Ruský moderátor Vladimir Solovjov navrhl shodit taktickou jadernou bombu na ukrajinské území u hranic s Polskem a účinně tak zabránit dodávkám západních zbraní zemi bránící se ruské agresi. Není to samozřejmě poprvé, co si pohrál s myšlenkou použití jaderné zbraně.
Podle pozorovatelů ruského dění se nicméně zmínka o potřebě přetnout důležité zásobovací trasy Ukrajincům plně kryje se zájmy ruské armády. Ta se v posledních měsících zaměřuje, a to poměrně úspěšně, především na energetickou infrastrukturu země. V jejím odhodlání se bránit se však nezměnilo nic.

Naopak množící se informace o tom, jak ukrajinští vojáci nemají dostatek munice, a to zejména té těžké, dávají prostor pro ruské stratégy si uvědomovat, že kdyby jí vinou výpadků dodávek měli obrněnci ještě méně, pomohlo by to invazním silám v nové ofenzívě. Spekuluje se, že by mohla začít na konci února, tedy v první výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Ruská armáda má podle různých názorů ve výcviku stovky tisíc lidí, které chce pak vrhnout na frontu.

„Potřebujeme obnovit testy jaderných zbraní, opustit všechny související smlouvy o zákazu jaderných zkoušek, provést demonstrativní test strategických jaderných zbraní,“ prohlásil Solovjov v jednom ze svých pořadů. Podle moderátora, který je označován za hlásnou troubou Kremlu, už nestačí jen vytyčovat, co je nejzazší mezí ruské trpělivosti.
Taktická jaderná zbraň by se mohla podle něho použít u „vstupu“ do Polska, aby se zabránilo zásobování právě přes tuto zemi. Zničit by se podle Solovjova měly i všechny mosty přes řeku Dněpr, která protéká středem Ukrajiny.

„Pořád vidíme, že železniční spojení plně funguje. Nechápu, proč lodě převážející vojenský materiál nebyly potopeny. Nechápu, proč nebyly zasaženy nákladní vlaky,“ pokračoval ve svém rozjímání Solovjov, který opět navrhl, aby byly ničeny nezávisle na tom, na jakém území se nacházejí.

Rusové by se mohli v pokusech přetnout zásobovací trasy snažit o to více, že USA slíbily v pátek Ukrajině dodat kromě systémů protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů.

O toto „střelivo“ Ukrajina žádá už dlouhodobě a slibuje si od něho, že pomůže naopak jí v ofenzívě proti Rusům. Tedy kromě desítek obrněných transportérů, které už ze Západu na Ukrajinu míří. Média samozřejmě propírají i slíbené desítky tanků Leopard 2 a 1, které mají pomoci prolomit ruskou obranu. Ale to je pomoc, která se zrealizuje spíš až za další dlouhé měsíce a pomůže v dostatečném množství Ukrajině až někdy na přelomu jara a léta, ne-li později.

X X X

FICO  PROTI  VÁLCE  NA  UKRAJINĚ,  PAVEL  BEZ  VÁLKY  NEMÚŽE  ŽÍT

ZRADÍ  V  CIZINĚ  I  NATO,  USA   A  CELÝ  ZÁPAD?  NEBYL  BY  PRVNÍ

Fico: Generál Pavel za dva dny ukázal, kdo za ním stojí, říká slovenský expremiér

Několikanásobný slovenský expremiér a lídr strany Směr-SD Robert Fico jen několik dní po vítězství zaútočil na nově zvoleného prezidenta Petra Pavla. Na jedné straně mu sice pogratuloval, následně však začal tvrdit, že Pavel takřka okamžitě odhalil, kdo za ním stojí. Tvrdí to v souvislosti s Pavlovou podporou Ukrajiny. Fico se naopak od vojenských dodávek pro Kyjev distancuje, jde tak i proti oficiální slovenské pozici.

