Otec, plukovník Josef Pavel (1937–2020), působil jako zpravodajec a měl na starosti elektronický průzkum a analyzování zpráv armád NATO; v letech 1973 až 1989 působil v Táboře na tamním velitelství Západního vojenského okruhu. Syna pak dostal k armádě, do vojenské školy a jako komunista neměl o nic nouzi. Dnes se komunistů vzdal a dal se na cestu s Fialou, který dosud nic neukázal, hlásí se k Bohu a současně odírat lidi o posledních pár korun. Generál Pavel se k němu přidal. Nelze se dovit, že rozumní lidé v ČR spustili protesty v Praze i jinde, jako dříve Havel a Dubček a volají po rychlém odchodu Fialy a spol.
GENERÁL PAVEL MŮŽE SÁM ROZHODNOUT
ÚS NENÍ ŽÁDNÝ POLITICKÝ ORGÁN, JAKO PARLAMENT A SENÁT
TO UŽ SAMI DŘÍVE SOUDCI ÚS PROHLÁSILI
Právník Pavlíček: Soudci už jiné zákony řešili. Prezident Petr Pavel svým podpisem stvrdil návrh vlády na nižší růst penzí. Zároveň však vyzval Ústavní soud, aby jej posoudil. Takové případy se objevily již v minulosti, přibližuje právník a odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. „Zákon v platnost vejde. Aby o něm mohl rozhodovat Ústavní soud, tak platný být musí,“ dodává v rozhovoru pro iDNES.cz.
X Představitelé ANO tvrdí, že snížení mimořádné valorizace důchodů je protiústavní, protože nárok na vyšší penze již důchodcům vznikl a návrh vlády je tak podle opozičního hnutí retroaktivní. Dáváte jim zapravdu?
Je faktem, že se něčím podobným Ústavní soud zabýval v roce 2010. Šlo o dva zákony – jeden se týkal důchodového spoření a druhý daní. Ústavní soud tehdy rozhodl, že opozice má pravdu a je to v rozporu s ústavou. Z toho vyplývá, že takovýto proces protiústavní je.
X Takže předpokládáte, že opozice může uspět?
To záleží na tom, jestli se Ústavní soud bude řídit těmito judikáty z dřívějšího období nebo zaujme jiné stanovisko. To nemůžeme vědět
Václav PavlíčekČeský právník a odborník na ústavní právo. Vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Západočeské univerzity. Je známým odborníkem na Benešovy dekrety a jejich obhájcem. |
X Jak dlouho bude takový proces trvat?
Těžko říct, musí se k tomu vyjádřit. Také tehdy zákony vešly v platnost v roce 2010 a plenární zasedání byla až o rok později.
X Zákon tedy nyní ve sbírce určitě vyjde a vejde i v platnost?
Ano. Aby o něm mohl rozhodovat Ústavní soud, tak platný být musí.
X Poté by se tedy důchody zpětně zvedaly?
To záleží na tom, jak soud rozhodne. Může totiž také říct, jakým způsobem má vláda k zákonu přistoupit při dalším jednání. Ta to pak může projednávat v běžném způsobu projednávání, ne v mimořádném.
U zmíněných minulých případů legislativní nouze soud uvedl, že k ní lze přistoupit v krajních případech, jako například přírodní katastrofa nebo bezpečnost České republiky.
Kdyby stejnou záležitost Ústavní soud rozhodoval v běžném období, mohlo by to nabýt platnosti. Záleží tedy, jestli bude napadaná jen legislativní nouze. Když to přijde v normálním stavu, může soud poté rozhodovat jinak.
X Už se někdy stalo, že prezident podepsal přijetí nějakého zákona, ale zároveň vyzval Ústavní soud, aby to posoudil?
Ano, pokud si pamatuju, tak k tomuto kroku přistoupilo několik prezidentů. Není to nic neobvyklého.
X „Ani prezident není arbitrem ústavnosti, on by ji měl hlídat, strážit, ale ne rozhodovat o tom, co je, nebo není ústavní, od toho je tady Ústavní soud,“ uvedl Pavel. Souhlasíte s tímto výrokem?
Skládá ostatně slib, že bude dodržovat ústavu. A předchozí rozhodnutí Ústavního soudu mohou být návodem, jak postupovat. Ale přirozeně je každý případ jiný, ačkoli jsou některé podobné.
X Jak vy osobně hodnotíte tento prezidentův krok?
Prezident už předtím říkal, že takto postupovat bude
X X X
Ideálním řešením – z něhož by osobně neměl radost – je podle ekonoma vrácení superhrubé mzdy. „To by bylo 130 miliard korun ročně, což je pořádný nášup z hlediska příjmů. Chápeme, že to vláda nechce udělat, nejsem zastánce toho, aby se zvyšovaly daně zaměstnancům, ale pokud není schopna přijít se slibovanými úsporami, tak je tohle realisticky nejlepší řešení,“ uvažoval.
