Odůvodnila to názorem, že taková stížnost má být uplatňována v případech, které mají reálný dopad na současnost nebo má konkrétní individuální účinky. Podobně odmítl stížnost i prezident Miloš Zeman.

Dlouhodobě se případem zabývá pražský advokát Lubomír Müller. Ten je známý z rehabilitací odpíračů základní vojenské služby nebo jako právní zástupce lidí zraněných nebo zastřelených československými pohraničníky.

Podle něj Blažek může případ přezkoumat na základě dokumentů, které má k dispozici. „Protože tam šlo o to, že bývalá ministryně Vlasta Parkanová dospěla k závěru, že zákon porušen byl a že jenom pro formální překážky nelze stížnost podat. Jenže ty formální překážky jsou překonané judikatorně,“ řekl Müller pro server iRozhlas.

„Hilsneriáda“ dodnes budí vášně

V lese v Polné na Vysočině nalezli 25. března 1899 zavražděnou 19letou Anežku Hrůzovou. Hrdlo měla podříznuté takzvaným košerákem, nožem používaným Židy při předepsaném košer porážení dobytka.

Obsahem kontroverzního antisemitského mýtu bylo přesvědčení, že Židé požívají krve křesťanských panen k zadělávání macesů, nekvašených chlebů, jak jim to údajně přikazuje jejich víra.

Z rituální vraždy byl obviněn židovský mladík Leopold Hilsner. Tomu přitížilo, že měl v Polné nevalnou pověst. Místo práce se potuloval a žebral. V osudný den 29. března, kdy byla Anežka Hrůzová viděna naposledy, byl navíc údajně spolu s dalšími Židy spatřen v lese Březina.

Po půl roce ho k trestu smrti bez přímých důkazů a pod nátlakem veřejnosti odsoudil Krajský soud v Kutné Hoře. Později byl rozsudek zrušen a případem se nově zabýval Krajský soud v Písku. Ten obžalovanému přisoudil i další vraždu dívky, jejíž tělo v rozkladu objevili na stejném místě.

Proces s Hilsnerem živil Písek a jeho okolí přes dva týdny. Zprávy o něm se dokonce dostaly do evropských i světových médií. Dne 14. listopadu 1900 napsaly Písecké listy: „Účastenství na procesu jest čím dále značnější a porotní sál jest nyní každý den přeplněn a vedro k nesnesení… Z celého dalekého okolí píseckého dostavovalo se do síně obecenstvo a v první řadě dámy, jichž byla vždy převážná většina. Některé dámy dorazily s operními sklíčky, přinášely si bonbony a jsou vskutku nejvytrvalejšími posluchači…“

Rakouskouherská Česká fakulta lékařská, přezkoumávající postupy polenských ohledavačů těla zavražděné Anežky Hrůzové, ve svém znaleckém posudku naznala, že „pachatelem byl muž stižený perverzním pohlavním pudem, popřípadě sadismem kombinovaným s nekrofilií“.

Hilsner, jenž obvinění odmítal, byl píseckým soudem podruhé odsouzen k trestu smrti provazem. Od oprátky mu pomohl císař František Josef I., verdikt změnil na doživotí. V roce 1918 Hilsnera propustili z vězení, po 10 letech zemřel opuštěný ve Vídni.

X X X

 Valeš: Na osvíceného politika nevěřím, většina z nich loutkou v rukou lobbistů

ČR  ČEKÁ  NA  NOVÉHO  HAVLA,   GENERÁLNÍ  STÁVKU  A  ODSTRANĚNÍ  FIALY  A  JEHO  DOBRODRUHŮ  BEZ  SCHOPNOSTÍ

LID  ČR  ŠPATNĚ  VYBRAL  I  PAVLA,  OD  KOMUNISTŮ  ZA  KARIÉROU  K  NATO,  ZBRANÍM  A  VÁLKÁM,  LIDEM,  FIRMÁM  ČR  NEPOMŮŽE

Naším problémem nejsou konkrétní politické reprezentace, ale samotný systém, který dovoluje politikům jednat ve vlastním zájmu. Či v horším případě v zájmu svých mecenášů, kteří mají stát jako dojnou krávu, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Lukáš Valeš. Připomněl také, že na pokřivenost české ekonomiky dotačními programy marně upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad. V to, že by se situace změnila a měli bychom osvícené politiky, kteří by jednali v zájmu lidí, však prý nevěří.

„Čeští politici jsou bohužel příliš sobečtí a místo toho, aby prosazovali veřejné zájmy i proti těm privátním, různým lobbistům a parciálním zájmům, tak jsou vlastně jenom loutkami v rukou těch, kteří se snaží z toho státu dobýt rentu,“ řekl Valeš s připomínkou, že se mnohem lépe podniká za veřejné peníze a s veřejnými podporami.