„Blahopřeji novému českému zvolenému prezidentovi Pavlovi, že byl zvolen prezidentem. Je to rozhodnutí českých voličů,“ řekl Fico na tiskové konferenci své strany v Národní radě (slovenský jednokomorový parlament – pozn. red.).

„Pan generál za dva dny přesně ukázal, kdo je kdo,“ prohlásil s vše vypovídající grimasou. Ficovi vadí Pavlův pozitivní přístup k podpoře Ukrajiny. Budoucí český prezident dokonce už jasně řekl, že by byl pro, aby byla Ukrajina po válce přijata do Severoatlantické aliance (NATO).

„Hned věděl, komu má telefonovat, a hned věděl, že Ukrajina patří do NATO. Dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, kdo za ním je, kdo ho tlačil dopředu, jak ho vymysleli,“ komentoval dále Fico s odkazem na to, že Pavel si po vítězství telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a s tchajwanskou hlavou státu Cchaj Jing-wen.

Nejistota na Slovensku je u konce. Členové parlamentu odhlasovali termín předčasných voleb.
„K rozhodnutí České republice blahopřeji, ale přesně víme, a to ještě ani nesložil slib, jakou zahraniční politiku bude tlačit český prezident,“ pokračoval Fico a zařadil Pavla po bok slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, proti které velmi často brojí. „Stejnou zahraniční politiku tlačí naše paní prezidentka, a proto je prezidentka Čaputová tak nebezpečná pro Slovensko, protože nás dovede k neštěstí,“ prohlásil expremiér.

Ohrozil spor Pavla s Pekingem české zájmy? Ekonomové mírní obavy
2. února 2023
Samotná Čaputová už dala jasně najevo, že s Pavlem chce spolupracovat a má k němu sympatie. Důkazem je fakt, že slovenská prezidentka dorazila krátce po vyhlášení výsledků voleb přímo do štábu bývalého šéfa Vojenského výboru NATO. Zde ho se svým projevem podpořila a gratulovala mu k vítězství.

Kontrolují naše nebe

I současná slovenská vláda v demisi pod vedením premiéra Eduarda Hegera patří mezi podporovatele Ukrajiny. V uplynulých měsících poslala svému sousedovi například houfnice, raketové systémy či stíhačky ruské výroby. Součástí dohody se státy NATO bylo, že slovenský vzdušný prostor budou hlídat letouny okolních spojenců, mimo jiné i ty české.

„Naše nebe nechrání Maďaři, Češi a Poláci. Oni ho kontrolují. A to je podstatný rozdíl kontrolovat a chránit. Létají nám tu letadla cizích států a tváříme se, že je to výborné. Máme tu americké a německé vojáky, kteří tu mají (raketové systémy) Patrioty, a říkáme, jak je to výborné,“ prohlásil dále slovenský expremiér.

Fico už dlouhou dobu kritizuje právě Ukrajinu, přičemž podle něj nesmí Slováci kvůli válce strádat. „Kvůli komu mají lidé platit dvě a půl nebo tři eura za benzín a naftu? Kvůli Zelenskému? Kvůli Ukrajině? Co my s tím máme, proboha? To je válka mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ nechal se nedávno slyšet Fico s tím, že on s válkou v sousední zemi „nechce nic mít“.

Fico může vyhrát volby

Slovensko čekají v září předčasné parlamentní volby poté, co se současná koalice rozpadla, přišla o důvěru v parlamentu a nakonec krachl i poslední pokus premiéra Hegera získat novou většinu. Ficův Směr-SD se přitom v průzkumech nachází hned za vedoucí stranou Hlas-SD, kterou vede jeho bývalý stranický kolega a rovněž bývalý předseda vlády Peter Pellegrini. Ten před časem založil novou partaj právě s lidmi, kteří opustili Ficův Směr-SD.

Fico má nicméně dle současných průzkumů poměrně solidní šanci, že by nadcházející volby mohl vyhrát a stát se již počtvrté slovenským premiérem. V takovém případě by jej takřka jistě čekala i vzhledem k blízkosti obou zemí jednání s budoucím českým prezidentem Pavlem.

