V noci ze soboty na neděli na Moskvu zaútočily ukrajinské bezpilotní prostředky. Útok nezpůsobil mrtvé ani raněné. Dalších 25 dronů podle Ruska útočilo na území anektovaného poloostrova Krym. Ruský prezident Vladimir Putin mluvil na summitu v Petrohradě o příměří. „Vyhlásit ho by bylo těžké, když ukrajinská armáda vede ofenzivu proti ruským jednotkám,“ řekl.

Rusko tvrdí, že v noci zmařilo pokus Ukrajiny o útok 25 drony na území anektovaného poloostrova Krym, píše agentura AFP s odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany. „Šestnáct ukrajinských dronů bylo zničeno protiletadlovou obranou,“ uvedlo ministerstvo s tím, že útok si nevyžádal žádné oběti. Zbytek bezpilotních letounů údajně zneškodnily systémy elektronického boje, drony se poté zřítily se do Černého moře.

Podle ruského ministerstva obrany se také v Moskvě podařilo zneškodnit tři bezpilotní letouny. Na moskevském letišti Vnukovo byl krátce zastaven provoz. Kyjev tvrzení o útoku nekomentoval.

„Ukrajinské bezpilotní prostředky zaútočily v neděli v noci. Fasády dvou výškových administrativních budov byly lehce poškozeny,“ uvedl na sociální síti Telegram moskevský starosta Sergej Sobjanin.

Podle Sobjanina útok nezpůsobil mrtvé ani zraněné, později však agentura TASS uvedla s odkazem na prohlášení záchranné služby, že byl zraněn jeden hlídač.

Ministerstvo obrany uvedlo, že u Moskvy útočily tři bezpilotní letouny. Jeden sestřelila protivzdušná obrana a další dva zneškodnily prostředky elektronického boje. Tyto dva drony pak dopadly na komplex budov. Krátce byl také pozastaven podle agentury TASS provoz na letišti Vnukovo, které se nachází u ruské metropole.

Představitelé ruské vlády viní z útoků Ukrajinu a mluví o „mezinárodním terorismu“. Kyjev útoky na ruskou metropoli, která se nachází zhruba 500 kilometrů od ukrajinských hranic, oficiálně nekomentuje.

Ohledně útoku na Moskvu z minulého týdne, při němž jeden dron zasáhl výškovou budovu obchodního střediska, však nejmenované zdroje z ukrajinských bezpečnostních kruhů řekly agentuře AFP, že za činem stojí ukrajinská vojenská rozvědka. Rusko v pondělí prohlásilo, že na něj tvrdě odpoví.

Ukrajinský vicepremiér pro inovace a digitální transformaci Mychajlo Fedorov po pondělním útoku sdělil, že další podobné zásahy se budou opakovat. Fedorov má v ukrajinské vládě na starosti mimo jiné kampaň na vyvíjení a výrobu dronů s názvem Army of drones (Armáda dronů).

Tyto útoky přicházejí několik týdnů po zahájení ukrajinské protiofenzivy zaměřené na znovudobytí území obsazených Ruskem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v minulých dnech uvedl, že útoky bezpilotních letounů by „nebyly možné bez pomoci, kterou kyjevskému režimu poskytly Spojené státy a jejich spojenci z NATO“.

„Nemůžeme přestat střílet, útočí na nás“

Ruskojazyčný servis BBC uvedl, že zástupci afrických zemí na summitu v Petrohradě navrhovali, aby Rusko a Ukrajina uzavřely příměří. „Proč se na nás obracet s žádostí o zastavení palby? My nemůžeme palbu zastavit, když na nás útočí,“ řekl Putin.

Ukrajinští představitelé opakovaně dávají najevo, že o míru budou ochotni jednat teprve tehdy, až se Rusko stáhne ze všech ukrajinských území, která okupuje.

Putin tvrdí, že na ukrajinské frontě prozatím boje nezesílily a že ukrajinská armáda od 4. června, tedy přibližně od začátku současné protiofenzivy, přišla o 415 tanků a 1 300 ozbrojených vozidel. Agentura Reuters podotýká, že tyto údaje nelze ověřit.

Putin také řekl, že Rusko provedlo „nějaké preventivní údery“ proti cílům na Ukrajině po nedávném útoku na Krymský most spojující ruskou pevninu s okupovaným Krymem. Moskva z toho obviňuje Ukrajinu a hovoří o „teroristickém útoku“. Poničena byla silniční část této důležité dopravní tepny, zemřel manželský pár a jeho 14letá dcera utrpěla zranění.

K únosům dětí nedošlo, tvrdí Putin

Na šéfa Kremlu letos Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí. Podle Putina jsou ale informace o únosech „nafouknuté“ a zopakoval, že šlo o záchranu dětí.

„Vysvětlujeme, že k žádnému únosu dětí nedošlo, šlo o konkrétní kroky vedoucí k záchraně dětí, které byly vyváženy z válečné zóny. Nechat sirotčince pod dělostřeleckou palbou, nebo co? Samozřejmě, že ty děti odvezli,“ řekl Putin. Společně s ním vydal ICC zatykač také na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou.

Rusko v srpnu na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v jihoafrickém Johannesburgu bude osobně zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov. Putin se k jednání připojí přes videohovor. Jihoafrická vláda by ho totiž podle nedávného rozhodnutí soudu musela nechat zatknout. „Nemyslím si, že moje přítomnost na summitu BRICS je důležitější než moje přítomnost tady. Toť vše,“ řekl k tomu v sobotu Putin.

X X X

Další útok na Moskvu. Drony zasáhly výškovou budovu, Rusko mluví o terorismu a chystá odvetu

Moskevský starosta Sergej Sobjanin uvedl, že v neděli brzy ráno na ruskou metropoli zaútočily ukrajinské bezpilotní prostředky. Nikdo při něm nezemřel, píše AFP s odkazem na prohlášení Sobjanina. Podle ruského ministerstva obrany se podařilo zneškodnit tři bezpilotní prostředky. Na moskevském letišti Vnukovo byl krátce zastaven provoz. Kyjev útok nekomentoval.

„Ukrajinské bezpilotní prostředky zaútočily dnes v noci (na neděli). Fasády dvou výškových administrativních budov byly lehce poškozeny,“ uvedl na sociální síti Telegram Sobjanin. Podle Sobjanina útok nezpůsobil mrtvé ani zraněné, později však agentura TASS sdělila s odkazem na prohlášení záchranné služby, že byl zraněn jeden hlídač.

Ministerstvo obrany uvedlo, že u Moskvy útočily tři bezpilotní prostředky. Jeden sestřelila protivzdušná obrana a další dva zneškodnily prostředky elektronického boje. Tyto dva drony pak dopadly na komplex budov. Krátce byl také pozastaven podle agentury TASS provoz na letišti Vnukovo, které se nachází u ruské metropole.

 Není to poprvé, co podle ruských úřadů Moskvu zasáhly útoky bezpilotních prostředků. Představitelé ruské vlády viní z útoků Ukrajinu a mluví o „mezinárodním terorismu“. Kyjev útoky na ruskou metropoli, která se nachází zhruba 500 kilometrů od ukrajinských hranic, oficiálně nekomentuje.

Ohledně útoku na Moskvu z minulého týdne, při němž jeden dron zasáhl výškovou budovu obchodního střediska, však nejmenované zdroje z ukrajinských bezpečnostních kruhů řekly agentuře AFP, že za činem stojí ukrajinská vojenská rozvědka. Rusko v pondělí prohlásilo, že na něj tvrdě odpoví.

Ukrajinský vicepremiér pro inovace a digitální transformaci Mychajlo Fedorov po pondělním útoku sdělil, že další podobné zásahy se budou opakovat. Fedorov má v ukrajinské vládě na starosti mimo jiné kampaň na vyvíjení a výrobu dronů s názvem Army of drones (Armáda dronů).

