Hasiči zmenšili plochu zásahu v Českém Švýcarsku, masivní nasazení potrvá ještě několik dnů. Hasičům se v neděli podařilo zmenšit celkovou plochu zásahu v Českém Švýcarsku o zhruba pětinu na asi 2860 hektarů. Spálená plocha činí 1060 hektarů. Na tiskovém briefingu to řekla mluvčí hasičů Martina Götzová.

 Hasičům se díky velkému nasazení daří s plameny bojovat. Generální ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček řekl v České televizi, že o víkendu bojovalo s požárem v národním parku 780 hasičů. S masivním nasazením počítá i v příštích dnech. „Předpokládám, že takové masivní nasazení hasičů bude nejméně do pátku příštího týdne,“ řekl Vlček.

Celkově je zásah podle mluvčí Götzové rozdělený do čtyř sektorů. Ohněm zasažená plocha činí asi 1060 hektarů, hasiči ale zasahují na mnohem větší ploše okolo požářiště. Jde o takzvanou vnější zónu požáru.

Vnější zóna je prostor vymezený pro vedení zásahu, je v něm nasazena technika a omezuje se zde volný pohyb osob a dopravních prostředků. Díky zmenšení plochy se mohli domů vrátit například obyvatelé Vysoké Lípy.

Při hašení v Českém Švýcarsku se v neděli zranilo šest hasičů, jeden z nich skončil se zraněním kolene v nemocnici. Celkem se zranilo už 47 hasičů. V sobotu se zranilo celkem osm z nich.

Nejvážněji zraněný byl letecky přepraven na traumacentrum ústecké nemocnice. Jeho stav nechtějí hasiči komentovat, stejně tak ponechali bez komentáře i příčinu zranění. Podle Götzové se hasič zranil při pádu stromu, záchranná služba uvedla, že spadl ze skály.

X X X

Hasiči pokročili, lidé z Vysoké Lípy se vracejí domů. V akci už jsou letadla

Hasičům v Českém Švýcarsku se daří naplňovat strategii boje s požárem a zmenšují zasaženou plochu, řekla mluvčí. Není jasné, jak je teď plocha velká. Do akce se již také zapojily vrtulníky a letadla, kterým zásah komplikovala mlha. Do svých domovů se postupně vrací lidé z Vysoké Lípy.

Policie v neděli dopoledne na Twitteru uvedla, že se hasičům podařilo postoupit v boji s požárem tak daleko, že končí nucená evakuace Vysoké Lípy a lidé se mohou vrátit do svých domovů. „Ostatní evakuované obce jsou dále nepřístupné. Pevné stanoviště policejní hlídky se posouvá z Jetřichovic do Vysoké Lípy,“ uvedla policie.

Starosta Jetřichovic, pod něž spadá Vysoká Lípa, vítá rozhodnutí o zpřístupnění obce lidem. Obyvatelé se již začali vracet do svých domovů, řekl Marek Kny.

Obyvatele Vysoké Lípy, kde žije asi stovka lidí, hasiči evakuovali v úterý večer. „Jsem rád, že jsem se po pěti dnech mohl vrátit a taky, že chalupa neshořela, a je v pořádku,“ řekl ČTK jeden chalupářů. Příjezd do obce je volný, policie nikoho nekontrolovala, dál směrem na Mezní Louku a Meznou se ale lidé nedostanou. V obci žádné stopy ohně nejsou.

Přibylo 5 německých vrtulníků Bundeswehru

Mluvčí hasičů Martina Götzová na ranní tiskové konferenci doplnila, že v noci se nerozhořela žádná velká ohniska. „Počítáme s nasazením stejného počtu hasičů jako včera. Pochopitelně se hasiči musí pravidelně střídat, práce je fyzicky náročná,“ zdůraznila. Götzová rovněž podotkla, že hasiči zahájili požární útok.

Dálkové vedení vody, kterým dostávají hasiči vodu z Hřenska do požárem postižených lokalit, měří celkově téměř deset kilometrů. S dopravou vody hasičům pomáhají velkokapacitní čerpadla Somati a Sigma. V takovém rozsahu s takto silnými hadicemi a čerpadly bylo dálkové vedení vody využito vůbec poprvé, uvedla Götzová.

V Hřensku a okolí nyní zasahuje přes 750 hasičů z celé České republiky. V neděli ráno se do akce nemohly zapojit letadla ani vrtulníky. Důvodem byla hustá mlha. Krátce před půl desátou dopoledne se situace zlepšila a do akce se zapojily vrtulníky i letadla. Ty nabírají vodu z Labe. V Hřensku a okolí dnes hoří osmý den.

V poledne mluvčí hasičů uvedla, že ve vzduchu je již všechna letecká technika. „K naší stávající letecké podpoře (6 vrtulníků, 5 letadel) přibylo 5 německých vrtulníků Bundeswehru, každý s bambi vakem na 2 tisíce litrů. Zasahují v oblasti Borového dolu,“ informovali v neděli odpoledne hasiči na Twitteru.

 Mluvčí hasičů Götzová v neděli ráno uvedla, že do akce se nezapojí polský vrtulník Black Hawk, který musel odletět na servis.

V sobotu se zranilo osm hasičů

Už v sobotu nemohla po celý den kvůli špatnému počasí vzlétnout letadla, kterých mají hasiči k dispozici pět, a to tři české stroje Antonov a dva švédské letouny Air Tractor. Požár pomáhalo hasit sedm českých a slovenských vrtulníků a čtyři vrtulníky z Německa.

Při hašení v Českém Švýcarsku se dnes zranilo šest hasičů, jeden z nich skončil se zraněním kolene v nemocnici. Celkem se zranilo už 47 hasičů.

Při hašení požáru se v sobotu zranilo hned několik hasičů. Jeden z nich spadl ze skály, další dva poštípaly divoké včely a vosy. Zranění přibyli i v sobotu v podvečer při nehodě hasičské cisterny a čtyřkolky. Všichni hasiči jsou podle mluvčího mimo ohrožení života.

„Jedná se především o úrazy dolních končetin, drobné výrony, bodnutí včelami nebo napadání popela či jiných pevných částic do očí,“ přiblížil v neděli ráno Rudolf s tím, že hasičům pomáhají i kyslíkové terapie. Někteří hasiči už nemocnici opustili a pokračují dále v zásahu.

Nové čerpací stanoviště pro vrtulníky

Řada míst, kde hoří, je podle Götzové pro běžnou hasičskou techniku nedostupná, cisterny se tam nedostanou. Hasiči podle Götzové vybudovali dvě větve dálkového vedení vody. První vede z Hřenska přes Mezní Louku až na Meznou, celková délka vedení je 6,8 kilometru. Druhá větev vede z Hřenska pod Pravčickou bránu a měří 2,9 kilometru. Odtud následně vedou hadice například k Sokolímu hnízdu.

Dálkové vedení musí mít kvůli velkému převýšení dostatečný výkon, na jeho trase je tak několik dalších čerpadel, která výkon celého vedení zvyšují, voda se tak díky nim dostane do potřebných míst.

Vodu hasiči čerpají z říčky Kamenice v Hřensku, na jednom místě kvůli tomu museli mírně prohloubit dno. Rovněž na louce nedaleko Vysoké Lípy vzniklo nové čerpací stanoviště pro vrtulníky. Hasiči zde postavili speciální nádrže podobné bazénům, odkud vrtulníky s bambi vaky nabírají vodu. Toto stanoviště dnes využívaly dva policejní vrtulníky, které se zde točily v řádu minut. Další vrtulníky nabírají vodu z Labe.

X X X

HASIČI  NECHTĚJÍ  PENÍZE?

Okamurova SPD darovala hasičům 50 tisíc. Spolek dar vzápětí vrátil jako nemorální

Fialova vláda podporuje Ukrajinu, SPD naše hasiče ve Hřensku, napsal v úterý na Facebooku šéf SPD Tomio Okamura. Ten se pochlubil, že jeho hnutí přes spolek přátel Jetřichovic „na pomoc hasičům s požárem ve Hřensku“ poslalo dar 50 tisíc korun. Jenže spolek vzápětí peníze vrátil. „Aby se někdo zviditelňoval na neštěstí, které tu prožíváme, mi přijde naprosto nemorální,“ řekla pro web Hlídací Pes šéfka spolku.

„Medializaci jsme vážně nechtěli. Vše bylo spontánní a okamžité. Oslovili jsme kamarády v naší obci a zorganizovali rychlou akci v podobě nákupu jídla a pití, což jsme předali na správu NP. V tuhle chvíli ne jako spolek, ale jako místní občané se snažíme dále pomáhat, jak můžeme. Věříme, že takto to má být. Bez publicity,“ uvedl v sobotu spolek na Facebooku.