Podle sociologa Herzmanna má vláda stále prostor k tomu, aby zásadně zasáhla do života českých občanů. „Trochu nám všem ubrala, ale měla by to udělat opatřením, které bude jako trhání zubu – bolí to, ale krátce. To však nedělá. Tak, jak nyní činí, nemůže úspory ve společnosti prosadit. Musela by dostat odvahu k rychlému chirurgickému zákroku,“ podotkl.
Bez zásadní změny poměru mezi fiskálním výběrem a výdaji státního rozpočtu podle Herzmanna nepůjde nic udělat. „Bude to salámová metoda, která nás povede k 300miliardovým a větším deficitům v příštích letech,“ varoval. Stejně hovořil i politolog Jan Kubáček. „Zatím salámová metoda bez efektu, kdy znejišťujete a tak trochu otravujete akceschopné, kteří se snaží pracovat a nespoléhat se na stát, je cestou do pekel,“ prohlásil.
X X X
Pavel volá po zmrazení platu politiků. Chce, aby vláda jednala s opozic
Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že je připraven jednat i za účasti hlavy státu o principu nastavení platů politiků. Podle šéfky poslanců opozičního hnutí ANO Jurečka dnes na společné schůzce zmínil, že chce širší politické jednání svolat.
Pavel řekl, že se znepokojením přijal zprávu o tom, že vládní koalice díky své většině ve Sněmovně odmítla zařazení bodu o zmrazení platů ústavních činitelů na jednání dolní komory Parlamentu. „Jsem přesvědčen o tom, že v této tíživé době není možné na jednu stranu snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat růst platů ústavních činitelů. A proto vyzývám vládu, aby s opozicí projednala úpravu, která zajistí, že se na úsporách budeme bez rozdílu podílet všichni,“ uvedl.
V pátek zařazení zmrazení platů politiků na pět let na mimořádnou schůzi navrhlo opoziční hnutí ANO. Koalice to většinou jednoho hlasu odmítla.
Jurečka řekl, že se na navázání platů ústavních činitelů na průměrnou mzdu tehdejší opozice a koalice dohodly v roce 2015. Podotkl, že cílem bylo, aby politici o svých platech už nerozhodovali. „Takto jsme to nastavili a řekli, že už do toho nebudeme sahat… Jsem připraven u toho jednacího stolu jako předseda strany být klidně i za účasti pana prezidenta a říci si, jestli je princip nastaven špatně, nebo ho chceme nastavit nějak jinak, nebo si říci, jestli tady bude nějaká forma solidarity,“ uvedl Jurečka.
Schillerová uvedla, že o platech politiků zástupci ANO dnes s Jurečkou mluvili i na společné schůzce ke změnám penzí. Podle šéfky poslanců ANO Jurečka uvedl, že chce svolat „širší jednání napříč politickým spektrem“.
Předseda hnutí Andrej Babiš ve Sněmovně minulý týden připomenul, že průměrný plat loni vzrostl na 43.350 korun měsíčně, avšak reálné mzdy klesly o 7,5 procentního bodu. Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům vzrostly meziročně platy zhruba o 12,7 procenta. Plat řadového poslance a senátora se zvýšil o 11.600 Kč na 102.400 korun měsíčně. Prezident pobírá 341.200 korun, o 38.500 Kč víc než dosud. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun. Politikům a soudcům se zvedly rovněž náhrady.
ANO návrh předložilo už v listopadu 2021, na jeho projednání se zatím nedostalo. ANO proto požádalo o mimořádnou schůzi.
Platy ústavních činitelů se podle platného zákona od loňského roku odvíjejí od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Do té doby obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.
X X X
EXPREMIÉR PAROUBEK: CÍRKVE SNÍŽIT RESTITUČNÍ NÁHRADY
DOPIS GRAUBNEROVI
V příloze tohoto textu máte možnost se seznámit s mými dopisy, jež jsem poslal po diskuzi v rámci iniciativy Nespokojení, z. s., jednak nejvyššímu představiteli české katolické církve arcibiskupu Janu Graubnerovi a dále Ekumenické radě církví. V dopisech je obsažen požadavek, aby adresáři zvážili pro příští léta razantní snížení vysokých valorizací restitučních náhrad, vypočtených z abnormálně vysoké inflace v letech 2022 a 2023.
Podle přijatého postupu plynoucího ze zák. č. 428/2012 Sb. se propočítává valorizace náhrad z inflace s dvouletým zpožděním. Tedy astronomická inflace v roce 2022 se promítne do výše náhrad, respektive valorizace těchto náhrad v roce 2024, přičemž se jedná o miliardy navíc, které by zatížily státní rozpočet.