Tyto útoky přicházejí několik týdnů po zahájení ukrajinské protiofenzivy zaměřené na znovudobytí území obsazených Ruskem. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v minulých dnech uvedl, že útoky bezpilotních letounů by nebyly možné bez pomoci, kterou kyjevskému režimu poskytly Spojené státy a jejich spojenci z NATO.

 X X X

 NOVÁ  ANGLIE,  KRIMINALITA  STUDENTŮ,  LIKVIDACE  STO  MILIONŮ  LIBER  ROČNĚ

 Nechodí do školy a propadají zločinu. Británii trápí kriminalita studentů

Vypadá to, jako by se mnozí britští školáci ještě nevzpamatovali z odeznělého covidu. Během uzávěry přestali chodit do škol, ale ani později už se tam nevrátili. Tisíce studentů tak teď, po dvou letech, zvyšují podle vládní zprávy čísla pouliční kriminality.

Je to něco na způsob dlouhé kocoviny, jejíž následky trvají. Podle britských propočtů by mohlo spadnout do spirály zločinu nějakých 9 000 mladých pachatelů, u kterých problémy začaly tím, že dotyční přestali chodit do školy. Problémy vyjdou podle expertiz daňové poplatníky na sto milionů liber ročně.

X X X

K**va, ať už skončí válka, řekl Nohavica na festivalu Davidu Kollerovi

Písničkář Jaromír Nohavica se svým fanouškům na festivalu Benátská! s Impulsem v sobotu svěřil s tím, o čem se v zákulisí bavil se zpěvákem Davidem Kollerem. Podle Nohavici by měla válka Ruska s Ukrajinou skončit. Nohavica se s Kollerem setkali, přestože je rozdělují některé názory.

 Jaromír Nohavica, hlavní hvězda sobotního programu festivalu, se divákům během písní svěřil, že mluvil se svým kolegou Davidem Kollerem, který měl před svým vystoupením. Potkat se měli během pauzy způsobené dešťovou přeháňkou, která přerušila Nohavicův koncert.

„Ta válka není moje, kurva, ať už skončí,“ parafrázoval Nohavica početnému publiku slova, která řekl Kollerovi. Ostravský písničkář bývá kritizován například za to, že nevrátil Puškinovu medaili od ruského prezidenta Vladimira Putina, kterou přijal v roce 2018.

Medaile je udělována Rusům i cizincům, kteří se významně zapsali v kulturní oblasti. Nohavica tehdy kritikům vzkázal, že si ocenění ponechá, protože jej dostal „za písně a ne za válčení“.

Poté, co promluvil k divákům, spustil píseň Pánové nahoře, která má protiválečný text. Po ní následovala Když mě brali za vojáka.

Zpěvák David Koller je naopak od samého začátku konfliktu na Ukrajině proti Rusku. Na Ukrajinu dokonce vyrazil s várkou potřebných věcí, a to dva dny po vypuknutí konfliktu.

„Půjčili jsme si se ženou dodávku a jedeme na hranice pomoct lidem, kteří utíkají před Putinovým peklem. Pokud máte příbuzné nebo známé, kteří potřebují vyzvednout na slovensko-ukrajinských hranicích a přivézt do bezpečí, napište mi sem,“ prohlásil tehdy Koller.

Frontman legendární kapely Lucie je už roky známý i tím, že se k politické situaci vyjadřuje otevřeněji než většina jeho kolegů z branže. „Umělci by neměli stát stranou,“ řekl už před časem.

X X X

Vémola po Oktagonu: Chápu ty, co na mě bučeli. Proti Langerovi si musím vybudovat nenávist

Zápasník MMA Karlos „Terminátor“ Vémola má za sebou nelehké vítězství nad Argentincem Lucasem Alsinou v rámci Oktagonu 45 na pražské Štvanici. Kdekdo predikoval rychlé vítězství, ale český bijec se k němu nakonec protrápil. Své bezprostřední pocity po zápase popsal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Řeč padla i na bučící fanoušky či na jeho budoucího soupeře Pavola Langera, se kterým se má v říjnu utkat v Bratislavě.

X Máš po zápase a asi to nedopadlo úplně podle tvých představ. Jak se ti to hodnotí?

Podle mých představ to dopadlo. Já jsem vyhrál a šlo mi hlavně o vítězství. Nedopadlo to podle představ mých fanoušků, bohužel. A zase mi to ukazuje jednu věc. Pokud chci porazit (Pavola) Langera, tak na sobě musím hodně zapracovat. Speciálně na přicházení k yardům a tak dále.

 X Určitě jsi vnímal, jak tě Pavol Langer chválil a říkal, aby si tě lidé vážili. Co na ta slova říkáš?

On je velkej sympaťák a proti takovým chlapům se špatně bojuje. S nimi se lépe trénuje. Proti němu si v sobě budu muset vybudovat nějakou nenávist. Snad jen to, že mi chce sebrat pás. Ten chci za každou cenu udržet. Je to skvělej kluk. Je to ten potenciál šampiona, protože to má jak tělem, tak duší, ale já mu to zatím nechci nechat.

X Nebyl tenhle zápas pro tebe dobrou motivací pro to, co předvedeš příště?

Byl pro mě dobrou motivací. Na tomhle zápase najdu tisíc chyb, které musím udělat líp a musím jít znovu, znovu, znovu a znovu.

X Samozřejmě, že bylo nějaké bučení, ale lidé hlavně tleskali. Poděkoval bys jim? A co bys vzkázal ostatním?

Už jsem to říkal (promotérovi) Ondrovi (Novotnému). Děkuji všem těm, kteří mi tleskali, i když se nedařilo. A těm, kteří bučeli, se nedivím. Vím, že ode mě očekávají vždycky víc, ale tohle je top vrcholová hra, všichni partneři jsou skvělí a nikdo není tak odepsanej, jako je odepisovali ti rádoby profíci.

 X X X

 TRUMP  ŽÁDÁ  ZA  LŽI  OD  CNN  PŘES  10  MILIARD

 Za tvrzení o „velké lži“ žádal Trump po CNN přes deset miliard.

Floridský soud zamítl žalobu bývalého prezidenta Donalda Trumpa na stanici CNN. Po ní se politik domáhal odškodnění ve výši 475 milionů dolarů, tedy přes deset miliard korun. Trumpovi se nelíbilo, že stanice označila jeho tvrzení, že mu bylo odcizeno vítězství v prezidentských volbách v roce 2020, za „velkou lež“.

 Bývalý prezident tvrdil, že se tím stanice snažila vytvořit spojitost mezi ním a Adolfem Hitlerem, což však federální soudce odmítl, napsala v sobotu agentura Reuters.

Trump podal na stanici žalobu v říjnu loňského roku. V ní poukázal na pět případů, kdy stanice ve svých zpravodajských pořadech či komentářích označila Trumpova nepodložená tvrzení o ukradených volbách za „velkou lež“.

Podle soudce Raaga Singhala, kterého do funkce jmenoval právě Trump v roce 2019, se však tím stanice nedopustila pomluvy, protože tím pouze vyjadřovala svůj názor. Pomluvy by se dopustila, pokud by uvedla nepravá fakta.

Soudce však odmítl také Trumpovo tvrzení, že použitím označení „velká lež“ se stanice snažila vytvořit spojitost mezi ním a Adolfem Hitlerem. „Žádný rozumný divák by věrohodně nemohl (nebo neměl) udělat tuto spojitost,“ uvedl soudce. Podle něj z označení nelze odvodit, že by se stanice snažila tvrdit, že se Trump dopouští pronásledování Židů či jiných skupin obyvatel.

Soudce označil tvrzení stanice CNN za „odpudivá“, s čímž souhlasil v prohlášení po rozhodnutí soudu i Trumpův tým. „CNN bude hnána k odpovědnosti za své neoprávněné špatné zacházení s prezidentem Trumpem a jeho příznivci,“ uvedl Trumpův mluvčí. Nesdělil však, zda se bývalý prezident proti rozhodnutí soudu odvolá.