Obec Jetřichovice leží pouhých 15 kilometrů od požárem postiženého Hřenska. Právě spolek přátel Jetřichovic se do likvidace následků ničivého požáru v posledních dnech zapojil spontánně. Peníze na nákup jídla či dalších potřeb pro hasiče posílali na účet spolku kamarádi nebo kolegové, popsala pro Hlídacího Psa předsedkyně spolku Ivana Vyškrabková.

Mimo jiné se například snaží sehnat ubytování pro lidi, kteří se ještě nemohou vrátit domů. Hnutí SPD se již na začátku týdne rozhodlo, že spolku pošle finanční dar. Komunikaci tehdy koordinoval poslanec Jaroslav Foldyna. „Dopředu jsem mu říkala, že nechceme být s ničím spojovaní. Že si nepřejeme, aby to vyznělo jakýmkoliv politickým způsobem,“ řekla Vyškrabková.

Okamura s prezentací neváhal

Také zdůraznila, že se blíží komunální a senátní volby, které se uskuteční už v září. I proto nechtěla, aby se politici prostřednictvím požáru u Hřenska zviditelňovali. Foldyna prý její podmínky přijal.

Hnutí SPD skutečně dar ve výši 50 tisíc korun poslalo. Jenže předseda hnutí Tomio Okamura dohodu porušil. Na sociální síti se darem vzápětí totiž pochlubil. K tomu si neodpustil kritiku zahraniční politiky současné vlády, která podle SPD příliš podporuje Ukrajinu a v důsledku toho údajně zapomíná na vlastní občany. „Fialova vláda podporuje Ukrajinu, SPD naše hasiče ve Hřensku,“ prohlásil Okamura na své facebookové stránce.

Fialova vláda podporuje Ukrajinu, SPD naše hasiče ve Hřensku,” napsal v úterý na Facebooku šéf SPD Tomio Okamura.

Spolek přátel Jetřichovic proto peníze obratem poslal zpět, jak dokazuje výpis transakcí z jeho transparentního účtu.

K příspěvku Okamury se odmítavě postavila Vyškrabková. „Já jsem si na začátku opravdu myslela, že pan Foldyna nám to chce poskytnout jako pan Foldyna,“ upozorňuje Ivana Vyškrabková na stanovy spolku, podle kterých je sdružení apolitické. „Tím jsme s panem Foldynou skončili,“ dodala šéfka jetřichovického spolku.

X X X

Srbsko-kosovský konflikt se stupňuje. Srbsko poslalo na hranice armádu

Na sociálních sítích se v neděli večer objevily záznamy ze srbsko-kosovské hranice, z nichž jsou slyšet sirény a výstřely ze samopalů. Podle agentury TPYXA vstupují srbské speciální jednotky na kosovské hranice. Následně však srbské ministerstvo obrany prohlásilo, že srbská armáda nepřekročila administrativní linii a žádným způsobem nevstoupila na území Kosova a Metohije.

Podle řecké novinářky Sotri Dimipinoudisové existují neoficiální zprávy o přestřelce mezi srbskými a kosovskými silami, napsal deník Polska Times. „Vše nasvědčuje tomu, že Srbsko bude nuceno zahájit denacifikaci Balkánu. Rád bych se mýlil,“ napsal na svém Twitteru již kolem poledne člen Srbské pokrokové strany Vladimir Djukanović.

Kolem sedmé hodiny večer pak na svém Twitteru agentura TPYXA uvedla, že srbské speciální jednotky vstupují na kosovské hranice.

  Kosovská policie v neděli pozdě večer oznámila, že uzavřela dva přechody Jarinje a Brnjak pro cestování a pohyb vozidel kvůli blokádám, které vytvořili protestující. „Všem občanům se oznamuje, aby k pohybu využívali jiné hraniční přechody,“ uvedla policie.

Po osmé hodině večer však srbské ministerstvo obrany vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že srbská armáda nepřekročila administrativní linii a žádným způsobem nevstoupila na území Kosova a Metohije.

Kosovo viní Srbsko z „agresivních akcí“

Kurti poté vydal v neděli večer prohlášení, v němž uvedl, že Srbové začali blokovat silnice a střílet těsně předtím, než mělo vejít v platnost plánované vydání dočasných dokumentů. Z nepokojů podle The Jerusalem Post obvinil Kurti Vučiče, a také Petara Petkoviće, srbského ředitele Úřadu pro Kosovo a Metohiju.

„Orgány veřejného pořádku a bezpečnosti našeho státu shromažďují informace, monitorují situaci a budou jednat, aby ubránily práva občanů, naší suverenitu i územní celistvosti,“ uvedl premiér a varoval občany, aby sledovali oznámení pouze z oficiálních zdrojů, a neposlouchali srbská nebo prosrbská média.

„Následující hodiny, dny a týdny mohou být náročné a problematické. Čelíme srbskému šovinismu, který dobře známe. Budeme pracovat ve dne v noci pro vás jako občany. A společně se nám podaří udržet právo a pořádek,“ řekl Kurti.

Zákaz srbských dokladů i SPZ

Těmto událostem předcházelo červnové oznámení kosovského premiéra Abina Kurtima, který uvedl, že 1. srpna budou cestujícím přijíždějícím ze Srbska vyměněny srbské doklady za nové identifikační průkazy vydané Prištinou s platností na tři měsíce, které budou sloužit ke vstupu a odjezdu ze země. Kromě toho vstoupí v pondělí v platnost nové nařízení týkající se registračních značek, psal v úterý web Euractiv.

Podle Prištiny jde o reciproční opatření, protože vozy s kosovskou značkou si při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

„Od 1. srpna zakázali vstup autům se srbskou SPZ. Dají ti pár dní, aby sis ji vyměnil. Úplně běžně musíš mít něco jako vízum. Do dneška to bylo jedno. Ale teď ze Srbska poslali armádu na hranice, Albánci taky. Albánci protestují. Já jako Srb, kdybych chtěl do Kosova, tak teď nemohu. Doteď jsem tam ale mohl přijít normálně,“ uvedl telefonicky pro IDNES.cz Žarko Veličković, jehož rodina bydlí přímo na hranicích. Srbové se podle něj Rusů nebojí. „Kdyby Rusové přišli do Kosova, tak jsou na straně Srbů,“ uvedl.

Srbský prezident Aleksandar Vučič reagoval na tyto restrikce neprodleně. „Šéf kosovské vlády připravuje útok na Srby v severním Kosovu,“ prohlásil. V této oblasti totiž tvoří velkou část tamní etnické populace.

Srbsko neuznává nezávislost Kosova a s tím i například jeho právo na registraci aut. Bělehrad proto již od vyhlášení kosovské nezávislosti v roce 2008 nepouští vozidla s kosovskou značkou na území Srbska a vyžaduje po řidičích, aby si ji vyměnili.

Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli. EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů. Premiér Albin Kurti uvedl, že Kosovo formálně požádá o členství v Evropské unii do konce roku 2022, a to navzdory obavám z napětí se Srbskem, které o členství v EU rovněž usiluje.

X X X

Nastrčený Zelenskyj přes mrtvoly Ukrajinců plní úkoly Západu, USA, Bidena, Anglie, Johnsona a spol.

Vůbec nelituje usmrcených lidí a zničených obcí a měst země. Odmítá konec bojů, i když se o to snažila i Izrael. A Zelenskyj je Žid, jak tvrdí média. Zasáhne znovu Izrael?

Role, nebo skutečná ikona boje? Expertka popsala, jak Zelenskyj využívá herecké schopnosti

Od konce února se zrak milionů lidí z celého světa upíná nejen k Ukrajině, ale také na prezidenta Volodymyra Zelenského. Neústupně žádá o podporu ze Západu, zároveň soucitně promlouvá ke svému národu. Jde u bývalého herce a komika o další roli, nebo označení „ikona boje“ vyjadřuje jeho podstatu? Řeč těla i komunikaci prezidenta Ukrajiny v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozebrala expertka Noemi Zárubová-Pfeffermannová.

Kvůli otci vystudoval práva, touha po exhibici a sebeprezentaci však byla silnější. Volodymyr Zelenskyj se do paměti svého národa zprvu zapsal jako herec, komik a klaun. Životní cesta ho však zavedla na pole politiky, a nakonec k pozici hlavy státu.

„Cesta, kterou prošel, nebyla stále v jednom tónu. Stále vykazoval velké pokroky v tom, co dělal. Když byl ředitelem festivalů a působil v televizi, šel bez zábran na kraj svých možností. A někdy i na kraj vkusu – ani v humoru si nedával žádné hranice. I ve své herecké průpravě však dělal velké pokroky, ať už v sociálních dovednostech nebo komunikaci,“ podotkla Zárubová-Pfeffermannová.

Gesta nejsou promyšlená

Vysoké podpoře se u občanů Ukrajiny netěšil, vše ale změnil 24. únor 2022, kdy byla země napadena Rusy. Právě v roli vůdce okupovaného státu začal nabytých zkušeností využívat. „Je u něj vidět, že umí přijímat signály společnosti, které fungují, a následně je vysílat. V nonverbální komunikace se tomu říká zrcadlení. Jeho gesta však nejsou nijak promyšlená. Používá ta, která fungují a k nové životní situaci patří,“ pokračovala.