Církve by zkrátka také měly přispět „něco“ na oltář vlasti. A vláda by měla mít zájem, pokud projde její asociální návrh zmrzačeného vzorce pro výpočet valorizace důchodů, aby rozložila finanční zátěž plynoucí z potřeby snižovat schodky státního rozpočtu nejen na jednotlivé skupiny obyvatelstva, ale také na instituce, např. na církve. V první řadě pak na církev katolickou, která je největším beneficientem ze zákona o církevních restitucích.
Jiří Paroubek: Vážený pan Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český
Vážený pane arcibiskupe, jistě jste se zájmem sledoval parlamentní projednávání novely zákona, kterou se upravuje vzorec pro valorizaci důchodů k 1. 6. t. r. v důsledku inflace.
Vládní většina v obou komorách parlamentu rozhodla o tom, že dojde k razantnímu snížení valorizace důchodů k uvedenému datu. V průměru důchodci namísto cca 1750 Kč mohou očekávat, po úpravě provedené podle zmíněné novely zákona, navýšení důchodů měsíčně jen o cca 770 Kč.
Při současné drahotě, kdy se inflace v posledních měsících dotýkala téměř hranice 20% a reálná inflace se pohybuje až někde okolo 25%, by měli všichni občané přinášet oběti na oltář vlasti. Tedy i církve. Důchodce toto rozhodnutí vlády bude jen letos v souhrnu stát 19 mld. Kč.
Vláda se nehodlá zastavit ani u dalších položek výdajů státního rozpočtu, které souvisí s příjmy českého obyvatelstva. V první řadě chce sáhnout na tzv. výchovné, dále chce omezit příspěvek ke stavebnímu spoření, slevu na dani u manželů apod. Zatím tedy vláda hledá „úspory“ jen na úkor životní úrovně českého obyvatelstva.
V roce 2012 (zák. 428/2012 Sb.) prosadila Nečasova vláda zákon o finančních náhradách církvím a náboženským společnostem. Stalo se tak tehdy většinou jednoho jediného hlasu, a to hlasu poslance, který byl již odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody za korupci. Připomínám to proto, že tato věc poněkud snižuje legitimitu celého legislativního procesu v souvislosti s tzv. církevními restitucemi.
Chci se na Vás obrátit, vážený pane arcibiskupe, coby reprezentanta katolické cirkve, jménem spolku Nespokojení, z. s., jehož předsedou mám tu čest být a požádat Vás, abyste v dohodě s českým státem nabídli snížit valorizaci částky, kterou církve mají obdržet (a největším beneficientem v této věci je právě katolická církev). To by znamenalo vzdát se astronomického nárůstu, který vyplývá z valorizačního inflačního vzorce.
Jen pro rekapitulaci: Vyplacená finanční náhrada církvím a náboženským společnostem za rok 2022 činila 2,3 mld. Kč. Jen za minulý rok si tak církve na inflaci přišly o cca 71 mil. Kč čistého. Čistého proto, že se ta tzv. církevní restituce podle diskutabilního rozhodnutí Ústavního soudu vůbec nedaní!
V roce 2022 se ovšem k výši náhrady ještě nepřipočítávala inflace z minulého roku, tedy i oficiálně hrozivých 15,1% (ve skutečnosti podle mého kvalifikovaného odhadu někde až přes 20%). Ale výše inflace, která byla promítnuta do náhrad v roce 2022, byla, přesně podle schváleného postupu, vypočtena z inflace roku 2020, kdy byla pouhých 3,2%. Propočet vychází vždy z dat dva roky starých. Největší problémy tak mohou nastat v příštím a v následném roce, kdy se začne valorizace propočítávat z abnormálně vysoké inflace let 2021 – 2023. Jen v roce 2024 si tak církve přijdou navíc k celkové částce finanční náhrady o cca 7 mld. Kč. To je mimochodem zhruba jedna třetina všeho, co český stát vyplatil církvím na finančních náhradách (21,1 mld. Kč), za prvních deset let trvání tzv. církevních restitucí.
Nemohu si odpustit, abych Vám nepřipomněl slova zvěčnělého kardinála Františka Tomáška z roku 1992. Tehdy Federální shromáždění schválilo výčtový zákon, kterým byl církvím a především katolické církvi vydán jedním legislativním aktem majetek v obrovském rozsahu. Kardinál Tomášek tehdy řekl národu zlatá slova: „Toto je poslední majetkový požadavek, který katolická církev vznáší“. Celá věc ovšem dopadla po úmrtí pana kardinála zcela jinak a dodnes trvají jak platby finančních náhrad církvím (a ještě léta budou trvat) a vedle toho se ještě zejména řády katolické církve soudily a soudí o další majetek.
Smlouva, kterou tehdy uzavřela Nečasova vláda s církvemi, byla v řadě směrů nemravná, ale o to teď nejde. S ohledem na to, že významné skupiny českého obyvatelstva zaznamenají v důsledku drakonických úspor prováděných současnou vládou ve státním rozpočtu, značnou újmu na své životní úrovni (vedle pádící inflace, která na životní úroveň lidí rovněž velmi negativně působí), Vás žádám, vážený pane arcibiskupe, abyste projednal v orgánech české katolické církve, aby tato šla příkladem ve vzdání se obřího valorizačního přírůstku, který může v příštích letech očekávat v rámci plateb od státu.
