Reuters: Porušil svá slova, odsoudila Čína generála Pavla. Čínské ministerstvo zahraničí silně nespokojeno s tím, že si zvolený český prezident Petr Pavel telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen, napsala v úterý agentura Reuters. Čína také zpochybnila Pavlovu důvěryhodnost.

Na ministerstvu zahraničí se v úterý uskutečnila na žádost čínské strany schůzka, a to čínského velvyslance v Česku se zástupci příslušného odboru ministerstva. Informoval o tom ministr zahraniční Jan Lipavský. Velvyslanec Číny na schůzce zopakoval výtky k Pavlově hovoru s prezidentkou Tchaj-wanu. Čeští diplomaté potvrdili platnost politiky jedné Číny.

Mluvčí čínské diplomacie Mao Ning na úterní tiskové konferenci prohlásila, že Čína proti telefonátu rezolutně protestuje. Zpochybnila také Pavlovu důvěryhodnost.

„(Telefonát) představuje vážné vměšování do vnitřních záležitostí Číny a zranil city čínského lidu,“ podotkla Mao. Prahu vyzvala, aby „okamžitě přijala účinná opatření, která by eliminovala negativní dopady tohoto incidentu a zabránila nenapravitelnému poškození čínsko-českých vztahů“.

Česko se drží politiky jedné Číny

Cchaj Jing-wen se zvoleným českým prezidentem hovořila v pondělí, její kancelář telefonát označila za diplomatický průlom. Pavel tchajwanské prezidentce řekl, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství.

„Cchaj Jin-wen uvedla, že zvolený prezident Pavel pokračuje v duchu bývalého českého prezidenta (Václava) Havla, který ctil demokracii, svobody a lidská práva,“ napsala podle agentury AFP kancelář tchajwanské prezidentky v prohlášení po zhruba čtvrthodinovém telefonátu, jehož se účastnil rovněž tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.

Čína demokratický Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova.

Například necelý měsíc po zvolení americkým prezidentem ale telefonoval s Cchaj Jing-wen i Donald Trump v roce 2016.

Česko se podobně jako většina států světa drží politiky jedné Číny a oficiálně uznává jenom pevninskou Čínu. Česká vláda nicméně projevuje zájem o spolupráci s Tchaj-wanem.

 Dnes jsem mluvil s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen. Poděkoval jsem jí za gratulaci a ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství.

Premiér Petr Fiala v úterý v rozhovoru pro Blesk.cz řekl, že Česko má tradičně dobré vztahy s demokratickým Tchaj-wanem. „Jsou to vztahy v oblasti ekonomické, vzdělávací a výzkumné a je to něco, co je dobré a současně za druhé, Česká republika respektuje a zastává politiku jedné Číny a na tom se nic nemění,“ uvedl na dotaz, zda není na škodu, že se k telefonátu vyjádřila kriticky Čína.

Pro ČTK premiér ještě doplnil: „Jako suverénní stát si sami rozhodujeme, s kým si zavoláme a budeme se potkávat.“ Premiér současně uvedl, že politika Česka vůči Číně se nemění a odpovídá politice spojenců.

 Politika ČR vůči Číně se nemění a odpovídá politice našich spojenců. Česko respektuje a zastává svou vlastní politiku jedné Číny.

„Čínské ministerstvo zahraničí telefonicky kontaktovalo naše kolegy ze zastupitelského úřadu v Pekingu. Čínská strana vyjádřila znepokojení nad mediálními informacemi o připravovaném telefonátu zvoleného prezidenta s tchajwanskou prezidentkou,“ uvedla pro portál iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová.

Čínské ministerstvo zahraničí podle Reuters uvedlo, že Pavel během volební kampaně řekl, že princip jedné Číny je třeba respektovat. „Čínská strana se to momentálně s českou stranou snaží ověřit, doufáme, že česká strana se striktně drží principu jedné Číny,“ dodal v pondělí Peking.

X X X

 GENERÁL  PAVEL  CHCE  RADIT  A  PŘIKAZOVAT  I  SVĚTOVÉ  VELMOCI  ČÍNĚ?  ZÍSKAT  ČÍNU  DO  NATO?

Generál Pavel chce navštěvovat v první řadě regiony, kde nebyl volebně úspěšný – Moravskoslezský kraj, Karlovaský kraj a Ústecko.

Teď měl jedinečnou příležitost předvést takovou sociální empatii vůči našim méně šťastným spoluobčanům. S ohledem na rychlý pokles reálné průměrné mzdy, který se bude pohybovat během dvou let (2022 a 2023) kolem 20%, je pravděpodobné, že se počet rodičů dětí, kteří nebudou mít na zaplacení obědů, bude během tohoto roku ještě zvyšovat třeba až na jednu třetinu. Podle mého názoru je to téměř jisté.

Ale náš budoucí prezident se zajímá o to, co udělá radost našim americkým přátelům ze State departmentu (ministerstva zahraničí) USA. Pravděpodobně první zahraniční telefonát, který měl nově zvolený prezident, byl s „prezidentskou“ Tchaj-wanu. Tedy země, kterou Čína celkem přirozeně bere jako jednu ze svých provincií. Konec konců vychází přitom z paktu, který byl podepsán čínským předsedou Mao a prezidentem USA Nixonem před 51 lety pod názvem Šanghajské komuniké. A na základě tohoto dokumentu mj. vypadl Tchaj-wan z OSN a dalších mezinárodních institucí, kde protiprávně zabíral přes dvacet let místo, na které měla plné právo Čínská lidová republika.

Tehdejší čínský nejvyšší představitel Mao Ce-tung, alespoň podle pamětí H. Kissingera, tedy hlavního amerického vyjednavače projevil při jednání s Američany velkou zdrženlivost k příštímu osudu Tchaj-wanu. Vyjádřil se zhruba v tom směru, že není důležité, kdy se Tchajwan připojí k Číně, i kdyby to mělo trvat třeba sto let.

Američané pak skončili svou vojenskou přítomnost na Tchaj-wanu a vlastně omezili politickou suverenitu ostrova na úroveň regionu. Nyní z důvodů vytváření tlaku na Čínu se snaží rozehrávat tchaj-wanskou kartu.

Čína dala najevo, že v případě vyhlášení nezávislosti ostrova, bude nucena na ostrově s plnou svou vojenskou silou intervenovat. Tak jak věci ovšem z dálky pozoruji, nezdá se mi, že by to byl příliš pravděpodobný scénář.

Na podzim proběhly na Tchaj-wanu komunální volby a v nich vlastně triumfálním způsobem zvítězila opoziční strana Kuomintang, která byla historicky nepřítelem čínských komunistů. Dnes si tato strana přeje poklidné sjednocení ostrova s Čínou s tím, že se politický systém na Tchaj-wanu bude vyvíjet podobným způsobem jako např. v Hongkongu či v Macau.

Pavlovi by měl někdo vysvětlit, že radit Číně, jak má uspořádávat své vnitřní věci, je zasahování do jejích vnitřních záležitostí, což tato, dnes jedna ze dvou ekonomicky nejsilnějších zemí světa pochopitelně s rozhodností odmítne. A to se také včera stálo ve vyjádření čínského ministerstva zahraničních věcí.

Pavel je člověk, který respektuje především americké zájmy. Nový předseda americké Sněmovny reprezentantů, republikán McCarthy, chce v tomto roce následovat Nancy Pelosiovou a navštívit Tchaj-wan. Číňané a obecně mezinárodní společenství (jen státy Západu vesměs mlčely) považovalo návštěvu Pelosiové za provokaci. Ostatně Pelosiová navštívila Tchaj-wan zcela účelově, neboť se jí jednalo o hlasy antikomunistických Číňanů, žijících v jejím volebním obvodě. Ty také ve volbách do Sněmovny reprezentantů dostala a ve svém obvodě zvítězila.

Čína na její návštěvu reagovala velkým několikadenními manévry kolem ostrova a možná, že právě tyto manévry, tato ukázka síly, byly jedním z důvodů (kromě značné korupce vládnoucí v Demokratické pokrokové straně Tchaj-wanu), který přesvědčil velkou část obyvatel ostrova, že konfrontace s Čínou je něco, co jim nic nepřináší.

Za dva roky jsou na Tchaj-wanu volby (parlamentní a prezidentské) a pokud bude trend podpory Kuomintangu dále sílit, je velmi pravděpodobné, že tato strana ve volbách zvítězí. A během následujících pěti let tak dokončí sjednocení ostrova s Čínou zcela poklidnou cestou. A pak už Pekarová Adamová, ani Vystrčil nebudou mít kam jezdit na výlety.

Možná, že by někdo měl zvolenému prezidentovi vysvětlit politické reálie Tchaj-wanu, aby se nepohyboval v mezinárodních vztazích jako slon v porcelánu. Jeho politické kutilství nic přínosného pro republiku nepřinese. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR

X X X

MAĎARSKO  ŠKOLÍ  ŠVÉDY

Jestli chcete do NATO, chovejte se jinak, vzkázalo Maďarsko Švédům

Švédská vláda by se měla chovat jinak, pokud chce získat souhlas Turecka se vstupem do NATO. V úterý to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po schůzce se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Dodal, že případ, kdy pravicový aktivista nedávno před tureckou ambasádou ve Stockholmu spálil korán, je nepřijatelný.

 „Jako křesťan a katolík musím říct, že pálit svatou knihu jiného náboženství je nepřijatelné,“ řekl šéf maďarské diplomacie a kritizoval vyjádření švédského premiéra, podle kterého je sice pálení koránu „hluboce neuctivé“ a nepatřičné, ale zároveň se na to vztahuje ochrana svobody slova platná ve Švédsku.

„Tvrdit, že pálení knihy je součástí svobody slova, je jednoduše naprostá hloupost,“ řekl Szijjártó a dodal, že „možná by se (Švédové) měli chovat jinak“, pokud chtějí, aby Turecko podpořilo jejich vstup do NATO.

Spolu se Švédskem se o členství v NATO uchází i Finsko. Tyto dvě severské země přihlášku podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jakékoli rozšíření Aliance musí schválit všichni její členové. Maďarsko a Turecko jsou poslední dva státy, které tak doposud neučinily.

 Çavuşoglu řekl, že Turecko si stejně jako Maďarsko přeje rozšíření NATO, ale nyní „je pro něj nemožné potvrdit vstup Švédska“. AP připomíná, že Ankara také Švédsko kritizuje za to, že podle ní nedostatečně postupuje proti kurdským skupinám, které Turecko považuje za teroristické.

Szijjártó řekl, že maďarský parlament bude o vstupu Švédska a Finska jednat v únoru, kdy se sejde na své první letošní schůzi. Maďarsko má podle něho „jasný postoj“ ohledně rozšíření Aliance o tyto dvě země, ale nechce nijak ovlivňovat Turecko.

X X X

STÍHAČKY ZÁPADU  ROZDĚLÍ  NATO?

