Za dr. Husáka se vždycky všechno vyřešilo, jednalo se, ale takové potíže, jaké jsou dnes, nikdy nebyly v ČR a SR. Rusko vždycky pomohlo, i když jiné Západní země nám nepomohly. ČR dnes s nikým nebojuje, jak řekl už před mnoha týdny bývalý šéf ODS a exprezident Václav Klaus. Ukrajina je válkou Západu a ČR, SR a spol. tím nesmějí trpět. Hlavně lidé a všechny podniky, které potřebují bohatství Ruska k výrobě exportních i jiných výrobků. Potřebují je i země Německa a mnohé EU. Takže podle toho by se měli chovat i Fiala, Sikela a spol. A hlavně zařídit rychle důležité jednání s Ruskem o plynu, ropě, PHM, energetice a dalších surovinách, které ČR, SR, EU potřebují.

EU v čele s Leyenovou v ničem zemím EU nepomůže. Je chyba, že velmoc Německo postaví do čela Evropy neschopnou Leyenovou. Kdyby tam byl Schröder, plynu a dalších surovin by bylo dostatek. Experti tvrdí, že když někdo něco od někoho chce, nemůže ho obviňovat se lží a kritizovat za jeho postoj a jednání, když neznají všechny důvody.

X X X

Briti zabíjali v Afganistane neozbrojených zajatcov

Dôkazy proti príslušníkom britských špeciálnych zložiek SAS v Afganistane zhromaždila verejnoprávna BBC.

Príslušníci britských špeciálnych vojenských zložiek SAS zabili za šesť mesiacov v Afganistane 54 ľudí. V utorok o tom informuje BBC s tým, že išlo o neozbrojených zadržaných. K ich usmrteniu prišlo za podozrivých okolností.

Britské ministerstvo obrany sa postavilo za vojakov, ktorí vraj v Afganistane pôsobili odhodlane a profesionálne a dodržiavali „najvyššie štandardy“.

Mal to vedieť aj bývalý šéf armády

Keď kráľovská vojenská polícia začala pre vraždy jednotku SAS vyšetrovať, bývalý šéf špeciálnych jednotiek generál Mark Carleton-Smith neposkytol vyšetrovateľom dôkazy, aj keď bol o možnom protiprávnom konaní informovaný.

Carleton-Smith, ktorý sa neskôr stal náčelníkom generálneho štábu – teda šéfom profesionálnej britskej armády a z funkcie odstúpil len minulý mesiac, sa k celému prípadu odmietol vyjadriť. Vo funkcii ho nahradil generál Patrick Sanders.

BBC svoje zistenia opiera napríklad o dokumenty o útočných akciách jednotky SAS, ktorú nasadili v Afganistane v novembri 2010. Jej príslušníci mali Afgancov zabiť alebo zajať.

Svedectvá vojakov

Britský verejnoprávny telerozhlas sa odvoláva aj na svedectvá príslušníkov SAS, ktorí boli svedkami, ako ich kolegovia zabíjali neozbrojených ľudí počas nočných výpadov.

Svedčili, že videli, ako ich kolegovia pohodili na mieste útočnú pušku AK-47, známu tiež ako kalašnikov, čím neskôr ospravedlňovali zabitie neozbrojených.

Vojaci, ktorých obviňujú kolegovia, sa obhajovali napríklad tvrdením, že zajatci po zadržaní vytiahli pušky či ručné granáty, ktoré mali ukryté za závesmi či nejakým druhom nábytku.

Chorá súťaž

Jednotlivé jednotky mali dokonca súperiť o to, ktorá bude mať na konte viac zabití. Jednotka, ktorou sa zaoberala BBC, má podľa britského telerozhlasu na konte vyšší počet tiel ako tá, ktorá ju nahradila.

Interná e-mailová korešpondencia, ktorú britskí novinári získali, ukazuje, že vyššie postavení vojaci mali obavy z možného nezákonného zabíjania ľudí v Afganistane, ale napriek zákonnej povinnosti vojenskej polícii nič nenahlásili, aktuality.sk

X X X

Ceny ropy v utorok ráno klesli

Ceny ropy v utorok ráno klesli o takmer dve percentá.

Dôvodmi sú nové blokády v súvislosti s ochorením COVID-19 v Číne, ktorá je najväčším svetovým dovozcom ropy, aj obavy zo spomalenia globálnej ekonomiky. Tieto faktory ovplyvnili výhľad dopytu po palivách.

„Narastajúce obavy z recesie a pokračujúci pomalý dopyt v Číne tlačia ceny ropy nadol, hoci súčasné pomery medzi ponukou a dopytom zostávajú neisté,“ uviedli analytici z poradenskej spoločnosti Eurasia Group v poznámke pre klientov.

Barel (159 litrov) americkej ľahkej ropy West Texas Intermediate (WTI) s dodávkou v auguste sa o 7.17 h SELČ predával po 102,03 USD (101,04 eura). To bolo o 2,06 USD alebo 1,98 percenta menej ako v predchádzajúci deň na konci obchodovania.

Cena septembrového kontraktu na severomorskú ropnú zmes Brent sa znížila o 1,95 USD alebo 1,82 percenta na 105,15 USD za barel, aktuality.sk

X X X

NESCHOPNÝ  FIALA  SI  HRAJE  S  OHNĚM

Expert: Stopka ruského plynu? To by byla konečná pro vládu i Fialovu kariéru.

„Buďme rádi za české předsednictví, protože teď sedíme alespoň částečně uprostřed stolu. Jsme schopni něco vyjednat. Normálně bychom byli spíš v koutě a protlačili naprosté minimum. Teď můžeme získat lepší podmínky od jiných dodavatelských zemí,“ zhodnotil Kubáček současnou situaci.

Podle něj musí nyní vláda neustále jednat s partnery a hledat alternativy, jak ruský plyn nahradit. „Petr Fiala si uvědomuje, že pokud by opravdu nastala situace nula – tedy kompletní stopka – tak to je konečná pro jeho vládu. Češi by tohle neakceptovali. Byl by to konec jeho politické kariéry,“ řekl politolog v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Pravidelná roční údržba plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, odstartovala v pondělí. Někteří západní představitelé se obávají, že Moskva tento plynovod, jenž je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU, již znovu neotevře. To by pro některé evropské státy včetně Česka znamenalo obrovský problém.

Kubáček však nepředpokládá, že by došlo k úplnému zastavení. „Kdybych si měl vsadit, tak 22. července, kdy se bude řešit, jestli se ty kohouty zase spustí, tak pojedou na 30 až 40 procent. Bude to takové klasické Putinovo řešení: Nemůžete říct, že to blokujeme, ale doženeme vás k novému vyjednávání a ústupkům,“ vysvětlil politolog.

  X X X

USKROMNÍ SE  I  SIKELA?  VZDÁ  SE  STO  TISÍCOVÉHO  PLATU  A  DÁ  TO  CHUDÁKŮM?

Síkela: Pokud dojde k zastavení dodávek plynu do Evropy, budeme muset vyzvat lidi, aby se uskromnili

Rusko od pondělí pozastavuje přepravu plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1 kvůli údržbě potrubí. Jaké krizové scénáře má ministerstvo průmyslu připravené, pokud se kohouty neotevřou, jak se obává Německo? „Abychom udrželi průmysl v chodu, což potřebujeme, zejména jeho klíčové části, tak samozřejmě bychom museli vyzvat i obyvatelstvo, aby se do určité míry uskromnilo,“ řekl Radiožurnálu ministr Jozef Síkela.

 x Jaký by byl další postup, kdyby ruský plyn do Evropy už za 10 dní znovu nezačal proudit? Jak rychle by se začal vypínat průmysl?

Samozřejmě by se nezačal vypínat hned, protože máme dostatek plynu v zásobnících, kde je k dnešnímu dni téměř 75 procent maximální kapacity. Zároveň jsme zajistili i možnost dovozu zkapalněného zemního plynu tím, že jsme si pronajali téměř třetinu ročních potřeb naší země v plovoucím terminálu v Nizozemsku, který začne fungovat zřejmě už od září nebo od 1. října.

x  Uvažujete o tom, že byste museli omezit také domácnosti?

Pokud by došlo k zastavení dodávek plynu do Evropy, tedy kdyby se ukázalo, že odstávka nebyla technická, ale že je to zase jeden z dalších útoků agresora Putina v nevyhlášené energetické válce, kterou proti Evropě vede, tak by nás určitě nečekal příjemný podzim ani zima, protože bychom museli spotřebu plynu dramaticky regulovat. A abychom udrželi průmysl v chodu, což potřebujeme, zejména jeho klíčové části, tak samozřejmě bychom museli vyzvat i obyvatelstvo, aby se do určité míry uskromnilo.

x Zkapalněný plyn už letos? Za kolik milionů to bude?

Zmínil jste plovoucí zásobníky na zkapalněný zemní plyn. Německo plánuje hned několik těchto terminálů, jaká je reálná šance, že by z těch německých mohlo profitovat i Česko?

Dovolil bych si vás opravit, nejsou to zásobníky, ale terminály. To znamená, že jde o zařízení na to, že zkapalněný, na sto osmdesát stupňů zmražený zemní plyn přivezete, napojíte ho na terminál, kde je uveden do plynného skupenství a je trubkami poslán někam dál. Ta zařízení nejsou určena ke skladování, ale ke zpracování. Pokud se jedná o terminály, které připravuje Německo, tak to jsou pevné terminály, z nichž většina bude hotová až za dva roky, někdy v roce 2025.

Samozřejmě s Německem jednáme o pronájmu kapacit, případně i o kapitálové účasti v těchto terminálech. Ale právě proto, že budou hotové až za dva tři roky, tak jsme si pronajali v dokončovaném plovoucím terminálu v Nizozemsku kapacitu tří miliard kubíků tak, abychom mohli zkapalněný zemní plyn dovážet už v letošním roce.

x Ve čtvrtek by měla sněmovna schvalovat takzvaný úsporný tarif, ve kterém na pomoc firmám a domácnostem vláda vyhradí 66 miliard korun, právě kvůli rostoucím cenám energií. Jak bude přesná podoba úsporného tarifu vypadat?

Přesná podoba bude stanovena až konečnou vyhláškou vlády. Není úkolem ministerstva průmyslu a obchodu stanovovat sociální a fiskální rozměr konečného opatření. To, co jsem připravil já se svým týmem, je v podstatě legislativní nástroj, je to takový nákladní vozík, který je velmi flexibilní, protože na něj můžete naložit příslušnou míru pomoci.

My jsme řekli, že v rámci úsporného tarifu budeme alokovat zhruba dvacet sedm miliard a konečná podoba, pokud by tedy nedošlo k nějaké další změně, a já předpokládám, že nedojde, tak bude taková, že každá domácnost podle druhu spotřeby, ať už je to plyn, nebo elektřina, tak podle příslušného tarifu dostane finanční kompenzaci nebo úsporu či podporu.

Bude to fixní částka a na každé domácnosti bude, jak bude nakládat s energiemi. Tedy jestli jí ta částka pokryje více spotřeby, když bude šetřit, anebo méně spotřeby, když šetřit nebude. To je základní teze. Předběžný nástřel podpor v rámci jednotlivých tarifů v tisku i na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu proběhl v dostatečné míře a znamená to, že ve velmi pozitivním případě si nějaká domácnost může sáhnout až na dvacet tisíc korun.