 Podle politologa na tento problém marně upozorňoval třeba i Nejvyšší kontrolní úřad, který jasně ukázal, jak je česká politika silně pokřivená různými dotačními systémy. „Dotační kapitalismus totiž výrazně zesiluje tlak ekonomických subjektů na politiky, jelikož vyžadují, aby jim byly přihrávány maximálně předražené veřejné zakázky,“ upozornil Valeš.

„Dokud se toto neodstraní a nebudeme mít politické strany a osvícené politiky, kteří se nenechají zkorumpovat a nebudou kopat za lobbisty, nevidím moc světlo na konci tunelu,“ dodal skeptický Valeš.

S nepříliš velkým optimismem zhodnotil šanci na změnu české politiky i komentátor Hospodářských novin Ondřej Leinert, který upozornil na to, že každá nově příchozí vláda totálně překopává koncepce vlády předchozí. A nacházíme se tak v bludném kruhu, kdy se častokrát zbytečně ruší i věci které fungují.

 X X X

BEZ  LEVNÉ  ROPY,  PHM,  ENERGIE  Z  RUSKA  SE  ČR  NEOBEJDE

Česku začíná energetický boj. Zdražení nafty není ten největší problém, varuje ekonom Bartoň

Spotřební daň zřejmě zvýší cenu nafty o necelé dvě koruny a je pravděpodobné, že se zdražení pohonných hmot promítne i do cen zboží. Podle ekonoma Petra Bartoně to však nebudeme schopni identifikovat, protože roli sehraje více vlivů a bude záležet i na tom, jak se bude vyvíjet cena ropy a zároveň hodnota koruny vůči dolaru, za který ropu nakupujeme. Ve vysílání CNN Prima NEWS navíc varoval, že vysoká cena nafty nemusí být jediným problémem. Obávat bychom se totiž měli jejího nedostatku.

Spotřební daň nebude takovým problémem ani podle předsedy Unie nezávislých petrolejářů Ivana Indráčka: „Nemyslím, že by byla tlačena k nějakému extrému, ostatně i v rámci Evropy patří spíše k těm nižším. A i po zvýšení spotřební daně bude mezi těmi nejlevnějšími,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS a dodal, že ze strany vlády se jedná o pochopitelný krok.

 Navíc ve stavu, v jakém je státní rozpočet, se podle Bartoně hodí každá koruna. Maximální částku, kterou by mohla tato změna spotřební daně přinést, odhadl na 10 miliard korun a poznamenal, že to ale může být výrazně méně. „To znamená, že to státní rozpočet nijak neohrozí, ale ani nezlepší zásadně situaci. Ovšem kdybychom to říkali u všeho, můžeme rovnou přestat vybírat všechny daně. Ale kde bychom pak brali peníze na výdaje?“ tázal se.

Přestože se tedy nejedná o nijak závratnou částku, je to podle ekonoma důležité z toho důvodu, že se spotřební daň vrátí na hodnotu, kde byla před covidem. „A tím pádem se budeme snadněji dostávat do předcovidových úrovní státního rozpočtu,“ uvedl Bartoň.

Dopady války na cenu nafty

Vpád ruských vojsk na Ukrajinu způsobil prudký nárůst cen pohonných hmot. Přestože se v tuto chvíli zdá situace stabilizovaná, nelze v souvislosti s ukrajinsko-ruskou válkou vyloučit nějaké extrémní dopady.

V současné době proudí ruská ropa pouze do Česka, Maďarska a Slovenska a zbytku se podařilo najít alternativní zdroje. Evropa je v podstatě závislá na dovozu ropných produktů a ropy z ostatních zemí. „A když se podíváme na to, o jaké země se jedná, jen těžko mezi mini najdeme takovou, kterou bychom považovali za stabilní,“ upozornil Indráček.

V nejbližší době by se závislosti na ruské ropě měla vzdát i Česká republika. „A pro nás tak energetický boj teprve začíná. Dosud jsme měli jen jakousi omluvenku, že oddálíme řešení,“ vysvětlil Bartoň s tím, že následkem bude zdražování.

Ještě větším rizikem než to, že nafta zdraží, je však její nedostatek. „Budeme hledat, kdo by nám naftu prodal, a nárůst cen je v takovém případě nevyhnutelný. Ale stále je lepší mít drahou naftu než nemít žádnou,“ shrnul.

X X X

EKOLOGICKÁ  KATASTROFA   AUTA   NA  ELEKTRIKU  ZNIČÍ  SVĚT

Ekologická katastrofa u Evropy začala. Hořící elektroauta na lodi nejde uhasit, míní experti

Nizozemsko je v pěkném průšvihu, reaguje Christof Tietgen, tiskový mluvčí německého automotoklubu na zoufalou snahu nizozemských úřadů uhasit nákladní loď, která převážela téměř 4 000 aut, z nichž 500 jsou elektroauta. Uhasit ekologické vozy je velmi obtížné.

