Podle mnohých odborníků, ale i obyčejných lidí Německa nemá Scholz schopnosti na vyřešení problémů v Evropě a zbytečnému zabíjení lidí na Ukrajině a ničení země. Za Merkelové by se to určitě nestalo a dokázala by úspěšně jednat s Ruskem a USA, a řešit všechny potíže a návrhy, které byly navrženy, dosud nejsou projednány a uzavřeny. Scholz, jako dřívější mládežník, to nedokáže. A Ukrajinci, co jsou v ČR i jinde, mluví rusky, ukrajinštinu neumějí.

X X X

KAMARÁDI  Z  MLÁDEŽNICKÉHO  HNUTÍ,  SCHOLZ – STOLTENBER

Mezi roky 1987 a 1989 byl místopředsedou Mezinárodní unie socialistické mládeže, v jejímž vedení působil také současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Scholz tehdy podporoval marxistickou studentskou organizaci Freudenberger Kreis. Ve svých článcích v Zeitschrift für sozialistische Politik und Wirtschaft psal o „překonání kapitalistické ekonomiky“ a brojil proti „agresivně-imperialistickému NATO“.[1][2] V mládí chtěl znárodňovat velké obchodní společnosti, ale později jako starosta Hamburku naopak velké korporace podporoval.[3]

V roce 2019 kandidoval Scholz spolu s Klarou Geywitzovou na post spolupředsedy celoněmecké SPD. Oba byli ve volbách, které se poprvé konaly formou hlasování celé členské základny, favorizováni. Ve druhém kole v prosinci toho roku však těsně podlehli Norbertu Walter-Borjansovi a Saskii Eskenové, představitelům levého křídla SPD.

X X X

SCHOLZ  PO  MERKELOVÉ  NEPŘIŠEL  S  NIČÍM  NOVÝM,  NOVÝM  NÁPADEM,  CHOVÁ  SE  JAKO  NEZKUŠENÍ  MLÁDEŽNÍCI

Nenápadný knihomol, který musel překročit stín bývalé kancléřky Merkelové

Německo má už rok nového kancléře. Původně to vypadalo jen jako kosmetická změna, spojená s novými sliby. Kvůli válce na Ukrajině a hospodářské krizi se to ale rychle změnilo. Olaf Scholz se musel vymanit ze stínu své předchůdkyně Angely Merkelové – a tím napsal další z velkých příběhů tohoto roku.

 „Zažíváme historický přelom. Svět už nebude takovým, jakým byl. V podstatě jde o otázku, jestli velmoc může porušit právo, jestli Putinovi umožníme otočit hodinovými ručičkami a vrátit se do éry velmocí 19. století, anebo jestli poskládáme sílu, kterou válečným štváčům jako Putinovi nastavíme limity,“ pronášel na půdě parlamentu německý kancléř.

Knihomol, který nedává najevo emoce. Německý kancléř Olaf Scholz čelí na domácí scéně řadě problémů

Až do 24. února byl Olaf Scholz považovaný jen za „následníka Angely Merkelové“. Projev, se kterým po ruské invazi přišel do parlamentu, se ale už zapsal do německých dějin?

Podle šéfa Německé společnosti pro zahraniční politiku Guntrama Wolffa úplně převrátil vztah Berlína k obraně: „Myslím, že debata o zbrojení, pomoci Ukrajině a našemu vztahu k Bundeswehru se výrazně proměnila. Ještě před rokem by to podle mě bylo nemyslitelné. Třeba, že by lidé chtěli dávat peníze na armádu anebo vyvážet zbraně. V tomhle dokonce politici zaostávají za občany, kteří instinktivně chápou, že Ukrajině musíme pomáhat.“

Dodávky zbraní podporuje většina Němců, ale jen do určité míry. U těžkých zbraní jsou podle všech průzkumů rozdělení. Po ukončení pomoci zatím volá jen menšina, která ale pořádá o to hlasitější protesty.

Německo už není evropským lídrem. Scholzovi se tragicky nedaří komunikovat, hodnotí analytik

 „Respektuji jakýkoliv pacifismus. Respektuji každý názor. Ale občanovi Ukrajiny musí přijít cynické, když mu někdo řekne, že se musí proti Putinově agresi bránit beze zbraně. To je úplně mimo,“ volal jeden z demonstrantů.

Spolkový kabinet od začátku kritizují konzervativci, kteří až do loňska 16 let vládli. Některé výčitky nese Scholz těžce a zdůrazňuje, že na současné problémy zadělala nynější opozice.

CDU/CSU by chtěla navýšit pomoc Ukrajině a hlavně urychlit přestavbu energetiky. I tohle byl pro Scholze jeden z mála momentů, kdy výjimečně projevil emoce. „CDU/CSU je hnutí, které nese plnou odpovědnost za to, že se Německo odklání od uhelné a jaderné energie, ale vlastně nikdy nebylo schopné se do něčeho naopak pustit. Nedokázali jste spustit přechod k obnovitelným zdrojům. Sváděli jste bitvy dokonce i proti jednotlivým větrným elektrárnám. A tenhle boj škodí naší zemi dodnes. Vy jste to byli,“ řekl kancléř.

Neempatické výroky

Průzkumy oblíbenosti jsou v Německu už několik měsíců paradoxní. Lídři dvou nejsilnějších hnutí v nich neustále zaostávají. Scholzovi v tom nepomáhají ani výroky, které nevyzní zrovna empaticky.

„Nedávno za mnou někdo přišel a řekl mi: Pane kancléři, zrovna jsem si namísto elektrické trouby pořídil plynovou,“ vyprávěl Scholz, zatímco se smál. „V tu chvíli jsem nevěděl, jak smutně se mám zatvářit,“ dodal.

Olaf Scholz čelí na domácí scéně celé řadě problémů. Návrat jeho předchůdkyně si ale Němci víceméně nepřejí. Už jen kvůli tomu, jak Angela Merkelová hodnotí svou politiku vůči Rusku.

„Pokud diplomacie selže, tak to ještě neznamená, že byla špatná. Takže nevidím důvod, proč bych řekla, že to byla chyba. A proto se ani nebudu omlouvat,“ prohlašuje bývalá kancléřka.

X X X

Putin: Nechováme se cynicky, to oni, řekl 

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Řekl, že na rozdíl od západních států se Rusko nechová cynicky. Podle něj je Moskva připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci prý ale rozhovory odmítají.

 Putin uvedl, že Rusko se v ukrajinské krizi „nemohlo chovat tak cynicky jako Západ“. „Nemohli jsme! Máme jinou filozofii, jiný postoj k životu a k lidem,“ řekl. Po neúspěších na bojišti se ruské síly v poslední době soustředí na raketové a dělostřelecké útoky na ukrajinskou civilní infrastrukturu.

„Geopolitičtí oponenti chtějí Rusko roztrhnout prostřednictvím ukrajinské krize, zatímco cílem Moskvy je sjednotit ruský lid,“ prohlásil také Putin.„Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami o přijatelných řešeních, ale je to na nich. My nejsme ti, kdo rozhovory odmítají,“ prohlásil Putin v rozhovoru v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1.