X X X

Reuters: Na Ukrajině se láme chleba. Je jasné, že Rusko se Ukrajiny nevzdá. Ukrajina vždycky patřila k Rusku. Zelenskyj dnes zbytečně ženě Ukrajince na smrt. Mnozí už odmítají bojovat

Pokud Kremlu nepomůže ani masivní nasazení záložáků, které požene na jatka, prohraje i doma, nejen ve světě.

Už 138. den zuří na Ukrajině válka. Strašná válka, jež ani zdaleka nekončí. Pozorujeme ruskou zběsilost, surovost, ničení sousední země, ale spolu s tím vidíme také ruský neúspěch. Putin zřejmě dosáhl opaku, něčeho, co nechtěl, mobilizoval Ukrajinu, ale i Západ a další státy. Situace, v níž se Rusko vinou Putina ocitlo, je zvláštní. V něčem odráží sílící stav, který pozorujeme dlouhou dobu i u nás doma, v Evropě, ve Spojených státech i jinde – převracení hodnot.

 Rusko se stalo největším převracečem, může sloužit jako ukázka naprosté absurdity. Putin a spol. postavili realitu na hlavu, tvrdí – a podle některých si to i ruský prezident myslí -, že je Rusko napadeno a že se útokem na Ukrajinu pouze brání. V menším měřítku máme totéž doma a mají to i v Americe – trumpismus. Jen v Rusku je to vyhnáno daleko za dosavadní známou mez. Máte dojem, že putinovské Rusko jako by usiluje vnutit ty své naruby převrácené hodnoty celému světu. Zařídit, aby lež byla pravda, a naopak, aby se pravda stala lží.

Dobře se to dalo pozorovat při nedávném summitu zemí G20 na Bali. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se ocitl v izolaci pro Rusko nyní zcela typické: deset z dvaceti zemí G20 zavedlo proti Rusku sankce, s Lavrovem jejich diplomaté nemluvili, Rusko nikdo z přítomných přímo nepodpořil. Tomu se říká diplomatická katastrofa, mezinárodní porážka Ruska. Ruská administrativa si to zřejmě uvědomuje, proto po summitu lhala, že Lavrov izolován nebyl.

K válce na Ukrajině však ruský ministr zahraničí na Bali sdělil toto: „Nebyli jsme to my, kdo opustil všechny souvislosti, byly to Spojené státy. To je vše, co mohu říci. A nikomu nebudeme navrhovat schůzky. Pokud nechtějí mluvit, je to jejich volba.“ Když sledujete válku na Ukrajině – a sleduje ji obrovské množství lidí po celém světě – vidíte jasně jednu věc: to Rusko „opustilo všechny souvislosti“.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady, bývalý ruský premiér a bývalý prezident Dmitrij Medveděv 6. července zase svět varoval na síti Telegram před snahou postavit Rusko před soud za jeho invazi na Ukrajině: „Myšlenka trestat zemi, která má největší jaderný potenciál, je sama o sobě absurdní. A potenciálně ohrožuje existenci lidstva. Ale teď bych se rád vyjádřil k něčemu jinému. Totiž, kdo křičí, že je třeba uspořádat soud s Ruskem a zapojit do toho nadnárodní orgány? Kdo je ten odvážlivec či idiot?“

Čech Rusku může jen těžko rozumět

Dmitrij Medveděv pokračoval: „Velekněz je všem známý. A odvedl velmi dobrou práci, aby zaséval chaos a devastaci po celém světě pod zástěrkou pověstné ‚pravé demokracie‘. Umí brutálně a primitivně vnutit svou vůli za použití peněz, bezcharakterních vazalů, které nazývá ‚spojenci‘, a zbraní nejvyšší kvality.“ – Velmi podobná úvaha, jakou nabídl na Bali Lavrov. Viníkem jsou USA a spojenci. Viníkem je demokracie. A hodně, hodně Rusku vadí ty „zbraně nejvyšší kvality“.

Zvenčí to vypadá jako šílená křeč, skoro se tomu nedá rozumět. Myslím, že občan mnohem menšího národa, jako jsme my, Češi, to vlastně nemůže tak úplně pochopit. Protože chce věřit, že i lhář ví, že lže, a že pokud lže stát, pak prostě musí vědět, že lže. Ale možná se v tom pleteme, možná Putin a spol. propadli lži tak, že ji mají za pravdu. Ostatně je v tom podporují i ruští představitelé pravoslavné církve, mají to tedy dokonce „posvěcené“.

Ta křeč, to podivné politické šílenství, pokračuje i v průběhu ukrajinské války. Putin určitě ví, že na Ukrajině prohrává, protože ji bleskově nedobyl, protože trvá už 138 dní, protože tam ztratil obrovské množství vojáků a vojenské techniky. Zjevně potřebuje aspoň něco, co by se podobalo úspěchu, co by se dalo doma prodat jako úspěch. Dělá to typickou ruskou metodou, narve tam co nejvíc vojska, protože ví, že teď se láme chleba. Ne v únoru, když to začalo, ne později, když se musel stáhnout od Kyjeva, ale nyní. Právě proto, že se Rusko propadlo do hluboké, dosud nepoznané izolace.

Podle britského ministerstva obrany jsou z celé ruské země přesouvány záložní síly a kumulují se poblíž Ukrajiny. Putin pravděpodobně chystá další masivní ofenzivu. Podle Britů využívá velká část ruské pěchoty k přesunům transportéry MT-LB, které většinou doposud ležely někde ve skladech. Údajně jsou vojáci vyzbrojeni zastaralým nebo nevhodným vybavením. Ale to je jedno, bude jich mnoho a povalí se na Ukrajince. Putin zoufale potřebuje aspoň nějaký úspěch.

Vraždění civilistů, bombardování škol a nemocnic, to není úspěch

Ví, že vraždění civilistů, shazování raket na školy a nemocnice, na civilní paneláky tím úspěchem není. Potřebuje kus zničeného ukrajinského území ovládnout. Je to naprosto šílený postup, zoufalý postup, ale Putin zřejmě hraje už i sám o sebe. Pokud mu nepomůže ani masivní nasazení záložáků, které požene na jatka proti „zbraním nejvyšší kvality“, prohraje i doma, nejen ve světě. A s ním prohraje celá jeho vraždící, hodnoty převracející parta.

Proto se teď láme chleba. Putina Ukrajina stála už strašně moc. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak minulý týden uvedl, že od zahájení invaze na Ukrajinu Rusko přišlo o 115 000 vojáků, číslo zahrnuje mrtvé i zraněné, nelze ho však ověřit z nezávislých zdrojů. Podoljak: „Ztráty armády Ruska za 132 dní války činí 115 000 mrtvých a zraněných. Armádní jednotky ztratily na 36 000 a soukromé vojenské společnosti až 12 000 lidí. Ostatní jsou zranění.“ Vojsku proruských separatistů na Donbasu podle něj „zbývá 25 až 35 procent živé síly“. – Pak je pochopitelné, proč Putin stahuje záložníky z celého Ruska.

Nevíme, jak jsou na tom Ukrajinci, jak velké ztráty mají oni. Podle Podoljaka v bojích ve východoukrajinském Donbasu umírá každým dnem 100 až 200 ukrajinských vojáků, oznámil to minulý měsíc. Zároveň se hodně píše o tom, že ukrajinské armádě dochází munice. Na druhou stranu však dostává špičkové, moderní západní zbraně.

My se na události díváme prizmatem naší, české situace. Obáváme se podzimu a zimy, sledujeme obří množství dezinformací, vnímáme rostoucí domácí nespokojenost. Je pro nás těžké pozorně vnímat, co se děje na Ukrajině, v Rusku. Měli bychom ale vědět, že Putin musí být zoufalý, nedaří se mu ani tažení proti Ukrajině, ani převracení hodnot, které cpe světu. Počet mrtvých a zraněných Rusů mu zase nepomůže doma. Stejně tak mu škodí západní sankce. Pokud Medveděv mluví o mezinárodním tribunálu, před kterým by mohlo ruské vedení stanout, je jasné, čeho se Kreml obává, co řeší.

Chleba se láme i na Západě. Po prvotním únorovém úděsu z ruské agrese přichází zvyk, únava, soustředění se na sebe, na naše potíže a bolesti. Slyšíme řeči o „míru“, jehož by se dalo dosáhnout jedině tak, že Ukrajina a Západ ustoupí Putinovi. Ale západní politici – a nejen oni – už vědí, co je Putin zač, antisvětový politik, prezident lži, prezident smrti, prezident obklopený lháři, vrah obklopený vrahy. Člověk, se kterým nelze jednat.

Existuje jen jedna cesta, porazit ho na Ukrajině. A porazit ho i nás doma. Porazit lidi jako Babiš a Okamura, kteří ukrajinskou válku surově využívají ke svému prospěchu.

X X X

USA,  BLINKEN,  PONECHALI  UKRAJINU  OSUDU,  NEDCHTĚJI  JEDNAT  O  UKONČENÍ  VÁLKY

Blinken se nechce bavit s Lavrovem. Chyba, naznačují analytici

Americký ministr zahraničí Antony Blinken si udržuje odstup od svého ruského protějšku Sergeje Lavrova. Šéf americké diplomacie své počínání odůvodňuje tím, že Rusko nemá o diplomatická jednání zájem. Analytici ovšem podotýkají, že komunikovat je třeba. I proto, že USA mají v očích Ruska jinou váhu než evropské země.

„Problém je toto: Nevidíme v současnosti žádné známky, že by Rusko bylo připraveno zapojit se do smysluplné diplomacie,“ vysvětlil Blinken novinářům svůj postoj vůči svému ruskému protějšku na sobotní tiskové konferenci.

„Pokud však uvidíme, že Rusko je připraveno zapojit se do jednání a ukončit tuto válku, samozřejmě se do toho zapojíme i my,“ doplnil šéf americké diplomacie. Blinken zdůraznil, že před zahájením invaze na Ukrajinu strávil spoustu času jednáním s Rusy. Většinu z něj se snažil vyvrátit obavy Moskvy, že NATO a Ukrajina nějakým způsobem představují pro Rusko hrozbu.

Blinken s Lavrovem spolu naposledy hovořili v lednu v Ženevě. Už na schůzce G20 na Bali, které se oba ministři účastnili, se již podle nejmenovaného diplomatického zdroje agentury Reuters Blinken odmítl s Lavrovem setkat.

Ruský ministr zahraničí tehdy opustil jednání předčasně. Rusko bylo totiž předmětem ostré kritiky ze strany západních států. Ty jej obviňovaly z rozpoutání války a blokaci ukrajinských přístavů a tím ohrožování globálních dodávek obilí. Lavrov z jednání odešel během proslovu německé ministryně zahraničí Annalene Baerbockové. Co se týče odsouzení ruské invaze, tehdy se na setkání podle ní sešlo 19 států proti jednomu, i když rozpory ohledně sankcí uvalených na Rusko přirozeně existovaly.

„Ministr Lavrov odešel předčasně možná proto, že vzkaz byl tak krystalicky jasný,“ vyjádřil se tehdy Blinken k odchodu svého ruského protějšku. „Skutečnost, že se ruský ministr rozhodl ani nezúčastnit zasedání o nedostatku potravin a že celé odpoledne slyšel od celé skupiny G20 o ruské agresi a o nutnosti zastavit blokádu Oděsy, je také myslím významná,“ dodal.

