Anglie prchla z EU, ale teď chce s Amerikou řídit a rozkazovat celé Evropě. Do toho se zapojí i generál Pavel, jako agent Západu Zelenský. Vojáci ČR se letos zúčastní 145 zahraničních cvičení. Na Slovensko, do Německa či Polska se v tomto roce nejčastěji vydají čeští vojáci. Za výcvikem vyrazí na tři kontinenty a do celkem tří desítek zemí. K tradičním destinacím letos vojáci budou cvičit i na méně obvyklých místech, jako jsou Ghana nebo Sardinie.

Armáda ČR se vloni připojila ke čtyřletému cyklu obranného plánování NATO, každá jednotka tak nyní ví, jakých schopností má během této doby dosáhnout a na co se v přípravě zaměřit. Tím budou cvičení efektivnější.

„K tomu si může vybrat a naplánovat z MTEP (Military Training and Exercise Program) svou účast na aliančních cvičeních ve čtyřletém horizontu, což dané jednotce dává i unikátní možnost být u plánování cvičení s aliančním partnerem od samotného začátku, a ne jako v minulosti až v jeho průběhu, kdy to bylo v mnoha případech méně efektivní, než bylo žádoucí,“ zdůraznil ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický.

Česká armáda ale i tak každý rok aktualizuje plán cvičení na základě politicko-vojenských priorit a dělí jej do čtyř oblastí: příprava k nasazení v operacích, pohotovostní síly, bilaterální a regionální spolupráce a výstavba schopností. Vloni se Češi zapojili do 119 cvičení v zahraničí, letos je to o 26 víc, celkem 145.

V roce 2023 vyjedou příslušníci české armády nejčastěji k sousedům na Slovensko (31x), do Německa (28x) a do Polska (15x). Kvůli výcviku budou rovněž často pobývat v USA, Španělsku, Maďarsku, Rumunsku, Belgii či Estonsku.

Z méně obvyklých destinací zavítají do Jordánska, kde vojáci 102. průzkumného praporu poměří síly na mezinárodní soutěži, či do africké Ghany, kam se na jaře vydají čeští speciálové.

Sardinie se na tři neděle stane domovem pro spojaře. S partnery z NATO si zde ověří schopnosti v informační podpoře v rámci kolektivní obrany Aliance a při protipovstaleckých a protiteroristických operacích.

K nejdůležitějším cvičením letošního roku v kategorii příprava k nasazení v operacích se stejně jako vloni řadí zářijový Mountain Flight ve francouzských Alpách. Posádky vrtulníkového letectva zde budou cvičit létání ve složitých taktických a geografických podmínkách, na programu jsou i výjimečné situace, například vysazení motoru.

Do Francie se vydá sedm desítek vojáků se čtyřmi vrtulníky (Mi-171, Mi-17 a W-3A) z 22. základny vrtulníkového letectva a 24. základny dopravního letectva.

Steadfast Noon v říjnu a listopadu se zaměří na vzdušné operace při zapojení velkého množství různých typů letounů (tzv. COMAO operace). České barvy bude v Německu a Belgii reprezentovat bezmála padesát příslušníků 21. základny taktického letectva a pět stíhacích letounů JAS-39 Gripen.

Posilujeme východní křídlo Aliance. Dnes odletěli do Pobaltí naši chemici a ženisti. V Litvě vystřídají chemici po roce a půl protiletadlovce, pontonisty v Lotyšsku zase střídá zatarasovací četa s minovými vrhači. Naše spojence chráníme už od roku 2018.

Česká armáda, jako součást mnoha typů pohotovostních sil NATO a EU, se bude s partnery secvičovat například na Toxic Lance, které proběhne na jaře na Slovensku. Stovka libereckých chemiků se s kolegy z Polska, Slovenska a USA připojí k výcviku malých taktických jednotek pro NRF (NATO Response Forces).

V kategorii výstavby schopností stojí za zmínku střelby, které představují přípravu na ochranu vzdušného prostoru partnerských států, tzv. Air Policing. Do Švédska se opět vydají vojáci z Čáslavi s letouny JAS-39 Gripen a L-159, aby se zde zdokonalili ve výcviku použití ostré munice (například řízené rakety) proti vzdušným cílům.

Necvičí ale pouze vzdušné síly: 250 výsadkářů z 43. výsadkového pluku se v květnu vydá do Estonska na Swift Response, kde si s dalšími partnery z NATO procvičí mimo¨jiné plánování a provádění společných výsadkových operací.

S klíčovými partnery proběhne řada cvičení v rámci bilaterální či regionální spolupráce. Takovým bude například Slovak Shield, dvoutýdenní výcvik pro vojáky 7. mechanizované brigády a 4. brigády rychlého nasazení. Se slovenskými partnery půjde nejen o společný výcvik a sdílení zkušeností mechanizovaných jednotek armád V4, ale rovněž o nácvik obrany státu NATO při napadení vnějším nepřítelem v konfliktu vysoké intenzity.

X X X

BABIŠ  MYSLÍ  HLAVNĚ  NA  LIDI  A  FIRMY  V  ČR

FIALA , GENERÁL  PAVEL  DODNES  NEPOMOHLI  LIDEM  NA  HODONÍNSKU  PO  TORNÁDU

STÁLE  NENÍ  VŠE  OPRAVENO  A  MILIARDY  SE  POSÍLAJÍ  NA  ZBRANĚ  NA  UKRAJINU

 Ekonomické působení Petra Pavla a Andreje Babiše by se zřejmě výrazně lišilo, míní ekonomové. Mělo by se to podle nich projevit jak na domácí scéně, tak v zahraničí. Od Pavla očekávají prozápadní působení v cizině a umírněnější roli doma, u Babiše naopak počítají s ostrými postoji vůči vládě i otevřenějším přístupem k Rusku a Číně.

Ekonomové upozorňují také na jejich odlišné názory na působení centrální banky, ale rovněž na omezené pravomoci prezidenta.

Na odlišnosti obou kandidátů v jejich předpokládaném vlivu na tuzemské hospodářství upozornil například hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Pro ekonomickou diplomacii mají podle něj oba kandidáti dostatečné předpoklady, ovšem výrazný rozdíl očekává v jejím zaměření.

„Andrej Babiš by pravděpodobně navázal na tradici Miloše Zemana, který udržoval intenzivní kontakty na místech, která jsou z pohledu české ekonomiky spíše marginální, ovšem mnohdy zavdávají důvody ke spekulacím, zda nejsou motivovány zájmy jeho bezprostředního okolí,“ uvedl Hradil.

„Petr Pavel by se zřejmě orientoval dominantně na euroatlantický prostor, kde by jeho dosavadní kariérní historie působila důvěryhodně a příznivě. Naproti tomu slabší pozici by mohl mít u přirozených rivalů Evropy, tedy například v Rusku či Číně,“ podotkl.

Odlišně budou kandidáti podle něj působit i v domácí ekonomické politice, na niž má prezident spíše nepřímý vliv svým působením na vládu a parlament. Ten by podle něj mnohem aktivněji využíval Babiš.

„I nadále by tak zde trval střet zájmů, kdy by bylo obtížné odlišit jeho názor jakožto prezidenta od názoru konečného beneficienta jeho podnikatelského impéria,“ pokračoval Hradil, podle něhož by Babiš navíc zůstal v těsném kontaktu s hnutím ANO. „Naproti tomu Petr Pavel by se s velkou pravděpodobností k ekonomickým tématům příliš nevyjadřoval a tato by tak zůstala hlavně důsledkem standardních parlamentních voleb a ustavení vládní většiny,“ dodal.

Prezident má v Česku podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška na ekonomiku spíš nepřímý a hlavně dlouhodobý vliv. V případě zahraničního působení prezidenta podle něj zahraniční investoři v Česku ocení, pokud mohou vnímat prezidenta jako garanta prozápadní orientaci. „V tomto směru vidím větší potenciál v Petru Pavlovi. Jeho výhodou jsou kontakty z NATO, díky kterým bude mít přístup k politickým špičkám v EU i v USA,“ míní Sobíšek.

V případě domácí ekonomiky pak Sobíšek upozorňuje na roli prezidenta v legislativním procesu, který může urychlovat nebo brzdit. „Rovněž v tomto ohledu vidím jako lepší řešení volbu Petra Pavla, i když jeho ekonomické názory do detailu neznáme. Andrej Babiš se nicméně do vlády opírá, ještě než ta začala připravovat nezbytné dlouhodobé reformy, takže si lze snadno představit případné vztahové konflikty,“ dodal.

Ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozornil, že prezidentské volby mají na hospodářství vzhledem k tuzemskému ústavnímu uspořádání jen velmi omezený vliv. „Na základě výsledků prvního kola se dá pouze konstatovat, že se bude hrát především o to, jak vymezený či vyhraněný bude budoucí vítěz ve vztahu k vládě a parlamentu,“ řekl.

Nový prezident navíc bude mít podle Dufka v následujícím období například jen velmi malou možnost ovlivnit složení bankovní rady, která rozhoduje o nastavení úrokových sazeb a kurzové politice. „Během jeho funkčního období totiž vyprší mandát pouze jednomu ze sedmi centrálních bankéřů,“ připomněl.