„Domnívám se, že postupujeme správně, bráníme naše národní zájmy, zájmy našich občanů, našich lidí. Nemáme na vybranou, musíme naše občany chránit,“ dodal Putin, podle nějž se „Rusko vždy snažilo všechny spory řešit mírovou cestou“.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na Putinovy výroky uvedl, že ruský prezident se musí vrátit do reality a přiznat, že je to Rusko, kdo odmítá jednání. „Rusko jednostranně napadlo Ukrajinu a zabíjí její občany. Rusko nechce jednání, ale snaží se vyhnout odpovědnosti,“ napsal Podoljak na Twitteru.

Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, která rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, uvedla agentura Reuters. Moskva válku na Ukrajině nazývá speciální operací, jejímž cílem je podle ní demilitarizace a „denacifikace“ sousední země a zajištění bezpečnosti Ruska před údajnou rozpínavostí NATO.

Kreml zdůrazňuje, že bude bojovat, dokud svých cílů na Ukrajině nedosáhne. Cílem Kyjeva je osvobodit celé ukrajinské území, včetně Krymu, anektovaného Ruskem na jaře 2014, a Donbasu, kde Rusko od jara 2014 podporovalo proruské síly proti vládě v Kyjevě.

X X X

POLICISTÉ  ZE  SEVERU  ČECH  UTÍKAJÍ,  NECHTĚJI  TAM  SLOUŽIT

Policii na Ústecku opouštějí desítky lidí. Šluknovští se bojí o bezpečnost

U policie v Ústeckém kraji skončilo do konce listopadu 240 policistů. Jako důvody pro odchod uvádějí únavu, stres, nespokojenost s vedením i údajně nesmyslné požadavky. Největší podstavy jsou v rámci územních odborů Chomutov, Děčín a Teplice. Někteří starostové ve Šluknovském výběžku tak mají obavy o zajištění bezpečnosti.

„Policisté chybí nejvíce na základních článcích služby pořádkové a dopravní policie, ale i na službě kriminální policie a vyšetřování,“ řekl mluvčí krajského ředitelství policie Daniel Vítek.

Vedení krajského ředitelství i jednotlivých územních odborů se podle něj snaží všemi dostupnými prostředky zajistit, aby do služby nastupovali noví policisté. K dispozici jsou pro ně různé benefity. Po uplynutí šestiměsíční zkušební doby mají třeba zaměstnanci nárok na náborový příspěvek ve výši 110 tisíc korun. Za zvýhodněných podmínek si mohou zakoupit MultiSport kartu nebo mají nárok na výhodné mobilní tarify, slevy na wellness pobyty a také slevy na vstupy do divadel. Výhodně si mohou zakoupit elektroniku i nový vůz.

Policie spolupracuje téměř se všemi středními školami s maturitními obory v kraji, kde formou náborových besed či rozšířeného programu pro studenty oslovují potenciální zájemce o práci u policie. „Studenty nejen seznamujeme se vším, co práce u policie obnáší, ale umožňujeme jim i vyzkoušení přijímacích testů, účastníme se adaptačních kurzů, nebo jim zprostředkováváme ukázky a návštěvu různých pracovišť,“ popsal mluvčí.

Kromě toho policie spolupracuje s úřady práce, účastní se burz práce, dnů otevřených dveří na školách a kulturních a sportovních akcí. Také tam se mohou objevit případní zájemci o práci u policie.

Obava o zajištění bezpečnosti

Někteří starostové ve Šluknovském výběžku vyslovili obavy o zajištění bezpečnosti. Podle Vítka ji ve výběžku zajišťují obvodní oddělení Varnsdorf, Rumburk, Šluknov, Velký Šenov a Krásná Lípa.

„Kromě zmíněných oddělení v případě potřeby posilují výkon služby kolegové z krajské pořádkové jednotky, z oddělení služební kynologie, případně policisté ze speciální pořádkové jednotky, aby bylo v maximální možné míře zajištěno bezpečí všech obyvatel v této lokalitě,“ řekl Vítek. Tabulkový počet policistů v této lokalitě je 105, skutečný personální stav činil 1. prosince 71 policistů.

Nábor nových policistů se podle starosty Krásné Lípy Jana Koláře příliš nedaří. „Na oddělení ve Velkém Šenově zbyli dva policisté. Jejich činnost nějakou dobu pomáhali vykrývat policisté od nás z Krásné Lípy a to bylo teď přetvořeno,“ uvedl starosta Kolář. Krásnolipští policisté podle něj pomáhají ve Varnsdorfu a sever, kde je i Velký Šenov, vykrývají policisté ze Šluknova a Rumburku. „Přirozeně máme obavu, že kriminalita půjde nahoru,“ podotkl Kolář.

Podle jeho názoru řada zkušených policistů zvolí odchod do klidnějšího zaměstnání, protože mají jako finanční jistotu výsluhu. „Řešení je zaplatit policisty ve výkonu povolání, aby měli nadstandardní ohodnocení. Je to do nějaké míry rizikové povolání. Směřoval bych to k aktuální mzdě, než k nějakému odkládanému příjmu formou výsluh,“ dodal.

Od policie odešel po svém zvolení také starosta Mikulášovic Aleš Jandus, který pracoval na druhém oddělení služby kriminální policie a vyšetřování v Rumburku. „Bylo nás kolem 30 a za poslední dobu, teď na podzim, od nás odešlo pět lidí. Přišla jen jedna nová kolegyně,“ řekl starosta.

On sám už dřív uvažoval, že práci u policie opustí. „Jsem zkostnatělý, asi bych zůstal,“ řekl Jandus a dodal, že po čtyřech letech ve funkci se už do původního zaměstnání nevrátí.

X X X

ZÁPADNÍ  FIRMY  STÁLE  PODNIKAJÍ  V  RUSKU

Platíte daně v Rusku? Způsobujete umírání lidí na Ukrajině, vzkazuje ukrajinské ministerstvo zahraničí západním společnostem, které se rozhodly i nadále podnikat v zemi Vladimira Putina. Svůj postoj tyto firmy nezměnily ani po skoro devíti měsících, co ruská armáda ničí ukrajinská města a vraždí civilisty. Kdo do takzvaného „seznamu hanby“ patří? V Rusku stále setrvává mimo jiné švýcarský gigant Nestlé, rakouský palivový koncern OMV či farmaceutické firmy AstraZeneca, Pfizer i Johnson & Johnson.

Od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu, která započala na konci letošního února, se z Ruské federace stáhly stovky západních firem či investorů. Některé společnosti váhaly v řádu dnů, jiným toto rozhodnutí trvalo několik týdnů či měsíců.

Mnoho firem ale i po více než osmi měsících běsnění ruské armády na Ukrajině ignoruje a sleduje především své ekonomické zájmy. Kyjevská vláda nyní zveřejnila seznam 50 velkých mezinárodních firem, které v Rusku minimálně do začátku listopadu stále působily.