Ruský šéf diplomacie obratem obvinil západní státy z rusofobie. „Pokud si Západ nepřeje, aby proběhly rozhovory, ale žádá, aby Ukrajina porazila Rusko na bitevním poli, pak se Západem možná není o čem diskutovat,“ řekl Lavrov.

Blinken zřejmě nechce s Lavrovem komunikovat proto, že to považuje za nevhodné vzhledem k probíhající násilné válce, uvádí list The Washington Post. Odrazují jej pravděpodobně i neúspěšné pokusy evropských státníků o mírovou komunikaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, především pak francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,

„Řada dalších zemí v posledních měsících jednala s Ruskem a hlásí totéž: nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko bylo připraveno zapojit se do diplomacie,“ odkázal na zahraniční představitele sám Blinken.

Je potřeba komunikovat, tvrdí analytici

Podle analytiků ale je potřeba brát v potaz skutečnost, že USA mají v očích Moskvy jinou váhu než ostatní země. „Pokud nejsou přítomny Spojené státy, není to v myslích Rusů seriózní konverzace,“ podotýká bývalý náměstek ministra zahraničí Jeremy Shapiro.

USA jsou největšími dodavateli vojenského a humanitárního materiálu Ukrajině a nejsilnější vojenská mocnost v NATO. Kreml opakovaně naznačuje, že Kyjev a NATO jsou loutky v rukách Washingtonu.

Podle Tomase Shannona, bývalého vysoce postaveného diplomata na ministerstvu zahraničí, je nutné s Ruskem komunikovat. „Prvním krokem je otevření komunikačních kanálů, kde můžete odhadovat, co váš protivník hledá. Nemůžete to vědět, pokud to nezkusíte,“ dodává.

V části amerických diplomatických kruhů je Lavrov chápán jako poměrně nevýznamná figurka postrádající rozhodovací pravomoc. „Je pravda, že Lavrov nerozhoduje, ale je to prostředník, který věrně odráží pozici Kremlu,“ přiznává Shapiro. „Nesetkali byste se s Lavrovem, abyste s ním uzavřeli dohodu, ale pokud chcete pochopit, kde Rusové stojí. Pokud chcete diskrétně poslat zprávu Putinovi, je to váš muž,“ dodává někdejší náměstek.

Během gruzínsko-ruské války byla tehdejší ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v kontaktu s Lavrovem, stejně tak Obamův ministr zahraničí John Kerry po ruské anexi Krymu. „Úkolem ministra zahraničí je mluvit s přáteli a nepřáteli, aby zjistili, co lze vyjednáváním získat,“ zdůrazňuje Shapiro.

Na nižších patrech americké politiky však rozhovory pobíhají. Poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan v březnu mluvil se svým ruským protějškem, v květnu telefonní rozhovor s Rusy vedli též nejvýše postavený americký generál Mark Milley i ministr obrany Lloyd Austin.

Ruští činitelé přesto vyjadřují frustraci. Reportér listu Politico zaslechl ruského ambasadora ve Washingtonu Anatolije Antonova, jak si stěžuje bývalému zvláštnímu vyslanci USA pro Afghánistán Zalmayi Khalilzadovi na nedostatek kontaktů mezi Ruskem a USA a srovnal současnou situaci s kubánskou krizí, během níž komunikační linky fungovaly.

X X X

NACIONALISTÉ  UKRAJINY  ZAVRAŽDILI  PŘES  10  TISÍC  POLÁKŮ

Polsko si připomnělo masakry spáchané Ukrajinci. Duda vyzval k odsouzení vražd civilistů

Polští vrcholní představitelé si v pondělí připomněli výročí masakrů, při nichž ukrajinští nacionalisté za druhé světové války povraždili v oblasti Volyně desetitisíce Poláků. Informovala o tom agentura AP. Krveprolití, které Polsko považuje za genocidu, je rušivým prvkem v jinak blízkých vztazích Varšavy a Kyjeva.

Polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki při pietních akcích Dne památky obětí genocidy uvedli, že právě nyní je správný čas odsoudit vraždění polských civilistů Ukrajinci za druhé světové války a těsně po ní a zřídit obětem řádné hroby.

„Nechť tato pravda poslouží jako základ (…) pro nové vztahy mezi našimi národy a společnostmi,“ řekl Duda. „Naše národy i naše státy do budoucna velmi potřebují, aby dokázaly přeměnit slabost v sílu,“ dodal.

 Polsko patří mezi největší spojence Ukrajiny v její nynější obraně proti ruské invazi a tvrdí, že Ukrajinci bojují i v zájmu Polska. Od zahájení ruského útoku 24. února našly v Polsku útočiště miliony ukrajinských uprchlíků. Varšava poskytuje Kyjevu politickou podporu, zbraně i trasy pro vývoz ukrajinského obilí.

Násilnosti z let 1942 až 1945 však zůstávají sporným bodem. Během desetiletí pod nadvládou Moskvy bylo toto téma tabu a příslušníci obou národů o něm dodnes diskutují jen obtížně.

Přes 100 tisíc zavražděných Poláků

Podle historiků více než 100 000 Poláků, včetně žen a dokonce i nejmenších dětí, zahynulo rukou svých ukrajinských sousedů při nacionalistickém běsnění v oblasti, která tehdy ležela v jihovýchodním Polsku a dnes je většinou součástí Ukrajiny.

 Násilnosti vyvrcholily 11. července 1943 takzvanou krvavou nedělí, kdy bojovníci Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) provedli koordinované útoky na zhruba 150 polských vsí, kde zahynulo přes 10 000 Poláků.

Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vesnicím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.

Polsko zavedlo památný den v roce 2016 a trvá na tom, že tyto události představovaly genocidu. Toto slovo použili ve svých projevech jak Duda, tak Morawiecki. Podle Ukrajiny byli členové OUN bojovníci za nezávislost.

Oba polští představitelé uvedli, že nechávat tuto ránu nezahojenou by v dnešním těžkém čase obě sousední země pouze rozdělovalo a v konečném důsledku by sloužilo cílům Moskvy.

X X X

Erdogan vyzval Putina, aby umožnil humanitární dodávky na sever Sýrie

„Erdogan v telefonickém rozhovoru s Putinem zdůraznil význam, který přikládá rozšíření přeshraničního mechanismu v Sýrii,“ uvedl úřad tureckého prezidenta. Rusko minulý týden v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která měla zajistit roční prodloužení dodávek humanitární pomoci na sever Sýrie přes přechod na turecké hranici. Povolení pro dodávky humanitární pomoci na severozápad Sýrie vypršelo v neděli.

Přechodem Báb al-Hava proudily humanitární zásoby bez souhlasu syrské vlády. Právě s tím Rusko jako spojenec Damašku nesouhlasí. Podle něj má humanitární pomoc procházet Damaškem, který nad ní má mít kontrolu.

Putin a Erdogan spolu hovořili také o koordinaci úsilí ve vývozu obilí a bezpečnosti plavby v Černém moři. Podle Kremlu se telefonát uskutečnil v rámci příprav na rusko-turecký summit, který se má konat v nejbližší budoucnosti.

X X X

Putin zkrátil Ukrajincům cestu k ruskému občanství. Nemusí dokládat pobyt

Pro Ukrajince je od pondělí snazší stát se ruskými občany. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který jim získání ruského občanství usnadňuje. S odvoláním na vládní webové stránky o tom informovala agentura TASS. Možnost zjednodušeného postupu při podání žádosti měli dosud jen obyvatelé samozvaných separatistických proruských útvarů na východě Ukrajiny, později i okupovaných území na jihu země.

Ukrajinci podle nového dekretu mohou požádat o ruské občanství, aniž by splnili řadu podmínek, které Rusko vyžaduje od jiných zájemců. Nemusí tak doložit předchozí pětiletý pobyt v Rusku ani úspěšné složení testu z ruského jazyka.

Zjednodušený postup při podání žádosti o ruské občanství měli dříve povolený pouze obyvatelé separatistických útvarů Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu z 24. února obsadilo i území na jihu sousední země, zejména v Chersonské a Záporožské oblasti. I obyvatelé těchto okupovaných území dostali možnost zjednodušeně zažádat o ruské občanství, kterou nyní mají už všichni obyvatelé napadené země.

X X X

Zeman dostal od izraelského prezidenta vyznamenání, omluvil se za Lipavského

„Mým celoživotním posláním je podpora státu Izrael,“ řekl prezident Miloš Zeman, když se na Hradě spolu s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem sešel s několika lidmi, jimž se podařilo přežít holocaust. Od Herzoga pak dostal Zeman nejvyšší izraelské vyznamenání, medaili prezidenta Státu Izrael. Před tím se mu omluvil za ministra zahraničí Jana Lipavského.

„Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá,“ ocenil Zemana Herzog. „Je dobře, že v čele vaší země stojí takový prezident, který je opravdovým přítelem naší země,“ řekl při setkání obou prezidentů s několika přeživšími holokaustu.

Prezidenti odsoudili protiizraelskou rezoluci

Zeman se omluvil izraelskému prezidentovi za ministra zahraničí Jana Lipavského kvůli tomu, že se Česko nepřipojilo k odmítnutí protiizraelské rezoluce komise Rady OSN pro lidská práva.

Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.

Ministr zahraničí Jan Lipavský se ohradil proti tomu, že se za něj prezident Miloš Zeman omlouvá Izraeli. „Platí, ze ČR je v rámci EU jedinou zemí, která na jednáních v OSN dlouhodobě konzistentně a důrazně prosazuje, aby se snížila proti-izraelská agenda v OSN, zredukoval se počet předkládaných rezolucí a jejich jazyk byl více faktický a vyváženější. Ohledně vyšetřovací komise k porušování lidských práv v Izraeli a v Palestině byla Radou pro lidská práva zřízena v květnu 2021. ČR hlasovala proti a vystoupila s národním vysvětlujícím prohlášením. Tato pozice ČR platí i nadále a nic se na ní nemění. V OSN i vůči partnerům jsme čitelní a srozumitelní.

Rezoluci podle Zemana oba prezidenti v pondělí odsoudili. Zeman na tiskové konferenci, na níž nebyly připuštěny žádné otázky, uvedl, že obdržel protestní dopisy několika organizací. „Chtěl bych se proto jako hlava českého státu za tento postoj omluvit,“ řekl Miloš Zemana.

Lipavského již dříve odsoudil. „Dokázal, že není na svém místě, tím, že vyvolal krizi v našich vztazích s Izraelem,“ řekl na konci června v rozhovoru pro MF DNES. Český prezident dlouhodobě patří k nejvíce proizraelsky vystupujícím politikům a prosazuje také například přesun české ambasády z
Tel Avivu do Jeruzaléma.

Do Prahy izraelský prezident dorazil se svou manželkou. Na Pražský hrad zamířili po návštěvě Starého židovského hřbitova a nejstarší synagogy v centru hlavního města i setkání se členy pražské židovské komunity.

„Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí,“ řekl také Zeman. Po setkání obou hlav státu a jejich manželek se sešly i národní delegace, přičemž v té české byli i ministryně obrany Jana Černochová, ministr spravedlnosti Pavel Blažek a ministr dopravy Martin Kupka.

Slavnostní košer oběd na Hradě

Zeman pro Herzoga na Pražském hradě uspořádal ve Vladislavském sále slavnostní košer oběd za účasti zhruba 140 lidí. Pozváni byli zástupci židovských obcí, vysocí státní úředníci nebo lidé z byznysu, kteří mají napojení na Izrael. Herzog na něm Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání.