Na druhou stranu Dufek vyzdvihl možnost prezidenta se podílet na ovlivňování celkové atmosféry ve společnosti, která se následně odráží i v pozitivních či negativních náladách obyvatel. „Z tohoto pohledu může být jeho role docela významná, ale půjde především o to, zda se jí bude chtít zhostit,“ dodal.

X X X

 ZAHRANIČNÍ  MÉDIA  O  VOLBÁCH  V  ČR

Zahraniční média sledují výsledky prezidentských voleb v Česku. V Polsku upozorňují na Babišovy pozitivní vztahy s Ruskem a připomínají, že jeho vláda dojednala pokutu za pokračování těžby v dole Turów. Německo označuje za favorita Petra Pavla, postup Babiše prý však není překvapivý. Slovenský tisk upozorňuje na mohutný Pavlův finiš a zklamání pro Danuši Nerudovou.

„Způsob, jakým Babiš vede svou činnost jak politickou, tak ekonomickou, už roky budí kontroverze,“ píše polský deník Business Insider Polska.

„Jako jeden z nejdůležitějších lidí ve státě se údajně staral především o osud vlastních firem, kterým posílal značnou část unijních dotací,“ dodává s tím, že obžaloby ho pražský soud nepravomocně zprostil.

Petra Pavla naopak server označuje za nováčka a spojuje ho s koalicí Spolu. Na vysvětlenou polskému čtenáři dodává, že „Babišovi vděčíme za tresty za Turów“ v podobě pokuty ve výši půl milionu eur od Soudního dvora Evropské unie za každý den pokračování těžby v tomto dole. Babišova vláda tehdy žádala desetinásobek, než změna vlády v Česku rychle vedla ke smíru.

Babišovy sympatie k Rusku a Orbánovi

Portál Natemat.pl. zase upozornil, že „Andrej Babiš je jedním z nejbohatších lidí v Česku a bývalý premiér“, který se podle portálu „netají se svými proruskými sympatiemi“. A generálu Pavlovi v politické kariéře „nebrání jeho minulost, když službu v armádě začínal za komunismu prací ve vojenské tajné službě“, dodal.

Deník Gazeta Wyborcza upozorňuje, že Pavel sice dosáhl těsného vedení před Babišem v prvém kole, ale vyhrál jen ve čtyřech z 13 krajů a nejlépe dopadl v Praze. „Kdyby to záleželo na obyvatelích hlavního města, Pavel by už byl prezidentem,“ napsal o 51 procentech hlasů od volících Pražanů.

Pavel, vnímaný jako dědic politiky Václava Havla a reprezentant západních hodnot, je také pokládán za favorita druhého kola. Naproti tomu Babiš se rád ukazoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a sliboval, že bude kráčet v jeho stopách, a vůbec podle deníku zaujímá „nejednoznačnou pozici vůči sankcím proti Rusku“.

Babišova politická kariéra se před dvěma lety otřásla, když překvapivě prohrál parlamentní volby se středopravou koalicí Spolu, Pirátů a zástupců samospráv z hnutí STAN. Rovnou se ale vrhl do prezidentské kampaně. Tentokráte ale nemohl počítat s podporou svého dosavadního spojence, „nemocného a dezorientovaného prezidenta (Miloše) Zemana, kterého – jak se zdá – teprve agrese (ruského prezidenta Vladimira) Putina vyléčila z proruských sympatií“, napsala Gazeta Wyborcza a na závěr dodala, že Babišovi se nepovedlo kráčet Orbánovou cestou ani v dobách, kdy byl premiérem – a tím spíše se mu to nepovede, pokud se stane prezidentem.

Pravicový server Do rzeczy očekává kvůli jinak těsnému výsledku v druhém kole tvrdý souboj.

Žádné překvapení, píší v Německu

Německá média postup Andreje Babiše a Petra Pavla do druhého kola prezidentské volby nepovažují za překvapení. Saský deník Sächsische Zeitung, který volby v Česku podrobně popisuje, lepší šance na zvolení hlavou státu vidí u Pavla. List se také pozastavil nad slabým výsledkem Nerudové.

Saský deník v článku nazvaném Čekání na nového pána Pražského hradu pokračuje napsal, že první kolo prezidentské volby přineslo těsný výsledek vedoucího dua, ale že šance na vítězství má lepší přece jen Pavel než Babiš. Výsledek Danuše Nerudové považuje saský list za slabší, než se očekávalo. „Volební účast s 68 procenty je na české poměry velmi vysoká,“ poznamenal.

Vysoký počet hlasů, které Babiš získal, není podle Sächsische Zeitung žádná náhoda. K zisku 35 procent mu pomohlo několik faktorů včetně jediného vystoupení v předvolební debatě, ve které tvrdě kritizoval vládu premiéra Petra Fialy, jež podpořila jak Nerudovou, tak Pavla.

„Babišovi hrálo do karet i překvapivé zproštění obžaloby pražským soudem v kauze evropských dotací krátce před volbami,“ napsal saský deník. Pomohly mu podpora dosluhujícího českého prezidenta Miloše Zemana i návštěva u francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. „I když ve Francii (Babiš) čelí řízení kvůli údajným daňovým únikům,“ dodal saský deník.

Pavel podle Sächsische Zeitung hledí ke druhému kolu optimisticky. „Pavlův optimismus není bezdůvodný. Poražená kandidátka Danuše Nerudová oznámila, že bude s Pavlem ještě dnes večer hovořit o společném postupu ve druhém kole,“ uvedl deník. „Pokud svým voličům doporučí volit Pavla, může mít bývalý generál dobré šance Babiše ve druhém kole porazit,“ dodal.

Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že Češi se ve druhém kole prezidentské volby budou rozhodovat mezi populistickým miliardářem a bývalým premiérem Andrejem Babišem a někdejším výsadkářem Petrem Pavlem, který do roku 2018 stál v čele vojenského výboru NATO. „(Pavel) slibuje „obnovit pořádek“ a vést tuto unijní zemi s klidem a zkušeností“, poznamenal FAZ.

Deník Rheinische Post čtenářům vysvětlil, že prezident se v Česku sice nepodílí na vládě, ale jmenuje premiéry, soudce, členy národní banky a může promlouvat do zahraniční politiky. „Babiš s Pavlem jsou spíše prozápadní než naopak dosluhující prezident Miloš Zeman, která se vyslovoval pro úzké vztahy s Čínou a před válkou na Ukrajině také s Ruskem. Mezi hlavními kandidáty je ale miliardář Babiš ten, kdo chce brzdit pomoc Ukrajině,“ napsal. Babiš chce podle Rheinische Post mírové rozhovory a zastavit dodávky dalších zbraní na Ukrajinu, zatímco Pavel vojenskou pomoc podporuje.

Na to upozornila i bavorská televize BR, která uvedla, že velkou roli ve volbách sehrála válka na Ukrajině.

Německý rozhlas Deutschlandfunk informoval, že Češi v prvním kole o prezidentovi nerozhodli. „Rozhodnutí padne ve druhém kole mezi Babišem a Pavlem,“ uvedla stanice. Ta posluchačům vysvětlila, že miliardář Babiš se v kampani postavil do role ochránce těch, kteří trpí vysokou inflací a vysokými cenami energií, a že Pavel slibuje pořádek a klid. Stejně postoje obou postupujících kandidátů popsala i veřejnoprávní stanice MDR.

Referendum o Babišovi

„Velký obrat a mohutný finiš generála Pavla,“ napsal slovenský list Pravda k výsledkům prvního kola.

Podle listu Hospodárske noviny Pavel zatím nemá vyhráno, byť mu podporu slíbili někteří neúspěšní kandidáti z prvního kola. „Mnoho mohou napovědět televizní debaty. Ty byly klíčovým faktorem triumfu Miloše Zemana nad Jiřím Drahošem před pěti lety,“ uvedl deník.

Otázkou nyní podle něj je, jak využije Babiš své dlouholeté zkušenosti a rétorické schopnosti v přímém duelu s Pavlem, a rovněž to, do jaké míry se proti němu mobilizují příznivci neúspěšných kandidátů. List vedl, že zatím se naplňuje myšlenka, že prezidentské volby jsou referendem o Babišovi.

Hospodárske noviny soudí, že nejvíce asi bude zklamána Nerudová, která skončila v prvním kole voleb na třetím místě a která se podle listu stylizovala do slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, ačkoliv ji ve vstupování chyběl přirozený šarm a pokora hlavy slovenského státu.

List Sme napsal, že Česko je v mnoha etických otázkách oproti Slovensku napřed, ale navzdory tomu nemělo na rozdíl od Slovenska v čele vlády ženu a ani nemá zkušenosti s prezidentkou. „Velká část české společnosti toužila po ‚české Čaputové‘, a proto je nadchla Nerudová, ačkoliv zpočátku o ní mnoho nevěděli,“ uvedl list.

Portál Aktuality.sk napsal, že těsný souboj nepředpovídaly ani agentury pro výzkum veřejného mínění a ani mnoha analytiků. Babiš podle něj téměř vyhrál první kolo prezidentských voleb navzdory tomu, že ho během nich bylo nejméně vidět. Babišovu kampaň přirovnal ke kampani Zemana z roku 2018, což podle portálu znamenalo příliš se neukazovat, nechodit do debat a spoléhat na skalní voliče.