X X X

USA  A  CELÝ  ZÁPAD  OVLÁDL  STRACH  Z   UKRAJINY

Západ ovládl strach, tvrdí odborníci. Pomalými dodávkami zbraní válku na Ukrajině

Západ poskytuje Ukrajině pomoc pozdě a prodlužuje tím válku. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek, odborník na kulturní a politickou geografii Vladimír Baar a poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti Martin Svárovský (KDU-ČSL).

„Naše pomoc pro Ukrajinu je klíčová, díky ní přežíví celý rok. Ale přichází pozdě a v menším množství, než by Ukrajinci potřebovali,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Vladimír Votápek. Podle něj je to z vojenského hlediska nepochopitelný přístup. „Základem úspěchu ve vojenství je soustředění sil na jedno místo a dosažení rychlého řešení. My děláme přesný opak. Posíláme udržovací dávky, držíme Ukrajinu na dietě a tím válku zbytečně prodlužujeme,“ řekl Votápek.

V posledních dnech se mluvilo například o tom, že Západ pošle Ukrajině tanky Leopard. Ty tam ale podle Vladimír Baara mohly být už dávno. „Vojenští experti říkají, že tanky Leopard budou mít velký význam. Přichází to ale pozdě, měly tam být dávno. Západ pořád jede metodou máme strach, aby se válka nezavlekla na naše území,“ sdělil Baar.

S tím, že Západ ovládl strach, souhlasí také Svárovský. Podle něj toho Rusko navíc využilo k zahájení války. „Byla to operace, která byla naplánovaná. Rusové pozorovali, jak strach z covidu efektivně paralyzuje celý svět. Vyhodnotili si, že míra strachu je obrovská, a načasovali operaci,“ popsal Svárovský a zdůraznil, že zbraně, které NATO nyní poskytuje Ukrajině, měly být zaslány daleko dřív.

Ruská propaganda funguje dobře

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov varoval, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu, která by podle něj mohla začít již 24. února. O podobném scénáři mluví také západní experti a americký Institut pro studium války. Svárovský se však domnívá, že pokud Rusko ofenzivu zahájí, pravděpodobně nedosáhne velkých úspěchů.

„Pro hodnocení války není důležité, co Rusové říkají, že chtějí zahájit. Musíme sledovat stav armády jako takové. Ruská armáda je vyčerpaná, není schopná kombinovaných operací a výcviku vojáků, raketový arzenál se tenčí. Nemyslím si, že ofenziva může být úspěšná,“ sdělil Svárovský.
Podle Votápka by ale Rusko vydávalo za vítězství i stabilizování fronty. „Propagandistická mašina funguje dobře, Putinovi se daří prodávat druhořadý šmejd jako vítězství,“ řekl Votápek a dodal, že Putinův režim vykazuje velkou stabilitu, přestože již utrpěl velké neúspěchy.

X X X

UKRAJINSKÉ  MĚSTO  PŘIPOMÍNÁ  VARŠAVU  Z  HITLEROVY  VÁLKY

V  ROCE  1944,  A   POLÁCI  CHTĚJÍ  STÁLE  BOJOVAT

Ruské „osvobozování“ v praxi. Ukrajinské město Marjinka už prakticky neexistuje

 

Ruská invaze za uplynulé měsíce doslova vymazala z mapy několik ukrajinských vesnic i měst. Nejvíce trpí regiony, které se nacházejí přímo na frontové linii východní fronty. Jako příklad může posloužit doněcké město Marjinka, které už kvůli ruskému bombardování prakticky neexistuje. Letecké snímky Marjinky nyní připomínají Varšavu z roku 1944.

„Marjinka v Doněcká oblast. Dříve to bývalo město,“ uvedl na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. K tomu zveřejnil několik leteckých snímků, které dokumentují zkázu Marjinky.