USA  UŽ  DÁVAJÍ  RUCE  PRYČ  OD  UKRAJINY,  ŠAŠKA  ZELENSKÉHO,  JAK  TVRDÍ  UKRAJINCI,  PROTOŽE  ZBYTEČNĚ  VRAŽDÍ  UKRAJINCE  A  NÁSILÍM  JE  NUTÍ  DO  VÁLKY

Otázka stíhaček může nabourat jednotu NATO. Kyjev tlačí na Polsko a Francii

Otázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny. V úterý to napsala agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale jejich poskytnutí zvyšuje obavy z vyostření téměř rok trvajícího konfliktu. Pokud jde o tanky, Kyjev věří, že v první vlně jich od Západu dostane až 140 kusů.

 USA v pondělí oznámily, že na žádost Kyjeva o bojové letouny F-16 neodpoví. Podle Francie není dodávka stíhaček vyloučená, musela by však být dodržena přísná omezení a podmínky. Jednou z nich je formální žádost, kterou by mohl podat ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov při úterní návštěvě Paříže.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu řekl, že v otázce stíhaček není „žádné tabu“. Letouny F-16, o kterých Kyjev mluví, však jeho země nemá.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout, napsal list The Guardian.

Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz pak řekl, že Polsko žádná oficiální jednání o dodávkách stíhaček nevede. „V současné době se nekonají žádná oficiální jednání o předání polských F-16 na Ukrajinu,“ uvedl Skurkiewicz. „Toto téma neexistuje,“ dodal.

Polsko má 48 stíhaček F-16 americké výroby. Spolu s ostatními zeměmi na východním křídle Severoatlantické aliance největším zastáncem poskytování vojenské pomoci Ukrajině, i vzhledem k možné hrozbě z Ruska, píše AP.

K dodání stíhacích letounů a dalších potřebných zbraní vyzval v pondělí litevský prezident Gitanas Nauseda.

Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země má F-16 ve výzbroji, uvedl, že předání bojových letounů Ukrajině není tabu, šlo by však o velmi významný krok.

Británie naopak nepovažuje poslání svých stíhaček na Ukrajinu za praktické, uvedl v úterý mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. „Britské stíhačky jsou extrémně sofistikované a trvá měsíce, než se s nimi naučíte létat. Vzhledem k tomu se domníváme, že není praktické posílat tyto letouny na Ukrajinu,“ řekl novinářům. „Budeme i nadále diskutovat s našimi spojenci o tom, co považujeme za správný přístup,“ dodal.

Nepřemýšlíte, varoval Kreml pobaltské země

Kreml v úterý Polsko a pobaltské státy označil za provokatéry, kteří „udělají vše pro to, aby vyvolali další konfrontaci“. Nausedu a ostatní lídry varoval, že nepřemýšlejí nad důsledky svých rozhodnutí.

Kyjev od konce loňského února, kdy na Ukrajinu vstoupila ruská vojska, opakovaně naléhá na západní spojence, aby mu poskytly zbraně. Stíhačky jsou podle něj nezbytné vzhledem k ruské vzdušné převaze.

 Předpokládá se, že Ukrajina i Rusko nyní budují svůj arzenál pro očekávanou ofenzivu v nadcházejících měsících. Boje se na mnoha místech přes zimu zastavily na mrtvém bodě, podle analytiků se však očekává, že Rusko po porážkách v létě a na podzim hodlá převzít iniciativu.

Kyjev: V první vlně dostaneme až 140 tanků

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Ukrajina v „první vlně“ dodávek od „tankové koalice“ složené ze 12 západních zemí obdrží 120 až 140 tanků.

Kyjev podle něj v zákulisí pracuje na tom, aby získal tanky od ještě většího počtu zemí. „Pokračujeme v práci na rozšiřování tankové koalice i na navýšení již přislíbených příspěvků,“ řekl podle agentury Reuters.

Kuleba zmínil tanky Leopard 2 německé výroby, britské Challenger 2 a americké M1 Abrams. Podle serveru RBK-Ukrajina hovořil také o tom, že Kyjev doufá, že dostane i francouzské tanky Leclerc. Paříž zatím oficiálně přislíbila obrněná průzkumná vozidla AMX10 RC, která někdy bývají označována i za lehké tanky, respektive stíhače tanků.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj řekl minulý měsíc, že k zahnání Rusů do pozic před invazí potřebuje asi 300 tanků, 600 až 700 bojových vozidel pěchoty a 500 houfnic.

X X X

ŠPATNÁ  ARMÁDA   ANGLIE,  SAMA  BY  SE  NEUBRÁNILA,  JAKO  UKRAJINA

Bez prvotřídní armády. Jako Ukrajina by se Británie neubránila, varuje generál

Britská armáda už nenese status prvotřídní armády jako ta americká, ruská nebo francouzská, varoval podle zdroje stanice Sky News britského ministra obrany Bena Wallace nejmenovaný americký generál. Británie by podle zdroje nebyla schopna bránit své nebe před raketovými útoky takového rozsahu, s jakými se vyrovnává Ukrajina. Úřad britského premiéra v reakci na zprávu uvedl, že britská armáda je stále na špičkové úrovni.

 Jako další nedostatky Sky News mimo jiné uvádí, že 30 procent britských jednotek, které jsou ve vysoké pohotovosti, by nebylo schopno se mobilizovat v časovém rámci, který požaduje NATO. Většina britských obrněných vozidel včetně tanků byla zkonstruována před 30 až 60 lety a mezi nedostatky Sky News také uvádí, že pokud by britská armáda byla povolána do boje, došla by jí munice během několika dnů.

Zatímco evropské země jako Polsko, Francie a Německo oznámily plány na zvýšení obranného rozpočtu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, britská vláda tak zatím neučinila. Premiér Rishi Sunak má 7. března předložit výsledek revize obranného rozpočtu a pak by se měla britská armáda dozvědět, zda dostane více peněz. Bývalý premiér Boris Johnson v roce 2020 zvýšil rozpočet na armádu o 16 miliard liber (asi 434 miliard Kč), což je nejvíce od dob studené války.

Ministr obrany Ben Wallace stanici Sky News řekl, že britská armáda zaostává za jinými podobnými armády a potřebuje investice. Vláda podle něj naplánovala výdaje na vybavení a výzbroj v hodnotě 34 miliard liber (přes 920 miliard korun) do roku 2033. Podle něj ale nemá situace okamžité řešení kvůli omezeným kapacitám zbrojního průmyslu. Podle úřadu premiéra je britská armáda stále „bojovou silou na špičkové úrovni“.

Plány na modernizaci vojenského vybavení v Británii už existují, byly však vypracovány před začátkem války na Ukrajině a časový plán modernizace je teď podle bezpečnostních zdrojů příliš pomalý, aby vyrovnal zvýšené riziko.

Britský generál ve výslužbě Richard Barrons uvedl, že objem financí nutných k modernizaci je malý v porovnání s jinými resorty, jako je zdravotnictví nebo sociální služby. „Takže tohle je otázka priorit, ne dostupnosti,“ dodal Barrons.

Mírněji hodnotil stav britské armády bývalý generální tajemník NATO George Robertson. Podle něj je možné, že bojeschopnost britských vojsk v posledním období poklesla, armáda je stále „působivou bojovou silou“, na kterou může být Británie hrdá.

Premiér Sunak zatím odmítá výzvy, aby se držel plánu své předchůdkyně Liz Trussové zvýšit do roku 2030 výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze současných dvou procent.

X X X

Polsko chce nezávislé Čečensko. Proč jste ho kdysi neuznali? čílí se Kadyrov

Čečensko si zaslouží nezávislost na Rusku, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ve čtyřminutovém videu se do něj obul čečenský vládce Ramzan Kadyrov. „Kde jste byli, když jsme o ni bojovali?“ řekl na „schizofrenní“ výrok. Čečensko si podle Kadyrova svobodu nemůže dovolit.

„Doufáte, že se některé regiony Ruské federace osamostatní?“ ptal se minulý týden moderátor francouzské televize LCI polského premiéra. „Jsou tu jisté části Ruska, ze kterých se stalo vězení pro další národy. Ty by se mohly osvobodit,“ odpovídá Morawiecki.

Například takové Čečensko. „Tento národ si zaslouží nezávislost,“ říká premiér. „Bojovali za ni celou věčnost a v posledních dekádách byli hodně motivovaní,“ pokračuje s tím, že velké kusy čečenského území byly během válek zničeny a že se tam staly mnohé válečné zločiny.

 Dodá ještě, že by Poláci upřímně přáli Rusům, aby se v jejich zemi odehrály „normální procesy a vývoj“. Nemyslí si však, že by se to „na základě zkušeností z nedávných desetiletí a staletí“ dalo očekávat.

Na Morawieckého slova brzy zareagoval muž, který má současné autonomní Čečensko na povel – Ramzan Kadyrov. „Tak on říká, že by lidé měli podporovat Ičkerii. Kde jste byli, když jsme za ni bojovali? Když jsme se postavili za svou nezávislost?“ vzkázal na videu.

„Proč nás tehdy evropské země včetně Ukrajiny nepodpořily? Teď najednou podporují neexistující stát!“ vysmívá se. Odkazuje třeba i na to, že ukrajinský parlament loni v říjnu přijal deklaraci, v níž Čečensko označil za „území dočasně okupované Ruskem“ a odsoudil genocidu čečenského národa.

Podle listu The Moscow Times Kadyrov dodal, že si Čečenci nyní nezávislost nepřejí, a zdůraznil, že si sami vybrali, že budou součástí Ruské federace. Míní tím referendum z roku 2003, které však proběhlo pod taktovkou Moskvy.

Nedal si ovšem zcela pozor na ústa. „Nehledě na to, jak moc bychom chtěli mít vlastní stát, dnes nemůžeme existovat. Musíme krmit, šatit a vzdělávat populaci s 1,5 milionem lidí,“ vysvětluje a zmiňuje i další sociální projekty, na které by svobodné Čečensko nemělo peníze.

„Já, já jsem byl za Ičkerii a vy jste na nás nenechali vybudovat si svůj vlastní stát!“ dodává ve čtyřminutovém videu, v němž Morawieckého slova rovněž označil za „schizofrenní“. Dál také opakuje ruskou propagandu o „nacistech, fašistech a satanistech“, proti kterým prý teď Kreml bojuje, a loučí se arabským pozdravem „Alláhu akbar“ neboli „Bůh je veliký“.

 Nezávislá republika Ičkerie vznikla v v říjnu 1991 v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz. Zatímco Ukrajina, Bělorusko nebo státy Pobaltí si začaly vládnout samy, nezávislost Čečenska svět neuznal. Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin se volání po svobodě pokusil potlačit silou, první čečenskou válku však Rusové prohráli.

V dalších šesti letech se Čečensko propadlo do bezvládí a spirály násilí. Nový prezident Vladimir Putin nakonec v únoru 2000 poslal do Grozného armádu a druhou čečenskou válku už vyhrál. Do vedení kavkazské autonomní republiky dosadil někdejšího klerika Achmata Kadyrova, otce dnešního vládce.

Myšlenka samostatného státu je nicméně živá i mezi dnešními Čečenci. Pouhý den před Morawieckého výrokem promluvili zástupci čečenské diaspory v Evropě k delegátům Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).

