X X X

Vláda je naprosto bezradná. Ať ji nahradí odborníci, včera bylo pozdě, tvrdí Švihlíková

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) se už delší dobu chová bezradně a neví, co má v krizové situaci dělat. Takto počínání kabinetu hodnotí ekonomka a vysokoškolská pedagožka Ilona Švihlíková. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS pronesla, že současná vláda by měla skončit a být nahrazena odborníky.

„Situace je naprosto bezprecedentně vážná,“ tvrdí Švihlíková s tím, že například ceny na lipské burze s elektřinou jsou „naprosto neudržitelné jak pro domácnosti, tak pro firmy“.

Fialův kabinet poté osočila, že za tři čtvrtě roku, co je u moci, neučinil nic pro zlepšení situace. Sama ohledně energetické krize říká, že je namístě jednoznačně zastropovat ceny. „Já sama o zastropování hovořím tři čtvrtě roku a jsou tady odborníci z oblasti energetiky, kteří o tom hovoří ještě déle,“ dodala Švihlíková.

Podle ní jsou zcela ignorovány zejména firmy, které by se tak mohly dostat od existenčních problémů. „Situace je podstatně vážnější, než je prezentována, a připadá mi tragické, že se o tom bavíme až teď,“ poznamenala ekonomka.

Dle jejích slov je vláda „bezradná celou dobu“. „Tato vláda vůbec neví, co má dělat. V mém optimistickém scénáři by nastoupila jiná, přičemž včera bylo pozdě,“ pokračovala Švihlíková. Ideálně by tak podle ní na místa současných ministrů měli nastoupit odborníci.

 Arogantní Síkela a Stanjura ať raději nepočítá

Švihlíková ve vysílání 360° dodala, že nemá příliš valné mínění o některých ministrech. „Já už mám problém komentovat pana (Jozefa) Síkelu. To už není arogance, to je zpupnost,“ řekla na adresu současného ministra průmyslu a obchodu za hnutí STAN. Opozice ho kritizuje kvůli nedostatečným krokům v oblasti energetické krize.

Kritiku si ekonomka neodpustila ani směrem k současnému ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi. „Stanjurovi bych počítání nesvěřila,“ řekla Švihlíková s odkazem na situaci, kdy Stanjura ve vysílání předvolebního pořadu Jak volí vaše peněženka neodpověděl správně na otázku, kolik nul má 500 miliard.

X X X

ROZUMNÉ  A  VELMI  POTŘEBNÉ  STANOVISKO  MINISTRA  SPRAVEDLNOSTI  BLAŽKA

Pokud se nevyřeší energetická krize, může být ohrožena demokracie. Před tím varoval ve svém pátečním projevu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Ke svému prohlášení se vrátil také v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Uvedl, že společenská situace je nejdramatičtější od roku 1945 a mezi lidmi je strach.

Ministr spravedlnosti Blažek považuje aktuální situaci za ještě horší, než za jakou ji popisuje opozice. V pořadu 360° uvedl, že žádná demokracie nepřežila bez fungující ekonomiky. „O energie se vždy vedly spory a z těch pak může vzniknout i spor mezi státy. Myslím si tedy, že politický systém ohrozitelný je,“ řekl Blažek na CNN Prima NEWS. Míní také, že pokud se nenajde celoevropské řešení, je ohrožená i Evropská unie jako taková.

Vedle politické situace se Blažek vyjádřil také k té společenské a strachu mezi lidmi. Podle něj se pocit obyvatelstva podobá tomu z roku 1945. „Byla tu cenová stabilita, ta už není. Všechno se zdražuje, lidé dostávají zprávy, že možná nebudou mít čím topit nebo nebude teplá voda,“ uvedl. Dodal také, že má obavy z lidových bouří. „Když mají lidé strach, tak se vždy hledá vůdce, který je z toho vyvede.“

Podle Blažka je důležité především udržet smír mezi obyvatelstvem. „Mír, to je základní hodnota, které si ale nevážíme,“ prohlásil. Nechce, aby se situace zvrhla v občanskou válku, kdy se v jednom bytě topí a ve druhém ne. Řešení energetické krize chce přinést během několika dnů.

Blažek na sebe výrazně upozornil svým projevem během pátečního jednání Sněmovny. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Pokud se nenajde celoevropské řešení, tak je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková,“ prohlásil ministr a varoval před možnou revolucí.

X X X

EXPERT  NA  ENERGII  ŠTĚPÁN:  CO  DĚLÁ  FIALA,  JE  TRAGÉDIE  PRO  NÁROD  ČR.  DO  NOVÉ  VLÁDY  ODBORNÍKY,  VYMĚNIT  TY,  KTEŘÍ,  NIČEMU  NEROZUMÍ,  JAKO  PEKAROVÁ  A  SPOIL.

To fakt není normální. Vláda musí skončit, každá minuta je tragédie, zuří expert na energie

Do ostré kritiky české vlády se pustil energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán. V pondělním vysílání Rádia Z prohlásil, že kabinet by měl kvůli neřešení ekonomické a energetické krize skončit každou minutou. Premiér Petr Fiala (ODS) mezitím v pondělí ohlásil, že hodlá společně s Němci najít pro snížení cen elektřiny celoevropského řešení.

„Obávám se, že vláda není schopna si uvědomit perspektivu plynu, že přijde zima a spotřeba České republiky bude místo 10 milionů kubíků za den třeba 50 až 100 milionů. Co budeme dělat? Vůbec nad tím nepřemýšlí. Vláda musí skončit každou minutou. Každá minuta, kterou je u moci, je pro nás tragédie,“ nešetřil Štěpán kritikou v rozhovoru pro Rádio Z.

Kabinetu vyčetl, že Česko nenaplnilo zásobníky plynu s předstihem, kdy ještě byly ceny komodity mnohonásobně nižší. „Nikdo to neudělal. Jsme jediní v Evropě, kdo nedbá na vlastní bezpečnost,“ zdůraznil. Mohli jsme prý nakoupit zásoby za 20 Kč za kubík, ale udělalo se to za 80 Kč.

„Rozdíl 60 Kč je při více než devíti miliardách kubíků 500 miliard korun navíc. Uvědomuje si to někdo? Proto říkám, ať vláda skončí okamžitě, jinak dojde ke zhroucení ekonomiky a průmyslu. Lidé nebudou mít čím topit,“ pokračoval expert. Už před rokem údajně navrhoval šest až osm opatření, která by snížila náklady. Tvrdí, že vláda nereagovala. „To je od ní snad úmysl, abychom měli co nejvyšší ceny energie. Jinak si to neumím vysvětlit. To fakt není normální,“ dodal.

České zásobníky plynu jsou podle premiéra Fialy aktuálně plné z 80 procent. Jejich celková kapacita je asi 3,5 miliardy metrů krychlových. Roční spotřeba v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu. Průměr naplněnosti plynových zásobníků v zemích EU je přes 70 procent.

Odborníci do ministerských křesel

Kritika vůči kabinetu premiéra Fialy v poslední době z řad odborníků i politických oponentů v posledních týdnech sílí. Například ekonomka Ilona Švihlíková ve vysílání CNN Prima NEWS vládu osočila, že za tři čtvrtě roku, co je u moci, neučinila nic pro zlepšení situace. Podle ní jsou zcela ignorovány zejména firmy, které by se tak mohly dostat od existenčních problémů. „Situace je podstatně vážnější, než je prezentována, a připadá mi tragické, že se o tom bavíme až teď,“ poznamenala.

Dle Švihlíkové je vláda „bezradná celou dobu“. „Tato vláda vůbec neví, co má dělat. V mém optimistickém scénáři by nastoupila jiná, přičemž včera bylo pozdě,“ dodala.

Premiér Fiala se mezitím v pondělí v Praze shodl s německým kancléřem Olafem Scholzem na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen elektřiny. Předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská komise kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje krizová opatření a systémovou reformu trhu.

Česko chce zkapalněný plyn

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) pak svolal na pátek 9. září mimořádnou evropskou radu pro energetiku. Trh s energiemi přestal podle něj fungovat a Evropa musí oddělit ceny plynu od elektřiny. Rada bude projednávat i návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny. Fiala zopakoval, že se Česko chce podílet na rozvoji evropské energetické infrastruktury a na získání kapacit v terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG),

Kvůli řešení současné krize se v neděli v Partii na CNN Prima NEWS pohádali poslanec a exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

„Vláda nenechá nemocnice, města ani obce padnout. Mým zájmem je hledat změnu a hledat příčinu. Všechno, co vidíme, se propisuje do inflace, zvyšujeme důchody, zvyšujeme sociální dávky. Jestli tu spirálu nezastavíme, bude to problém pro celou Evropu. Je to i problém opozice, která zbytečně přidává pod kotel,“ vzkázal Jurečka.

„Připadá mi, že žijeme každý v jiné zemi, jsou to fráze. Řešíte, až když vás hejtmani nekompromisně konfrontovali. Že to říkal Miloš Zeman a my, vám bylo jedno. Kašlete na to, neděláte vůbec nic. Když říkáte, že nenecháte lidi padnout, já vám to nevěřím. Bojíte se i vlastního stínu,“ odmítl Jurečkovo tvrzení exministr Karel Havlíček.

X X X

Roční poplatky za elektřinu i 100 tisíc korun? Jako z jiné planety, hrozí se experti

Kvůli neutuchající krizi spojené s vysokými cenami energií někteří lidé volají po odchodu Česka z německé burzy. Investor v energetice Michal Šnobr a zakladatel energetické společnosti Jan Palaščák v pořadu Co na to vaše peněženka vzkázali, že by se nejednalo o lehké řešení. Varovali i před možnou výší poplatků za elektřinu.

„Jednostranně se odchod z burzy aplikovat nedá. Minimálně české společnosti, které tam mají obchody, by své pozice musely zavírat pod tlakem. V určité míře se to týká také společnosti ČEZ, byť v tomto směru již situaci nějak řeší,“ podotkl Palaščák. Následně přiblížil, jak by se cena za elektřinu mohla v čase proměnit.

„Když si přepočítáme ceny v eurech na burze, tak nyní máme elektřinu za 13 korun za kW/h. Nyní se na burze prodává elektřina za tisíc eur na MW/h a směřujeme k situaci, kdy tato cena může přetrvávat měsíce. Poté by takovou cenu dostali všichni a domácnosti by platily 35 korun kW/h. Jedná se však o spekulaci. Můžeme však vycházet z váženého průměru pro letošní rok, který činí 500 eur za MW/h,“ pokračoval.

Vzhledem k této částce na trhu by tak cena elektřiny za kW/h mohla dosahovat 20 korun. „Pro byt v Praze, který netopí elektřinou, by poplatky činily 60 tisíc ročně. Pro domek, který má spotřebu pět tisíc kW/h to však může být i 100 tisíc korun ročně,“ doplnil Palaščák s tím, že nechce strašit, ale takovou částku nakonec někteří platit budou.

Podle Šnobra jsou tyto ceny „z úplně jiné planety“. „A snad k nim nedojdeme, a ani nemůžeme. Dostali bychom se do situace, kdy si za takovou cenu spotřebitelé, domácnosti ani firmy elektřinu nakoupit nemohou. Kdyby to mělo platit, tak by byznys i domácnosti zkrachovaly nebo se dostaly do zásadních problémů. Snad se najde nějaké řešení, které doufejme, že přijde velmi rychle,“ dodal.

Proč má Česko nejvyšší ceny elektřiny? A co musí evropští politici na summitu v září domluvit, aby se situace nezhoršovala? Nejen to se dozvíte v úvodním videu.

X X X

EXPERT  MIL:  POTÍŽE  ENERGETIKY  VINOU  NĚMECKA

Problémy v oblasti energetiky jsou z drtivé většiny způsobeny Německem. Je to klíčový hráč, říká Míl

Česká republika chce na evropské úrovni probrat možné zastropování cen energií a svolává kvůli tomu i Evropskou radu ministrů. O možných mimořádných energetických opatřeních v pondělí jednal premiér Fiala (ODS) s německým kancléřem Olafem Scholzem, který přijel do Prahy. „Německo je zcela zásadní hráč,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu bývalý ředitel ČEZ a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

„Energetika by neměla fungovat tak, že bude v uvozovkách ožebračovat spotřebitele a diskvalifikovat evropského hospodářství,“ říká Míl | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

X Jak důležité je Německo pro přijetí celoevropských opatření kvůli cenám energií?