Doněcké město leží již několik měsíců de facto přímo na frontové linii. Obzvlášť v posledních týdnech zuří v Marjince velmi brutální boje. Podle nejnovějších zpráv analytických webů Rusové nyní kontrolují více než polovinu města – pokud tak lze Marjince ještě vůbec říkat.

Z videí, která kolují po sociálních sítích, je patrné, že okupanti uplatňují taktiku totální destrukce. Pomocí dělostřelectva, tanků a dalších kusů těžké techniky bezmyšlenkovitě srovnávají se zemí všechny budovy, v nichž se mohou nacházet ukrajinští vojáci, ale i civilisté.

Zprávy o této bezohledné taktice se ve veřejném prostoru objevovaly již v polovině prosince. „Takhle vypadá ruské ‚osvobozování‘ v praxi,“ komentují záběry uživatelé na sociálních sítích. Někteří lidé připodobňují ruské běsnění v Marjince k apokalypse.

Podle analytického účtu War Monitor ruskému vojenskému tlaku v tomto městě nadále vzdorují například obránci z ukrajinské 79. brigády. Místní obyvatelé si na válku zvykali dlouhé roky, jelikož Marjinka leží kousek od Doněcku – oblastního města, které už od roku 2014 kontrolovali proruští separatisté a ruská armáda.

Nyní ale z doněckého města, v němž před vypuknutím válečného konfliktu žilo asi 10 tisíc lidí, nezbylo už prakticky vůbec nic. „Marjinka je městem, které už neexistuje,“ uvedla ukrajinská rozhlasová stanice Army FM, kterou provozuje tamní ministerstvo obrany. „Ruská invaze doslova vymazala Marjinku z mapy,“ dodal bezpečnostní analytik Jimmy Rushton.

Letecké snímky Marjinky připomínají dobové fotografie Varšavy z roku 1944. Tehdejší povstání hlavního polského města krvavě potlačilo nacistické Německo, které metropoli během dvou měsíců praktickou celou vybombardovalo.

X X X

EXPREMIÉR   PAROUBEK:  I  USA,  BIDEN,  UŽ  ZJISTIL,  ŽE  JE  TŘEBA  VÁLKU  NA  UKRAJINĚ  RYCHLE  SKONČIT

KOLIK  UŽ   MRTVÝCH  NA  UKRAJINĚ?

PŘES  200  TISÍC,  NEBO  AŽ  PŮL  MILIONU?  TO  BY  MĚL  ŘÍCI  PAVEL  Z  NATO

Ostatně, zdá se, že zbrojní arzenály zemí NATO jsou dost vymetené. A jestli něco vyplývá z jinak velmi neobjektivního zpravodajství ČT z Ukrajiny, pak to, že Ukrajinci musí šetřit municí, protože se jim jí prostě nedostává.

Různé zbraňové systémy, které na Ukrajinu přicházejí že Západu, které postupně nahrazují zničenou původní výzbroj ze sovětských časů, samozřejmě jen zvyšují nároky na logistiku, na údržbu a opravy, ale také na obsluhu zbraní. Zkrátka, ta přílišná diverzifikace zbraní, které na Ukrajinu přicházejí, není právě ideální pro ukrajinskou armádu.

Podle českými médii velmi zamlžovaných zpráv je zřejmé, že Rusové jsou na východní Ukrajině na postupu. Postupují pomalu, ale jistě a přibližují se ke strategickým cílům, které si předsevzali, především k Bachmutu. Na dohled už se zdá být i Kramatorsk.
Velení ukrajinské armády se obává ruské ofenzivy, která by mohla v nejbližší době přijít. Nemyslím, že přijde 24. února, tedy při výročí invaze ruských vojsk na Ukrajinu, ale přijde v okamžiku, kdy mrazy zpevní půdu natolik, aby mohly probíhat operace s nasazením tanků a další těžké techniky.

