Jill Bidenová přiletěla do Rumunska. Zahájila tak svou čtyřdenní cestu po východní Evropě. První dáma Spojených států Jill Bidenová v pátek příletem do Rumunska zahájila svou čtyřdenní cestu po východní Evropě, napsala agentura AP. V neděli se v rámci návštěvy, která má podle Bílého domu ukázat silné vztahy USA k zemím východoevropského křídla NATO, Bidenová na Slovensku setká s uprchlíky z Ukrajiny. Následně zamíří do Bratislavy.
První dáma v pátek večer přistála na rumunské základně Mihail Kogalniceanu nedaleko černomořského přístavu Constanta. Na místě ji přivítalo zhruba 2000 amerických vojáků, kteří jsou tam nasazeni. Zhruba polovinu z nich Washington do Rumunska vyslal letos v březnu jako posily, podotkla agentura DPA. Bidenovi obnovili prezidentskou tradici a zveřejnili daňové přiznání. Loni si vydělali přes 600 tisíc dolarů
Manželka amerického prezidenta Joea Bidena pomohla příslušníkům amerických ozbrojených sil naservírovat večeři a dovezla jim kečup, který podle AP na základně Američanům chybí.
Na Slovensko Bidenová zamíří v sobotu. V neděli, na Den matek, se podle programu setká v Košicích a v obci Vyšné Nemecké s ženami a dětmi, které uprchly z Ukrajiny kvůli ruské invazi. V pondělí se před odletem zpátky do Washingtonu setká s představiteli slovenské vlády i se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, píše AP.
Podle slovenských médií se první dáma USA při sólové cestě naposledy objevila na Slovensku v roce 1999, kdy do země zavítala Hillary Clintonová.
O šest let později byla u východních sousedů ČR Laura Bushová, ta ovšem tehdy doprovázela svého manžela George Bushe mladšího na návštěvě, při níž jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
X X X
USA poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc
Biden dodal, že vláda již téměř vyčerpala finanční pomoc pro Ukrajinu. Vyzval Kongres, aby schválil navrhovaný balíček pomoci 33 miliard USD (783 miliard Kč). Od začátku invaze Moskvy na Ukrajinu koncem února již USA přislíbily nebo dodaly Kyjevu zbraně a munici za více než 3,7 miliardy USD (87,8 miliardy Kč).
Biden požádal Kongres o vyčlenění 33 miliard dolarů na pomoc Ukrajině na konci dubna. Asi 20 miliard dolarů (474,5 miliardy Kč) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (190 miliard Kč) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (71,2 miliardy Kč) na humanitární a potravinové programy. Nové finance by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců a Biden již dříve uvedl, že jím požadovaný balík je „začátkem přechodu k dlouhodobé bezpečnostní pomoci“ Ukrajině.
Prezident chce po Kongresu rovněž schválení nových pravomocí, které by umožnily vládě zabavit majetek ruských oligarchů, dát ho Ukrajině a více postihovat obcházení protiruských sankcí.
X X X
Bartuška: Rusko ve válce se Západem, ne s Ukrajinou, na život a na smrt.
Elektřina je veřejný statek. Není to zboží jako každé jiné, tvrdí energetický zmocněnec Bartuška
„Vím, že to zní netržně a možná špatně z pohledu čistého kapitalismu, ale představa, že někde v Evropě je populace, která nemá na elektřinu? To je přece ze společnosti kompletně vyřadí. Elektřina není zboží jako každé jiné,“ říká Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec Česka pro otázky energetické bezpečnosti. „Věřím, že má smysl to říkat: Elektřina není podle mě pouze komodita. Je to veřejný statek.“
„Chápu, že pro energetické firmy je dnes dobrý čas. Tomu rozumím. Ale já pracuji pro stát a ten má několik milionů lidí, kteří budou mít stále hlouběji do kapsy,“ upozorňuje Bartuška.
Do Hovorů dnes přišel zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška
A dodává, že dokud byl plyn levný, tak to nebylo ve společnosti téma. A nebylo ani populární mluvit o tom, že by Evropa opustila dodavatele z Ruska.
„Myslím, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu. Dopadem pandemie a hlavně války na Ukrajině bude, že se národní státy mnohem víc vrátí do energetiky,“ předpokládá zmocněnec.
Katarský emír navštíví Česko. Podle Hradu může pomoci zlepšit energetickou situaci Velké energetické infrastruktury tak podle něj budou příště stavěné primárně státem. „Jako když jsme postavili v 90. letech ropovod Ingolstadt nebo když český stát uzavřel kontrakt na norský plyn v roce 1997. To byly podle mě rozumné kroky dobrého hospodáře. A to se teď bude vracet,“ očekává.
Tanky nezastaví žádné sankce
Tři čtvrtiny příjmů Ruské federace tvoří prodej ropy a plynu, říká Bartuška: „A většina těchto příjmů pochází z Evropské unie. Čili zhruba polovina bomb, které padly na Ukrajinu, je nepřímo placena námi, Evropany. To bychom si měli říct, až budeme mít zase výlev morálního rozhořčení. Zároveň je ale pravda, že Rusko těžko zastaví nějaké sankce.“
„Rusko je ve válce se Západem, ne s Ukrajinou, na život a na smrt. Sankce můžou Rusko v dlouhodobém hledisku omezit a zpomalit, ale tanky v tuto chvílí nezastaví. Myslím, že ochota opustit okamžitě ruský zemní plyn a ropu je ale v Evropě poměrně malá. Většina vlád se obává sociálního šoku.“
„V Evropě jsme zažili desetiletí prosperity, klidu a míru. Skončilo to velmi záhy a velmi rychle a teď je v Evropě vidět velká míra překvapení a nejistoty, kam půjdeme dál. Temno to rozhodně nebude, tím bych nestrašil. Ale budou to nová neznámá místa,“ dodává Václav Bartuška.
X X X
Zásobování Ukrajiny zbraněmi a její vstup do EU podporují dvě třetiny Evropanů
Sankce proti Rusku i dodávky zbraní na Ukrajinu mají v Evropě většinovou podporu. Uvalení sankcí podporuje 80 procent občanů Evropské unie. Zásobování Ukrajiny zbraněmi ale jen dvě třetiny, stejně jako vstup Ukrajiny do Evropské unie. Údaje zjistili výzkumníci v průzkumu Eurobarometr. Dotazovali se více než 26 tisíc lidí ze všech členských zemích.
Průzkum rovněž ukázal, že 88 procent obyvatel EU se staví vstřícně k lidem prchajícím před válkou na Ukrajině. Největší podporu běžencům vyjádřili dotazovaní v Portugalsku (96 procent) a Chorvatsku, Finsku či na Maltě, kde to bylo 95 procent. Naopak nejmenší vstřícnost podle toho průzkumu dávali najevo Bulhaři (75 procent) a Češi a Slováci (v obou případech 77 procent).
Ještě větší rozdíly mezi členskými zeměmi jsou podle Eurobarometru v podpoře financování a dodávek vojenského vybavení Ukrajině. Zatímco ve Finsku bylo pro 90 procent dotazovaných a přes 80 procent to bylo i v Estonsku, Polsku, Litvě a Portugalsku, v ČR to bylo 60 procent, v Německu 66 a například na Slovensku 44 procent. Nejnižší podporu dodávkám vojenského vybavení na Ukrajinu vyjádřili v průzkumu Bulhaři (30 procent) a Kypřané (31 procent).
Kypr je navíc jedinou zemí EU, kde většina dotazovaných (51 procent) nesouhlasí s tím, že za válku na Ukrajině je zodpovědné v první řadě Rusko. Podobně se vyjádřili Bulhaři, kde to bylo 46 procent, a Řekové (45 procent).
V ČR nesouhlasí či spíše nesouhlasí s tím, že primárně zodpovědné za současnou situaci na Ukrajině je Rusko, 26 procent a 13 procent dotazovaných odpovědělo, že neví. Na Slovensku nesouhlasí či spíše nesouhlasí 36 procent a 10 procent neví. Naopak jasně přesvědčené o primární vině Ruska v tomto konfliktu jsou Finové a Poláci, kde souhlasně vyjádřilo 90 procent dotazovaných.
Nejmenší podporu mají Ukrajinci od Bulharů
Nejmenší sympatie k Ukrajincům projevili v průzkumu Bulhaři (73 procent) a Maďaři (77 procent) a naopak největší sympatie (96 procent) vyjádřili na Maltě, dále (94 procent) ve Finsku, Irsku, Litvě, Portugalsku a Švédsku. Na otázku: Jak moc souhlasíte či nesouhlasíte s tvrzením: Cítím sympatie k Ukrajincům, odpovědělo v ČR 83 procent, že souhlasí či spíše souhlasí. Unijní průměr u této otázky pro souhlas byl 89 procent.
Jako jediné dvě země unie, kde méně něž polovina dotazovaných schvalovala ekonomické sankce vůči Rusku, vyšly z tohoto průzkumu Bulharsko (44 procent) a Kypr (48 procent). Největší podporu ekonomických sankcím (přes 90 procent) vyjádřili Finové, Poláci a Portugalci.
Na dotaz, zde by Ukrajina měla vstoupit do EU, když bude připravená, odpovědělo negativně nejvíce lidí v Lucembursku (38 procent), následovali je Řekové (37 procent), Maďaři (36 procent) a Rakušané a Bulhaři (obě země 35). Na Slovensku je podle tohoto průzkumu proti vstupu Ukrajiny do EU 34 procent a v ČR 30 procent, dalších 14 procent v ČR odpovědělo, že neví.
X X X
Rusko zůstane v Chersonu navždy, řekl tajemník Putinovy strany a slíbil dárky
Rusko zůstane v Chersonu navždy, prohlásil v okupovaném městě na jihu Ukrajiny tajemník ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko Andrej Turčak. Slíbil dárky pro válečné veterány v oblasti. Ruská vojska dobyla Cherson a okolní oblast, která na jihu sousedí s již dříve anektovaným Krymem, na počátku března.