Jako favorita druhého kola českých prezidentských voleb vidí generála Petra Pavla evropská média. Podle bruselského webu Politico by byl jeho konečný úspěch dobrou zprávou pro Evropskou unii, neboť by mohl být více mužem kompromisu než Babiš. List Financial Times připomíná obavy, které Babiš vzbuzoval v Bruselu jako premiér například svým obdivem k tehdejšímu americkému prezidentu Donaldu Trumpovi.

Obě média konstatují, že i v souvislosti s podporou, kterou Pavlovi slíbila třetí kandidátka v pořadí Danuše Nerudová a další, je favoritem rozhodujícího souboje. Politico s odvoláním na průměr průzkumů veřejného mínění uvádí, že by mohl dostat téměř 60 procent, zatímco Babišovi přisuzuje okolo 40 procent. „To je dobrá zpráva pro evropské byrokraty, kteří počítají s tím, že Pavlovo vítězství pomůže k hladšímu vyjednávání v rámci EU a předejde tomu, aby se Česká republika dále sama izolovala,“ píše bruselský web.

FT připomínají, že český prezident má ve srovnání s vládou pouze omezené pravomoci, končící hlava státu Miloš Zeman však podle listu často ovlivňoval zahraniční politiku země a byl otevřeným stoupencem Ruska nebo Číny. Nyní má jeho podporu Babiš, zatímco Pavel slíbil zvrátit dosavadní směřování prezidentského úřadu, uvádí list.

Pavlovo vítězství by přineslo „vřelejší vztahy s EU a stabilnější politické prostředí, neboť by se současná vládní koalice mohla opřít o spojence v úřadě prezidenta“, citoval deník Capucine Mayovou z analytické společnosti Verisk Maplecroft. Analytička dodává, že pokud by vyhrál Babiš, bude mít vláda práci složitější.

Politico soudí, že v případě výhry miliardáře a někdejšího premiéra čekají komplikace i bruselští diplomaté. „EU je pro něj spíše karta do hry. Používá ji buď k tomu, aby nadhodnocoval své osobní schopnosti a vliv, nebo aby z ní učinil obětního beránka za utrpení lidí,“ řekl webu jeden z diplomatů.

X X X

O  VÝSLEDKU   ROZHODLA  MĚSTA?

 První kolo prezidentské volby vyhrál generál Petr Pavel s 35,4 procenta hlasů. Stáhl velký náskok expremiéra Andreje Babiše, který získal 35 procent a od začátku sčítání dlouho vedl. Střetnou se za dva týdny ve druhém kole. Třetí Danuše Nerudová získala jen necelých 14 procent hlasů. Volební účast byla vyšší než při minulé volbě prezidenta, přesáhla 68 procent.

 Šéf ANO vyhrál na venkově a v okresních městech, ve větších aglomeracích je už jasná převaha Pavla. V Praze generál dostal přes polovinu všech hlasů. Rozdíl hlasů mezi finalisty na Hrad byl letos v prvním kole dosud nejnižší. Pavel porazil Babiše o 22 843 hlasů. Před pěti lety byl rozdíl mezi dvojicí finalistů skoro dvojnásobný a před deseti lety asi 27krát vyšší.

Třetí je Nerudová s necelými 14 procenty. Na čtvrtém místě je s 6,7 procenta Pavel Fischer, na pátém s 4,5 procenta Jaroslav Bašta. Další byl Marek Hilšer s 2,6 procenta hlasů, Karel Diviš s 1,35 procenta a Tomáš Zima s více než půl procenta.

Pro druhé kolo získal Pavel podporu od kandidátů Nerudové, Fischera i Hilšera a Diviše. Dohromady mají skoro 25 procent. Bašta se doporučení zdržel.

Pavel řekl, že druhý poločas bude náročnější. Souboj s postupujícím Babišem se podle něho neobejde ze strany expremiéra z podpásových úderů. Uvítal ale vysokou účast. Kampaň podle něj byla korektní, což považuje za důkaz, že to s politickou kulturou v České republice není špatné.

Andrej Babiš naopak obvinil Pavla, že to on chystá podraz na něho. „Nejsem rozvědčík. To oni chystají špínu o KGB na mě,“ tvrdil. Podle expremiéra země nepotřebuje vojáka v čele země, který „nerozumí ekonomice“ a bude „sloužit vládě“.

V souvislosti s Pavlovou minulostí uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin.

Na to ještě Pavel odpověděl. Babišovy výroky popsal jako kňučení. Pavel řekl, že Babišova kritika ukázala, že ztrácí hlavu už při rozdílu tří desetin procenta mezi oběma vedoucími kandidáty. Podotkl, že pokud Babiš tak snadno ztratí hlavu, nebude druhé kolo pro něj těžké.

Nerudová uznala porážku, když konstatovala, že skončila třetí. Nabídla Pavlovi pomoc v kampani do druhého kola volby.

Fischer také uznal neúspěch a řekl, že ve druhém kole podpoří Petra Pavla. „Je třeba spojit síly,“ dodal. „Jsem přesvědčen, že Babiš není budoucnost pro Českou republiku,“ řekl s tím, že za Pavlem pojede osobně.

Bašta byl k výsledkům kritický. „Když se podíváte na to, co nás čeká, tak z mého pohledu jako bývalého disidenta protože o post prezidenta budou soupeřit lidé, kteří byli členy KSČ a oba byli zapleteni s represivními složkami komunistického režimu. Je to jeden ze způsobů, jakým se Česká republika vyrovnala se svou totalitní minulostí a je to nástup k nové totalitě,“ řekl.

Volební účast byla podle Českého statistického úřadu na 68,24 procenta je tedy o více než šest procentních bodů vyšší než v roce 2013. Prvního kola volby se tehdy zúčastnilo 61,9 procenta oprávněných voličů.

X X X

V Moravskoslezském kraji dominoval Babiš, kandidát SPD propadl

Očekávané výsledky přineslo první kolo prezidentských voleb v Moravskoslezském kraji. S více než 44 procenty zvítězil kandidát hnutí ANO Andrej Babiš, druhý s 27,8 procenta skončil generál ve výslužbě Petr Pavel. Účast byla rekordní, přesáhla 63 procent.

Na třetím místě skončila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, kterou volilo 12 procent lidí.

Čtvrtý se umístil senátor Pavel Fischer s necelými šesti procenty a až na pátém místě poslanec SPD Jaroslav Bašta s pěti procenty, což se v regionu, kde SPD v posledních letech získává značně více podpory, neočekávalo.

Účast 63,65 procenta voličů je v prezidentských volbách v kraji rekordní. V roce 2013 hlasovalo v prvním kole 56,17 procenta, o pět let později pak 56,57 procenta, tedy o sedm procent méně než letos.

„Jsem rád, že tolik lidí využilo svého volebního práva a dorazilo k volebním urnám,“ uvedl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) a připustil, že účast byla tak vysoká i díky tomu, že kandidoval právě jeho stranický šéf Andrej Babiš. „Nebyla by jinak tak vysoká, myslím, že ten antibabiš, co vidíme roky, se do toho promítl. Jeho kandidatura zvedla hodně lidí,“ zmínil hejtman.

Výsledek v kraji ho nepřekvapil. „Dalo se to očekávat, ostatně těch regionů, kde vyhrál Petr Pavel, byla většina,“ konstatoval s tím, že jediné, co nečekal, bylo tak málo hlasů pro Nerudovou.

Vondrák: Volím Pavla, ale jinak ho nepodpořím

Vondrák potvrdil, že i v druhém kole dá hlas Petru Pavlovi, nikoliv Babišovi. „Nepatřím mezi politiky, kteří mění svůj názor. A po shlédnutí povolební tiskové konference Andreje Babiše jsem se ve volbě utvrdil,“ uvedl a konstatoval, že tím však podpora Babišova protikandidáta končí, odmítl například, že by se účastnil jeho mítinku. „To by už nebylo vhodné. Jen jsem řekl, koho budu volit a proč,“ dodal.

Také ostravský primátor Tomáš Macura (ANO) už před prvním kolem volby uvedl, že Babišovi svůj hlas nedá. Názor nemění ani před druhým kolem.

„Takový výsledek pro druhé kolo jsem předpokládal. Rozhodne to, jak (oba kandidáti) dokážou mobilizovat svoje voliče v druhém kole. To, že pan Babiš má v Ostravě i v celém kraji významnou podporu, to je jasné, asi nikdo neočekával, že to může být jinak. Já své preference pro druhé kolo neměním. To není nic proti panu Babišovi, on sám ostatně mnohokrát řekl, že prezidentem být nechce a že k tomu nemá předpoklady, a já s tou druhou částí věty souhlasím,“ řekl Macura.

X X X

Na Vysočině s náskokem zvítězil Babiš. Není to překvapivé, míní sociolog

První kolo prezidentských voleb na Vysočině vyhrál Andrej Babiš. Druhý s odstupem čtyř procent a více než jedenácti tisíc hlasů skončil Petr Pavel. Výsledek v kraji tak úplně neodrážel celostátní hlasování. Podle sociologa je důvodem roztříštěnost Vysočiny do stovek malých obcí.