Stanice, která je častým terčem Trumpovy kritiky, se k rozhodnutí soudu nevyjádřila. Poukázala však, že se Trump soudí či soudil i s dalšími velkými mediálními domy, například listy The New York Times či The Washington Post, kvůli tomu, jak psaly či komentovaly Trumpovo chování po prohře v posledních prezidentských volbách.

X X X

 MILIONÁŘKA  Z  POLITIKY  BUZKOVÁ,  NERUDOVĚ  DALA  PĚT  MILIONŮ  NA  KAMPAŇ

KAMARÁDKA  S  PEKAROVOU,  SOC  DEM  NEPOMÁHÁ,  LIDI  ZKLAMALA

 Nová hnutí vykrádají program SOCDEM, říká Buzková. Vyčítali jí i červené nehty

Exministryně školství Petra Buzková, která byla nejpopulárnější političkou v Česku, řekla, že čas od času dostane nějakou nabídku, aby se vrátila do politiky. „Nejsem bumerang a nechci se vracet,“ uvedla v podcastu Oko na punčoše šéfky Sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Návrat do nejvyšších pater politiky ale přeje SOCDEM, protože by tam podle ní být měla.

Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 a bývalá ministryně školství, sociální demokratka Petra Buzková, které společně točily nový díl podcastu Oko na punčoše, který má Pekarová Adamová.

„Já bych sociální demokracii hrozně přála, aby se vrátila, protože si myslím, že by na politické scéně být měla, ale nebude to mít jednoduché,“ uvedla Buzková.

Vznikají totiž různé politické strany a hnutí jako houby po dešti, které podle Buzkovu nejčastěji právě sociálním demokratům určitou část programu vykradou, takže se stává do určité míry zbytnou stranou. „Nikdy nemůže voličům nabídnout, kolik jim toho dal Andrej Babiš,“ řekla Buzková, podle níž byla sociální demokracie rozpočtově odpovědnou stranou.

Politická scéna je podle ní dnes hodně jiná, než když ona byla ministryní školství v levostředové vládě od roku 2002 do roku 2006. „Musím říci, že tehdy ten pojem pravice a levice byl mnohem jednoznačněji vyhraněný. To znamená, že pravice dbala hlavně na stabilitu státních financí, levice dbala na to, aby situace byla sociálně udržitelná. Bylo to všechno předvídatelné a já si myslím, že i tehdejší vztahy mezi lidmi, kteří v politice pracovali, byly mnohem lepší, než jaké si myslím, že jsou dnes. My jsme se veřejně někde pohádali, ale pak jsme spolu klidně šli na oběd. Dnes úplně ten pocit nemám,“ uvedla bývalá nejpopulárnější česká politička v podcastu Oko na punčoše.

Nenapadlo by mě, že mě vyfotí turista a prodá to bulváru, vzpomíná na fotky „nahoře bez“

V rozhovoru s Pekarovou Adamovou vzpomíná i na to, že když byla ve vysoké politice, vyčítali jí někteří, že má červeně nalakované nehty, a ptali se, zda něco takového sociální demokratce přísluší. Vrátila se i k tomu, jak tehdejší bulvární deník Super na titulní stránce přinesl její fotky u moře „nahoře bez“. „V životě by mě nenapadlo, že mě nějaký český turista z vody vyfotí a ty fotky prodá do bulváru,“ řekla Buzková.

Měla radost, když se Pekarová Adamová stala předsedkyní Sněmovny. „Když poslouchám, jak tě někteří lidé hejtí, tak mi to přijde nespravedlivé,“ prohlásila a zastala se Pekarové Adamové v narážce na to, jak někteří šéfce Sněmovny vyčítali slova, ať si lidé pořídí svetr, kdyby nebylo dost plynu kvůli agresi Ruska na Ukrajině. „Já jsem si pořídila vlněné ponožky a jak mi bylo fajn,“ řekla Buzková.

Ocenila i Danuši Nerudovou za to, že kandidovala na Hrad. Zastánkyní kvót pro ženy v politice ale Buzková není. „Pro mě jsou kvóty 50 procent pro, 50 procent proti,“ řekla Buzková. A šéfka TOP 09 ji v tom přitakala.

X X X

POLITIČKA  NĚMCOVÁ  O  ROMECH.  DÁVKY  JIM  DÁVÁ  FIALA,  JUREČKA…

KRITIZOVAL  TO  I  EXPREZIDENT  KLAUS

ZA  DR  HUSÁKA  VŠICHNI  PRACOVALI,  PĚKNĚ  BYDLELI,  PROČ  NEPRACUJÍ  I  DNES?

ŠPATNÉ  JEDNÁNÍ  FIALY,  JUREČKY  S  LIDMI,  FIALA  PODAT  DEMISI,  ZAŘÍDIT  GEN  PAVEL

MÍSTO  VÁLČIT  S  UKRAJINOU  STARAT  SE  O  ČR,  NEBO  AŤ  JDE  ZNOVU  DO  NATO,  NEBO  PENTAGONU

Nepracují a žijí z dávek, pustili se Čunek a Němcová do Romů. Slova pak mírnili

Senátorka Miroslava Němcová uvedla, že Romové jsou ti poslední, kdo mají protestovat a požadovat konec pomoci Ukrajincům. Podobný výrok má kontě také Jiří Čunek, podle kterého by se dávky měly co nejdříve seškrtat. Jejich názory vyvolaly kritiku a Němcová se je snažila mírnit.

 „Oni jsou ti poslední, kteří by měli protestovat proti tomu, že stát dává podporu uprchlíkům, kteří k nám utekli, aby zachránili své životy,“ uvedla Němcová v rozhovoru pro server PrahaIn.

Podpora Romů ze strany státu je podle ní mnoho let maximální a společnost je k této menšině velkorysá. Doplnila také, že „značná část Romů nepracuje a žije právě ze sociálních dávek“.

Posléze se Němcová pro server Romea snažila svá slova zmírnit a ohradila se proti titulku. „Myslím si, že nemají protestovat, aby byla poskytována pomoc i těm, kteří to také potřebují. To byl ten smysl toho mého vyjádření, nebylo to o tom, že kdo pobírá dávky, nesmí mít žádný názor,“ řekla.

Doplnila, že lidé, kterým společnost pomáhá, by měli být solidární s dalšími, kteří si podporu zaslouží. „Nebylo to namířeno proti romské komunitě, nehledejte v tom žádný můj rasistický postoj, to bych považovala za naprostou obludnost,“ dodala Němcová.

Podobná slova pro server PrahaIn uvedl také senátor Jiří Čunek jen několik dní předtím. „Stát by měl především seškrtat dávky té části Romů, kteří celý život nepracují a žijí ze sociální podpory,“ řekl. Nyní je k tomu podle něj nejpříhodnější doba, protože stát má dluh a musí šetřit. „Proto by mělo dojít i k úsporám v této oblasti,“ řekl.

„Můj výrok historický opakuji a používám takto: ‚Kdo nechce pracovat, ať nejí‘,“ napsal na dotaz iDNES.cz. „Těch, co nemohou, se to netýká. Za to, co napsaly média už nezodpovídám…“ dodal ke článku serveru.

Nespravedlivé a urážející, zní kritika

Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková na Facebooku napsala, že výroky Čunka nejsou nic nového. „Místo toho, aby se vyjádřil k příčině problémů a k systému bludného kruhu obchodu s chudobou, zkouší to s populistickými prohlášeními,“ kritizovala ho. Podobné výroky však podle svých slov nečekala od Němcové.

Dodala, že by bylo vhodnější soustředit se například na kontroly zaměstnavatelů a jejich odůvodnění při nepřijetí uchazeče. „Takto se budeme stále točit v kruhu. Kolektivní označování jakékoliv skupiny obyvatel nikam nevede. Zaměřme se na opravdová řešení a naplňování Strategie romské integrace,“ vyzvala.

Výroky už kritizovala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Označila je jako nespravedlivé a urážející.

„Pojďte nám prosím raději na pomoc v řešení segregace romských dětí ve vzdělávání, předsudečného násilí a obchodu s chudobou,“ napsala na Twitteru.