 Prezident republiky Miloš Zeman v pondělí dne 11. července 2022 ve Vladislavském sále Pražského hradu obdržel z rukou prezidenta Státu Izrael Isaaca Herzoga nejvyšší vyznamenání, Medaili Prezidenta Státu Izrael. https://t.co/ESEZgIvo1k

Herzog se pak setkal i s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou, šéfem Senátu Milošem Vystrčilem i premiérem Petrem Fialou.

Herzog pozval premiéra Fialu do Izraele

Podle českého premiéra mluvili o vynikajících vzájemných vztazích a jak je můžeme dále rozvíjet například v oblasti obrany, průmyslu, obchodu a výzkumu.

„Dohodli jsme se také, že v co nejbližší době proběhne mezivládní setkání obou zemí. Pan prezident mě pozval na návštěvu Izraele,“ napsal Fial na Twitteru. S Herzogem se shodl i na posilování vztahu mezi Evropskou unií a Izraelem. Během předsednictví Česka v Radě EU se česká vláda plánuje věnovat i boji proti antisemitismu a vzdělávání o holokaustu.

Herzogův program zakončila večeře spolupořádá Česko-izraelskou smíšenou obchodní komorou.

Izraelský prezident byl v Česku naposledy v říjnu 2015, kdy do Prahy přiletěl Herzogův předchůdce Reuven Rivlin. I Jicchak Herzog už jednou v České republice byl, a to se svým otce Chajimem Herzogem, který byl prezidentem Izraele v letech 1983 až 1993.

x x x

Evropské unii klesá populace, největší úbytek má Itálie, říkají statistiky

Počet obyvatel Evropské unie loni klesl ze 447 milionů na 446,8 milionu. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat při příležitosti Světového dne populace. Jde o druhý meziroční pokles za sebou. Celkový počet lidí na planetě přitom stále roste. Ještě letos by měla podle OSN světová populace prolomit hranici osmi miliard.

Po prvním poklesu v roce 2020, způsobeném pandemií covidu-19, se evropská populace znovu zmenšila i loni. Negativní přirozenou změnu, kdy více lidí zemře, než se narodí, přitom nestačila vykompenzovat ani pozitivní bilance takzvané čisté migrace. I loni pravděpodobně celkovou negativní bilanci ovlivnila pandemie. Podle evropských statistiků v roce 2020 v EU zemřelo o 531 tisíc lidí více než v roce 2019. Loni pak v unii zemřelo o 113 tisíc lidí více než předloni.

Počet obyvatel v zemích dnešní EU dlouho rostl, ze 354,5 milionu v roce 1960 na zmíněných 446,8 milionu k 1. lednu 2022, což znamená nárůst o 92,3 milionu. Rychlost růstu se v posledních desetiletích postupně zpomalovala: Například v období let 2005 až 2022 počet obyvatel EU rostl v průměru 0,7 milionu. Během 60. let počet obyvatel rostl v průměru o tři miliony ročně.

Počet obyvatel jednotlivých členských států EU je značně rozličný. Zatímco na Maltě žije zhruba půl milionu lidí, v Německu jich je 83,2 milionu. V Německu, Francii a Itálii žije 47 procent celkové unijní populace.

Dohromady deset zemí EU loni zaznamenalo úbytek počtu obyvatel, nejvíce Itálie (o 253 100). Naopak Francie zaznamenala největší nárůst (o 185 900).

Evropská unie jde v populačním vývoji zatím proti globálnímu trendu. Podle aktuální zprávy OSN o světové populaci by však měl přestat počet lidí na planetě růst a stabilizovat se na úrovni kolem 10,4 miliardy v 80. letech tohoto století. Hranice deseti miliard by měla být podle „prostředního“ scénáře pokořena v roce 2059, načež by se měl vývoj víceméně ustálit.

Ještě letos k 15. listopadu by měl počet lidí na Zemi dosáhnout osmi miliard, což je o miliardu více než v roce 2010, o dvě miliardy více než v roce 1998 a o 5,5 miliardy víc než v roce 1950.

X X X

Slováci jsou zklamaní z demokracie. Žádný slovenský politik nemá vyšší důvěru než nedůvěru, říká sociolog Vašečka.

Slovenské vládní koalici hrozí rozpad. Opakující se neshody vyústily v ultimátum vládní strany SaS, jejíž šéf Richard Sulík odmítá nadále sedět ve vládě s expremiérem a ministrem Igorem Matovičem (OĽaNO). „Vychází to z poznání všech aktérů slovenské politiky, že s ním není možné vládnout. Je to člověk, který vykazuje známky narcistních poruch a který není připravený pracovat týmově,“ říká pro Český rozhlas Plus slovenský sociolog Michal Vašečka.

 Poukazuje na to, že Matovič je podle průzkumů nejneoblíbenější a nejméně důvěryhodný slovenský politik.

„Předběhl i předsedu extremistické ĽSNS Mariana Kotlebu a bývalého premiéra Roberta Fica. Je nedůvěryhodný pro 88 procent obyvatel, podařilo se mu něco nevídaného: prozápadně a liberálně orientovaní lidé se shodnou se slovenskými fašisty, že je nepřijatelný. To se ještě nikomu nepodařilo,“ glosuje.

Matovičova strana za svým předsedou ale stále stojí a tvrdí, že Sulík pouze hledá záminky pro odchod z koalice. Vašečka připomíná, že kvůli poslancům SaS v roce 2011 padla vláda Ivety Radičové a Sulík se prý snaží, aby mu nezůstal černý Petr.

„Je otázka, zda mu to vyjde. Část společnosti je z Matoviče tak zklamaná, že mu vyjadřuje podporu, ale zároveň je velká část vyděšená z toho, že by se teoreticky mohly vrátit časy, kdy na Slovensku vládl Robert Fico. Celá společnost je rukojmím nikoli sporu Sulíka a Matoviče, ale spíš Igora Matoviče,“ podotýká.

Konec osvícenství

Matovičovi podle Vašečky nejenže chybí vzdělání pro funkci ministra financí, ale ani se nedokázal obklopit lidmi, kteří by mu radili. „Je dobrým představitelem lidí, kteří mají pocit, že i bez vzdělání věcem rozumějí nejlépe. Bohužel tyto pocity takzvaně obyčejných lidí přinesl do vysoké politiky,“ uvádí.

„OĽaNO je velmi nestandardní strana a on je spíš jejím majitelem než předsedou. Lidé očekávali, že se najdou uvnitř strany tací, kteří se mu postaví, ale nestalo se tak. Ani premiér Eduard Heger nevyužil příležitost se Matoviče zbavit, nebo si s ním minimálně věci vyjasnit,“ doplňuje.

„V zemi sílí euroskeptické nálady i obliba konspiračních teorií, které zasahují více než polovinu populace.“

Michal Vašečka

Sociolog vysvětluje, že na Slovensku panuje vysoká míra nedůvěry v instituce a v politiku, která je jedna z nejvyšších v celé Evropské unii. „Žádný slovenský politik nemá vyšší důvěru než nedůvěru. Dokonce už ani prezidentka Zuzana Čaputová,“ poznamenává.

„Lidé vůbec nedůvěřují systému. Zklamal je ten demokratický. To je hrůzostrašný odkaz, který se nepochybně bude materializovat v příštích volbách,“ doplňuje s tím, že s demokracií je nespokojených 69 procent obyvatel ve srovnávání s 35 procenty v Česku a devíti procenty v Dánsku.

V zemi rovněž sílí euroskeptické nálady i obliba konspiračních teorií, které zasahují více než polovinu populace. Vašečka se dokonce zamýšlí nad tím, zda slovenská společnost nevede boj se samotnými hodnotami osvícenství:

„Je to boj se svobodnou a otevřenou společností, liberální demokracií, která té rurální populaci v mnohém nevyhovuje a vymezuje se proti ní,“ uzavírá Vašečka.

X X X

Nejsem oligarcha. Svá média předám státu, hlásí ukrajinský miliardář Achmetov

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov v pondělí oznámil, že veškerý svůj mediální byznys v hodnotě desítek miliard korun předá státu. Kvůli ruské invazi jej totiž nedokázal prodat za tržních podmínek v půlroční lhůtě. Tu vymezil loni přijatý zákon, který má kvůli národní bezpečnosti omezit vliv oligarchů na Ukrajině.

„Tento týden se Media Grupa Ukrajina vzdá ve prospěch státu všech licencí na pozemní a družicové televizní vysílání a licencí pro tištěná média. Ukončíme také činnost internetových médií,“ uvedl Achmetov. Rozhodnutí označil za vynucené. Zdůraznil, že „nebyl, není a nebude oligarchou“, ale je největším soukromým investorem v zemi.

Achmetovovo mediální podnikání podle jeho vyjádření zahrnovalo mimo jiné deset televizních stanic. Do médií investoval více než 1,5 miliardy dolarů (asi 36,6 miliardy korun) a zaměstnává zde na čtyři tisíce lidí.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak označil miliardářovo rozhodnutí za „důstojný příklad“ toho, že „zákon platí pro všechny“ a že vztahy mezi státem a byznysem mají být založeny na transparentnosti a odmítání zákulisních čachrů.

Achmetovovo mediální podnikání zahrnuje celostátní televizi Ukrajina, celostátní zpravodajskou televizi Ukrajina 24, tematické televize věnované mládeži, sportu a zábavě, dále regionální televize, produkční společnosti či server Segodňa, připomněl list Ukrajinska pravda.

Achmetovovy televize mají miliony diváků, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. „Odchod Rinata Achmetova z mediálního podnikání byl natolik nečekanou novinkou, že je teď těžké zformulovat četné otázky, které toto rozhodnutí vyvolalo, natož na ně dát odpovědi,“ píše BBC v komentáři.

Za příčinu odchodu Achmetov označil skutečnost, že začal platit zákon proti oligarchům, ale podle komentáře je velice těžké v to uvěřit, protože existovaly alternativní možnosti: kupříkladu exprezident Petro Porošenko předal své televize do rukou pracovních kolektivů. Obsah se nijak nezměnil, ale formální výhrada padla, uvedl komentátor BBC.

„Co se dál stane s Achmetovovou mediální říší, hlavně jeho televizemi?“ ptá se komentář. Momentálně podle něj televizní trh na Ukrajině chybí, všechny celostátní stanice vysílají stejný telemaratón, jehož program určují úřady. „Ale jednou válka skončí,“ píše BBC a ptá se, zda pak začne toto mediální impérium pracovat pro nynější režim, který před válkou za jeden z hlavních problémů označoval, že mu chybí vlastní média.

Otázkou je podle komentáře i osud čtyř tisíc pracovníků mediální skupiny, protože není jisté, zda Achmetov předá státu spolu s licencemi i pracovní smlouvy. Zmizí evropský fotbal z ukrajinských obrazovek? ptá se BBC s tím, že poslední otázka je asi nejmenší z problémů, které stojí před ukrajinským televizním trhem, Rinatem Achmetovem a vůbec Ukrajinou.

X X X

Wollner zastavil reportáž o kauze Lysolaje, napsal Šlachta. Novinář ho žaluje

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta obvinil šéfredaktora reportážní publicisticky ČT Marka Wollnera, že zastavil reportáž o kauze Lysolaje. Wollner v pondělí oznámil, že na Šlachtu podá žalobu. Rozhodl jsem se tak po poradě s právníkem, napsal. Šéf Přísahy na sociální sít k příspěvku umístil fotku, na které Wollner sedí vedle jednoho z obviněných v korupční kauze Petra Hlubučka.