E-auta a vozy se spalovacími motory vzplanou podle jeho slov stejně rychle. Rozdíl je však v hašení. „U elektroaut je to velmi obtížné. Práškem nebo pěnou nic nezmůžete. Jedinou šancí je voda, hodně vody. Musejí se uhasit nejen plameny, ale musí se zchladit celá baterie, aby nedošlo k jejímu opětovnému vznícení,“ uvedl Tietgen podle německého webu Focus.

 A přesně to nelze udělat, protože příliš mnoho vody by nestabilní plavidlo rozkolísalo, loď by se mohla potopit a nastat ekologická katastrofa nedozírných následků. Právě kvůli tomu se přestala loď hasit a pouze se ochlazuje její trup. Kromě téměř čtyř tisíc aut veze také 1 600 tun topného oleje a 200 tun lodní nafty.

 „Ekologická katastrofa už nastala,“ tvrdí Kim Detloff, odpovědný za ochranu moří ve Svazu ochrany přírody (Nabu). Voda, kterou se hasí a ochlazuje trup lodi, je kontaminovaná těžkými kovy, plasty bateriemi a ropou a to vše se už dostalo do moře. To však není nic ve srovnání s tím, co by se mohlo stát, kdyby se loď potopila.

Zbytky z lithiových baterií z elektroaut jsou považovány za extrémně škodlivé. Lithium je silně dráždivé a v plynné formě může poškodit dýchací cesty. Voda při kontaktu s lithiem je nepoužitelná.

Podle Detloffa jsou omezené možnosti, co dělat. Loď se může nechat hořet a doufat, že oheň zeslábne. Potom by se mohla odtáhnout do přístavu a tam by nastoupili hasiči. Nebo se může odtáhnout na mělčinu, pokud by se potápěla. Odborníci se nyní pokoušejí plavidlo přemístit dál do Severního moře, aby nebylo ve Waddenském moři a získal se tak čas. Ohledně řešení nebezpečné situace jsou ale úřady zatím značně bezmocné.

 X X X  

 Klimaaktivisté znovu zablokovali Brennerskou dálnici, řidiči do nich kopali

Ekologičtí aktivisté z uskupení Letzte Generation (Poslední generace) zablokovali Brennerskou dálnici na jihu Rakouska. Z vozovky se je snažili násilím dostat sami řidiči. Protest na tomto klíčovém tahu do Itálie uspořádali aktivisté už 15. června.

 Protestní akce trvala asi hodinu, zastavit provoz se aktivistům podařilo asi na 20 minut, kdy se jich sedm na vozovku přilepilo a policisté je z ní pak museli odstraňovat.

Před příjezdem policie podle rakouských médií panovala v místě protestu nedaleko obce Matrei am Brenner napjatá situace mezi řidiči stojícími v zácpě a aktivisty z Letzte Generation. Protestující na sociálních sítích uvedli, že do nich lidé kopali, cloumali jimi a strkali do nich. Také policie potvrdila, že motoristé se aktivisty snažili z dálnice dostat vlastními silami.

 Skupina Letzte Generation požaduje důslednější opatření na ochranu klimatu a vyčítá politikům, že v této věci nic nedělají. „Jižní Evropa hoří a na celém světě padají teplotní rekordy,“ uvedli.

Když byli aktivisté z dálnice odstraněni, auta se postupně rozjela a na Brennerskou dálnici se vrátil běžný prázdninový provoz. Zácpy se tvořily jen u mýtné brány v Schönbergu, což je podle APA v době dovolených běžné.

X X X

 Ve Fontáně di Trevi se koupe stále víc lidí. Radnice k ní chce omezit přístup

Představitelé římské radnice chtějí omezit přístup k jedné z nejznámějších památek Římě, pozdně barokní Fontáně di Trevi. Reagují tak na zprávu, že jeden turista vylezl na sochu ve fontáně a pak skočil do vody. Podobných incidentů se stalo v posledních týdnech několik, píše italský tisk.

 Nejnovější případ kritizoval radní pro cestovní ruch Alessandro Onorato, který ho označil za „čiré barbarství“.

„Nadešel čas rozhodnout o omezení přístupu k fontáně,“ řekl radní, který vyzval k součinnosti s celostátní policií či ministerstvem kultury. „Pokuty, které rozdávají strážníci, či výzvy k používání rozumu už nestačí,“ uvedl politik.

Skoky do známé fontány v centru Říma nejsou ojedinělé. Jen v uplynulých týdnech se tak stalo několikrát, uvedla italská média. Většinou se tak děje za přihlížení desítek či stovek dalších turistů. Netečnost přihlížejících či jejich potlesk jsou italským tiskem rovněž tvrdě kritizovány.

Známou památku použili pro svou demonstraci proti fosilním palivům i členové organizace Ultima Generazione (Poslední generace), kteří vodu ve fontáně obarvili.

V posledních týdnech římská média také informovala o několika případech, kdy mladí turisté vyryli do zdi Kolosea své jméno či jiné vzkazy. Podle informací agentury Reuters hrozí za vandalismus v Koloseu pokuta nejméně 15 tisíc eur (asi 355 tisíc korun) a až pětiletý trest vězení. Koupání ve Fontáně di Trevi pak městští strážníci obvykle trestají pokutou 450 eur (zhruba 10 tisíc korun).