Odevzdat svůj hlas na Vysočině přišlo více než 290 tisíc voličů, volební účast přesáhla 72,5 procenta. To je rekordní číslo a nejvyšší mezi všemi čtrnácti kraji včetně Prahy.

Hejtman Vítězslav Schrek to označil za velmi dobrou zprávu. Považuje to za signál o tom, že lidé z Vysočiny chápou svoji občanskou roli. „Že to pro ně je důležité, jakým směrem se bude Česká republika dál vyvíjet a že chápou, že role prezidenta je jedna z těch nejvýznamnějších,“ řekl pro ČTK.

Andrej Babiš na Vysočině získal 35,5 procenta hlasů, druhý Petr Pavel 31,5 procenta. S velkým odstupem skončila třetí Danuše Nerudová s 15 procenty. I další kandidáti výrazně ztráceli. Čtvrtý Pavel Fischer získal 8,6 procenta, pátý Jaroslav Bašta oslovil 4,3 procenta voličů.

„Není to překvapení, takové výsledky se na Vysočině daly čekat. Souvisí to s identifikací Kraje Vysočina jako venkovského s řadou malých obcí,“ komentoval volební výsledky v kraji jihlavský sociolog Daniel Hanzl, který podrobně sleduje i krajskou politiku.

„V obecné rovině se projevil obdobný trend, jako v jiných volbách. V menších obcích žijí vesměs lidé starší s nižším vzděláním, kteří více inklinují k hnutí ANO či SPD,“ vysvětlil Hanzl.

V Bratřicích Babiš kraloval, v Úhořilce propadl

To je ostatně patrné na výsledcích z jednotlivých obcí. Například v maličkých Bratřicích na Pelhřimovsku Babiš získal skoro 70 procent hlasů. A třeba Danuše Nerudová zde zcela propadla, hlasovali pro ni jen tři ze 122 voličů. Více než padesát procent voličů hlasovalo pro Babiše v desítkách dalších malých obcí.

Ale našlo se i pár výjimek. K naprosto opačné situaci došlo například v Úhořilce na Havlíčkobrodsku. Petr Pavel tam získal skoro polovinu hlasů, naproti tomu Andreji Babišovi to „hodili“ pouze tři z 39 voličů. Šest hlasů v Úhořilce získal Pavel Fischer a skončil tu druhý.

Větší města v kraji slova Daniela Hanzla jen potvrdila. V Jihlavě zvítězil Petr Pavel s 37,6 procenta, Babiš získal 32,7 procenta. V Havlíčkově Brodě Pavel svého největšího konkurenta porazil těsně 34,3 ku 34,1 procenta, ve Žďáře nad Sázavou 36,2 ku 32,1 a v Pelhřimově 34,2 ku 32,3. Pouze v Třebíči bral vítězství Babiš. Na Třebíčsku měl bývalý premiér zároveň největší podporu na Vysočině.

„Jihlava se v tomto případě chová jako velké aglomerované centrum. Jsou v ní úřady, zaměstnavatelé, významné firmy, je vyšší vzdělanost,“ říká Hanzl.

„Druhé kolo“ Jihlava zná z voleb do Senátu

Odhaduje, že i v druhém kole na Vysočině Andrej Babiš zvítězí. A to přestože celostátní výsledek očekává opačný, výrazně pro Petra Pavla. Opět se projeví trend malých obcí se starší populací a nižším vzděláním volící spíše populistické strany.

Podle hejtmana Schreka dává výsledek prvního kola prostor pro to, aby se voliči přiklonili k jednomu, či druhému táboru.

„Já se jenom trošičku obávám toho, jak to druhé kolo bude ze strany Andreje Babiše vypadat, protože jsme si to tady na Jihlavsku zažili už v senátních volbách,“ připomněl hejtman pro ČTK loňský ostrý střet v jihlavském senátním obvodu. Proti Miloši Vystrčilovi z ODS neúspěšně do Senátu kandidovala Jana Nagyová za ANO, s velkou podporou Babiše.

 X X X

SOUDCI  STÁLE  NEROZHODLI  O  PODJATOSTI  VSZ  BRADÁČOVÉ

Závěrečné řeči v kauze Bereta se odkládají. Dosud nebylo rozhodnuto o námitce podjatosti Bradáčové

 Kauza Bereta, v níž čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, se před Vánoci zašmodrchala. Dnes měly být předneseny závěrečné řeči, ale hlavní líčení bylo odročeno. Kvůli doposud pravomocně nerozhodnuté námitce o možné podjatosti dozorující žalobkyně – šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové. Rozsudek by mohl padnout v lednu.

Dnes měli souzení v kauze Bereta, v níž čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, začít u soudu Praha-východ přednášet závěrečné řeči. Soud by tedy vstoupil do finální fáze. Jenže se tak nestane. Krajský soud v Praze totiž pravomocně nerozhodl o námitce podjatosti dozorující žalobkyně – šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenky Bradáčové.

„Jednání bylo odročeno z procesních důvodů – dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o námitce podjatosti vrchní státní zástupkyně v Praze vznesené jednou z obžalovaných osob. Dokazování ve věci bylo skončeno. Další termín jednání zatím nebyl určen, lze jej očekávat v měsíci lednu či únoru. O termínu Vás můžeme informovat, až bude určen. Rozhodnutí ve věci bude vyneseno pravděpodobně v měsíci březnu,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku mluvčí soudu Zuzana Steinerová.

Ekonomický deník se také dotázal, kolik případů soudil předseda senátu Michal Matouš, který byl jmenován soudcem v roce 2020, a už řeší takto složitou kauzu.

„Pan Mgr. Michal Matouš, Ph.D., MBA plynule vyřizuje stovky věcí ročně, tak jako ostatní kolegové zdejšího soudu. Přesný údaj lze těžko sdělit, neboť statistika neobsahuje údaj o rozhodnutích v přípravném řízení a vykonávacím řízení,“ dodala Steinerová.

„Chci učinit do protokolu námitku podjatosti Vrchního státního zastupitelství v Praze, a to jednak Vrchní státní zástupkyně a dále všech podřízených státních zástupců, protože tak to prostě ze zákona o státním zastupitelství vyplývá a to z jednoho prostého důvodu. – Generální inspekce bezpečnostních sborů vede prověřování, kde je podezřelý pan Radek Holub, a předmět prověřování jsou výroky v rámci hlavního líčení. Jsou to výroky, které měly spojitost se záznamem z tohoto hlavního líčení ze dne 26. 4. 2021 a jediným, kdo si vyžádal zvukový záznam tohoto hlavního líčení, bylo Vrchní státní zastupitelství v Praze, což je zadokumentováno na čl. 14768 tohoto spisu. Komisař GIBS na otázku, jakým způsobem získal informace z tohoto hlavního líčení, zda má tedy přepis protokolu z hlavního líčení, odpověděl, nemám přepis, máme zvukovou nahrávku, kterou jsme si přepsali. Žádný z obžalovaných uvedenou nahrávku nemá.

Soud jí nikomu jinému neposkytl, než Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, čili z toho mě vede závěr, že jediný, kdo mohl poskytnout tuto nahrávku, bylo Vrchní státní zastupitelství v Praze a vzhledem k tomu, že celé to prověřování pana Mgr. Holuba je ve vztahu ke sdělení nepravdivých informací, nebo-li pomluvě, a to buď paní Vrchní státní zástupkyně ve vztahu k věci jejího bývalého manžela pana Hájka, kde byl činý pan dozorový státní zástupce Mgr. Matula a kde zde bylo řečeno, že mělo dojít k nějakému účelovému pokynu k odložení této věci tak, aby pan Hájek nebyl stíhán,“ prohlásil u soudu na začátku listopadu obhájce Vlastimil Rampula.

Rampula si z toho učinil závěr, že „jediný, kdo mohl takovéto oznámení podat, byla buď Vrchní státní zástupkyně, která se cítí být poškozena tímto projevem, nebo i zde přítomný pan Zdeněk Matula, který byl zřejmě v té věci dozorovým státním zástupcem“.

„Čili oba dva jsou způsobilí jako poškození v rámci tohoto prověřování. Já nevím, jakým způsobem to skončilo, možná že VSZ tuto informaci má, ale každopádně se tady dostává do sporu procesní postavení, zde je dozorový státní zástupce a poškozený v trestním řízení, takovéto procesní postavení je v hlavním líčení vyloučeno. Já činím námitku podjatosti Vrchní státní zástupkyně JUDr. Bradáčové, případně jejích podřízených státních zástupců a žádám, aby o této námitce bylo Vrchním státním zastupitelstvím rozhodnuto tak, aby bylo jasné, zda můžou nadále vykonávat intervenci v rámci tohoto hlavního líčení či nikoli,“ doplnil Vlastimil Rampula.

Nebyla to první námitka o podjatosti Lenky Bradáčové, která u soud v kauze Bereta padla.