Předseda hnutí Sjednocená síla Džambulat Sulejmanov jim řekl, že diaspora „usiluje o nezávislost republiky“. „Toto je první krok na cestě k mezinárodnímu uznání čečenské nezávislosti,“ řekl podle Rádia Svobodná Evropa. Vystoupení se uskutečnilo díky podpoře ukrajinské delegace v PACE a objevil se tam i syn někdejšího prezidenta Ičkerie Aslana Maschadova Anzor.

Rádio Svobodná Evropa dodává, že i samotní Čečenci přiznávají, že se o vedení diaspory nyní přetahují dva muži. Kromě Sulejmana podobné konference pořádá i exilový premiér Ičkerie Ahmed Zakajev.

X X

Jestli chcete do NATO, chovejte se jinak, vzkázalo Maďarsko Švédům

Švédská vláda by se měla chovat jinak, pokud chce získat souhlas Turecka se vstupem do NATO. V úterý to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó po schůzce se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Dodal, že případ, kdy pravicový aktivista nedávno před tureckou ambasádou ve Stockholmu spálil korán, je nepřijatelný.

 „Jako křesťan a katolík musím říct, že pálit svatou knihu jiného náboženství je nepřijatelné,“ řekl šéf maďarské diplomacie a kritizoval vyjádření švédského premiéra, podle kterého je sice pálení koránu „hluboce neuctivé“ a nepatřičné, ale zároveň se na to vztahuje ochrana svobody slova platná ve Švédsku.

„Tvrdit, že pálení knihy je součástí svobody slova, je jednoduše naprostá hloupost,“ řekl Szijjártó a dodal, že „možná by se (Švédové) měli chovat jinak“, pokud chtějí, aby Turecko podpořilo jejich vstup do NATO.

Spolu se Švédskem se o členství v NATO uchází i Finsko. Tyto dvě severské země přihlášku podaly loni na jaře v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jakékoli rozšíření Aliance musí schválit všichni její členové. Maďarsko a Turecko jsou poslední dva státy, které tak doposud neučinily.

 Çavuşoglu řekl, že Turecko si stejně jako Maďarsko přeje rozšíření NATO, ale nyní „je pro něj nemožné potvrdit vstup Švédska“. AP připomíná, že Ankara také Švédsko kritizuje za to, že podle ní nedostatečně postupuje proti kurdským skupinám, které Turecko považuje za teroristické.

Szijjártó řekl, že maďarský parlament bude o vstupu Švédska a Finska jednat v únoru, kdy se sejde na své první letošní schůzi. Maďarsko má podle něho „jasný postoj“ ohledně rozšíření Aliance o tyto dvě země, ale nechce nijak ovlivňovat Turecko.

X X X

Do ulic vyšlo přes milion Francouzů, nesouhlasí s vládní důchodovou reformou

Ve Francii v úterý podle policejních odhadů proti navrhované důchodové reformě demonstrovalo 1,2 milionu lidí. Stávka ovlivnila výrobu elektřiny, zrušila výuku na některých školách a zastavila veřejnou dopravu. Podle nového průzkumu si 63 procent Francouzů myslí, že Emmanuel Macron není dobrý prezident. Další stávky jsou ohlášené na 7. a 11. února.

 Lidé po celé zemi protestovali proti reformě, která plánuje mimo jiné postupně zvýšit hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let. Premiérka Élisabeth Borneová v úterý večer uvedla, že její vláda vnímá „pochyby veřejnosti“ a že o reformě bude diskutovat parlament.

„Tato reforma je nespravedlivá a brutální,“ řekl generální tajemník odborového svazu UNSA Luc Farre. „Posunutí věku odchodu do důchodu na 64 let je ze sociálního hlediska krokem zpět,“ dodal.

V ulicích francouzských měst dohlíželo během úterka na pořádek jedenáct tisíc policistů, z toho čtyři tisíce v Paříži. Zatímco podle policejních odhadů a demonstrovalo ve Francii celkem 1,272 milionu lidí, francouzská odborová ústředna CGT, která stávku svolala, uvádí 2,8 milionu účastníků.

  Například v Nice se podle odborů sešlo více než 20 tisíc lidí, tedy prý podobně jako při první letošní akci z 19. ledna. Prefektura však tehdejší účast odhadla na zhruba 7,5 tisíce lidí. V Marseille odbory úterní účast odhadly na 205 tisíc lidí, což je o 60 tisíc víc než posledně. V Lyonu pak mluví o 45 tisících lidí.

V Paříži došlo během demonstrace na slzný plyn. Policisté tam také chránili restauraci La Rotonde, kterou má v oblibě francouzský prezident. V metropoli podle policie na demonstraci přišlo 87 tisíc lidí. Podle CGT bylo v úterý v Paříži na půl milionu manifestujících.

Nemá smysl stávkovat, myslí si někteří

Odbory chtějí udržet tlak na vládu. V úterý v zemi jezdil jen asi každý třetí vysokorychlostní vlak TGV a ještě méně místních a regionálních vlaků, také pařížské metro čelilo vážným omezením.

Na stanici metra Concorde v centru Paříže řekla 59letá právní asistentka Catherine, že jí nevadí, že musí čekat na spoj, nebo raději jít pěšky. „Podporuji je,“ řekla. „Brzy mi bude šedesát, takže mě opravdu netěší, že budu muset (pracovat) ještě dva roky,“ dodala.

Ne všichni s ní však souhlasí. „Nemá smysl stávkovat. Zákon bude přijat v každém případě,“ řekl 34letý Matthieu Jacquot, který pracuje v luxusním sektoru.

Stávky se účastnila asi polovina učitelů základních škol. Zavřel se například kampus univerzity Sciences Po. Ve stávkové pohotovosti bylo na tři sta gymnázií, přičemž dvě stě z nich ráno neotevřelo, píše Le Figaro. „Je to naše budoucnost. Já za rok skončím na gymnáziu a tato reforma jen zvýší nejistotu studentů. Abychom zvítězili, musíme se už teď mobilizovat a posílit vazby s pracujícími,“ říká Ava z gymnázia Racine v Paříži.

Stávkovali také zaměstnanci ropných rafinerií a pracovníci v dalších odvětvích, včetně veřejnoprávních televizí, které místo zpravodajských pořadů pouštěli hudbu.

Dodávky elektřiny ve Francii poklesly o 4,4 procenta, tj. o 2,9 gigawattů, protože se ke stávce připojili pracovníci jaderných reaktorů a tepelných elektráren, ukázaly údaje státního podniku EDF.

Společnost TotalEnergies, kde stávkovalo 75 až 100 procent lidí, uvedla, že v úterý nedodává ropné produkty, ale uklidňovala Francouze, že čerpací stanice jsou plně zásobeny a potřeby zákazníků jsou uspokojeny.

Levicový politik Jean-Luc Mélenchon předpověděl „historický den“ protestů a Macronovu porážku, zatímco davy protestujících začaly pochodovat ve městech a obcích mimo Paříž – před velkou demonstrací plánovanou později ve francouzské metropoli. „Nestává se často, abychom viděli takovou masovou mobilizaci. Je to forma občanského povstání,“ řekl Mélenchon.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Francouzů je proti návrhu důchodové reformy. Už víc než 860 tisíc lidí také podepsalo příslušnou petici na webu Change.org. Prezident Emmanuel Macron a jeho vláda na ní trvají. Podle Macrona je „životně důležitá“, aby se zajistilo, že důchodový systém bude nadále fungovat.

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. Odbory však tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.

 Macron není dobrý prezident, říká průzkum

Vláda v návrhu zákona učinila některé ústupky, například stanovila nový věk odchodu do důchodu na 64 let namísto Macronova předvolebního slibu 65 let. Souhlasila také s minimálním důchodem ve výši 1 200 eur měsíčně pro všechny.

Podle premiérky Élisabeth Borneové je hranice 64 let „neoddiskutovatelná“, ale vláda zkoumá možnosti, jak kompenzovat některé dopady, zejména na ženy. V době, kdy se po celé Francii konají protestní shromáždění, budou zákonodárci projednávat návrh zákona na úrovni výborů. Odbory uvedly, že se snaží přesvědčit zákonodárce, aby věc nepodpořili.

List Le Figaro pak v den stávky zveřejnil průzkum, podle nějž si 63 procent Francouzů myslí, že Macron „není dobrý prezident“. A ani premiérka Élisabeth Borneová podle 66 procent respondentů nevede vládu dobře. Pro Borneovou je to dosud nejhorší výsledek od jejího nástupu do funkce. „Její předchůdce Jean Castex se takto nízko nikdy nedostal,“ cituje list autory průzkumu.

Těmi jsou výzkumníci z agentury Odoxa, kteří říkají, že míra obliby Macrona a Borneové mezi Francouzi za pouhý měsíc a půl klesla u každého z nich o pět procentních bodů. Průzkum provedli 25. a 26. ledna na vzorku 1004 lidí.

Čtyřiašedesát procent oslovených Francouzů dále míní, že pokud by se jejich země kvůli protestům proti důchodové reformě dostala do stavu „velké blokády“, bude za to moct vláda. Jen 35 procent by ukázalo na odbory.

Za stávkující se postavila pařížská primátorka Anne Hidalgo. Radnice proto v úterý zůstala zavřená. „Tato ‚reforma‘ je nespravedlivý a brutální krok zpět. Tváří v tvář systematickému ničení našich sociálních výdobytků nesmíme nikdy rezignovat! Dnes, stejně jako zítra, zůstaňme v pohotovosti,“ napsala.

X X X

Hradní protokolář Kruliš: Chci mít ještě odpovědnost. Mám vystudovanou ekonomii, nabídek je víc

Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu 9. března. Už teď proto začíná připravovat převzetí úřadu. Co všechno ještě prezidenta Miloše Zemana čeká? Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš pro Radiožurnál řekl, že jmenování nového předsedy Ústavního soudu v programu zatím není.

x  Existuje zavedený protokol pro předání úřadu mezi oběma prezidenty?

Myslím, že neexistuje žádný zavedený protokol, že je to tak jako v každé firmě, když se mění osazenstvo. Předávají se věci, které nikdy neskončí, protože pořád se v zahraničí dějí věci, na které je potřeba nějak reagovat. Pořád jsou další a další velvyslanci, pořád jsou další a další akce, jmenovací akty.

Obě strany budou muset najít nějaký průsečík, aby se potkaly, protože se potkat chtějí, komentuje schůzku Miloše Zemana a Petra Pavla Vladimír Kruliš

Je to nikdy nekončící proces, a proto je potřeba, aby tam byl někdo, kdo bude stále fungovat. Ale k tomu je ten aparát. I když nebudou šéfové odborů, pořád zůstává ten aparát, zůstává nějaká historie, programy, ze kterých jde vycházet a celé to jede dál.

x Už jste se potkali s někým z týmu Petra Pavla kvůli předání agendy?

Já zatím ne. Ani jsem nezachytil, že by už bylo v éteru jméno mého nástupce v roli šéfa protokolu. Nicméně mám informaci, že v nejbližších dnech by se měla nová paní kancléřka Jana Vohralíková potkat s panem kancléřem Vratislavem Mynářem. Předpokládám, že z toho vyjde nějaký základní plán, a pak to sestoupí k nám, k ředitelům odborů, jakým způsobem to udělat.

x Oba prezidenti mluvili o možném setkání, které nevylučují. Probíhají už nějaká jednání o té schůzce?