Ukrajinská infrastruktura je přitom silně narušena a Rusové pokračují v raketových útocích, zejména na energetickou infrastrukturu. A novým cílem jsou v posledních týdnech turbíny tepelných elektráren. To je velmi vážné, neboť zrekonstruovat takovou tepelnou elektrárnu v situaci, kdy je zničena turbína, je záležitostí nikoliv týdnů či měsíců, ale let.

Podle zpráv některých západních médií včetně většinou dobře informovaného deníku The New York Times, navštívil v polovině ledna Moskvu a Kyjev, šéf CIA, Burns, s nabídkou nebo spíše se sondáží, za jakých podmínek je možné ukončit stávající konflikt. Údajně nabídl Rusům podle principu „mír za půdu“ jednu pětinu ukrajinského území, ostatně vesměs s ruskojazyčným obyvatelstvem na východě a jihu Ukrajiny. Jedna pětina ukrajinského území ovšem znamená zhruba rozlohu regionu Donbasu.

Byl odmítnut.

Byl odmítnut také Ukrajinci, kterým se princip „půda za mír“ nelíbí. Zelenského vedení nechce vydat ani píď ukrajinského území. Je otázka, do jaké míry je to ještě realistické.
Ukrajinské vedení předpokládá, že 400 tanků, které během roku přijdou ze Západu na Ukrajinu, může zásadním způsobem změnit situaci na bojišti v jejich prospěch. Rusové však mají k dispozici tisíce tanků. Odhady počtu ruských tanků se pohybují mezi 3 až 10 tisíci stroji. A každý měsíc údajně sjíždí z výrobních linek několik desítek ruských tanků nejnovějšího typu T-90.

Je tedy pravděpodobné, že až dorazí oněch 400 relativně moderních německých, amerických a britských tanků na Ukrajinu, budou mít Rusové připraven nejméně stejný počet svých nejmodernějších strojů na jejich eliminaci. Kromě toho, všichni kdo, budou dodávat ze Západu tanky na Ukrajinu, budou opatřovat tanky novou elektrotechnikou, aby nepadla Rusům do rukou ta nejmodernější západní technologie, tedy nejmodernější vybavení tanků.

Americké Abramsy budou podrobeny výměně pancíře, neboť jejich pancéřování je vyztuženo ochuzeným uranem, který zesiluje účinnost pancíře. Pokud by došlo ke zničení takových tanků, aniž by byla provedena odpovídající demontáž částí zpevněných ochuzeným uranem, byly by širší oblasti Ukrajiny zamořeny radioaktivitou.
Z ruské strany tedy došlo k odmítnutí amerických návrhů, neboť Rusko se domnívá, že je schopno ve válce zvítězit a dosáhnout svých válečných cílů, které zřejmě spočívají v obsazení celé Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti. A pokud by snad bylo zničeno jádro nejlepších útvarů ukrajinských vojsk na východní Ukrajině, můžou být vojenské cíle Rusů ještě ambicióznější. A to ve směru na ruskojazyčný Charkov, na převážně ruskojazyčnou Oděsu i na Kyjev. I z tohoto důvodu by bylo dobré ukončit boje na Ukrajině prozatím alespoň příměřím.

V tomto týdnu také proběhla českými médii stručná zpráva o návštěvě německého kancléře Scholze v Brazílii, kde se setkal s prezidentem Lulou da Silvou. Scholz požadoval od Luly da Silvy dodávky munice pro Ukrajinu. Lula da Silva toto odmítl a hovořil rovněž o potřebě vytvoření skupiny zemí, které budou jednat s Ukrajinou a s Ruskem o mírovém řešení. Mimo Brazílie jmenoval mezi zeměmi, které by se mohly v této skupině angažovat také Čínu, což má svou logiku.

Na Ukrajině v současné době probíhá spektakulární hon na korupčníky. Obávám se ovšem, že korupce prostoupila vedoucí kádry na Ukrajině na nejrůznějších úrovních. Zdola nahoru a shora dolů.
To, že bude zatčeno několik malých a větších ryb ovšem naznamená, že bude zničena rakovina korupce, která je prostě nedílnou součástí činnosti politických a ekonomických elit na Ukrajině.