„Mezinárodní společnosti nadále fungující v Rusku přímo financují ruské válečné zločiny a genocidu Ukrajinců. Opakuji svou výzvu jejich zákazníkům a partnerům, aby bojkotovali tyto značky, dokud nepřestanou vydělávat na krvi a nestáhnou se z Ruska,“ vyzval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

 Podobně se vyjádřil i ukrajinský resort obrany: „Tyto společnosti stále neopustily krvavou federaci. Říkají tomu byznys. My tomu říkáme sponzorování teroristického státu.“ Kyjev často upozorňuje, že odchod západních firem z Ruska oslabuje tohoto agresora a naopak posiluje ukrajinskou pozici.

Už v březnu se z Ruska stáhl obrovský počet světových automobilek, společností z oblasti telekomunikace či IT, bank, firem ze zábavního či módní průmyslu, energetických společností nebo potravinářských firem. Kdo z velkých hráčů naopak v Rusku stále zůstává?

Asi nejvíce se ve veřejném prostoru mluví o švýcarské nadnárodní společnosti Nestlé, která je z hlediska tržní kapitalizace největším potravinovým koncernem na světě. Vyrábí například čokoládové tyčinky Kit Kat a cereálie Nesquik. Švýcarská společnost zatím omezila jen dodávky některých produktů. Ve veřejném prostoru se šíří výzvy k bojkotování produktů této firmy.

Z potravinářských gigantů v Rusku nadále působí rovněž americká společnost Kraft Heinz, francouzská firma Danone, či britský Unilever, který se zabývá i výrobou produktů pro péči o tělo. Z oblasti elektroniky v seznamu figuruje německý Siemens i nizozemský Philips. Z bankovních společností lze ve výčtu najít italskou UniCredit nebo nizozemské ING.

Farmaceutičtí giganti

V Rusku také stále působí hned několik velkých farmaceutických společností, jmenovitě britská AstraZeneca, americký Pfizer i Johnson & Johnson. A jak je to s energetickými a palivovými firmami? Ruská invaze nepřesvědčila ke změně postoje rakouského zpracovatele paliv OMV, maďarský ropný a plynárenský koncern MOL ani francouzskou energetickou firmu Veolia.

Z francouzských subjektů v Rusku zůstává také firma Vinci, která je v oblasti stavebnictví druhou největší společností na světě. Za zmínku stojí například i americké korporace Cargill (nákup, zpracování a distribuce obilí), Kimberly-Clark (papírnictví) nebo P&G (drogistické zboží).

X X X

PAPEŽ  FRANTIŠEK:  CHCE  POHODU,  KLID,  MÍR  SE  VŠEMI  NÁRODY

Hladovíme po míru, vzkázal papež. Odsoudil i nenasytnost po bohatství a moci

Papež František přednesl tradiční poselství Městu a světu (Urbi et Orbi) ve Vatikánu. Řekl, že „válečné, ledově chladné větry stále vanou nad lidstvem“ a svět „hladoví po míru“. Vyzval k solidaritě k Ukrajinci. Varoval před hladomorem a potravinou situací zhoršenou konfliktem na Ukrajině.

 Papež vzpomněl Ukrajince, kteří kvůli válce „žijí ve tmě a chladu“ a bez svých blízkých kvůli zkáze způsobeným desíti měsíci války. Vyzval ke konkrétním projevům solidarity.

Nejvyšší představitel katolické církve doufá, že Bůh „osvítí ty, kteří mají moc umlčet zbraně a ukončit tuto nesmyslnou válku. Lidé ale naslouchají jiným důvodům, které jim diktuje logika světa,“ povzdechl si.

Podle papeže Františka dnešní doba trpí „vážným hladomorem míru“. Jako scény „třetí světové války“ zmínil konflikt v Sýrii či násilnosti v Izraeli.

Cesta k míru a pokoji je možná jen zbavením se břemen jako je lpění na moci a penězích, pýcha a pokrytectví.

„Myslete na všechny ty, zejména děti, kteří hladoví, zatímco obrovské množství jídla denně přichází nazmar a zdroje se utrácejí za zbraně,“ řekl papež.„Válka na Ukrajině tuto situaci ještě zhoršila a vystavila celé národy riziku hladomoru.“

Agentura Reuters podotýká, že papež hovořil několik hodin poté, co na Ukrajině zazněly sirény a poté, co na Štědrý den ruské ostřelování zabilo deset lidí v Chersonu. Mezi posluchači někteří nesli ukrajinskou vlajku.

Odsouzení konzumerismu

Při štědrovečerní mši v bazilice svatého Petra ve Vatikánu papež odsoudil „nenasytnost po bohatství a moci“, která podle jeho názoru vede k válkám a ničí lidskou důstojnost. I když na ni jasně odkazoval, válku na Ukrajině přímo nezmínil.

„Lidé v dnešním světě ve své nenasytnosti po moci a bohatství požírají i své blízké, své bratry. Kolik válek! A na kolika místech jsou stále pošlapávány svoboda a důstojnost ,“ řekl na sobotní mši papež. „Myslím především na děti, které pohlcují válka, chudoba a nespravedlnost,“ dodal.

„O Vánocích toho hodně víme, ale zapomínáme na jejich význam,“ řekl papež, podle kterého se na oslavy narození Ježíše nabalil „velký konzumerismus“. Podle Františka jsou jedním z hlavních symbolů Vánoc jesle, které podle něj zobrazují „blízkost, chudobu, a konkrétnost“. Věřící vyzval, aby se nenechali přemoci strachem, odevzdaností a sklíčeností.

Papež František od začátku války na Ukrajině, která začala přesně před deseti měsíci, konflikt několikrát odsoudil. Ve svém štědrovečerním vystoupení ale žádný konkrétní stát nezmínil. Vatikánští představitelé při tiskové konferenci uvedli, že letošní oslavy Vánoc budou ve znamení války na Ukrajině a dalších ozbrojených konfliktů ve světě.

Po dvou letech pandemie covidu-19 se obřady a oslavy mohou letos uskutečnit za přítomnosti většího počtu hodnostářů a věřících. Štědrovečerní mše v bazilice svaté Petra se zúčastnilo na sedm tisíc lidí.

X X X

ARCIBISKUP  GRAUBNER  V  PRAZE  POHOSTIL  ŘADU  LIDÍ

Kachnu či řízek a drobný dárek dostali na Boží hod bezdomovci i senioři

Oběd na Boží hod pro přibližně dvě stovky bezdomovců, seniorů, uprchlíků a postižených či osamělých lidí uspořádalo v Arcibiskupském paláci na Hradčanech celosvětové hnutí katolické církve komunita Sant’Egidio. „Budovat vztahy je dnes aktuální záležitostí,“ pronesl při přípitku pražský arcibiskup Jan Graubner. „Kéž radost ze štěstí druhých je i naší radostí,“ dodal.