„Tohle si tady odložím. Ale že jim to spolu sluší. Pojďme si počkat na vyjádření pana generálního ředitele ČT, kterému jsem poslal dotazy k zastavení celé kauzy o Hlubučkovi právě panem Wollnerem,“ napsal bývalý ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta na konci června na svůj twitterový účet.

Wollner měl podle Šlachty v pořadu Reportéři ČT zastavit dokončení reportáže, která pojednávala o developerském projektu v Lysolajích. Wollner se však brání tím, že reportérka Markéta Dobiášová, která na reportáži pracovala, ji nedokázala během několika měsíců dokončit a poté odešla pracovat do jiného média.

Tohle si tady odložím. Ale, že jim to spolu sluší
Pojďme si počkat na vyjádření pana generálního ředitele ČT, kterému jsem poslal dotazy k zastavení celé kauzy o Hlubučkovi právě panen Wollnerem.
 

Spolu s příspěvkem sdílel Šlachta fotku, na které novinář České televize sedí vedle bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka. Ten je jedním z obviněných v korupční kauze dopravního podniku.

Wollner příspěvek nenechal bez odezvy a na Šlachtu podává žalobu. Informoval o tom v pondělí na svém twitteru. Dodal, že se tak rozhodl po poradě s právníkem Arturem Ostrým, který v minulosti vyhrál spor bývalého prezidentského poradce Zdeňka Šarapatky s Milošem Zemanem.

 Příspěvek Roberta Šlachty sdílel také bývalý premiér Andrej Babiš. „Tohle je hlavní antibabišovec z České televize. S panem Hlubučkem ze STANu. O svých známých z organizovaného zločinu reportáže pochopitelně nenatáčí,“ uvedl. Fotografie, kterou Šlachta k příspěvku připojil, však pochází z předávání cen Czech Press Photo. Hlubuček a Wollner vedle sebe seděli, protože to bylo určeno podle zasedacího pořádku.

Česká televize v prohlášení Babišovi vzkázala, že lže. „Marek Wollner s Petrem Hlubučkem kromě pozdravu nikdy nemluvil. Váš komentář je manipulací,“ napsala ČT a vyzvala expremiéra a šéfa hnutí ANO k omluvě.

Scénář jsem odevzdala, tvrdí reportérka

Reportérka Markéta Dobiášová, která podle Wollnera nedokončila reportáž o lysolajské kauze, se slovy svého bývalého nadřízeného nesouhlasí. „Z jakého důvodu redakce Reportérů ČT téměř tři roky nezveřejnila informace o kauzách Hlubuček, na to nemáme stejný názor. Tlaky organizované skupiny kolem Hlubučka, developerů, bohužel i bývalých novinářů ve službách STANu, byly na ČT obrovské. I to jsem investigovala a ukazovala na něm propojení zájmových skupin,“ komentovala na svém facebookovém účtu.

Napsala, že scénář k reportáži Wollnerovi odevzdala před svým odchodem z České televize. Později ho prý ještě kontaktovala s prosbou, aby reportáž s týmem dotáhli, avšak neúspěšně. „Přiznám se, překvapilo mě, že Reportéři ČT nepoužili dávno natočená a ověřená fakta a informace ani po mediálním zadržení Hlubučka a jeho kumpánů,“ napsala.

X X X

Soud přiznal bývalé radní Vorlíčkové 106.000 Kč za stíhání v kauze opencard

 Soud přiznal bývalé pražské radní pro informatiku Evě Vorlíčkové (TOP 09) odškodné od státu 106.000 korun, a to za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním v kauze opencard. Zbytek vzneseného nároku ve výši zhruba 6,5 milionu korun zamítl. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Rozsudek podle ní není pravomocný.

Vorlíčková čelila společně s bývalými pražskými primátory Bohuslavem Svobodou (ODS) a Tomášem Hudečkem (TOP 09) stíhání od roku 2013. Policie jim kladla za vinu to, že o rok dříve údajně neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv ke kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty. Radní se hájili tím, že opencard byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Schválení smluv jim navíc doporučila hodnotící komise.

Senát soudce pražského městského soudu Alexandera Sotoláře nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně soudce nakonec soudy Vorlíčkovou i zbylé obžalované osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

Ministerstvo spravedlnosti se ženě následně omluvilo a odškodnilo ji částkou 344.000 Kč. Podle Vorlíčkové je ale tato částka zcela nedostatečná. Loni v prosinci u soudu uvedla, že nezákonné obvinění jí zničilo nejen politickou kariéru, ale i zdraví. Samotný trestní proces – náklady na právníky či na znalecké posudky – ji pak podle jejího vyjádření stál 1,9 milionu korun, přičemž ministerstvo jí z této částky uhradilo zhruba 1,1 milionu.

Právník Vorlíčkové také už dříve připomněl, že radní obdrželi sdělení o zahájení stíhání za přítomnosti novinářů a že původní soudce Sotolář manipuloval s protokoly. Právní zástupce také naznačil, že stíhání mohlo být politicky motivované.

Vorlíčková v minulosti ostře zkritizovala jak Sotoláře, tak původní dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou. Jejich postup označila za zvěrstvo. V souvislosti s kauzou opencard získala cenu za odvahu od Nadačního fondu proti korupci – mimo jiné za to, že právě na základě jejích informací se přišlo na manipulování s protokoly z hlavního líčení. Kárný senát následně Sotoláře odvolal z funkce předsedy senátu, talár mu však ponechal. Neprokázalo se totiž, že by do protokolů zasahoval ve snaze poškodit obžalované.

X X X

Podnět prezidenta k možné sabotáži postoupilo NSZ k prověření na Vrchní státní zastupitelství v Praze

 Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) postoupilo podnět prezidenta Miloše Zemana k prověření toho, zda se v souvislosti s jeho onemocněním stal trestný čin sabotáže, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. To následně rozhodne o dalším postupu. ČTK o tom dnes informoval mluvčí NSZ Petr Malý. Prezident podal podnět k prověření možné sabotáže při svém onemocnění na konci června ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), který následně uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci.

„Mohu potvrdit, že Nejvyšší státní zastupitelství obdrželo podání prezidenta republiky a na základě posouzení věcné a místní příslušnosti je postoupilo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, které znovu vyhodnotí jeho povahu a obsah a rozhodne o dalším postupu,“ uvedl Malý.

V podnětu prezident uvedl, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil podnět „skoro za hloupost“, neboť podle něj směřuje k něčemu, co se nestalo.

Sabotáž se podle Zemana mohla stát v září až listopadu loňského roku. „Od samého počátku se jednalo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta republiky, které v konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů, a dokonce i akademické obce,“ uvedl dříve prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil ČTK řekl, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informací.

X X X

Turecko nesplnilo rozsudek ESLP, o postihu rozhodne Výbor ministrů

 Evropský soud pro lidská práva (ECHR) dnes rozhodl, že Turecko nesplnilo jeho předchozí rozhodnutí v případě vězněného mecenáše a představitele opozice Osmana Kavaly. Dnešní rozhodnutí otevírá dveře postihu proti Turecku, kterému hrozí až pozastavení členství v Radě Evropy, napsala agentura Reuters. O kroku rozhodne Výbor ministrů této mezinárodní organizace. Turecké ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad rozhodnutím ECHR zklamání.

Podle špiček Rady Evropy dnešní rozsudek ECHR přinesl jasné sdělení, že Turecko neplní své mezinárodní závazky. „Znovu vyzýváme k okamžitému propuštění Kavaly,“ uvedli vedoucí představitelé organizace.

Turecké ministerstvo zahraničí uvedlo, že je rozhodnutím zklamáno. Výbor ministrů vyzvalo, aby jednal bez předsudků.

Výbor ministrů v únoru požádal ECHR, aby vyhodnotil, zda Turecko splnilo rozhodnutí štrasburského soudu z roku 2019 o propuštění tureckého mecenáše Kavaly. Soud tehdy Ankaře nařídil propustit muže, který byl vězněn dlouhá léta, aniž byl za něco odsouzen. Turecko sice Kavalu nepropustilo, tvrdilo ovšem, že jeho vazba se týkala jiného případu, než kterým se zabýval ECHR. Rozhodnutí štrasburského soudu se tudíž na ni nevztahovalo, tvrdila Ankara.

Tento argument ale dnes Evropský soud pro lidská práva odmítl. Podle něj nové stíhání Kavaly neobsahuje žádná nová zásadní fakta. Turecké úřady i nadále stíhaly mecenáše za aktivity, které byly zcela legální, dodal soud.

Rada Evropy zvažuje, že Turecko za věznění mecenáše potrestá. Zemi hrozí až pozastavení členství v organizaci. To je nejpřísnější trest, který bývá ale udělován jen zřídka. Organizace pozastavila členství a pak vyloučila ze svých řad Rusko kvůli válce proti Ukrajině. Následně pozastavila ve funkci pozorovatele Bělorusko, kterému vzala práva zastoupení v orgánech Rady Evropy, jak už dříve uvedla Česká justice.

Podle odborníků by ale pozastavení členství mohlo být kontraproduktivní, uvedla agentura Reuters. Turecku by to mohlo poskytnout záminku, jak se vymanit z kontroly ECHR a závazků vyplývajících z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Například vyloučené Rusko už přijalo zákon, podle kterého nejsou rozsudky ESLP po 16. březnu 2022 vykonatelné, jak Česká justice již dříve informovala.

Kavala dostal na konci dubna doživotí za pokus o svržení vlády. Podle jeho advokátů byl rozsudek politicky motivovaný a proces odporoval zásadám právního státu. Podobný názor vyjádřila i řada západních zemí, například USA, Německo či Česká republika. Ty také vyzvaly k propuštění Kavaly. Naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a členové jeho vlády tvrdí, že v Turecku funguje justice nezávisle.

Kavala byl ve vězení, aniž byl za cokoli odsouzen, od podzimu 2017. V roce 2020 ho dokonce soud zbavil obvinění, úřady však záhy navrhly další obžalobu, aby zabránily propuštění tohoto muže, který podle agentury AFP podporoval kulturu a občanské aktivity v Turecku.

X X X

Německý poslanec českého původu čelí vyšetřování. Viní ho z hajlování

Německý poslanec českého původu Petr Bystroň z protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) čelí vyšetřování kvůli možnému hajlování na demonstraci proti karanténním opatřením. Bystroň odmítá obvinění, že zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a celou kauzu označuje za dílo snaživé mnichovské prokurátorky Evy Diplichové.

Jádrem sporu je Bystroňovo počínání na závěr projevu na březnové demonstraci v Mnichově proti karanténním omezením. „My jsme skuteční přátelé demokracie. My jsme AfD,“ zvolal tehdy Bystroň a zároveň výrazně pozvedl pravici.

Mnichovská prokuratura nyní prověřuje, zda poslanec nehajloval, což je v Německu trestné. Za tento nacistický pozdrav v Německu hrozí pokuta, případně až tři roky vězení. Bystroň kvůli vyšetřování přišel o poslaneckou imunitu.

„Že jste nic neviděli? Tak to jste na tom stejně jako statisíce a možná už miliony dalších lidí, kteří také nic nevidí. Jen snaživá nejvyšší státní zástupkyně Diplichová z prokuratury Mnichov 1 v tom vidí hajlování,“ řekl Bystroň k videu, na němž je zachyceno jeho možné hajlování a kvůli kterému přišel o poslaneckou imunitu. Poslanec uvedl, že kvůli videu již musela řada lidí vypovídat na policii. „Všichni byli zastrašovaní,“ uvedl.