Zárubová-Pfeffermannová proto míní, že Zelenskyj gestikuluje naprosto přirozeně. Prezidenta Ukrajiny popsala jako válečného vůdce. „To je základní dojem, který z něj dnes máme. Nevykazuje známky strachu nebo úzkosti. To znamená, že se drží rovně. Pokud to je ještě vůbec možné, tak nám připadá pevný a odhodlaný. Mluví důrazně a sebevědomě – i to je znak síly. Nikdy nemáte pocit, že kuňká,“ popsala expertka.

Jeho pohyby vedle toho signalizují silné emoce. „Ty zároveň definují muže, který je ovládá. Prožívá je a stejně tak si jich je vědom. Vše dohromady dává sebevědomý projev,“ zdůraznila Zárubová-Pfeffermannová. Zelenského komunikace je však komplikovaná. Ve stejné chvíli promlouvá ke svému národu, za hranice i k vojákům.

Zelenského role je široká

„Svým lidem musí dát najevo soucit a sounáležitost. Když se zaměří za hranice země, signalizuje sílu a odhodlání, že neustoupí a chce pomoc. Role, ve které vystupuje, je skutečně velmi široká,“ podotkla. Otázkou ale zůstává, zda se jedná pouze o roli, nebo Zelenskyj upřímně přijal tuto úlohu za svou. Zárubová-Pfeffermannová má jasno.

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident se narodil v roce 1978 ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti do rodiny s židovskými kořeny. Jeho otec je profesorem kybernetiky, matka je inženýrka. Sám Zelenskyj vystudoval právo na Kyjevské národní univerzitě, ale nikdy se mu skutečně nevěnoval. Známý se stal především svým působením v umělecké branži. Jeho prezidentská kariéra byla zpočátku rozpačitá, během války na Ukrajině se ale proměnil v lídra, který udržuje morálku celé země.

„Mluví tak, jaký je, ale prezidentství ho posílilo. Jako dobrý herec umí zrcadlit okolí. Myslím, že nyní hraje roli, která ve skutečnosti není rolí, ale skutečným životem. Přesně, jak říká on sám,“ uvedla. Vyzdvihla i jeho pokroky. „A to zejména v komunikaci s vysoce postavenými politiky. Používá specifické prvky, které dávají komunikaci individuální charakter. Není to vypočítavé,“ pokračovala.

Přesto se Zelenskyj občas ubírá k patetickým příměrům. „A to v situaci, kdy v zemi padají domy, střílí se a umírají civilisté. V takové chvíli jsou tyto příměry naprosto v pořádku,“ sdělila. Od začátku invaze však uběhly měsíce, a tak se i na prezidentovi okupované země začínají projevovat prvky zklamání. Zejména při komunikaci se spojenci.

„V těchto případech cítím frustraci z toho, že nerozumí jeho argumentaci, tomu, co jim říká. Vždy je vidět, že v takových chvílích se jeho tělo v gestu mírně zvedne a zamračení se prohloubí. Neverbální signály při vyjednávání ukazují, že je mužem, který není ochoten ustoupit. Nemá už kam. Je zde větší síla a neústupnost,“ vysvětlila expertka.

 Gesta i tón hlasu o Zelenském mnoho vypovídají. „Často můžeme sledovat zvednutí ruky, kdy tímto gestem něco naléhavě zdůrazňuje či opakuje. V některých malých gestech naznačuje i hněv nebo znechucení, a to ve chvílích, kdy mluví o protivníkovi. Svraští se mu nos, mračí se a zvedá tvář,“ popsala Zárubová-Pfeffermannová.

X X X

Hněv vůči Německu v zemích EU roste. Státy nechápou politiku ukončení jaderné energetiky

V zemích Evropské unie roste hněv vůči Německu. S nepochopením se setkává především trvání německé vlády na odstavení posledních jaderných elektráren na konci roku 2022. Právě to zřejmě zabrání splnění cíle patnáctiprocentní úspory zemního plynu, který vyhlásila Evropská komise.

 V souvislosti s plynovou krizí, která propukla po napadení Ukrajiny Ruskem a rozpoutání války prezidentem Putinem, se v EU stupňuje nespokojenost s tím, že německá vláda hodlá ukončit jadernou energetiku. Podle průzkumu Německé tiskové agentury (DPA) několik zemí trvá na tom, aby poslední tři německé jaderné elektrárny neukončily svou činnost na konci roku, jak plánuje tamní vláda. Kromě toho se z EU ozývají hlasy, aby se naopak prověřila možnost opětovného spuštění tří reaktorů, které byly již odstaveny.

 Představitelé Maďarska, Rumunska, Slovenska a Francie tvrdí, že pokračující provoz německých jaderných elektráren by mohl významně přispět k úspoře plynu, protože v Německu se stále zhruba 15 procent elektřiny vyrábí v plynových elektrárnách. Pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky plynu do EU, bylo by díky tomu k dispozici více zásob pro vytápění domácností a pro průmysl.

„Pokud chce Německo šetřit plynem, ať nechá své jaderné elektrárny běžet dál a ty tři, které byly loni odstaveny, ať se vrátí do sítě,“ kritizoval postup Německa slovenský ministr hospodářství Richard Sulík při konzultacích EU v Bruselu. Podle něj by se zachováním provozu šesti jaderných elektráren ušetřilo 15 miliard metrů krychlových plynu, což by byla polovina objemu, který chce EU ušetřit díky svému plánu úspor plynu, napsal německý deník Welt.

Podobně se vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. Výslovně káral Evropskou komisi za to, že Německo nenutí pokračovat v provozu jaderných elektráren. „Přestože jaderné elektrárny vyráběly levnou energii, bruselský úřad povolil jejich uzavření,“ řekl Orbán minulý týden a vyjádřil obavy: „Pokud by pak energie došla, pokusili by se místo toho odebrat Maďarsku uskladněný plyn.“

Orbán kritizuje krizový plán EU

Orbán narážel na krizový plán EU pro řešení plynové krize, který byl v úterý přijat proti vůli Maďarska. Ten předpokládá dobrovolné snížení spotřeby na vnitrostátní úrovni o 15 procent v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023. Kromě toho má být vytvořena možnost spustit výstrahu EU v případě rozsáhlého nedostatku dodávek a stanovit závazné cíle úspor. Státy, které již nemají plyn pro zásobování například domácností, pak mají být zásobovány zeměmi se zbývajícími zásobami.

 V Německu stále ještě „dosluhují“ poslední tři jaderné elektrárny. Isar 2 v bavorském Essenbachu, sto kilometrů od českých hranic, Neckarwestheim 2 ve stejnojmenném městě ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a Emsland v Lingenu v Dolním Sasku na severozápadě země poblíž hranic s Nizozemskem.

Podle platných zákonů musejí být skutečně uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2022. V celoněmecké vládě jsou zástupci Strany zelených striktně proti prodloužení životnosti. Jedinou možností je provozovat ještě nějakou dobu jaderné elektrárny se zbývajícími palivovými články. Zejména jaderná elektrárna Isar 2 by mohla být v provozu nejméně do května příštího roku.

Zelení v současné době vylučují nový nákup palivových článků a také další provoz elektrárny Isar 2 by měl být umožněn pouze tehdy, pokud by to bylo užitečné pro zajištění stability elektrické sítě. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) nedávno opakovaně zdůraznil, že plné využití zbývajících palivových článků ve třech jaderných elektrárnách by umožnilo snížit spotřebu plynu v Německu pouze o 0,7 procenta. Podobně argumentují i vládní politici SPD kancléře Olafa Scholze, zatímco koaliční Svobodní (FDP) jsou pro doživotní prodloužení.

Ať Němci spustí už zavřené jaderné elektrárny

Podle odborníků by v Německu mohly být znovu uvedeny do provozu tři jaderné elektrárny: Brokdorf (Šlesvicko-Holštýnsko), Grohnde (Dolní Sasko) a Gundremmingen C (Bavorsko). Ředitel sdružení TÜV Joachim Bühler uvedl v rozhovoru pro deník Bild, že opětovné zprovoznění reaktorů, které budou odstaveny v roce 2021, „nebude otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“ – a především otázkou politické vůle. „Jsme přesvědčeni, že tři elektrárny jsou v bezpečném stavu, který by umožnil jejich opětovné připojení k síti,“ řekl Bühler.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno odmítla obvinění, že se do debaty o jaderné energetice nezapojila. „Za energetický mix jsou odpovědné členské státy EU,“ citovala ji agentura DPA. Poznamenala však, že mnoho členů EU předpokládá, že jaderná energie je potřebná jako překlenovací technologie. V březnu se například belgická vláda rozhodla odložit ukončení jaderné energetiky, které bylo původně plánováno na konec roku 2025. Nyní se má konat o deset let později.