To si dobře uvědomují i všichni lídři evropských zemí – možná s výjimkou nově zvoleného prezidenta P. Pavla – a uvádějí prezidenta Zelenského do reality. Zelenský v tomto týdnu vyhlašoval svou představu, že Ukrajině bude umožněno vstoupit do EU s plnohodnotným členstvím za dva roky. Evropští lídři většinou hovoří o tom, že to nebude možné až po několika desetiletích, Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vase věc.cz

X X X

INFLACE  V  AMERICE

Americká inflace naživo. Ve vyděšených Spojených Státech ceny letí strmě vzhůru

Američany doslova děsí navyšování cen spotřebního zboží a služeb. Mnoho lidí ještě před rokem očekávalo po koronavirové krizi oživení ekonomiky, zatím to ale vypadá na pravý opak. Zdražování postihuje všechny. Rodiny, děti, podnikatele i cestovní kanceláře. Lidé se tady v USA musí naučit šetřit, což moc neumějí. Použít kreditní kartu je přeci jednodušší, to je ale začátek začarovaného kruhu, z kterého je pak velmi těžké vybřednout.

Jsem také drobná podnikatelka, vlastním už 16 let soukromou uměleckou školu. Přežila jsem online výuku i skutečnost, kdy někteří zaměstnanci raději zůstali doma na tučné podpoře, než aby se vrátili do práce. Ještě loni v létě se mi dobře zaplnily letní kempy, děti byly nadšené, že se mohou opět vrátit do kolektivu, a vše vypadalo nadějně.
Od podzimu to ale začalo mírně pokulhávat a tento trend začíná velmi nenápadně, ale vytrvale nabývat na intenzitě.

X X X

ŠVÝCAŘI  NECHTĚJÍ  NEUTRALITU,  CHTĚJÍ  SI  PŘIVYDĚLAT  ZBRANĚMI  NA  UKRAJINU

Ve Švýcarsku se vede horlivá debata jakým způsobem vojensky pomoci Ukrajině, a přitom neporušit přísná pravidla o neutralitě země. Objevilo se několik návrhů, které se pokoušejí princip nestrannosti obejít. Například povolením jiným zemím, aby poskytly švýcarský bojový materiál Ukrajině. Švýcaři by Ruskem napadené zemi mohli dát i německé tanky Leopard 2.

Švýcarsko řeší, zda schválí vývoz munice pro německá protiletadlové systémy Gepard, které by měly pomoci ukrajinské armádě bránit vzdušný prostor. (25. srpna 2022) | foto: MAFRA
Švýcarsko přísně dodržuje nestrannost už od roku 1815, kdy Vídeňský kongres ustanovil tzv. „věčnou neutralitu Švýcarska“. Právní rámec tudíž nedovoluje Švýcarsku přímo posílat zbraně válčícím zemím ani reexport vojenského materiálu.

Švýcarští politici horlivě debatují, jakým způsobem neporušit zásady neutrality a zároveň poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc. „Jsme neutrální a zůstáváme neutrální, ale v současné situaci je skutečnost taková, že zabraňujeme našim západním partnerům podporovat Ukrajinu,“ řekl listu Politicošéf Svobodné demokratické strany (FDP) Thierry Burkart.

Švýcarsko se dostalo pod velký tlak a stalo se terčem značné kritiky poté, co odmítlo Německu, Dánsku a Španělsku předat švýcarskou munici Ukrajině. V případě Německa se to týkalo padesáti samohybných protiletadlových systémů Gepard. Německo přitom munici pro tyto systémy nemůže sehnat nikde jinde, podle reexportní doložky ale Švýcarsko coby výrobce musí s vývozem souhlasit.