To neorganizujeme my. Odbor protokolu do toho vstupuje ve chvíli, kdy je naplánovaný termín, a řeší provozní věci – příjezdy, espézetky. Nicméně zachytil jsem také, že to má být někdy v nejbližších dnech, ale pokud je mi známo, tak zatím pevný termín ještě není domluven.

x Říká něco protokol o tom, kdo by měl koho oslovit nebo jak by to setkání mělo být domlouváno?

To je zvláštní a dobrá otázka. Záleží na tom, jak to pojmeme. Z mého pohledu máme pořád prezidenta republiky, to znamená úřadujícího prezidenta, který je momentálně ten nejvyšší. A ten zvolený prezident by dle mého měl požádat o schůzku s panem prezidentem. To by mi přišlo nejčistší.

Na druhou stranu dovedu si představit, že by pan současný prezident pozval toho nově zvoleného pana prezidenta. Myslím, že obě strany budou muset najít průsečík toho, aby se potkaly, protože se potkat chtějí.

‚Nedisponuji Pražským hradem‘

x Existuje nějaký plán předání agendy týmu nastupujícího prezidenta? Bude to probíhat kontinuálně?

Můžu mluvit za odbor protokolu, který řídím. Jsem připraven poskytnout veškerou součinnost. Jde nám asi všem o ten úřad, aby fungoval, aby tam nedocházelo k žádným chybám nebo protokolárním přešlapům, což by se velmi lehce mohlo stát, a potom se to špatně vysvětluje, takže je lepší tomu předejít.

Čili předpokládám, že ve chvíli, kdy dostanu informaci, že tento člověk nebo tento tým by měl přecházet a začít dělat protokol na Pražském hradě, tak já i moji kolegové jsme připraveni je už teď do toho zasvětit a vzít je k přípravě akcí tak, aby to plynule přešlo, aby nepřišli 9. března a tam neležel na stole hrníček a tužka s přáním všeho dobrého.

x Na to jsem se právě chtěla zeptat, jestli to 9. března nebude tak, že zamknete a předáte klíče.

Ne, ne. Za odbor protokolu určitě můžu říct, že si nebudu kazit jméno. A myslím, že jsem vždycky byl takový. Když se v Praze zeptáte na protokol kanceláře prezidenta, tak věřím, že všichni budou mluvit tak, že jsme se vždycky snažili, aby všechno fungovalo. A bude to tak i nadále. Takže od nás tohle určitě nikdo nemůže čekat.

x Vyznat se v tom, kde co na Hradě je, není úplně jednoduché. Je to obrovský prostor. Plánujete, že třeba poskytnete týmu Petra Pavla nějaké prostory na Hradě, aby si tam mohli vytvořit zázemí a postupně přebírat agendu?

To není úplně otázka na mě. Já nedisponuji Pražským hradem. Já můžu nabídnout pouze to, že se budeme…

x Ale bavíte se o tom, jak to bude probíhat

že budeme pomáhat. Toto je asi na diskusi těch dvou kancléřů – nastupující kancléřky a současného kancléře. Nicméně je potřeba říct, že Pražský hrad je záludný v tom, že je zaprvé obrovský. Když mě teď kolegyně vedla vaší budovou Českého rozhlasu, tak si myslím, že Hrad je několikanásobně větší. A jsou to chodby, které vypadají na první pohled stejně.

Má to i spoustu názvů, které nikdo nezná – točky, středňák, kulatá. V tom se nikdo moc nevyzná, ale všichni ti lidé, kteří tam pracují, tak přesně vědí.

„Dej hosta do kulaté,“ zní zvláštně, ale všichni u nás vědí, že je to kulatá jídelna, která je součástí bývalého Masarykova bytu. Je potřeba nějaký čas, aby člověk nasál tyto postupy, kde čeká návštěva, kudy přichází.

Bude to také souviset s tím, jakou kancelář si nastupující prezident vybere, protože není vázán tím, že by musel přijít do kanceláře, ve které sídlil prezident Václav Klaus a prezident Miloš Zeman. Může si vybrat jiné prostory. Může se upravit cokoliv, jak bude potřebovat.

x Zpět k té otázce. Jste připraveni poskytnout prostory nastupujícímu týmu, nebo to nebývá zvykem?

Myslím, že to nebývá úplně zvykem. Úřad se předával od Václava Klause k Miloši Zemanovi, protože to bylo jediné takové předání úřadu. Když končil Václav Havel, tak skončil o výrazný čas dříve, než nastupoval Václav Klaus. Takže to není otázka na mě. Já opravdu nedisponuji žádnými kancelářemi, že bych je mohl půjčovat nebo pronajímat. Já za sebe mohu nabídnout jenom tu součinnost.

O Ústavním soudu

x  Mluvil jste o tom, že agenda běží dál bez ohledu na to, že si prezidenti předávají funkci. Jsou plánovaná nějaká konkrétní přijetí na Hradě, jmenování nebo návštěvy, jejichž příprava je už potřeba předat novému týmu, aby vše proběhlo hladce?

Zatím, pokud vím, je tam jenom návrh na jmenování soudců. Myslím, že je tam i nějaký rektor, což už bude náležet novému prezidentovi. Vím, že tam je i poptávka na rezervaci termínů pro Španělský sál, protože ten se dá komerčně pronajímat.

Něco se tam připravuje, ale nemá to pevně naplánované datum a je na to čas. Pokud vím, tak zatím není agenda, která by musela být splněna 10. března, tak aby 9. března prezident přišel a zjistil, že tam je agenda, kterou už nelze stihnout, to určitě není.

Jsou nějaké akty, které ještě udělá současný prezident. Jmenuje soudce, protože to nesnese odkladu, 15. února předají pověřovací listiny noví velvyslanci – třeba velvyslanec Spojených států amerických, který teď nedávno přijel do České republiky. Takže pár aktů tam ještě bude, ale je to standardní agenda.

x Když jste zmínil soudce, připravujete jmenování nového předsedy Ústavního soudu?

Zatím nemám tu informaci a zatím takový bod v programu není.

x Počítáte také s tím, že dosavadní vedoucí kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nebo vedoucí sekcí odborů už nebudou vykonávat žádné akty, které by zavazovaly někoho dalšího? Ať už je to přijímání nových lidí, rozdávání odměn a podobně.

Nemůžu mluvit za své kolegy, mluvím za sebe, za svůj odbor. Připravujeme jenom to, co je dáno, co nám náleží. Opravdu nejsme politický odbor, neděláme politiku, jsme servisní organizace Kanceláře prezidenta republiky, která zajišťuje průběh aktů, aby probíhaly tak, jak mají.

x Jak to bude se zaměstnanci Hradu? Kolik z té zhruba stovky lidí si prezident vybírá nově a kolik lidí buď skončí, nebo skončilo? Je to jasné?

Kancelář prezidenta republiky nepatří pod státní službu. Není tam vůbec žádná garance jakéhokoliv pracovního místa. Je to standardně pracovněprávní proces. Je to zcela na panu prezidentovi a týmu pana prezidenta – zejména jeho kancléřce, protože ta je hlavou organizace – se kterými lidmi se rozloučí, které si bude chtít nechat, jak ten tým rozšíří, změní.

I co se týče nějaké systemizace úřadu, může být úplně jiná. Za Václava Klause byl třeba politický odbor, který za nás byl začleněn v rámci zahraničního odboru. Takže to je otázka na ně. Mohou si nechat každého a nemusí si nechat nikoho.

Kruliš v ČNB?

x Ještě k vaší budoucnosti. Prezident Miloš Zeman nepřímo potvrdil, že byste mohl být kancléřem v České národní bance (ČNB). Doslova je to tedy ředitel sekce kancelář. Dostal jste takovou nabídku?

Ne, nebavili jsme se o žádné takové nabídce. Rád bych zůstal ve výkonné funkce.

Trošku mě mrzí, když někdo říká, že se chystají nějaké trafiky. Myslím, že výkonná funkce není trafika, pokud to nejsou nějací poradci, ale žádná taková funkce se nechystá.

Ve svém věku bych ještě chtěl pracovat. A chtěl bych mít odpovědnost, protože jsem zvyklý na ten zápřah a na tu obrovskou odpovědnost. Určitě budu hledat něco, kde můžu využít to, co umím.

Vím, že teď je asi dost moderní taková inkvizice v tom, že budeme vyhledávat a ničit všechny, kdo pracovali v Kanceláři prezidenta republiky. Ale tam pracují neuvěřitelní odborníci, kteří mají obrovské znalosti. Byla by velká škoda tyto lidi ztratit.

A je potřeba říct, že většinou, i když by si to možná někteří přáli, tak z této pozice nejdete do nějakého skladu, kde budete jenom třídit zboží.

x To nepochybně.

Protože je to škoda zahodit všechny zkušenosti, které za ty roky máte nasbírány. Takže já budu určitě hledat něco, kde budu prospěšný a kde budu moct dělat něco, co mě baví, protože jsem celý život rád dělal to, co mě baví, a doufám, že to tak bude i nadále. A moje žena říká, že bych mohl být víc doma, než jsem byl, tak doufám, že se jí to možná i trošku splní.

x A vy sám byste měl o práci kancléře v České národní bance zájem? Je to něco, co by vás uspokojovalo?

Mám vystudovanou ekonomii. A samozřejmě je to jedna z možností. Nabídek je víc. Tím se nechci chlubit, že by jich bylo víc. Ale rozmýšlím se. Jednu věc vím, že nechci jít do zahraničí, protože mám starší rodiče a chci jim být nablízku. Takže určitě nepůjdu do zahraničí. Určitě zůstanu v České republice a uvidíme, co to bude. Myslím, že je ještě čas, kdy se můžu rozhodovat, a nějakou dobu si když tak můžu odpočinout.

x S guvernérem České národní banky Alešem Michlem jste o něčem takovém vůbec nemluvil? Není to na stole zatím? Ani ve fázi nějakého rozhodování?

Není to věc, která by byla v nějaké fázi rozhodování a která by byla na stole tak, že probíhá nějaké řízení o mém jmenování nebo mém nástupu do České národní banky.

x Znáte se osobně s guvernérem České národní banky?

Známe se. Spolupracovali jsme na několika akcích. Koneckonců i paní Ivana Zemanová byla v České národní bance. Takže se známe, ale tak jako se znám se stovkami lidí, protože v mém oboru se s těmi lidmi znáte. A je to od prezidentů až po ty moje partnery, tedy šéfy protokolů a lidi z různých zahraničních odborů.

X X X

Pavlův hovor s Tchaj-wanem byl symbol, odveta Číny bude minimální, míní expert

Prorektor Univerzity obrany Libor Kutěj soudí, že telefonát Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen je důkazem mezinárodněpolitického postoje zvoleného prezidenta. Neměl by to ovšem podle něho představovat žádná bezpečnostní rizika.

Uvedenou komunikaci je třeba vnímat zejména v symbolické rovině potvrzující hodnoty směřování české zahraniční politiky, doplnil Kutěj, který je na Univerzitě obrany také ředitelem Ústavu zpravodajských studií.