„Chci říci ještě jednou: Rusko je zde navždy. O tom nesmí být nejmenších pochyb. Žádný návrat do minulosti nebude,“ prohlásil Turčak po schůzce s novým oblastním náčelníkem Vladimirem Saldem. Ten ještě jako Volodymyr Saldo býval svého času chersonským starostou a ukrajinským poslancem, než jej Rusové dosadili do čela okupované oblasti.
Turčak také oznámil, že v předvečer 9. května, který Rusko slaví jako den vítězství sovětské armády nad nacistickým Německem, dostanou všichni váleční veteráni v Chersonské oblasti dárky a také peněžité prémie od ruského prezidenta.
Jednotné Rusko otevře v Chersonu humanitární centrum, které pomůže s dodávkami potravin, léků a dalšího nezbytného zboží. Hodlá také pomoci při vývozu obilí z Chersonské oblasti. „Budeme pomáhat, tak jako pomáháme (separatistické) Doněcké a Luhanské lidové republice. V nejbližší době dorazí dobrovolníci z Jednotného Ruska,“ prohlásil.
Rusko napadlo Ukrajinu 24. února na rozkaz prezidenta Vladimira Putina, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin tehdy tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu okupovat ukrajinské území.
Ruská propaganda vnímala ruskojazyčný Cherson jako proruské město, ale jeho obyvatelé k údivu ruských vojáků pravidelně proti okupaci demonstrovali. Ukrajinští představitelé nyní tvrdí, že ruští okupanti se snaží „zpracovat“ místní obyvatele podle scénáře, vyzkoušeného při anexi Krymu, tedy včetně únosů, věznění a mučení přívrženců Ukrajiny.
Rusové odstřihávají okupované oblasti od ukrajinských mobilních operátorů a poskytovatelů internetu, aby zcela ovládli informační prostor. V Chersonské oblasti vyhlásili přechod na rubl, území si též značkují sovětskými vlajkami a sochami Lenina. Humanitárními dodávkami a spoluprací s kolaboranty si podle kritiků Rusové chtějí zajistit přízeň obyvatelstva.
Mluví se též o tom, že Rusové budou chtít v Chersonu uspořádat referendum, které by po vzoru Doněcku a Luhansku vedlo k vyhlášení „lidové republiky“
X X X
Rusové hrozí vyloděním u Oděsy, hlásí Ukrajina. Útoky na Azovstal pokračují
Rusové hrozí vyloděním na pobřeží Černého moře, kde leží přístavní město Oděsa. S odkazem na zprávu ukrajinského operačního velitelství o tom informoval server Ukrajinska pravda. Ruské síly se také stále pokouší ovládnout část oceláren Azovstal u ukrajinského města Mariupol, oznámil v pátek ráno ukrajinský generální štáb.
„Nepřítel nadále udržuje napětí v severozápadní části Černého moře přítomností své námořní skupiny, hrozbou vylodění a ️prováděním průzkumu pomocí bezpilotních letadel,“ uvedly ukrajinské ozbrojené síly na svém Facebooku.
| Ukrajina podle ukrajinského generálního štábu osvobodila 5 osad v Charkovské oblasti. Patří mezi ně Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrainka, Shestakovo a Peremoha. Rusko pokračuje v posílání svých jednotek na severovýchod Ukrajiny, informuje The Kyiv Independent s odkazem na generální štáb.
Britský premiér Boris Johnson v pátek hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Souhlasili na užší spolupráci v oblasti bezpečnosti. Johson zdůraznil, že je proti jakémukoli jednání s Ruskem, které by nahrávalo jeho „falešnému narativu“. |
Obyvatelé pobřežních oblastí mohou podle hlášení slyšet výbuchy a výstřely, ozbrojené složky ale upozornily, že budou o průběhu operace informovat. Zároveň prosí o trpělivost a klid.
Operační velitelství rovněž požádalo obyvatele, aby nenavštěvovali pláže a jiné zakázané oblasti a nevyjížděli na moře na lodích. Lidé mají hlásit podezřelé aktivity a zároveň neprozrazovat postup ukrajinských obranných sil.
Rusové se stále snaží dobýt Azovstal
Ukrajinský generální štáb v pátek oznámil, že ruské síly s podporou letectva znovu útočí a pokouší se ovládnout části areálu oceláren Azovstal u Mariupolu. Také britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusové pokračují s pozemními útoky na ocelárny. V průmyslovém komplexu jsou kromě vojáků také civilisté, které se nedaří z místa evakuovat.
Zintenzivnění snah o ovládnutí obrovského hutního komplexu a tím tedy také celého Mariupolu zřejmě souvisí s blížícími se oslavami 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, sdělilo ve své pravidelné ranní zprávě k situaci na Ukrajině britské ministerstvo. Západní představitelé se totiž domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v tento den rád ohlásil symbolický úspěch ve válce na Ukrajině, kterou odstartoval s cílem „denacifikace“ země.
Pokusy o ovládnutí oceláren a zničení už týdny vzdorujících obránců znamenají pro Rusko ztráty lidské síly, vojenské techniky i munice. Ty budou dál narůstat a narušovat operační plány v jižní části Donbasu, upozornil Londýn.
X X X
CNN: Rusové si klidně vezmou i Moldavsko. K vítězství Kyjev potřebuje pomoc pěti zemí
Ukrajina nezvládne válku vyhrát sama, Rusů bude vždycky více. Evropské státy proto musí na svém území ukrajinské vojáky trénovat a neustále Kyjev zásobovat. V rozhovoru pro CNN to prohlásil někdejší významný americký generálmajor Mike Repass, který v dubnu osobně navštívil válkou zmítanou zemi.
Málokdo chápe, co Ukrajina potřebuje k vítězství ve válce, více než on. Penzionovaný americký generál Mike Repass v minulosti velel speciálním operacím USA v Evropě a šest let dělal na žádost Washingtonu poradce ukrajinské armádě. V dubnu navštívil Polsko i Ukrajinu, aby získal lepší vhled do současného konfliktu a snad i našel řešení, jak ho co nejrychleji ukončit.
Repass v rozhovoru pro CNN zmínil, že NATO i Ukrajina dělají řadu chyb, které poskytují Rusům příliš příležitostí k územním ziskům. Podle něj musí vojáci Kyjeva kompletně ruskou armádu z Ukrajiny vyhnat, jakýkoli jiný scénář bude znamenat vítězství Ruska.
Bez Západu Ukrajina nevyhraje
„Ukrajina stále potřebuje pomoc, a to ve velkém. NATO reaguje příliš pomalu. Problém také je, že nemáme dohled nad tím, co se děje s darovaným vojenským vybavením ve chvíli, kdy se dostane na Ukrajinu,“ řekl generál ve výslužbě pro CNN s tím, že Ukrajinci zbraně a techniku nerozdělují systematicky. „Spíše je to o tom, že šéf nějaké brigády X zavolá a řekne: ‚Hej, potřebuju 27 Javelinů.‘ Takže je to velmi personalizované, takhle se ale válečná logistika neplánuje,“ dodal Repass.
Podle něj si NATO a mezinárodní společenství stále více uvědomují, že pouhé posílání zbraní a zásob na Ukrajinu nebude stačit. Státy se budou muset do války aktivněji zapojit. Přirozeně ne na území napadené země.
„Je potřeba, aby Američané, Francouzi, Poláci, Britové a Němci pomohli každý zvlášť vytvořit brigádu ukrajinské bojové síly. Tyto země mají značné vojenské kapacity a mohou vybavit ukrajinské jednotky a trénovat je na svém vlastním území. Takže by existovalo pět brigád v pěti operačních sektorech. Na to byste potřebovali zhruba šest až osm měsíců. Brigády by měly západní vybavení a bojovaly by podle západních standardů,“ navrhuje americký generál.
Pět brigád představuje vojenskou sílu o počtu 40 tisíc mužů. Podle Repasse to sice není moc, generál se ale domnívá, že západní vojenství se nedá srovnat s tím ruským a proto v současné válce jde především o taktiku a vybavení než o papírová čísla. „Rusko bude mít vždycky více jednotek. Jen nutně nebudou lepší,“ míní Repass.
Jak to vypadá na bitevním poli?
Navzdory značným ukrajinským úspěchům se americký generál obává, že Rusko v současnosti v Donbasu postupuje a připisuje si územní zisky na severu i jihu regionu. Repass dále předpovídá, že se Rusové pokusí obklíčit Mykolajiv, jehož zisk by armádě Moskvy otevřel cestu k přístavu Oděsa. Kdyby Oděsa padla, mohli by Rusové utvořit územní koridor od Donbasu až k Podněstří.
„Vnímám to jako vážnou hrozbu, myslím si, že Moldavsko bedlivě sledují. Pokud ho budou moci vzít, tak to udělají. Abych byl konkrétní, mluví hlavně o Podněstří. Pak by byli u bran Moldavska. A ta země by se nedokázala ruské invazi efektivně bránit,“ sdělil Repass pro CNN.
„Válka bude trvat nejméně dva roky. Hlavně nesmíme dopustit, aby došla do patové situace. Pak by spustil Putin brutální okupaci dobytých území,“ uzavřel generál ve výslužbě.
X X X
BBC: Důvodů, proč řada zemí neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, je mnoh
Moskva – Poté, co Rusko 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, Valné shromáždění OSN na mimořádném zasedání přijalo rezoluci, v níž ruskou agresi ostře odsoudilo. Hlasovalo pro ni 141 zemí ze 193 členských států OSN. Řada významných států – včetně Číny, Indie a Jihoafrické republiky – se však rozhodla zdržet. Bylo by tedy iluzorní, kdyby se západní představitelé domnívali, že celý svět sdílí názor NATO – že za tuto katastrofální válku nese plnou vinu Rusko, píše BBC a rozebírá důvody, proč tomu tak je.