Myslím, že i katolická církev by měla přispět národu svou hřivnou, která by zachovala podstatu restitučního zákona, ale také by pomohla státnímu rozpočtu v jeho současné nelehké situaci. S přátelským pozdravem Ing. Jiří Paroubek, Předseda spolku Nespokojení, z. s. PS: Dopis obdobného znění zasílám Ekumenické radě církví.
X X X
POLITICI I OBYČEJNÍ LIDÉ SE BOUŘÍ PROTI DANI Z DOMŮ A CHAT
Vyšší daň z nemovitostí spustila křik starostů
Většina starostů obcí a měst kritizuje úvahy ministra financí Zbyňka Stanjury o zvýšení daně z nemovitosti. Bouří se především kvůli tomu, že by tento dodatečný výnos byl příjmem státu. Mezi stranami vládní koalice zatím ale na zvýšení daně z nemovitosti shoda není.
Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí, na které stát bez patřičného navýšení prostředků přenáší stále další úkoly a povinnosti, tvrdí zástupci samosprávy.
„Nám se to samozřejmě vůbec nelíbí,“ řekl prostějovský primátor František Jura (ANO). Prostějov má podle něj jeden z nejnižších koeficientů pro výpočet této daně, kterou v předchozích letech nezvyšoval a ani v dalších letech nechce zvyšovat.
Jevišovice na Znojemsku se loni samy rozhodly, že daň z nemovitosti zvýší. Předchozích 30 let zůstávala neměnná. Starosta Pavel Málek si myslí, že by daň z nemovitosti mohla klidně progresivně růst, je však proti tomu, aby se výnos z daně dělil mezi obec a stát. „Přijde mi to nelogické. Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí a vnímám ji jako poplatek za služby, které obec svým obyvatelům poskytuje,“ míní.
Starostka Drnovic na Vyškovsku Zuzana Hermanová (ODS) uvedla, že v obci už roky daň z nemovitosti nezvyšují. „Pokud by se to mělo stát v této době, kdy ceny všeho jdou nahoru, občanům by se to nelíbilo. Někteří by snad pochopili, kdyby ty příjmy z daně šly do obecního rozpočtu, takhle ale ne,“ dodala.
Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) ve středu řekl, že je třeba změnit rozpočtové určení daní pro krajská, případně statutární města, protože musí zajišťovat spádové funkce. „Pokud chce jít stát cestou, že si začne přilepšovat na dani z nemovitostí, myslím si, že většina starostů, starostek a primátorů bude mít značnou obavu, že je to první krok, abychom o tento příjem do budoucna přišli,“ uvedl Korec.
Jeden z příjmů obce
S návrhem ministerstva financí není spokojený ani primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). „Místo toho, aby tyto prostředky pomáhaly v místech, kde se vyberou, končí ve státním rozpočtu. Stát na města a obce přehazuje stále více problémů a agendy, prostředky však zůstávají stejné nebo dokonce menší,“ řekl.
„Máme jednu z nejnižších daní z nemovitosti v celé Evropě. Proto proti zvýšení této daně v principu nic nemám. Nelíbí se mi ale, že by tyto příjmy neměly jít obcím a městům. Obce tyto peníze využívají na úpravy veřejného prostoru a zlepšování infrastruktury přesně tam, kde lidé, kteří platí daně, žijí,“ řekl starosta Třebíče Pavel Pacal (Pro Třebíč).
Ani jindřichohradecký starosta Michal Kozár (ANO) Stanjurův záměr nevítá. „Daň z nemovitosti je jeden z příjmů obce. Bylo by spravedlivé, když se ji stát rozhodne zvednout, aby z toho obce také něco měly. Máme sice některé vlastní koeficienty, se kterými můžeme pracovat, na druhou stranu není ten přístup rozumný, aby jenom stát profitoval,“ řekl Kozár. Strakonický místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost) návrh také kritizuje. „Chápu, že vláda shání zdroje, ale dělat to takhle idiotsky nesystémově, to fakt dokáže jenom břídil, diletant,“ míní Oberfalcer.
Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) nesouhlasí s tím, aby případné navýšení daně z nemovitosti bylo příjmem státu. „Pokud k navýšení dojde, mělo by to zůstat městům a obcím. Daň z nemovitosti je vybírána proto, že za to poskytují města občanům služby. To znamená například úklid a opravu komunikací, svícení, případně v Liberci je to i dohled městskou policií. Když by si stát tady tu daň bral, tak neposkytuje za to občanům nic. Jenom jim bere peníze,“ řekl Zámečník.