Bystroň dodal, že jeho případ je jeden z mnoha, kdy policie lidi zastrašuje, demonstranti jsou biti a příslušníci opozice čelí nelegálním domovním prohlídkám. „Všechno, co se v Německu děje, je porušování lidských práv, je to utlačování opozice státní mocí,“ řekl. Dodal, že všechny tyto případy chce předložit ve Štrasburku Radě Evropy, pod kterou spadá i Evropský soud pro lidská práva.

Bystroň, který do Německa přišel s rodiči jako politický uprchlík v září 1988, byl již v minulosti v hledáčku německých úřadů. Před vstupem do Spolkového sněmu v roce 2017 ho kvůli podpoře krajně pravicového hnutí sledoval Bavorský zemský úřad pro ochranu ústavy, který plní funkci regionální kontrarozvědky. Sama AfD je navíc označována jako populistická až krajně pravicová, proto se o její činnost zajímá i spolková kontrarozvědka.

X X X

Tlačenice před Downing Street 10. Johnsona chce nahradit jedenáctka adeptů

V boji o post lídra britských konzervativců – a tím i premiéra – se schyluje k velké bitvě. Záměr nahradit Borise Johnsona už vyjádřilo jedenáct politiků, mezi nimiž je několik „těžkých vah“. O funkci se chce ucházet i ministryně zahraničí Liz Trussová či náměstkyně ministryně obchodu a exministryně obrany Penny Mordauntová. Už dříve kandidaturu oznámili exministři Rishi Sunak, Sajid Javid a Jeremy Hunt.

 Britský premiér Boris Johnson přichází oznámit rezignaci na post lídra Konzervativní  O kandidatuře Trussové, která podle místních médií patří k favoritům volby, se hovořilo už dříve. V neděli ji potvrdila deníku The Daily Telegraph. Uvedla také, že „už první den začne se snižováním daní“, pokud se stane premiérkou. Šestačtyřicetiletá Trussová je poslankyní od roku 2010 a kabinetní funkce zastávala za třech premiérů (Davida Camerona, Theresy Mayové a nyní Johnsona). Šéfkou diplomacie je od loňského září.

Mordauntová na Twitteru zveřejnila tříminutové burcující video. „Je třeba vybrat tuto osobu s veškerou vážností a moudře,“ zaznívá v něm. „Když hovoříme o vedení, musíme změnit přístup, musíme se navrátit k důvěře, k jasné politice, potřebujeme více než plán, potřebujeme týmovou spolupráci, abychom mohli tento plán uskutečnit,“ dodává.

Proces, v němž Konzervativní strana vybírá nového lídra, obvykle trvá několik týdnů. Někteří členové vlivného konzervativního Výboru 1922 ale už oznámili, že usilují o jeho zkrácení. Podle jednoho ze členů parlamentní skupiny Boba Blackmana se nominace uzavřou v úterý odpoledne. „Dva hlavní kandidáty vybereme do 21. července, abychom dali členům strany dostatek času na konání schůzí a hlasování poštou. Nový vůdce by měl být znám do 5. září,“ řekl Blackman televizi Sky News.

Volba nového stranického lídra má několik kol, jejichž počet závisí na tom, kolik uchazečů se přihlásí. Při hlasování poslanců se postupně vyřazují kandidáti s nejnižším počtem hlasů, až zbydou dvě jména – z nich pak vítěze vyberou korespondenčním hlasováním všichni členové strany, kterých je asi 160 000.

Výbor 1922 nejspíš stanoví přesná pravidla a harmonogram volby lídra Konzervativní strany již v pondělí. Johnson z této pozice odstoupil ve čtvrtek, v křesle premiéra zatím zůstává. Do funkce nastoupil před třemi lety, jeho funkční období tak bude jedním z nejkratších za posledních sto let.

Favoritem poslanců je Sunak

Vést konzervativce, a tedy být premiérem, chce například i ministr dopravy Grant Shapps, ministr financí Nadhim Zahawi, bývalý ministr zahraničí Jeremy Hunt, exministr zdravotnictví Sajid Javid, bývalý ministr financí Rishi Sunak, šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny Tom Tugendhat, generální prokurátorka Suella Bravermanová a poslankyně Kemi Badenochová.

Pro srovnání – při volbě nového vůdce v roce 2019 po rezignaci Theresy Mayové získalo nominace deset uchazečů. V roce 2016 po odstoupení Davida Camerona jich bylo pět.

Podle průzkumu Financial Times nejvíce konzervativních poslanců podpoří Sunaka (34). Druhá je s 21 hlasy Mordauntová, třetí Tugendhat s 15 hlasy a čtvrtá Trussová se 14 hlasy. V Dolní sněmovně zasedá 358 konzervativních poslanců.

„Asi by mě neměly překvapovat ambice a naivita některých mých kolegů, ale překvapují mě,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný člen konzervativců. „Počítám, že seznam kandidátů velmi rychle seškrtáme,“ dodal.

Nový lídr převezme stranu v době, kdy v oblibě zaostává za opozičními labouristy. Nejdiskutovanějším tématem volby je přístup k daňové politice ve stínu zvyšujících se životních nákladů Britů. Příští volby do Dolní sněmovny se mají konat nejpozději v lednu 2025. Konzervativci vládnou již od roku 2010 (byť do roku 2015 tvořili koaliční vládu s Liberálními demokraty).

X X X

Matka vraha japonského expremiéra je moonistka, odhalilo vyšetřování

Matka muže, jehož japonské úřady nyní vyšetřují v souvislosti s vraždou bývalého japonského premiéra Šinzóa Abeho, má vazby k Církví sjednocení známé také jako Moonova sekta. V Tokiu to v pondělí na tiskové konferenci oznámil vůdce japonské odnože této církve Tomihiro Tanaka.

Abe podlehl střelným zraněním utrpěným v pátek. Až dosud vláda ani média žádnou náboženskou skupinu nejmenovaly. „Matka podezřelého Tecuji Jamagamiho je členkou naší organizace a účastní se jejích akcí zhruba jednou měsíčně,“ uvedl Tanaka. K výši poskytnutých darů neuvedl žádné podrobnosti. Věc podle něj vyšetřuje policie a Církev sjednocení s ní spolupracuje.

Podle Tanaky žena do církve vstoupila v roce 1998 a organizace v roce 2002 zjistila, že se žena ocitla ve velké finanční tísni. „Neznáme okolnosti, které tu ženu přivedly k bankrotu,“ řekl.

Podle japonských médií útočník Tecuja Jamagami vyšetřovatelům řekl, že sám Abe byl členem církevní organizace, která přivedla jeho matku na mizinu, a že se za to chtěl pomstít, protože k této organizaci patřil. To ale Tanaka popřel. Uvedl také, že věřící přispívají sektě dobrovolně. Abeho vražda podle jeho slov organizaci šokovala a Abe nebyl nikdy jejím členem.

Sektu roku 1954 založil v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, církev působí převážně v Jižní Koreji, USA a Japonsku. Hlásá sjednocení všech náboženství a chce vytvořit „dokonalou rodinu“ moonistů, obnovit čistotu světa a nastolit v něm mír a harmonii.

Za tímto účelem pořádá takzvané hromadné svatby s cílem založit „dokonalou rasu“, která ovládne svět. Moon za svého působení vytvořil církvi široké ekonomické zázemí a stal se miliardářem. Tvrdil, že se mu v mládí zjevil Ježíš a dal mu pokyn pokračovat v misi, která přivede lidstvo k „čistotě bez hříchů“.

X X X

Dva armádní výsadkáři skončili po seskoku v Plasích na Plzeňsku ve stromech, jeden je raněný

Dva armádní výsadkáři skončili v pondělí odpoledne po seskoku v Plasích na severním Plzeňsku ve stromech. Jeden z nich se dostal ze stromu sám, druhému museli pomoci přivolaní hasiči. Osmadvacetiletý voják utrpěl středně těžké zranění nohy. Sanitka ho převezla do plzeňské fakultní nemocnice, informovali mluvčí krajské záchranné služby Mária Svobodová a Michal Holeček z Hasičského záchranného sboru.

Vojáci podle armádní mluvčí Magdaleny Dvořákové prováděli skupinový seskok jako součást výcviku, předváděného při veřejné akci.

Hasiči měli původně nahlášené dva výsadkáře zavěšené na stromě. „Na místo byly povolány jednotky ze stanice Plasy a ze stanice Plzeň – Košutka lezecká skupina. Jeden z výsadkářů slezl ze stromu sám za pomoci záložního padáku a druhý byl sundán za pomoci lezeckého záchranáře,“ uvedl Holeček.

Seskok prováděli vojáci z čety 44. lehkého motorizovaného praporu z Jindřichova Hradce, uvedla Dvořáková. Vojáci seskakovali v prostoru plaského letiště z vrtulníku Mi-17. „Zraněný voják je v nemocnici ve stabilizovaném stavu, není v ohrožení života,“ dodala Dvořáková.

X X X

 Matka politika za ANO sebrala demonstrantce píšťalku, ta ji pokousala

Politická „nekampaň“ expremiéra Andreje Babiše (ANO) se dočkala bizarního incidentu. Během setkání v Domažlicích, kam přijel se svým obytným vozem, došlo ke střetu mezi jeho příznivci a odpůrci. Jedna z fanynek hnutí ANO zakročila proti protestující ženě a násilím jí sebrala píšťalku, na oplátku se dočkala kousance do ruky. Celý incident, který byl zachycen na videu, způsobil pozdvižení i kvůli tomu, že pokousanou ženou je matka místostarosty za hnutí ANO v Domažlicích. Navíc je i pracovnicí na městském úřadě.

Babiš přijel za svými voliči na domažlické náměstí koncem června. Mezi příznivci, kteří si přišli pro fotku s bývalým premiérem, se ovšem objevili i odpůrci hnutí ANO. Jedna z protestujících žen vyjadřovala nespokojenost s obžalovaným politikem hlasitým pískáním na píšťalku, čímž si vysloužila od skupiny lidí hlasitou kritiku a nadávky.

Na jednom z videí lze vidět postaršího muže v pruhovaném tričku, jak se pískající ženě snaží opakovaně sebrat píšťalku. To se ovšem podaří až starší ženě, která se na odpůrkyni vrhne. I přes varování, že by mohla být „kousnuta“, jí silou sebere píšťalku a odhodí ji pryč. Protestující žena s takovým scénářem ale nejspíše počítala, protože si okamžitě řekne své kolegyni o náhradu.

To podle zveřejněných záběrů vyprovokovalo Babišovu přívrženkyni k dalšímu výpadu. Tentokrát se ale napadená demonstrantka bránila a pokousala ji do ruky. Na oplátku se dočkala několika rychlých ran do hlavy.

„Já jsem ji nenapadla,“ odmítala vinu starší žena, zatímco ji uklidňoval muž v pruhovaném tričku. Na místo bizarního případu poté přijela policie. Ta ovšem k překvapení přítomných protestujících odvezla nikoliv pokousanou ženu, která iniciovala útok, ale naopak demonstrující.

Celý incident má ještě jednu vrstvu, která způsobila pozdvižení. Starší žena, která se na Babišovu odpůrkyni vrhla jako první, je totiž matka Radka Wiesnera, domažlického místostarosty za hnutí ANO. Její manžel – muž v pruhovaném tričku – je pak bývalý policista.