X X X

 Za zbourání Špindlerovské hospody dostala firma statisícovou pokutu

Stavební úřad ve Špindlerově Mlýně uložil pokutu firmě, která loni na podzim v centru horského střediska nechala bez povolení zbourat chátrající objekt bývalé zotavovny Pětiletka, jehož součástí byla Špindlerovská hospoda. Firma Projekt Central pokutu v řádech statisíců korun zaplatila.

 „Vlastník objektu se dopustil dvou přestupků. Odstranil stavbu bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu a neuposlechl výzvu stavebního úřadu k zastavení prací. Pokuta byla uhrazena v plné výši a dané lhůtě, to znamená, že pro město je tato část etapy projektu Hotel Špindlerovská uzavřena,“ řekl starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura (Špindlerův Mlýn – město s vizí). Přesnou výši pokuty nesdělil.

Objekt v posledních letech chátral, provoz Špindlerovská hospoda ukončila v srpnu 2021. Zbouraný objekt má nahradit nový, ve kterém má být hotel a restaurace, uvedl starosta Jandura.

Bourání začalo koncem září 2022 za bývalého vedení města, přestože stavební úřad nevydal povolení k odstranění stavby. Zástupci bývalého vedení města tehdy uvedli, že stavební úřad dostal od vlastníka objektu žádost o odstranění stavby, ke které se město jako účastník řízení vyjádřilo, ale povolení úřad nevydal, demolice začala pouze na základě statického posudku.

Město dalo jen předběžný souhlas

Podle dřívějšího vyjádření tehdejšího starosty a nyní místostarosty Vladimíra Starucha (Pro náš Špindlerův Mlýn) firma požádala o předběžný souhlas, aby znala předběžná stanoviska města ke stavebnímu řízení.

Bývalá rada města vydala souhlasné vyjádření k odstranění stavby za předpokladu řádného stavebního řízení. Radnice věděla, že je objekt ve špatném stavu a je snaha ho nahradit novým. Podle Starucha ale město předpokládalo, že bude řádné stavební řízení s posouzením stavu objektu a bude navržen postup demolice.

„Tedy, že se teprve rozhodne, jestli půjde o částečnou či úplnou demolici a v jakém rozsahu bude případně objekt nahrazen,“ řekl dříve ČTK Staruch.

Špindlerovská hospoda byla založena na počátku 20. století zřejmě na místě starší stavby, nebyla památkově chráněná.

X X X

Případ pro psychologa. Ukrajinci touží po Putinovi, provokuje Zacharovová

Dalším provokativním výrokem vyvolala rozruch mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Ukrajinci se podle ní ocitli v situaci, kterou by uměl popsat rakouský psycholog Sigmund Freud: touží mít v čele země člověka, jako je Vladimir Putin, cituje Zacharovovou ruský portál Fontanka.

Zacharovová míní, že Ukrajinci opravdu chtějí vidět ve vedení země člověka jako je Putin, ale ve skutečnosti jim vládnou lidé, které dodává Západ.

„Navenek Putina nenávidí a jsou vůči němu velmi agresivní právě proto, že by chtěli, aby byl jejich prezidentem,“ řekla Maria Zacharovová v rozhovoru pro Russia Today během rusko-afrického summitu v Petrohradě.

Ukrajina podle Zacharovové potřebuje otevřeného, rozhodného a znalého prezidenta, který nemluví podle toho, co mu napíšou na papír ve Washingtonu, cituje Fontanka.

Rakouský psychoanalytik Sigmund Freud věřil tomu, že některé lidské touhy pramenící z nevědomí se mohou demonstrovat opakem, kupříkladu ve snech.

Diskutéři tvář ruské zahraniční politiky nešetří. „Když tam Putina tak milují, ať alespoň jednou za život navštíví jejich zemi,“ narážejí na odvahu prezidenta, který za sebe do rizikovějších míst vysílá dvojníky a bývá vysmíván kvůli svému kufříku na exkrementy.

„Souhlasím s výměnou, my jim dáme Putina, oni nám dají Zelenského,“ píše další. A mnozí pochybují o střízlivosti Zacharovové. „Co to kouří?“ „Ministerstvo zdravotnictví varuje: užívání afrických látek vede k halucinacím a deliriu.“

X X X

Čína šikanuje Pacifik, tvrdí USA. Samy chtějí být větším námořním policajtem

Spojené státy stojí na straně zemí, které bojují proti čínskému „šikanóznímu chování“. Při jednání v Austrálii, jehož cílem je čelit rostoucímu vlivu Pekingu v oblasti Indo-Pacifiku, to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. USA v regionu posilují pobřežní hlídky, a to kvůli nelegálnímu rybolovu či aktivitám Číny, ze kterých mají tichomořské státy obavy.