Ukrajina a její spojenci ohrožují Rusko už nejméně tisíc let, řekl před časem britské veřejnoprávní stanici ruský poslanec Jevgenij Popov. Plány NATO ohledně Ukrajiny samozřejmě představují přímou hrozbu pro ruské občany, dodal. BBC jeho názory označila za překvapivé a zároveň poučné s ohledem na zcela odlišný narativ, který předkládá Kreml.
Lidem v Evropě a na Západě znějí tyto výroky téměř nepochopitelně, představují až nehorázné ignorování pečlivě zdokumentovaných důkazů, píše stanice na svém webu. Přesto však podle ní tyto a podobné názory zastávají lidé nejen v Rusku, ale také na řadě míst světa. Každá země může mít své vlastní konkrétní důvody, proč nechce veřejně Rusko odsoudit nebo si znepřátelit ruského prezidenta Vladimira Putina, uvádí stanice.
Důvodů je podle BBC mnoho – od ekonomických či vojenských zájmů přes obvinění Západu z pokrytectví až po koloniální minulost Evropy.
Jako první zmiňuje Čínu, která podle ní možná jednou skončí jako strategický rival Ruska. Dnes jsou však tyto země partnery a sdílejí pohrdání, které hraničí až s nepřátelstvím, vůči Severoatlantické alianci, Západu a jeho demokratickým hodnotám, uvádí BBC. Připomíná, že Peking se už střetl s Washingtonem kvůli čínské vojenské expanzi v Jihočínském moři a se západními vládami kvůli svému zacházení s Ujgury, potlačování demokracie v Hongkongu anebo touze ovládnout Tchaj-wan.
Indie a Pákistán mají své vlastní důvody, proč si nechtějí znepřátelit Rusko. Dillí získává velkou část zbraní z Moskvy a po nedávném střetu s Čínou v Himálaji spoléhá na to, že jednoho dne může Rusko potřebovat jako spojence a ochránce. Nedávno sesazený pákistánský premiér Imran Chán je pak ostrým kritikem Západu, zejména USA. Islámábád také dostává z Ruska zbraně a potřebuje požehnání Moskvy k zajištění obchodních cest ve Střední Asii, píše BBC.
Stanice dále zmiňuje obvinění, které sdílí mnoho lidí zejména v muslimských zemích: a sice, že Západ v čele s USA je pokrytecký a řídí se dvojími standardy. V roce 2003 USA a Británie na základě falešných důvodů napadly Irák, což vedlo k dlouholetému násilí. Washington a Londýn čelí rovněž obviněním, že pomáhají prodlužovat občanskou válku v Jemenu vyzbrojováním Saúdské Arábie, které tam provádí letecké údery.
Pro mnoho států v Africe jsou ve hře i jiné, historičtější důvody. V sovětských dobách se Moskva snažila čelit vlivu USA a Západu dodáváním zbraní na kontinent. Na některých místech je pak dědictvím někdejší evropské kolonizace trvalý odpor k Západu, který se projevuje i dnes, uvádí BBC. Francie vyslala v roce 2013 vojáky do Mali, aby zabránila ovládnutí země Al-Káidou, ve své bývalé kolonii však není oblíbená. Většina vojáků odešla a nahrazují je Kremlem podporovaní žoldnéři z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny.
Sýrie – spolu se Severní Koreou, Běloruskem a Eritreou – ruskou invazi během hlasování podpořila, píše britská stanice. Proti rezoluci na začátku března hlasovalo pět států, kromě zmíněné čtveřice také samotné Rusko. Syrský prezident Bašár Asad se přitom v otázce svého přežití do značné míry spoléhá na Rusko.
Ale i dlouholetí spojenci Západu, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE), ačkoliv rezoluci podpořili, zůstávají ve své kritice Moskvy poměrně zdrženliví. Korunní princ Muhammad bin Zájid, který je de facto vládcem SAE, má dobré vztahy s Putinem, uvádí BBC. A saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán má naopak do značné míry nefunkční vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem. Když před lety Západ obvinil prince z objednání vraždy novináře Džamála Chášukdžího a většina západních lídrů se k němu stavěla chladně, Putin ho podpořil, píše BBC, podle níž na tento fakt vůdce Saúdské Arábie jen tak nezapomene.
Nic z toho neznamená, že zmíněné země – vyjma Běloruska – tuto invazi aktivně podporují, uzavírá BBC. Západ však podle ní nemůže předpokládat, že zbytek světa sdílí jeho názor na Putina, na protiruské sankce nebo ochotu Západu otevřeně konfrontovat ruskou invazi dodávkami stále těžších zbraní na Ukrajinu.
X X X
Johnsona postihl debakl nebývalých rozměrů, ukazují volební výsledky
Britští konzervativci pod vedením premiéra Borise Johnsona ztratili kontrolu nad tradičními baštami v Londýně a utrpěli ztráty i v dalších lokalitách v komunálních volbách, které se konaly ve čtvrtek. První výsledky v pátek ukázaly, že voliči potrestali jeho vládu mimo jiné za sérii skandálů, konstatovala agentura Reuters.
Johnsonova strana čelí dosud nevídanému debaklu například v londýnské čtvrti Wandsworth, o jejíž vedení přijde poprvé od roku 1978. Vítězi jsou opoziční labouristé.
Londýňané tak podle Reuters využili voleb k vyjádření hněvu nad dopady ekonomické krize, která prudce zvedla jejich životní náklady. Trestali také premiérovu neukázněnost za večírky v době zákazu, který byl součástí protikoronavirových opatření.
Vůbec poprvé ve volbách zvítězili opoziční labouristé také ve Westminsterském obvodu, kde se nachází většina vládních úřadů a dalších institucí. Místní radu, která vznikla v roce 1964, dosud vždy ovládali konzervativci, píše BBC. Nový labouristický lídr místní rady Adam Hug stanici řekl, že vítězství považuje za „velkou výsadu“ a radu podle něj „čekají velké výzvy“.
Konzervativci rovněž ztratili kontrolu nad čtvrtí Barnet, která byla v držení strany skoro ve všech dosavadních volebních obdobích, kromě dvou voleb od roku 1964.
„Fantastický výsledek, naprosto fantastický. Věřte mi, je to pro nás velký zlom po debaklu v parlamentních volbách v roce 2019,“ řekl předseda labouristů Keir Starmer svým příznivcům v Londýně.
Průzkumy předpovídaly i horší výsledky
Vládní konzervativci se brání, že jejich sestup není tak tragický. „Samozřejmě uznávám, že je to náročná doba a dosáhli jsme několika nepříznivých výsledků. Nesouhlasím však s tím, že by labouristé měli takovou převahu, aby mohli sestavovat příští vládu,“ řekl předseda Konzervativní strany Oliver Dowden.
Mimo Londýn si labouristé ve srovnání s předchozími volbami výrazně nepolepšili. Čím více na sever, tím menší je jejich pokrok, uvedl volební analytik BBC John Curtice.
Konzervativci ztratili mimo hlavní město vedení v Southamptonu, Worcesteru a v hrabství Oxfordshire. Vedli si lépe, než předpovídaly některé předvolební průzkumy. Curtice řekl, že první trendy ukazovaly možnou ztrátu až 250 křesel. Agentura Reuters připomněla, že jeden z průzkumů mluvil až o 800 křeslech, které by měli Konzervativci ztratit.
Místní volby jsou zkouškou pro lídry dvou největších stran, konzervativního premiéra Johnsona i labouristu Starmera, protože přicházejí v polovině funkčního období britské vlády. Jenom v Anglii se volilo 4 360 zástupců ve 146 radách a také několik starostů. Více než 1 800 z těchto křesel bylo k mání v Londýně.
Johnson výsledek chápe jako vzkaz od voličů
Podle britského premiéra zažili konzervativci v některých obvodech těžkou noc. Přiznal, že jeho strana dosáhla smíšených výsledků.
„V některých částech země jsme měli těžkou noc, na druhou stranu ale můžete vidět, že v jiných částech Konzervativní strana dosáhla pozoruhodných zisků,“ řekl Johnson v pátek.
Výsledek prý chápe jako vzkaz od voličů, že je potřeba se soustředit na „velká témata a problémy, na kterých jim záleží“. Mezi ta řadí kupní sílu, energetickou bezpečnost a také zvýšení počtu zdravotních sester a policistů, které jeho strana prosazuje i ve stávajícím programu. Johnson hovořil s médii při návštěvě londýnské školy, spolu s dětmi si tam kreslil portrét královny Alžběty II.
Komentátorka Sky News Johnsonovu reakci popsala jako „boj o přežití“. Projev považuje za Johnsonův vzkaz poslancům vlastní strany, které se snažil přesvědčit, že vláda zažila těžké období s pandemií nemoci covid-19 a válkou na Ukrajině, a voliči jí přesto věří. Poslance by důvěra voličů měla přesvědčit, aby ponechali Johnsona v čele strany.
Covidová pravidla možná porušil i Starmer
Vyšetřování kvůli možnému porušení pravidel covidové uzávěry nyní po oznámení policie města Durham směřuje i vůči labouristovi Starmerovi. Podle agentury Reuters se jedná o poměrně nepříjemnou ránu pro labouristy, jelikož strávili poslední měsíce kritizováním Johnsona za pořádání večírků během lockdownu v roce 2020.
Durhamská policie v pátek řekla, že původně vyšetřování incidentu nezahájila, jelikož došla k závěru, že Starmer žádné tehdejší předpisy neporušil. Svůj postoj nicméně policie přehodnotila „po obdržení významných nových informací v posledních dnech“, uvedla ve vyjádření.Šéf opozice se dostal nedávno pod tlak poté, co se na internetu objevilo video z dubna roku 2021, na němž v přízemním bytě popíjí pivo a večeří se svými kolegy během kampaně v Durhamu. V té době sice například byly otevřeny zahrádky restaurací, ve vnitřních prostorech se však nesměli setkávat členové různých domácností.