Paušalizující výroky Miroslavy Němcové a Jiřího Čunka na adresu romské menšiny jsou nespravedlivé a urážející. Pojďte nám prosím raději na pomoc v řešení segregace romských dětí ve vzdělávání, předsudečného násilí a obchodu s chudobou

Ohradila se také Rada vlády pro romské záležitosti. „Právě politici by si měli být vědomi, že svá tvrzení musí opírat o fakta, a to přesvědčivým způsobem. Měli by si být obzvláště vědomi, že kritizovaná skupina osob dlouhodobě čelí prokazatelné diskriminaci například v oblasti vzdělávání či zaměstnávání,“ uvedli pro server Romea.

Slova Čunka a Němcové se podle nich nedají považovat za neškodná či bezvýznamná. „V této souvislosti připomínáme, že vina se musí u každého prokazovat zvlášť a nikoli kolektivně,“ uvedli.

Situace mezi Romy a Ukrajinci je napjatá

V posledních měsících je situace v romské komunitě značně napjatá. Vyhrotilo ji mimo jiné pobodání třiadvacetiletého romského mladíka, který na následky zranění zemřel. Útočník byl údajně ukrajinské národnosti. Po násilné smrti mladíka se v centru Brna strhla bitka mezi Romy a Ukrajinci.

K další potyčce mezi Romy a zřejmě třemi Ukrajinci došlo v sobotu v Pardubicích. Podle policie se do ní zapojilo asi 20 lidí a zraněn byl mladý Rom, který měl po ošetření dva stehy na tváři.

V neděli se v Pardubicích v návaznosti shromáždilo několik stovek lidí, kteří vyjadřovali podporu obětem i nesouhlas s násilím a volali po bezpečnosti v ulicích.

Podle nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění necelé dvě třetiny lidí v Česku hodnotí soužití s Romy jako špatné, 15 procent z nich jako velmi špatné. Přibývá však lidí, kteří jej vnímají kladně. Zároveň se také celkově zeslabil stereotypní pohled na romskou populaci.

X X X

Další drsný střet mezi Romy a Ukrajinci? Událost v Novém Bydžově šetří policisté

Další potyčka mezi Romy a Ukrajinci? Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně zachycuje roztržku mezi skupinou Romů a jedním Ukrajincem v Novém Bydžově. Případem se již zabývají policisté, podle nich šlo o potyčku dvou mužů, přičemž jeden z nich na místě po příjezdu hlídky již nebyl. K incidentu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Skupina Romů a jeden Ukrajinec, zase romská férovka. Romové zavolali policii a policejní reakce: ‚Rozbijte jim hubu.‘ Žádám Víta Rakušana o okamžité prošetření postupu policie a případné potrestání policistů. Hnus,“ napsal uživatel k videu z Nového Bydžova, které sdílel na sociálních sítích.

 K záznamu se policisté vyjádřili, stejně jako oslovený Vít Rakušan. „Dle oznámení šlo o potyčku dvou mužů, po příjezdu hlídky se druhý z nich na místě již nenacházel. Újmu na zdraví jsme v souvislosti s tímto případem nezaznamenali, incidentem se nadále intenzivně zabýváme, zjišťujeme veškeré okolnosti, aby došlo k řádnému prošetření,“ napsali strážci zákona, přičemž to samé sdělila mluvčí policie Lucie Konečná redakci CNN Prima NEWS.

 Ministr vnitra vyzýval ke klidu. „Dokážu pochopit rozhořčení, které tyhle zprávy vyvolávají. Prosím, berte ale v úvahu fakt, že napsat osobní komentář na spornou událost je otázkou několika vteřin. Zatímco prošetřit, co se opravdu stalo, nějakou dobu trvá. Děkuji policii, že věc řeší a veřejnost bude informovat,“ uvedl.

Napětí mezi menšinami zřejmě probublávalo delší dobu, na povrch se ale naplno dostalo na začátku června, kdy se u brněnské přehrady odehrál incident mezi skupinami Romů a Ukrajinců. „Při něm byli pobodáni dva lidé, jeden muž, mladý Rom, zemřel. To vyvolalo první vlnu napětí. Krátce poté se v Brně uskutečnila demonstrace, původně se však mělo jednat o pietní shromáždění zhruba tisícovky lidí,“ připomněl reportér CNN Prima NEWS Matěj Říha.

Následně na začátku července se odehrál další incident, a to v Pardubicích. „Opět to byla potyčka dvou skupin: Ukrajinců a Romů. Jako zbraň zde byl opět nůž, jeden mladý Rom byl pobodán. Následující den se několik stovek Romů sešlo v Pardubicích, ti zde protestovali,“ pokračoval reportér. Nepokoje a potyčky se dále šířily. V Přerově došlo k incidentu mezi dětmi obou menšin, Romové opět vyrazili do ulic. Poslední velká demonstrace Romů se odehrála v Krupce po dalším incidentu.

X X X

POLITIK  ČUNEK:  FIALA  S  LIDOVCI  ZAVÁDÍ  MNOHO  BLBIN,  LID  JE  POSLAT  K  LEDU

ČR  POTŘEBUJE   NOVÉ  SCHOPNÉ  POLITIKY,  JAKO  BYL  HAVEL

POMOCI  BY  MĚL  ŽANTOVSKÝ,  KAMARÁD  HAVLA

Čunek ostře k lidovcům: Kolegové ztratili směr. Vláda zavádí tisíce blbin, KDU-ČSL to pohřbí

Lidovci chtějí být dobrými parťáky ve vládě, ale neplní svůj volební program. Kolegové úplně ztratili směr a vláda vymýšlí tisíce blbin, které stranu pohřbí, řekl na konto KDU-ČSL její bývalý předseda a nynější senátor Jiří Čunek v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Většinu problémů okolo kontroverzního konsolidačního balíčku by podle něj vyřešil návrat superhrubé mzdy, její zrušení považuje za „past na ODS a pětikoalici“. Sám ale do fungování lidovců nechce příliš mluvit. „To nejlepší, co pro stranu může bývalý předseda udělat, je, aby umřel. Budou mu dávat kytky na hrob a říkat, jak byl báječný – zvlášť nyní, když už do ničeho nemluví,“ poznamenal Čunek.

X Proslýchá se, že uvnitř KDU-ČSL probíhají ideologické spory.

Žádný jsem nezaznamenal.

X Ani v přístupu k manželství pro všechny nebo Istanbulské úmluvě? Jestli jsme něco zaznamenali v kuloárech, tak spor mezi mladšími lidovci a starší, konzervativnější frakcí. 

Něco takového tam zcela určitě neprobíhá. Jestli to není spíš skupina třeba pěti lidí, kteří o něčem někde diskutují. Co se týče Istanbulské úmluvy, jsem přesvědčen, že pokud by někdo z lidovců chtěl podpořit tuto smlouvu, ocitl se ve špatném politickém subjektu. S filozofií křesťanské strany nelze koketovat se schválením Istanbulské úmluvy. A žádná střední cesta tam není – buď se podpoří, nebo smete ze stolu, a to je bohužel problém.

 U novel by zákonodárci mohli aspoň podávat pozměňovací návrhy. Navíc si myslím, že pro lidovce zrovna tohle není relevantní téma. Chápal bych diskusi s jinými stranami. Kdo ale je v KDU-ČSL, nemůže smlouvu podpořit. To asi pak daní jedinci netrefili stranu a měli být třeba u Pirátů.

 X Když jsme tedy nakousli relevanci témat, spory jsou i na vládní úrovni, v případě konsolidace veřejných financí a úsporného balíčku. Panuje mezi lidovci jednotný pohled na to, jak zkrotit státní kasu?