Nejmocnější námořnictva světa operují v Indo-Pacifiku již řadu let. O dominantní postavení v oblasti Jihočínského moře se přetahují Spojené státy s Čínou. Lodě amerického námořnictva navíc proplouvají Jihočínským mořem čím dál častěji. Vymezují se tak proti Pekingu, který si na území v těchto vodách dělá nároky.

Americký ministr obrany Austin přiletěl ve čtvrtek spolu s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem do Brisbane, kde od pátku probíhá jednání o koupi ponorek s jaderným pohonem typu Virginia Austrálií.

Obě země se podle Austina obávají, že se Čína odklání od mezinárodních zákonů a norem, jejichž cílem je řešit spory mírovou cestou. „Jsme svědky znepokojivého nátlaku ze strany Čínské lidové republiky od Východočínského moře přes Jihočínské moře až přímo sem do jihozápadního Pacifiku,“ řekl Austin podle agentury AP. „Budeme i nadále podporovat naše spojence a partnery, kteří se brání šikanóznímu chování,“ dodal.

Narážel přitom na fakt, že Čína v posledních letech zavedla řadu oficiálních i neoficiálních obchodních bariér proti australskému exportu. Například proti vývozu uhlí, vína, ječmene, hovězího masa, mořských plodů či dřeva. Austrálie tak přichází o 15 miliard dolarů ročně.

Naše flotila oslabí, varuje Biden

Přestože od loňských voleb, kdy se obměnilo složení australské vlády, ledové vztahy s Čínou začaly povolovat, Canberra nyní jedná se Spojenými státy o dodávkách ponorek poháněných jadernou technologií. Od Washingtonu chce koupit tři, s Velkou Británií poté plánuje postavit pět nových plavidel.

Americký prezident Joe Biden varoval, že dohoda oslabí americkou flotilu, aniž by existoval plán na zvýšení výroby ponorek v USA. Australský premiér Anthony Albanese si je nicméně dodávkou téměř jistý. A to díky jednáním, která vedl s představiteli americké vlády počátkem července na summitu NATO v Litvě.

Atomové ponorky Atomové ponorky mohou na rozdíl od ponorek s konvenčním pohonem (takové měli Australanům dodat Francouzi) setrvávat mnohem déle pod hladinou, lépe manévrují, jsou rychlejší a tišší, takže jsou i hůře detekovatelné. Austrálie si navíc od USA pořídí rakety dlouhého doletu Tomahawk, které umístí na torpédoborce třídy Hobart.

„Průchod legislativy Kongresem může být komplikovaný, ale ve skutečnosti nás povzbuzuje, jak rychle se v něm legislativa projednává,“ je optimistický také australský ministr obrany Richard Marles, jehož země je velmocí v Indickém oceánu přinejmenším od doby, kdy za druhé světové války otevřela ve Fremantle ponorkovou základnu.

V roce 2021 navíc s USA a Velkou Británií uzavřela nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS. Austrálie v rámci této nové obranné aliance zrušila kontrakt na nákup konvenčních francouzských ponorek a dala přednost právě jaderným ponorkám od USA, což poškodilo vztahy mezi Austrálii a Francií.

Nikdo ze signatářů to sice neřekne nahlas, ale nový bezpečnostní trojspolek je podle analytiků namířený proti Číně, která od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga neskrývá ambice vyrovnat se postavení Spojených států jako přední světové velmoci. Její rostoucí agresivita znepokojuje všechny její sousedy od Indie po Filipíny.

Spojené státy „loví“ v Tichomoří

Vliv Spojených států mezitím dále roste. Americké námořnictvo zintenzivnilo v indo-pacifickém regionu zejména cvičení „svobodné plavby“. S ostatními členy bezpečnostního uskupení Quad (Quadrilateral Security Dialogue) rovněž pořádá další cvičení, která mají Spojené státy spolu s Austrálií, Indií a Japonskem připravit na čínské výpady v Indo-Pacifiku.

Tichomořské ostrovní státy navíc jednají s USA o tom, že umožní americkým příslušníkům pobřežní stráže vstup na palubu, aby mohli prohledávat plavidla podezřelá z nezákonné činnosti, například z obchodu s drogami nebo nelegálního rybolovu, bez přítomnosti místního úředníka.

Jedná o tom už Papua-Nová Guinea, kterou v tomto týdnu navštívil Lloyd Austin jako historicky první americký ministr obrany. „Kdykoli nás bude Papua-Nová Guinea potřebovat, budeme se snažit jí vyhovět,“ okomentovala dohodu velitelka americké pobřežní stráže Megan Willmannová.

V letošním roce americká pobřežní stráž hlídkovala v devíti z dvanácti ostrovních států. „Rozhodně se zaměřujeme na státy, které mají vzdálené vodní flotily. A Čína je jedním z nich,“ řekl Willmannová o kontrole nelegálního rybolovu.