Se svým oznámením čekala na skončení čtvrtečních komunálních voleb. Nyní ale oznámila, „může potvrdit, že vyšetřuje možné porušení covidových pravidel v souvislosti s tímto shromážděním“.
Starmer v pondělí řekl, že se konzervativní poslanci snaží na opozici házet špínu, aby odvrátili pozornost od porušování pravidel Johnsonem a dalšími členy kabinetu. V premiérské rezidenci v Downing Street se totiž podle vyšetřování úřadů konalo několik večírků, které nebyly v souladu s tehdy platnými společenskými pravidly. Londýnská policie za ně udělila desítky pokut, které dostali mimo jiné také Johnson a ministr financí Rishi Sunak.
X X X
RB OSN přijala první prohlášení k Ukrajině od začátku ruské invaze
Rada bezpečnosti OSN dnes jednomyslně přijala své první prohlášení od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Vyjádřila v něm silnou podporu snahám generálního tajemníka Antónia Guterrese najít mírové řešení. Text, který podpořilo i Rusko, nepoužívá slova válka, konflikt ani invaze, upozorňuje agentura AP.
Prohlášení Rady bezpečnosti se přijímají na základě konsensu. Stručný text, který byl přijat dnes, vypracovaly Norsko a Mexiko.
„Rada bezpečnosti vyjadřuje hluboké znepokojení s ohledem na zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině,“ uvádí se v něm. „Rada bezpečnosti připomíná, že všechny členské státy se podle Charty OSN zavázaly řešit své mezinárodní spory mírovými prostředky,“ pokračuje text. Rada bezpečnosti generálního tajemníka zároveň vyzývá, aby ji o vývoji informoval.
Guterres se minulý týden v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Guterresovy cesty připravily půdu pro společnou operaci OSN a Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK), při níž bylo v uplynulém týdnu z ukrajinského přístavního města Mariupol a tamní obléhané ocelárny Azovstal evakuováno zhruba 500 civilistů.
Rusko, které svůj útok na Ukrajinu označuje za speciální vojenskou operaci, 25. února vetovalo návrh rezoluce RB OSN, jež by ruskou invazi odsoudila. Čína, Spojené arabské emiráty a Indie se hlasování zdržely. K tomu, aby byla rezoluce přijata, je zapotřebí devět hlasů a žádné veto stálých členů, tedy Spojených států, Ruska, Číny, Francie a Británie.
Valné shromáždění OSN, které má 193 členů a kde žádná země nemá právo veta, mezitím drtivou většinou přijalo dvě rezoluce, což dokládá, že se Moskva ocitá v diplomatické izolaci. Tyto rezoluce jsou sice nezávazné, ale mají politickou váhu.
Valné shromáždění v rezolucích odsoudilo ruskou agresi proti Ukrajině, vyzvalo ruské jednotky, aby se stáhly, a požadovalo zajištění ochrany civilistů. Rezoluce zároveň viní Rusko z humanitární krize na Ukrajině.
X X X
Papež posvětil milionové výkupné pro islamisty v Mali, tvrdí kardinál
Papež František souhlasil s vyplacením až jednoho milionu eur, skoro 24,6 milionu korun, na jednání s malijskou skupinou islamistů, která v roce 2017 unesla řádovou sestru. Tvrdí to kardinál Angelo Becciu, který je obžalovaný ze zpronevěry peněz. Svou vinu odmítá. Svědectvím poskytl důkaz, že papež zřejmě posvětil vyplacení výkupného skupině, jež se hlásila k Al-Káidě.
Becciu, který byl jedním z nejvýše postavených představitelů ve Vatikánu a blízkým spolupracovníkem papeže, uvedl, že na osvobození kolumbijské řádové sestry Glorie Cecilie Narvaezové začal pracovat v lednu roku 2018, zhruba rok po únosu.
On a jeho spolupracovnice Cecilia Marognová za tímto účelem kontaktovali britskou bezpečnostní společnost The Inkerman Group. O jednání s Brity a o dalších aktivitách vedoucích k osvobození řádové sestry informoval papeže.
„Musím říct, že svatý otec souhlasil s každým krokem v této operaci,“ uvedl před soudem kardinál. V dlouhém proslovu vysvětloval své vztahy s Marognovou, která se ve Vatikánu prezentovala jako odbornice na tajné služby.
Kardinál tvrdí, že ženu pověřil jednáním s britskou firmou i vyplácením záloh, aby se Vatikán vyhnul skandálu, kdyby prosákly informace o tom, že se snaží jednat s islamisty. Rozpočet činil jeden milion eur a byl určen na vytvoření „sítě vztahů“ a samotné osvobození řádové sestry.
Podezřelé transakce a nákupy luxusního zboží
Odkazem na platby Britům chtěl Becciu vysvětlit i několik podezřelých plateb. Zda výkupné Vatikán vyplatil, neřekl. Marognová a Becciu už však nestáli u konce operace, protože o funkce ve Vatikánu přišli na podzim roku 2020, zatímco sestra Narvaezová byla propuštěna až v říjnu následujícího roku.
Becciu a dalších devět lidí stojí před vatikánským soudem kvůli obžalobě ze zpronevěry peněz, zneužití funkce či ovlivňování svědků. Soud se týká transakce s luxusní nemovitostí v Londýně, ve které Vatikán ztratil zhruba 200 milionů eur (asi 4,9 miliardy korun), a dalších nesrovnalostí v hospodaření vatikánského Státního sekretariátu.
Marognová čelí žalobě, že si přivlastnila zhruba 570 tisíc eur z vatikánské pokladny pro vlastní potřeby a na nákup luxusního zboží. Žena rovněž vinu odmítá.
Becciu byl v letech 2011 až 2018 druhým nejvyšším představitelem Státního sekretariátu a blízkým spolupracovníkem papeže Františka. Ten ho v září roku 2020 zbavil všech funkcí kvůli podezření ze zneužití úřadu a nepotismu.
Becciu tvrdí, že byl papeži vždy věrný a ničeho zlého se nedopustil. František ho kvůli soudu zbavil mlčenlivosti. Stání před tribunálem budou pokračovat až do začátku června.
X X X
Vymírající civilizace a banda zvrhlíků. Majitel Vagnerovců zkritizoval Západ
Oligarcha Jevgenij Prigožin, známý jako takzvaný „Putinův kuchař“ a údajný vlastník ruské žoldácké organizace Vagnerova skupina, se tvrdě pustil do Západu. Označil jej za vymírající civilizaci a bandu zvrhlíků infikovanou nemocí zvanou nacismus. Prohlásil též, že Rusové spolu se spojenci nad Západem zvítězí, protože jich je mnoho.
„Jste vymírající západní civilizací, která považuje Rusy, Malijce, Středoafričany, Kubánce, Nikaragujce a mnoho dalších národů a zemí za špínu třetího světa,“ osočil Západ Prigožin. „Jste ubohá banda zvrhlíků a nás je mnoho, miliardy. Vítězství bude naše!“
Miliardář reagoval na dotaz listu The Guardian ohledně tvrzení francouzské armády, která obvinila ruské žoldáky z masakrů Malijců s cílem obvinit Francouze. Armáda se odvolává na satelitní snímky, které údajně zobrazují deset vojáků europoidního typu, kteří pohřbívají tucty zabitých Malijců do písku v blízkosti vojenské základny Gossi. Podle Francouzů neznámí ozbrojenci jsou členy nechvalně známé žoldnéřské skupiny.
Na proruských sociálních sítích se objevily videa a snímky zabitých Malijců, zřejmě pořízených těmito žoldáky. „To je to, co po sobě Francouzi zanechali, když opustili základnu v Gossi. Toto jsou úryvky z videa, které bylo pořízeno poté, co odešli! Nemůžeme o tom mlčet!“ uvedl jeden účet, zřejmě zřízený Vagnerovci.
Prigožin zopakoval, že skupina neexistuje a on s ní nemá nic společného. Zároveň ale dodal, že pečlivě sleduje události, které se odehrávají v Mali, kde „kolektivní Západ, jmenovitě USA, Británie, Francie a další země, které se snaží prosazovat politiku zotročování Afriky, už roky zakládají a organizují teroristické skupiny“ s cílem udržet obyvatelstvo této země ve strachu a drancovat její přírodní bohatství.
Ač se k videu nevyjádřil, přidal se na stranu proruských účtů. Francouze osočil z nemilosrdného zabíjení a pohřbívání ostatků Malijců v blízkosti vojenských základen. „Tato zvěrstva se páchají ve vašem zaníceném mozku, infikovaném nemocí zvanou nacismus,“ dodal.
Rusko hovoří o invazi na Ukrajinu jako o „speciální vojenské operaci“, jež má za cíl denacifikovat zemi. Někteří ruští činitelé a média z podpory nacismu osočují i Západ. Sama Moskva naznačuje, že Ukrajina je nástrojem v rukou Západu, který chce Rusko oslabit či dokonce zničit
Západní a ukrajinská média poukazují, že právě šéf Vagnerovců Dmitrij Utkin má na sobě vytetovanou říšskou orlici a znak SS. Žoldnéři působí i na Ukrajině, kde byli pověření úkolem zlikvidovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, Ukrajinci ale jejich útok odrazili.
Francie, ale i například Německo, obviňuje Rusy, že se podílí na masakrech civilního obyvatelstva v Mali. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch malijská armáda ve spolupráci s ruskými žoldnéři za pět dní zavraždila 300 civilistů.
V Mali je u moci od roku 2020 vojenská junta, která se začala silněji přiklánět k Rusku, což vedlo k silné roztržce s Francií, jež vojensky podporovala měnící se vlády v boji s islamistickými teroristickými skupinami. Rozkol byl natolik velký, že Francie a další západní spojenci začali stahovat své vojáky z Mali.