Německo je zcela zásadní hráč, protože veškeré problémy, které vznikají v oblasti energií, jsou způsobeny z drtivé většiny ze strany Německa, ať už v dodávkách plynu, popřípadě v cenách elektrické energie.

Celoevropské zastrojování cen energií je téměř nereálné, říká energetický expert a bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl

Německo tím, že má vysoký podíl obnovitelných zdrojů, potřebuje velké množství plynových elektráren, které stabilizují soustavu. Kvůli vysoké ceně plynu elektrická energie na burze dosahuje té výšky, které dosahuje. Především Německo samo o sobě by bylo schopné toto dostat pod kontrolu.

Mít evropskou dohodu by bylo pochopitelně ještě lepší. Ale nevěřím v evropskou dohodu na zastropování cen elektrické energie. To je téměř nereálné a stálo by to hromadu času, energie a peněz. Daleko efektivnější je právě zastropování cen plynu používaného pro výrobu elektrické energie. To znamená takzvaných závěrných elektráren, které v podstatě zvedají cenu na burze.

To kdyby se povedlo, a já jsem osobně přesvědčen, že to je velmi reálná a velmi rychlá cesta, tak by došlo pro další obchodovatelná období na burze k dramatickému poklesu cen. Určující ceny pro elektrickou energii a její ceny by měly elektrárny především v černouhelné, ale větší podíl by pak pochopitelně měly i ty s daleko nižšími výrobními náklady.

Mohli bychom to velmi rychle pocítit na našich zálohách. Takové opatření má dramatický protiinflační efekt a jakákoli snaha o zastropování cen elektrické energie v Evropě je v podstatě řešení důsledku, Když odstraníme příčiny tím, že zastropujeme cenu pro výrobu elektrické energie z plynových elektráren, to znamená, zastropujeme cenu plynu. To mohou udělat i bez evropské dohody.

X Jak složité by bylo zastropovat pouze cenu plynu určeného k výrobě elektřiny? Jak složité je účetně oddělit na burze plyn, který jde na výrobu elektřiny?

Německo to může udělat, takže oddotuje rozdíl dodavatelům plynu, pokud chce. Může se pochopitelně udělat jakákoli jiná dohoda, třeba i vyjmutí plynových elektráren z určujícího faktoru na burze změnit v jiný formát započítávání. To je technická záležitost, ale zcela nejelegantnější je pochopitelně dotace dodavateli plynu tak, aby se cena plynu vrátila třeba na úroveň 18 měsíců zpátky.

Uvědomme si, že v tom případě náklady ze strany Německa budou na 20 procentech toho, co Německo dává na různé kompenzace. Stejně tak by to bylo i v Evropě. Všechny snahy o odstranění příčin jsou vždycky dramaticky levnější, než když řešíte jen důsledky. A je-li příčinou vysoká cena plynu pro výrobu elektrické energie, tak to pojďme takto odstranit.

Druhá možnost, kterou Evropa bohužel odmítá, ale stálo by za to jí realizovat, je pro příští rok nebo dva zcela zrušit platbu za emisní povolenky pro emisní zdroje, protože lidé na to prostě nemají. A tento takzvaný daňový poplatek za emise CO2 je uplatňován pouze v Evropě, nikde jinde ve světě.

A nejsem přesvědčen, že vede ke snížení emisí a k tomu, že by občané měli lepší pocit z toho, že se snažíme přejít na jiné zdroje energie. Takto to prostě bohužel není.

XJeště k tomu případnému zastropování cen plynu nebo vyjmutí cen plynu, který jde do plynových elektráren. Pokud by k tomu došlo, nezpůsobilo by to zastavení trhu, co by obchodníky nutilo prodávat za tu naší zastropovat cenu?

Takto on žádný trh, řekněme si pravdu, žádný trh neexistuje. To, co se obchoduje, jsou jen části produkce, která bohužel tou cenu určuje pro dlouhodobé kontrakty. Ale energetika je odvětví s dlouhodobou realizací investic a s dlouhodobou návratností a jako taková by měla především fungovat na dlouhodobých bilaterálních smlouvách a ne na krátkodobém spotovém trhu.

X Vy říkáte, že by měla, ale my víme, že spotový trh dnes existuje.

Existuje, ale nefunguje, protože je ovlivňován dotacemi pro obnovitelné zdroje, penalizací fosilních elektráren, povolenkami a je pochopitelně tím, že plyn, je zbraň. To není jenom o cenách plynu z Ruska, protože to prostě za tyto ceny není. To je o spekulaci na tom trhu.

Všimněte si, v loňském roce povolenky vyskočily na násobky. Evropa a Komise odmítala, že se jedná o spekulace, aby po dvou měsících musela přiznat, že povolenky byly předmětem spekulací ze strany finančních institucí. V ten moment ale toto spotřebitele nezajímá, ani firmy, ani vás jako domácnost, protože vy platíte třeba o korunu nebo dvě za kWh víc.

V tomto případě jsem přesvědčen, že trh nefunguje. Nefunguje-li, a shodla se na tom Francie, Řecko, Rumunsko, Španělsko, Itálie už vloni v listopadu, tak je potřeba pravidla změnit, protože nefunkční trh znamená totální diskvalifikaci v podstatě jakéhokoli tržního hospodářství i v dalších oborech a je potřeba to rychle napravit

X Jaký je postoj Německa, známe ho?

Nevím, jaký bude postoj Německa. Předpokládám, že před jednáním probíhaly diplomatické konzultace. Ale na rovinu řečeno, je v zájmu Německa, aby takový krok udělalo, protože pro Německo samotné to bude výrazně levnější. Bude to výrazným pozitivním krokem pro celou Evropu.

A pokud by se do toho samotnému Německu nechtělo, tak jsem přesvědčen, že se dá sehnat podpora i od dalších zemí v Evropě, tak, aby se udělala nějaká celoevropská shoda v historicky krátké době jednotek týdnů. ¨

My si nemůžeme dovolit dále čekat. Já rozumím tomu, že spoustě lidí, firmám tento stav vyhovuje. Peníze ze spekulací přesahují vůbec možnost představ obyčejného občana, tady je miliarda korun drobná částka.

To znamená, vraťme se na zem a k tomu, jak vůbec energetika má fungovat. Především by neměla fungovat tak, že bude v uvozovkách ožebračovat spotřebitele a diskvalifikovat evropského hospodářství.

X X X

I  SCHOLZ  CHCE  VÁLČIT,  JAKO  HITLER?  VĚTŠINA  NĚMCŮ  PROTI

Scholz v Praze podpořil přijetí Ukrajiny do unie. Navrhl nový systém evropské protivzdušné obrany

Německý kancléř Olaf Scholz se na pondělní přednášce o budoucnosti Evropy v pražském Karolinu vyslovil pro to, aby se Evropská unie v budoucnu rozšířila mimo jiné o Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii. Růst bloku podle něj pomůže zajistit postupný přechod na většinové hlasování. Kancléř rovněž navrhuje vybudovat nový systém protivzdušné obrany v Evropě, informovaly agentury.

Scholz řekl, že do Evropské unie by měly vstoupit země západního Balkánu, Ukrajina, Moldavsko a případně také Gruzie. Upozornil však, že „v této rozšířené unii budou rozdíly mezi členskými státy narůstat, pokud jde o jejich politické zájmy, ekonomický vliv a systémy sociálního zabezpečení“.

„Tam, kde je dnes vyžadována jednomyslnost, se s každým dalším členským státem zvyšuje riziko, že některá země využije svého práva veta a zabrání všem ostatním v rozvoji,“ dodal Scholz podle agentury Reuters.

„Navrhl jsem proto postupný přechod k většinovému hlasování ve společné zahraniční politice, ale i v dalších oblastech, jako je například daňová politika – s plným vědomím toho, že to bude mít důsledky i pro Německo,“ dodal.

Scholz se ve svém projevu na Karlově univerzitě přihlásil také k podpoře myšlenky francouzského prezidenta Emanuela Macrona, který navrhuje vytvořit nové evropské politické společenství, jež by umožnilo užší spolupráci bloku s partnery mimo Evropskou unii, uvedla agentura DPA.

V současné době podle něj chybí fórum, kde by prezidenti a předsedové vlád mohli jednou nebo dvakrát ročně diskutovat s partnerskými státy o klíčových otázkách. Za možné oblasti uvedl bezpečnost, energetiku a ochranu klimatu.

Scholz podle DPA dále navrhl, aby v Evropě vznikl nový systém protivzdušné obrany. Podle šéfa německé vlády by byl „bezpečnostním přínosem pro celou Evropu“ a byl by levnější a efektivnější, než když si každá země buduje vlastní nákladnou a velmi složitou protivzdušnou obranu.

Ohledně Ukrajiny Scholz vyzval 27 členských států, aby se „semkly, vyřešily staré konflikty a našly nová řešení“. Německo bude Kyjev podporovat „tak dlouho, dokud to bude nutné“, dodal Scholz s tím, že v příštích týdnech se uskuteční nová dodávka německých zbraní na Ukrajinu.

Německo by podle kancléře mohlo převzít „zvláštní odpovědnost“, pokud jde o budování ukrajinského dělostřelectva a kapacit protivzdušné obrany.

X X X

SOUDCE  NOVOTNÝ  NESCHOPNÝ,  PRODĚLAL  ČR  NA  4  MILIONY

Blažek soudce Novotného místopředsedou krajského soudu nejmenuje. ‚Ministr nesmí být automat na podpisy.‘

Pokud vláda nevyřeší krizi v energetice, ohrozí podle ministra spravedlnosti politický systém této země a situace podle něj může vyústit i v revoluci. Vnímá to tak celá vláda a vládní koalice. Jak by řešení energetické krize mělo vypadat? A bylo chybou, jak ministr odůvodnil nejmenování místopředsedy brněnského krajského soudu? Hostem Radiožurnálu byl ministr spravedlnosti z ODS, Pavel Blažek.

X Původně jsme se domlouvali na rozhovoru k nejmenování místopředsedy brněnského soudu a také ke stíhání válečných zločinů na Ukrajině. Ale to všechno do značné míry přibyl váš páteční projev v Poslanecké sněmovně. V něm jste mimo jiné řekl, že pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Komu především byl ten vzkaz adresovaný? Opozici, nebo vašim stranickým a koaličním kolegům

Tak já jsem reagoval na vystoupení opozičních představitelů, kteří, musím říci, v mnoha věcech měli pravdu a varovali před nějakým vývojem. A byl jsem trošku nespokojený, že tam nebyl někdo z koalice, tak jsem já bezostudně vystoupil a řekl jsem tuto věc, o které přemýšlím delší dobu a mám z ní obavy.

A ten důvod je velmi jednoduchý, protože je prokázáno, že v lidských dějinách nikdy nepřežila žádná demokracie, pokud její součástí nebyla fungující ekonomika. Na nás se teď bohužel hrne vývoj velmi nebezpečný v tom, že ta ekonomika opravdu může přestat fungovat.

A na rozdíl od třeba diktatur a totalitních systémů, kde to nepřekáží, když ta ekonomika nefunguje, tak demokracie se vždycky zhroutí.

Já mám takový pocit, že si to uvědomuje zatím málo evropských politiků, protože zatím přemýšlí spíše o vlastních zemích než o Evropě jako celku. A pokud jde o naši situaci, no tak já jsem tím projevem chtěl vlastně úplně všem ukázat, že tu situaci si vláda včetně mě uvědomuje.

Ale musím uznat, protože často jsem mezi lidmi, tak lidé upozorňují na to, že to není moc poznat, že bychom to tak vážně brali. Čili tento projev měl lidově řečeno, vyhecovat úplně všechny, aby to brali, ale opravdu velmi vážně, protože i ve vládě se můžeme dělit na optimisty a skeptiky. Já jsem skeptik celoživotním postojem, nikoli pesimista a to je rozdíl.

X A většina vlády je skeptická nebo optimistická?

Já bych řekl skeptická, ale to nestačí. Už je opravdu zapotřebí za každou cenu něco udělat, včetně některých nestandardních řešení, jako je například zastropování cen.

Řešení energetické krize

X Co si představujete pod vyřešením energetické krize? Co to je, že se to vyřeší?