V sále kardinála Berana v Arcibiskupském paláci na Hradčanech se k obědu na Boží hod vánoční sešli lidé, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti. Tradiční akce se v metropoli konala po čtyřiadvacáté, jen kvůli pandemii koronaviru se v předchozích dvou letech uskutečnila v prostorách Františkánského kláštera.

„Vánoční oběd je plný radosti a světla, a to je právě to, co se našim hostům často nedostává. Když se podíváme do biblických textů, které se čtou během Vánoc, tak jsou opravdu plné poselství pokoje, míru a naděje,“ řekla zástupkyně komunity Sant’Egidio Kristina Koldinská. Pozvánku dostávají lidé, kteří jsou dlouhodobými přáteli komunity.

„V době, kdy v Evropě po mnoha desítkách let znovu čelíme válce, chceme předat tohle poselství. Každý z nás může být tvůrcem pokoje a tím, kdo přináší radost a světlo poté, co radost a světlo dostal do svého srdce,“ dodala. Komunita zorganizovala oběd pro lidi okraji společnosti letos již posedmnácté.

Hosty pozdravila po přípitku pražského arcibiskupa Jana Graubnera také starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská. „Společnost je tak silná, jak úspěšní jsou ti, kteří to mají nejtěžší,“ prohlásila.

Na každého čekal i drobný dárek

Jako tradičně se podávala polévka s játrovými knedlíčky, pečená kachna se zelím a knedlíkem, nebo řízek s bramborovým salátem. Jako dezert pak vánoční cukroví, vánočka a ovoce. Pro každého hosta byl rovněž připraven vánoční dárek.

„I letos máme většinu dárků praktických. Na každého čeká mikina, čepice, šála, rukavice, někdy máme i termo hrnek a podobné věci. Každý ten dárek je na konkrétní jméno, aby měl každý svůj vlastní,“ podotkla Koldinská.

Akci zajišťovala přibližně stovka dobrovolníků. Někteří servírovali či obsluhovali kuchyň, jiní usedli za slavnostně prostřený stůl spolu s hosty, aby vytvořili rodinnou atmosféru. Mezi dobrovolníky bylo i několik žen z Ukrajiny, které ze své země se svými dětmi utekli před válkou. Stejný vánoční oběd s nimi komunita Sant’Egidio uspořádá na pravoslavné Vánoce 7. ledna.

Komunita Sant’Egidio je církevní hnutí, které se zrodilo v roce 1968 v Římě jako pokus skupiny studentů postavit na první místo ve svém životě soucit s chudými a pomoc jim. V České republice vznikla Komunita Sant’Egidio v roce 1993 a dnes působí v Praze, Brně a Olomouci. Aktuálně se zaměřuje na pomoc lidem bez domova, na službu romským dětem a službu starým lidem.

X X X

Zemřela Irena Greifová, autorka kostýmů pro Noc na Karlštejně či Tři veterány

Ve věku 83 let zemřela kostýmní výtvarnice Irena Greifová. Připravila desítky kostýmů pro desítky filmů a seriálů, jako například Noc na Karlštejně, Tři veteráni či Jára Cimrman ležící spící. Greifová byla manželkou zpěváka Josefa Laufera, jejím synem je herec Karel Greif. O úmrtí Ireny Greifové informovala její rodina.

Greifová se narodila v dubnu 1939. Od konce 60. let navrhla kostýmy pro řadu filmů, seriálů, divadelních her nebo muzikálů.

Podle webu Česko-slovenské filmové databáze se podílela například na filmech Petrolejové lampy, Morgiana, Noc na Karlštejně,Tajemství hradu v Karpatech, Tři veteráni nebo Deváté srdce.

Věnovala se i divadlu, kostýmy navrhovala například pro Činoherní divadlo v Ústí nad Labem, pražské Národní divadlo, Hudební divadlo Karlín a další.

V roce 1969 se vdala za Josefa Laufera. Posledních několik let bojovala s vážnými zdravotními potížemi. Třetím rokem je ve vážném zdravotním stavu i Laufer.

X X X

Další podezřelé úmrtí v Rusku. Šéf válečné loděnice zemřel „tragicky“?

Šéf loděnice, která vyrábí válečná plavidla a ponorky pro ruské ministerstvo obrany, nečekaně zemřel ve věku 66 let. Jedná se o další podezřelé úmrtí vysoce postaveného ruského manažera v letošním roce.

 Petrohradská Admiralitní loděnice oznámila úmrtí Alexandra Buzakova v prohlášení. Podle textu, na který se odkázala agentura TASS, Buzakov zemřel „předčasně a tragicky“, okolnosti ředitelovy smrti ale prohlášení neupřesnilo. Ve funkci generálního ředitele byl od srpna 2012.

Podle loděnice bylo hlavním úspěchem Buzakova „posílení pozice firmy na trhu s moderními nejadernými ponorkami“ a dalšími plavidly.

V roce 2019 Buzakov řekl agentuře Interfax, že Admiralitní loděnice mají zájem zahájit výrobu ponorek s dieselovým pohonem schopných odpalovat řízené střely Kalibr. Ty Moskva již řadu měsíců používá k útokům na ukrajinské území, připomíná portál The Daily Beast.

V poslední době se množí případy záhadných úmrtí vysoce postavených ruských činitelů. Pavla Pčelnikova, manažera ruských železnic, nalezli mrtvého v jeho moskevském bytě. Stejný osud potkal v červenci ředitele dopravy Gazpromu, Jurije Voronova, kterého našli mrtvého v bazénu. Podle západních médií seznam mrtvých je zřejmě ve skutečnosti mnohem obsáhlejší.

X X X

POSELSTVÍ  PAPEŽE

Vánoční poselství Urbi et orbi. Papež František vyzval k ukončení ‚nesmyslné války‘ na Ukrajině

Papež František ve svém nedělním tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) odsoudil „nesmyslnou válku“ na Ukrajině a vyzval k jejímu ukončení. Připomněl rovněž další ozbrojené konflikty ve světě zejména na Blízkém východě či v Africe a vzpomněl také na miliony lidí, zejména dětí, které ve světě trpí hladem, zatímco se vynakládají prostředky na zbraně.

 „Pomysleme zejména na děti, které po celém světě touží po míru. Podívejme se do tváří ukrajinských bratří a sester, kteří letošní Vánoce prožívají ve tmě, venku nebo daleko od svých domovů kvůli destrukci způsobené deseti měsíci války,“ prohlásil papež.

„Kéž Pán osvítí mysl těch, kteří mají moc umlčet zbraně a okamžitě ukončit tuto nesmyslnou válku,“ řekla také hlava katolické církve před lidmi, kterých se na Svatopetrském náměstí podle agentury EFE shromáždily desítky tisíc.

 Papež v neděli opět připomněl i další ozbrojené konflikty ve světě, mimo jiné v Sýrii, Jemenu či v zemích Afrického rohu. Vzpomněl na utrpení lidí v Afghánistánu či Íránu, kde vládnou autoritářské režimy, ale také na obyvatele nejchudší americké země Haiti, zmítané politickou krizí a kriminalitou gangů.