Paříž jako důvod mimo jiné uváděla právě zapojení Vagnerovců do operací malijské armády. Junta oficiálně jejich nasazení nepřiznává a Rusy označuje za vojenské instruktory.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že žoldnéři působí v Mali a Libyi. I on zopakoval, že vláda s nimi nemá nic společného. Podle západních činitelů je ale Rusko používá k získávání vlivu v afrických zemích a těžení tamních přírodních zdrojů.
X X X
Romské uprchlíky u nás nechceme, bouří se maloměsta. Kde mají vzniknout nové ubytovny?
Slova ministra vnitra o tom, že Česko hledá, kam umístit početné skupiny romských uprchlíků z Ukrajiny, vyvolala obavy v některých městech. Ministerstvo momentálně jedná s krajskými úřady o vzniku nových ubytovacích zařízení. Konkrétní místa ale nezveřejnilo. Některé obce i tak už odeslaly na vnitro dopis s důvody, proč u nich Romy nechtějí. Patří mezi ně například město Vyškov.
Po událostech z Prahy a Brna se menší města obávají, že by i k nim mohli zavítat ukrajinští Romové. Ministerstvo vnitra hledá nové lokality. Jedním z míst, kde by mohli najít Romové střechu nad hlavou, by mohl být Vyškov.
Bývalá ubytovna stojí na sídlišti na okraji města a je v současnosti prázdná. Názory lidí na celou situaci se různí. Někteří se ubytování romských uprchlíků nebrání. Negativních reakcí je však více. „Já bych to taky u svého města nebo ve svém městě nechtěl,“ uvedl oslovený muž. Další souhlasí. Pokud by se do města nastěhovala tato komunita, lidé by prý šťastní nebyli. Ne říká i samotné město a jeho vedení.
„Zasedal krizový štáb, jehož členové se jednomyslně shodli na nevhodnosti dané lokality. Ve velmi klidné části města se silně zastoupenou seniorskou populací. Blízko stojí také mateřská a základní škola,“ uvedl mluvčí Vyškova Michal Kočí.
Výsledkem krizového štábu je otevřený dopis ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). V něm stojí důvody, proč si radnice romskou ubytovnu ve městě nepřeje. „Především nedůvěra ukrajinských Romů vůči autoritám, se kterými nekomunikují, vysoká nemocnost vyplývající ze zanedbané zdravotní péče a špatných hygienických návyků, jejich většinová negramotnost, výrazná mobilita a snaha sestěhovávat se,“ stojí v dokumentu.
Brno už jednu ubytovnu uzavřelo
Ministerstvo vnitra jedná s jednotlivými kraji. Jedno centrum by na jihu Moravy vzniknout mělo, konkrétnější informace ale zatím nesdělilo. „Počty se zvyšují. Nabídli jsme nějaké nemovitosti, které z větší části nebyly krajskými autoritami schváleny. Důvodem bylo, že to není v dané lokalitě vhodné,“ vysvětlil Rakušan.
Specifičtější není ani Jihomoravský kraj. Zda nouzové bydlení ve Vyškově vznikne, v tuto chvíli není jasné. Naopak provizorní ubytovnu uzavřelo ve čtvrtek Brno. Podle starosty Židenic to od začátku nebyl dobrý nápad. „Jejich děti se přibližují, dotýkají se kolemjdoucích, to je pro nás nestandardní. Ten objekt není ideální. Věřím tomu, že město najde jiné řešení,“ uzavřel Aleš Mrázek.
X X X
Romští uprchlíci v Pardubicích si stěžují na ubytování. Nevím, co s tím, přiznává hejtman
Další skupina romských utečenců z Ukrajiny přebývá na okraji Pardubic. Několik desítek lidí včetně malých dětí cizinecká policie prověřuje kvůli udělení víza a statusu uprchlíků. Hasiči jim na městském pozemku vybudovali dočasná přístřeší. Romové si ale stěžují na nevyhovující podmínky, radnice prohlašuje, že situaci nezvládl stát.
Nový způsob prodeje bytu
Hasiči na okraji Pardubic pro romské běžence z Ukrajiny vybudovali vytápěné stany. Uprchlíci zde mají také pitnou vodu a studenou stravu. „Mají zde nedostatek jídla, pití. Přivezli sem pouze cisternu, místo je neosvětlené, je to tady docela nebezpečné,“ uvedl předseda strany Roma Luma Marco Cavali.
„Čekáme tu, ale sami vidíte, v jakých podmínkách. Jestli je nějaká jiná možnost, rádi jí přijmeme. Pokud budeme pracovat a děti budou chodit do školky, budeme rádi,“ vzkázala romská uprchlice. Cavali doplnil že v „nemístných a nekulturních podmínkách byli ubytování Romové, kteří již mají vyřízený status uprchlíka“.
Proti tomu se ale ohrazuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. „Odmítám i z části to, co říkal pan Cavali. Skutečně třikrát denně do daného místa v našem případě dovážíme potravinovou pomoc, hygiena je zajištěna. Bohužel takové je situace. Opakuje se po Praze, Brně, Ostravě. Teď je v Pardubicích. Upřímně řečeno, nevím, co s tím dělat,“ přiznal.
Romští uprchlíci podle policie zatím status uprchlíka nezískali. „Před udělením víza prověřujeme, zda si nepožádali o toto vízum v jiných státech, nejsou jimi státními příslušníky anebo tam nemají jiný pobytový status,“ přiblížila mluvčí policie Markéta Janovská.
Radice viní stát
„Pokud lidé mají zároveň ještě maďarské státní občanství například, většinou to tak bývá, tak v té chvíli nemají logicky nárok na jakoukoli sociální pomoc České republiky,“ přiblížil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle pardubické radnice ale selhává stát, když nemá připravené systémové řešení péče o lidi, kteří teprve procházejí lustrací.
„Systém jim v mezičase, než je odbaví, nenabízí kvalitní zázemí ani ubytování. Je to jednoznačně problém státu a je potřeba, a já apelují na ministra vnitra, aby tohle okamžitě začal řešit,“ vzkázal primátor Martin Charvát (ANO). Rakušan však uvedl, že ve chvíli, kdy budou uprchlíci prověřeni a budou mít nárok na dočasnou ochranu, tak budou ve zrychleném režimu registrováni a bude jim nabídnuto ubytování.
Pokud se ale ukáže, že mají dvojí občanství, podle Víta Rakušana jde o turisty a měli by se vrátit do země původu, kde pomoc získají snáze.
X X X
Odbory napadly smlouvu ČEZu na dodávky tepla pro Havířov: Primátor narušuje hospodářskou soutěž, obáváme se rozkopaného města i zdražení.
Dojde k neekologickému a neekonomickému řešení, lidé hrozí, že se z Havířova odstěhují, varuje předseda Samostatné odborové organizace Teplárny Karvinná Ladislav Kugler. Kvůli plánovaným změnám dodávek tepla pro Havířov s kolegy podal podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Chce prověřit smlouvu se společností ČEZ ESCO, kterou zastupitelé Havířova těsně schválili na svém posledním zasedání v roce 2021. Podle odborů kontrakt narušuje hospodářskou soutěž.
Primátorovi Havířova Josefu Bělicovi není o prověřování ze strany ÚOHS nic známo, rovněž ČEZ ESCO nemá žádné informace o tom, že ÚOHS zahájil jakékoliv řízení. “Není mi znám důvod, proč by kontrakt měl být v rozporu s hospodářskou soutěží” řekl primátor Bělica České justici.
V Havířově má dojít ke změně způsobu dodávek tepla do domů zásobovaných Teplárnou Karvinná. Město se chystá vybudovat desítky nových lokálních zdrojů spalujících zemní plyn a dalších jednotek. Havířov tak chce obyvatele odpojit od centrálního zdroje tepla. Kritici ale namítají, že nové řešení přinese vyšší ekologickou zátěž pro Havířov. “V Teplárnách Karvinná, které dodávají teplo pro Havířov, pracuji od roku 1979. Celou dobu se tu všichni zaměstnanci snaží, aby dodávky tepla a teplé vody jak na Havířov, tak Karvinou, byly bezporuchové. Žádnou poruchu si já osobně za celou dobu nepamatuji. Vždy jsme se také snažili, aby ceny tepla byly co nejnižší,“ říká šéf odborů Ladislav Kugler s tím, že kvůli novému řešení, které prosazuje primátor Havířova Josef Bělica hrozí nejen rozkopání celého města, ale i zdražení dodávek tepla.
Náklady podle Kuglera budou navíc mnohem vyšší, než primátor deklaruje. Zatímco rozvody tepla nyní mají zůstat v majetku města, nové kotle na zemní plyn bude vlastnit nový podnik ENVEZ. Město v něm bude mít minoritu, většinový 51procentní podíl získá ČEZ ESCO. Podle kritiků této spolupráce je akcionářská smlouva nevyvážená z hlediska práv a povinností obou stran, prospěch ze spolupráce tak bude mít hlavně ČEZ ESCO. „Jde jednoznačně o akci pana primátora. Rozkopat Havířov, udělat tam nové rozvody a mít tam ty kogenerační jednotky, to bych se asi odstěhoval. Což tvrdí hodně našich zaměstnanců, že se raději odstěhují,“ uvedl Kugler.
Obavy má také o to, že řešení se zemním plynem není kvůli současné politické situaci bezpečné. „Dnes vidíme, že občané, kteří si udělali plynové kotelny, tak se zpátky vracejí k centrálnímu zásobování. A my máme možná nejlepší centrální zásobování teplem oproti jiným zemím,“ varuje šéfodborář s tím, že možným řešením by byly fluidní kotle. „To je multipalivový mix, který zaručuje, že kdyby něco bylo dražší, tak my zvolíme to levnější,“ vysvětluje. Česká justice měla možnost do podnětu pro ÚOHS nahlédnout. Narušení hospodářské soutěže odbory vidí hned v několika případech. Například v tom, že město, respektive Havířovská teplárenská společnost, předá kontrolu nad svým majetkem.