Vůbec první zemí, která se vstupem americké pobřežní stráže na paluby svých plavidel souhlasí, je Mikronésie. Od Američanů si slibuje pomoc s čínskými průzkumnými plavidly, které vplouvají do jejích vod bez povolení. Ze stejného důvodu požádalo USA o posílení hlídek také Palau. Čína nicméně nařčení z nepovolené plavby odmítá.

X X X

Hromadné znásilnění turistky přímo u Eiffelovy věže. Oploťte to tam, požadují kritici vlády

Fancouzské metropole, se stává jedním z nejnebezpečnějších míst ve městě, píše web 20minutes.fr. Naráží na nejčerstvější případ brutálního znásilnění 27leté turistky z Mexika.

Incident se stal v noci na čtvrtek, ženu znásilnilo v parku známém jako Martova pole pět mužů. „Během vyšetřování byly zadrženy dvě osoby, byla na ně uvalena vazba. Vyšetřování případu pokračuje,“ uvedla pařížská prokuratura.

Mladá žena byla podle policie napadena pěti muži kolem jedné hodiny ráno. „Byla opilá. To je součástí modu operandi těchto útočníků. Vidí zranitelné mladé ženy, turistky, které nemluví francouzsky a jsou trochu ztracené. Často je nutí pít,“ uvedl zdroj blízký vyšetřování deníku Le Parisien.

Místo je ale čím dál tím víc nebezpečnější. V dubnu se obětí útoku stala německá turistka. Zachránil ji pákistánský pouliční prodavač, který přivolal policii. Pachatel byl v červnu odsouzen ke dvěma letům vězení.

V únoru byla podle deníku Le Parisien na stejných místech znásilněna brazilská turistka. Rachida Datiová, bývalá ministryně spravedlnosti v Sarkozyho administrativě, od loňského roku žádá, aby se Martova pole oplotila a začala se na noc zavírat – jako většina parků ve francouzské metropoli.

„Toto je návrh, který může být zaveden okamžitě, aby se zastavila vlna násilí, jehož oběťmi jsou ženy. Datiová ve střednědobém horizontu žádá moderní kamerový systém Martových polí s dohledovým střediskem a v případě potřeby využití soukromé bezpečnosti na podporu národní a městské policie,“ řekl Aurélien Véron, pravicový politik ze strany Republikáni.

 X X X

 Drama u Nizozemska. Záchranáři likvidují ekologickou „bombu“. Ani nedýcháme, bojí se starostka

Nizozemské záchranné složky zahájily v sobotu přípravy na speciální operaci, jejímž cílem je odtažení hořící lodi s nákladem téměř čtyř tisíc aut od nizozemského pobřeží. V pátek se podařilo čtyřem zaměstnancům speciální vyprošťovací firmy dostat na palubu nákladní lodi a nainstalovat tam zařízení, které pomůže loď lépe ovládat a především odtáhnout, píše web týdeníku Focus.

Úřady se rozhodly odtáhnout loď do kotviště na východě ostrova Schiermonnikoog ve Waddenském moři. Plavidlo se nyní nachází na opačné straně, asi 23 kilometrů severně od ostrova Terschelling.

Nejvyšší prioritou je podle úřadů udržet loď mimo plavební dráhy, aby se nezablokovala cesta z a do Německa. Na druhém místě pomyslného žebříčku priorit je uhašení požáru. Teprve potom se rozhodne o dalším postupu. Jakmile to situace dovolí, měla by loď skončit v námořním přístavu.

Kdy začne samotný odtah, není jasné. „Závisí to na větru, přílivu a odlivu a také postupu kouře z hořící lodi,“ uvedl mluvčí vodohospodářského úřadu Rijnkswaterstaat. Samotný odtah by měl trvat až 14 hodin, napsal web týdeníku Focus.

Podle informací pobřežní stráže intenzita požáru zeslabila, ubylo i kouře a klesly teploty. Přesto ale stále hoří. Zdrojem požáru mohla být baterie elektromobilu. Naznačila to radiová komunikace nizozemské pobřežní stráže, jejíž část zveřejnil server RTL Nieuws. „Oheň vypukl v baterii jednoho elektromobilu,“ zní ve zvukovém záznamu poté, co záchranáři navázali kontakt s kapitánem lodi.

Později ale pobřežní stráž popřela, že by stoprocentně šlo o příčinu incidentu. Nutné bude podle ní další vyšetřování. Faktem ale je, že na lodi z téměř čtyř tisíc automobilů bylo pět stovek elektromobilů, píše web deníku Bild.

„Máme strach a ani nedýcháme, aby se to povedlo,“ prohlásila Ineke van Gentová, starostka ostrova Schiermonnikoog. Úřad ji ujišťuje, že udělá vše, aby ke škodám nedošlo.