Papež vyzval ke skromnější oslavě Vánoc. Ušetřené peníze mají lidé poslat Ukrajincům

 Válku na Ukrajině papež František odsoudil už mnohokrát a od začátku ruské invaze letos v únoru opakovaně vyzývá ke klidu zbraní, což udělal i letos v dubnu ve svém velikonočním poselství Urbi et orbi.

Už loni 25. prosince při vánočním poselství papež požádal Boha, aby „zabránil novému propuknutí dlouhodobého konfliktu“ na Ukrajině. Tehdy už se mnozí obávali války v souvislosti s rozmístěním desítek tisíc ruských vojáků v blízkosti ukrajinské hranice. Moskva tehdy popírala, že by se sousední zemi chystala napadnout.

Loni ve vánočním poselství papež vyzýval ke svornosti a dialogu, který je podle něj jediným prostředkem řešit konflikty od rodinných až po ty válečné. Loni v tomto poselství papež také zdůraznil, že v době pandemie covidu-19 musí mít všichni lidé, včetně těch nejchudších, přístup k zdravotní péči a k vakcínám.

X X X

Bez zaměstnankyň to nejde. Velké humanitární organizace pozastavily činnost v Afghánistánu

Tři velké mezinárodní humanitární organizace v neděli oznámily, že pozastavují svou činnost v Afghánistánu v reakci na nařízení vládnoucího hnutí Tálibán, aby zakázaly ženám chodit do práce. Informovala o tom agentura AP.

 Norská rada pro uprchlíky, Save the Children a CARE uvedly, že nemohou efektivně pomáhat ženám, dětem a mužům v nouzi v Afghánistánu, pokud nebudou mít ve svých řadách ženy. Již v sobotu oficiálně oznámila pozastavení činnosti britská organizace Afghanaid.

Tálibán zakázal ženám chodit do práce v nevládních organizacích. Tvrdí, že se tam dost nezakrývaly

 Zákaz práce žen pro afghánské i zahraniční nevládní organizace Tálibán zdůvodnil stížnostmi, podle nichž ženy pracující v nevládních organizacích nedodržují pravidla ohledně pokrývky hlavy. Afghánské ministerstvo hospodářství přitom varovalo, že v případě nedodržení nařízení bude organizacím odebrána licence. Krok Tálibánu odsoudily Organizace spojených národů, Evropská unie, Spojené státy a další země.

Trojice organizací, která oznámila pozastavení činnosti, v Afghánistánu poskytovala zdravotní a potravinovou pomoc či podporovala vzdělání.

Hlad a chudoba

„Dodržovali jsme všechny kulturní normy a jednoduše nemůžeme pracovat bez našich zaměstnankyň, které jsou pro nás klíčové, co se týče přístupu k afghánským ženám v nouzi,“ uvedl šéf afghánské pobočky Norské rady pro uprchlíky Neil Turner. Podle něj má organizace v Afghánistánu 468 zaměstnankyň.

Na afghánskou ekonomiku tvrdě doléhají mezinárodní sankce a zastavení mezinárodní pomoci po návratu Tálibánu k moci v srpnu loňského roku. Miliony lidí v zemi nyní žijí v hladu a chudobě.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že ho zpráva o zákazu práce žen pro nevládní organizace hluboce zasáhla. „OSN a její partneři, včetně národních a mezinárodních nevládních organizací, pomáhají více než 28 milionům Afghánců, kteří jsou závislí na humanitární pomoci,“ napsal v prohlášení.

Zděšení vyjádřil také Mezinárodní záchranný výbor (IRC), podle nějž je mezi jeho zaměstnanci v Afghánistánu více než 3000 žen.

X X X

Řidič brněnské tramvaje pomohl seniorům z hořícího domu. Sám musel do nemocnice

Brněnský řidič tramvaje David Hrůza zachránil v polovině ledna dva seniory z hořícího domu. Když byli všichni v bezpečí, nasedl jakoby nic zpět do tramvaje a pokračoval v jízdě. Nakonec ale jako jediný skončil v péči lékařů, nadýchal se totiž zplodin. Server iROZHLAS.cz připomíná hrdiny roku 2022.

 David Hrůza projíždí před čtvrtou hodinou ranní brněnskou čtvrtí Bystrc. Je mrazivé pondělí 17. ledna a on kontroluje námrazu na trolejích. V tu chvíli zahlédne, že z rodinného domu šlehají plameny.

Při služební jízdě se stal David Hrůza svědkem požáru rodinného domu. Rychle zavolal hasiče a než přijeli, pomohl z plamenů vyvést dva seniory. Poslechněte si celý příběh

Tramvaj okamžitě zastaví, řidič zavolá hasiče a rozběhne se k domu. Chytne za kliku, naštěstí je otevřeno. A vejde do průjezdu.

„Všude byl kouř, úplně všude. To horko se dalo přes kapuci nějak zvládnout, ale ten kouř byl hrozný,“ líčí Hrůza. „V dálce jsem kousek od plamenů viděl pána s paní,“ popisuje pro Český rozhlas.

Senior chce požár hasit, oheň už je ale příliš velký. Oba se řidiči tramvaje nakonec podaří dostat ven na ulici. S neznámým kolemjdoucím pak ještě z průjezdu vytlačí jejich auto. Díky němu se páru seniorů nic nestalo.

Po příjezdu hasičů se ukazuje, že požár by opravdu sami neuhasili. „Operační středisko vyhlásilo druhý stupeň požárního poplachu a do akce bylo povoláno devět hasičských jednotek,“ upřesňuje mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

David Hrůza se po jejich příjezdu vrací do služby, usedá do kabiny řidiče a odjíždí.

„Jsou věci, které jsi chtěl vždy zažít. Třeba to, že zachraňuješ lidi z hořícího domu. Jenže pak ta situace nastane a víš, že toto už nikdy nechceš zažít,“ přemýšlí.

Asi za hodinu se mu ale udělá špatně. Nakonec tak musí jako jediný do nemocnice, nadýchal se totiž zplodin. „Byl jsem dvě a půl hodiny na kyslíku, pak mě pustili domů,“ vzpomíná.

„Nevím, jestli se nedělá velké haló pro nic. Takhle by se měl zachovat každý normální občan,“ říká Hrůza.

Podle tehdejšího starosty Bystrce Tomáše Kratochvíla z ČSSD seniory zachránil. „Kdyby tam ti lidé zůstali, tak se asi nadýchali kouře a zemřeli by nebo by leželi na jednotce intenzivní péče,“ uzavírá Kratochvíl.

Radnice poskytla seniorům náhradní ubytování. A Hrůza za svou odvahu obdržel Medaili za statečnost, nejvyšší ocenění Hasičského záchranného sboru České republiky.