Dojde také k zajištění změny nástrojů územního plánování a k umožnění investiční a výstavbové činnosti ENVEZ a zejména skupiny ČEZ, která tak bude moci postavit kogenerační jednotky a související infrastrukturu. Město se také zavázalo, že ve prospěch soukromé společnosti ENVEZ a zejména skupina ČEZ změní územně plánovací dokumentaci a umožní postavit kogenerační jednotky a související infrastrukturu. “Samozřejmě to dopadne na obyvatele. Nebudou se dělat věci, které by město mělo dělat pro občany, ale vše se bude dávat na tohle. To si myslím občanům nic dobrého nepřinese,“ reaguje Ladislav Kugler.
Primátor Havířova Josef Bělica Foto: Havířov
Žádná ze stran není oprávněna smlouvu ukončit či od ní odstoupit. Do procesu nesmí vstoupit třetí strana. Smlouva také umožní faktickou kontrolu dodávek tepla pro skupinu ČEZ, resp. jakékoliv porušení smlouvy povede k možnosti uplatnit právo skupiny ČEZ k odkupu akcií. „Účastník totiž svým výše popsaným jednáním nejen vytvořil nerovné podmínky pro různé soutěžitele na trhu, ale nad to se ještě bude přímo podílet na jejich dalším znevýhodňování tím, že sám vstoupil do jednoho ze soutěžitelů na trhu a ve vztahu ke druhému akcionáři se v Akcionářské smlouvě zavázal aktivně podílet na takovém omezování hospodářské soutěže,“ stojí v podnětu. Dalším rizikem jsou garance splacení bankovních úvěrů ze strany města v řádu stovek milionů korun. ČEZ ESCO získá dvoutřetinové zastoupení v představenstvu a dozorčí radě podniku ENVEZ, což neodpovídá poměru 51 procent akcií ČEZ ESCO a 49 procent v držení města.
Plánované kogenerační jednotky na zemní plyn přitom budou ve stoprocentním vlastnictví firmy ČEZ Energo. “Toto zásadně odmítám. Není mi znám důvod, proč by měl být v rozporu s hospodářskou soutěží. Spolupráce s ČEZ ESCO vychází mimo jiné i z memoranda uzavřeného v roce 2019,“ odpovídá na dotaz o rozporu kontraktu s pravidly hospodářské soutěže primátor Bělica. Rozpor kontraktu s pravidly hospodářské soutěže odmítá rovněž ČEZ ESCO. “Cílem partnerství je hospodářskou soutěž naopak podpořit, a to tím, že společnost ENVEZ připraví alternativní projekt rozvoje městské energetiky se záměrem vytvořit konkurenční prostředí při výběru dodavatele tepla do Havířova po roce 2026. Město vybere dodavatele tepla na základě veřejné zakázky, v níž uspěje ten, kdo nabídne výhodnější podmínky. Konkurenční prostředí zajistí, že město nebude závislé na nabídce jediného monopolního dodavatele” píše ve vyjádření pro Českou justici ČEZ ESCO.
Jenže právě v tom je kritiky spatřován velký problém, že se zjednodušeně řečeno právě ČEZ bude podílet na přípravě a stanovení parametrů výběrového řízení, ve kterém se následně bude snažit zvítězit. Může docházet k dalšímu zvýhodňování skupiny ČEZ a vyšachování konkurentů ze hry Odbory kontraktu Havířova a ČEZu vytýkají, že se v něm bude jednat “o Účastníka, který funguje na relevantním trhu v trojjediné roli: (i) investora ENVEZ (budoucího uchazeč o dodávky tepla HTS), a zároveň (ii) zadavatele budoucího zadávacího řízení kvýběru dodavatele tepla HTS (stanovící parametry zadávacího řízení a také budoucí odběratel), a zároveň (iii) orgánu veřejné moci (územní celek s přenesenou působností) schopného ovlivnit (a zavazujícího se ovlivnit) získání povolení, souhlasů a licencí kprovozování činnosti společnosti ENVEZ, což je z pohledu stěžovatelů v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, principy zadávacího řízení obecně i pravidly chráněnými veřejným zájmem.”
Podezření odborů jde v důsledku utajování detailů kontraktu ze strany města a energetické společnosti ve stížnosti ještě dál. “Je přitom dále možné, že při zřejmé stávající snaze o anonymizování a důvěrnost obsahu těch částí Akcionářské smlouvy, jejichž předmětem je toto diskriminační zvýhodnění, dochází či může dojít k dalším jednáním, jež mají za cíl zvýhodnit soutěžitele ENVEZ či skupinu soutěžitelů ovládaných skupinou ČEZ v rámci hospodářské soutěže na relevantním trhu obecně, resp. v rámci budoucích zadávacích řízení.
“Účastník, jako orgán veřejné moci neumožňuje pouze získání výhody v rámci jednoho zadávacího řízení, umožňuje skupině ČEZ v lokalitě města Havířov dlouhodobé působení za přispění veřejných prostředků, ovlivněním své činnosti jako orgánu státní správy (který má ze své podstaty vykonávat svoji činnost nestranně a nezávisle na tržních subjektech) a bez jasného rámce toho, jaký prospěch to Účastníkovi přinese (absence veřejného zájmu). Riziko neúspěchu investičního záměru v podobě neúspěchu v zadávacím řízení pak skupina ČEZ přenáší na Účastníka a nutí ho tím ke krokům, které jsou za hranou nejen pravidel hospodářské soutěže, ale rovněž z pohledu regulace energetického práva a práva spotřebitelského (HTS dodává teplo nejen Účastníkovi, ale i dalším subjektům, z nichž někteří jsou v postavení spotřebitele)” píše se ve stížnosti. Koneckonců již při výběru samotné společnosti ČEZ pro stávající kontrakty s Městem Havířov k žádnému otevřenému výběrovému řízení nedošlo a ČEZ byl jednoduše zvolen na základě politického rozhodnutí komunálních politiků bez transparentní přezkoumatelné soutěže. Eva Paseková, ceskajustice.cz
X X X
Tykač nabízí státu elektřinu za cenu před válkou na Ukrajině
Majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač nabízí vládě, že jí prodá levnější proud ze svých uhelných elektráren. Státu by mimo burzu prodal několik terawatthodin (TWh) elektřiny za cenu odpovídající situaci před ruskou invazí na Ukrajinu, uvádí web Hospodářských novin (HN). Návrhem se podle serveru bude zabývat porada ekonomických ministrů.
Jednání na vládní úrovni o prodeji elekřiny potvrdil deníku Tykačův mluvčí Jan Chudomel. „Pavel Tykač nabídl státu přímý prodej elektrické energie v řádu jednotek TWh, vyrobené v elektrárnách skupiny Sev.en, za cenu odpovídající úrovni před započetím války na Ukrajině.“ uvedl.
Skupina Sev.en nabízí podle HN dodávku až zhruba tří terrawatthodin elektřiny ročně. To představuje přibližně čtvrtinu roční produkce firmy, která by pokryla roční spotřebu zhruba milionu domácností s průměrnou spotřebou. Případný kontrakt by společnost chtěla ideálně podepsat na dva až tři roky.
Chudomel uvedl, že jednání se státem o prodeji elektřiny mimo burzu jsou ale teprve na začátku. Podmínkou podle něj je, aby vláda ustavila státního obchodníka s elektřinou a nastavila mechanismus distribuce této elektrické energie.
Skupina Sev.en je významným hráčem na energetickém trhu v České republice. Patří do ní hnědouhelné elektrárny Chvaletice a Počerady, Teplárna Kladno, Teplárna Zlín a dva severočeské hnědouhelné lomy.
Nižší cena, za kterou Tykačova společnost státu proud nabízí, vychází podle HN zřejmě z toho, že by firma prodávala elektřinu bez ceny emisních povolenek, které si musí od státu kupovat. Kontrakt by byl podle deníku pro firmu výhodný i proto, že by prodala velký objem elektřiny, aniž by musela shánět peníze na zajištění obchodu. Na burze by totiž musela složit vysokou finanční garanci, ze které by burza v případě nedodání proudu koupila elektřinu od jiného dodavatele. Sev.en z těchto důvodů podle HN přestala velké kontrakty přes burzu obchodovat.
Tykač patří mezi nejbohatší Čechy. Podle aktuálního žebříčku časopisu Forbes činí hodnota jeho majetku 3,4 miliardy dolarů, tj. asi 74,8 miliardy korun.
X X X
Sibiř sevřela další vlna obřích požárů. Nemá kdo hasit, armáda je na Ukrajině
K ničivým požárům na Sibiři ruská vláda v posledních letech povolávala i armádu, protože je hasiči už sami nezvládali. Letos však nastal problém. Ti, kteří s plameny obvykle pomáhali, teď mají jinou práci tisíce kilometrů daleko. Bojují totiž ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině, kterou před více než dvěma měsíci vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin.
Rozsáhlé požáry na Sibiři už se staly prakticky každoročním jevem. Přispívá k tomu změna klimatu, kvůli které je v odlehlých částech Ruska častěji sucho a teploty tam stoupají neobvykle vysoko. Loni tak zhruba tři sta požárů zpustošilo oblast o rozloze přes 850 tisíc hektarů.
Dým z hořících lesů ztěžuje život i obyvatelům měst. Minimálně před třemi lety se dostal až do Mongolska. Putin proto na hašení požárů povolával armádu, která z letadel na lesy shazovala vodu. Letos však své lidi i stroje poslal opačným směrem. A protože jsou nasazení muži často právě z regionů na Sibiři nebo na Dálném východě, doma teď chybějí, stejně jako ona letadla.
May wildfires inferno in Central, Western, Eastern Siberia and southern Urals, with massive fires blocking federal roads, destroying houses and threatening railway lines. Video from Krasnoyarsk region, Central Siberia #wildfires2022Russia https://t.c | (0:25)
May wildfires inferno in Central, Western, Eastern Siberia and southern Urals, with massive fires blocking federal roads, destroying houses and threatening railway lines. Video from Krasnoyarsk region, Central
„Největší požáry často vyžadují vojenská letadla, která najdou a prověří hlášení satelitů nebo občanů. Pomáhají také se samotným bojem. Je proto otázka, zda budou tyto kapacity dostupné i v létě, pokud bude válka pokračovat,“ říká pro server Axios klimatická vědkyně Jessica McCartyová.