V první fázi je nutné zabezpečit, aby té energie, která existuje, jsme tady měli dostatek. To vláda dělá nepochybně. Ale pak je ten druhý problém, aby na to obyvatelstvo mělo peníze a aby to nevedlo k tomu, že to, co člověk vydělá, tak utratí za bydlení a topení. Nebo dokonce vydělá ještě méně, což ty důsledky už si nedokážu představit.

A ten vývoj k tomu bohužel podle všeho směřuje, ceny rostou tak nehorázně vysoko, že se mně osobně zdá, aniž si hraju na ekonoma, že ten stát to nebude schopen vykompenzovat, pokud se bude jen tak dívat na ty ceny, jak rostou.

A myslím si, že když dám velmi jednoduchý příklad, pokud stojí výrobce úplná výroba pět korun a prodává to za 1000 korun, tak to prostě není normální.

Myslím si, že existuje i morální právo nějakým způsobem mu část tohoto zisku, který je v podstatě, nechci říct neoprávněný, ale nespravedlivý, odebrat, proto, aby se nezhroutila celá společnost. A v takové situaci žijeme.

X K tomu zhroucení společnosti – vy jste mluvil o možné revoluci. Co si představujete, že by se mohlo stát, pokud to tato vláda nezvládne?

Já si myslím, že obyvatelstvo celé Evropy, nejen naše obyvatelstvo, už od druhé světové války zapomnělo na některé hmotné starosti, které by nevyvolaly tolik problémů jako kdysi.

A představa, že by dnes lidé neměli v domácnostech teplou vodu nebo nemohli vůbec topit samozřejmě povede k tomu, že to budou přičítat státu, který se o to měl nějakým způsobem postarat či to zabezpečit.

Opravdu se obávám pouličních bouří a podobných věcí. Já vlastně jsem požádal, a to se stane, například Josefa Středulu, abychom o té věci společně pohovořili. On tu nabídku přijal. Potkáme se v nejbližších dnech. To z toho důvodu, abychom se opravdu bavili o tom, jak to vidí odbory a hlavně jakým způsobem zabezpečit to, aby nedocházelo k násilí.

„Vždycky v dějinách, když začnou chybět základní prostředky, dochází k násilí… To samozřejmě hrozí i u nás.“

Protože vždycky v dějinách, když začnou chybět základní prostředky, dochází k násilí. Na to bych mohl jmenovat desítky případů. To samozřejmě hrozí i u nás, byť to tak třeba dnes nevypadá a jsme v zásadě na rozdíl od některých jiných, temperamentnějších národů Evropě, relativně klidný národ. To se prostě může při nedostatku stát.

X Vy jste už v pátek ve sněmovně dodal, že už asi není jiné cesty než zastropování cen energií a že budete jako ministr spravedlnosti hledat cestu, jak to právně udělat. Posunul jste se od té doby během víkendu, máte nějaké návrhy právních řešení?

Pokusím se je mít tento týden, protože ona to byla reakce na to, že my se o tom na vládě bavíme. Často se tam ale říká, že to právně není možné a já si myslím, že to musí být možné. A co znamená to ‘není možné’? Aby nevznikaly škody na straně výrobců či distributorů, které by potom úspěšně vymáhali po státu. To by nemělo smysl.

Musí se najít takové řešení, aby škody na straně státu v budoucnosti byly co nejmenší, co se týče náhrady škody. A také to musí být tak, aby ti výrobci elektřiny například přestali vyrábět, protože se jim to nevyplatí.

To znamená, tam jde o úměrnost a právní řešení a to je potřeba bedlivě rozmyslet. Ale není na co čekat.

X A do konce týdne byste tedy tento návrh chtěl mít?
Já bych to rád měl, ale tím neříkám, že to zveřejním, nebo že to hodlám předat premiérovi, protože on také často slýchává, že to nejde. Ale já si myslím, že to jde.

Samozřejmě, kdyby se přišlo potom s řešením na úrovni celoevropské, tak by to bylo úplně nejlepší, protože ty ekonomiky jsou otevřené a to se také musí rozmýšlet. Když jeden stát udělá  opatření a poškodí tím stát vedle, což se taky může stát, tak ten stát může recipročně reagovat a to také není cílem.

X To, o čem uvažujete, je české řešení, nebo celoevropské řešení?

Já uvažuji o českém řešení. To ovšem neznamená, že nebude přenosné na evropskou úroveň, pokud to řešení bude dobré. Samozřejmě evropské právo je trošku jiné, ale já jsem v tom projevu také řekl, že v dnešní situaci musíme jít případně i na hranu práva.

Ta situace je složitá a právo opravdu nevzniklo jenom proto, aby nám bránilo v řešení, která jsou nutná. Tím nevolám po protiprávních řešeních. Doba je ale tak vymknutá z kloubu, že v zásadě musíme uvažovat i o řešení, která tu prostě ještě nebyla.

X Není hrana práva rizikem?

Ta je vždycky rizikem.

X Právě v téhle situaci, pokud soud konstatuje, že to tak nejde…

Ten to jednak řekne až za nějakou dobu, ale pokud se obávám revoluce, to znamená násilí, naprosté zničení politického systému, a klidně i nástupu nějakého diktátora, tak jsem povinen udělat cokoliv, co je v našem zájmu.

Výzva politikům

X Ve vašem projevu v pátek mě zaujala ještě v závěru výzva k tomu, aby politici situaci dál nevyhrocovali. Vy jste tam doslova řekl, že vyhrocování není jenom vina opozice, že naprosto zbytečných a dramatických výroků je zbytečně mnoho z obou stran, tedy i ze strany vládní koalice. Kdo a co by měl udělat na té koaliční straně, aby se situace dál nevyhrocovala?

Řeknu to obecně a na obě strany. Já jsem nervózní poslední dobou, že se nám politika ze střetů mezi osobami, to znamená z rozhovorů a diskusí, dostává na internet, tím, že mnozí politici jsou honiči lajků a čím ostřejší oproti druhému nebo vtipnější a urážlivější, tím více mají příznivců a to společnost baví, ale k ničemu to nevede.

Myslím si, že by toho měly nechat obě strany. Neřeknu teď jediné jméno, ale každý si dokáže představit různé osobnosti, které to dělají.

X Slyší na to třeba vaši straničtí kolegové?

Jestli na to slyší? Já nevím, já to nedělám. Takže mohu jít příkladem. Nejsem sám, kdo to nedělá. Myslím si, že politici by tomu vyhrocování napětí, které je ve společnosti, neměli přispívat, prostě neměli.

Na jedné straně někteří představitelé koalice říkají, že jsme ve válce a musíme se podle toho chovat. Já si nedokážu představit, kdyby byla opravdu válka, ještě k tomu na našem území, že bychom si takto vyměňovali před nějakým nepřítelem, který je za branami nebo už na našem území, názory tak, jak se děje teď.

Takže v tom spočívala moje výzva. Já si myslím, že byla správná. Já už to s nelibostí pozorují delší dobu. Pro mě je politika otázkou argumentů, ne toho, kolik špíny najdu na toho druhého nebo čím víc ho zesměšním. To k ničemu nevede a ani k ničemu pozitivnímu vést nemůže.

Spojka Hradu a vlády

X Vy jste podle svých slov jakousi spojkou mezi vládou a prezidentem republiky Milošem Zemanem. Říkáte si teď třeba i tím pátečním projevem o to, abyste něco podobného sehrál směrem k opozici?

Tak já s opozicí, myslím, komunikuji průběžně. Musím zase uznat, že pokud jde o to období, když jsem byl opoziční poslanec, tak si nemohu stěžovat na vládní představitele, že by se mnou nekomunikovali.

To znamená, že my jsme na tu komunikaci zvyklí. Tento anglický systém komunikace mi naprosto vyhovuje. S předchůdci ve funkci, kterou teď zastávám já, jsem jako opoziční poslanec normálně komunikoval.

X Myslíte, že by se to rozšířilo i na jiné oblasti jako ekonomiku a další záležitosti?

My se v té sněmovně bavíme. Já se bavím jak s představiteli SPD, tak hnutí ANO. V tom není vůbec žádný problém. To neznamená, že se ve všem shodneme.Ta komunikace je nutná.

Ta „spojka“ s Hradem, to byl vlastně termín Miloše Zemana při vzniku vlády. Když mi za přítomnosti Petra Fialy řekl: „No, pro tebe mám Pavle velmi špatnou zprávu. Ty budeš spojka mezi Hradem a Strakovkou. Nepochválím tě ani já, ani čeští novináři,“ a doslova to vyšlo.

X Konzultoval jste svá slova dopředu s panem premiérem?

Ten můj názor znal. Věděl, že já se budu snažit chystat nějaké takové právní řešení. On je v podstatě nakloněn jakémukoliv racionálnímu návrhu, který bude proveditelný. Takže o tom, že vystoupím, jsem nemluvil. To mě napadlo až ve sněmovně. Důvody už jsem říkal.

Ale to, co si myslím, ví dlouhodobě. Pokud jde o revoluci, tak já před ní straším vládu od června. Ta to ode mě v žádném případě neslyšela poprvé. Víte, já jsem příznivcem toho, že když je nějaká debata, tak je lepší argumentovat úplně na hranu.

Teď to říkám nerad, ale ta situace se vyvíjí tím způsobem, že mi, co se týče otázky revoluce, dává víc za pravdu než ne.

X Dorazil jste k nám do studia přímo po setkání s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. S ním jste si vyříkávali okolnosti a odůvodnění nejmenování nového místopředsedy brněnského krajského soudu. Zatím jste nevyhověl návrhu předsedy brněnského krajského soudu, který na post místopředsedy pro trestní úsek nominoval soudce Aleše Novotného.

X Vy jste to zdůvodnil tím, že pan Novotný se podílel na soudních rozhodnutích, která státu způsobila škodu za necelé 4 miliony korun s tím, že další řízení ještě pokračují. Soudcovská unie se proti tomu ohradila. Označila to za nepřijatelné, do budoucna nebezpečné odůvodnění. Vyříkali jste si to v pondělí? Uznal jste, že to odůvodnění z vaší strany nebylo šťastné, jak doslova v pořadu 20 minut Radiožurnálu ve středu řekl pan Vávra.

Vyříkali jsme si to. Já jenom musím říci: nikdy bych veřejnosti nesděloval jakékoliv důvody nebýt toho, že jsem dostal od novinářky Jelínkové a Transparency International sérii dotazů, proč ho nechci jmenovat.

Tím se to stalo předmětem veřejné debaty. V pondělí jsme se shodli na tom, a já souhlasím s panem doktorem, že tento důvod sám o sobě byl vyvážen nešťastně.

Těch důvodů je ale celá řada. To jsem na tiskové konferenci sděloval. Ta debata, si myslím, již není o soudci Novotném, protože jenom, když přečtu to, co o něm napsal předseda Krajského soudu v Brně před dvěma lety – že není schopen či nechce rozpoznat závažnost a produktivitu soudcovských povinností, což bylo ve výtce, kterou mu adresoval za to, že mu napsání rozsudku trvalo 19 měsíců…

O tom jste věděl už v době, kdy jste se rozhodl?

Nevěděl. To víme z médií, dokonce bych řekl z Českého rozhlasu. V pondělí přesně před týdnem tady byla jedna novinářka a když řekla, že existuje nějaká výtka, tak jsme si ji vyžádali.

X Dobře. Teď tedy argumentujete něčím, co u toho rozhodnutí nebylo. Co bylo tedy důvodem toho rozhodnutí?

Ono žádné rozhodnutí neexistuje. Já jsem na dotaz „proč jste ho ještě nejmenoval“, odpověděl, že jmenován není proto, že způsobil tu škodu. Opakuji, v pondělí jsem to sdělil i veřejně, nebylo to šťastné sdělení.

X Ano, není to rozhodnutí v právní formě, ale předpokládám, že ve vaší hlavě je, protože kdyby nebylo, tak už jste ho jmenoval. Vy jste musel dospět k tomu, že ho jmenovat nechcete, nebo ne?

Podívejte, zaprvé krajští předsedové se mnou předjednávají návrhy na místopředsedy, což je zcela v pořádku, v dikci zákona. Tady se to nestalo. Nikdo se mnou nemluvil o tom návrhu dopředu. To znamená, když jsem viděl to jméno, které jsem samozřejmě znal, tak jsem si řekl, že to není šťastný návrh.

Bohužel došlo k tomu, že se to v mezidobí, než se rozhodlo, medializovalo, takže tento důvod, opakuji, nebyl šťastně formulován a je celá řada důvodů, proč k tomu jmenování nehodlám přikročit.