Vládní představitelé z řad lidovců, kteří uzavřeli koalici s dalšími stranami, mají na celou věc jiný pohled než já. Jsem přesvědčený, že superhrubá mzda, kterou prosadil Andrej Babiš z ANO, byla neuvěřitelná past na ODS a pozdější pětikoalici – aniž by si to sám uvědomoval. Všichni, kteří mají vyšší příjmy – což jsou také poslanci, senátoři či ministři – platí méně peněž do státní kasy, jinými slovy tyto osoby daníme méně. Tím zmizelo ze státní pokladny asi 130 až 150 miliard korun. A pozor, to byl každoroční příjem. Teď se to současná vláda snaží nahradit jinými příjmy, což jsou důchody a další daně, a to dopadne na všechny skupiny obyvatel – jak chudé, tak bohaté.

X Zrušení superhrubé mzdy bylo podle vás zásadní chybou?

Chápal bych to ve chvíli, kdyby byl státní dluh téměř na nule a země zároveň směřovala k ekonomickému růstu. To se teď ale neděje. Pro ODS se stalo zrušení superhrubé mzdy jakousi mantrou, z mého pohledu naprosto nepochopitelnou. Kdyby premiér Petr Fiala vystoupil a řekl, že ji sice od roku 2013 chtěli zrušit, protože na to tehdy byly podmínky, a teď se ukázalo, že to byl pro stát špatný krok a zavedl by superhrubou mzdu zpět, nemuseli bychom zavádět tisíc blbin, které nyní zavádíme. V konečném důsledku nám dají jen polovinu toho, co jsme ztratili, a ještě rozeštveme proti sobě více než polovinu obyvatel. Byl to blesk z čistého nebe. Možná to pomohlo velkým zaměstnavatelům, kteří mají pod sebou mnoho lidí s vysokou mzdou, ale jinak superhrubá mzda nikoho netrápila, nikomu nevadila.

 Lidovci chtějí být dobrými parťáky ve vládě, ale zapomínají na to, že neplní svůj program, se kterým šli do voleb.

Způsob šetření, který zvolila koalice – a lidovci se tomu hloupě podřídili – nebyl správným krokem obecně pro celou Českou republiku. Měli se superhrubou mzdou udělat krok zpět a nyní v klidu připravovat potřebné reformy, které máme na stole. Věnovat se prorůstovým plánům. Proto si v tomhle se svými vládními kolegy ze strany nerozumím. Chtějí být dobrými parťáky ve vládě, ale zapomínají na to, že neplní svůj program, se kterým šli do voleb.

X Myslíte si, že s návratem superhrubé mzdy by si pětikoalice ušetřila spory, které vyvstaly kolem konsolidačního balíčku, jako byla například hádka kvůli spotřební dani tichého vína?

Ano, přesně o tom mluvím. Jsou to tisíce věcí, které úředníci musí následně zpracovat, změnit a zavést. Kolik lidí tohle všechno bude muset spravovat? To je prostě nesmysl. A kdo to všechno zaplatí? Občané České republiky. Nemáme žádnou atomovou zbraň ani nejsme tak velcí, abychom si mohli jako jiné větší země navzájem vyhrožovat a neplatit si dluhy. Ne, my je zaplatíme všechny.

X Přinejmenším nyní se ale zdá, že pro návrat superhrubé mzdy není v pětikoalici politická vůle, natož v opozici.

Je pravda, že když se podíváte, jací lidé přichází do politiky, mnohdy jde o osoby bez zkušeností. Obsazujeme posty velmi problematicky. Co volby udělají? Podle toho, jaké máte rádi předsedy stran, tak v kraji nebo ve městě dáte hlas člověku, kterého vůbec neznáte. A pak zjistíte, že daný politik nikdy nikoho neřídil a neví, co je důležité pro život velkého města, kraje nebo státu. Podle toho to pak vypadá. Politika neumí generovat dobré lídry a manažery, kteří přirozeně umí ze svých zkušeností činit podstatné kroky. Záměrně se vyhýbám slovu „odborník“, protože pak bychom si museli říct, kdo to přesně je.

 X Nemáte pocit, že v současné vládě sedí právě zmiňovaní schopní manažeři, kteří by dokázali uřídit stát a najít mezi sebou konsenzus při řešení problémů?

Takový pocit vůbec nemám, ale to jsem neměl ani u minulých vlád. Samozřejmě se tam najde pár schopných lidí. Nemají tam sedět ale odborníci, kteří se specializují na konkrétní obor. To z nich automaticky nedělá dobré ministry, ani kdyby měli Nobelovu cenu za výzkum. Řízení resortů je o něčem jiném. Lidé z laboratoří neřídí velké celky, nezabývají se ekonomikou nebo investicemi. Nedá se to naučit rychle, mnohdy ani za ty čtyři roky vládnutí, je potřeba i životní zkušenost. Bez toho to dopadá špatně.

Mimochodem, konsenzus je prokleté slovo. Když někdo přijde a prohlásí, že všechny pozabíjí, konsenzem pak je, že se zabije jen polovina. Vždyť je to úplně špatný směr. Konsenzus by měl probíhat pouze mezi dobrými řešeními. Když se podíváte na platy politiků, někteří z nich – třeba je ani pořádně neznáte jmény – se dostali na nádherně zaplacená místa. Proč? Byli ochotni udělat onen konsenzus, aby tam mohli čtyři roky sedět. Těm je jedno, jestli věci jdou správným, nebo špatným směrem.

Bývalí předsedové stran udělají nejlíp, když umřou

Trpí tím ale i lidovci? Možná i tím, že v rámci vládní pětikoalice nedochází k zdravému politickému konsenzu, ale sporům mezi stranami?
Proto v preferencích klesli na dvě procenta. Lidovci v sobě mají geneticky zakódovanou vlastnost, že je důležitá jednota, ať to stojí, co to stojí. Ta má ale spočívat v dosahování dobrých řešení. Nikoliv v jednotě s vládou za každou cenu. Pokud víme, že nám zrušení superhrubé mzdy natropilo obrovské problémy, a my se nebudeme tvářit nijak, abychom byli součástí kabinetu, to KDU-ČSL pohřbí.

A to není jediné téma. Kdo přece volil křesťanskou stranu? Liberálové? Že by nám dali hlas třeba podporovatelé Pirátů? To možná, až zestárnou a dostanou rozum, až zjistí, že stát tu není proto, aby vyhověl každému ve všem, co mu vidí na očích. Nebo hůř, vyhoví těm, co křičí nejvíce. Jsem přesvědčený, že voliči lidovců vyžadují odpovědnost a spokojený život ve vztazích i práci.

X  Zkusme být konkrétnější. Co zlomilo KDU-ČSL vaz, že skončila v průzkumu na dvou procentech? Zpronevěřila se svým ideám?

Myslím, že je to kombinace několika faktorů. Jistě se lidovci odklonili od svých idejí a začali diskutovat o dalších věcech. Přitom nejdůležitější hodnotou má být pro ně rodina – muž, žena a děti. Je to základ státu. Dále jsme jako Česká republika nabrali strašné dluhy, což způsobily pandemie koronaviru i válka na Ukrajině.

Nechápu, že se vůbec nemluví o strašné nespravedlnosti, kdy státní zaměstnanci na home officech dostávali na rozdíl od ostatních pracovníků 100 procent platu. Jiní dostávali peníze za to, že nechodili do práce. Teď má stát dluh a díru, dopadá to pak i na nás, když to máme řešit. Jenže jsme přistoupili na politiku, ať vyhovíme všemu, co lidé říkají, ať už je to nespravedlivé, nebo ne. Důležité je, aby nás volili.

X A co by měli lidovci udělat, aby se v průzkumech vyškrábali zpět aspoň na hraničních pět procent? Co byste jim poradil jako bývalý předseda strany?

Víte, dobrovolně jsem se zřekl všech funkcí, abych jako bývalý předseda KDU-ČSL nikde nepřekážel. To nejlepší, co pro stranu může bývalý předseda udělat, je, aby umřel. Budou mu dávat kytky na hrob a říkat, jak byl báječný – zvlášť nyní, když už do ničeho nemluví. Když ale přežije, tak stále někde překáží. Já udělal to, že jsem se stáhl ze všech možných funkcí. Samozřejmě jsem senátorem a lidé mě na Vsetíně vybrali z posledního místa, abych byl starostou. Ve straně jako takové se snažím tak nějak nebýt, abych do fungování nijak nemluvil. Mnoho let jsem se neúčastnil žádných stranických sjezdů, i když bych mohl.