Uvažované až dvojnásobné zvýšení daně z nemovitosti by mohlo v Ústí nad Labem způsobit problémy soukromým vlastníkům, firmám i nájemcům, soudí primátor Petr Nedvědický (ANO). Město vlastní jen minimum nemovitostí. Nelíbí se mu ani to, že by se zvýšení daní nijak nepromítlo do rozpočtu města.
ADVERTISING
Starosta České Čermné na Náchodsku Tomáš Kulhánek se domnívá, že daň z nemovitosti by se neměla zvyšovat a už vůbec ne ve prospěch státní kasy. „Měla by zůstat v režii každé obce či města, která si stanoví svoji výši, uvedl Kulhánek.
Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický.
„Absolutní demagogie“
Starosta Příbrami Jan Konvalinka (za ANO) označil Stanjurův návrh za „absolutní demagogii“ a „mimořádně nešťastné řešení“. Poukázal na vysokou inflaci a z ní vyplývající velkou zátěž obyvatel. „Hovořit o tom, že se bude ještě zvyšovat daň z nemovitosti, mi přijde přinejmenším asociální,“ prohlásil. Zároveň se mu nelíbí, že by si daň nechával ve svém rozpočtu stát.
Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) měla otázka na stanovisko k návrhu přijít nejdřív z vlády městům. „Kladno daň z nemovitosti nezvyšovalo a zvyšovat nechce, byla by to další zátěž pro občany v době krize. Pokud daň vláda chce zvýšit a navíc ještě vzít peníze městům, tak je to vláda amatérů,“ uvedl Volf.
Starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL) uvedl, že majetkové daně jsou u nás nízké. „Chápu situaci státního rozpočtu. Ale i když bude daň z nemovitosti dvojnásobná, nemyslím si, že by to mělo do rozpočtu lidí fatální dopady. Na druhou stranu ale budou nespokojení, protože jakékoliv zvýšení daně je pro ně věcí negativní. A i kdyby to bylo jenom o stovku, budou nadávat,“ uvedl Klásek. Podle něj ani obce tolik neutrpí tím, že by navýšení nešlo do jejich rozpočtů.
Stanjura středečním Hospodářským novinám řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Mezi stranami vládní koalice zatím ale na zvýšení daně z nemovitosti není shoda, řekl novinářům vicepremiér a pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
X X X
Osimhen opět řádil a vystřílel Neapoli historický postup. Do čtvrtfinále Ligy mistrů jde i Real
Do čtvrtfinále Ligy mistrů se poprvé v historii dostala fotbalová Neapol. Suverénní lídr italské ligy podruhé zdolal Frankfurt. Po úvodním triumfu 2:0 na svém stadionu vyhrál 3:0 i díky dvěma gólům Victora Osimhena. Postup slaví na úkor Liverpoolu i Real Madrid.
Opatrný úvodní poločas v Neapoli dlouho nenabídl zajímavější moment. Až ve druhé minutě nastavení otevřel skóre Osimhen hlavou po centru Politana. Nigerijský útočník, jenž se gólově prosadil i ve Frankfurtu, pak v 53. minutě zvýšil na 2:0. Osimhen se tentokrát trefil po přihrávce Di Lorenza a v sezoně si polepšil na 23 soutěžních branek.
Po hodině hry stanovil konečný výsledek Zieliňski proměněnou penaltou. Neapol doma vyhrála dvanáctý zápas Ligy mistrů po sobě. Frankfurt venku protáhl čekání na soutěžní vítězství na sedm utkání.
Úřadující vítěz Evropské ligy se musel obejít bez podpory svých fanoušků. Italské ministerstvo vnitra po nepokojích provázejících první duel zakázalo prodej vstupenek příznivcům hostů. Přesto se před zápasem v centru města chuligáni Eintrachtu, kteří do Neapole přicestovali i bez vstupenek, střetli s policií.
300. zápas v Lize mistrů
V prvním poločase v Madridu zářili oba brankáři. Úvodní šancí liverpoolského Núňeze zlikvidoval Courtois. Jeho protějšek Alisson zase zblízka vychytal Viníciuse a Camavingovu ránu vytáhnul na břevno. Před pauzou si ještě Courtois poradil s pokusy Núňeze a Gakpa.
Po změně stran ubylo šancí na obou stranách, ale aktivnější byl Real, který jako první tým odehrál 300. zápas v Lize mistrů. Alisson vyrazil pokus Valverdeho, jeho spoluhráč Benzema poté z dobré pozice vypálil mimo.
Francouzský kanonýr se dočkal v 79. minutě, kdy po Viníciusově přihrávce snadno trefil odkrytou branku. Benzema navázal na dva góly z úvodního utkání, krátce nato ale úřadující držitel Zlatého míče kvůli zranění odstoupil ze hry.
Real neprohrál s Liverpoolem osmý pohárový duel po sobě, z toho posedmé zvítězil. „Reds“ potvrdili slabší formu na hřištích soupeřů, kde v této sezoně zvítězili z 20 duelů pouze šestkrát.