„Po celou tu dobu tady takovou červenou nití se prolíná, že vlastně byli tři roky sledováni, odposloucháváni, byl na ně nasazen agent a jednalo se o jakési rybaření s tím, že vyplývá čím dál tím víc, že spoustu těch záznamů o zahájení úkonů trestního řízení, případně nějakých těch operativně pátracích prostředků bylo nasazováno bez řádného odůvodnění. Pokud tady říká soud, že tak stejně bylo i v případě toho agenta, který nic nezjistil a přesto byl prodlužován, tak už jenom ten samotný návrh na to povolení agenta, má poměrně zásadní vliv na způsob vedení toho trestního řízení a tím se vrátím na začátek, kdy tady pan Gáborík namítal, že bere za nevypořádanou tu námitku té podjatosti.

Minule tady Vrchní státní zástupkyně založila rozsudek Vrchního soudu z 8. 10. 2018, sp. zn. 6 To 66/2017, který byl proveden k důkazu, já jsem si ho prošel a tam ten vrchní soud dělá velice zajímavé úvahy a závěry ohledně podjatosti, kdy dovozoval závěr o podjatosti paní JUDr. Máchové, která nebyla vypořádaná řádně z toho, že se možná dopustila pochybení s tím, že nevypořádaná námitka podjatosti podle Vrchního soudu v Praze je důvodem vrácení věci státnímu zástupci k došetření a vypořádání v téhle věci,“ uvedl další z obhájců Václav Němec.

Němcovi tato skutečnost jako další důvod, který zvyšuje pocit, že policejní orgán byl podjatý, respektive státní zastupitelství bylko podjaté.

„Tady tohle s tím agentem, to znamená, že se prodlužoval operativně pátrací prostředek agenta, aniž k tomu byl řádný důvod. My se nemůžeme seznámit, proč, jaké důvody tam byly, my se můžeme domnívat, že byly fabulovány nebo konstruovány, což zakládá samo o sobě tu podjatost. Skutečně ten rozsudek VS v Praze, je v tomhle tom poměrně detailní obsáhlý a dovozuje, že postačí, pokud ten obžalovaný má subjektivní dojem podjatosti a nikdo se s tou námitkou podjatosti jako takovou nezbýval. Za mě minimálně seznámit se s těmi návrhy na nasazení toho agenta, abychom věděli, čím to bylo odůvodněno a nějaké to závěrečné vyhodnocení, k čemu to vedlo, co ten agent zjistil. Pokud ten agent zjistil, že aktivně tady po dobu půl roku byl v kontaktu s panem Gáboríkem a snažil zjistit, jestli je schopen zjistit nějaké informace a během půl roku ty informace jsou nulové, říkáte, že nevyužitelné, tak to svědčí o tom, že pan Gáborík, z mého pohledu, ty informace neměl, nezískával a nikomu nepředával, takže já tady tu relevanci vidím a minimálně ve vztahu k návrhům na nasazení toho agenta a nějaké závěrečné vyhodnocení považuji za vysoce relevantní,“ uzavřel Václav Němec.

Přátelství detektiva ÚOOZ a muže z jízdenkové kauzy

Kauza Bereta je mimořádně zamotaný případ. Dozorující žalobkyní je Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, případ řešil dnes už neexistující Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který vedl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Jednou ze Šlachtových klíčových postav byl detektiv David Plecitý.

Ekonomický deník nyní získal důkazy, že Plecitý byl v úzkém styku s Vladimírem Sittou ze společnosti Neograph a soudním znalcem, známým z kauzy provize za dodávky jízdenek pro Dopravní podnik hlavního města Prahy, kterou řešila protikorupční policie.

Z e-mailové komunikace vyplývá, že Sitta junior byl s Plecitým v intenzivním kontaktu a detektiv Plecitý mu v kauze jízdenek iniciativně pomáhal.

Ekonomický deník loni v prosinci upozornil na mimořádně třaskavou výpověď jednoho ze svědků v kauze Bereta – Jana Kopeckého. Ten soudu popsal, o čem podle jeho zjištění kauza Bereta je. Kopecký před soudem zkonstatoval, že akce proti žalobkyni Máchové byla detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nařízena. Prozradila mu to rodinná přítelkyně, policistka Vendula Kwasniaková, která byla jednou z vedoucích postav realizačního týmu kauzy Bereta. Kolegyně už zmíněného detektiva Davida Plecitého. Ten je dnes vrchním radou a vedoucím oddělení Analýza II. na Finančně analytickém útvaru ministerstva financí.

„Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je? A ona řekla: Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech´,“ řekl u soudu Kopecký.

Rodina Sittů je známá mimo jiné z jízdenkové kauzy pražského Dopravního podniku (spoluvlastnili papírnu Neograph ve Štětí – pozn. red.). Policie a státní zastupitelství si Vladimíra Sittu juniora hýčkalo jako jednoho ze dvou korunních svědků v tomto případu. Sitta byl s jedním z detektivů ÚOOZ a kolegou Kwasniakové – Davidem Plecitým – ve velmi úzkém vztahu.

Lobbovali za případ

„Na ÚOOZ byl mimo jiné takzvaný odbor V8, myslím, že to bylo padělání, a odboru V8 velela paní plukovnice Kwasniaková, a její spolupracovník byl nějaký pan plukovník nebo podplukovník Plecitý. Vendulu Kwasniakovou jsem znal dlouhá léta jako osobní přítelkyni, byla to spolužačka mojí manželky, stejně jako pan kolega Plecitý, kterého jsem tedy nikdy neviděl, ale mohu říci, že Vendula Kwasniaková byla už od začátku služební kariéry mojí paní, která nastupovala v roce 1994, rodinná přítelkyně. V podstatě ta Vendula se s mou paní hodně bavila i za mé přítomnosti a když pochopila, že já na té Kongresové (pražská policejní centrála – pozn. red.) mám poměrně velký přehled. Což se stalo v roce 2012, já jsem seděl tehdy u náměstka pro trestní řízení plukovníka Smékala a čekal jsem v předsálí, než on vyřídí nějakou poradu, kterou tam měl.

A když na mě přišla řada, tak vylezla právě Vendula Kwasniaková, tam jsem se pobavili chvilku, ptal jsem se, co tam dělá, a ona řekla, že tam má nějaké jednání, měla jednání s náměstkem. Odešla, já jsem šel dovnitř a právě Smékal mi říkal, že to je s nimi peklo, že přišli s tím, to mi řekl mezi řečí, ne, že by mi to chtěl říkat, že přišli s tím, že dělá hospodářská nějakou domovní prohlídku někde u nějakých Sittů, a přišli za mnou, abych to zastavil. Říkal: ´Šlachta mi už od rána několikrát volal a teď tady byla ta kočka.´ To byla vlastně první indicie, kdy jsem pochopil, že vlastně ten útvar pod vedením Šlachty a té Venduly vlastně lobují za nějaký případ,“ řekl u soudu Jan Kopecký.

A pokračoval.

„A potom, to bylo v roce 2013, kdy jsem sezval větší skupinu přátel na moje čtyřicáté narozeniny, to bylo, mám pocit, že to bylo 8. června 2013, a na té oslavě se to posunulo vlastně o level dále, kdy ta Vendula tam viděla ty kluky z Kongresové, kteří tam byli, a viděla, že s nimi mám poměrně dobrý přátelský vztah, takže následně jsme se sešli v pizzerii Fresco Vento dole u řeky a tam mi řekla, že by potřebovala právě informace k paní JUDr. Máchové, že má za úkol vyřešit paní JUDr. Máchovou. To byla moje první indicie, kdy jsem zjistil, že existuje paní JUDr. Máchová,“ pokračoval ve své výpovědi Kopecký.

Předseda soudního senátu Michal Matouš poté položil Kopeckému otázku, zda poskytl Kwasniakové nějaké informace o žalobkyni Dagmar Máchové, která stojí v kauze Bereta před soudem jako obžalovaná.

„Já jsem ji neznal, tak jsem nemohl poskytnout žádné informace, ale vyděsila mě jedna věc, protože souvislost, kvůli které se to stalo, proto jsem mluvil o tom roce 2012, tak v té pizzerii mi právě tato policistka vysvětlila a rozkryla, že to je proto, že na Kongresové existuje útvar, nebo oddělení, což byli právě kluci, se kterými jsem se znal, to byli Nevtípil (bývalý vyšetřovatel kauzy Sittů nebo Čapího hnízda Pavel Nevtípil – pozn. red.), Klučka (kriminalista Pavel Klučka, u kterého ÚOOZ nainstaloval odposlechy – pozn. red.), a tato skupina, 3. oddělení, kteří vyšetřovali nějakou kauzu Sitta.

Já jsem nevěděl, o co jde, ale z vyprávění Venduly jsem pochopil, že ten Sitta je nějaký znalec, se kterým se oni nějak přátelí, hlavně ten Plecitý a ona, a že je vyšetřovaný kvůli něčemu, a oni nechtějí, aby byl vyšetřovaný, takže se snaží nějakým způsobem to vyšetřování zastavit, a měla to dozorovat paní JUDr. Máchová. Já jsem se z toho v podstatě vylhal, protože mě se nechtělo v této souvislosti žádné informace zjišťovat, protože jsem nevěděl, o co jde, neznal jsem to vyšetřování, nevěděl jsem, proč se vyšetřuje, a hlavně mi přišlo divné, proč vlastně oni chtěli do toho vyšetřování zasahovat, takže jsem z toho byl takový trošku vyděšený, a víceméně jsme se poté začali vídat méně a méně a skončilo to v době, kdy jsem já skončil u policie,“ prohlásil dále Jan Kopecký.