 X X X

FIALOVO,  JUREČKOVO  A  PAVLOVO  VLÁDNUTÍ,  NA  DŮCHOD   LIDÉ  ČEKAJÍ  ROK

 Senior čeká na důchod téměř rok. Zákonné lhůty 90 dnů se dodržují, tvrdí Jurečka

Přestože na vyřízení žádosti o důchod má Česká správa sociálního zabezpečení zákonnou lhůtu 90 dnů a ministerstvo vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) říká, že lhůty se dodržují, jsou lidé, kteří na vyměření penze marně čekají i deset měsíců. Jedním z nich je pan Petr, redakce CNN Prima NEWS s ním mluvila v květnu. Svého důchodu se ale stále nedočkal a nedodržení zákonné lhůty ze strany státu ho žene do existenčních problémů.

„Přežíváme jenom z toho, co má manželka,“ uvedl pan Petr na konci května. O dva měsíce později na tom není lépe. O důchod přitom požádal už na začátku loňského září. Od té doby vyřízení žádosti jen marně urguje po úřadech.

 „Je to všechno na mrtvém bodě. Nevím, kvůli čemu to tak dlouho trvá,“ řekl pan Petr, který pracoval bezmála padesát let, z toho část na Slovensku. „Dost často se stává, že chybí nějaký podklad, který není dodán ze strany žadatele,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Teď jsem byl urgovat v Ostravě. Paní se dívala do počítače a říkala, že ze Slovenska je všechno už dodané, takže Praha by to měla dodělat,“ řekl pan Petr. „I kdyby všechny formuláře neodevzdal, tak je to opravdu čas, který je neúměrný tomu, co lidé potřebují,“ podotkl člen sociálního výboru Aleš Juchelka (ANO).

 Třiašedesátiletý Petr říká, že po roce živoření bez peněz, na které má nárok, a se starostí o postiženého syna, přišly finanční problémy. „Manželka má důchod devět tisíc, syn má 12 tisíc. No, a z toho dáváme 11 tisíc na jeho péči,“ popsal Petr. „Šetřím na jídle tak, že se s manželem ošidíme. Jedli jsme tři týdny topinky protože opravdu nic nebylo, a synovi samozřejmě koupit musím,“ sdělila Petrova manželka Hana.

„Je důležité, aby se znovu obrátili na Českou správu sociálního zabezpečení, minimálně na call centrum,“ řekl Jurečka. Podle České správy sociálního zabezpečení čekají déle, než je zákonná lhůta, na svoji penzi stále tisíce lidí.

„K 17. 7. 2023 se v pásmu nad zákonnou lhůtou 90 dní nacházelo 4 646 žádostí o starobní důchod (z toho 3 599 žádostí o předčasný starobní důchod),“ uvedla Česká správa sociálního zabezpečení. Podle ministerstva se vyřizování penzí vrátilo do zákonných lhůt. Také opozice připouští, že se situace zlepšila, zároveň dodává, že jsou stále žadatelé, u nichž stát porušuje zákonnou lhůtu.

X X X

Podmínky na trati připravily polemana Perez Gonzaleze (5th) o vítězství.

Maxim Repák skončil při své premiéře třináctý Dlouho očekávaný závodní víkend na domácí půdě týmu Accolade Smrz Racing BGR vypuknul tento víkend na okruhu Autodrom Most. Před zraky českých fanoušků, José Luis Perez Gonzalez byl velkým favoritem již v pátek, kdy se umístil celkově druhý ve volných trénincích. V sobotní kvalifikaci se mu podařilo vybojovat historicky první pole position pro český tým. Časem 1’46.162 si tak zajistil start z prvního místa startovního roštu o pouhé 0.034 vteřiny. Po skvělém startu se José Luis dostal ihned do vedení závodu a podařilo se mu poodjet stíhající skupince.

O několik kol později však začalo pršet, a většina jezdců, včetně Perez Gonzaleze, zvolili strategii výměny pneumatik a zastávky v boxech. To ovšem zamíchalo pořadím závodu. Přestože byl jezdec českobudějovického týmu nejrychlejším na trati i na mokrých pneumatikách, cílem projel nakonec pátý. Nováček ze Slovenska, Maxim Repák, vybojoval 13. místo a tři světové body po startu ze 30. místa. Druhý závod kategorie World Supersport 300 startuje zítra v 15:15. José Luis Perez Gonzalez: „Byl to opravdu divoký závod. Děkuji týmu, že zvládli tak rychle vyměnit pneumatiku.

Podařilo se mi zachránit 11 světových bodů, což je důležité pro šampionát. Zítra máme druhou šanci a zkusíme to znovu.“ Maxim Repák: „Jsem moc rád za body v mém vůbec prvním závodě. Po pokažené kvalifikaci mám radost ze 13. místa. Rád bych poděkoval celému týmu za jejich práci.“ Jakub Smrž (manažer týmu): „José podává skvělý výkon. V pátek byl mezi prvními a vyhrál kvalifikaci. V závodě byl “až“ pátý, ale počasí hrálo proti nám. Měli jsme jednu z nejrychlejších výměn, a v tu chvíli jsme udělali správné rozhodnutí. Nicméně kluci, co to riskli na suchých gumách, tak z toho vytěžili. Byli jsme nejlepší na mokrých gumách, ale to jsou závody. Max – velká pochvala. První závody v této kategorii a hned body, takže pozitivní začátek a určitě máme na čem pracovat. Uvidíme zítra, snad to ještě vylepšíme.“