X X X
Čína, Rusko a Írán zahájily společné námořní cvičení v Ománském zálivu
Čína, Rusko a Írán ráno zahájily společné námořní cvičení v Ománském zálivu. Oznámilo to čínské ministerstvo obrany, podle kterého manévry potrvají do neděle.
„Cvičení pomůže prohloubit praktickou spolupráci mezi námořními silami zúčastněných zemí,“ píše ministerstvo v prohlášení, podle kterého se kromě trojice jmenovaných cvičení ve vodách u ústí strategického Perského zálivu účastní ještě další státy. O jaké se jedná, Peking neupřesnil.
Manévry se mají soustředit na pátrací a záchranné akce na moři a další nebojové operace. Peking, Moskva a Teherán podobná cvičení uspořádaly také loni a v roce 2019.
Čína, Írán i Rusko pojí mimo jiné to, že všechny tři země mají napjaté vztahy se Spojenými státy. Teherán a Peking zároveň odmítají kritizovat Moskvu za její invazi na Ukrajinu.
X X X
Slovenského pašeráka drog chytili v Kolumbii, chtěl se tam usadit natrvalo
Kolumbijská policie zadržela jednoho z nejhledanějších Slováků Michala Píše, který je podle médií považován za nebezpečného obchodníka s drogami. Slovenské ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že ve zrychleném řízení připravuje žádost k vydání muže na Slovensko, uvedla televize Joj.
Píš byl v jihoamerické zemi zadržen na základě mezinárodního zatykače. Kolumbijské protidrogové vyšetřovací orgány Píše označují za cizince, který se ukrýval v místním luxusním resortu Manga v La Heroica v Cartageně na karibském pobřeží Kolumbie.
Kriminalisté ho odhalili díky chybě, kterou udělal, když chtěl vycestovat do jiné země, informoval server Joj noviny.sk. Ten také uvedl, že podle kolumbijských detektivů je Píš vysoce postaveným drogovým pašerákem, který se chtěl v Cartageně usadit s plánem dlouhodobého pobytu.
Podle mluvčího slovenského ministerstva spravedlnosti Timoteje Lauka je Píš na Slovensku obviněn ze zvláště závažného trestného činu nedovolené výroby omamných a psychotropních látek, jedů nebo prekurzorů, jejich držení a obchodování s nimi. V Kolumbii byl zadržen v neděli.
Podle Europolu Píš patřil k ozbrojené skupině působící v Bratislavském, Trenčínském a Žilinském kraji i v České republice, zaměřené na skladování a obchod s omamnými a psychotropními látkami.
X X X
Uniklý tajný dokument odhalil Putinovy plány na ovládnutí Moldavska
Krátce po tom, co uniklé dokumenty odhalily, že Kreml plánuje do roku 2030 ovládnout sousední Bělorusko, novináři přišli s tím, že podobné záměry má Rusko také s Moldavskem.
Kreml před dvěma lety vypracoval plán, ve kterém detailně popisuje, jakými kroky do roku 2030 posílí svůj vliv v Moldavsku. Vyplývá to z uniklých dokumentů, na které upozornili moldavští investigativní novináři ve spolupráci s dalšími zahraničními médii, včetně například serveru Yahoo News.
Dokumenty se objevily krátce po tom, co se v Kišiněvu konaly protesty proti moldavské prozápadně orientované vládě. Podle mluvčí tamní prezidentky Maiy Sanduové za nimi stálo Rusko. Jeho cílem bylo prý vyvolat masové nepokoje a zemi destabilizovat. Před podobnými snahami dříve varovaly i americké zpravodajské služby nebo Kyjev.
Moldavsko přitom není jedinou zemí, kterou Rusko plánuje do roku 2030 dostat pod svůj vliv. Skupina zahraničních novinářů před nedávnem upozornila na uniklé spisy, které naznačují, že podobný záměr jako s Moldavskem má Rusko také se sousedním Běloruskem.
Oba uniklé dokumenty údajně připravilo ruské Prezidentské ředitelství pro přeshraniční spolupráci a vznikly na podzim roku 2021. Na jejich tvorbě se podílel ruský generální štáb i zpravodajské agentury, tvrdí média, která se se spisy seznámila. Mezi nimi například ukrajinský server The Kyiv Independent, německý deník Süddeutsche Zeitung nebo švédský list Expressen.
Stejně jako plán na ovládnutí Běloruska je i ten moldavský rozdělen do tří částí. První se věnuje politickým a bezpečnostním otázkám, druhý humanitárním a třetí ekonomickým. Oba dokumenty také vytyčené cíle dělí do tří kategorií – na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.
Více o ruském plánu na ovládnutí Běloruska zde:
Dokument, k němuž získala přístup zahraniční média, popisuje kroky, kterými Rusko plánuje zlikvidovat nezávislost sousedního Běloruska. Do roku 2030 chce mít pod palcem tamní média i armádu, počítá také s jednotnou měnou.