„Švýcarsko je černým pasažérem NATO. Tento oportunismus není nadále udržitelný,“ napsal například v komentáři německý deník FAZ. Další publicisté poukazují na to, že Švýcarsku nevadí dodávat zbraně autokratickému režimu v Saúdské Arábii, s nimiž mimo jiné zasahuje do občanské války v Jemenu, zatímco sebeobrana Ukrajiny je pro ně tabu.

Jak obejít neutralitu?

Švýcarští politici se snaží přijít s řešením, které by uspokojilo západní partnery a zároveň by neporušilo zásadu neutrality, uvádí list Politico. Burkart například stojí za návrhem zákona, jenž by umožňoval export zbraní „zemím, které sdílejí švýcarské hodnoty“.
Jiný návrh umožňuje schválit reexport švýcarského vojenského materiálu zemi, která se brání proti agresi jiného státu, jehož činy valné shromáždění OSN označilo za porušení mezinárodní práva. To je právě případ války na Ukrajině.

V lednu bezpečnostní výbor Národní rady, což je dolní komora švýcarského parlamentu, schválil tento návrh s tím, že dodržuje švýcarské zákony o neutralitě, protože přímo neposílá švýcarský vojenský materiál do válečné zóny, ale třetí straně. Návrh nyní řeší i Rada států, vrchní komora švýcarského parlamentu.
Černý pasažér NATO. Švýcarsko na své neutralitě cíleně vydělává, tvrdí Evropa
Návrh může být schválen až po šestiměsíční lhůtě pro referendum. Švýcarští politici se obávají, že by normu její odpůrci mohli vyvoláním referenda shodit ze stolu. Je ale otázkou, zda by i za příznivých okolností byl přijat včas, aby Ukrajině dokázal rychle pomoci, upozorňuje Politico.
Vedle výše uvedených návrhů se ještě v parlamentu objevila iniciativa přezdívaná „lex Ukrajina“, která by tento problém řešila. Umožňovala by reexport švýcarských zbraní Ukrajině, pokud jsou „spojeny s rusko-ukrajinskou válkou“.

Pokud by takový zákon byl schválen oběma komorami parlamentu, mohl by vejít v platnost prakticky okamžitě.
„Je velmi konkrétní, protože chceme postupovat rychle a Ukrajině pomoci,“ říká o iniciativě François Pointet ze strany Zelených, který je také spolupředseda bezpečnostní komise Národní rady. Myšlenka ale čelí velkému odporu. Proti jsou například Burkart i předseda bezpečnostního výboru Rady států Werner Salzmann z konzervativní Švýcarské lidové strany, podle nichž by vojenská pomoc jen jedné straně konfliktu porušovala princip neutrality. „Pokud dodáme Ukrajině, pak musíme dodat i Rusku,“ poukazuje Salzmann, k čemu by takový zákon mohl vést.

Německý impulz
Diskuze o vojenské pomoci Ukrajině ve Švýcarsku zesílila poté, co se Berlín rozhodl poslat na Ukrajinu své tanky leopard. Švýcarsko má v držení 96 těchto tanků, skoro třetinu z 300 tanků, které ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj uvádí jako potřebné k zvrácení průběhu války, podotýká agentura Bloomberg. Jejich prodej by podle švýcarského ministerstva obrany vyžadoval rozsáhlé vyřazení z provozu a souhlas parlamentu.

Maja Rinikerová, poslankyně z FDP, navrhuje, aby leopardy byly formálně vyřazeny z provozu a poslány za symbolickou cenu jednoho franku Polsku, České republice a Slovensku jako náhradu za ty tanky, které tyto státy pošlou Ukrajině. Samotné leopardy ale tyto země nebudou moci na Ukrajinu poslat.
Koketuje Švýcarsko s NATO? Část obyvatel si sblížení přeje, odhalil průzkum
„Válka změnila debatu ve Švýcarsku ohledně toho, jaké máme možnosti s ohledem na naše velmi striktní zákony o vývozu zbraní,“ říká Rinikerová, podle níž návrh na vyřazení leopardů z provozu může získat většinu hlasů. Pro tento návrh se už vyslovila levicová strana Gruenliberale i konzervativní Die Mitte. Ta ale požaduje, aby se tanky prodaly za konkurenční cenu.