Von der Leyenová připustila, že bude žádost Německa o solidaritu při úsporách plynu pravděpodobně vyslyšena i v případě ukončení tamní jaderné energetiky. „Důsledkům případného zastavení dodávek na německý trh se nevyhnou ani členské státy, které ruský plyn téměř nekupují,“ poznamenala. Podle ní jsou obě ekonomiky úzce propojeny. Plynová krize by se v té či oné podobě dotkla všech členských států.

X X X

V Bulharsku vybuchl muniční sklad. Patří firmě, které bylo určeno i zboží z Vrbětic

Reuters: U města Karnobat na východě Bulharska v neděli nad ránem vybuchl muniční sklad firmy Emko. Následný požár se podařilo uhasit, místo neštěstí prozkoumává dron. Nikdo se nezranil, uvedl zpravodajský server BNR. Sklad patřil bulharskému zbrojaři Emilijanu Gebrevovi, který měl materiál uskladněný i ve vybuchlém areálu ve Vrběticích.

 „Kolem 4.00 se ozval výbuch a poté začal hořet sklad. Co se přesně stalo, je předmětem vyšetřování. V souladu s předpisy nikdo na místo dalších 24 hodin nesmí. Ve skladišti byla stará nepotřebná munice, kterou si firmy objednaly, ale neodebraly,“ uvedl Emilijan Gebrev, majitel výrobce zbraní Emko citovaný serverem Bulgaria posten. Podle serveru BNR není na místě nikdo zraněný.

Emilijan Gebrev byl v roce 2015 spolu se dvěmi dalšími osobami otráven. Ze zločinu obvinila bulharská justice tři ruské občany, na něž také vydala mezinárodní zatykač. Mělo jít o akci připisovanou jednotce GRU označované číslem 29155. Členové této jednotky podle české vlády provedli také útok ve Vrběticích.

Bulharsko zažilo výbuch muniční továrny v roce 2014, při němž zemřel jeden člověk. Bulharská prokuratura ve spojitosti se čtyřmi výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici také Gebrev, podezírala celkem šest Rusů.

Materiál uskladněný ve všech jeho postižených skladech měl směřovat na Ukrajinu a do Gruzie, které tehdy bojovaly proti Rusku.

„Neočekávám, že by vyšetřování něco zjistilo. Měli jsme tu i mnohem větší případy, při kterých byly i oběti a zranění, ale stejně to vyšlo naprázdno,“ uvedl Gebrev.

V říjnu 2014, kdy vybuchl muniční sklad ve Vrběticích v České republice, zemřeli dva lidé. Národní centrála boje proti organizovanému zločinu i tajné služby pracovaly s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích byl Gebrevův uskladněný materiál.

V dubnu 2021 tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů ve Vrběticích. Praha vyhostila 18 ruských diplomatů, Moskva vzápětí vyhostila 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.

X X X

Rusové hlásí útok dronem na velitelství v Sevastopolu. Překazil jim oslavy

Na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu v neděli zaútočil dron. Podle úřadů zranil šest lidí, všichni byli zaměstnanci velitelství flotily. Vzhledem k útoku se flotila rozhodla zrušit plánované oslavy Dne námořnictva.

 „Dnes (v neděli) ráno se nám ukrajinští nacionalisté rozhodli překazit Den námořnictva,“ napsal na sociální síti Telegram sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev.

„Na nádvoří velitelství vletěl nezjištěný objekt, podle předběžných údajů se jedná o dron. Zranění utrpělo šest osob, jde o zaměstnance velitelství flotily. Všem byla poskytnuta pomoc,“ uvedl Razvožajev. „Dva lidé mají středně těžká zranění, zbytek lehká,“ dodal. Okolnosti útoku podle něj vyšetřuje Federální bezpečnostní služba (FSB).

Podle Černomořské flotily byl dron zřejmě vyroben podomácku. Výbušné zařízení označila za „slabé“, přesto ale dokázalo zranit šest lidí, a to především úlomky skla. Na fotografiích z místa nejsou vidět rozsáhlé škody.

Mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk označil ruské tvrzení o ukrajinském útoku na velitelství ruské flotily za provokaci. „Osvobození Krymu od okupantů bude probíhat jinak a mnohem efektivněji,“ podotkl.

Všechny slavnostní akce plánované v Sevastopolu u příležitosti Dne námořnictva, který Rusko každoročně slaví poslední červencovou neděli, byly z bezpečnostních důvodů zrušeny, píše ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC.

„Prosím, zachovejte klid a pokud možno zůstaňte doma,“ dodal Razvožejev. Okolí velitelství Černomořské flotily teď hlídkují policisté.

Oslavy kvůli bezpečnosti zrušili jen s Sevastopolu, ostatní města ve svých plánech pokračují. V Petrohradu by se přehlídky ke Dni námořnictva měl účastnit ruský prezident Vladimir Putin.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. Západ tehdy odsoudil roli Moskvy v povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

X X X

Nacher Fialovi: Spojila vás jen nenávist vůči Babišovi. To lidem účty nezaplatí, vyčetl Nacher vládě

Koaliční vláda pěti stran nemá stejný ideologický základ. Proto se nyní projevuje nesoulad při hledání řešení, jak lidem pomoci s negativními dopady rekordního růstu cen energií, ale i dalšího zboží každodenní potřeby. Myslí si to opoziční poslanec Patrik Nacher (za ANO), podle něhož je to jeden z důvodů, proč vláda Petra Fialy (ODS) ztrácí přízeň voličů. S tím však nesouhlasí poslanec vládní ODS Jan Bureš. „Je to daň za vládnutí, musíte dělat opatření, která nebudou populární,“ řekl v Partii PLUS na CNN Prima NEWS.

„Najednou je vidět, že jednotlivé strany ve vládě se liší, že je nespojuje ideologický základ. Jeden by chtěl zvýšit daně, druhý by s nimi nechtěl hýbat. Spojila je jen nenávist zvnějšku, ale to lidem účty nezaplatí,“ řekl v Partii PLUS Patrik Nacher s tím, že nenáviděnou osobou je šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Jeho odstranění z čela kabinetu prý bylo jedinou motivací, proč se strany současné vládní koalice po volbách spojily.

 A to se podle Nachera podepsalo na propadu jejich volebních preferencí nebo na tom, že se vládní strany nejsou schopny shodnout na různých tématech. Poslanec ODS Jan Bureš s tím ale nesouhlasil. „Je to daň za vládnutí. Musíte dělat opatření, která nebudou zvyšovat inflaci a která nebudou populární. Holt se pak stává, že lidé v průzkumech vám nefandí. Pro každého politika jsou hlavním průzkumem volby. Ty průzkumy jsou ukazatelem, ale neměli bychom se jich striktně držet,“ oponoval.

Letocha: Čekal jsem to horší

Bureš také zdůraznil, že věci, které jsou důležité pro schopnost kabinetu vládnout, procházejí. „Tam ta většinová shoda je. V Česku to jinak nejde než vládnout v koaličním projektu. Menší strany mají zkrátka požadavky, které se větším nemusí líbit. Je proto potřeba najít rozumný kompromis,“ dodal.

Největší propad voličské přízně zaznamenalo hnutí STAN, které by se nyní podle agentury Median ani nedostalo do Poslanecké sněmovny. Průzkum mu přisoudil jen 4,8 procenta hlasů.

 „Já to beru jako odrazový můstek k lepším volebním preferencím. Upřímně jsem si myslel, že nám to voliči nastaví ještě nižší. Pracujeme na tom, abychom přízeň voličů zase získali. Je před námi mnoho úkolů a práce a věřím, že to bude zase na vzestupné trajektorii,“ řekl v Partii PLUS Petr Letocha, poslanec hnutí STAN.

Manželství jen pro muže a ženu?

Politici debatovali o možném schválení sňatků stejnopohlavních párů. A právě to je téma, u něhož ve vládní koalici nepanuje shoda. „Ještě před volbami bylo všem jasné, že strany neměly jednotný názor na toto téma. Většina lidí za Starosty je pro. Ve 21. století bychom měli právo narovnat, ať už mají lidé jakoukoli orientaci,“ řekl Letocha.

Podle Patrika Nachera sňatky stejnopohlavních párů ve Sněmovně většinu nenajdou. „Většina Sněmovny nepodpoří sňatek stejnopohlavních párů, stejně jako já. Subjekty, které to podporovaly, ve volbách propadly. Jako Piráti. Já myslím, že to neprojde. V této době jít do kulturních válek smysl nedává,“ prohlásil.

Poslankyně SPD Marie Pošarová by v otázce sňatků byla pro úpravu Ústavy. „Jsme pro to, aby bylo ústavně zakotveno, že manželství je jen pro muže a ženu,“ řekla v Partii PLUS na CNN Prima NEWS. Podle Nachera je falešné nazývat sňatky stejnopohlavních párů manželstvím pro všechny. „Není to manželství pro všechny. To by znamenalo, že se můžeme brát tři lidi, příbuzní a podobně. Tak to není. Je to pro stejnopohlavní páry a já s tím konzistentně nesouhlasím,“ zdůraznil.