 Když v rámci vládnutí běžíte dlouhou trať, která ale není vaše, a pětikoalice nezkoriguje směr podle všech svých členů, tak tam prostě nebuďte.

No, ale vidíte, jak to dopadlo. Kolegové úplně ztratili směr. Poradil bych jim jednu věc – necpěte se do liberalismu a obhájců všech věcí, které jdou proti lidoveckému programu a křesťansko-demokratické filozofii. Netvařte se, že jste Zelení, takoví prostě nejste. Buďte autentičtí a pak budete mít i svá procenta zpět, i vyšší. Když v rámci vládnutí běžíte dlouhou trať, která ale není vaše, a pětikoalice nezkoriguje směr podle všech svých členů, tak tam prostě nebuďte.

X Ve veřejném prostoru jsme zaregistrovali slovo „čunkofleci“. Údajně ho používá část lidovecké frakce jako popis konzervativní části KDU-ČSL. Zaznamenal jste to?

Výraz „čunkofleci“ v negativním slova smyslu jsem četl poprvé. Až poté jsem se dopátral, že vznikl před pěti nebo šesti lety, když se tak označovali mladí lidovci ze Zlínského kraje, kde jsem byl hejtmanem. Neřekl bych, že to mělo vyznít hanlivě, spíš to byla taková legrace. Vůbec to nebylo spojené s nějakým ideologickým směrem, ať už konzervativním, nebo liberálním. Samozřejmě mě potěšilo, že se nějaká skupina nazývá po mně. Bohužel si ale myslím, že si tu negativní konotaci vymyslel jistý novinář. Chtěl sepsat nějaké prázdninové téma, které osloví lidi.

X X X

NOVÝ  MUSSOLINI  V  ITÁLII,  MELONIOVÁ,  CHCE  BOJOVAT  JAKO  UKRAJINA

V  ČR  FIALA   A  SPOL  O  MELONIOVÉ  MÁLO  HOVOŘÍ,  VŠECHNO  TAJÍ  I  TELEVIZE,  BOJÍ  SE  ZÁPADU,  USA,  ANGLIE,  FAŠISTŮ  HITLERA  V  NĚMECKU?

ITALOVÉ  MELONIOVOU  BRZY  ODSTRANÍ,  POMŮŽE  I  VATIKÁN,  PODLE  EXPERTŮ

Mussolini v sukni, či nová Thatcherová? Rázná premiérka Meloniová se vymyká nálepkám

Proč se v Česku skoro nemluví o rázných projevech, které Giorgia Meloniová přednáší v italském parlamentu? I když se videa s konzervativní italskou premiérkou často masivně šíří po internetu, stejně se nehodí do krámu téměř nikomu z české politické scény. Pro skupinu, která bývá označována jako „chcimíři“ či korektněji „zastánci konce vojenské podpory Kyjeva“, je Meloniová moc proukrajinská. Mlčí ale i progresivisté. Meloniovou totiž stále vnímají jako Mussoliniho v sukni. Tuto podivnou šedou zónu lze v jinak chirurgicky rozdělené globální společnosti považovat za jistou senzaci.

Po sociálních sítích se v posledních dnech masivně šíří měsíc starý projev Giorgie Meloniové, v němž italská premiérka vysvětlovala zástupcům opozičního Hnutí pěti hvězd, proč nehodlá vyhovět jejich návrhu ukončit vojenskou pomoc Ukrajině. Meloniové bouchly saze poté, co někteří politici ze strany expremiéra Giuseppeho Conteho nahlas sprostě zmínili umožnění výhry ruského agresora, protože by to podle nich zastavilo zabíjení.

A jak Meloniová na návrh „druhé mnichovské dohody“ reagovala? „Podle vás je lepší žít pod diktátorem než zemřít. Všechny hodnoty naší vyspělé civilizace však byly vybudovány díky těm, kteří byli připraveni se obětovat. Nemyslím si, že je lepší žít pod diktátorem než zemřít. Myslím, že musíme pracovat na tom, aby lidé mohli žít svobodně,“ řekla během rázného projevu.

Záznam řeči s nadšením sdílel například aktivista ukrajinského původu a známý kritik Kremlu Igor Suško. Video, které má nyní více než 30 tisíc lajků, se rychle šíří po sociálních sítích. Zdá se ale, že v českém rybníčku je ohledně Meloniové již dlouhé měsíce ticho po pěšině.

Kde se schovávají například zástupci SPD, kteří se ještě loni v září radovali nad volebním vítězstvím Bratrů Itálie a kteří Meloniovou označovali za vlasteneckou političku? Nutno zmínit, že lidí, které zklamala – protože nedělala to, co předpokládali – bude daleko víc, a to z různých míst politického spektra.

Vraťme se na podzim roku 2022, kdy italský pravicový blok (Bratři Itálie, Liga severu a Forza Italia) získal ve volbách zhruba 44 procent hlasů. Zatímco Viktor Orbán, Marine Le Penová či Tomio Okamura jásali, progresivisticky zaměřené strany – včetně českých Pirátů – předpovídaly apokalypsu v podobě znovuzrození fašismu a konce demokracie v Itálii. Nakonec se spálily obě strany.

Zdá se, že nejlépe Meloniovou a spol. nakonec odhadli politici, kteří sedí v unijní frakci evropských konzervativců a reformistů (ECR). Ještě aby ne, když do této skupiny patří také Bratři Itálie…, mimochodem i ODS, jejíž zástupci Meloniové k volebnímu úspěchu gratulovali zrovna tak.

„Bratři Itálie jsou normální západoevropskou pravicí. Meloniová i její kolegové jsou velmi proatlantičtí. Pokud jde o zahraničně politické směřování strany Bratři Itálie, nemám tam žádné otazníky,“ řekl tehdy europoslanec Alexandr Vondra (ODS), kterému Meloniová spíš než „Mussoliniho v sukni“ připomíná bývalou britskou premiérku Margaret Thatcherovou.

Příliš proukrajinská a málo profašistická?

Z čeho tedy vůbec vycházely podzimní hrůzostrašné titulky progresivních západních novinářů? Že Meloniová je nejen „nebezpečím pro Itálii“, ale že je dokonce „nejnebezpečnější ženou Evropy“? V minulosti skutečně otevřeně chovala sympatie k fašismu. O diktátorovi Benitu Mussolinim pak řekla, že „byl dobrý politik, protože vše, co udělal, udělal pro Itálii“.

Už delší dobu ale tvrdí, že fašistické ideologii dala dávno kopačky. Pravda je, že pokud bychom se dívali na současnou italskou politiku optikou mnichovské zrady, byl by dnes Mussolini možná více nadšen z opozičního Hnutí pěti hvězd, které by Ukrajinu (čtěte Československo) klidně předhodilo masovému vrahovi Putinovi (čtěte Hitlerovi).

 Kromě fašistické minulosti jsou nesporným reputačním problémem italské premiérky také její koaliční partneři. Blok s nacionalistou Matteem Salvinim a dnes již zesnulým expremiérem Silviem Berlusconim pochopitelně mnoha evropským politikům nedal spát. Meloniová však dala oběma zmíněným rychle najevo, že vstřícnější politiku k Moskvě jako premiérka rozhodně nebude tolerovat.

Postoje Bratrů Itálie, Ligy severu a Forzy Italia se naopak shodují například v odmítání ilegálních migrantů či euroskepticismu. Meloniová čelí časté kritice i za zdůrazňování otázky italské národní identity a za svůj negativní postoj vůči stejnopohlavním svazkům či potratům. Ty označila za „tragédii“. Bratři Itálie se rovněž podle některých médií snaží ovládnout veřejnoprávní služby v zemi.