X X X

Na Štědrý den měli hasiči nejvíc výjezdů za 5 let. Jen zlomek byl kvůli požárům

Na Štědrý den měli hasiči v Česku dohromady 370 výjezdů, nejvíce za posledních pět let, z toho pomáhali u 49 dopravních nehod a hasili 45 požárů. Při nich nikdo nezemřel, sedm lidí se zranilo. Celková škoda po požárech je zatím vyčíslena na 30,4 milionu korun, což je výrazně více než v minulých letech, avšak většina částky připadá na shoření zemědělské haly u Vimperku.

 Nejvíce požárů bylo v sobotu v Praze, hasiči jich tam zaznamenali sedm. Pouze jeden ale přímo souvisel s Vánocemi. Večer hořel v rodinném domě v Božejovické ulici vánoční strom. Příčinou byla neopatrnost při používání prskavky.

„Plameny zničily stromek, podlahu, část okenního rámu a vánoční dárky. Zplodiny hoření poškodily malbu stěn a stropu v obývacím pokoji domu,“ sdělil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Škoda je odhadnuta na dva miliony korun. Čtyři lidi museli ošetřit záchranáři.

V Karlových Varech zase hasiči likvidovali požár vánočního stromečku a zařízení obývacího pokoje. Dva lidé se nadýchali toxického kouře. Příčina zjišťují vyšetřovatelé, výše škody zatím nebyla určená. Například v Pardubickém a Královéhradeckém kraji však o letošním Štědrém dnu nezaznamenali žádný výjezd kvůli hořícího stromečku či adventního věnce.

Ve Středočeském kraji bylo požárů šest, v jižních Čechách pět, v Ústeckém kraji a na Vysočině shodně čtyři. Ve Zlínském kraji pak hořelo pouze jednou. Požár v bytovém domě v Jablůnce na Vsetínsku podle předběžných odhadů způsobil škodu za milion. Nikdo při něm neutrpěl zranění.

Podle škody byl největší požár v Klášterci u Vimperku v Jihočeském kraji, kde kompletně shořela hala se senem a zemědělskými stroji. Hasiči likvidovali požár odpoledne a celou noc ještě sklad dohašovali. Vyšetřovatel s majitelem odhadl škodu asi na 25 milionů korun.

Dohromady měli hasiči o Štědrém dnu 370 výjezdů, nejvíce za posledních pět let. Výrazně přibylo zejména takzvaných technických zásahů, kterých bylo 236.

V Brně-Chrlicích se pravděpodobně pod tíhou tajícího sněhu propadla střecha, pod kterou byly zaparkované obytné vozy. Po dohodě se statikem ji hasiči stabilizovali, a zabránili tak její destrukci. Mráz a tající sníh poškodil také střechu budovy ubytovny v Karlových Varech, hasiči ji provizorně zakryli. Sníh ze střechy odklízeli i v Moravské Třebové, kde promáčel stropy bytu.

Hasiči o Štědrém dni zasahovali rovněž u 49 dopravních nehod. Například na Vysočině u obce Kralice nad Oslavou havarovaly tři osobní vozy a jeden nákladní. Nehoda se obešla bez zranění, ale hasiči museli ze silnice odstranit asi 400 litrů uniklé nafty.

X X X

KRÁL  BRITŮ  KAREL  DO  SVĚTA

Sdílím víru v lidské dobro i v době strádání, řekl král Karel III.

Britský král Karel III. se ve svém prvním vánočním poselství k národu dovolával své zesnulé matky, královny Alžběty II., a hovořil o své víře v lidstvo v době „velké úzkosti a strádání“. Poděkoval také všem, kteří pomáhají ostatním.

 Král řekl, že sdílí „celým srdcem“ víru své matky v Boha a lidi. Mluvil z kaple svatého Jiří, místa posledního odpočinku zesnulé královny. „Je to víra v mimořádnou schopnost každého člověka dotýkat se s dobrotou a soucitem životů druhých a rozsvítit svět kolem sebe,“ dodal Karel III.

Lidskost prý spatřuje „v této době velké úzkosti a strádání – ať už těch, kteří na celém světě čelí konfliktu, hladomoru nebo přírodní katastrofě, nebo o těch, kteří doma hledají způsoby, jak zaplatit své účty a udržet své rodiny nasycené a v teple“.

„Vánoce jsou pro všechny z nás, kdo ztratili své blízké, obzvlášť dojímavým obdobím. Pociťujeme jejich nepřítomnost… a vzpomínáme na ně při každé úctyhodné tradici,“ řekl monarcha v proslovu z kaple svatého Jiří na hradě Windsor.

„Připomíná mi to hluboce dojemné dopisy, pohlednice a vzkazy, které mnozí z vás poslali mé ženě a mně, a nemohu vám dostatečně poděkovat za lásku a sympatie, které jste projevili celé naší rodině,“ poznamenal v krátkém předtočeném projevu v narážce na obrovskou vlnu reakcí na zářijové úmrtí oblíbené šestadevadesátileté panovnice.

V další části vánočního poselství vyzdvihl práci vojáků, policistů, zdravotníků, učitelů i dalších. Zvláště zdůraznil přínos lidí, kteří přispívají penězi, jídlem nebo tolik cenným časem potřebným. Ocenil i charitativní organizace a náboženské spolky. „Z celého srdce vám všem přeji Vánoce plné míru, štěstí a věčného světla,“ zakončil zdravici Karel III. Vánoční zdravice byla jeho první, předtím ji za své 70leté vlády pronášela jeho matka.

X X X

Laser v Břežanech mění svět. Pomáhá zlepšit léčbu rakoviny i zkoumat vesmír

Pracují na zajištění bezpečného a účinného zdroje energie s nízkou uhlíkovou stopou, zkoumají prostředí vesmíru, či se snaží najít levnější a efektivnější metodu léčby rakoviny pro široké masy lidí. Vědci z ELI Beamlines chtějí měnit svět, což se jim v největším laserovém centru v Česku v Dolních Břežanech pomalu daří.

 „Vítejte v ELI Beamlines, podíváme se spolu do jednotlivých hal přímo až k laserům, ale nejdříve se převlečeme,“ vítá redaktora iDNES.cz a fotografa mluvčí výzkumného centra Michael Vích.

Sérií chodeb nás zavedl až před dveře šatny. U nich se zastavil a postupně dal obě nohy do přístroje, který mu na boty přilepil speciální fólie. „To je kvůli prachu, musíme udržet pracoviště stoprocentně čisté,“ vysvětlil.

Naděje, že tím slibované převlékání končí, ale brzy pominula. Už o pár minut později jsme se soukali do celotělových modrých kombinéz, na boty si dali ještě další návleky. „Ještě čepičky a vousenky,“ culil se Vích.

V oblecích do čistých prostor začíná být stále tepleji a my postupujeme hlouběji do samotného srdce objektu. „Mám si vypnout mobil?“ ptám se ještě na poslední chvíli, Vích se seniorním výzkumným pracovníkem Tomášem Laštovičkou se jen usmívají. „V této části budovy není signál, proto tady máme speciální telefony,“ vysvětlují mi a ukazují přístroje připnuté na svých kombinézách.