A vlastně je jediné řešení, a to je to, že povedu předsedu Krajského soudu v Brně k tomu, aby pokud možno, navrhl jiného kandidáta či nějakou jinou variantu. Ale to důležité je, troufnu si říci – a je to i ze společného komuniké, které vedu s Liborem Vávrou – že ten spor v pondělí skončil.

„Ministr nemá a nesmí být automat na podpisy, jinak by byl ten zákon formulován tak, že si soudci funkcionáře jmenují sami.“

 My se budeme dál bavit o různých odůvodňováních těchto typů rozhodnutí. Soudcovská unie v pondělí jasně potvrdila to, že nechápe tento případ jako zásah do nějaké nezávislosti. Tak to ani nemůže být, protože já už jsem funkcionářů za osm měsíců jmenoval 30. Pouze jednoho ne. Tak to nemůže být žádný zásah moci výkonné do soudcovské. Ministr nemá a nesmí být automat na podpisy, jinak by byl ten zákon byl formulován tak, že si soudci funkcionáře jmenují sami.

X Hraje roli to, že jde o Brno, kde vy dlouhá léta působíte, kde jste působil jako advokát, kde jste studoval, kde máte v právním prostředí spoustu známých?

Roli to hraje, ale hraje to roli v tom, že je o soudci Novotném v Brně i mimo něj spousta informací, které nebyly pozitivní. To, že ty rozsudky dopadly, jak dopadají, a to, že Nejvyšší soud v jedné jeho kauze i konstatoval, že zcela nekriticky přijímá argumenty obžaloby, jenom potvrzuje to, že ta některá vyprávění byla přesná a že soudce nemá a nesmí být součástí obžaloby ani jednu vteřinu.

Ano, hraje to roli, že jsem z Brna, a on má tu smůlu, chcete-li, také. Ale upozorňuji vás, že i z jiných soudů toho vím hodně.

X Pokud víte hodně, pokud tady veřejně mluvíte o takových věcech, není to důvod k nějakému kárnému řízení?

Ta rozhodnutí jsou staršího data. To znamená, že už za mých předchůdců uplynuly veškeré možné lhůty. Ale ta výtka je také kárné opatření. Já si dokonce myslím, že to pochybení dostalo takové intenzity, že tam měla být tehdy podána kárná žaloba. Ale nebyla a já už nemám žádnou možnost o tom ani uvažovat. Lhůty jsou pryč.

Další postup

X Když se vrátím k tomu praktickému řešení, jaký bude další postup ohledně jmenování místopředsedy Krajského soudu v Brně? Jste už domluven, nebo budete se domlouvat s předsedou soudu na tom, kdo v té pozici bude?

Myslím si, že to do 14 dnů uvidíme. Problém je praktický, a to v tom, že se do té funkce nikdo moc nehlásí. Pokusím se to vysvětlit. Dělat místopředsedu soudu na jakékoliv úrovni, neznamená o moc větší plat.

A znamená to, že se v zásadě se svými kolegy, se kterými sedíte na tom soudu třeba 20 let, potom dostáváte i do nepříjemných situací. Do těch nechce jít každý. Ale já vylučuji, že by se tam nenašel kandidát, který neobdržel žádnou výtku, neměl žádné průtahy a podobně.

X Prezident Soudcovské unie v tomto pořadu ve středu řekl, že teoreticky může předseda krajského soudu pověřit pana Novotného na neomezenou dobu výkonem té funkce, že by jí fakticky vykonával i bez toho vašeho souhlasu. Pokud by k tomu došlo a pokud by ten stav trval delší dobu, jak byste reagoval?

Tak on pověřený je a delší dobu by trvat neměl…

X A kdyby trval?

Já si myslím, že budeme všichni rozumní, že toto opravdu není dobré ani pro soud. Takže buďto se dohodneme na tom, že ten návrh bude stažen, což nechci předjímat, nebo by se měla najít nějaká jiná osoba. Já mohu zodpovědně prohlásit, že pana Novotného nejsem připravený jmenovat. Také může být za měsíc jiný ministr. Ono je všechno možné.

X  Vy máte rozhodnout ještě o jedné personálii – o jmenování náměstka vrchního státního zástupce v Olomouci. Jeho šéf nominoval Radka Bartoše. Jste už rozhodnutý, jak se zachováte v jeho případě?

Rozhodnutý jsem a oznámím to zítra. Teď to nechci říkat.

X Respektive z toho, že říkáte, že rozhodnutý jste, tak to je asi potvrzené, jinak by to nebylo rozhodnutí.

Rozhodnutý jsem, ale zítra to oznámím. Já ten návrh mohu i zamítnout. To je úplně stejná situace, já nejsem povinen jmenovat. Ale chci to oznámit zítra. Řeknu vám proč. Z nějakých důvodů jsem se dohodl s panem novým vrchním státním zástupcem, že to oznámíme zítra jako ministerstvo. A slovo já musím držet a držím ho rád.

X V souvislosti s tím rozhodováním o obsazení postů ať už ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nebo Krajského soudu v Brně uváděla v minulých dnech některá média, konkrétně Hospodářské noviny, Aktuálně.cz nebo Seznam zprávy, že vy můžete být ve střetu zájmů, protože podle informací Hospodářských novin vás policie prověřuje v souvislosti s možným ovlivňováním privatizace a pronájmů bytů a nebytových prostor v Brně.

X Máte nějaké náznaky, že by vás policie podezírala, kontaktovala vás? Byl jste na nějakém výslechu nebo podání vysvětlení? 

Náznaky mít nemohu a nemůže je mít ani Jelínková s Valáškem, kteří to píšou.

X Oni se odvolávají na šest nejmenovaných zdrojů.

Šest nejmenovaných zdrojů tvrdí, že je prověřován pan ministr Síkela. Co s tím naděláme? Nic. Má rezignovat jenom proto, že je tam nějaká elektrárna? Takže jinými slov: nikdy nebyl ve veřejném prostoru jediný důkaz, že byl jakkoli prověřován. Je pravda, že tam je vyšetřován jeden člověk, který podváděl tím, že nabízel přidělení obecních bytů.

O mě už to píšou Jelínková s Valáškem dva a půl roku. Zatím se nestalo vůbec nic. Ano, byl jsem na jednom výslechu, podle mě tak dva roky zpátky, a to se mě jenom ptali, jestli znám toho pana Hubálka, který je obviněn. Tam jsem řekl, že jsem ho viděl dvakrát v životě, což je pravda, téměř jsem s ním nehovořil a nikdy ne sám, a šel jsem zase pryč.

Střet zájmů

X Jako střet zájmů to nevnímáte?

To by nemohl dělat nikdo nikdy nic, protože jak ministr vnitra, tak spravedlnosti může být vždycky v tuto chvilku prověřován naprosto kdokoliv jenom proto, že někoho potkal. Takže určitě ne. Žádný střet zájmů necítím. Kdybych ho cítil, tak jsem tu funkci nikdy nepřijal.

Ale já vím, co jsem ve svém životě dělal a nedělal. S panem Hubálkem a s jeho stíháním nemám společného vůbec nic a nemám jediný důvod v tom nějaký střet zájmů vidět.

X Vy jste minulý týden také v souvislosti s debatou o místopředsedovi Krajského soudu v Brně řekl, že soudci a státní zástupci občas podléhají tomu, co chtějí média. Které konkrétní kauzy jste tím měl na mysli?

Tak to vůbec nesouvisí. To byla úplně jiná tisková konference. Vůbec to nesouvisí teď s tím problémem v Brně.

X Bylo to den nebo dva po tom prohlášení.

Ale to je náhoda, že uděláme jednou setkání s novináři. Tam je obecná debata.

X Které případy jste měl na mysli?

Dnes nenajdete odbornou literaturu od Ameriky až po Anglii, kde se neupozorňuje na to, že největší nebezpečí nezávislé justice jsou dnes média. U nás to není tak, že by to někdo organizoval. Je to zkrátka a dobře o tom, že ten soudce, když dennodenně vidí v televizi, že je někdo vrah, tak se bojí toho, že pokud rozhodne jinak, strhne se mediální mela. Toto je ten tlak, který jsem měl na mysli a je to jedno z nejzávažnějších témat, o kterých se dnes píše v odborné literatuře.

X Co s tímto rizikem jako ministr spravedlnosti chcete dělat?

Nemohu s tím dělat vůbec nic. Jen s tím snad můžu dělat to, že se pokusím, aby se soudci a státními zástupci stávali lidé, kteří se nebojí. Nic víc nechci. Proto mají vyšší platy než všichni ostatní, kdo pracují pro stát. Aby se nebáli.

Sleduji to po celém světě. To nebylo jenom u nás. Zkrátka a dobře síla médií v těchto věcech je obrovská a je občas velmi nelehké jí nepodlehnout. A vidíme to pořád.

To, že u nás politici ovlivňují soudní soustavu a státní zastupitelství, je absolutní mýtus. Pokud to někdy bylo – jako že ani to si nemyslím, že bylo v míře, jak se psávalo –  tak to nebezpečí není. Dneska si žádný politik nedovolí cokoli ovlivňovat.

Já vím, že novinářsky je hrozně pěkné dávat to na politiky. Ale mnohem větší nebezpečí je, když všechna média píšou – a já vám dám konkrétní příklad – jakto, že státní zástupci nestíhají reklamy na Čapím hnízdě. No a teď jde samozřejmě o to, že pohodlnější je těm médiím vyhovět, ale ti státní zástupci musí jednat podle toho, jak to mají ve spise. Nikoliv podle toho, co si přejí voliči.

X Není nejlepší vysvětlit to, proč se rozhodli tak, jak rozhodli? To nejde vysvětlit tak, aby to bylo pochopitelné?

Já si myslím, že to zastupitelství má za to, že to vysvětlilo.

X Máte ten pocit také?

Já jsem ten spis neviděl, takže to nedokážu úplně ohodnotit.

X Protože vy vyčítáte médiím, že se ptají, není ta otázka ale na druhé straně na místě?

Teď si nerozumíme. Já nevyčítám médiím vůbec nic. Já jenom říkám, že mají občas větší moc, než politici, protože divák, který se dívá na televizi, tak je rozhořčen reportáží v hlavních zprávách, že se stalo to či ono, a trvá na tom, aby ho rovnou odsoudili. Bez důkazů, bez ničeho.

No a ti soudci jsou tady od toho, aby řekli: ano, vypadá to, že to možná byl on, ale nemáme takové důkazy, abychom ho mohli právně odsoudit. Toto chci. Nic víc.

Zákon o státních zástupcích

X Vy jste mluvil o kvalitních, odvážných státních zástupcích. Jak daleko jste s novým zákonem o státních zástupcích?

On je napsán. Teď o něm probíhá debata poslaneckých klubů, Posílal jsem to úplně všem a očekávám, že někdy v průběhu září se potkám s předsedy koaličních klubů. Už jsem o tom mluvil částečně s ANO i s SPD a s koaličními stranami také.

Pokusím se vytvořit takový návrh zákona, aby pokud možno prošel co největší většinou, to znamená nikoli pouze koalicí, protože to u těchto zákonů nebývá úplně dobře. Jak budu úspěšný, se uvidí.

X Máte už jasno, jestli a jak dlouho po té změně zákona zůstanou ve funkci současní vrcholní státní zástupci, tedy pan Stříž, paní Bradáčová a nově jmenovaný pan Daňhel?

Jasno mám v tom, že to bude mít přechodná ustanovení. Podle mého názoru nelze bránit těm funkcionářům, kteří už jsou ve funkci, aby se nepřihlásili do výběrového řízení. Čili na to nedokážu odpovědět.

Jisté je, že po účinnosti toho zákona se budou po půlroce vždycky určití funkcionáři měnit, ale mohou uspět ve výběrovém řízení, takže mohou zůstat. Ale to už je jisté pouze na těch sedm let.

X X X

Kancléře ve středu přijme v Praze český premiér Petr Fiala (ODS) a hovořit mají zejména o energetické krizi. K novému evropskému fóru se Scholz vyjádřil při své přednášce v Karolinu.

O projektu „evropského politického společenství“ a jeho dokončení „v kratším časovém horizontu“, mluvil Macron už v květnu, tedy v době francouzského předsednictví Evropské unii. Toto společenství bylo míněno jako skupina, která poskytne odpovědi na problémy „v bezpečnosti a obraně, energetice a infrastruktuře“.