Pavel o rozhovoru sám referoval na sociálních sítích. „Ujistil jsem ji, že Tchaj-wan a Česká republika sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budeme dále posilovat naše partnerství,“ mimo jiné napsal.

Čínská diplomacie to odsoudila s tím, že jde o „vážné vměšování do vnitřních záležitostí Číny“. „Zranil city čínského lidu,“ tvrdila také mluvčí čínského ministerstva zahraničí Ning Mao.

Kutěj uvedl, že „Tchaj-wan má v mezinárodním prostředí specifické postavení a tomu odpovídá též senzitivita většiny kroků, které jsou vůči němu ze strany oficiálních představitelů podniknuty“.

„Při hodnocení tohoto kroku ze strany generála Pavla v období krátce po jeho zvolení prezidentem republiky se jedná o potvrzení jeho mezinárodněpolitického postoje, který prezentoval již v době prezidentské kandidatury,“ pokračoval. „Je potřebné uvedenou komunikaci vnímat zejména v symbolické rovině potvrzující hodnoty směřování české zahraniční politiky. V zásadě se jedná o stejný směr zahraniční politiky, který je v souladu s tím, kterým kráčí tato vláda,“ doplnil Kutěj.

Podle něj je v tomto kontextu nutno připomenout, že ani politika vlády vedené premiérem Fialou, ani generála Pavla není tou, která by zpochybňovala politiku jedné Číny.

„Skutečně uvedený telefonát nutno vnímat především v rovině symbolické a je o hodnotovém ukotvení české zahraniční politiky, jejíž je prezident republiky významnou součástí. A ty emoce jsou dvojí, vždy záleží na tom, kdo je projevuje. Reakce Čínské lidové republiky je dlouhodobě předvídatelná a nevybočuje ze zavedených a již dříve poznaných reflexí takových událostí,“ vysvětlil způsob chápání reakce Pekingu Kutěj.

Prorektor se nedomnívá, že by uvedený telefonát představoval bezpečnostní riziko, a že by byl motivem pro reakci Pekingu v bezpečnostní rovině. Výjimkou mohou být čínské aktivity v kybernetickém prostoru, nicméně i takovou reakci by očekával spíše až v kontextu kroků učiněných hlavou státu, tedy po inauguraci.

Pavel měl na telefonát tchajwanské prezidentce podle odborníka právo, bylo to pouze o ochotě se bavit. „Není stanoveno žádné pravidlo, kdo komu může zavolat, a to i na úrovni hlav států a vlád. Důležité je, zda jsou dvě strany, které jsou ochotny se vzájemně bavit. Tedy ten, kdo volá, a druhý, který tento hovor přijme. A o tom přesně tento hovor byl,“ upřesnil Kutěj a odmítl tak i některé spekulace, které hovoří o zpochybnění Pavlovy důvěryhodnosti.

Telefonát by neměl prý ani poškodit zájmy Česka, například ekonomiku. „Reakce čínské strany je pochopitelně z naší perspektivy nepředvídatelná. Nedomnívám se však, že by měla být taková, že bychom ji mohli označit za kruciální pro Českou republiku, a to v jakékoli oblasti. Mimo zmíněného potenciálu útoků v kybernetickém prostoru se nedomnívám, že by bylo na místě očekávat sankce či jiná, které bychom pociťovali třeba v obchodní oblasti. Alespoň tedy ne s rozhodujícím dopadem na makroekonomický vývoj Česka,“ dodal.

„Cesta Petra Pavla jako prezidenta bude symbolicky mnohem více o hodnotách, než například o konkrétní ekonomické spolupráci mezi Českem a Tchaj-wanem,“ uzavřel Kutěj.

X X X

GENERÁL  PAVEL  CHCE  RADIT  A  PŘIKAZOVAT  i  SVĚTOVÉ  VELMOCI  ČÍNĚ?  ZÍSKAT  DO  NATO?

Generál Pavel chce navštěvovat v první řadě regiony, kde nebyl volebně úspěšný – Moravskoslezský kraj, Karlovaský kraj a Ústecko.

Teď měl jedinečnou příležitost předvést takovou sociální empatii vůči našim méně šťastným spoluobčanům. S ohledem na rychlý pokles reálné průměrné mzdy, který se bude pohybovat během dvou let (2022 a 2023) kolem 20%, je pravděpodobné, že se počet rodičů dětí, kteří nebudou mít na zaplacení obědů, bude během tohoto roku ještě zvyšovat třeba až na jednu třetinu. Podle mého názoru je to téměř jisté.

Ale náš budoucí prezident se zajímá o to, co udělá radost našim americkým přátelům ze State departmentu (ministerstva zahraničí) USA. Pravděpodobně první zahraniční telefonát, který měl nově zvolený prezident, byl s „prezidentskou“ Tchaj-wanu. Tedy země, kterou Čína celkem přirozeně bere jako jednu ze svých provincií. Konec konců vychází přitom z paktu, který byl podepsán čínským předsedou Mao a prezidentem USA Nixonem před 51 lety pod názvem Šanghajské komuniké. A na základě tohoto dokumentu mj. vypadl Tchaj-wan z OSN a dalších mezinárodních institucí, kde protiprávně zabíral přes dvacet let místo, na které měla plné právo Čínská lidová republika.

Tehdejší čínský nejvyšší představitel Mao Ce-tung, alespoň podle pamětí H. Kissingera, tedy hlavního amerického vyjednavače projevil při jednání s Američany velkou zdrženlivost k příštímu osudu Tchaj-wanu. Vyjádřil se zhruba v tom směru, že není důležité, kdy se Tchajwan připojí k Číně, i kdyby to mělo trvat třeba sto let.

Američané pak skončili svou vojenskou přítomnost na Tchaj-wanu a vlastně omezili politickou suverenitu ostrova na úroveň regionu. Nyní z důvodů vytváření tlaku na Čínu se snaží rozehrávat tchaj-wanskou kartu.

Čína dala najevo, že v případě vyhlášení nezávislosti ostrova, bude nucena na ostrově s plnou svou vojenskou silou intervenovat. Tak jak věci ovšem z dálky pozoruji, nezdá se mi, že by to byl příliš pravděpodobný scénář.

Na podzim proběhly na Tchaj-wanu komunální volby a v nich vlastně triumfálním způsobem zvítězila opoziční strana Kuomintang, která byla historicky nepřítelem čínských komunistů. Dnes si tato strana přeje poklidné sjednocení ostrova s Čínou s tím, že se politický systém na Tchaj-wanu bude vyvíjet podobným způsobem jako např. v Hongkongu či v Macau.

1. Pavlovi by měl někdo vysvětlit, že radit Číně, jak má uspořádávat své vnitřní věci, je zasahování do jejích vnitřních záležitostí, což tato, dnes jedna ze dvou ekonomicky nejsilnějších zemí světa pochopitelně s rozhodností odmítne. A to se také včera stálo ve vyjádření čínského ministerstva zahraničních věcí.
2. Pavel je člověk, který respektuje především americké zájmy. Nový předseda americké Sněmovny reprezentantů, republikán McCarthy, chce v tomto roce následovat Nancy Pelosiovou a navštívit Tchaj-wan. Číňané a obecně mezinárodní společenství (jen státy Západu vesměs mlčely) považovalo návštěvu Pelosiové za provokaci. Ostatně Pelosiová navštívila Tchaj-wan zcela účelově, neboť se jí jednalo o hlasy antikomunistických Číňanů, žijících v jejím volebním obvodě. Ty také ve volbách do Sněmovny reprezentantů dostala a ve svém obvodě zvítězila.

Čína na její návštěvu reagovala velkým několikadenními manévry kolem ostrova a možná, že právě tyto manévry, tato ukázka síly, byly jedním z důvodů (kromě značné korupce vládnoucí v Demokratické pokrokové straně Tchaj-wanu), který přesvědčil velkou část obyvatel ostrova, že konfrontace s Čínou je něco, co jim nic nepřináší.

Za dva roky jsou na Tchaj-wanu volby (parlamentní a prezidentské) a pokud bude trend podpory Kuomintangu dále sílit, je velmi pravděpodobné, že tato strana ve volbách zvítězí. A během následujících pěti let tak dokončí sjednocení ostrova s Čínou zcela poklidnou cestou. A pak už Pekarová Adamová, ani Vystrčil nebudou mít kam jezdit na výlety.

Možná, že by někdo měl zvolenému prezidentovi vysvětlit politické reálie Tchaj-wanu, aby se nepohyboval v mezinárodních vztazích jako slon v porcelánu. Jeho politické kutilství nic přínosného pro republiku nepřinese. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR

X X X

Za Čaputovou na Štrbské Pleso. Poslední výjezd zavede Zemana do Tater

Dosluhující prezident Miloše Zeman v úterý příští týden uskuteční svou poslední zahraniční návštěvu. Ve Vysokých Tatrách se setká se svým slovenským protějškem prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Zemanovi v březnu končí pětiletý mandát a ve funkci ho nahradí Petr Pavel, který minulý týden v prezidentských volbách porazil expremiéra Andreje Babiše.

 Vrcholní politici Česka i Slovenska v minulosti založili tradici, že jejich první a poslední zahraniční cesta ve funkci vede do druhé ze zemí bývalého Československa.

Zeman by měl na Slovensko přicestovat už v pondělí, oficiální program má naplánovaný na úterý a středu. Kromě Čaputové by se měl sejít také s dalšími současnými a bývalými slovenskými politiky.

X X X

Případ odvolání žalobkyně Kornasové: Ministerstvo neuspělo s kasační stížností

  Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Ministerstva spravedlnosti (MSp) proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), kterým bylo zrušeno rozhodnutí o odvolání Tamary Kornasové z funkce vedoucí Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ). Ministerstvo tak musí o návrhu na odvolání Kornasové znovu rozhodnout. Kornasová, která je nyní v pracovní neschopnosti, pro Českou justici uvedla, že je sice za dnešní rozhodnutí ráda, avšak je vším okolo případu znechucena.

Senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Tomášem Rychlým zamítl kasační stížnost MSp proti rozhodnutí MS v Praze ze září minulého roku, kterým soud zrušil rozhodnutí ministra o odvolání Tamary Kornasové z funkce vedoucí OSZ v Ostravě.

Rychlého senát sice v odůvodnění svého rozsudku podrobil MS kritice, když uvedl, že došlo ke zcela nepochopitelnému procesnímu pochybení, neboť MS nevypořádal jednu z námitek, přestože jej k tomu výslovně NSS zavázal, avšak zároveň konstatoval, že to není důvod napadený rozsudek rušit.

„Nelze totiž přehlédnout, že toto procesní pochybení městského soudu nemohlo být stěžovateli žádným způsobem na újmu. Jestliže soud nevypořádal některou žalobní námitku, fakticky tím (v rozporu se zákonem) zúžil množinu potenciálních důvodů ke zrušení napadeného správního rozhodnutí. Z logiky věci může takové pochybení městského soudu poškodit pouze žalobkyni, neboť nedošlo k vypořádání celého předmětu řízení vymezeného rozsahem a důvody uplatněnými v její žalobě; žalovaného (stěžovatele) nemohl tento vadný procesní postup na jeho procesních právech nikterak ukrátit,“ stojí v odůvodnění.