Největší centrum pro civilní výzkum

Představa, že uvidím laser alespoň částečně připomínající ten z Hvězdných válek, ale bere brzy za své. „Lidé si to často myslí, ale je to nesmysl,“ míní Vích, zatímco přicházíme do jedné z prvních místností. Pracovníci nám vysvětlují, že jde o lokální kontrolní místnost. „Zde pracujeme, když je v hale v provozu laser. V té době tam nikdo nesmí být,“ objasňuje Laštovička.

„Bylo by to životu nebezpečné kvůli radiaci a laseru. Střílí ve vysokých intenzitách během velmi krátkých časových intervalů. Vzniká tak krátký elektromagnetický puls, který ale stačí na to, aby poškodil elektroniku,“ doplňuje.

Během provozu laseru jsou pracovníci z bezpečnostních důvodů v kontrolní místnosti. (21. listopadu 2022)

„Každá hala nabízí něco jiného. Máme tu čtyři laserové systémy de facto v pěti halách, protože ten nejvýkonnější laser zabírá svým ohromným vakuovým kompresorem jednu celou halu. Dále je tu pět experimentálních hal, do kterých vedou laserové svazky a probíhají zde konkrétní experimenty. Testovali jsme tu například čipy pro CERN, spolupracovali jsme s nimi už třikrát,“ říká Vích.

To už vstupuje do haly o velikosti hangáru. Jen místo letadel jsou všude stoly s počítači a předměty připomínající trubky od klimatizace. „Tudy prochází laser pomocí soustavy jednotlivých sklíček. Paprsek se rozpojuje a spojuje,“ vysvětlují mi pracovníci.

V místnosti potkáváme vědkyni z Indie. „Hotová Teorie velkého třesku,“ směje se mé poznámce, že to, co vidíme, je fascinující.

„Máme tady zaměstnance z Indie, Itálie a dalších zemí. Experimentální čas je pro naše uživatele v podstatě zadarmo, jsme součástí evropské infrastruktury. V podstatě to funguje tak, že si uživatel, který k provedení svého experimentu potřebuje naše technologie, podá žádost. Posoudí ji odborná komise, a pokud je schválena, může se experiment realizovat. Za dob covidu-19 nám výzkumníci posílali vzorky a dělali jsme experimenty a dělali jsme experimenty za ně,“ přiznává Laštovička a dodává, že technologie a zařízení řadí centrum na špici mezi výzkumnými institucemi pro civilní výzkum.

Konec pod Akademií věd

Vích říká, že vedení ELI Beamlines zvažuje možnost, že by se v centru daly dělat i placené experimenty, pak by nebylo nutné projít schvalovacím kolečkem. To je ale prozatím vzdálená budoucnost. Tou bližší je změna podílení se na hrazení nákladů a vlastnictví.

Doposud patří centrum do správy Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, od 1. ledna 2023 bude ale spadat pod ELI ERIC – mezinárodní výzkumné konsorcium, které momentálně tvoří čtyři země. Itálie, Litva, Maďarsko, Česká republika. Německo a Bulharsko jsou pozorovatelské země s vizí brzkého členství.

„Budeme si dělit náklady, takhle to bylo prozatím primárně na Akademii věd a našem ministerstvu školství, kdežto tímto docílíme toho, že se na nákladech budou podílech všechny zapojené země,“ těší ho, zatímco si s fotografem se zájmem prohlížíme větší či menší zrcátka a změti kabelů napojených do jednotlivých zařízení.

Představa, že za nepřítomnosti lidí tudy problikává vysoce výkonný laser, pomocí nějž se daří posouvat vědu kupředu, je fascinující.

Laštovička se od nás odpojuje, místo něj přichází absolvent matematicko-fyzikální fakulty Štěpán Vyhlídka. „Studoval jsem katedru chemické fyziky a optiky a dělal jsem tady svoji doktorandskou práci,“ přibližuje své zaměření a ukazuje na vakuový kompresore. Ten více než cokoliv jiného připomíná loď z Hvězdných válek.

V dané vakuové komoře dochází ke zkrácení laserového pulsu. Jedná se o největší vakuový kompresor nejen v České republice. (21. listopadu 2022)

Celé zařízení má více než pětapadesát tun a skládá se z pěti částí. Pospolu by jej nebylo možné do budovy a konkrétního patra dostat. „Uvnitř dochází ke zkrácení laserového pulsu. Je to nejrozměrnější kompresor pro civilní výzkum v Česku,“ objasňuje Vyhlídka.

Průlomový výzkum může zachraňovat životy

To už přicházíme do poslední haly, která se částečně od ostatních něčím liší. Je celá bílá, vzdušná a obří posuvná vrata připomínají hangár takovým způsobem, že si tentokrát skutečně připadám jako v Lucasově sérii o příbězích z předaleké galaxie.

„Právě se nacházíme v experimentální hale, kde probíhá předklinický výzkum pro budoucí aplikace v léčbě rakoviny. Jedná se o takzvanou protonovou terapii, která není ničím neznámým a v léčbě se normálně využívá. Urychlení protonů se standardně provádí pomocí urychlovače, což je drahé a náročné na prostor. Zařízení, kde by se protony urychlovaly laserem, by bylo menší, kompaktnější a dalo by se prodávat komerčně a každá větší nemocnice si jej mohla zakoupit,“ vysvětluje Vích.

Dále se zde pomocí laserů vytváří prostředí, jaké je přímo v jádru nějaké konkrétní hvězdy a simulované prostředí následně zkoumají. „Lidé si myslí, že otevřeme střechu a střílíme na planety, ale takhle to nefunguje,“ směje se Vích.

Kromě studia jaderné fúze v nedávné době v centru spolupracovali s Národním muzeem na zkoumání středověkých mincí.

X X X

 Bolsonaro omilostnil vrahy stovek vězňů, jeho fanoušek nastražil bombu

Brazilský prezident Jair Bolsonaro, který v úřadu končí 31. prosince, omilostnil vedle starých či nemocných vězňů i skupinu zhruba 70 bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu více než stovky vězňů při vzpouře ve věznici Carandiru v roce 1992. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

 Brazilští prezidenti obvykle při vánočních svátcích udělují milosti starým či těžce nemocným vězňům. Jair Bolsonaro se ale letos rozhodl milost rozšířit i na policisty a vojáky, kteří byli odsouzeni za trestné činy, které se staly před 30 a více lety.

Díky tomu do milosti spadá i skupina 69 bývalých policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu 111 vězňů ve věznici Carandiru ve státě Sao Paolo v říjnu roku 1992. Věznice s kapacitou 10 tisíc trestanců kdysi patřila k největším v zemi, uzavřena byla po další vzpouře v roce 2002.

Vraždy se staly během policejního zásahu proti vzpouře ve věznici a odsouzení policisté tvrdí, že jednali v sebeobraně. Soud se ale přiklonil k tvrzením obžaloby, podle které se jednalo o neoprávněné popravy. Bývalí policisté však díky různým právním kličkám nikdy do vězení nenastoupili. Zdlouhavý případ se podle médií stal příkladem beztrestnosti policie v zemi.