„Přátelé, ta, co píská, jsem já. Ta, co mě napadla, je matka a otec místostarosty. Mám radost, že Vám nejsem lhostejná. Policie odvezla jen mě,“ oznámila na Twitteru napadená demonstrantka. V diskuzním vlákně rovněž zmínila, že zvažuje podat trestní oznámení.

V dalším videu figuruje i samotný místostarosta Wiesner, který na celé napadení pouze kouká z dálky. „Stálá jsem tři metry od vozu, nechodila mezi příznivce. Útočili na nás i tak. Místostarosta, co přihlíží násilí ve svém městě,“ okomentovala záběry napadená protestující.

Místostarosta mlčí, případ vyšetřuje policie

„Domažlické pokousání“ upoutalo pozornost řeporyjského starosty Pavla Novotného (ODS). Ten upozornil, že útočící žena je nejen matkou místostarosty, ale rovněž jeho podřízenou.

„Paní Wiesnerová, zlodějka píšťalek a agresivní útočnice, je dle mých informací zaměstnána ve struktuře MÚ, konkrétně sociální odbor. Státní zaměstnanec. Jdu psát řediteli odboru a starostovi. Zajímá mě, jak to bude s ukradenou píšťalkou a zda přijde paní do kontaktu s klienty,“ napsal na Twitteru.

„Otec bývalý policista. A vyšetřuje to místní oddělení, jo? Co odvezlo napadenou, jo? Aha, zajímavé. Co na to radnice? (..) Pokud se za takové násilné chování matky na veřejném shromáždění vážený pan místostarosta neomluví, pak je to na rezignaci,“ pokračoval Novotný v diskuzním vlákně.

Případem se již zabývá domažlická policie. „Oznámení jsme přijali. V současnosti stále probíhá vyhodnocování dostupných záběrů a okolností případu,“ potvrdila redakci policejní mluvčí Dagmar Brožová. CNN Prima NEWS požádala o vyjádření také místostarostu Wiesnera, do vydání článku na dotaz redakce ale nijak nezareagoval.

X X X

Další děsivá lavina. Ledovec se řítil na turisty, jeden z nich pád natočil až do konce

V pátek byli zahraniční turisté v Kyrgyzstánu během pěší túry svědky děsivého výjevu. Zřícení ledovce v průsmyku Juuku v oblasti Issyk-Kul zaznamenal jeden z nich dokonce na kameru, a to až do momentu, kdy ho samotného zasypala lavina. Událost přežil a video zveřejnil na Instagramu a YouTube.

Sedmadvacetiletý Američan Harry Shimmin se účastnil desetidenního treku v Ťan-šanu. V jedné chvíli zaslechl praskání ledu, které vyvolalo vlnu valícího se sněhu na vzdálené hoře.

Shimmin přiznal, že v oné chvíli bylo nejrozumnější vyškrábat se na bezpečné místo mimo dráhu laviny. Intuitivně však prý cítil, že situaci zvládne. „Když se blížila obrovská masa sněhu, setmělo se a já mohl jen těžce dýchat, na okamžik jsem si pomyslel, že zemřu,“ uvedl.

Celá skupina turistů unikla lavině téměř zázrakem – pouze s několika škrábanci a lehkými zraněními.

„Mne zakryla jenom malá vrstva sněhu, vyvázl jsem bez poranění. Věděl jsem, že zbytek skupiny je dále od laviny a že by všichni měli být v pořádku,“ řekl Shimmin. „Když jsem se k nim přidal, viděl jsem, že jsou v bezpečí, ačkoli jedna dívka měla vážně poraněné koleno. Celá skupina se však smála a těšila z toho, že je naživu. Až později jsme si uvědomili, jaké štěstí jsme ve skutečnosti měli,“ uznal Shimmin s tím, že kdyby setrvali na cestě o pět minut déle, mohli být mrtví.

Rozhodl se zariskovat

Pro australský web News.com.au dále řekl, že když se k němu lavina blížila, myslel na několik věcí. „Zpočátku jsem chtěl hlavně udělat dobré video. Nečekal jsem, že se to ke mně dostane tak blízko, ale když lavina překonala první vrch, uvědomil jsem si, že nemám kam utéct, protože to by bylo mnohem nebezpečnější. Když přejela druhý vrch, věděl jsem, že musím použít úkryt vedle sebe,“ dodal.

„Je to poněkud trapné, ale jedna z mých hlavních myšlenek byla, že nesnáším, když lidé nenatočí lavinu pořádně, a že jim ukážu, jak se to dělá. Tehdy jsem se rozhodl podstoupit riziko a uhnout až na poslední chvíli,“ přiznal Shimmin.

Mladý dobrodruh zároveň zmínil, že ještě nikdy předtím takovou lavinu neviděl.

Minulý týden se podobná událost odehrála v Evropě, konkrétně v italském masivu Marmolada. Sesun ledovce však dopadl tragicky – vyžádal si smrt 11 horolezců včetně dvou Čechů.

X X X

Na Budějovicku ožívá dálková pěší turistika

Pěší putování po dálkových trasách je historickým fenoménem, který opět nabývá na popularitě. Vydat se na pouť třeba až do Santiaga de Compostela může mít duchovní rozměr, nebo být jen turistickou výzvou. Svatojakubské poutní cesty protínají Českou republiku hned na několika trasách, ta Jihočeská prochází právě Budějovickem.

 Část oblíbené svatojakubské cesty vedoucí do španělského poutního místa Santiago de Compostela prochází oblastí Budějovicka od Týna nad Vltavou po Boršov nad Vltavou a téměř v celé trase kopíruje tok řeky Vltavy. Jedná se o úsek Jihočeské trasy, která měří 213 kilometrů. Ta začíná ve Vlašimi a končí na Šumavě na hranicích s Rakouskem v Dolní Hraničné nedaleko od Lipna. Úsek navazuje na Východočeskou trasu vedoucí z Polska a dále z Jižních Čech pokračuje přes Rakousko, Německo a celou Evropu až do Španělska. Poutní cesty jsou v terénu dobře značeny symbolem takzvané svatojakubské mušle a v České republice často spojují již existující turistické cesty.

Poutníci sbírají razítka

“V posledních několika letech zaznamenáváme zvýšený zájem o pěší turistiku a právě dobře značené dálkové trasy, jako je svatojakubská cesta, nám pomáhají směřovat turisty. Na Budějovicku vede trasa malebnou přírodou i historickými městy, což je pro chodce příjemné zpestření,” uvádí ředitel destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko Tomáš Polanský.

V oblasti Budějovicka zavede cesta poutníky hned do několika větších měst. Kromě Českých Budějovic, kde prochází přímo přes náměstí Přemysla Otakara II. v historickém centru, zavítají pěší turisté třeba do Týna nad Vltavou. Zpestřením cesty tady mohou být například dva kostely – kostel sv. Jakuba a barokní kostel sv. Víta. V centru Týna je pak možné navštívit historické podzemní chodby nebo muzeum se sbírkou unikátních Vltavínů.

U Hluboké nad Vltavou vede cesta kolem jediné dochované jihočeské památky na vládu Karla IV., zříceninu Karlova hrádku. Dále ve městě pak protíná zámecký park Zámku Hluboká. U Boršova nad Vltavou prochází svatojakubská cesta malebným kaňonem Vltavy po takzvané Fritschově stezce až ke zřícenině Dívčí kámen a dále pak směrem na Český Krumlov. Odměnou za zdolání trasy jsou také poutní razítka, která účastníci s oblibou otiskují do turistických deníků. Na budějovickém úseku je to hned na pěti místech a to v Týně nad Vltavou, na Karlově hrádku, v infocentrech v Hluboké nad Vltavou a v Budějovicích a v Boršově nad Vltavou.

Svatojakubská cesta je název historické sítě dvanácti poutních cest, které vedou ke hrobu svatého Jakuba Staršího v katedrále v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. V roce 1993 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V České republice má cesta celkem 6 úseků měřících dohromady 1378 km. Informačně, organizačně i materiálně je podporuje a spravuje spolek Ultreia. Webové stránky www.ultreia.cz jsou zároveň hlavním informačním portálem o svatojakubské cestě a dalších poutích. Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko.

X X X

Rakovinu prostaty se vyplatí zachytit včas, ukázala akce urologů

  Pět nádorů prostaty v nemocnici v Kladně a dalších sedm v ambulancích ve Zlíně a Vsetíně odhalili urologové při letošní preventivní akci, kdy lidem otevřeli dveře svých ordinací. Celkem se do akce zapojilo 37 urologických ambulancí a další případy tak lékaři zachytili po celém Česku. Celkem urologové vyšetřili stovky mužů v rizikovém věku a kromě rakoviny prostaty našli u příchozích také případy rakoviny varlat, močového měchýře nebo ledvin. Akce podle lékařů vzbudila nebývalý zájem veřejnosti o vyšetření, mnohé ambulance objednávaly pacienty na týdny dopředu.

 „Zájem o Dny otevřených urologických ambulancí zdaleka překonal naše očekávání, některé ordinace braly objednané pacienty ještě v dubnu. Počty zachycených případů rakoviny ale znovu potvrzují, jak důležité je neustále veřejnost upozorňovat na potřebu prevence. Včasný záchyt rakoviny zlepšuje možnosti léčby a snižuje riziko nepříjemných a život ohrožujících následků,“ říká prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS) ČLS JEP. Lékaři pacientům při prohlídce udělali takzvaný PSA test, který se provádí z krve a mapuje hladinu prostatického specifického antigenu, a vyšetřili prostatu běžně prováděným vyšetřením per rectum, tedy konečníkem. Výsledky krve vyhodnotili a v případě potřeby následně pacienty odeslali na další vyšetření, ať už magnetickou rezonanci, nebo biopsii nálezu. Kromě podezření na rakovinu prostaty odhalili urologové u pacientů nádory varlete, ledvin a močového měchýře.

„Celkem jsme vyšetřili 43 pacientů a zachytili pět případů karcinomu prostaty. Tak vysoký výskyt přičítám obecně malé osvětě o rizicích mezi muži. Nepomáhá ani to, že v Kladně jsou pouze dvě urologické ambulance. Letos se naštěstí podařilo informaci o preventivní akci rozšířit mezi velké množství lidí a potvrdilo se to, co jsme očekávali, tedy že zachytíme řadu nových případů,“ říká MUDr. Lukáš Fišer z urologické ambulance v nemocnici v Kladně. Pacienti, u kterých vyšetření odhalilo nádor, následně putují na magnetickou rezonanci a podle jejího výsledku lékaři určují další postup. Pokud se podaří nádor zachytit v časném stadiu, zpravidla jej operativně odstraňují. Pokud už je tumor v pozdějším stadiu, vyžaduje většinou léčbu na onkologickém oddělení. Vysoký počet případů zachytil také MUDr. Slavomír Klátil, který pacientům otevřel své dvě ambulance ve Zlíně a Vsetíně. „V rámci akce jsme vyšetřili desítky pacientů, zájem byl opravdu obrovský. V první den akce nám zvonily telefony prakticky nepřetržitě, řešili jsme desítky telefonátů za hodinu s žádostí o objednání. Dosud se nám podařilo zachytit sedm karcinomů prostaty, dva karcinomy močového měchýře a u jednoho pacienta i nádor varlete. Bohužel u mužů často bojujeme s nějakým pocitem studu, pokud se bavíme o vyšetření prostaty. Tato akce dobře posloužila jako impuls, aby ho překonali a objednali se na preventivní prohlídku,“ říká MUDr. Klátil a připomíná, že prevence by se měla týkat každého muže po padesátce. V případě, že někdo z příbuzných už si diagnózu vyslechl, by muži k urologovi měli zamířit dříve.

Rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí přibližně u 8 000 mužů. Zpočátku je bezpříznaková, a proto více než 20 % případů lékaři objeví až v pokročilých stadiích. Mezi příznaky, které by měly muže vést k okamžité návštěvě urologa, patří obtíže s močením, krev v moči, bolestivá ejakulace či potíže s erekcí. Se záchytem pacientů právě v počáteční fázi může pomoci zavedení plošného screeningu, o který odborníci nyní usilují. V zemích, kde jej zavedli, se úmrtnost na rakovinu prostaty snížila až o 20 %. „Čísla nemocných jsou v Česku dlouhodobě vysoká, přitom prevence karcinomu prostaty stále není součástí žádných preventivních prohlídek a programů. Na akcích, jako jsou Dny otevřených ambulancí, ale vidíme, jak velký má prevence smysl,“ uzavírá prof. Zachoval. Mgr.Vojtěch Šprdlík,

X X X

 VELKÁ  CENA  MOTOKROSU  V  LOKTI  16. a 17. ČERVENCE

 Velká cena České republiky v motokrosu je za dveřmi! O víkendu 16.-17. července v západočeském Lokti opět uvidíte nejlepší motokrosové závodníky světa v kategoriích MXGP a MX2. Na domácí trati budeme fandit stálým účastníkům světového šampionátu v kategorii MX2, Petru Polákovi a Jakubu Terešákovi. Ale to není všechno, motokrosový víkend v Loketských serpentinách nabízí další skvělé závody. Třídy EMX65 a EMX85 čeká finálový závod, a tak budeme svědky korunovace letošních mistrů Evropy v nejmladších kategoriích. I v těchto kategoriích budeme mít příležitost fandit českým reprezentantům. Další mistr Evropy bude znám v EMX2T – dvoutaktních dvěstěpadesátkách. Jediný závod šampionátu se totiž pojede právě v Lokti!

Součástí víkendu bude i tradiční a oblíbená MXGP Academy, která je určena pro domácí motokrosové podhoubí a jejich rodiče. Zároveň se tady představí dvěma závody European Junior E-motocross Series, Loket bude čtvrtou zastávkou nové série pro závodníky ve věku 6-8 let na elektrických motorkách.

Diváky do Lokte zve Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR a člen Představenstva Mezinárodní motocyklové federace FIM: „Srdečně vás zvu na třináctý podnik letošního seriálu FIM Motocross World Championship, oblíbené MXGP of Czech Republic v Lokti. Pro světový motokros je Loket opravdovým pojmem, patří mezi legendární podniky s dlouhou tradicí. Svědčí o tom fakt, že smlouvu na pořádání MXGP jsme s promotérem podepsali v prosinci 2020 na pět let, kontrakt tedy pokrývá závody až do roku 2025. Skvělá vizitka Autoklubu ČR díky zdejším vynikajícím pořadatelům s obrovskými zkušenostmi z Automoto klub Loket v AČR. Patří mezi mezinárodní pořadatelskou elitu a český závod mistrovství světa v motokrosu se řadí mezi nejprestižnější podniky českého motorsportu.“

Pořadatelem závodu MS je AMK Loket v AČR. Jeho ikonou je bezesporu Zdeněk Dvořák, ředitel závodu: „Pořádáme tento závod společně s Autoklubem ČR, bez jejich spolupráce by se takovýto podnik uskutečnit nedal. Ohledně trati jdeme do finále, po závodu MS sajdkár se musel její profil vrátit zpět do podoby pro motokros, především co se skoků týče. Myslím si, že divácká návštěvnost bude velká, má být hezké počasí a více jak měsíc se v Evropě MXGP nejelo. Pro diváky bude opět připraven velký stan, bohaté občerstvení, kemp, večerní program, zkrátka vše v tom stejném stylu, jako jste v Lokti zvyklí,“ zve fanoušky motokrosu do Lokte muž s nepřehlédnutelným dlouhým bílým vousem.

A jak to vypadá v jednotlivých kategoriích, které budou v Lokti na programu?

MXGP: Slovinec Tim Gajser (Honda, 535b.) má letos opět výbornou formu – svůj náskok na soupeře v této královské třídě stále s přehledem navyšuje a ovládl s plným počtem bodů i poslední dvanáctý závod světového motokrosového kolotoče v Indonésii. Pravdou však je, že mu situaci notně ulehčil loňský mistr světa Holanďan Jeffrey Herlings (KTM), který se těsně před letošní sezonou zranil. Na marodce byl dlouho i exmistr světa Romain Febvre z Francie (Kawasaki, 68b.). V Lokti by ale měl Febvre patřit k nejlepším, neboť v Indonésii již bral ve druhé jízdě třetí místo. Souboj se tak soustřeďuje o další příčky v celkovém pořadí. Zde je prozatím na druhém místě španělský dravý pilot Jorge Prado (GASGAS, 410b.), pět bodů za nim je Švýcar Jeremy Seewer (Yamaha, 405b.). Pro šampionát je velká škoda, že se v německém Teutschentalu vážně zranil loňský šampion třídy MX2 Maxime Renaux (Yamaha, 365b.), protože hned po přestupu do královské kubatury šlapal nejlepším tvrdě na paty.

Do Lokte se chystá také několik českých reprezentantů, v čele s Martinem Krčem (Osička MX Team, KTM), který si letos odbyl světovou premiéru v Německu, kde určitě nabral zkušenosti před domácím závodem. „Na Loket se moc těším, minule v Teutschentalu to sice na nejlepší světovou dvacítku nestačilo, ale závod jsem si nakonec užil. Pochopitelně na domácí půdě se budu snažit podat co nejlepší výkon a pokud dosáhnu na nějaký ten bodík, budu moc rád, navíc jsou to další důležité zkušenosti,“ prohlásil Martin Krč, který je v českém mistrovství po klání v Kaplici průběžně třetí.

Přihlášen k závodu je také Dušan Drdaj (PP Racing, GASGAS), čtvrtý jezdec MMČR. K Lokti Dušan dodal: „MXGP zde pojedu se světovou elitou poprvé, ovšem už jsem s nimi závodil loni v Turecku, takže na domácí atmosféru se moc těším – bývá výjimečná, chci také poděkovat rodině a týmu PP Racing.“ 

K datu 1. července byly na soupisce MXGP ještě Pavel Dvořáček (MTX Racing Team, Yamaha) a Roman Mňuk (Mňuk Racing Team, Yamaha). V MXGP uvidíme také závodníky ze Slovenska. Šimon Jošt (Osička MX Team, KTM) si letos vede dobře v EMX Open, kde po čtyřech podnicích drží průběžné sedmé místo. Dále se ukáže divákům Pavol Repčák a Denis Poláš.

MX2: V této třídě se přetahují o červenou tabulku lídra šampionátu Belgičan Jago Geerts (Yamaha, 498b.) a Francouz Tom Vialle (KTM, 502b.). Momentálně se do vedení dostal Vialle, neboť opanoval obě jízdy v Indonésii, naopak Belgičan druhou rundu pokazil. V Lokti to proto bude zejména napínavý souboj těchto mladých divočáků. Situaci jim bude jistě chtít znepříjemnit Němec Simon Laengenfelder (GASGAS, 395b.), který však na tuto dominantní dvojici ztrácí už přes 100 bodů.

Z pohledu českých příznivců budeme zvědavi na vystoupení našich borců, kteří se letos objevovali na závodech MS. Především na Petra Poláka (Honda, 76b.), který figuruje v průběžné klasifikaci jako dvacátý a k blížícímu se závodu řekl: „Letos jsem přestoupil do týmu JM Honda Racing a prozatím vše funguje, jak má. V seriálu MX2 jsem celkově na dvacáté pozici, což je mé dosud nejlepší umístění, no a v samotné rozjížďce potom 12. pozice. Loketské Serpentiny znám velice dobře, vždyť jsme na takových tratích vyrůstali. Momentálně se cítím dobře, takže se budu snažit podat zde co nejlepší výkon, atakovat hranici TOP10 by bylo skvělé.“

Druhý do party je Jakub Terešák (JD Gunnex KTM Racing Team, 51b.). Také on letos sbírá důležité body a po loňských neustálých peripetiích s koleny to vypadá, že Kuba by na domácí půdě své konto mohl rozšířit o zajímavý příděl. „Ano, trať v Lokti mně sedí a pokud se podaří dobrý start, chtěl bych být kolem patnáctého místa – snem je ale TOP10. Za dlouhodobou podporu děkuji rodině a týmu JD Gunnex KTM,“ prohlásil Terešák.

Na dvou závodech do boje zasáhl také slovenský rychlík Tomáš Kohút (Osička MX Team, KTM, 22b.), ale jeho priorita je prozatím v EMX Open, kde je na pěkném třetím místě a na druhou příčku ztrácí pouze dva body. K datu 1. července byli dále přihlášeni – Adam Dušek (KRTZ Motorsport, GASGAS), Jan Wagenknecht (HT Group Racing, Husqvarna) a Martin Venhoda (Q Racing Team, Husqvarna) a ještě Petr Rathouský (Orion Racing Team, KTM, CEMF).

EMX 2T: V tomto jednorázovém závodě evropského klání dvoutaktů se z českých reprezentantů představí závodící legenda Petr Bartoš (Orion Racing, KTM), který v minulosti v této třídě zaznamenal v Lokti pódiový úspěch, dále pak Jiří Matějec (HT Group RT, KTM) a Pavel Doubek (Motosport Chýnov v AČR, KTM).

EMX65 a EMX85: Ve finálových závodech těchto tříd se z českých jezdců, kteří patří do severozápadní zóny, bohužel nikdo přímo nekvalifikoval, ale měli bychom na startu některé z nich vidět na tzv. „divokou kartu“. Z této zóny se však kvalifikace podařila aktuálně průběžnému lídru MMČR Junior třídy 65ccm Slovákovi Maximu Zimmermanovi (EMX65). Z ostatních tří evropských kvalifikačních zón si přímý postup zajistili např. Rakušané Ricardo Bauer či Elias Felbermair (oba EMX65), Maďaři Aron Katona a Ferenc Orlov (oba EMX85ccm) a Polák Dawid Zaremba (EMX85). Všechny tyto mladé závodníky dobře známe z pódií českého juniorského motokrosového šampionátu.

European Junior E-motocross Series (MXE): V této třídě evropských mladíků do osmi let je nominováno celkem 40 jezdců plus dva náhradníci. Čeští jezdci zde bohužel zastoupeni nebudou, jedním z hlavních favoritů však bude například Rakušan Elias Eder, který v barvách tuzemského Motosportu Chýnov patří letos k absolutní špičce juniorského MMČR ve třídě 50ccm.

V sobotu se v Loketských serpentinách rozburácejí motory již v 7:20 hod., nedělní program začne v 8:40 hod. Užijte si v Lokti opravdu nabitý závodní víkend špičkového motokrosu, ale i doprovodný program, který určitě bude, stejně jako vždy, skvěle připraven. Přejeme vám nezapomenutelné sportovní zážitky, jezdcům hodně štěstí na trati a pořadatelům bezproblémový průběh závodního víkendu! Evžen Zadražil a Petr Kovář, komentátoři závodu