Výsledek? Meloniová se v nejdůležitější chvíli postavila za napadenou zemi a odsoudila agresora, čímž zklamala spoustu politiků v zahraničí i na domácí scéně. Jestli přesvědčila své pozorovatele, že dělení světa na „černou“ a „bílou“ je obzvlášť v politice příliš jednoduché a že realita bývá většinou složitější, než si člověk představuje, pak je to jedině dobře.

A zda je Meloniová dobrou premiérkou? Pro českého občana příliš složitá a možná i předčasná otázka. O tom nejlépe rozhodnou příští italské volby.

X X X

Závod o vodík. V zeleném Německu má nahradit jádro, dovážet se bude z Afriky

Německo letos na jaře zavřelo své poslední tři jaderné elektrárny a na cestě k zelené budoucnosti se s jádrem zcela rozloučilo. Místo něj v úsilí dosáhnout nulových emisí plánuje o to víc využívat vodík. Jenže jeho výroba je drahá a náročná a Německo na pokrytí celé své potřeby nemá kapacitu. Už nyní vláda v podstatě počítá s další energetickou závislostí: až tři čtvrtiny bude muset dovážet zejména z rozvojových zemí.

Jde o molekulu, o níž mnoho lidí neví o moc víc, než to, že existuje. Poslední dobou je ale tento nejlehčí a nejjednodušší plynný chemický prvek ve středu zájmu německé vlády, a nejen jí. Spojené státy zákonem o snižování inflace (IRA) již před časem spustily mnohamiliardový program ekonomických pobídek pro zelené technologie a dotace již přitahují podniky z celého světa. S rozvojem vodíkové výroby a infrastruktury neváhá ani Čína. A Německo si nemůže dovolit zůstat pozadu.

Osmdesát procent veškeré elektřiny má být v Německu do roku 2030 vyráběno ekologicky, tedy z obnovitelných zdrojů. Do roku 2035 to má být téměř sto procent. V tomto postupujícím přechodu k obnovitelným zdrojům energie budou vodík potřebovat celá průmyslová odvětví zaměstnávající po celém Německu statisíce lidí: rafinerie, ocelárny, chemické závody nebo hutě. Chtějí-li být klimaticky neutrální, musí se nyní ve velké míře spoléhat právě na vodík. Množství, které k tomu bude potřeba, je obrovské.

„Všechno dnes postupuje mnohem rychleji, než jsme původně předpokládali,“ je spokojený ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck.

Německá vláda chce proto do konce tohoto desetiletí postavit desítky elektráren schopných vodík spalovat. Ty mají kompenzovat výpadky ostatních zdrojů energie a být činné v době, kdy není dostatek větru nebo slunce pro pohon větrných a slunečních elektráren. K tomu pak Německo musí i výrazně urychlit rozšiřování elektrické sítě a vybudovat nová úložiště elektřiny.

Dovoz vodíku: v hlavní roli Maroko

Německá vláda při revizi své národní vodíkové strategie, kterou právě představila, dává využití vodíku v průmyslu a přechodu k obnovitelným zdrojům energie mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Komplikuje to ovšem fakt, že jej bude muset až ze sedmdesáti procent dovážet, a to mimo jiné z Afriky a rozvojových zemí.

Zatímco se tak Německo postupně snaží zbavit závislosti ohledně nerostných surovin na Rusku, získává závislost na důležitých dodávkách z jiných částí světa. Spolkové ministerstvo pro rozvojovou spolupráci (BMZ) již zahájilo spolupráci zejména s Marokem, a dále s Brazílií, Tuniskem, Alžírskem, Namibií a Jihoafrickou republikou. V Maroku má být v roce 2026 uvedena do provozu první africká velkokapacitní továrna na ekologický vodík, v Namibii se Německo snaží přispět k rozvoji větrné energie.

„Nejméně 50 až 70 procent budeme muset dovážet,“ uvedl státní tajemník německého ministerstva pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (BMZ) Jochen Flasbarth. „Na rozdíl od fosilních paliv má ovšem vodíkový průmysl velmi širokou škálu potenciálních dodavatelských zemí.“ Německá vláda zatím na podporu investic v partnerských zemích poskytla 270 milionů eur (6,5 miliardy korun). „Přizpůsobili jsme naši politiku světové vodíkové ekonomice,“ dodal Flasbarth.

Podobné rozvojové dohody jsou často spojeny s obavami ohledně dodržování lidských práv a ochranu životního prostředí. Flasbarth k tomu uvedl, že jeho ministerstvo ze spolupráce vylučuje země, jež jsou stále závislé na fosilních palivech, nebo země, které samy energii nutně potřebují pro svou vlastní potřebu. Výroba vodíku je problematická i s ohledem na to, že je k ní třeba velké množství vody, což nejde dohromady se stále postupujícím suchem nejen v těchto částech světa.

Zelené dědictví Angely Merkelové

Německou vodíkovou strategii vypracovala v roce 2020 předchozí vláda Angely Merkelové (CDU). Současná spolková vláda Olafa Scholze (SPD) ji aktualizovala a mimo jiné se zaměřila na dopravu a vytápění domácností jako na oblasti, kde lze vodík využívat. Očekává se, že to ještě více zvýší již tak značnou poptávku.

Podle skupiny AGEB, která se zabývá výzkumem energetického trhu, může spotřeba vodíku do roku 2030 dosáhnout 130 terawatthodin, což je více než pětina veškeré spotřeby elektřiny v Německu v roce 2021. Pro srovnání, jen lodní doprava podle studie Německého námořního centra odhadem spotřebuje 120 terawatthodin.

Pokud pochází z oblastí mimo Německo nebo Evropu, je třeba vodík přepravit. A jelikož se jedná o hořlavý plyn, musí být převeden do stabilnější formy a poté převeden zpět. Německo předpokládá, že pro tento účel přestaví terminály, které v současnosti využívá pro zkapalněný zemní plyn. Možnou cestou jsou také plynovody, kdy stát usiluje o vytvoření „vodíkové startovací sítě“ do roku 2028, jež by zahrnovala 4 500 kilometrů stávajících a nových potrubí po celé Evropě.

Tento těkavý plyn se vyrábí štěpením vody na vodík a kyslík, k čemuž je zapotřebí obrovské množství energie. Pokud je tato energie založena na obnovitelných zdrojích, mohou ji výrobci vodíku označit jako „zelený vodík“, tedy „čistou“ energii. V současné době se však většina vodíku vyrábí ze zemního plynu.

Vodík by mohl hrát důležitou roli i v oblastech, kde je dekarbonizace obtížná. Energeticky náročná odvětví, jako je výroba oceli, chemikálií a cementu, stejně jako letecká a námořní doprava, s jeho využitím mohou snížit svou ekologickou stopu.

X X X

ŠKODA  PŘEHRADY  UKRAJINY,  KATASTROFA,  VINA   ZELENSKÉHO,  UKRAJINCE  LIKVIDUJE

Zničení Kachovky odkrylo „kozáckou Atlantidu“. Archeology zdržuje válka

Zničení Kachovské přehrady způsobilo na dolním toku Dněpru ekologickou katastrofu. Také ale vedlo k odkrytí toho, čemu se říká „kozácká Atlantida“. Zkáza vodního díla odhalila území, jež bylo domovem záporožských kozáků. Vyschnutí přehrady by podle výzkumníků mohlo v budoucnu přinést „archeologický boom“.

 Ustupující voda odhalila území, kde kozáci od poloviny 16. století do konce 18. století vybudovali nejméně osm opevněných osad, jimž se říká siče, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Dokud však v regionu neskončí boje, nebudou podle výzkumníka Anatolije Volkova tyto ani další slibné archeologické lokality přístupné pro výzkum. Podobný názor má jeho kolega Oleh Tubolcev, podle něhož by vyschnutí Kachovské přehrady mohlo v budoucnu přinést „archeologický boom“. Většina nově odhaleného území je však zatím badatelům nepřístupná, jelikož Rusové okupují velkou část východního břehu nádrže.

Nové nálezy jsou přesto hlášeny každý den, píše stanice. Jedním z dosud nejpozoruhodnějších objevů je podle ní přibližně 500 let stará, sedm metrů dlouhá dřevěná loď.