S milostí nesouhlasí státní zástupci v Sao Paolu. Tamní generální prokurátor Mario Luiz Sarrubbo požádal ministerstvo spravedlnosti, aby se obrátilo na nejvyšší soud s cílem milost zastavit. Podle prokurátora prezidentská milost porušuje ústavu i trestní zákoník. „Žádám, aby se naléhavě přijala opatření k prohlášené neústavnosti (milosti),“ uvedl Sarrubbo.

Ze strany Bolsonara, který je bývalý armádní důstojník, se zřejmě jedná o poslední milost, jelikož 1. ledna do prezidentského úřadu vstoupí Luiz Inácio Lula da Silva, který vyhrál v říjnových prezidentských volbách.

Bomba před nástupem nového prezidenta

V brazilské metropoli v sobotu policie odhalila výbušné zařízení v kamionu nedaleko mezinárodního letiště a posléze zadržela podezřelého. Podle místních médií muž vypověděl, že je Bolsonarovým stoupencem a bombu chtěl nechat vybuchnout, aby vyvolal chaos v souvislosti s inaugurací Luly da Silva.

Zadrženým je podle zpravodajského serveru G1 čtyřiapadesátiletý podnikatel George Washington de Oliveira, který do metropole přijel z města Santarém (stát Pará) demonstrovat proti nastupující levicové vládě. Policie u něj v bytě v metropoli nalezla zbraně, výbušniny a falešné uniformy.

Podle místních médií přiznal, že je příznivcem současného krajně pravicového prezidenta a patří k demonstrantům, kteří před kasárnami v metropoli požadují, aby armáda zabránila Lulovi v převzetí moci. Vedení armády ale uznává výsledek voleb, stejně jako to učinil po několika dnech od voleb Bolsonaro, když jeho ministři začali spolupracovat na předávání moci.

Po domácku vyrobené výbušné zařízení složené z dynamitu a časovacího spínače zneškodnili v sobotu pyrotechnici a policie oznámila, že okolnosti vyšetřuje. Zpočátku nebylo jasné, zda nález souvisí s inaugurací, ale Lulův tým byl informován a dal najevo obavy. Nový prezident totiž obvykle v den uvedení do úřadu také projíždí v otevřeném voze ulicemi brazilské metropole, aby pozdravil své příznivce.

Od vítězství Luly v říjnových volbách, v nichž o necelé dvě procenta porazil Bolsonara, se konaly po celé zemi demonstrace Lulových odpůrců. Bolsonarovi příznivci při nich také blokovaly silnice, většinou pokojně, ale vyskytly se i násilnosti skupin radikálů, kteří zapalovali auta či pneumatiky.

Sedmasedmdesátiletý Lula da Silva se 1. ledna nejvyššího úřadu v zemi ujme už potřetí, prezidentem byl v letech 2003 až 2010 a za své vlády i po ní se těšil přízni milionů Brazilců. Podle mnohých analytiků patří k nejoblíbenějším prezidentům Brazílie, oblibu si získal zejména sociálními programy, jimiž jeho vláda dostala řadu Brazilců z bídy. Pověst mu ale poškodilo několik korupčních kauz, kvůli nimž strávil rok a půl ve vězení. Jeho nepravomocné odsouzení i další obvinění ale posléze zrušil soud kvůli formálním chybám i podjatosti soudce.

Lulova slavnostního uvedení do úřadu se podle agentury EFE zúčastní na dvě desítky hlav států či vlád, přijede mimo jiné španělský král Felipe VI. a prezidenti Německa, Portugalska, Argentiny, Kolumbie, Chile či Bolívie. Ze Spojených států by měla dorazit ministryně vnitra Deb Haalandová, ruskou delegaci povede šéfka horní komory parlamentu Valentina Matvijenková.

Pro veřejnost se v brazilské metropoli 1. ledna chystá hudební festival za účasti tří desítek interpretů, očekává se, že dorazí na 300 tisíc lidí, napsala agentura EFE.

X X X

Útočník škrtil těhotnou ženu provazem. Středoškolák z Kostelce nad Orlicí jí přispěchal na pomoc

Student David Vecko neváhal ani minutu, aby v polovině září pomohl těhotné ženě. Útočník ji večer u nádraží v Potštejně začal škrtit. Vecko ale zasáhl, a tím zachránil neznámé ženě život. Server iROZHLAS.cz připomíná hrdiny roku 2022.

David Vecko míří v Potštejně s kamarádem večer na vlak. Pod nádražím najednou zaslechne zoufalý ženský křik. Rozhlédne se, odkud volání o pomoc přichází. A uvidí neznámého muže.

„Zařval jsem na něj a ptal se, co se děje,“ popisuje student druhého ročníku Obchodní akademie T. G. Masaryka v Kostelci nad Orlicí. Muž byl ale cizinec, nemluvil česky.

Když se k němu středoškolák přiblíží, uvidí ženu křičící o pomoc. Muž na ní sedí a kolem jejího krku je omotané lano. „Nejdřív jsem myslel, že ji chce znásilnit, ale pak jsem si uvědomil, že ji škrtí provazem,“ vzpomíná student.

Tímto provazem škrtil muž svou bývalou přítelkyni, která byla v tu dobu těhotná. Policisté ho našli u něj v autě | Zdroj: Policie ČR

Vacko se rozhoduje ihned. Na útočníka skočí a vší silou do něj vrazí, aby ho dostal od zraněné ženy. A zároveň na něj křičí. „Přišlo mi, že začal mít strach.“

Muž před ním nakonec utíká. Nasedá do auta a odjíždí. A středoškolák se sklání k ženě, aby jí pomohl. Zjišťuje, že už má fialová ústa, ze kterých jí teče krev. Jeho kamarád mezitím volá policii.

Na místo přijíždějí také záchranáři, kteří těhotnou 34letou ženu odvážejí do nemocnice. Odtud ji pak po ošetření propouštějí.

Policisté nakonec podezřelého 42letého muže dopadli. Navíc ho přistihli, že řídil opilý. Proto ho nakonec obvinili z pokusu o vraždu i z ohrožení pod vlivem návykové látky. „Obviněnému muži hrozí trest odnětí svobody na 15 až 20 let nebo trest výjimečný,“ doplnila policejní mluvčí Iva Kormošová.

Řidič brněnské tramvaje pomohl seniorům z hořícího domu. Sám musel do nemocnice

 David Vecko by podle svých slov pomohl znovu. „Co se stalo a co jsem udělal, mi došlo až později. Znovu zažít něco takového bych nechtěl, ale vím, že bych to udělal znovu, že bych nenechal nikoho v nesnázích,“ podotýká.

Přímo ve škole mu pak za jeho odvahu policisté poděkovali. Ocenili jeho duchapřítomnost, statečnost a lidskost.

„Oběma mladíkům patří velká poklona. Nezaváhali a ihned na nebezpečnou situaci zareagovali. Bezodkladnou pomocí tak ženě s největší pravděpodobností zachránili život,“ zdůraznila Kormošová.