Vedoucí bruselské kanceláře Institutu Europeum Žiga Faktor v červenci v rozhovoru týkajícím se českého předsednictví unii řekl, že prvním velkým politickým milníkem tohoto předsednictví bude na začátku října neformální summit 27 členských zemí v Praze. Uvedl tehdy, že na programu bude první zasedání evropského politického společenství navrženého Macronem.

X X X

Skrze ‚trojské koně‘ Orbána a Vučiće proniká do EU a na Balkán Putinův vliv

Nezpochybnitelně šéfují svým zemím. Základem velmi blízké spolupráce Maďarska a Srbska je právě porozumění jejich lídrů. Maďarský premiér Viktor Orbán a srbský prezident Aleksandar Vučić si notují, budují podobné režimy a pojí je i vstřícný vztah k Rusku. Maďarsko ostatně zevnitř EU brzdí jednotný postup vůči Putinovu režimu a Srbsko, které na vstup do EU čeká, se k sankcím nepřidalo.

„Maďarsko je pro Srby největší podporou na naší cestě do Evropské unie,“ řekla loni v září srbská premiérka Ana Brnabićová na dalším z početných společných jednání maďarské a srbské vlády v posledních letech.

Jedním ze závěrů zasedání byl grandiózní Orbánův slib „přebudovat a ochránit“ střední Evropu před novými vlnami migrace. Maďarsko má v Srbsku velkého spojence, investigativci z CINS dopočítali, že jen v letech 2011-2020 v sousedním Srbsku investovalo ve snaze rozšířit svůj vliv 70 milionů eur.

„V posledních letech spolupráce obou režimů posiluje, Orbán a Vučić jsou osobně v kontaktu,“ potvrzuje balkanista František Šístek z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Letos v květnu obě země potvrdily své strategické partnerství a oba lídři se vzájemně ujistili, že se na sebe mohou v případných těžkostech spolehnout. Při té příležitosti Orbán zavtipkoval, že „Srbsko se má špatně, protože je mimo EU, zatímco Maďarsko se má špatně, protože je v EU“.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se už před třemi lety vyslovil pro to, aby bylo Srbsko (a Černá Hora) přijato do EU už do roku 2025. Podle něj už byly obě země prakticky připravené a integrace středního a západního Balkánu je v politickém, ekonomickém i bezpečnostním zájmu unie.

„Pro Maďarsko by bylo Srbsko v EU velmi výhodné. Je to země s podobným modelem společnosti – autoritativní demokracie vzývající konzervativní hodnoty. Navíc s podobným vztahem k Rusku. A pro Srbsko je výhodné, že má v Maďarsku přátelskou zemi, která se snaží proces jejího vstupu urychlit,“ vysvětluje Šístek.

Maďarsko je aktuálně uvnitř EU v postoji k Rusku osamocené. S tradičním spojencem Polskem je totiž rozdělil odlišný pohled na invazi na Ukrajinu – Poláci dnes patří ke státům s nejtvrdším postojem k Putinovu režimu.

K EU stále daleko

Maďarsko je skutečně motorem snah o rozšíření EU na západní Balkán. Podle balkanisty Šístka je pro to klíčovou postavou eurokomisař pro sousedství a rozšíření Olivér Várhelyi: „Jde o potenciálně nebezpečnou situaci. Várhelyi je člověk velice loajální Orbánovi a dělá politiku blízkou spíš Orbánovi než EU.“

KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ EU

Příprava na vstup země do Evropské unie je složitý proces, který většinou trvá několik let. Jakmile kandidátská země splní podmínky členství, musí do svého národního právního řádu zavést množství pravidel a předpisů EU.

Kandidátské země, které jsou ve fázi, kdy integrují právní předpisy a odkdy tak činí: Ukrajina (2022), Moldavsko (2022), Albánie (2014), Srbsko (2012), Černá Hora (2010), Severní Makedonie (2005), Turecko (1999), Bosna a Hercegovina a Kosovo jsou potenciálními kandidáty.

Maďarsko tak podle Šístka nyní prosazuje, aby se stalo Srbsko členskou zemí bez ohledu na stupeň rozvoje demokracie. „Máme i případy z minulých let, že když se sestavují zprávy o stavu rozšíření a pokroku jednotlivých zemí, tak dochází k tomu, že jsou tyto zprávy vylepšovány a že jsou z nich vymazávány zmínky o negativním vývoji,“ popisuje.

Reálný stav přístupových rozhovorů o přijetí Srbska do EU je však na mrtvém bodě. Kandidátskou zemí je Srbsko už dekádu. Místo zpráv o rychlé implementaci unijní legislativy či plnění požadavků se země objevuje v korupčním žebříčku organizace Transparency International až na 96. místě ze 180 a po převzetí moci Srbské pokrokové strany (SNS) prezidenta Vučiće se propadá i v žebříčcích demokracie.

Ani na nedávném summitu EU a balkánských zemí nedošlo k významnějšímu průlomu. To potvrdilo i hodnocení Evropského parlamentu ze začátku července. Srbsko získalo nejméně pozitivní hodnocení z diskutovaných zemí.

„Poslanci litují, že se Srbsko nepřipojilo k sankcím EU po ruské invazi na Ukrajinu, a vyzývají, aby se k rozhodnutím proti Rusku urychleně připojilo. Členové vyjadřují znepokojení nad šířením dezinformací a vyzývají srbské úřady a Evropskou komisi, aby bojovaly proti dezinformacím, ruské propagandě a dalším hybridním hrozbám na západním Balkáně,“ uvádí zpráva Evropského parlamentu.

Část europoslanců z liberální frakce Renew Europe už v březnu kvůli tomu, že se Srbsko odmítalo připojit k protiruským sankcím, navrhla dokonce úplně přerušit přístupová jednání s balkánskou zemí.

A nadšení vůči Bruselu nepanuje ani na srbské straně. V nedávné sondáži se o tom, že by členství v EU bylo pro zemi ekonomicky výhodné, vyjádřilo pouze 38 % srbských respondentů, což je ze západobalkánských zemí dlouhodobě nejméně.

Trojské koně Moskvy

„Orbána a Vučiće můžeme považovat za lidi velice blízké Putinově režimu. Maďarsko je takovým trojským koněm Ruska v EU a Srbsko zase trojským koněm Ruska na Balkáně,“ hodnotí spolupráci trojlístku zemí balkanista Šístek.

Srbsko sice při hlasování v OSN odsoudilo vpád Ruska na Ukrajinu, ale nejenže se nepřipojilo k evropským sankcím namířeným na Rusko, ruská letadla mohou létat srbským vzdušným prostorem a postoj Bělehradu k válce na Ukrajině je doteď přinejmenším obojaký.

„Jsme vojensky neutrální země, ale nacházíme se na cestě do Evropy. Vojenskou neutralitu si ale chceme zachovat,“ řekl Vučić v dubnu. Zároveň ale nezapomněl zmínit vstřícnost k Putinovi. „Srbsko se ke svému tradičnímu příteli neotočilo zády.“

Viktor Orbán a Aleksandar Vučić během červnového summitu k otázkám západního Balkánu | Zdroj: Profimedia

Vučić podobným způsobem praktikuje jakousi verzi „politiky všech azimutů“. Zdůrazňuje, že Srbsko musí mít dobré vztahy s Washingtonem a Bruselem, ale i Moskvou a Pekingem.

„Musí se přiznat, že toto balancování jde Vučićovi dobře,“ říká odborník na moderní dějiny slovanských národů Jan Rychlík z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Srbsko-ruské spojenectví sahá dlouhá staletí do minulosti, obě země jsou si navíc blízké jazykově či nábožensky. I díky tomu tak Rusko dlouhodobě stojí v mezinárodněpolitických otázkách pevně na straně Srbů.

„Srbská politika je na jednu stranu proruská, ale na druhou se nevzdává evropské budoucnosti. Jenže pro to toho v poslední době příliš neudělalo. V mezidobí tak podobně jako jiné balkánské státy mimo EU sklouzává k autoritativním experimentům. A přitom si nedělá kdovíjakou hlavu z toho, že se zpomalil proces vstupu do EU. V krátkodobém měřítku se mu vyplatí s Ruskem spolupracovat,“ vysvětluje Šístek.

V loňském roce byly Rusko, Maďarsko a Srbsko na stejné lodi ohledně odběru ruských proticovidových vakcín Sputnik V a spojenectví se promítá i do v dnešní době tolik skloňované energetické politiky. Vučić díky dobrému vztahu s Putinem zajistil pro svou zemi dostatek dodávek levného ruského plynu pro nadcházející tři roky. A nezapomněl se pochlubit, že za cenu několikanásobně nižší než platí zbytek Evropy.

To zcela koreluje s maďarským postojem k ruským energetickým surovinám. Orbán se odmítl podílet na společné evropské solidaritě týkající se plynových dodávek, namísto toho podepsal dohodu právě se Srbskem.

„Rusko by nebylo připraveno dodávat přímo do Maďarska, pokud by tam existoval závazek sdílet své zásoby s ostatními členskými státy EU. S dodávkami do Srbska ale problém nemá,“ přiblížil v minulém týdnu pro iROZHLAS.cz maďarský analytik Daniel Hegedüs.

Kosovská brzda

Jakékoliv úvahy o přijetí Srbska do Evropské unie ale bude vždy nevyhnutelně brzdit nedořešená otázka Kosova. To před nedávnem potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého vede pro Srbsko a Kosovo do unie jediná cesta – vzájemné uznání své státnosti.

Ani to ale nevypadá nadějně, dialog příliš nepostupuje, naopak se v minulých týdnech situace na kosovsko-srbské hranici vyhrotila. Etničtí Srbové v protestu proti novým pravidlům kosovské vlády pro srbské registrační značky a doklady totožnosti zablokovali silnice poblíž hraničních přechodů a stříleli na policisty. Situace se záhy uklidnila, zavedení plánovaných změn kosovská vláda posunula o měsíc – na 1. září. Nyní za pomoci EU došlo mezi oběma zeměmi k dohodě.

„Je to jen odraz letitého konfliktu, který nemá v nejbližších deseti patnácti letech žádné rozumné řešení,“ domnívá se Rychlík. „Všichni rozumní lidé a všichni politici v Srbsku si uvědomuji, že Kosovo je ztraceno, ale nikdo to nemůže říct nahlas, protože by se politicky naprosto znemožnil. Žádná vláda v Bělehradě, ať bude zvolen kdokoliv, to nikdy neřekne. Možná za sto let,“ podotýká.

A jeho slova potvrzuje další průzkum, podle kterého 44 % Srbů věří, že Kosovo je již nenávratně ztraceno. Ale uznat jeho samostatnost s vyhlídkou na členství v EU podporuje pouhých 16 % obyvatel Srbska.

Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území.

X X X

Levná jízdenka v Německu přilákala do veřejné dopravy více cestujících, teď končí bez náhrady

V Německu platí poslední tři dny levná jízdenka, díky které je možné za měsíční cenu devět eur (220 Kč) cestovat po celé zemi regionální a městskou dopravou. Z jízdenky, kterou vláda zavedla jako úlevu před vysokými cenami energií a pohonných hmot, se stal hit. Její pokračování žádají ekologické organizace, politické strany, dopravní svazy a také regiony.

Oblibu jízdenky dosvědčují fotografie z posledního srpnového víkendu. Nádraží ve velkých německých městech, jako jsou Berlín, Hamburk, Frankfurt nad Mohanem či Mnichov, opět praskala ve švech. Lidé se tak očividně na poslední chvíli snažili k výletům využít platnost zvýhodněného jízdného.

V těchto i dalších velkých městech se také v uplynulých dnech konaly manifestace za její zachování. Vláda ale toto mimořádné opatření, které platilo od června, odmítla prodloužit, ačkoliv kancléř Olaf Scholz devítieurovou jízdenku označil za jeden z nejlepších nápadů vlády.

Důvody, proč vláda nechce jízdenku ve stávající podobě zachovat, jsou finanční. Jako náhradu za výpadek příjmů vyčlenil dopravcům Scholzův kabinet 2,5 miliardy eur (61,5 miliardy Kč).

Drahé energie

Německý ministr dopravy Volker Wissing minulý týden v pátek jednal se svými kolegy z regionů o zatraktivnění dopravy, schůzku ale označil za zklamání, neboť místo hledání řešení bylo podle něj tématem jen přenášení odpovědnosti.