X X X

Cesty Polska a Maďarska se kvůli válce na Ukrajině rozešly, přiznal Morawiecki

Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán.

Polský premiér Mateusz Morawiecki se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem na summitu Visegrádské skupiny v polském Lublinu (11. září 2020) | foto: AP

„Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4). Jejími členy jsou kromě Polska a Maďarska také ČR a Slovensko.

Varšava a Budapešť byly dosud v rámci V4 blízkými spojenci. Shodovaly se mimo jiné na kritice Evropské unie, která proti nim vede řízení pro porušování principů vlády práva.

Morawiecki dále uvedl, že Polsko se války na Ukrajině neúčastní, stejně jako mnoho dalších zemí se však snaží pomoci Ruskem napadené zemi přežít a zajistit její svrchovanost.

Orbánova vláda udržuje nadále úzké vazby s Moskvou, připomněla agentura DPA. V projevu z minulého týdne Orbán řekl, že Maďarsko se války „mezi dvěma slovanskými národy“ chce držet stranou. Poláci mají podle něj pocit, že je to i jejich válka a že se jí téměř sami účastní.

X X X

Letité vyhnanství skončilo. Baku začalo vracet uprchlíky do Karabachu

Ázerbájdžán v posledních týdnech zvýšil tlak na Arménii ohledně stahování jejích jednotek z Náhorního Karabachu. Arménie totiž přislíbila, že své zbývající vojáky odvolá nejpozději v září. Do vesnic v okolí Karabachu se začali vracet etničtí Azerové, kteří prchli před třiceti lety.

 Ázerbájdžán se v první vlně chystá osídlit území v oblasti Zangilanu, jednoho z měst v okolí Karabachu, které předloni získal zpět v šestitýdenní válce s Arménií, při které zahynulo více jak 6 500 lidí. Pro zemi oplývající ropným bohatstvím se jedná o symbolický okamžik, který nazývá „Velkým návratem“.

Ze Zangilanu ležícího nedaleko íránských hranic uprchlo v roce 1993 více než 30 000 etnických Azerů. Podle prezidentova zmocněnce pro Náhorní Karabach Vahida Hadžijeva se prozatím vrátilo zhruba 60 lidí. Pro rozhlasovou síť Voa News pak uvedl, že do zmíněné oblasti se v nejbližších dnech navrátí dalších 41 rodin, konkrétně do vesnice Agali.

Na podzim roku 2020 se Ázerbájdžán a Arménie podruhé pustily do války o kontrolu nad Karabachem. Boje ukončila až dohoda o příměří zprostředkovaná Ruskem. Na základě této dohody se Arménie vzdala částí území, které po desetiletí kontrolovala. Rusko do oblasti vyslalo přibližně 2 000 mírových sil, které mají dohlížet na tamní křehké příměří.

Ázerbájdžánská vláda se zavázala, že navrátilcům zajistí pracovní místa. V Agali již také postavila desítky domů vybavených solárními bateriemi, zbrusu novou školu i mateřskou školku. Během následujících měsíců by měla být vesnice plně zalidněna.

„Jsme šťastní, že jsme zpátky,“ řekla pro francouzskou tiskovou agenturu Agence France-Presse 64letá Mina Mirzojevová. „Tohle je naše vlast, naše rodná země.“ Rahilya Ismayilová vyprávěla, jak v roce 1993 se svými dětmi přebrodila řeku do Íránu a bojovala o holý život, aby se zachránila před arménskými vojáky.

„Kéž se všichni uprchlíci vrátí do svých domovů, stejně jako my. Utekla jsem tehdy z vesnice se svými čtyřmi dětmi, a dnes jsem zpět se svou velkou rodinou a devíti vnoučaty,“ dodala Ismayilová. Baku dále slíbilo, že na obnovu poničených oblastí vyčlení velké finanční částky. Vzhledem k rozsahu devastace a nebezpečí min však zůstává rozsáhlý návrat uprchlíků prozatím vzdálenou perspektivou.

Jerevan chystá stahování

Doutnající konflikt v Zakavkazsku stále ještě není definitivně zažehnán. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev si 15. července před setkáním ministrů zahraničí obou znepřátelených zemí v Tbilisi stěžoval, že arménské jednotky příměří porušují. „Přestože od války uplynul rok a osm měsíců, Arménie bohužel ještě nesplnila závazky, které na sebe byla nucena vzít,“ uvedl tehdy ve svém oficiálním prohlášení.

„Jsme vítězná země a obnovili jsme naši územní celistvost. Pokud Arménie nehodlá stáhnout své ozbrojené síly z území Ázerbájdžánu, pak by nám to měla dát jasně najevo a my zvážíme další kroky,“ čílil se Alijev.

Jerevan se nyní chystá na stažení své armády z Karabachu. Šéf bezpečnostní rady Armen Grigorjan 19. července pro arménské státní médium Armenpress uvedl, že všichni branci se do konce září vrátí z Karabachu domů a na území separatistické republiky už nebudou žádní další posíláni.

Vojenská služba je v Arménii povinná. Každý muž je od svých 18 let povinen sloužit dva roky. Při ozbrojeném konfliktu byla většina branců poslána do oblasti Karabachu. „Po uzavření příměří a vyslání mírového kontingentu Ruské federace je stažení jednotek Ozbrojených sil Arménské republiky z Karabachu logické,“ uvedl Grigorjan.

„Poslední branci budou propuštěni do 30. srpna, pak již nebudeme do Republiky Arcach (mezinárodně neuznávaný stát arménských separatistů na území Náhorního Karabachu, s Arménií ji spojuje Lačinský koridor, pozn. redakce) žádné další brance posílat,“ potvrdil plukovník Sahak Sahakjan.

Arménský premiér Nikol Pašinjan dokonce uvedl, že Arménie je připravená ponechat Arcach „bez ochrany“. Podle portálu Eurasianet si ovšem separatisté budou i nadále udržovat vlastní armádu, která je úzce propojená s arménskými ozbrojenými složkami .

Hlavní záruku před dalším ázerbájdžánským postupem by však měl představovat ruský kontingent. I přes jeho přítomnost ovšem letos v březnu ázerbájdžánské síly obsadily nové území kolem vesnice Paruch, které je obývané Armény a chráněné ruskými mírovými jednotkami.

„Události v Paruchu byly hrubým porušením trilaterálního prohlášení z 9. listopadu 2020,“ uvedl Grigorjan. Přítomnost ruských mírových sil podle něj dokazuje existenční ohrožení, které hrozí arménským obyvatelům Karabachu. „Ruské mírové síly mají klíčový význam pro zajištění bezpečnosti Arménů z Náhorního Karabachu,“ dodal.

X X X

Doživotně odsouzený vrah si vymohl ve Štrasburku právo na držení pornografie pro masturbaci v cele

 Doživotně odsouzený vrah si vymohl u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) právo držet časopis s obrázky heterosexuálního styku dospělých v rámci svého soukromého života v cele.  Jednotné evropské pojetí morálky neexistuje, uvedl Soud. Nikoli, státy podepisují úmluvy o omezení distribuce pornografie, zatímco přístup k ní se tímto ve vězení stává právem, napsal v disentním stanovisku polský soudce Krzystof Wojtyczek v případu Chocholáč v. Slovensko.

Za kárné řízení s Chocholáčem bylo Slovensko odsouzeno pro porušení Úmluvy. Rozsudek byl zveřejněn ve Štrasburku 7. července 2022. Úplný rozsudek je zde.

Stěžovatelem u Evropského soudu pro lidská práva byl Slovák Roman Chocholáč narozený v roce 1989, odsouzený na doživotí. Trest dostal za dvojnásobnou brutální vraždu své tety a sestřenice v roce 2009.

V době incidentu byl umístěn ve věznici Ilava na samotce, v cele s nejpřísnějším režimem určeným pro doživotně odsouzené. V roce 2013 u něho byl v rámci prohlídky cely nalezen populární týdeník. Uvnitř časopisu pak byly vlepené obrázky vystříhané z časopisu pro dospělé. Šlo o legálně prodávaný časopis zobrazující „klasický heterosexuální pohlavní styk mezi dospělými muži a dospělými ženami“, uvádí Evropský soud pro lidská práva fakta případu.

Kde vládne homosexualita, je alternativou masturbace

S odkazem na ustanovení slovenského trestního zákona a zákona o vězeňství byly obrázky shledány pornografií a vězeň byl kvůli ohrožování mravnosti povolán ke kárnému řízení. „Stěžovatel ve své obhajobě zdůraznil, že na obrázcích je zachycen heterosexuální styk dospělých, který je v souladu s přírodou a že se pro tuto orientaci svobodně rozhodl. Obrázky byly určeny pro jeho vlastní potřebu, byly vlepeny do časopisu, který mu patřil a byly a součástí jeho soukromého života. Měly na něj uklidňující a pozitivní dopad, zvláště když byl vyloučen ze společenského života,“ cituje Soud z kárného řízení s odsouzeným vrahem.