Podstatné z pohledu nedůvodnosti kasační stížnosti bylo to, že NSS, který se věcí zabýval již potřetí, nedal zapravdu námitkám ministerstva v klíčové otázce. Totiž zda se MS vypořádal s otázkou posouzení vlivu bossingu a šikany na vytýkaná pochybení, která byla důvodem pro odvolání Kornasové z funkce.

Ministerstvo již vrátilo finanční prostředky

„Přestože vypořádání této (v dané fázi soudního přezkumu) klíčové otázky by si jistě zasluhovalo ze strany městského soudu podrobnější a sofistikovanější argumentaci, lze konstatovat, že pokud jsou jeho dílčí závěry seřazeny výše popsaným způsobem, lze ratio decidendi jeho rozsudku identifikovat a označit za přezkoumatelné. Nejvyšší správní soud ve svém předcházejícím zrušujícím rozsudku městský soud zavázal (odst. 56 odůvodnění rozsudku č. j. 3 As 20/2022 – 56), aby zhodnotil možný dopad skutkových zjištění Krajského soudu v Ostravě do možnosti žalobkyně efektivně řídit jí svěřené okresní státní zastupitelství. Tomuto požadavku městský soud vyhověl, neboť z důvodů výše uvedených naznal, že žalobkyně byla obětí pracovní šikany ze strany krajské státní zástupkyně, přičemž nelze vyloučit, že tato šikana mohla mít vliv na její schopnost zvládat efektivně řízení okresního státního zastupitelství. Nebylo přitom nutné, aby se existencí pracovní šikany podrobněji zabýval, neboť tato otázka byla postavena najisto v nalézacím řízení vedeném před civilními soudy; Nejvyšší správní soud ostatně jasně uvedl, že ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 16 Co 86/2020 – 558, lze v tomto směru vycházet,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NSS.

Na ministerstvu nyní bude, aby v jednotlivých případech vytýkaných pochybení posoudil, zda se shodují s obdobím, kdy Kornasová čelila bossingu a šikaně a v novém rozhodnutí odůvodnit, zda to mělo či nemělo podíl na pochybeních při řídící činnosti.

Jak zjistila Česká justice, Kornasové již vedení státního zastupitelství vrátilo všechny finanční prostředky, které po ní vyžadovalo nazpět poté, co NSS vyhověl poslední kasační stížnosti ministerstva. Petr Dimun, ceskajustice.cz

 X X X

 ÚS zrušil část zákona o advokacii, komora nově určí právníka nejen nemajetným

 Česká advokátní komora by měla nově ustanovit právního zástupce nejen nemajetným lidem, ale i těm, kteří jsou ochotní za služby zaplatit, ale nemohou v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Nález má odloženou vykonatelnost na konec letošního roku, politici tak mohou přijmout novou právní úpravu. Zastoupení advokátem je nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem.

Podle dnešního nálezu je napadené ustanovení protiústavní. „Protiústavnost napadeného ustanovení ÚS neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit,“ vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.

Pro komoru bude změna znamenat nárůst administrativy a nákladů spojených s určováním advokátů, je však připravená širší roli plnit, stejně jako před poslední novelizací zákona. „V praxi mohou nastat případy, kdy i klient, který nesplňuje podmínky pro poskytnutí bezplatné právní pomoci, nemůže najít advokáta, který by ho zastupoval v řízení, kde je zastoupení advokátem nezbytné,“ připustil předseda komory Robert Němec.

Důvodem může být podle Němce to, že jde o zjevně bezdůvodné uplatňování práva, přičemž advokáti fungují jako přirozený filtr uplatňování takových nároků. „Druhým důvodem pak může být, že ustanovení advokátního tarifu o mimosmluvní odměně, podle nichž se postupuje, nedojde-li mezi advokátem a klientem k dohodě o odměně, již dávno neodpovídají realitě, neboť naposledy byl advokátní tarif valorizován v roce 2006, přičemž za uplynulých 16 let činí kumulovaná inflace takřka přesně 50 procent,“ popsal Němec. Zdůraznil důležitost aktuálních jednání mezi komorou a ministerstvem spravedlnosti o novelizaci tarifu.

Dnešní nález přivítal ombudsman Stanislav Křeček. „Jako veřejný ochránce práv se opakovaně setkávám s problémy mnoha právních laiků, kteří hledají pomoc v systému práva. Někteří z nich se na mě obracejí s věcmi mimo mou působnost a jediné, jak jim mohu pomoci, je odkázat je na pomoc právních profesionálů. Téma dostupné právní pomoci je pro mě zcela zásadní, neboť bez ní je právo na přístup k soudu výrazně oslabeno,“ uvedl ombudsman ve vyjádření pro ÚS.

Soudce Sládeček zdůraznil právě význam práva na přístup k soudu. „Šlo o to, že podle současné úpravy, která byla přijata v roce 2017, je možné určení advokáta jenom v případech sociálních a majetkových poměrů osob. Když chce žádat o právní zastoupení nějaká osoba, která to chce zaplatit, čili na základě smluvním, tak podle té současné úpravy advokátní komora advokáta neurčí,“ uvedl soudce zpravodaj.

Zrušená pasáž omezovala okruh lidí, kterým může komora určit advokáta, pouze na žadatele, jejichž „příjmové a majetkové poměry to odůvodňují“. Podle návrhu Městského soudu v Praze je sporné ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem. „Za tohoto stavu podle názoru soudu dochází k omezení práva na přístup k soudu, neboť fyzická osoba, která nesplňuje podmínky stanovené zákonem o advokacii a která zároveň hodlá zahájit řízení, jehož procesní podmínkou je zastoupení advokátem, takové řízení zahájit nemůže,“ stálo v návrhu.

Ústavní soud zároveň odložil vykonatelnost nálezu k 31. prosinci 2023, aby tím vytvořil politikům dostatečný časový prostor pro přijetí nové úpravy, ceskajustice.cz

X X X

U soudu ve Štrasburku loni v 15 případech uspěla ČR, v pěti stěžovatelé

 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni rozhodl o 24 případech proti Česku. V pěti případech shledal porušení Evropské úmluvy o lidských právech, v 15 nikoliv. Zbylé čtyři stížnosti skončily smírem. Novinářům to dnes řekl nový vládní zmocněnec pro zastupování českého státu ve Štrasburku Petr Konůpka. Zhodnotil, že aktivita soudu vůči Česku oproti dřívějšku vzrůstá a oznámených i rozhodovaných stížností proti ČR je více.

Úspěch české obhajoby v 15 loňských případech je podle Konůpky pozitivní vizitkou pro rozhodování českých soudů. „Podařilo se (štrasburskému) soudu vysvětlit, že rozhodnutí vnitrostátních soudů byla v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech,“ řekl.

Předloni se ESLP začal věcně zabývat 14 novými stížnostmi proti ČR, což bylo meziročně o jednu více. U žádného z českých případů tehdy porušení úmluvy o ochraně lidských práv neshledal.

„Podle statistik Evropského soudu pro lidská práva, které byly zveřejněny minulý týden, tam v současnosti leží zhruba 140 případů proti České republice. Z nich 50 už nám bylo jako zástupcům vlády oznámeno, zbývající čekají na posouzení a případné oznámení české vládě,“ popsal Konůpka současný stav.

Z nejvýznamnějších současných případů zmínil Lichtenštejnsko proti ČR, který se odvíjí od konfiskace majetku Lichtenštejnů po druhé světové válce. Tato mezistátní stížnost je spíše výjimkou: ESLP totiž v drtivé většině případů řeší stížnosti jednotlivců a zhruba dvacítka ostatních aktuálních mezistátních stížností se týká ozbrojených konfliktů. Dalším výjimečným případem je pak podle Konůpky stížnost proti Portugalsku a dalším 32 zemím včetně Česka, která se týká dopadu změn klimatu na lidská práva.

Zmocněnec pro zastupování před ESLP je zaměstnancem ministerstva spravedlnosti, kde řídí kancelář vládního zmocněnce jakožto samostatný odbor. Konůpka dnes činnost útvaru popsal jako jakousi advokátní kancelář státu před mezinárodními orgány ochrany lidských práv. Vedle štrasburského soudu zájmy Česka zastupuje i před Evropským výborem pro sociální práva a před výbory OSN.

Vedle zastupování se kancelář zabývá ještě fází výkonu rozhodnutí ESLP, protože stát musí zajistit, aby se případné porušení úmluvy o lidských právech neopakovalo. V praxi bývají potřeba změny právní úpravy, praxe úřadů nebo judikatury soudů. Vhodný postup doporučuje kolegium expertů, které funguje od roku 2015. Zasedají v něm zástupci všech ministerstev, obou komor Parlamentu, vrcholných soudů, ombudsmana či nevládních organizací. Uvedení daných doporučení v život může podle Konůpky trvat i několik let. Témata totiž často vyvolávají i vyhrocenější politickou debatu.

Třetím úkolem kanceláře je zprostředkování judikatury ESLP českým soudům, státním zastupitelstvím nebo ministerstvům. „Aby úmluva nezůstala na papíře, ale byl to živý právní předpis, který vnitrostátní soudy aplikují ve své denní praxi,“ přiblížil Konůpka. Úmluva o lidských právech je sice závazným právním dokumentem, avšak rozsudky ESLP vycházejí ve francouzštině a angličtině, což českým soudům ztěžuje jejich studium. Kancelář proto relevantní rozsudky vybírá, dělá z nich shrnutí a šíří je ve vlastní databázi i formou čtvrtletníku.

Pod štrasburský soud donedávna spadalo 47 členských států Rady Evropy, po vyloučení Ruska z rady kvůli agresi na Ukrajině jich je 46. Naprostou většinu podaných stížností soud žalované vládě nenahlašuje. Proces jejich projednávání končí tak, že je odmítne samosoudce, nebo administrativním odmítnutím pro nesplnění formálních náležitostí.

Z již rozhodnutých případů ESLP proti Česku zmínil Konůpka na prvním místě rozsudek z roku 2007, který se týká přístupu romských žáků k základnímu vzdělávání. „Česká republika vykonává tento rozsudek již 15 let. Má zde velký deficit a snaží se nějakým způsobem situaci napravit, ale zatím se jí to nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce,“ poznamenal.

Na vykonávání rozsudků dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy. Dotčenému státu nemůže uložit finanční sankci, ale může přijmout rezoluci. „Ta stát donutí, aby měl věc pořád na stole,“ vysvětlil Konůpka. Nejtvrdším krokem je pak možnost výboru ministrů opětovně předložit věc soudu. To se podle Konůpky zatím stalo jen dvakrát v historii, a to vůči Turecku a Ázerbájdžánu kvůli pronásledování lídrů politické opozice.

X X X

Vepřové hody v Brně mají ostudnou dohru. Akce v areálu s židovskou minulostí pobouřila místní

Ostudou skončily nedávné zabijačkové hody v Brně. Konaly se totiž na pozemcích vily Stiassni, kterou kdysi obýval významný továrník židovského původu. Vepřové maso je ale, jak známo, v židovském náboženství zakázané. Kastelánka vily považuje celou situaci za nedorozumění, spolek Přátelé vily Stiassni ji ale označil za skandální.