Mluvila i o zásahu na vládě

Kopeckému pak položila několik otázek dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová a Kopecký zaregoval mimo jiné takto:

„Detaily, na které si vzpomínám, včetně data 8. 6. 2013, potom 25. 6. 2013, to jsou prostě pro mě klíčová data, kde se v podstatě odehrával jakýsi zlom v tom, kdy já víceméně zjišťuji, že rodinná přítelkyně, se kterou jsme sdíleli spoustu aktivit, tak najednou zjišťuji, že se víceméně uchyluje k něčemu, s čímž já jsem nebyl komfortní, takže to ve mně zanechalo nějakou stopu, zatímco věci, o kterých jsem se bavil s Igorem (obžalovaným Igorem Gáboríkem – přítelem Kopeckého – pozn. red.), tak mi prošly hlavou jedním uchem dovnitř, druhým ven… …K otázce, zda mohu přiblížit obsah toho hovoru s paní Kwasniakovou, uvádím, že na té oslavě toho 8. 6. 2013 jsme se bavili a tehdy mi Vendula říkala, že chystá něco velkého, že půjde tak vysoko, jak vysoko ještě nikdy nebyla.

Já jsem říkal: ´Ty jo, co to znamená, to půjdete někoho zatýkat?´ a byl jsem jako fakt zvědavý. Ona říkala: ´Nech se překvapit, uvidíš sám.´ 13. 6. vlastně byl zákrok na Úřadu vlády, takže jsem pochopil, že jsme mluvili o tom. A tam už jsem pochopil, že to není úplně normální policejní práce, normální policejní akce, proto jsem si to zapamatoval, proto mi tato data utkvěla v paměti, a když jsem se sešli toho 25. 6. 2013 v té pizzerii, a teď vlastně poté, co jsem absolvoval ten rozhovor na těch čtyřicátinách, a poté, co jsem viděl, co se stalo toho 13. 6. na Úřadu vlády, tak jsem si pamatoval, že vlastně toho 25. 6. byl ten den, kdy mi ta Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je?´ a ona řekla: ´Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech.´ Já jsem řekl: ´Já ale nevím, kdo to je, to mi nevysvětluj, že vůbec netuším, kdo to je, ale já se tím nechci zabejvat, já v tomhle nechci bejt aktivní, tohle jsou informace, které já nejsem ochoten shánět a zařizovat.´

S paní Kwasniakovou jsme se přestali stýkat v podstatě ten den. Ona se ještě nějakou dobu stýkala s mou manželkou. Já jsem měl, přiznám se, podezření, že právě Vendula jaksi sehrála nějakou roli v tom vykonstruovaném trestním řízení proti mé paní, ale nemám pro to žádnou podstatnou relikvii nebo indicii, ale to podezření už tam je a už zkrátka nemáme důvod se potkávat a bavit. Myslím si, že tím zašli za nějakou hranu tím, že začali konstruovat tyto kauzy, a od té doby já jsem už tu komunikaci přerušil. K otázce, jaká součást zpracovávala tu trestní věci proti mé manželce, uvádím, že GIBS. Paní Kwasniaková nebyla činná na GIBSu, ale měli tam mezi sebou velice čilou komunikaci. To zase vím, protože se bavila s mojí paní. K otázce, kdy se přestala moje paní stýkat s paní Kwasniakovou, uvádím, že to neumím přesně říci, ale myslím si, že to bylo krátce poté, že to bylo, řekněme, tak koncem roku 2013,“ konstatoval před soudem svědek Jan Kopecký.

Ahoj Davide. Posílám slíbené. Detaily osobně

Z e-mailové komunikace mezi detektivem Davidem Plecitým a Vladimírem Sittou mladším z roku 2011 vyplývá, že vztahy měli velmi silné. Plecitý dokonce podle e-mailů zařizoval Sitovi schůzku u tehdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Sitta mu v komunikaci pozměnil jméno na Martinů (možná kvůli tomu, že se tak jmenoval policejní prezident Oldřich Martinů – pozn. red.), ale odkaz na novinový článek jednoznačně dokazuje, že šlo skutečně o tehdejšího šéfa protikorupční policejní složky složky, která řešila pražskou jízdenkovou kauzu, ve které firma Neograph figurovala.

Tzv. jízdenková kauza skončila pravomocným osvobozením všech obžalovaných. Byl v ní mimo jiné obžalován lobbista Ivo Rittig nebo spoluvlastník Neographu (nyní vystupující pod jménem Security Paper Mill) Jan Janků (někdejší příslušník Stání bezpečnosti, stejně jako Vladimír Sitta starší – pozn. red.).

Jan Janků převzal Neograph v roce 2013. Státní zástupkyně Dagmar Máchová tehdy dozorovala tunelování Neographu, které vyšetřoval detektiv Pavel Nevtípil (mimochodem pozdější vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo – pozn., red.). Dagmar Máchová s posvěcením pražského městského soudu zabavila v souvislosti s trestním stíháním akcie Neographu Sittovi staršímu a zakázala mu hlasovat na valné hromadě Neographu, jíž byl polovičním majitelem.

„Společnost nám byla odňata, přišli jsme o ni za aktivní spolupráce státní zástupkyně Dagmar Máchové,“ komentoval Sitta mladší kroky státní zástupkyně Máchové, které později stvrdil Nejvyšší soud i Ústavní soud.

Sitta junior řešil rodinné byznysové problémy s detektivem ÚOOZ Plecitým velmi aktivně, jak vyplývá z e-mailů.

„Mám, přečtu. Schůzka zítra s kolegou asi padá volal mi, že je odvolán na zítra k jinému případu. My se uvidíme. D -,“ napsal David Plecitý Sittovi v říjnu 2011 v e-mailu s předmětem „žaloba na DP“ (zkratka pražské Dopravního podniku – pozn. red.) s nejvyšší prioritou.

Reagoval tak na předchozí zprávu Vladimíra Sitty juniora.

„Ahoj Davide, posílám slíbené, detaily osobně. Děkuji za podporu. Vážím si jí. Máš to u mě… Uvidíš, že padělky jsou jen špička ledovce a vlastně o ně ani na prvním místě zas tak nejde, Vláďa,“ napsal Sitta mladší Plecitému.

Dohazování šéfa protikorupční policie

„OK, tak se zítra potkáme jen sami dva. Doufám, že to nesouvisí nějak negativně s T. Martinů – s ním mám schůzku v pátek v 10 hod. P.S. jinak pouzdro je super, nosím ho denně,“ zareagoval Sitta junior.

„Myslím, že TM s tím zatím nemá co dělat. Uvidíme, co udělá tvůj postup – schválně, koho ti přidělí

Z komunikace je dále evidentní, že Plecitý na řešení problémů Neographu zařizoval Sittovi mladšímu konkrétního policistu. Jeho jméno ale v komunikaci zašifrovali na XY.

„OK, tak fajn, nerad bych něco neúmyslně pokazil. To víš, ´chytám se stébla´ a beru každou pomoc… A mám TM říci, aby mi přidělil toho XY?“ napsal Sitta Plecitému.

„Domluvíme dnes. DP,“ zareturnoval Plecitý 12. října 2011.

„Přečti si jméno zástupce Protikorupčního… to mi dává víru,“ napsal pak 18. října Sitta Plecitému s odkazem na tento text na serveru Novinky.cz. V něm je jednoznačně zmíněno jméno Tomáše Martince.

„Obecně je s tímto typem oznámení problém, že útvar bude zanesen aktuálně medializovanými kauzami tohoto typu, a kde potom najde kapacity na to, aby se někdo v klidu a tichosti věnoval naší věci? Jak může polda, který má podobných věcí na stole víc, nebo se na nich jiným způsobem podílí, najít čas a chuť na normální detektivní pátrání, aby zločinci dostali, co jim patří? Můj předpoklad je, že to bude zase humbuk, a naši věc to jen odkloní na vedlejší kolej. Ale možná že jsem jen příliš profesně pesimistický. D,“ odepsal Plecitý Sittovi.

Detektiv ÚOOZ David Plecitý tedy s civilistou Vladimírem Sittou mladším řešili „naši věc“.

Kauzu Bereta, v níž je obžalovaná Dagmar Máchová, a detektivové ÚOOZ se pokoušeli v jejím rámci získávat informace i o vyšetřovateli případu Čapí hnízdo, později řešil místo Generální inspekce bezpečnostních sborů, právě útvar Róberta Šlachty. GIBS věc odebralo Vrchní státní zastupitelství v Praze, s nímž Sitta aktivně spolupracoval v případu Dopravního podniku.