Ruský plán na ovládnutí Moldavska se zaměřuje zejména na minimalizaci západních vlivů v zemi. Kreml se v dokumentu zavazuje k tomu, že bude „čelit pokusům vnějších aktérů (především Spojených států, zemí Evropské unie, Turecké republiky a Ukrajiny) zasahovat do vnitřních záležitostí Moldavské republiky, posilovat vliv NATO a oslabovat pozice Ruské federace“.
Hlavním cílem, kterého chce Rusko v Moldavsku do roku 2030 dosáhnout, je vytvoření „stabilní proruské vlivové skupiny v moldavských politických a ekonomických elitách“ a posílení proruských nálad ve společnosti.
Země by se taky podle Kremlu měla stát do této doby členem Ruskem vedené Euroasijské ekonomické unie, která je ruskou odpovědí na Evropskou unii. Měla by se také začlenit do Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která je zase ruskou verzí Severoatlantické aliance.
Součástí plánu je také „neutralizace“ akcí, kterými se moldavská vláda snaží potlačit ruskou přítomnost v Podněstří, moldavském separatistickém regionu. Ten by se „díky“ společné hranici s Ukrajinou podle mnohých mohl stát dalším odrazovým můstkem k uskutečnění regionálních ambicí Ruska.
Moldavský premiér Dorin Recean, který se úřadu ujal teprve v únoru, byl s uniklým dokumentem seznámen minulý týden. Přiznal, že jeho obsah ho nepřekvapuje. Reflektuje prý to, o čem on a jeho vláda dlouhodobě ví. „Rusové se velmi dlouho snažili, aby Moldavsko nemělo suverenitu nad svou zahraniční politikou,“ uvedl Recean.
„Dokument sice sotva uznává Moldavsko jako samostatný stát, ale považuje ho za poddajný satelit, nad kterým může vykonávat kontrolu a vliv, a zároveň se snaží blokovat vliv Západu,“ tvrdí David Kramer, který dříve působil na americkém ministerstvu zahraničí. „Je to typický postoj Kremlu ke všem jeho sousedům a podtrhuje cíl udržet si dobře kontrolovanou sféru vlivu,“ dodává.
X X X
POLITICI NECHTĚJÍ DO VEDENÍ ŽALOBCE, SOUDCE A ADVOKÁTY
Zásadní rozpory. Některým ministerstvům vadí, že by šéfem žalobců mohl být advokát či soudce
S aktuální podobou novely zákona o státním zastupitelství, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS), nesouhlasí vedle Nejvyššího státního zastupitelství ani některá ministerstva. Vadí jim, že šéfem žalobců by se mohl stát člověk bez předchozí zkušenosti v soustavě státního zastupitelství. Vyplývá to z vypořádání připomínek k návrhu. Spravedlnost na svém konceptu trvá.
Cílem předložené novely je zejména stanovení jasnějších pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a také zavedení jejich funkčních období. Ministerstvo uvádí, že tak chce vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování.
Novela počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem by se mohl stát státní zástupce s nejméně desetiletou praxí nejen státního zástupce, ale i soudce nebo advokáta. S tím ale z takzvaných povinných připomínkových míst nesouhlasí ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády. Pokládají za zásadní, aby šéf žalobců vzešel z řad státních zástupců.
„Profesní zkušenosti osoby ucházející se o pozici nejvyššího státního zástupce by měly být získány v rámci samotného výkonu funkce státního zástupce, a to nejlépe v rámci některého z vyšších článků soustavy státního zastupitelství,“ míní ministerstvo pro místní rozvoj, v jehož čele stojí místopředseda vlády Ivan Bartoš (Piráti). „Řídící schopnosti požadované po osobě ve funkci nejvyššího státního zástupce by měly vycházet z intimní a nezprostředkované znalosti prostředí státního zastupitelství,“ uvedl úřad. Poukázal na to, že u náměstka šéfa žalobců novela předchozí praxi ve státním zastupitelství vyžaduje.
Stejný názor má vnitro, které řídí Vít Rakušan (STAN). „Řídící schopnosti očekávané v čele soustavy státního zastupitelství musí vycházet z vysoké a přímé, tedy nezprostředkované úrovně znalostí prostředí,“ napsal úřad. Podotkl, že u některých specifických oprávnění nejvyššího státního zástupce – například u kontroly skončených trestních věcí nebo u podání dovolání – jsou potřeba praktické zkušenosti s agendou státního zastupitelství. „Není proto zcela zřejmé, jak by tuto svoji úlohu mohl nejvyšší státní zástupce odpovědně plnit, pokud by nikdy v soustavě státního zastupitelství nepůsobil,“ poznamenalo vnitro. Dodalo, že i předsedy Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu lze jmenovat pouze z řad soudců těchto soudů.
Stejné podmínky pro vedoucí státní zástupce?