Ve vzduchu vůně jitrnic i tlačenky a do toho hudba z flašinetu. S obdobím masopustu jsou spojené tradiční zabíjačky i prodej vepřových výrobků. Častokrát se tak děje na netradičních místech – jako třeba před několika dny v areálu vily Stiassni v Brně.

Pořádání akce považují zástupci spolku, který se zajímá o pohnutou historii slavné brněnské vily a jejich obyvatel, za velkou ostudu. „Konání události v prostředí, ve kterém žila významná židovská průmyslnická rodina první republiky, vedlo k znevážení osudu židovské rodiny a jejích přátel,“ stojí v dopisu Přátel vily Stiassni.

Samotná kastelánka vily Kateřina Konečná se k celé události nechce vracet. Nikdo si prý na akci nestěžoval a podle svých slov chce počkat až na vyjádření židovské obce. „Většinu našich členů ta akce poměrně překvapila a zaskočila, nepovažujeme ji za nejšťastnější a doufáme, že se vše vysvětlí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Historička špatný úmysl nevidí

Svůj nesouhlas s konáním vepřových hodů už vyjádřili někteří návštěvníci vily, kteří před památkou uspořádali protest spojený s předáním knihy o židovských osudech. „Forma protestu byla přeškrtnutí prasečích hlav, které se zde prodávaly jako jedna z pochutin,“ popsal pro CNN Prima NEWS spoluautor protestu Patrik Kolařík.

„Sama za sebe bych to určitě nehodnotila jako antisemitismus. Vila Stiassni není sakrální stavbou typu synagogy a navíc bych tam neviděla úplně špatný úmysl,“ sdělila pro CNN Prima NEWS historička Eva Taterová.

Zabijačkové hody však budou mít nejspíš ještě dohru, o celou událost se totiž začali zajímat i někteří senátoři.

 X X X

 Je mi líp, vzkázal František Ringo Čech po návratu z nemocnice

Františka Ringo Čecha (79) v pondělí propustili z nemocnice. Hudebník tvrdí, že lékaři příčinu jeho hospitalizace zatím neví. Televize CNN Prima NEWS přitom s odvoláním se na jeho syna informovala, že měl mrtvici.

 „Už je mi líp a ve dvanáct hodin pojedu domů,“ citovala televize v pondělí hudebníka, který nechtěl potvrdit spekulace o cévní mozkové příhodě. „Ne, ne, ne. Nic se neví.“

„Tatínkovi je mnohem lépe. Je ale velmi unavený. A už je v domácím prostředí. Doufáme, že bude brzy natolik fit, že si z toho, jak je on zvyklý, udělá legraci,“ napsal iDNES.cz hudebníkův syn Michael Čech.

František Ringo Čech skončil v pražské Nemocnici Na Homolce v neděli. „Jak nám potvrdil syn Františka Ringo Čecha, jeho tatínek byl teď ve večerních hodinách převezen do Nemocnice Na Homolce s mozkovou příhodou,“ uvedli v primáckém pořadu Showtime.

Zpěvák, bubeník, skladatel a spisovatel mozkovou příhodu prodělal před třemi lety. V pořadu Všechnopárty prozradil, že byl tenkrát v Rakousku. „Měl jsem štěstí, že mě kleplo v Rakousku. Odvezli mě do nemocnice kardinála Schwarzenberga a přišla za mnou dcera se synem. Já ale myslel, že za mnou přišla maminka s tatínkem. Prostě než se dá ta hlava dohromady. Nakonec se ale všichni divili, že jsem se z toho takhle vylízal,“ řekl.

Rok předtím zase kvůli klíštěti skončil v kómatu. Opět se mu to přihodilo během návštěvy Rakouska. „Měl jsem klíšťovou encefalitidu, zápal mozkových blan. Vyzkoušel jsem si, jaké to je, když odcházíte. To vidíte stále hůř, hůř, hůř a pak je nic,“ prozradil na Rádiu Impuls v roce 2019 s tím, že je rád, že se mu to stalo u jižních sousedů. „Vrtulníkem mě převáželi po Rakousku, ale naštěstí to zaplatila pojišťovna. Okouzlilo mě nemocniční prostření u našich sousedů. Sestřičky nemají žádné náušnice v obličeji a ani náznak nějakého tetování. Sestry byly velmi příjemné a vlídné. Když pacient neudrží stolici, ty mladé, krásné holky se ani neušklíbnou a všechno uklidí.“

X X X

 Pavla čeká na Hradě plat 341 tisíc a štědré náhrady. Není to ale jediné přilepšení

Na vítěze prezidentských voleb nečeká pouze krásný výhled z Pražského hradu a vlastní kapitola v učebnicích dějepisu, těšit ho mohou i další zajímavé bonusy. Předně plat: Česká hlava státu si měsíčně přijde na 341 200 korun, velmi slušné náhrady výdajů a také doživotní rentu. Není to ale jediné přilepšení.

Kdyby se kvůli shánění nového nejvyššího představitele státu psal inzerát do novin, mohlo by to vypadat nějak takhle: Hledá se nový prezident na HPP, věk minimálně 40 let, praxe v oboru, příjemné vystupování a jazyková vybavenost výhodou, nástupní plat od 300 tisíc korun výše, ubytování a strava v místě zaměstnání, pracovní doba flexibilní. Značka: Jen solidně.

Už takhle to vypadá jako lákavé místo. Do těch pár řádek se přitom nevejde celá řada dalších přilepšení, na která má český prezident nárok.

 Třeba již naznačený měsíční plat dělá ve skutečnosti přesně 341 200 korun (ještě před deseti lety to dělalo „jen“ 186 300 korun), k němu se však ještě musí připočítat 317 500 korun jako náhrady výdajů souvisejících s výkonem funkce. Lze z nich hradit třeba útratu za cestování a ubytování, reprezentaci, odbornou literaturu, administrativní práce.

Nutno dodat, že třeba končící prezident Miloš Zeman posílal třetinu svého platu Fondu ohrožených dětí. A že tahle prezidentská výslužka je od roku 2011 daněna.

Jinak má hlava státu na základě zákona č. 236/1995 Sb. nárok i na služební auto s řidičem, dva mobily nebo hrazené zdravotní služby. Může využívat Lumbeho vilu v areálu Pražského hradu a zámek v Lánech.

Škodný nebude ani ve chvíli, kdy jeho funkční období skončí.

 Prezidenti v důchodu pobírají doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně, k tomu jim náleží dalších 50 tisíc jako paušální náhrada na asistenta či nájemné kanceláře. I nadále jim zůstává k ruce vůz a ochranka, v případě splnění věkových podmínek nepřijdou ani o klasický starobní důchod (u Zemana to je přibližně 20 600 korun).

Zmíněná doživotní renta se sice musí danit, neodvádí se z ní však zdravotní a sociální pojištění. Prezident nemá nárok na odchodné, a to na rozdíl třeba od poslanců (ti pokud ve funkci vydrží celé volební období, odnášejí si v případě dalšího nezvolení či nekandidování na rozloučenou pět platů).

O rentu či paušál může exprezident za určitých okolností přijít. Předně by k tomu došlo, pokud by byl znovu zvolen hlavou státu, případně se stal poslancem či senátorem, členem vlády nebo získal jinou důležitou funkci. Stát se to může i z jiného důvodu: Pokud by mu byl Ústavním soudem (na návrh Senátu se souhlasem Poslanecké sněmovny) uložen trest ztráty prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt – pakliže se třeba prokáže, že hrubě porušil Ústavu nebo se dopustil velezrady.

X X X

Basketbalisté Prahy s Kolínem, pouze výhra dává naději

10. kolo Kooperativa NBL 2022/23. Datum, čas, místo: 1.2.23, 18:00, Praha. Utkání: USK Praha – BC GEOSAN Kolín

Pražané hrají o vše. Porážka znamená jistou účast v A2. Do konce základní části zbývá odehrát dvě kola a ztráta na osmou příčku, která zaručuje účast v nadstavbové části skupiny A1, je dvě výhry. Přesně tolik vítězství má ale náskok osmá Ostrava. Sovy tak musí spoléhat na to, že obě svá zbývající utkání vyhrají (Kolín, Slavia) a zároveň v sobotu. Ostrava prohraje doma s Hradcem Králové. Při shodném počtu výher, by na vzájemné skóre totiž postoupily. V sobotu USK prolomil šňůru pěti porážek v řadě, kdy se rozhodovalo v koncovce utkání. Vyhrál v Kolíně 87:86 a teď ve středu je na řadě odveta na Folimance v rámci dohrávky 10. kola.

Kolín nebude chtít dopustit další ztrátu, protože se díky té sobotní propadl ze čtvrtého místa na šesté a dotírá na něj sedmá Opava. Medvědi dominovali na doskoku, kde si připsali 19 útočných čárek a dali z nich 16 bodů. Naopak neproměnili 9 trestných hodů. Nyní to bude jistě jiné utkání. Zvládnou Sovy uhájit vlastní palubovku a bude se rozhodovat opravdu až v posledním kole?

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Dohrávka nám přinese těžkou výzvu. Utkáme se znovu s Kolínem a odveta tak bude navazovat na předchozí utkání. Budeme hrát proti soupeři, který má respekt, zkušenost i odolnost. Budou nám určitě chtít vrátit tu sobotní ztrátu s kterou možná nepočítali. I my musíme na Folimance ukázat to nejlepší. Rozhodnou doskoky a konstantní dodržování taktických pokynů.“

Marek Vyroubal (hráč USK Praha): „Ve středu nás čeká dohrávka domácího zapasu proti Kolínu. Dá se předpokládat, že oba týmy budou velmi dobře připraveni po taktické stránce hry, protože naše poslední vzájemné utkání proběhlo v sobotu. Abychom mohli znovu pomýšlet na úspěch, tak se musíme vyvarovat výpadků v naší hře a být konzistentní po celých 40 minut. Chtěl bych pozvat všechny fanoušky na tento zápas, protože očekáváme vyrovnané a velmi fyzické utkání.“/mš/

X X X

Znásilnění ve 12 letech i setkání s Putinem. Andersonová napsala paměti

Pamela Andersonová (55) v dětství opakovaně čelila sexuálnímu násilí. Dokonce ji znásilnili, když jí bylo pouhých 12 let. Modelka a herečka, která se proslavila seriálem Pobřežní hlídka, to uvádí ve svých pamětech nazvaných Love, Pamela. Kniha se začíná prodávat v úterý.

Pamela Andersonová se narodila v malém městečku Ladysmith na západě Kanady do mladé rodiny, v níž otec alkoholik opakovaně napadal její matku. I mladá Pamela se v těžkém prostředí několikrát stala terčem násilí. Poprvé, když jí bylo mezi šesti a deseti lety, ji zneužívala chůva. „V té době jsem nic z toho nechápala. Vyhrožovala mi a říkala, abych to nikomu neříkala. Jinak se něco stane,“ vzpomíná Andersonová.