A kdo se okolo případu velmi intenzivně ochomýtal? Svědkem Janem Kopeckým zmínění Vendula Kwasniaková a David Plecitý. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Z Hitlerova rodného domu bude policejní stanice. Náklady rekonstrukce ale rostou

Náklady na přestavbu rodného domu diktátora Adolfa Hitlera v rakouském Braunau am Inn se od roku 2019 zčtyřnásobily na 20 milionů eur (zhruba 480 milionů korun). Tamní ministerstvo vnitra zvýšení rozpočtu ve velké míře přičítá zdražení stavebních materiálů a prací. Z nyní prázdné budovy se má stát policejní stanice.

O zvýšení nákladů na 20 milionů eur informovala stanice Deutsche Welle s odkazem na rakouské ministerstvo vnitra. Z nyní prázdné budovy se má stát policejní stanice. Cílem je zabránit tomu, aby se dům změnil na poutní místo pro neonacisty a pravicové extremisty.

Původní projekt přestavby schválený v roce 2019 počítal s náklady ve výši pěti milionů eur. Ministerstvo vnitra zvýšení rozpočtu ve velké míře přičítá zdražení stavebních materiálů a prací. Projekt počítá i se zásahy do vnější podoby domu tak, aby se stal téměř nerozpoznatelným, píše Deutsche Welle.

Podle místního tisku stavba zatím nezačala. Původně ji zpozdila pandemie covidu-19, nyní zahájení brání nedostatek některých stavebních materiálů. Podle agentury APA by práce měly začít letos a skončit v roce 2025.

V Hitlerově rodném domě se několik desítek let nacházelo zařízení pro lidi s postižením. To ale muselo objekt v roce 2011 opustit. V roce 2017 dům vyvlastnil rakouský stát.

 X X X

Referendum o Vřídelní kolonádě je neplatné, opět hlasovalo málo lidí

V Karlových Varech se spolu s prvním kolem prezidentských voleb konalo také referendum o budoucnosti Vřídelní kolonády. Přestože pro obnovu slavné litinové stavby hlasovalo nejvíce lidí, referendum není platné. Dostavilo se totiž málo voličů.

Otázka zněla takto: „Jste pro obnovu litinové Vřídelní kolonády architektů F. Fellnera a H. Helmera na místě současné kolonády z roku 1975?“

Odpověď ano dalo 7 465 hlasujících, 3 074 jich bylo proti a 71 voličů se zdrželo hlasování. Aby bylo referendum platné, muselo se dostavit alespoň 35 procent zapsaných voličů, to znamená 12 548 lidí, k hlasovacím urnám jich však dorazilo 11 081. Opakovala se tak situace z roku 2018.

„Výsledek referenda je pro nás zklamáním,“ reagoval na zveřejněné výsledky Ota Řezanka z přípravného výboru referenda. „Musíme si ještě podrobně prostudovat výsledky podle jednotlivých hlasovacích místností,“ dodal.

Podle něj někde komise voliče upozorňovaly na možnost hlasování v referendu, v některých místnostech však nikoliv. Podle výsledků pak organizátoři zváží další kroky.

K výsledku referenda se vyjádřila i primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. „Jsem ráda, že občané Karlových varů už podruhé ukázali, že chápou situaci svého města, a že před nesmyslnými drahými replikami dali přednost věcem, které současné město potřebuje,“ uvedla primátorka.

„I tak nás čekají nesnadné úkoly, udržet a rozvíjet město. Bude to stát mnoho úsilí a prostředků. Věřím, že to přinese zdejším lidem, daleko více užitku,“ dodala.

Referendum o Vřídelní kolonádě se v Karlových Varech konalo už jednou. V lednu 2018, shodou okolností také při volbě prezidenta republiky. Jeho výsledek ale tehdy neplatil, byť jen těsně.

 

K hlasovacím urnám i tehdy přišlo málo lidí. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň 35 procent voličů. Přestože pro litinovou kolonádu hlasovalo tehdy 9 564 voličů, proti jich bylo jen 3 098 a 77 lidí neoznačilo žádnou možnost, k referendu přišlo jen 33,66 procenta karlovarských voličů, a tak nebylo platné. Chybělo necelých 300 hlasů.

Výhrady zastupitelů i žaloba aktivisty

Vzhledem k tomu, že na konci loňského roku organizátoři předložili dostatečný počet podpisů, museli na svém posledním jednání zastupitelé města referendum vyhlásit. A to i přes to, že řada z nich, napříč politickým spektrem má vůči kopii litinové kolonády výhrady.

Kvůli údajné účelové kampani proti referendu o stavbě repliky litinové Vřídelní kolonády podává karlovarský aktivista Petr Ajšman trestní oznámení. To míří proti primátorce Andree Pfeffer Ferklové, jejímu prvnímu náměstkovi Tomáši Trtkovi, radnímu Petru Bursíkovi a řediteli Kanceláře architektury města Karlu Adamcovi.

Vřídelní kolonáda v pseudorenesančním stylu, který jí v letech 1878 až 1879 vtiskli Fellner s Helmerem, stála v Karlových Varech do roku 1939. Kolonáda v její současné podobě začala veřejnosti sloužit v květnu 1975. Je ukázkou takzvané architektury bruselského stylu.

X X X

Lidé v Opatovicích nad Labem odmítli stavbu průmyslové haly v katastru obce

Obec Opatovice nad Labem na Pardubicku má zabránit stavbě průmyslové haly, rozhodli o tom lidé v referendu, které se konalo zároveň s prezidentskými volbami. Developer má koupené pozemky, územní plán stavbu povoluje. Plebiscit je platný a závazný.

Proti hale se vyslovilo 682 lidí, obec má podle jejich názoru činit veškeré kroky, aby zabránila stavbě. S výstavbou naopak souhlasilo 477 obyvatel.

Plebiscit si před časem vymohla opozice. Jeho vypsání předchozí vedení odmítalo, rozhodl o něm až soud.

„Tuto věc předložím zastupitelstvu, aby opozice navrhla usnesení, které bude řešit, jak zastavit stavbu, aby to obec nic nestálo. Jedinými kroky je výkup pozemků nebo změna územního plánu, oba kroky jsou spřaženy s finanční zátěží pro obec, jiné východisko já osobně nevidím,“ řekl starosta obce Pavel Kohout.

Nová průmyslová hala o výšce 16,5 metru by měla vyrůst blízko Opatovic nad Labem, v katastru obce. Průmyslový park má mít zastavěnou plochu skoro 24 tisíc metrů čtverečních a dalších více než 14 tisíc metrů čtverečních zpevněných ploch. Investor ji chce vybudovat na poli, které leží mezi velkou okružní křižovatkou a Čeperkou. Územní plán Opatovic to umožňuje.

Developer Czech Industrial Development usiluje o územní rozhodnutí. Odpůrci projektu se bojí, že stavbou příjezdové komunikace na obecních pozemcích se zpřístupní celý prostor a v budoucnu by na nich mohl vzniknout velký skladový komplex. Obecní silnice by měla být souběžná s dálnici D35.

„Musíme čekat, až developer podá nějaký podnět. Obec nemusí schválit, aby na obecních pozemcích developer postavil silnici. Jsou dílčí kroky, kterými můžeme developerovi znepříjemnit stavbu a oddálit ji na roky, vyčerpat ho časově,“ řekl opoziční zastupitel Nathaniel Filip Aras (sdružení Opatovice nad Labem a Pohřebačka pro lidi).

Podle Arase je obec „podnikatelský ráj“, nemá regulační plán a třeba vůbec nelimituje výšku staveb.

Starosta se zase obává rizika, že investor bude chtít případně zmařenou investici zaplatit, bude se soudit. Investor již podle něj vyčíslil případnou škodu na 120 milionů korun. Opatovice si nechaly zpracovat vlastní posudky, které počítají s částkou mezi 60 miliony až 70 miliony korun.

Zastupitelstvo Opatovic loni v září odmítlo referendum vyhlásit, udělal to až na návrh aktivistů krajský soud.

X X X

 Generální ředitel ČT Dvořák se mezi svátky zranil na lyžích, zlomil si pánev

Generální ředitel České televize Petr Dvořák se vážně zranil na lyžích, a to během vánočních svátků. „Zlomil si pánev. Nyní je v domácím ošetřování,“ potvrdila pro iDNES.cz mluvčí ČT Karolína Blinková.

Dvořák je ve vedení České televize již 12 let. S informací přišel v sobotu ráno deník Blesk.cz. Ke zvýšené opatrnosti na sjezdovkách vybízejí i experti. Na konci roku, a i nyní na začátku, je zima v evropských skiareálech spíše zelená než bílá, nedostatek sněhu na sjezdovkách je přitom důvodem častých nehod.

Kvůli pádu mimo zasněžené úseky se zvýšil také počet smrtelných nehod. Odborníci varují před kvalitou sněhu a nabádají příležitostné lyžaře a snowboardisty, aby nepřeceňovali své síly a přizpůsobili jízdu svým možnostem.

Dvořák se v uplynulém týdnu již nezúčastnil jednání Rady ČT, na kterém se řešila kauza s Markem Wollnerem ohledně sexuálního obtěžování a bossingu. Stanovisko generálního ředitele, že nic nenasvědčuje tomu, že by Wollner spáchal trestný čin, proto radním tlumočil šéf komunikace České televize Vít Kolář.