X X X

Cestovní kanceláře situaci na Rhodosu zvládly, fungující spolupráce s MZV pokračuje

Na ostrově Rhodos došlo ke stabilizaci situace a většina požárů je uhašena. Turisté z celého světa se vrací zpět a oblíbená letoviska znovu otevírají. Ministerstvo zahraniční věcí ČR již ve svém doporučení neupozorňuje na žádnou oblast, kam by nedoporučilo na ostrově cestovat. Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) vyhodnotila po uplynulých dnech kroky, díky kterým cestovní kanceláře zajistily rychlý návrat turistů zpět do České republiky.

Od předchozí víkendové eskalace požárů na jihu Rhodosu cestovní kanceláře intenzivně řešily návrat několika stovek klientů z této oblasti nebo zajištění náhradního ubytování. I přes rychlý sled událostí a výpadky telefonního signálu, zvládly české cestovní kanceláře tuto mimořádnou situaci velmi dobře. Do 48 hodin měly situaci pod kontrolou a byly v kontaktu se svými klienty, kterým na vlastní náklady zajistily náhradní hotelové ubytování či repatriaci do České republiky. Nejvíce zákazníků se vrátilo z hotelů v jižní oblasti zpátky během neděle 23. července 2023 a pondělí 24. července 2023.

Klienti z jižní části ostrova, kteří projevili zájem o návrat, odcestovali domů komerčními charterovými či speciálními repatriačními lety, jež na své náklady vyslaly některé cestovní kanceláře. Někteří klienti pokračovali ve své dovolené na severu ostrova, kde panuje klidná situace, ať už v původním nebo náhradním ubytování. Díky flexibilitě a flotile letecké společnosti Smartwings se podařilo tato náhradní spojení zorganizovat v rekordním čase. Delegáti na místě pracovali nepřetržitě několik dní v kuse a vyřizovali stovky telefonů a požadavků. Klienti českých cestovních kanceláří, které v daný okamžik měly na jihu ostrova své zákazníky, tak byli včas evakuováni do bezpečí a celá událost se obešla bez zranění.

Situace na Rhodosu, který patří u Čechů k jedním z nejoblíbenějších řeckých ostrovů, je aktuálně pod kontrolou, a přestože se v jižní části stále vyskytují lokální ohniska požáru, neohrožují místní obyvatele ani turisty v destinaci. Uklidnění stavu přímo na místě dokládá i fakt, že během pátečního dne se do České republiky vrátili jak zástupci konzulárního odboru MZV ČR, tak i čeští hasiči, kteří v lokalitě sledovali vývoj zásahu. Došlo také ke zrušení speciální telefonní linky ministerstva. Na severu ostrova, zejména v okolí letovisek Faliraki a Kolymbia, tráví turisté z celé Evropy své dovolené a hotely i další služby v letoviscích fungují.

Momentálně vyřizují cestovní kanceláře a agentury návrat a distribuci zavazadel a nalezených dokladů z hotelových trezorů a pokojů již odcestovaným cestujícím z jihu ostrova či další individuální požadavky. Zároveň připravují postup jednotlivých kompenzací.

Zástupci profesní asociace a cestovních kanceláří získaly díky intenzivní spolupráci a aktivní komunikaci ze strany Ministerstva zahraničních věcí ČR v uplynulém týdnu důležité informace z jednotlivých destinací a zároveň aktuální doporučení pro cestování, podle kterých při organizaci zájezdů mohly postupovat. „Chtěli bychom jmenovitě poděkovat panu Martinu Smolkovi, vrchnímu řediteli sekce právní a konzulární MZV ČR, a vyzdvihnout práci celého konzulárního odboru za spolupráci a intenzivní aktivní komunikaci nejen v krizových situacích. Díky společnému přístupu jsme udělali pro české turisty maximum a nastavili procesy pro případné mimořádné situace v budoucnu,“ uvedl Jan Papež, místopředseda ACK ČR .

Vývoj na Rhodosu a v dalších jihoevropských destinacích, například v Turecku, Itálii či Chorvatsku, asociace, cestovní kanceláře a MZV ČR i nadále monitorují v tuto chvíli jsou požáry pod kontrolou a mimo turistické oblasti. Cestovní kanceláře se řídí doporučením ministerstva a lokálních úřadů či bezpečnostních složek v jednotlivých zemích.

Všem klientům doporučujeme, aby využívali registraci do systému DROZD na http://drozd.mzv.cz a také pro přímou a snadnou komunikaci vždy uváděli při rezervaci zájezdu u cestovní kanceláře správné kontakty, včetně čísla mobilního telefonu, který s sebou mají přímo na dovolené v zahraničí. Jan Papež, místopředseda ACK ČR, jan.papez@ackcr.cz, tel. +420 603 535 989.