„Skutečnost, že někdo považoval obrázky za urážlivé, neznamená, že by jejich držení mělo být trestné. Ohrožení morálky je třeba vnímat ve světle převládajícího prostředí – v jeho případě oddělení pro doživotní vězně, kde homosexualita převládala, ale nebylo proti ní zasahováno, a – jak tvrdil stěžovatel – byla dokonce podporována vězeňské úřady. Vzhledem k tomu, že je stěžovatel heterosexuální orientace, měl za to, že byl diskriminován, a tvrdil, že žádný zákon neporušil,“ popisuje Soud události, které předcházeli stížnosti ve Štrasburku.

Ústavní soud: Neaplikovatelné

Ještě v roce 2013 byl uznán kárně vinným, odvolání bylo zamítnuto. „Stěžovatel se následně domáhal svých práv u Ústavního soudu, kde pokračoval v předkládání předešlých argumentů,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva: Nešlo o zoofilii ani o dětskou pornografii, ani jiné patologické jevy ve vztahu k trestnímu právu, nýbrž o „obyčejný heterosexuální styk dospělých“.

Jak dále odsouzený uvedl, používal obrázky k podpoře masturbace ve stresu: „Stěžovatel také poznamenal, že u heterosexuálního muže ve vězení vede úplná izolace od opačného pohlaví k osamělosti, stresu, úzkosti a agresi. Sebestimulace sloužila jako nástroj ke snížení těchto negativních účinků, zvláště když byla inspirována explicitním materiálem. Ve vězeňském prostředí nebyl zaznamenán žádný případ, kdy by takový materiál vyvolal agresivní nebo jinak negativní chování, naopak zákaz přístupu k materiálu by k takovému chování mohl vést.“

V nálezu slovenský Ústavní soud v roce 2017 shledal, že na případ je neaplikovatelný článek 10 Úmluvy – právo přijímat informace. Podle Ústavního soudu by na případ byl aplikovatelný článek 8 Úmluvy – právo na soukromý život, pokud by však na výjevech z časopisu byl sám odsouzený.

Vláda: Vězení je omezení včetně pohlavního života

V listopadu 2017 podal Roman Chocholáč stížnost na Slovensko k Evropskému soudu pro lidská práva pro porušení Článků 10 a 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Uvedl, že cela představuje jeho domov a místo, kde vede intimní život bez jakékoli možnosti styku s opačným pohlavím. Jelikož je heterosexuál, jedinou možností je autostimulace. Dále zpochybnil neomezenou možnost vězeňského personálu zasahovat do jeho sexuálního života odebráním obrázků.

S tím ovšem ve stanovisku k Evropskému soudu pro lidská práva nesouhlasila slovenská vláda, která vycházela ze závěrů slovenského Ústavního soudu, a to v tom smyslu, že „vzhledem k tomu, že předmětný materiál nezobrazoval stěžovatele ani žádnou scénu z jeho vlastního intimního života, vymykal se z jeho práva na respektování soukromého života“.

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Pxhere

„Odpykání trestu odnětí svobody s sebou nese omezení toho, jak může osoba vést svůj soukromý život, včetně sexuálního života. Stěžovatel neprokázal, že nebyl schopen provozovat autoerotiku, aniž by porušil příslušná pravidla. Plošný zákaz přístupu k pornografii neměl podle jejich názoru žádné konkrétní důsledky pro stěžovatelův sexuální život, duševní zdraví nebo pohodu, které by bylo možné kvalifikovat jako zásah do jeho práva na soukromí,“ cituje Soud vládní stanovisku.

Soud: Nelze nalézt jednotné evropské pojetí morálky

Podle Evropského soudu pro lidská práva v projednávané věci vláda ve shodě s Ústavním soudem „vycházela z cílů ochrany mravnosti, předcházení nepořádku a ochrany práv a svobod druhých“. „Soud v této souvislosti především podotýká, že zákonné ustanovení, na jehož základě byl zásah proveden, směřuje pouze k ochraně mravnosti, nikoli však pořádku nebo práv či svobod druhých,“ uvedl Soud s tím, že morálka je zde používána jako příliš obecný pojem. „V rozsahu, v jakém pojmy morálka, pořádek a práva a svobody jiných předpokládají účast třetí osoby, se tedy nejeví jako relevantní pro skutkový stav projednávané věci,“ shledal Soud.

Poté Soud zkoumal, zda zásah proti doživotně odsouzenému vrahovi byl nezbytný. „S ohledem na jeho trest a organizaci slovenského vězeňského systému je stěžovatelův stav zbavení jakéhokoli přímého intimního kontaktu dlouhodobý, ne-li trvalý. Nic nenasvědčuje tomu, že by stěžovatel byl někdy odsouzen za sexuální trestný čin nebo trpěl jakýmkoli stavem, ve kterém by dotyčný materiál mohl vyvolat násilné nebo jinak nevhodné chování. Kromě toho neexistuje žádný náznak, že by dotyčný materiál obsahoval nějaké prvky zakázané zákonem jako takové. Naopak, materiál tohoto druhu je běžně dostupný prostřednictvím  distribuce tisku dospělé populaci v žalovaném státě i mimo něj. Z dostupných informací vyplývá, že materiál byl uchováván v soukromé sféře žalobce a byl určen výhradně pro jeho individuální a soukromé použití, zejména v jeho cele, v níž byl jediným obyvatelem,“ shrnul fakta Soud.

„Pokud jde o dotčené veřejné zájmy, a zejména o ochranu mravnosti, Soud poznamenává, že v právních a společenských řádech smluvních stran nelze nalézt jednotné evropské pojetí morálky. Pohled na požadavky morálky se čas od času a místo od místa liší, zejména v současné době, která je charakterizována dalekosáhlým vývojem názorů na toto téma. Státní orgány mají díky svému přímému a nepřetržitému kontaktu s vitálními silami svých zemí v zásadě lepší pozici než mezinárodní soudce, aby se vyjádřily k přesnému obsahu těchto požadavků, jakož i k ,nezbytnosti omezení´ nebo ,pokutě´, které mají tyto požadavky splnit,“ uvedl doslova Soud.

Soud: Obecný zákaz neumožňuje posoudit přiměřenost

Pokud jde o prevenci pořádku ve vězení, nebylo předloženo nic, co by nasvědčovalo, že držení časopisu pro dospělé pořádek ohrozilo, uvedl dále Evropský soud pro lidská práva. Za těchto okolností nelze podle Soudu ani posouzení Ústavního soudu Slovenska akceptovat jako skutečné zvažování konkurenčních individuálních a veřejných zájmů.

„Napadený zákaz tak představoval obecné a nerozlišující omezení neumožňující požadované posouzení proporcionality v jednotlivém případě,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva s tím, že Slovensko porušilo u vězněného vraha článek 8 Úmluvy, tedy právo na soukromý život a musí mu vyplatit 2 600 euro za nemajetkovou újmu.

Soudce: Přístup k pornu v cele se stává prima facie právem

Ostrý odlišný názor napsal v disentu k rozhodnutí Soudu polský soudce Krzystof Wojtyczek, který upozornil na stávající mezinárodní úmluvy o potlačování oběhu pornografie a obscénních materiálů, které národní státy podepisují, avšak soudci k nim vůbec nepřihlédli. „Slovensko je smluvní stranou Mezinárodní úmluvy o potlačování oběhu a obchodování s obscénními publikacemi. I když tato smlouva nevyžaduje, aby státy kriminalizovaly držení pornografického materiálu, vyžaduje, aby státy přijaly opatření zaměřená na potlačení oběhu takového materiálu,“ nastolil polský soudce příklad rozcházejících se slov a činů.

Disentující soudce Wojtyczek Foto: Veřejná žaloba

Proti pornografii vydala několik rezolucí i Rada Evropy, která je zřizovatelem Evropského soudu pro lidská práva, jakožto i Evropský parlament. „Přijetí těchto nástrojů s sebou nese závěr, že po období poznamenaném tendencí k dekriminalizaci pornografie nyní narůstá mezinárodní tendence rozšiřovat rozsah kriminalizace pornografie,“ napsal polský soudce doslova.