„Buď tak bude víc požárů, nebo se technika a personál stáhne ze západní fronty a odveze na Sibiř,“ dodává. „Ohňová“ sezona v dalekém Rusku obvykle začíná na jaře a trvá celé léto.
Podle organizace Greenpeace jsou letošní sibiřské požáry dvakrát větší, než byly ve stejné době loni. I tehdy přitom Rusové nechávali většinu oblastí hořet, protože ani nebylo v jejich silách uhasit všechno.
Vědci upozorňují, že je potřeba dění na Sibiři věnovat větší péči. To se letos nepodaří a Putin tak nejenže seslal humanitární tragédii na ukrajinský národ a diplomatickou i ekonomickou krizi na ten ruský, ale celé planetě nadělil i enviromentální katastrofu.
Sezonní požáry totiž pohánějí globální oteplování, protože jde do ovzduší víc oxidu uhličitého, než kolik ho příroda stihne znovu pohltit.
X X X
Výbuch v hotelu v Havaně si vyžádal osm životů. Podle kubánského prezidenta mohlo jít o únik plynu
Silný výbuch, který poničil luxusní hotel Saratoga v centru Havany, si vyžádal nejméně osm životů. Zhruba 30 lidí skončilo v nemocnici, uvedl na twitteru kubánský prezident Miguel Díaz-Canel. Pravděpodobnou příčinou exploze je podle něj únik plynu. Na místě zasahují záchranáři a zhruba deset lidí se stále pohřešuje. V hotelu nebyli ubytovaní turisté.
„První náznaky ukazují, že výbuch způsobil únik plynu,“ uvedl kubánský prezident, který se dostavil na místo neštěstí. Provládní server Cubadebate krátce po výbuchu uvedl na základě svědectví lidí, kteří se nacházeli na místě, že explozi mohly způsobit plynové lahve.
„Bylo to jako zemětřesení,“ řekla agentuře AP žena, která bydlí nedaleko hotelu. V okolí hotelu bylo zničeno i několik automobilů a na místě je velký počet policejních i záchranářských jednotek. Ty prohledávají útroby budovy a sutiny.
Podle agentury EFE z hotelu stoupá hustý dým, který je vidět z většiny hlavního města. Výrazně poničená jsou první tři podlaží hotelu a vnější fasáda. Škody ale vykazují i zbylá tři patra budovy.
Guvernér Havany Reinaldo García Zapata uvedl, že hotel byl v rekonstrukci, a proto v něm nebyli ubytovaní turisté.
Hotel Saratoga stojí v jedné z nejrušnějších částí Havany. Podle agentury AFP se jedná o pětihvězdičkový hotel s 96 pokoji.
Saratoga byla považovaná za jedno z nejluxusnějších zařízení ve městě. V minulosti v tomto hotelu bydleli významní politici, podnikatelé či celebrity. V posledních letech však hotel přišel o část movité klientely kvůli otevření nových zařízeních v kubánské metropoli.
X X X
Žena Putinova mluvčího vychválila Djokoviče: Šampion, neplete do sportu politiku
Rozhodnutí organizátorů Wimbledonu, že na turnaji nesmí hrát ruští ani běloruští tenisté, nerozčílilo jen hráče těchto dvou zemí. Svůj nesouhlas vyjádřil i srbský tenista Novak Djokovič. Slova světové jedničky následně radostně kvitovala manželka mluvčího Kremlu Taťjana Navková. Bývalá krasobruslařská hvězda se podepsala zejména pod slova, že do sportu politika nepatří.
Spočítáme odhad ceny bytu online a za pár sekund. Získejte svůj odhad ceny zdarma.
Sankce proti Rusku se dotýkají i sportovního světa. Rusové byli vyřazeni z řady mezinárodních soutěží, a tenis není výjimkou. Organizátoři Wimbledonu učinili stejné rozhodnutí – ruští a běloruští sportovci si na prestižním turnaji v Londýně nezahrají.
S tímto verdiktem nesouhlasí nejen ti, kterých se to týká, ale také světové tenisová jednička Novak Djokovič. Srbský sportovec toto rozhodnutí označil za šílenost.
„Jako ‚dítě války‘ budu válku vždy odsuzovat. Všichni víme, co se stalo v Srbsku v roce 1999, vím, jaké emocionální trauma to může zanechat. Nicméně rozhodnutí organizátorů wimbledonského turnaje nemohu podpořit, připadá mi šílené. Tenisté nemají s vojenskými akcemi nic společného. Když politika zasahuje do sportu, nevede to k dobrým výsledkům,“ vzkázal.
A právě tato slova spolu s fotografií Djokoviče přesdílela i bývalá ruská krasobruslařská šampionka a manželka mluvčí Kremlu Taťjana Navková. Na svém Instagramu napsala: „Tohle znamená být vítězem, šampionem a sportovcem! Novak Djokovič, světová jednička ve dvouhře a vítěz 20 grandslamových turnajů, se vyjádřil k rozhodnutí vyloučit Rusy a Bělorusy z Wimbledonu.“
Následně přesdílela celé vyjádření tenisty a jeho slova ocenila. „Slušná slova od slušného člověka a silného sportovce. Jasný postoj pro sport: žádná politika. Což se nedá říct o některých bruslařích na letošním mistrovství světa,“ rýpla si. Svou podporou Djokovičova vyjádření však rozpoutala zároveň i vlnu negativních reakcí.
Navková dělá „mrtvého brouka“
Uživatelé sociálních sítích se neodpustili kritiku za to, že v postoji k dění na Ukrajině, kde se navíc narodila, se staví do pozice „mrtvého brouka“. Pokud by se proti „speciální akci“ na Ukrajině vyjádřila negativně, značně by tím samozřejmě zavařila svému choti Dmitrijovi Peskovovi.
„Nevinní lidé mohou být zabiti, ale Rusové nemohou být vyloučeni? Propagandistka, která vypadá jako krysa,“ opřel se do bývalé ruské reprezentantky v krasobruslení jeden z uživatelů. Mnozí se navíc pozastavují nad tím, že Navková sdílí své postoje, názory a fotografie na sociální síti, která má být v Rusku zakázaná. Ani to ale manželku mluvčího Kremlu netrápí, veškeré komentáře zkrátka ignoruje.
X X X
Tenistu Beckera hlídá za mřížemi starší vězeň. Exmilionář dostává 40 korun na den
Bývalý německý tenista Boris Becker, mimo jiné trojnásobný vítěz londýnského Wimbledonu, strávil první ze 130 týdnů v nechvalně proslulém vězení Wandsworth. Soudkyně ho tam poslala na 2,5 roku za podvody a zatajování informací při insolvenčním řízení.
Nejen německá, ale také britská média denně přinášejí „zpravodajství“, postřehy a domněnky o tom, jak bývalý tenisový šampion žije za mřížemi zařízení, které se nachází jen tři kilometry od wimbledonských kurtů.
Již pár hodin po Beckerově uvěznění, když ho do káznice odvezla eskorta přímo od soudu, se objevily první popisy toho, že Wandsworth je jednoho z nejhorších vězení ve Velké Británii, „vyniká“ zašlostí, tvrdým režimem a problémovým chodem kvůli drogově závislým vězňům.
Po týdnu přinesl reportér nejčtenějšího německého deníku Bild detaily přímo z místa. Becker je stále sám ve své cele v bloku E. Během následujících dnů by však měl být přeložen a „dostat“ spoluvězně. Celu smí bývalý tenista opouštět pouze na jídlo, na procházku ve venkovní části areálu (30 minut denně) a kvůli kurzům. Ve středu Becker absolvoval přednášku o fungování věznice v knihovně, smí se účastnit společenských akcí pořádaných uvnitř.
Podle Bildu nestihl Becker hned první možnou vycházku v sobotu ráno, protože se účastnil povinného setkání pro nové vězně, které personál prováděl zařízením. V neděli se mu dostalo „jen“ dvacetiminutového pobytu na čerstvém vzduchu. Během této doby se smí pohybovat po vnitřním nádvoří ve směru hodinových ručiček a poté se vrátí zpět do své cely.
Budíček v 7:00 hodin
Takzvaný společenský čas znamená, že Becker má dvakrát týdně povolený kontakt s ostatními vězni na chodbách po dobu asi 30 minut.
Beckerovi pomáhá s adaptací v novém prostředí jeden ze starších vězňů, takzvaný naslouchač. Jde o projekt charitativní organizace Samaritan. „Jedná se o starší, vážené vězně. Starají se o nové. Často jsou věřící, chodí do cel s biblí a nabízejí pomoc,“ uvedl v rozhovoru pro Bild jeden ze zaměstnanců věznice. Je prý možné, že právě takový naslouchač se stane Beckerovým spolunocležníkem v cele.
Denní režim je daný a neměnný: Budíček v 7.00 hodin, snídaně o hodinu později. O víkendech se večeří už v 16.30 hodin. Během prvního týdne dostal Becker například haši z hovězího masa a zeleniny či nákyp z brambor a mletého masa. K snídani bývají kukuřičné lupínky, celozrnné pšeničné sušenky a toast. „Porce jsou malé,“ přiznal jeden z dozorců.
Po 19. hodině už nikdo nesmí opustit celu. Společné sprchy jsou k dispozici dvakrát týdně na deset minut.
Bývalý multimilionář, který jen na oficiálních výhrách z tenisových turnajů utržil 25 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes půl miliardy korun, nyní ve věznici „inkasuje“ 10 liber týdně (necelých 300 korun), které může utratit za předem objednané věci, jako jsou čokoláda či toaletní potřeby. K dispozici má také telefonní kartu. Částku, kterou může provolat, však nikdo nespecifikoval. Jako první po příjezdu zavolal své partnerce Lilian de Carvalho Monteirové, která ho doprovázela k soudu.