S jejím vylovením z řeky pomohli námořní archeologové, kteří přijeli během pauzy ve vojenské službě na frontové linii, přiblížil Tubolcev, výzkumník z Národní rezervace Chortycja a zakladatel Nové archeologické školy v Záporoží.

Keramika z doby bronzové i kozácké zbraně

Chortycja je největším ostrovem na Dněpru, který v uplynulých pěti tisíci letech obývaly různé národy. Archeologové, kteří na ostrově pracují, našli od protržení přehrady keramiku z doby bronzové a z období starých Řeků, která se sem s největší pravděpodobností dostala z Krymu, artefakty související s obchodem Kyjevské Rusi a krymských Tatarů a části lodí a zbraní z dob kozáků a ruského impéria, přibližuje Anatolij Volkov z Národní rezervace Chortycja.

Pokles hladiny vody také odhalil pozůstatky dočasného mostu postaveného v roce 1944. Hledači pokladů, kteří se po artefaktech pídí nelegálně, obvykle s cílem je prodat, po poklesu hladiny vody po protržení přehrady našli lebku s nacistickou helmou a další předměty z druhé světové války.

Kachovská přehrada byla jedním z největších vodních děl v Evropě, postavili ji Sověti v roce 1956 a byla součástí systému vodních děl podél Dněpru. Ze zničení přehrady se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, hráz ale od prvních dnů invaze okupovaly ruské síly. Kyjev tvrdí, že ruské jednotky způsobily na přehradě výbuch. Moskva uvádí, že ukrajinské síly přehradu ostřelovaly. Experti oslovení listem The New York Times dříve uvedli, že nejpravděpodobnější příčinou byl výbuch zevnitř.

Ukrajinská vláda mezitím schválila usnesení o obnově přehrady, která byla důležitá také pro zásobování regionu vodou, možné to bude ale jen v případě ústupu invazních vojsk. Archeologové mezitím uvádějí, že nemají času nazbyt a žádají, aby do projektu obnovy vodního díla úřady zahrnuly také vědecký výzkum.

Velkou část Záporožské oblasti zatím stále okupují Rusové a na řadě míst se odehrávají těžké boje. Ukrajinská armáda se snaží ruské invazní síly vytlačit, ty vybudovaly na obsazeném území rozsáhlý systém opevnění a region zaminovaly. Podle badatele Tubolceva, jenž prostudoval satelitní snímky, je tato obranná síť „mnohem větší než v roce 1943“, tedy za druhé světové války, a při jejím budování byly zničeny stovky archeologických nalezišť.

X X X

DŮCHODY   ČR  PODLE  RAKOUSKA,  MAĎARSKA,  NĚMECKA,  ODSTRANIT  NESCHOPNÉHO JUREČKU,  FIALU,  VOLAJÍ  ODBORNÍCI

Na opravdovou reformu důchodů nemáme, řekla Matesová. Popsala překážky nejen v ekonomice

Plánovaná „důchodová reforma“ je spíše souhrn parametrických změn. Abychom nastavili dlouhodobě udržitelný systém, je třeba mít zdravé veřejné finance. K projednávaným změnám v důchodovém systému to v pořadu K věci na CNN Prima NEWS uvedla ekonomka Jana Matesová. Podle ní je v tomto ohledu Česko spíše na řecké cestě a je nutné se oprostit od politiky „po nás potopa“.

Naplánované jednání o „velké důchodové reformě“, které má řešit Sněmovna během podzimu tohoto roku, podle Matesové nelze vnímat jako skutečnou změnu tohoto druhu. „Spíš bych to nazývala parametrickými úpravami. Nejde o změnu systému v takové podobě, aby byl opravdu dlouhodobě udržitelný a současně motivoval lidi k vlastnímu šetření na důchod,“ míní ekonomka.

 „Nevím, zda někdy v budoucnu naší země taková úprava přijde. Určitě to nebude v příštích deseti či patnácti letech, a to nejen kvůli politickému ovzduší, ale především z toho důvodu, že si to česká ekonomika nemůže prostě dovolit. Aby bylo možné spustit pilíř povinného spoření si na důchod, musíte mít velmi zdravé veřejné finance,“ prohlásila v pořadu K věci.

Podle ekonomky je problémem také unáhlená argumentace opozice, která každou výraznější snahu o úpravu smete pod stůl. „Jsme skutečně na řecké cestě, která začala zhruba před 20 lety přesně takovým způsobem, jakým jdeme aktuálně my. Nastavíte systém, který je neudržitelný, a když se někdo pokusí ho zkrotit, opozice začne ihned namítat, že vláda okrádá důchodce,“ řekla. „Musí nastat doba, kdy se všechny politické strany a hnutí shodnou na tom, že nechtějí prosazovat politiku ‚po nás potopa‘, kterou vidíme v posledních letech,“ upřesnila Matesová.

 X X X

 Tragédie v Praze. Muž spadl do Vltavy, potápěč ho našel u Čechova mostu mrtvého

V neděli ráno pražští hasiči s policisty pátrali po muži, který spadl do Vltavy. Akce probíhala v oblasti Čechova mostu a podél Dvořákova nábřeží v Praze. I přes jejich nasazení se nepodařilo osobu zachránit, mrtvé tělo našel potápěč.

„V oblasti Čechova mostu zasahujeme společně s policisty u vyhledávání osoby ve Vltavě. Naši potápěči prohledávají oblast podél Dvořákova nábřeží,“ napsali hasiči na svém Twitteru před devátou hodinou. Později přidali aktualizaci. „Náš potápěč osobu nalezl. Případ si přebírá policie,“ uvedli.

 Záchranáři dostali oznámení o pádu do Vltavy kolem půl sedmé ráno. Totožnost muže zjišťuje policie, stejně jako okolnosti celého případu, sdělil ČTK policejní mluvčí Jan Daněk. Není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo třeba o sebevraždu.

 X X X

 Agresivní ryby napadají turisty na Mallorce. Ti z vody prchají i s krvácejícími ranami

Místo vzpomínek na radovánky si lidé z vody odnášejí krvavé rány. V turisticky oblíbené Mallorce se množí případy útoků agresivních ryb na koupající se rekreanty, píše web Mallorca Magazin.

Někdy je to jen rána podobná slabému zásahu elektrickým proudem, v jiných případech naopak lidé po útoku ryby mají bolestivá a krvácející zranění, většinou v oblasti chodidel a nohou, píše web Mallorca Magazin. V poslední době je nejvíce hlášení o incidentech z regionu Migjorn s jeho městy Sa Ràpita, S’Estanyol a Cala Pi, tvrdí web pledgetimes.com.

 „Musel se o nás postarat plavčík,“ uvedla jedna z turistek. Ryba napadla nejen ji, ale také její sestru. „Plavčík nám řekl, že nejsme první, ten den měl už 15 podobných případů,“ dodala. Plavčíci tvrdí, že počet zraněných turistů se každé léto zvyšuje.

 Mořští biologové se domnívají, že za stále agresivnějším chováním mladých ryb vůči koupajícím mohou klimatické změny.

Podle Silvie Garcíaové z mezinárodní organizace na ochranu životního prostředí Ozeana se ryby stávají agresivními v letním období, kdy kvůli vyšším teplotám nemohou najít dostatek potravy ve vodě a okusují vše, co vypadá, že by mohlo být potravou. Velmi oblíbené jsou pak lidské mozoly na chodidlech nebo zaschlé kožní oděrky na nohou.

„Domníváme se, že ke změně chování vede nárůst teploty moře spojený se změnou klimatu. Tato teorie by však musela být potvrzena výzkumem,“ řekla Garcíaová.

A která zvířata útočí? „Ve velmi vzácných případech se jedná o dospělé jedince, obvykle jsou to několik dní nebo týdnů staré ryby, které jsou tak malé a stále průhledné, že je ve vodě téměř nevidíte,“ vysvětluje Garcíaová. Čím jsou však větší, tím jsou jejich kousnutí bolestivější.