Když jí bylo 12 let, znásilnil ji pětadvacetiletý známý. O dva roky později ji sexuálně napadl její středoškolský přítel spolu se skupinou kamarádů. „Nikomu jsem o tom neřekla. Prostě jsem to vyblokovala,“ píše herečka. „Jak jsem dospívala, uvědomila jsem si, že většina mých kluků byla špatná – a postupně se to zhoršovalo.“

Pamela Andersonová a Tommy Lee (1995)

Herečka má za to, že v něčem její kluci připomínali jejího otce. Násilím skončilo i první z jejích celkem šesti manželství. Bubeník skupiny Mötley Crüe Tommy Lee ji napadl, když v rukou držela jejich sedmitýdenního syna Dylana, za což skončil na šest měsíců za mřížemi.

Andersonová ale v pamětech vzpomíná i na šťastnější okamžiky svého života, například jak ji ve 22 letech na sportovním stadionu náhodou objevili pro reklamu a později modeling pro Playboy, na jehož titulní stranu se dostala čtrnáctkrát, což nikdo jiný nedokázal.

Popisuje také setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu, kde byla jako představitelka organizace na ochranu zvířat PETA, nebo „platonický“ vztah se zakladatelem serveru WikiLeaks Julianem Assangem, kterého několikrát navštívila na ekvádorské ambasádě v Londýně, která mu několik let poskytovala azyl.

X X X

Udržuji se pro sebe. Cítím se dobře, když jsem ve formě, říká Roman Šebrle

Nejen kvůli práci, protože je vidět na televizní obrazovce, se musí udržovat ve formě. Bývalý desetibojař a olympionik Roman Šebrle (48) prozradil, že to dělá i sám pro sebe a kvůli dobrému pocitu. Moderátor v rozhovoru pro iDNES.cz promluvil nejen o práci.

x Zavítal jste na akci Playboye. Vzpomenete si na svoje první setkání s nějakou magazínovou nebo televizní erotikou?

No jistě, že si vzpomenu! Když jsem našel takový magazín u nás v peřiňáku po rodičích.

X Takže to bylo asi trošku retro a nebyly to úplně, řekněme, depilační standardy dnešní doby?

Já bych to nechal úplně bez komentáře (smích), ale bylo to zajímavé.

X Vaše dlouholetá televizní partnerka Evka Perkausová šla na mateřskou dovolenou. Jak jsi se sžil se svým novým protějškem Soňou Porupkovou? Bylo to náročné?

Já jsem se Soňou už jednou moderoval, když Eva musela zůstat někde na dovolené, a věděl jsem, že to bude v pohodě. Soňa je úplně v klidu ženská, se kterou se dá o všem popovídat, máme podobný smysl pro humor. Takže je to s ní dobré.

Roman Šebrle a Gabriela Kratochvílová

X Co říkáte zpětně na své televizní moderátorské začátky?

Ten začátek byl příšerný. Co se o tom dá říct? Jsem do toho spadl jak… chtěl jsem říct ryba do vody, ale to určitě ne. Prostě jsem v tom neuměl plavat a nevěděl jsem, co a jak. Takže začátky byly těžké, ale snad už je to lepší.

X Mladší generace vás hodně vídá nyní i na TikToku. Čím to vzniklo?

To je práce mého mladého, který v TikToku jede a vždycky vymyslí nějaký…oni tomu říkají trend, a mě poprosí. Jsem pro každou špatnost, takže vždycky mu vyhovím.

X Jak byste momentálně popsal svůj život? Jste spokojený tam, kde jste, nebo byste to chtěl popohnat dál?

Jsem naprosto spokojený a uvidíme, co přinesou následující dny. Možná i roky. (smích)

x Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste přijel z olympiády?

Byl jsem na čtyřech. Každá byla specifická, každá měla něco do sebe. Ale ty asi myslíš tu, kterou jsem vyhrál. Neměl jsem ji jako sen, což sportovci občas mívají, a pak, když toho dosáhnou, tak cítí prázdnotu. Já jsem byl nesmírně šťastný a to štěstí trvalo ještě měsíc. Samozřejmě byl kolem toho humbuk, protože jsem byl jediný olympijský český vítěz toho roku, ale já byl spokojený a šťastný.

X Když ukončíte aktivní kariéru sportovce, tak už po vás nikdo nechce dechberoucí výkony, abyste neustále trénoval. Pro koho vlastně nyní trénujete a udržujete se?

Jenom pro sebe. V první řadě mám rád fotbal, ten chci pořád hrát, a k tomu se musí člověk udržovat, protože jinak by to nešlo. A v druhé řadě se prostě cítím dobře, když jsem ve formě.

X Kdybyste dal zítra televizi sbohem, čemu byste se věnoval s největší pravděpodobností?

Vzhledem k tomu, že na plný úvazek trénuju i kluky na Dukle, tak bych asi zůstal u toho. Ale mě televize baví, takže sbohem bych jí rozhodně nedával nebo nechtěl dát.

X Jak hodnotíte současné sportovní talenty? Mají na to dosáhnout na zlato?

Je to složité, protože samozřejmě doba je úplně někde jinde. Ale pořád se objevují talenti, ať už v atletice nebo v dalších sportech, a pořád minimálně aspoň to jedno zlato z olympiády přivezeme. Takže jsem za to rád. Doufám, že se to bude objevovat i dál.

X Jste člověk, který má rád společnost, alespoň to tak působí. Nabíjí vás zpětná vazba od lidí, to shledávání se s nimi?

Jsem společenský člověk, to jako opravdu. Takže se ve společnosti cítím dobře, a hlavně mezi kamarády. Ano, to mě nabíjí, určitě.

X Covid lidi naučil udělat si pohodovou atmosféru doma. Nakoupil jste si třeba vinotéku, nebo co u vás znamená udělat si gentlemanský večer?

Gentlemanský večer, to znamená samotný, nebo s kamarádem třeba? To je složité. Rád si zajdu do sauny, vířivky, kouknu se na Netflix nebo jdu kamkoliv do kina. Mám rád hory. Je toho hodně a jsem akční člověk, takže mám rád volno i akční. Ale je pravda, že si dovedu lehnout na chvíli a jen tak relaxovat.

X Asi nebudete člověk, který by měl problém se sebevědomím nebo se s něčím těžko vyrovnával. Ale jaké to bylo ve chvíli, kdy si vás začal brát bulvár do úst a plnil jste osobním životem titulky?

Co mě na tom štve, je, že kolikrát to tak není. Prostě se z fotky, kdy si s někým povídáte, udělá, že člověk kdo ví co. To mě jako jediné štve. Jinak co se dá dělat? Jsem známý člověk, tak…

X Spíše když vás osloví nějaké serióznější médium, uděláte pěkné fotky a rozhovor na úrovni.

No to každopádně. Jako sportovec focení celkově rád nemám, ale je pravda, že kdykoliv jsme fotili s panem Saudkem, tak to bylo vždycky skvělé. Jednak jsme si popovídali, bylo to vždy rychle hotové, skvělé fotky, které udělal, měly své kouzlo.

X X X

Na co čumíš, hlupáku? Messi lituje vzácné ďábelské tváře, kterou ukázal v Kataru

Lionel Messi je známý pro svoji introvertnější povahu. Materiálu do teoretického dokumentu o tom, jak legendární Argentinec ztrácí kontrolu nad svými emocemi, by bylo poskrovnu. Ale čtvrtfinále nedávného mistrovství světa v Kataru proti Nizozemsku ukázalo vzácnou ďábelskou tvář malého génia. S odstupem měsíce a půl hvězda Paris Saint-Germain lituje, že se netypicky rozohnila.

Argentinský triumf na šampionátu v Kataru měl dvě kaňky. Tou první byl výsledkový výbuch z úplného úvodu turnaje, když pozdější mistři světa senzačně rupli se Saúdskou Arábií. Za druhý škraloup lze označit čtvrtfinálovou řežbu s Nizozemskem.

Fotbalovou optikou to byl povedený zápas. Jihoameričané vedli 2:0 i díky tomu, že Messi zase jednou ukázal svoji genialitu. Parta „Oranje“ už byla jednou nohou z turnaje, ale díky skvěle vyřešeným standardním situacím dokázala v 11. minutě nastavení vyrovnat.

Tým trenéra Lionela Scaloniho byl podrážděný, už se viděl v semifinále, najednou musel na jeho dosažení dál pracovat. Tím pádem se to na hřišti především v prodloužení a po penaltách emocemi jen hemžilo, nervy byly na pochodu. I Messi, kolem kterého utkání běžně jen tak plyne a máloco ho na trávníku vzruší, zahodil svoji klasickou tvář a vyhrocené dění z něj výjimečně udělalo ďábla. Nesportovně gestikuloval směrem k nizozemské lavičce, vášnivě diskutoval s trenérem Louisem van Gaalem i jeho asistenty.

Virálním se stalo zejména provokativní gesto sedminásobného vítěze Zlatého míče adresované do prostoru zámezí, ve kterém se nacházel štáb soupeře a střídající hráči – dlaně přiložené k uším hlásající „neslyším vás“. A pak zaujal ještě Messiho rozhovor po penaltovém rozstřelu. I když měla Argentina postup v kapse, evidentně ještě nebyla všechna frustrace venku.

„Na co čumíš, hlupáku? Vrať se zpátky,“ pokřikoval do místa mimo záběr kamery, kde se nacházel střelec dvou nizozemských gólů Wout Weghorst. Přítomný reportér k respondentovi prohodil: „Klídek, Leo.“

Weghorst nás provokoval

Věta „na co čumíš, hlupáku?“ se proměnila v absolutní hit především pro to, že vůbec nezapadala do Messiho běžného chování. Dostala se na trička, hrnky, kšiltovky a tak dále, byla jedním ze symbolů cesty za zlatem. Její autor ale z ní není nadšený, jak ukázal rozhovor pro rozhlasovou stanici Urbana Play pořízený o více než měsíc a půl později.

„Nelíbí se mi, že jsem se takto zachoval. V zápasu bylo hodně napětí,“ litoval 35letý rodák z Rosaria a omlouval své drsné jednání. „Byly to napjaté chvíle, velké nervy. Vše se seběhlo rychle a impulzivně, nic z toho jsem neplánoval, prostě se to stalo. Nechtěl jsem si vytvořit špatnou image, ale takové věci se stávají. Weghorst nás provokoval, navážel se do nás, postaral se o více vypjatých momentů. Reagoval jsem, jak jsem reagoval,“ pokračoval Messi.

 Po vyhroceném duelu s Nizozemci si výběr La Albiceleste v semifinále hladce poradil s Chorvaty a pokračoval do utkání s Francií obhajující triumf. Tento zápas se zapsal do dějin jako nejlepší finále mistrovství světa všech dob.

Argentina znovu vedla 2:0, Kylian Mbappé dvěma zářezy nedlouho před koncem základní hrací doby vyrovnal. V prodloužení Messi opět přiblížil vítězství, nicméně Mbappé dokonal z penalty hattrick. O mistrech světa rozhodly penalty a kapitán bílomodrých získal poslední – a nejcennější – trofej, která mu v jeho nesmírně bohaté sbírce doposud chyběla.