A jak to má Becker s oblečením? Na snímcích od soudu bylo zřetelné, že si s sebou do vězení vzal sbalenou tašku. Podle informací deníku Bild si mohl ponechat své tenisky Puma, spodní prádlo a trička, která nosí pod tmavým vězeňským oblečením.
Pracovat Becker nesmí. To mohou jen vězni, kteří si ve Wandsworthu odpykávají celý trest. Práce na něj snad čeká v novém zařízení, do kterého by měl být převezen za osm až deset týdnů. Má jít o novější věznici s nižší bezpečnostní kategorií v okolí Londýna.
X X X
Před Prašnou bránou v Praze se objevil kruhový objezd. ‚Bolí mě se na to dívat,‘ komentuje primátor Hřib
Kruhový objezd vyznačený výraznými bílými čárami přímo před Prašnou bránou zvedl v posledních dnech vlnu kritiky. Praha 1 dopravní řešení v historickém centru metropole brání. Magistrát se od něj naopak distancuje. „Opravdu mě bolí se na to dívat,“ komentoval primátor Zdeněk Hřib z Pirátů. Nad kruhovým objezdem kroutí hlavou také Igor Sirota z Ústředního automotoklubu.
Kruhovým objezdem projíždějí nově řidiči u Prašné brány a budovy České národní banky. Nedaleko stojí Obecní dům a dům U Hybernů. Praha 1 zvolila toto dopravní řešení mimo jiné proto, že v Hybernské ulici plánuje obousměrný provoz.
„Podobný systém kruhového objezdu pomohl Praze 1 vyřešit dopravu na Národní třídě a snížil dopravní zátěž v okolních ulicích,“ hájila kruhový objezd první městská část.
Proti tomu se ale postavil pražský primátor Zdeněk Hřib. „S tímhle já opravdu nemám nic společného a opravdu mě bolí se na to dívat,“ uvedl na twitteru.
A kritikou nešetřil ani náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr z hnutí Praha Sobě. „Vypadá to spíše jako dopravní hřiště,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. „Za nás k tomu s IPR máme negativní stanovisko vzhledem k významnosti prostranství před Prašnou bránou a Obecním domem,“ podotkl.
Jeho slova potvrzuje mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha: „Na chybný postup městské části v otázce kruhového objezdu před Prašnou bránou IPR opakovaně upozorňoval už v loňském roce. A dokonce jsme podali námitku.“
Praha 1 ale kritiku odmítá s tím, že „malý kruhový objezd byl schválen po dohodě s magistrátem.“ Hřib ani Scheinherr s tím ale nesouhlasí. „Ani přes usilovné pátrání se nepodařilo najít na magistrátu nikoho, kdo by s tím v této podobě souhlasil,“ uvedl primátor.
Nad kruhovým objezdem se podivuje také mluvčí Ústředního automotoklubu Igor Sirota. Plynulost dopravy se tím podle něj nezlepší. „Kruhový objezd pomáhá tam, kde je na to dostatek prostoru. V kulminačních časech je tam takové množství aut, že se po kruhovém objezdu nemohou ani plynule pohybovat. Navíc jsou tam ještě přechody,“ shrnuje.„Je to jenom pokus, ale nikam nevedoucí pokus,“ uzavírá Sirota.
X X X
Další škodovky policie nedostane. Podle soudu byly podmínky tendru diskriminační
Škody tvoří velkou část vozového parku české policie. Žádné nové však modrožlutý polep a majáčky zatím nedostanou.
Ministerstvo vnitra neuspělo se svým odvoláním proti rozhodnutí soudu ve věci zrušení dvoumiliardového tendru na dodávku nových policejních aut. Zvýhodňování domácí značky ve výběrových řízeních organizovaných státními institucemi už v minulosti řešil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Už v roce 2019 vyhrála Škoda Auto velký tendr na dodání nových automobilů ministerstvu vnitra, potažmo české policii. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tehdy podmínky výběrového řízení napadl a veřejnou soutěž zrušil. Ministerstvo vnitra se jako zadavatel tendru následně odvolalo ke Krajskému soudu v Brně. Ten nyní potvrdil, že řízení bylo ušité na míru jediné značce.
Podmínky byly dikriminační
V tendru šlo o dodání vozidel v hodnotě více než dvě miliardy korun, přičemž dodávky měly probíhat mezi lety 2018 a 2021. Rozsudek z konce března tohoto roku byl úřadu doručen před pár dny.
„Soud jednoznačně potvrdil závěry úřadu, podle nichž ministerstvo nastavilo diskriminačně zadávací podmínky, když kombinace stanovených technických požadavků ve svém důsledku vedla k bezdůvodné konkurenční výhodě dodavatele Škoda Auto, a.s.,“ popsal verdikt soudu ÚOHS.
Ministerstvo vnitra tedy zadávalo zakázku za více než dvě miliardy korun na základě podmínek, které mohl splnit pouze jediný dodavatel. Zároveň si muselo být diskriminačního nastavení podmínek vědomo, nedokázalo je přitom objektivně zdůvodnit, především ve vztahu k „nepolicejním“ vozidlům, u nichž byly specifikovány tak přísně a tak přesně, že to nedávalo logiku.
ÚOHS se dotázal 12 dodavatelů různých značek automobilů, zda by byli schopni splnit požadovanou kombinaci tří technických požadavků, tedy typu karoserie, minimální velikosti zavazadlového prostoru a vnitřních rozměrů vozu. Žádný z dodavatelů všem třem požadavkům najednou vyhovět neuměl.
Policie nevysvětlila, proč nechtěla kombíky
„Zadavatel podle soudu dostatečně nezdůvodnil, v čem jsou vozidla typu sedan/hatchback natolik odlišná od vozidel typu kombi, že pro značnou část veřejné zakázky požadoval žalobce dodání vozidel s homologací sedan/hatchback a zároveň základním objemem zavazadlového prostoru minimálně 500 dm³. Konkrétně neprokázal, v čem spočívají tvrzené rozdíly v jízdních vlastnostech a proč jsou tyto rozdíly významné z hlediska dané veřejné zakázky,“ popsal dále ÚOHS.
Podle mluvčího Škody Auto Pavla Jíny se na zájmu mladoboleslavské automobilky o účast v dalších výběrových řízeních nic nemění: „Rozhodnutí soudu respektujeme. Je pro nás velkou ctí, že automobily značky Škoda jsou tradiční součástí vozového parku policie. Od roku 1993 bylo českým policistům a ministerstvu vnitra předáno více než 20 tisíc automobilů nejrůznějších modelů a specifikací. Vozy naší značky slouží v barvách složek integrovaného záchranného systému i v dalších státech po celém světě. I do budoucna se budeme ucházet o další vypsané zakázky,“ řekl Jína.
X X X
„Putinova“ Šeherezáda může vyplout každým okamžikem, obávají se Italové
Italští vyšetřovatelé vedou souboj s časem. Stále se snaží zjistit, zda luxusní jachta Šeherezáda, která kotví v jednom z tamních přístavů, patří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. A to proto, aby ji pak mohli zabavit. Jenže teď se obávají, že už to nestihnou a jachta vypluje neznámo kam. Hodnota lodi se pohybuje kolem 700 milionů dolarů, tedy 15,6 miliardy korun.
Šeherezáda už od září kotví v toskánském přístavu Marina di Carrara a podle společnosti Italian Sea Group, jež se zabývá opravou jachet, plánuje odplout zhruba v polovině června. Italská policie se však obává, že by to mohlo být i mnohem dřív.
A to vzhledem ke zjištění, které zveřejnil list The New York Times. Ten napsal, že už jachtu z takzvaného suchého doku v úterý přesunuli zpět na vodu. Deník také citoval člena posádky, podle kterého může loď okamžitě odplout, nicméně ještě ji prý čeká zkouška provozu.
Například ruský opoziční politik Alexej Navalnyj také tvrdí, že jachtu vlastní Putin. Právě to se teď Italové snaží vyšetřit. Dokud na to nepřijdou, loď nemohou zabavit – tak jako už se to stalo jachtám několika ruských oligarchů – ani jí nařídit, aby zůstala v přístavu.
Zdroj z finanční policie podle deníku The Guardian prohlásil, že ptát se, zda Šeherezáda patří Putinovi, je „jako hrát loterii“. Pravého vlastníka totiž od toho oficiálního dělí tlustá vrstva „bílých koní“.
Italský list La Stampa nicméně v březnu uvedl, že se mu podařilo přes firmu registrovanou na Marshallových ostrovech dostat k bývalému prezidentovi ruské ropné společnosti Rosněfť Eduardu Jurjeviči Chudajnatovovi a že Šeherezáda patří právě jemu.
Chudajnatov momentálně podle listu NYT není na žádném sankčním seznamu a i jeho údajné vlastnictví Šeherezády může být jen zástupným manévrem upozorňuje list. Také v případě jachty Amadea, kterou díky souhlasu úřadů na Fidži mohou zabavit Spojené státy, je totiž Chudajnatov uveden jako majitel lodi. Ve skutečnosti však podle Američanů patří oligarchovi Sulejmanu Kerimovovi, který je na sankčním seznamu už od roku 2018.
Superjachta Šeherezáda je podle Navalného týmu 140 metrů dlouhá a její hodnota se pohybuje kolem 700 milionů dolarů (15,6 miliard korun). Na šesti patrech se rozkládají lázně, bazény, kosmetické salóny, kino, helipady a údajně i zařízení na sestřelování dronů. Před dvěma lety jachtu vyrobila německá společnost Lürssen.
V úterý zabavená Amadea je výrazně levnější, její hodnota se odhaduje na 430 milionů dolarů (10 miliard korun). Měří 106 metrů a postavena byla v roce 2017. Kromě helipadu či bazénu se na ní nachází třeba i akvárium s humry.