Spolkové země totiž chtějí, aby kvůli rostoucím cenám energií vláda regionům k ročnímu paušálu na hromadnou dopravu ve výši 1,5 miliardy eur (36,9 miliardy Kč) přidala ještě pro nadcházející dva roky 1,65 miliardy eur (40,6 miliardy Kč) ročně.

Svaz německých dopravních podniků (VDV) vyzval politiky, aby se nyní co nejrychleji dohodli na nástupci devítieurové jízdenky. „Po desítky let se do dopravy špatně investovalo, nyní je třeba přestat mluvit a začít jednat,“ řekl šéf VDV Oliver Wolff.

Roztříštěnost stran a spolkových zemí

Wissing řekl, že je otevřen jednáním o nové dostupné jízdence. Žádný termín k jejímu zavedení stanoven není, doufá ale, že jízdenka bude k dispozici od začátku nadcházejícího roku.

Berlínská sociálnědemokratická primátorka Franziska Giffeyová navrhla, že v německé metropoli by devítieurová jízdenka mohla platit jako prozatímní řešení od října do konce roku.

Odbory DGB a také opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) primátorce vyčítají, že bez zapojení sousedního Braniborska její návrh nemá smysl. Liberální svobodní demokraté (FDP) zase upozorňují na vysoké náklady pro berlínský rozpočet.

O regionálním řešení uvažuje také Dolní Sasko. Zemský ministr dopravy Bernd Althusmann, lídr CDU v říjnových regionálních volbách, by si dovedl představit roční jízdenku pro Dolní Sasko a sousední Brémy s Hamburkem za 49 eur (1200 Kč).

Levná jízdenka by podle něj zajistila nejen dostupné cestování, ale vyřešila i nepřehledné tarify. „V Dolním Sasku máme nyní asi 50 tarifních pásem. Je to velmi rozdrobené a není to pro cestující přívětivé,“ řekl.

Některé spolkové země, jako třeba Severní Porýní-Vestfálsko, navrhují regionální tarif za 29 eur (713 Kč) a celoněmecký za 49 eur měsíčně. Durynská ministryně dopravy Susanna Karawanskijová by chtěla celoroční jízdenku za 365 eur (8980 Kč).

Úspěch hromadné dopravy

Šéf Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) Dirk Messner řekl, že devítieurová jízdenka otevřela dveře většímu využívání veřejné dopravy. „Lidé tuto nabídku přijali a do veřejné dopravy přestoupili. Je to úspěch,“ řekl. Německé dráhy Deutsche Bahn uvádějí, že každý pátý cestující díky levné měsíční jízdence znovuobjevil hromadnou dopravu.

Stejně jako vláda považuje Messner cenu devět eur za dlouhodobě neudržitelnou, jako smysluplnou by vnímal měsíční částku na celoněmecké jízdné mezi 49 až 69 eury (1200 až 1700 Kč).

 X X X

Hospodaření ČR v roce 2021: rekordní schodek státního rozpočtu, nejrychleji se zadlužující země v EU a ekonomický růst jeden z nejnižších

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 konstatuje, že Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU), schodek rozpočtu překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020 a Česko se zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Na druhé straně ale ČR eviduje nejnižší nezaměstnanost ze zemí Unie.

Ačkoliv zůstala Česká republika jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, byla zároveň meziročně nejrychleji se zadlužující zemí. Podíl veřejného dluhu ve vztahu k HDP se loni zvýšil meziročně o 4,2 procentního bodu, což bylo nejvíce ze všech zemí EU. „Zatímco dvacet zemí Unie dokázalo v roce 2021 meziročně své zadlužení k HDP snížit, to naše vzrostlo o více než čtyři procentní body,“ konstatuje prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj brání lepšímu výsledku zejména vysoký podíl mandatorních1 a kvazimandatorních2 výdajů státu: „Bez zásadní reformy těchto výdajů – počínaje omezením agend zabezpečovaných státem –, bez razantního zefektivnění, zrychlení a zeštíhlení státního aparátu a bez reforem všech systémů, včetně sociálního a zdravotního, nelze veřejné rozpočty zkonsolidovat. A to ani v dobách ekonomického růstu,“ upozorňuje Miloslav Kala.

Právě mandatorní a kvazimandatorní výdaje pohltily v roce 2021 již téměř 94 % příjmů státního rozpočtu. Pouze 6,4 %, tedy přibližně 95 mld. Kč, zbývalo vládě na reakce na aktuální ekonomické či sociální problémy nebo na nastartování ekonomiky pomocí investic. Pokud nebudou provedeny kroky vedoucí k úsporám na výdajové straně státního rozpočtu, bude nutné posílit jeho příjmy.

Schodek státního rozpočtu dosáhl v roce 2021 téměř 420 mld. Kč. O více než 52 mld. Kč tak překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. A to přesto, že ekonomické restrikce související s pandemií covidu-19 v loňském roce nedosahovaly takové míry jako v roce 2020.

ČR se loni zařadila mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU, když její HDP meziročně vzrostl o 3,3 %, což bylo o 2,1 procentního bodu méně než průměr EU. V porovnání s námi vykázaly nižší růst HDP pouze Slovensko a Německo. Vyššímu meziročnímu růstu HDP zabránilo zejména meziročně výrazně horší saldo zahraničního obchodu. To na rozdíl od vysokých přebytků v minulých letech skončilo v roce 2021 deficitem 1,5 mld. Kč. Důvodem tohoto vývoje byly vyšší ceny dováženého zboží, zejména ropy a zemního plynu, a nižší zahraniční poptávka.

Na druhé straně si ČR i v roce 2021 udržela v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti, a to 2,8 %. Byla tak o 4,2 procentního bodu nižší než průměrná míra nezaměstnanosti v Evropské unii (7 %).

Novela zákona o rozpočtovém určení daní měla přinést obcím a krajům dodatečné příjmy a zmírnit výpadek daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Hospodaření územních rozpočtů po konsolidaci skončilo v přebytku 41,3 mld. Kč a meziročně se zvýšilo o 27,3 mld. Kč. Zůstatek na bankovních účtech samospráv dosáhl na konci roku 2021 částky 367,5 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 47,4 mld. Kč. „Územní rozpočty potřebují určitou rezervu. Je však třeba se ptát, zda současné rezervy nejsou již nadměrné, navíc znehodnocované vysokou inflací,“ dodává prezident NKÚ.

X X X

Prezident Soudcovské unie Vávra: Kdybychom věděli o výtce soudci Novotnému, k naší kritice ministra Blažka by zřejmě nedošlo

Pokud by zástupci Soudcovské unie měli informace, že soudce Aleš Novotný nebude jmenován místopředsedou brněnského krajského soudu kvůli výtce za průtahy, která mu byla udělena v roce 2020, ostrá kritika ministra spravedlnosti Pavla Blažka(ODS) by zřejmě nevznikla. České justici to řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra po jednání na ministerstvu spravedlnosti. „Výtka je exaktní argument. Překvapila mě tvrdost těch formulací, které v ní byly uvedeny,“ řekl Vávra.

Výtku Novotný dostal od tehdejšího předsedy soudu Milana Bořka za to, že devětkrát žádal o prodloužení lhůty na vyhotovení písemného rozsudku. Ten nakonec dokončil až po 19 měsících. Libor Vávra coby bývalý letitý soudní funkcionář podobné skutky v minulosti z pozice kárného žalobce několikrát žaloval. Prohřešek Novotného ale hodnotit nechtěl. „To je něco, co se musí vyřešit v Brně. Každý máme jinou formu projevu při ukládání výtky. Jak jsem znal bývalého předsedu Krajského soudu v Brně, tak ta tvrdost formulací mě překvapila. O věci ale nevím nic a nikdy jsem neviděl spis ani další věci, které s tím souvisejí,“ řekl České justici Vávra. Nesplnění této povinnosti nelze podle Blažka vztahovat na trestní senát jako celek.

Soudce nesmí nekriticky přejímat názory obžaloby, varoval ministr

Setkání bylo reakcí na ostrou kritiku, kterou se Soudcovská unie ohradila proti Blažkovým důvodům pro Novotného nejmenování. Resort uvedl, že Novotný se v rámci svého nezákonného rozhodování v trestních kauzách podílel na vzniku škody státu téměř 4 miliony korun a další řízení jsou v běhu. Vávra uvedl, že soudci se ozvali jen kvůli tomu, že spojovat konkrétní rozhodnutí soudce s tím, zda bude někdo jmenován soudním funkcionářem, považuje od ministra za nešťastné.

„Podle mého je zcela vyloučeno, aby nejmenování jediného funkcionáře jakkoliv ohrozilo nezávislost justice,“ prohlásil dnes Blažek s tím, že neustavení Novotného do funkce místopředsedy brněnského soudu pro trestní úsek rozhodně nebude mít vliv na žádné kauzy.

Ztotožnil se také s názorem Nejvyššího soudu, že senát vedený soudcem Novotným „nekriticky převzal názory obžaloby“. „Trvám na tom, že soudce se nikdy nemá a nesmí stát součástí obžaloby. Možná, že i v tomto světle se ukazuje, proč jsou rozhodnutí trestního senátu pod vedením soudce Novotného opakovaně rušeny vyššími soudy,“ dodal.

Blažek: Jmenoval jsem již desítky funkcionářů

Blažek po schůzce zdůraznil, že v žádném případě neobstruuje jmenování soudních funkcionářů. „Za dobu, co jsem podruhé ministrem jsem jmenoval 46 nových soudců, resp. 36 nových státních zástupců. Co se týká soudních funkcionářů, těch jsem jmenoval 30 a 15 funkcionářů z řad státních zástupců,“ uvedl ministr spravedlnosti s tím, že výroky Soudcovské unie ho zamrzely, protože se zástupcům justice vždy snažil vyjít vstříc. „Na žádost soudců jsem například domluvil historicky první návštěvu předsedy vlády na pracovním jednání nejvyšších zástupců justice. Také se mi podařilo domluvit jednání představitelů justice s ministrem financí, což bylo v obou případech dle představitelů justice historicky poprvé. A přitom to rozhodně nebylo mou povinností, byla to vstřícnost,“ uvedl.

S Vávrou se podle svých slov dohodl na lepší komunikaci do budoucna. Unii slíbil, že kdyby v budoucnu ohledně jmenování soudního funkcionáře nastala obdobná situace, projedná ji s ní předem.

„Se Soudcovskou unií jsme připraveni i nadále diskutovat, domluvili jsme se, že nebudeme v nejbližší době pokračovat ve veřejné polemice, neboť lidé nyní mají mnohem závažnější starosti a obavy a není v našem společném zájmu je zneklidňovat ještě více. K diskusi jsem ovšem samozřejmě kdykoli připraven. Uznávám argument Soudcovské unie, že zvolené odůvodnění, které poskytlo ministerstvo jako odpověď podle informačního zákona na svých stránkách, nebylo nejšťastnější,“ řekl Blažek. Ten v pátek při jednání Poslanecké sněmovny varoval před možnými společenskými změnami v důsledku energetické krize. Situaci označil jako ohrožení demokracie pro celou Evropu.

Schůzky na ministerstvu se zúčastnili kromě Vávry a Blažka jeho náměstci a viceprezident Soudcovské unie Roman Lada.

Blažka minulý týden zkritizovala i Unie státních zástupců. Ministr dnes zopakoval, že tento přístup se setkal s nevolí některých ministrů na jednání vlády. „Státní zástupci jsou součástí moci výkonné, vůbec nemají postavení jako soudci. Někteří vládní kolegové, nikoliv já, já jsme pouze předkládal fakta, se pozastavovali nad tím, jak se někdo, kdo je ústavně součástí jedné moci, může zastávat moci druhé. Musel jsem odpovídat na dotazy, kolik má Unie státních zástupců členů. Zdaleka nezastupují ani polovinu státních zástupců,“ uzavřel Blažek. Ministra se naopak zastala Česká advokátní komora. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Nejvyšší soud odmítl dovolání ČT ve sporu s Vitáskovou, dostala odškodnění za výroky o svém stíhání

 Nejvyšší soud odmítl dovolání České televize (ČT) ve sporu s bývalou šéfkou Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou. Pravomocný rozsudek přiznal Vitáskové 80.000 korun jako odškodnění za výrok, který odvysílala ČT v Událostech o jejím trestním stíhání. Nejvyšší soud rozhodoval bez veřejného jednání, odůvodnění zatím není dostupné. Výsledek ČTK sdělil Michael Květ, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 4. Rozhodnutí nabylo právní moc během srpna.