Obdobně se vyjádřil i ministr pro legislativu. Upozornil mimo jiné na to, že zásadní úlohou šéfa žalobců je i sjednocování činnosti státních zastupitelství prostřednictvím pokynů obecné povahy. „Navíc jde o zřejmou systémovou diskrepanci ve vztahu k ostatním vedoucím státním zástupcům, kdy například u vrchního státního zástupce má být předpokladem pro jmenování nejméně šest let výkonu funkce státního zástupce, zatímco jemu nadřízenému nejvyššímu státnímu zástupci bude postačovat deset let advokátní praxe,“ uvedl.
Už dříve se pro to, aby byl nejvyšší žalobce z řad státních zástupců, vyslovil předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. „Zastávám názor, že když mám něco vést, tak o tom musím co nejvíc vědět. Podle mě je nejlepší, aby si to vedoucí prošel tzv. od píky,“ řekl v rozhovoru pro Českou justici.
Ministr spravedlnosti s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou
Ke člověku se zkušenostmi ze soustavy se kloní i vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Daňhel. „Já jsem přesvědčen o tom, že nejvyšším státním zástupcem by měl být člověk, který má detailní znalost soustavy. To je podle mého velmi podstatná podmínka. Jestli by v době podání návrhu měl být státním zástupcem, to nedokážu posoudit,“ uvedl v lednu.
Nevypořádáné rozpory
Současný zákon nestanoví ohledně výběru vedoucích státních zástupců žádné bližší požadavky, ke jmenování lze navrhnout kteréhokoliv státního zástupce. Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. U připravené novely se ministerstvo spravedlnosti domnívá, že předchozí dlouholetá a nezprostředkovaná praxe státního zástupce není u šéfa žalobců nezbytná. Poukazuje na to, že novela vyžaduje, aby se nejvyšším státním zástupcem stala „osoba, která svými odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi, schopnostmi řízení lidí a morálními vlastnostmi dává záruky řádného výkonu funkce“. Návrh tak k projednání vládou zamíří s nevypořádanými rozpory.
Původní podoba novely vyvolala vlnu kritiky kvůli tomu, že navzdory slibu ve vládním programovém prohlášení neurčila podmínky pro odvolání nejvyššího státního zástupce vládou. Spravedlnost v tomto ohledu ustoupila. Nyní novela stanoví, že vláda může šéfa žalobců odvolat, jestliže „zaviněným hrubým porušením svých povinností anebo svým zaviněným hrubě nevhodným chováním nebo jednáním zásadním způsobem ohrozil důvěru v řádnou činnost soustavy státního zastupitelství, zejména důvěru v zákonnost jeho postupu nebo v jeho nestrannost anebo odbornost, nebo zásadním způsobem ohrozil vážnost státního zastupitelství“. Šéf žalobců by se proti odvolání mohl bránit správní žalobou podanou k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ministerstvo spravedlnosti v předkládací zprávě dále uvedlo, že se bohužel nepodařilo vypořádat některé podstatné připomínky, které k novele vzneslo Nejvyšší státní zastupitelství. Vedle výše zmíněné otázky právní praxe šéfa žalobců instituce mimo jiné nesouhlasí ani s jeho navrhovaným sedmiletým mandátem – prosazuje desetileté funkční období ceskajustice,cz
X X X
Šílenství před Ligou mistrů: Fanoušci Frankfurtu demolovali auta a bary, policie nestačila
Před večerní odvetou Ligy mistrů mezi fotbalisty Neapole a Frankfurtu došlo v centru italského města k výtržnostem fanoušků. Příznivci Eintrachtu, kteří do Neapole přicestovali i bez vstupenek, se střetli s policií a při potyčkách podle italského listu Corriere dello Sport zapalovali auta a demolovali vybavení barů a restaurací. Do akce byla nasazena zásahová jednotka.
Policie byla v pohotovosti už od noci, kdy do dějiště vlakem přicestovalo zhruba 600 fanoušků Eintrachtu. Italské ministerstvo vnitra přitom už po nepokojích provázejících první duel ve Frankfurtu zakázalo prodej vstupenek na odvetu fanouškům hostujícího týmu.
Vedení německého klubu se zároveň na protest vzdalo celého balíku vstupenek přidělených hostujícímu týmu.
S výtržníky podle agentury Ansa bojuje na 800 policistů a členů speciálních jednotek. Podle záběrů z italského města se jim vyhrocenou situaci před utkáním nepodařilo udržet pod kontrolou.
Dojít mělo minimálně ke dvěma střetům. První se odehrál mezi fanoušky obou klubů v centru města. Vyhrocenější byla situace druhá, kdy se příznivci Eintrachtu střetli s policisty. Ti se následně snažili fanoušky hostů nahnat do autobusu a donutit je odjet z místa, to se však nepodařilo. Přítomní demolovali auta, používali pyrotechniku a ničili okolní majetek. První zápas v Německu vyhrál suverénní lídr italské ligy 2:0.