Dvořák je od roku 2011 generálním ředitelem České televize. V letech 2003 až 2010 působil jako generální ředitel na konkurenční TV Nova. První funkční období mu skončilo na ČT v září roku 2017. V březnu 2017 se přihlásil do výběrového řízení na funkci generálního ředitele ČT i pro další období. V dubnu 2017 získal v prvním kole volby nejvíce hlasů, a to všech 15 možných hlasů. Postoupil tak do druhého a konečného kola volby. Druhé funkční období mu tak začalo 1. října 2017 a skončí 30. září 2023.

Wollner poté v pátek oznámil, že z televize odchází. Učinil to na základně vzájemné dohody se zaměstnavatelem. Obě strany to považují za krok ke stabilizaci situace v ČT. „Bylo to vzájemné a teď si potřebuji především odpočinout, dlužím to i své rodině, která byla pod nesmírným tlakem. Pak se uvidí,“ uvedl pro server iDNES.cz Marek Wollner.

„Tento krok je výsledkem vzájemné dohody, náročné pro obě strany,“ uvedla televize ve svém tiskovém prohlášení.

X X X

Jedna z nejkrásnějších českých hereček Klára Jerneková se upila k smrti. Dožila se 58 let

Klára Jerneková svého času patřila k nejkrásnějším českým herečkám, na lásku však měla obrovskou smůlu a osud se s ní rozhodně nemazlil. Od její smrti letos v červenci uplyne 20 let. 14. ledna by pak oslavila 78. narozeniny.

Herečku Klára Jernekovou nejvíce proslavila pohádka Princezna Pampeliška nebo rozverná služka Rozálie v seriálu Byli jednou dva písaři. Její životní láskou byl herec Josef Čáp, který patřil k velkým fešákům. Tvořili jeden z nejkrásnějších hereckých párů a měli spolu syna Filipa, který se stal rovněž hercem. Ten nejvíce zazářil v seriálu TV Prima Rodinná pouta, kde ztvárnil postavu právníka Michala Málka.

Rodinná idylka ovšem dlouho nevydržela. Josef Čáp se ve svých osmatřiceti letech zamiloval do operní pěvkyně Gabriely Beňáčkové, kterou si vzal za ženu. A to pro Kláru, jež byla velmi citlivá žena, byla obrovská rána. Když pak o několik let později navíc nečekaně dostala výpověď z Národního divadla, bylo toho na ni už moc. Trpěla depresemi, na které užívala silné léky, a smutek začala utápět v alkoholu. Nejhorší možná kombinace… „Vůbec to nečekala a ztratila smysl života,“ popsal pro deník Aha! její syn Filip.

Mrtvou ji našla sousedka

Upadala v zapomnění a pila stále víc. Se svým nepříznivým osudem nedokázala bojovat. Neuměla si přiznat, že alkohol nemá pod kontrolou, jít se dobrovolně léčit odmítala… Kolegům tvrdila, že už nepije, ale pila tajně. Zemřela v pouhých 58 letech. Mrtvou ji doma našla sousedka, když tři dny z jejího bytu neslyšela žádné zvuky.

Syn Filip nechal maminku zpopelnit a ostatky vysypal v Praze do Vltavy. „Maminka milovala pohled na Vltavu. Chodila se tam v dětství koupat. Proto jsem její popel vysypal pod jezem do řeky,“ vysvětloval své rozhodnutí Filip, který má na maminku krásné vzpomínky. „Byla to jemná citlivá žena se smyslem pro humor a obrovskou vášní pro četbu napříč žánry. Od Williama Shakespeara po Antona Pavloviče Čecha, od Lva Nikolajeviče Tolstého k Betty MacDonaldové. Měla taky moc ráda zvířata, hlavně kočky. A milovala herectví, to byl její celý život,“ prozradil o ní pro deník Aha!

X X X

BASKETBALISTÉ   ÚSTÍ  PORAZILI   DRUŽSTVO  PRAHY 

 Sovy zaťaly drápy, ale rozjetá Sluneta odváží svou šestou výhru v řadě 18. kolo Kooperativa NBL 2022/2023 USK Praha – Sluneta Ústí nad Labem 76:80 (13:19, 31:39, 55:59)

Utkání začalo několika nepřesnosmi na obou stranách a skóre 10:10 po pěti minutách hry bylo spravedlivé. Boj a skromné bodové příděly pokračovaly i po zbytek čtvrtiny, která skončila 13:19 po trojce Haiblíka s klaksonem. USK v ní útočně doskočil 9 odražených míčů, ale nevytěžil z toho moc, protože měl úspěšnost střelby 17% za dva body. Sluneta hrála v útoku kombinačně velmi chytře a ve dvanácté minutě se dostala do desetibodového vedení 23:13.

To pak udržovala a těžila z horší střelecké mušky domácích. Sovy doslova polil živou vodou Samoura, který byl nejplatnější v obraně i útoku. Domácí postupně srovnali na 31:31 zásluhou slušné obrany. I tak hosté v poločase nakonec vedli 31:39 díky Hicksovi. Pražany srážela střelba a to 37% za dva a 9% za tři body. Návrat z šatny byl ale raketový. Sovy si po třech minutách šňůrou 14:3 vzaly vedení 45:42. Emocemi nabité utkání pokračovalo sérií Slunety 15:2, která se tak dostala zpět do desetibodového vedení.

Třetí čtvrtinu, ve které byli hodně vidět sudí, nakonec domácí urvali 24:20 a do posledního dějství ztráceli 4 body. Krásné drama před téměř devíti stovkami diváků pokračovalo a hodně do toho mluvili Fuxa se Svejcarem. USK z ruky Fuxi srovnal na 61:61 osm minut před koncem. Fuxa pak přidal další dvojku a Pipes z protiútoku prohnal míč obroučkou z tříbodové vzdálenosti. Hosté si berou oddechový čas za stavu 66:61. Svejcar odpověděl 5 body a vyrovnal. Fuxa se stal hrdinou dalších okamžiků, když přidal 4 body on a dva Samoura. Pražané vedli 74:68 a do konce necelé tři minuty. Opět odpovídá Svejcar, tentokrát trojkou a následně dlouhou dvojkou. Do konce minuta a 40 vteřin (74:73).

Přišla divoká pasáž, kdy Pipes dvakrát ztratil míč, ale Sluneta využila jen dva body. Přišel úmysl Svejcara a vzhledem k tomu, že už předtím dostal technickou chybu za filmování, musel opusti hřiště. Samoura šestkou nepotrestal, ale Okauru z nájezdu vzal 76:75 vedení zpět. Na druhé straně Hicks vzal odpovědnost úspěšně na sebe a Sovy ztratily míč. Nezbývalo, než takticky faulovat Nábělka 16 vteřin před koncem. Ten dal oba trestné hody a domácí měli 16 sekund na to, aby zvrátili stav 76:78. Hosté fauly kouskovali hru a výhru už si vzít nenechali. Sluneta tak nakonec vyhrála 80:76.

Nejlepším dnešním střelcem byl s 21 body Pipes a na straně Ústí to byl devatenáctibodový Svejcar. Jan Šotnar (trenér Sluneta Ústí nad Labem): “Oba týmy si zaslouží kredit za to, jaký dnes předvedli basketbal. Diváci v hale se museli bavit. My jsme byli šťastnějším týmem. USK hrál s ohromnou energií, jsou mladý energický tým a hráli agresivní obranu. Nám to dělalo malinko problémy a zastavili tu naší flow. Náš tým ukázal obrovskou vnitřní sílu, protože jsme byli dvakrát hodně dole, dostali jsme se zpátky a těšíme se na středu. Brno nás hodně prověří.“

Tabellini (trenér USK Praha): „Popravdě si myslím, že bychom si za dnešní výkon zasloužili víc. Je to obrovské zklamání, protože se nám to stalo už několikrát. Byli jsme vyrovnaným soupeřem, hráli jsme dobrý basketbal. Pět minut před koncem zápasu se nám podařilo vyrovnat skóre a ke konci jsme neuměli najít sebejistotu a dělat jednoduché věci, abychom si to v úplném závěru usnadnili. Takže na tom potřebujeme pracovat; věřit sobě samým, věřit jeden druhému, protože se to na konci vždy vyplácí. Očividně, dnešek nás velmi bolí, ale je to proces, během kterého se musíme učit a zlepšovat. A protože máme tak mladý tým, musí se učit z vlastních chyb a být připraven na další setkání. Je to proces a my musíme být trpělivý.“

Spencer Svejcar (hráč Sluneta Ústí nad Labem): „Je to pro nás skvělá výhra. Tady se nikdy nehraje dobře. USK Praha je vždy super agresivní tým v obraně. Bylo to výhra, kterou jsme potřebovali a byla hodně těžká.“ František Fuxa (hráč USK Praha): „Je to pro nás další těžká prohra, protože v posledních třech čtyřech zápasech jsme vždycky bojovali do konce, zatím to nepřineslo ovoce. Nesmíme se z toho sesypat, stále máme šanci se probojovat do nadstavby A1. Dnes rozhodovaly maličkosti, byl to souboj do poslední minuty a o poslední balón. My jsme v poslední části nedali trestné hody, která nám mohly pomoct. Je to ponaučení do dalších zápasů.“/mš/