Vitásková původně žádala půl milionu korun za dva různé výroky, druhý z nich však byl podle verdiktu únosnou mediální zkratkou. Obvodní soud přiznal Vitáskové nejprve 20.000 korun, odvolací Městský soud v Praze ale odškodnění zvýšil o 60.000 korun. „Nelze tolerovat takovéto nepřesné informování o trestních řízeních. Je potřeba být v tomto profesionální,“ uvedl loni předseda odvolacího senátu městského soudu Tomáš Novosad.

Žalované výroky zazněly v hlavní zpravodajské relaci ČT 8. ledna 2018. Televize uvedla jednak to, že Vitásková „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“, a pak to, že zastavila správní řízení, ve kterém měly být licence odebrány.

První z výroků přitom podle odvolacího soudu neměl žádný reálný podklad. Soud odmítl argumenty ČT, že šlo o jisté zjednodušení a že je potřeba vzít v úvahu i kontext reportáže. Druhý z výroků naopak podle odvolacího soudu ve svém základu odpovídal realitě, i když Vitásková byla stíhaná pouze za nápomoc k zastavení daného správního řízení.

Vitásková čelila obžalobě v kauze solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Zdeněk Zemek v kauze podal dovolání, přestože uzavřel dohodu o vině a trestu. Bývalá šéfka energetického úřadu si nejprve vyslechla trest 8,5 roku vězení, nakonec ale byla zcela osvobozena. Své stíhání označila za součást kampaně s cílem poškodit úřad i ji osobně, ceskajustice.cz

X X X

Kouč měl nutit klientky k sexu, podezřívají jej policisté. Hledají další oběti

Čtyřiapadesátiletý muž, který působil jako životní kouč, podle pražských kriminalistů zneužil svého postavení a žádal po svých klientkách obnažování či pohlavní styk. Policisté evidují několik obětí a zároveň vyzývají další případné poškozené, aby se přihlásily. Podle informací Deníku N se jedná o kouče Vratislava Hláska.

Pražští kriminalisté se chováním kouče zabývali již v loni, a to kvůli trestnímu oznámení za znásilnění. Protože případný trestný čin byl již promlčený, policie věc odložila. „Jelikož se měl skutek stát v 90. letech, policejní orgán případ odložil kvůli zániku trestní odpovědnosti v důsledku uplynutí promlčecí doby,“ uvedla policejní mluvčí Violeta Siřišťová.

V rámci prověřování případu však policisté zjistili, že se kouč může dopouštět podobného protiprávního jednání i nadále. „Kriminalisté již zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání některého z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti,“ dodala Siřišťová.

Podle informací Deníku N se jedná o životního kouče Vratislava Hláska, který radí lidem s osobními, ale i intimními problémy. Na svých webových stránkách nabízí tři typy služeb, a to osobní, partnerský a intimní redesign.

„Způsob provedení byl v dosud zaevidovaných případech obdobný, kdy muž zneužil svého postavení kouče a po předchozí manipulaci posouval hranici poškozených v sexuální oblasti od obnažování, sebeukájení až po pohlavní styk,“ popsala policejní mluvčí.

Kouč nabízí intimní redesign

Intimní redesign se podle Hláskova webu „otevřeně věnuje například tématům jako je mazlení, nahota, erotika, sexualita, která jsou v naší společnosti, žel, stále ještě tabuizována“. „Formou provázeného prožívání pomáhá klientům při řešení problémů s přijetím svého těla a sebe sama, se zvládáním studu či trémy a s nejistotou v osobní i partnerské intimitě,“ popisuje průběh lekcí.

Slovenská vládní koalice se kvůli Matovičovi rozpadá. Dojde na předčasné volby?

Slovenská politická scéna v uplynulých měsících zažívá znovu velmi turbulentní období. Důvodem je už delší dobu se táhnoucí krize uvnitř vlády premiéra Eduarda Hegera. Koaliční strana Svoboda a Solidarita (SaS) totiž požadovala konec ministra financí Igora Matoviče, jinak hrozila svým odchodem. Matovič, který je zároveň předsedou nejsilnější vládní partaje OLaNO, se navzdory výhrůžkám rozhodl zůstat, a tak vláda přichází o velkou část poslanců, čímž se stává menšinovou. Co se nyní na Slovensku bude dít?

Pokud nenastane mimořádný šok, tak začátkem září slovenská vláda přijde o několik ministrů a hlavně o dvě desítky poslanců, díky nimž Heger a spol. drží ve slovenské Národní radě většinu. SaS se totiž už před časem rozhodla své dlouhotrvající konflikty s Matovičem řešit scénářem „buď a nebo“.

Pozice byly jasné. SaS delší dobu vadí Matovič v pozici ministra financí a partaj tak slovy svého předsedy a ministra hospodářství Richarda Sulíka volala po jeho konci. Když Matovič a jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) toto nevyslyší, tak SaS na začátku září odchází z vlády a koalice končí.

Ultimátum dal Sulík Matovičovi již začátkem letních prázdnin v červenci. Dobu na rozmyšlenou tedy slovenští politici měli více než dostatečnou. Šéf SaS po čase dokonce navrhl, že pokud by to vládní krizi vyřešilo, tak by se s Matovičem mohl z vlády pakovat i on sám. Je dobře známo, že dvojice politiků je dlouhodobě v různých sporech. Nyní je ovšem jasné, že Matovič míní na své židli setrvat.

„OLaNO upřednostnilo jediného na stoličce přilepeného, evidentně a dlouhodobě nejvíce problematického ministra. Upřednostnilo rozvrat veřejných financí, kolaboraci s fašisty a znásilňování legislativního procesu. To je totiž pokračování vlády, jejíž součástí je Igor Matovič. A toto všechno vyměnili za čtyři ministry za SaS, kteří ve středu 31. 8. podají demisi,“ oznámil na sociálních sítích během pátku Sulík.

Matovič konec SaS řešil z dovolené ve Španělsku

Poslední jednání se konalo právě v pátek. Matovič jej evidentně zase tak vážně nebral, neboť se připojil on-line z dovolené, kterou tráví ve Španělsku. Premiér Heger, který je nominantem Matovičova OLaNO, ale situaci považuje za vážnou a dušuje se, že stále usiluje o setrvání Sulíka a jeho zákonodárců v koalici.

„Do poslední vteřiny budu bojovat, aby čtyřkoalice zůstala,“ reagoval Heger po slovech Sulíka. Na druhou stranu ovšem uvedl, že kabinet již počítá i s odchodem ministrů za SaS a řeší tak jejich náhradu. Konkrétní ale do 31. srpna, kdy ultimátum SaS oficiálně končí, nechce být. Že naděje umírá poslední říkají i lídři zbývajících koaličních stran – Boris Kollár za hnutí Jsme rodina a Veronika Remišová ze strany Za lidi.

Na jaře minulého roku už koalice jednu krizi přežila. Tehdy SaS trvala na odvolání Matoviče z pozice premiéra, což opět podmiňovala svým setrváním ve vládě. Matovič tehdy nakonec na nejvyšším vládním postu skončil, nicméně v kabinetu zůstal. S Hegerem, který tehdy sloužil jako ministr financí, si vyměnil posty. Sulíkovi to tehdy stačilo.

Co bude dál?

Nyní se každopádně nabízí otázka – co bude dál? Koalice odchodem dvacítky poslanců za SaS přichází o svoji již teď lehkou většinu ve slovenském Parlamentu. Předčasné volby si ovšem většina koaličních stran nepřeje. Podle dosavadních průzkumů by OLaNO mohlo spadnout z 25 procent na pouhou třetinu. Oslabení by nejspíš nastalo i u hnutí Jsme rodina a strana Za lidi by se do Národní rady takřka jistě nedostala.

Ve slovenských průzkumech naopak rostou preference SaS, ale i tak by Sulík se svojí stranou volby ani zdaleka neovládl. Favoritem je strana Hlas-SD bývalého premiéra Petera Pellegriniho, na druhém místě by pak skončil Směr-SD dalšího expremiéra Roberta Fica. Členové prvně zmiňované partaje jsou navíc většinou bývalí zákonodárci právě Ficova Směru. Fico už delší dobu hovoří o tom, že s Pellegrinim rád udělá novou vládu. Na jisté spolupráci se navíc již dohodl s krajně pravicovou Republikou, jejímiž hlavními postavami jsou naopak bývalí politici jiné fašistické partaje – Lidové strany Naše Slovensko odsouzeného exposlance Mariana Kotleby.

Za nejpravděpodobnější scénář se považuje menšinová vláda Eduarda Hegera. Ta ovšem bude muset ke svým návrhům zákona přesvědčovat opoziční poslance, a to tedy nejen z SaS, ale popřípadě i z jiných partají, či nezávislé členy Parlamentu. Sulík již avizoval, že některé plánované návrhy plánuje podpořit, protože se na nich SaS podílela. U jiných se však očekávají tvrdá vyjednávání, při kterých Sulík nedá premiérovi a ministrům kus půdy zadarmo.

Fico chce referendum

Zmiňované předčasné volby by si pochopitelně přál zejména Fico. Ten dokonce delší dobu sbíral podpisy občanů na referendum o demisi vlády a zkrácení funkčního období současného Parlamentu. Podle svých slov jich posbíral přes 400 tisíc.

Podpisy nyní předal prezidentské kanceláři Zuzany Čaputové. „Občané dali najevo, že si přejí co nejrychlejší konání předčasných parlamentních voleb a změnu vlády. Prezidentka už jednou zmařila referendum. Dnes si bude muset vybrat, zda si vybere Slovensko, změnu a demokracii, nebo si vybere lídra hnutí OLaNO Igora Matoviče,“ prohlásil po odevzdání podpisů Fico.

Sulík a jeho ministři každopádně míří z koalice pryč v krizové době, která dopadá v podstatě na všechny státy Evropské unie včetně Slovenska. Energetická krize se stále dotýká i Slováků a Sulík měl coby ministr hospodářství mít na starost řešení rostoucích problémů. Proto nyní částečně schytává kritiku i on sám, že vládu opouští v těžkých časech.

X X X

Během čtyř let zvládli prodat drogy za miliony korun

Celníci protidrogového oddělení odboru pátrání Hradec Králové Generálního ředitelství cel prověřovali od ledna letošního roku podezření z páchání trestného činu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, kterého se měly dopouštět minimálně dvě osoby.

V závěru akce pod krycím názvem „KUVERT“ provedli celníci v Praze a na Benešovsku tři domovní prohlídky a dvě prohlídky jiných prostor a pozemků. V domě, v bytech a ve vozidlech zajistili jednu „outdoor“ pěstírnu konopí, 900 g marihuany, 30 g kokainu, předměty používané k odesílání drog, 200.000 Kč na účtu, kryptoměny v hodnotě 7 250 EUR, dva osobní automobily a dva motocykly v přibližné hodnotě 1 600.000 Kč, finanční hotovost ve výši 38 000 Kč, tři střelné zbraně, bezmála dva tisíce kusů střeliva a další důkazní materiály. V průběhu trestního prověřování byl zadokumentován prodej kokainu a marihuany v hodnotě více než 2 mil. Kč. Celkový uskutečněný prodej uvedených omamných látek prostřednictvím latentních sítí lze odhadovat v hodnotě 8.000.000 Kč.

Závěrečná část operace vyvrcholila začátkem srpna. Celníci ve spolupráci s kolegy PČR SKPV Praha I zadrželi dvě osoby české státní příslušnosti.  Prokazatelně zadokumentovali, že osoby prodávaly a distribuovaly sofistikovaným způsobem poštou své zboží i do celé Evropské unie. Nelegální činností se zabývaly několik let.

Obě osoby jsou v současné době ve vazbě. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachatelům trest odnětí svobody až na 10 let. kpt. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí Sekce pátrání, Generální ředitelství cel

X X X

V Mariánských Lázních bude pokračovat vzdělávání cizinců

Odborný tým lektorů bývalého střediska Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy v Mariánských Lázních (ÚJOP) se rozhodl pokračovat v aktivitách výuky českého jazyka pro cizince i přesto, že vedení univerzity rozhodlo o ukončení činnosti tohoto pracoviště. Pedagogové založili Akademii Mariánské Lázně spadající pod Komunitní Rozvojový institut, která v podzimních měsících nabídne v první řadě speciální vzdělávací program pro ukrajinskou mládež, středoškoláky ve věku 15 – 18 let. Pokud to schválí krajští zastupitelé, vzdělávací program podpoří dotací Karlovarský kraj.