„Závěrem musím poznamenat, že rozsudek je založen na implicitním předpokladu, že jakékoli omezení svobody vězňů představuje zásah do článku 8, který musí být odůvodněný a musí splňovat všechna kritéria stanovená v odstavci 2 uvedeného článku. Přístup k pornografii ve věznicích se stává přinejmenším prima facie právem, neboť jakékoli jeho omezení vyžaduje splnění kritérií uvedených v článku 8 a dále individuální odůvodnění založené na posouzení proporcionality případ od případu,“ uzavřel svůj disent polský soudce Krzystof Wojtyczek. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Je potrat lidské právo, či vražda? Poslanci se neshodnou, zákon měnit nechtějí

V názoru na potraty nejsou čeští poslanci jednotní. A to mnohdy ani v rámci jednotlivých partají. Redakce iDNES.cz oslovila všechny poslance s otázkou, zda je interrupce zabitím dítěte. Podle některých je potrat lidské právo, jiní tvrdí, že interrupce je zmařením lidského života. Legislativu však téměř nikdo měnit nechce. A to ani směrem ke zpřísnění, ani k rozvolnění podmínek.

Čím dál více zemí mění v posledních letech svůj přístup k potratům. Ve Spojených státech amerických v červnu zrušil Nejvyšší soud USA ústavní ochranu práva žen na interrupci, v Polsku je na podzim 2020 fakticky zakázala vláda. Další země, například Španělsko či Irsko, naopak podmínky uvolňují.

Na situaci ve světě reaguje Evropská unie. Europoslanci žádají rozšíření unijní listiny o právo na potrat. Redakce iDNES.cz proto oslovila všechny poslance napříč stranami s otázkou, zda považují potrat za vraždu a zda by bylo podle nich na místě nějak měnit zákon v České republice.

Z 200 poslanců se jich vyjádřilo 67. Ačkoliv se názory na umělé přerušení těhotenství napříč partajemi různí, legislativu by žádný ze zákonodárců neměnil.

Tajemství vzniku člověka

Výraznými kritiky interrupce jsou dlouhodobě členové KDU-ČSL. K tématu se v anketě iDNES.cz vyjádřilo celkem sedm lidoveckých poslanců.

Předseda strany Marian Jurečka označil již v minulosti potrat za zabití člověka. S jeho slovy souhlasí poslankyně Pavla Golasowská. „Interrupce je zabití člověka nejen podle mě, je to holý fakt a jakýkoliv jiný názor na tom nic nezmění,“ napsala. Poslanci Antonín Tesařík a Nina Nováková označují interrupci za „vědomé zmaření existence lidského život

Interrupce v číslech Počet uměle ukončených těhotenství v Česku rok od roku klesá. V roce 2010 lékaři provedli téměř 24 tisíc interrupcí. V roce 2015 se provedlo 20 374 potratů. V roce 2019 v Česku lékaři vykonali asi 17 800 interrupcí. Podle dat ÚZIS se nejvíc interrupcí provádělo na přelomu 80. a 90. let. V roce 1988 lékaři ukončili 110 tisíc těhotenství.

I podle jejich stranického kolegy Aleše Dufka je potrat zabitím. „Tajemství vzniku člověka je obrovské a nemám právo do tohoto vzniku uměle zasahovat,“ dodal.

Poslanci Marek Výborný i Hayato Okamura na otázku odpověděli, že „lidský život si zaslouží ochranu od přirozeného počátku, tedy početí až po přirozenou smrt.“

Všichni lidovci však nevnímají interrupce tak kriticky. Michael Kohajda nesouhlasí s tím, že je interrupce zabitím člověka. Tento názor je podle něj zjednodušující. Dodal, že respektuje názory obou stran.

„Jedná se o celospolečenskou otázku, na jejímž zodpovězení se nedokážou shodnout ani odborníci z řad lékařů, etiků a sociologů. Učinit jednoznačný závěr je o to složitější, jelikož musíme k jednotlivým případům přistupovat individuálně,“ poznamenal.

Potrat je soukromá věc ženy

Většina poslanců ale hodnotí současnou legislativu jako vhodně nastavenou – není ani příliš liberální, ani příliš restriktivní. V každé straně se objevují jen ojedinělí odpůrci. Například občanští demokraté většinou uvádějí, že nejsou příznivci potratů, respektuji ale právo žen se v těžké situaci pro tento krok rozhodnout.

„Já osobně bych k takovému kroku nepřistupoval, ale ctím právo každé ženy dojít k tomu správnému rozhodnutí. Pokud jde o legislativu, nejsem přítelem ad hoc změn. Neměnil bych ji,“ uvedl třeba poslanec ODS Martin Major.

„Přiznám se, že v tomto ohledu nemám ze své laické pozice jasno,“ uvedl zase jeho stranický kolega Pavel Staněk na dotaz, zda je potrat vražda. „Myslím, že v Česku máme v tomto směru legislativu nastavenu dostatečně liberálně, aby interrupce pomáhaly řešit závažné zdravotní problémy či životní situace, do níž se žena může dostat. Zároveň jsem ale přesvědčen, že tento nástroj by neměl být zneužíván jako snadné řešení nekomfortní situace tam, kde k tomu nejsou skutečně vážné důvody,“ dodal s tím, že svoboda rozhodnutí ženy má být však zachována.

Kontroverznější pohled na věc má Josef Flek ze STAN. „Otázka je to těžká. Byl jsem vychováván v křesťanské rodině a také si uvědomuji, že v dnešní době počít a přivést na svět zdravé dítě je vlivem vnějších vlivů někdy dost obtížné,“ řekl.

Jako zdravotník dle svých slov ví, že podstoupení potratu je věcí těhotné ženy. Pokud by šlo o její ohrožení na životě či poškození plodu, je interrupce pochopitelná. „Ty povrchní však s ohledem nejen na propracovaný sociální systém České republiky vnímám spíše odmítavě. Můj osobní názor ale je, že česká legislativa je v tomto směru vyhovující a není potřeba ji měnit,“ dodal.

Drtivě však ve straně převažuje názor, že interrupce jsou soukromou věcí ženy. „Potratová politika je v České republice nastavena správně, není třeba nic ani zpřísňovat, ani liberalizovat. Všeobecně ji považuji za součást komplexní péče o reprodukční zdraví, která snižuje úmrtnost, nebo případně i psychické utrpení žen v nechtěném těhotenství,“ uvedla například poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková ze STAN.

Bolestivé rozhodnutí

Poslanci Pirátů vnímají potrat jako zákrok, na který by ženy měly mít právo. Jakub Michálek na interrupci nahlíží jako na povolený lékařský úkon, kde jediným člověkem pod zákonnou ochranou je žena. „Umělé přerušení těhotenství je obtížné a často bolestivé rozhodnutí. Může ho udělat pouze sama žena či pár, a to podle toho, co jí říká svědomí. Ne, co jí diktuje někdo jiný,“ napsal. Snahy o absolutní zákaz potratů označuje za pomýlené.

Potraty v české legislativě V České republice pravidla pro výkon interrupcí nestanovuje zákon, ale prováděcí vyhláška. Vešla v platnost v roce 1986 v a od té doby platí beze změn. Podle vyhlášky interrupci není možné podstoupit opakovaně, pokud neuplynulo alespoň šest měsíců. Výjimkou je, pokud žena alespoň dvakrát rodila, dovršila 35 let věku nebo je podezření, že žena otěhotněla v důsledku trestné činnosti.

Poslankyně Olga Richterová uvedla, že ač je věřící, považuje za hrubou demagogii tvrdit, že lidská bytost vzniká ve vteřině, kdy dojde k oplození vajíčka a tedy že jsou veškeré interrupce v jakýkoliv čas zabitím člověka.

„Pokud to myslí bojovníci proti potratům vážně se zájmem o rodiny a děti, pak by se měli primárně zaměřit na podporu rodinné politiky, zlepšování podmínek pro založení rodiny a osvětu, včetně na faktech založené sexuální výchovy,“ vzkázala Richterová.

Dva ze tří členů TOP 09, kteří v anketě odpověděli, také plně věří v právo na potrat. Podle poslance Michala Zuny by bylo zanesení práva na potrat do evropské legislativy důležitým symbolickým krokem. A to především v souvislosti s děním v USA nebo Polsku.

Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová míní, že ač je rozhodnutí o podstoupení interrupce bolestivé rozhodnutí ženy, musí na něj mít právo.

O něco kritičtěji se k interrupcím vyjádřil Matěj Ondřej Havel, který ho označil za mimořádné řešení pro mimořádné situace. „Za mimořádnou situaci ale nepovažuji např. nechtěné těhotenství způsobené nezodpovědným chováním,“ tvrdí.

Shoda s opozicí

V podobném duchu se vyslovili i zástupci opozičních stran. Třeba všech šestadvacet poslanců za hnutí ANO, kteří v anketě odpověděli. „Já jsem v tomto liberální a myslím si, ze je především na ženě, jak se k tomu postaví. Obecný trend, kdy lidé radí druhým, jak mají žít, mi konzistentně vadí. Myslím, že u nás je legislativa v pořádku, nezaznamenal jsem větší problémy,“ uvedl třeba Patrik Nacher.

Exministryně Taťána Malá upozorňuje, že omezování interrupcí povede spíše k provádění zákroků mimo lékařská zařízení. Její stranická kolegyně Jana Hanzlíková zase míní, že současná pravidla jsou nastavená dobře, bylo by ale dobré počty potratů snižovat díky osvětě a užívání antikoncepce.

Zda je interrupce zabití, se však poslanci ANO neshodnou. „V každém případě je to přerušení vznikajícího života, protože ukončíte vývoj nového života. Legislativu bych neměnila, interrupci beru jako nutné zlo,“ míní Margita Balaštíková.

„Jsem zdravotník a interrupci neberu jako zabití člověka,“ říká oproti tomu Andrea Babišová.

A obdobný názor zastávají i oslovení zástupci SPD. „Není žádný důvod měnit v ČR legislativu, omezení by vedlo akorát k potratové turistice do zemí, kde by byla interrupce umožněna, nebo provádění k těchto výkonů nelegálně, což by vedlo k ohrožení zdraví a života žen. To, co se děje v USA, je krok zpět,“ uvedla třeba Karla Maříková.

Jiný názor zastává pouze poslanec Vladimír Zlínský. Podle toho nejsou společensky přijatelné krajní názory ani na jedné straně spektra. „Z hlediska legislativy by bylo vhodné se zamyslet, zdali neřešit ‚potratovou turistiku‘ cizinek,“ napsal.

Jednou za půl roku

Ačkoliv je česká legislativa ve srovnání se řadou zemí spíše liberálnější, přesto si i ona najde své kritiky ze strany odborníků. Na žádost matky lze ukončit těhotenství do dvanáctého týdne těhotenství, v případě doporučení od lékaře pak do 24. týdne. V případě závažných problémů s plodem či zdravotních obtíží ženy pak kdykoliv.

Problémem je, že není možné podstoupit interrupci opakovaně, pokud neuplynulo alespoň šest měsíců nebo žena nesplňuje jednu z výjimek. „Půlroční rozestup postrádá z medicínského hlediska absolutně jakýkoli význam,“ míní například gynekolog Vladimír Dvořák.

X X X

Bouzková získala v Praze svůj první titul na okruhu WTA. Potapovovou ve finále zdolala 6:0 a 6:3

Tenistka Marie Bouzková triumfovala na letošním turnaji Livesport Prague Open a připsala si první vítězství na okruhu WTA v kariéře. Nasazená osmička v neděli deklasovala ve finále na tvrdém povrchu v areálu pražské Sparty ve Stromovce Rusku Anastasii Potapovovou 6:0, 6:3. Turnajovou sedmičku zdolala po hodině a 11 minutách, v tomto týdnu Bouzková v Praze neztratila ani jeden set.

 Čtyřiadvacetiletá Bouzková získala premiérový titul při čtvrté finálové účasti. Navázala na úspěšné vystoupení ve Wimbledonu, kde došla do čtvrtfinále, a celkem vyhrála devátý z deseti z posledních zápasů.

O tři roky mladší Potapovovou porazila i ve druhém vzájemném zápase. Ruska ztratila ve finále sedm z osmi servisů a udělala pět dvojchyb.

Proměněný mečbol Marie Bouzkové

Bouzková měla výtečný vstup do utkání a díky třem prolomeným servisům se dostala do vedení 5:0. Potapovová několikrát reklamovala nezahlášený aut, během přestávky schovala hlavu do ručníku, hrozbu kanára přesto po odehraných 27 minutách neodvrátila. Ruska ztratila set vůbec poprvé na turnaji.

Před druhou sadou opustila rodačka ze Saratova na několik minut kurt, ani to jí ale nepomohlo. Stále se trápila na podání a ztratila prvních šest míčků. Poté co 59. hráčka světa ztratila i šesté podání po sobě, prohrávala 2:3. Bouzková následně brejk potvrdila a dotáhla duel k životnímu vítězství. Na lavičce ho s ní později oslavil i její mladší bratr.

„Tím, že jsem vyhrála svůj první titul na domácí půdě, jsem si splnila sen. Moc jsem si užila hraní před domácím publikem. Chci poděkovat všem, co jste mi přišli v posledních dnech fandit. Je to moje první vítězná řeč, omlouvám se, jestli není úplně nejlepší,“ smála se v pozápasovém rozhovoru na kurtu Bouzková.

X X X

Oblíbené sluníčko, bakalářka či dobrodružná duše. Kdo je na Wimbledonu zářící Bouzková?

Před Wimbledonem by to chtělo sebrat hodně odvahy, abyste prohlásili, že z tradičně silné české ženské party v soutěži singlu nejdále dojde Marie Bouzková. Tenistka, která se zatím na grandslamech chovala dosti nenápadně. Těžko by se ale hledala hráčka z tenisové túry WTA, která by usměvavé „Marušce“ čtvrtfinále nepřála.

Bouzková disponuje mixem vlastností, které ji předurčují k tomu, aby byla světovou celebritou. Není stydlivá, naopak se i před publikem velmi ráda rozpovídá – angličtina jí nedělá vůbec žádný problém i proto, že je doma spíše na americké Floridě než v Česku. Pohledná, pokud zrovna neservíruje nebo nedobíhá úder soupeřky vždy usměvavá, zachovává si nadhled. Není tou hráčkou, jež by chováním na kurtu drásala protivnice. I jim je sympatická, protože maximálně ctí sportovního ducha. Do toho oslňuje originální hrou, která se těžko přirovnává k jiné tenisové personě.

 

K většímu věhlasu chyběl pražské rodačce výraznější úspěch. Na okruhu WTA stále čeká na premiérový titul, na grandslamech se před letošní výpravou do Wimbledonu dostala nejdál do druhého kola. Před několika týdny na Roland Garros tuto bilanci mohla vylepšit, jenže musela odstoupit kvůli pozitivnímu testu na covid.

Proto svět zpozorněl až teď. Velká část fanoušků objevuje 23letou Češku díky jejímu představení na nejslavnějším tenisovém turnaji. I pro tuzemské příznivce je velkým překvapením, že si místo ve čtvrtfinále Wimbledonu zajistila zrovna Bouzková a ne loňská finalistka Karolína Plíšková, dvojnásobná šampionka Petra Kvitová nebo Barbora Krejčíková, která byla ještě na konci února světovou dvojkou.

Hrát tenis pro radost

Ale těžko by se hledal někdo, kdo by životní úspěch ve všech ohledech sympatické profesionálce nepřál. I v osmifinále proti Caroline Garcíaové lidé na tribunách dvorce číslo dva náležitě ocenili srdce bojovnice, jež okouzlila zejména jedním magickým úderem. Když po setech 7:5 a 6:2 dokončila práci, neubránila se slzám dojetí.

„Vždycky jsem doufala, že se mi v kariéře něco podobného přihodí. Krása. Lidé byli neskuteční. Pomohli mi, dávali mi spoustu energie. Díky nim je tahle chvíle ještě výjimečnější. Připadalo mi, že hraju doma. Uvědomila jsem si, že jsem právě tam, kde chci zrovna být. Je to nejlepší pocit na světě,“ vykládala později se svým typickým sluníčkovým úsměvem.

V All England Clubu udivuje zejména tím, že prakticky nedělá chyby. Proti Garcíaové jen čtyři nevynucené. Připomíná zeď, která s otravnou vytrvalostí vrací míček tam, odkud přišel. Neznervózňuje ji, že se ocitla v zatím nepoznané pozici. „Na kurtu potřebujete udržovat plnou koncentraci. Nebrat si příliš výjimečnost okamžiku. Tenis hraju pro radost,“ popisovala.

 Že hraje zejména pro radost a nekoluje jí v žilách žádná zlá krev, dobře ví i její sokyně. Už v roce 2020 obdržela cenu Karen Krantzckeové za fair play, o které svými hlasy rozhodují právě soupeřky.

Výtečné renomé jí zajišťuje také to, že i přes náročný tenisový program úspěšně zakončila dálkové bakalářské studium se zaměřením na sportovní marketing a management na Indiana University East. Případně fakt, že kromě angličtiny a češtiny zvládá i španělštinu a němčinu. Vedle toho může sbírat plusové body rovněž za lásku k tanci – před časem přiznala, že navštěvovala lekce swingu, waltzu, rumby a tanga. Nebo díky dobrodružné povaze. Zatímco ostatní hráčky míří po sezoně do oblíbených dovolenkových destinací, Bouzkové není cizí, aby se sama vypravila na Aljašku.

Momentálně zažívá jiný typ dobrodružství, velmi příjemný. O pokračování – nebo nepokračování – nečekané wimbledonské jízdy rozhodne úterní duel na centrkurtu s Tunisankou Ons Džabúrovou.

Jeden škraloup však může na londýnském grandslamu Bouzková nalézt. Letos se na něm kvůli neúčasti ruských a běloruských tenistů neudělují žádné body. Kdyby byla situace standardní, Češka by byla katapultována ze současného 66. místa vzhůru. Ještě nad kariérní maximum, kterým bylo 42. místo.