„Touto podporou sledujeme dva hlavní záměry. Jednak i podle ministerstva školství patří středoškolská mládež, která přišla v době války z Ukrajiny, mezi rizikovou skupinu obyvatel, jimž rychlé zvládnutí jazyka může pomoci s bezproblémovým studiem i se začleněním do společnosti. Dále také chceme pomoci zachovat tým specializovaných odborníků s dlouholetou praxí ve výuce českého jazyka pro cizince i odborných předmětů v češtině, protože hrozí, že by po ukončení činnosti střediska Univerzity Karlovy odešli z Mariánských Lázní a z Karlovarského kraje. My je tady rozhodně musíme udržet a doufáme, že se podaří spolku nadále rozvíjet vzdělávání cizinců,  v budoucnu třeba i na komerční bázi bez podpory ze strany kraje,“ vysvětlil krajský radní Jindřich Čermák.

Vzdělávací program je plánován od září letošního do května příštího roku. Uskutečnit by se mělo celkem 27 vyučovacích hodin týdně. „Karlovarský kraj podpořil program pro jednu výukovou skupinu, kterou tvoří 20 studentů, přímo v Mariánských Lázních, kde si lektoři zajistili učebny,“ dodal radní Jindřich Čermák.

O zrušení střediska Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy rozhodlo vedení univerzity bez dohody s městem či krajem. Ani na základě apelu zástupců Mariánských Lázní a Karlovarského kraje se rozhodnutí nepodařilo zvrátit. Proto se kraj rozhodl podpořit vzdělávací projekt a skupinu pedagogů, která v ÚJOP dlouhou dobu působila. Bc. Jitka Čmoková, odbor kancelář hejtmana a vnějších vztahů

X X X

Od srpna loňského roku navštívili zástupci kraje přes 70 obcí

Na pracovní výjezdy do měst a obcí Karlovarského kraje míří od srpna 2021 hejtman Petr Kulhánek a krajský radní pro rozvoj venkova a zemědělství Vít Hromádko. Do současnosti navštívili přes 70 obcí, v nichž se starosty řešili téměř 200 různých požadavků a podnětů. Nejčastěji se týkaly oprav silnic, pokrytí kraje signálem mobilních operátorů a čerpání dotací.

„Na počátku našich pracovních cest jsme vyzvali starostky a starosty, aby se na vedení kraje obrátili se svými podněty, které pak společně budeme řešit přímo na místě, v konkrétním městě nebo obci. Na vlastní oči se tak můžeme s kolegou Vítem Hromádko, který je sám starostou a s ostatními je v čilém kontaktu, přesvědčit, co lidé v obci potřebují. Mám radost z každého vyřešeného problému, i když ne všechno jsme schopni ovlivnit a změnit. Navštívili jsme víc než polovinu obcí v našem kraji a za tu dobu už máme přehled, co je nejvíc pálí, ale také vidíme, co všechno lidé díky své aktivitě a nápadům dokázali,“ popsal hejtman Petr Kulhánek.

Mezi úkoly, které se podařilo vyřešit, patří například vyčištění koryta potoka v Otročíně, které se dlouhodobě zanášelo, dohoda s krajským policejním ředitelstvím o propojení obcí s dopravními inženýry tam, kde jsou zapotřebí opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu, na požadavek starostů krajský úřad také uspořádal školení ke změnám v legislativě platné pro obce. Podařilo se zásadně zlepšit informovanost starostů ze strany Krajské  správy  a údržby silnic Karlovarského kraje, a to v souvislosti s plánovanými opravami a rekonstrukcemi krajských komunikací. Byla také vyřešena řada problémů s dopravní obslužností, týkající se zejména návaznosti jednotlivých spojů hromadné dopravy v kraji.

„V oblasti dotací došlo ke zjednodušení Programu obnovy venkova pro obce do 3 000 obyvatel. V návaznosti na velký podíl neúspěšných žádostí o dotace z Ministerstva pro místní rozvoj České republiky v roce 2021 byl pro  starosty uspořádán seminář přímo ze strany MMR ČR, který starostům obcí a měst přinesl důležité informace, mezi kterými nechyběly rady, jak se vyvarovat chyb při zpracování žádostí o dotace,“ doplnil radní pro rozvoj venkova Vít Hromádko.

Mezi nejnáročnější úkoly, které před krajem stojí, je pokračovat v aktivitách, které vedou k zlepšení pokrytí území regionu signálem mobilních operátorů. Kraj proto začal spolupracovat s územními koordinátory centrály Broadband Competence Office (BCO), kterou zastřešuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, s Českým telekomunikačním úřadem a vytvořil mapu bílých míst regionu, kde pokrytí chybí. Smyslem všech aktivit je pomoci obcím posunout se v řešení této problematiky, která má klíčovou roli hlavně v krizových situacích, kdy je třeba přivolat záchranáře nebo jiné složky integrovaného záchranného systému. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ POMŮŽE S PROVOZEM MALÝCH PRODEJEN NA VENKOVĚ

Moravskoslezský kraj se opět zapojil do programu Obchůdek 2021+, který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.  Pomůže tak udržet při životě maloobchodní prodejny na venkově. Od 1. září spustí dotační program Podpora provozu venkovských prodejen v Moravskoslezském kraji 2022.

„Zajistit fungující a dostupné služby na venkově je často velký problém. Lidé ve vesnicích, které nemají hospůdku nebo obchod, se nemají kde potkávat. Nemají vlastně šanci se s obcí sžít, cítit se její součástí a mít důvod tam zůstávat. Komunitní život i možnosti zajít si nakoupit nebo třeba k holiči nebo na poštu jsou prostě důležité, proto jsme se zapojili do tohoto programu a malým obchůdkům v našem kraji nabídli dotaci,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro cestovní ruch a regionální rozvoj Jan Krkoška.

Dodal, že dotace je i letos určena pro prodejny nabízející převážně potraviny v malých obcích do tisíce obyvatel, nebo obce do tří tisíc obyvatel, jejichž místní části mají do tisíce obyvatel. Jeden obchod může získat až 130 tisíc korun, což je o 30 tisíc korun více než loni. „Částka je vyšší s ohledem na vývoj cen energií a pohonných hmot a díky tomu, že ministerstvo navýšilo prostředky na celý program z 39 na 52 milionů korun. Budeme tak mít k dispozici místo loňských tří milionů korun čtyři,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

„Potěšilo nás, že provozovatelé malých prodejen měli vloni o program velký zájem. Předložili celkem 56 žádostí o více než 5 milionů korun. Dotačně bylo podpořeno 42 prodejen, které splnily všechny podmínky programu, částkou přesahující 3,6 milionu korun,“ upřesnil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

V letošním ročníku mohou podnikatelské subjekty a obce finanční prostředky využít například na platy zaměstnanců, nájem prodejny nebo skladových prostor, na pořízení drobného neinvestičního majetku, na energie a telekomunikační služby nebo služby spojené s obsluhou bezhotovostních plateb.  PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista

X X X

Otec i trenér plácali českou tenisovou naději po zadku. Více než nevhodné, reaguje svět

Teprve druhý pokus mladičké české tenistky Sáry Bejlek postoupit na grandslam skončil úspěchem. V kvalifikaci US Open dokázala skolit tři zkušené hráčky a ve Flushing Meadows se ještě minimálně do pondělního večera zdrží. Po dosavadním životním úspěchu čelí chvále, ale také nepochopení. Na sociálních sítích způsobila vášně její oslava s otcem a trenérem.

Kariéry Petry Kvitové či Karolíny Plíškové se pomaličku začínají chýlit ke konci, ale český ženský tenis by měl stále mít na čem stavět. Hlavní soutěž na US Open vzalo tuzemské mládí útokem, místo v ní si zajistily hned tři hráčky, kterým ještě není ani osmnáct let – Lindy Nosková a Fruhvirtová a spolu s nimi také Sára Bejlek.

„Česká republiko, děláš to skvěle,“ vysekl poklonu známý tenisový novinář José Morgado.

O poslední jmenované úspěšné kvalifikantce se nyní mluví nejvíce. Zaprvé dokázala teenagerka měřící pouhých 157 centimetrů z cesty odklidit zvučné soupeřky, včetně bývalé světové desítky Kristiny Mladenovicové. Ale zadruhé, a to už tak veselé není, na internetu koluje ne úplně tradiční oslava postupu s jejím týmem. Když měla hotovo v mači se zkušenou Britkou Heather Watsonovou, potřásla si s ní rukou, stejně tak pozdravila umpirového rozhodčího, a pak zamířila ke svému otci.

Ten hrdinku nejprve objal, pak ale přemístil ruce na její zadek a několikrát ho poplácal. Posléze se Bejlek přesunula k trenérovi, který jí gratuloval stejně neortodoxním způsobem. Zvláštní, příšerné nebo nechutné. Záběry z pozápasového dění na sociálních sítích vyloženě pobouřily.

„Neexistuje žádný důvod, abyste sahali 16leté holce na zadek tímto způsobem. Je to daleko víc než nevhodné,“ napsal jeden fanoušek. „Děláte si srandu?“ reagoval jiný. „Můžete to bagatelizovat tím, že je to její táta. Ale dotýká se váš otec takto vašeho zadku?“ zněl další kritický komentář.

Sára Bejlek schytala pro svoji premiéru na US Open, a zároveň jakémkoliv grandslamu, pořádně rozjetou soupeřku pro první kolo – střetne se s Ruskou Ljudmilou Samsonovovou. Ruska se do New Yorku přemístila poté, co ovládla turnaje ve Washingtonu i v Clevelandu.

X X X

Meghan prozradila tajemství. Vrací k činnosti, kterou měla od svatby s Harrym zapovězenou

Meghan Markleová si musela svůj instagramový účet zrušit před svatbou s princem Harrym. V rozhovoru pro The Cut ale oznámila, že se na platformu hodlá zase vrátit.

Během rozhovoru pro newyorský magazín The Cut se Meghan Markleová otočila na redaktorku Allison P. Daviesovou a spiklenecky se jí optala, zda chce znát tajemství. „Ztichla, podívala se kolem, aby se ujistila, že opravdu nikdo neposlouchá, a pak oznámila tu super tajnou informaci, tedy že se vrací na Instagram,“ popsala podle webu Express Daviesová.

Před tím, než si vzala prince Harryho a stala se členkou britské královské rodiny, měla Meghan na svém instagramovém účtu kolem tří milionů sledujících fanoušků. Tehdy byla herečkou v populárním seriálu Kravaťáci a měla také svůj lifestylový blog. Poté, co se stala vévodkyní ze Sussexu a oficiálně reprezentovala královskou rodinu, musela účty na sociálních sítích smazat. Spolu s manželem pak s fanoušky komunikovali pod společným oficiálním účtem.

V říjnu 2020 vévodkyně prohlásila, že se sociálních sítí straní z preventivních důvodů. „Kvůli vlastní sebezáchově jsem na sociálních sítích velmi dlouho nebyla. Osobně jsem se rozhodla nemít žádný účet, takže nevím, co tam je, a to je pro mě v mnoha ohledech užitečné,“ uvedla tehdy Markleová. Když ve svém posledním rozhovoru promluvila o návratu na Instagram, zavzpomínala, že vzdát se sociálních sítí byl velký krok.

Meghan také představila vlastní podcast

V rozhovoru se pak ke své manželce připojil také princ Harry. Společně mluvili také o tom, jak zvládali první roky bez královských povinností. „Věděli jsme, že těch prvních pár let vytváření nového života od nuly bude nejkrušnější,“ řekl Harry. Po odchodu z královské rodiny se vévoda a vévodkyně ze Sussexu přestěhovali do nového domu v Santa Barbaře. Založili svou organizaci Achewell, pokračovali v charitativní práci a podepsali smlouvy na produkci audio a video obsahu pro Spotify a Netflix.

Meghan Markleová rozběhla také svůj vlastní podcast Archetypes. Ten se zaměřuje na řešení překážek, jež se snaží omezovat ženy v rozletu. Součástí podcastu jsou rozhovory s různými odborníky nebo celebritami. Například hostem první epizody byla tenistka Serena Williamsová.