Ještě před dvěma roky by tyto vážně vedené debaty byly ve švýcarském prostoru něčím nemyslitelným. Ruský vpád na Ukrajinu ale změnil situaci. Švýcarsko se překvapivě přidalo k západním státům, které na Rusko za agresi vůči sousednímu státu uvalily sankce. Moskva v odvětě přestala považovat Švýcarsko za neutrální stát a odmítla, aby zastupovalo zájmy Ukrajiny a vykonávalo mandát ochranné mocnosti v Rusku.
V průzkumech veřejného mínění se část Švýcarů vyslovuje pro budování těsnějších vztahů s NATO. V nedávném průzkumu se více než než polovina respondentů vyslovila pro reexport švýcarské munice Ukrajině.

X X X

Republikána Santose vyšetřuje FBI. Veteránovi sebral peníze pro psa

Americká FBI se začala zabývat podezřením, že republikánský kongresman George Santos zpronevěřil peníze určené na operaci nemocného psa. Politik, na nějž prasklo už několik lží, prostředky zřejmě ukradl z lidové sbírky. Tu pomohl založit americkému veteránovi, který tehdy žil na ulici. „Jsem rád, že se toho velcí kluci ujali,“ raduje se bývalý námořník.

Agenti FBI už vyslechli námořního veterána Richarda Osthoffa. Právě ten tvrdí, že mu Santos nejdřív pomohl vybrat 3 tisíce dolarů na operaci, která by zachránila Osthoffova pitbula Sapphirea. Po čase však se Santosem začala být „obtížná spolupráce“ a politik „přicházel se stále dalšími výmluvami“.
Nakonec si výtěžek nechal a muži, který tehdy žil ve stanu, nepomohl. Těžce nemocný Sapphire později zemřel na rakovinu. Jeho majitel teď FBI mimo jiné předal i zprávy, které si v roce 2016 s republikánem vyměnil. Tehdy ještě Santos vystupoval pod jménem Anthony Devolder.
Santos byl ulhaná a špatná drag queen v laciných šatech, usvědčili kongresmana
Bývalý voják vypráví, že Santos záměrně ve sbírce využil příběh hendikepovaného veterána-bezdomovce, jehož asistenční pes umírá, k tomu, aby se lidé slitovali a peníze poslali. Samotného Osthoffa přitom Santosova zrada a pozdější smrt milovaného psa přivedla až k myšlenkám na sebevraždu.

„Jsem nadšený, že se toho velcí kluci konečně ujali. Dal jsem jim všechny společné zprávy a aktuálně řeším i předání všeho, co souvisí s kampaní na stránce GoFundMe,“ říká Osthoff. „Bál jsem se, že se mi to stalo už moc dávno na to, aby se to vyšetřovalo,“ dodal podle portálu Politico.

Santos už podle listu The Times veteránovo nařčení odmítl jako „šokující a šílené“. Pitbul Sapphire však není jediné zvíře, kvůli kterému teď čelí vyšetřování. Úřady se zabývají také Santosovým tvrzením, že založil nadaci Friends of Pets United, která prý zachránila na 2,5 tisíce psů a koček.
Žid a gay, nebo heterosexuální katolík? Republikán Santos lhal téměř o všem
Neexistuje ovšem jediný důkaz, že se tak stalo a že by organizace byla vůbec registrovaná. Deník The Times navíc zjistil, že jeho nadace stála za dobročinnou akcí, na níž si účtovala vstupné 50 dolarů. Skupina, jež akci pořádala, však uvedla, že výtěžek nedostala a že si Santos vymyslel několik výmluv, proč peníze nemá.
Na republikánského politika dosud prasklo už několik lží. Vymýšlel si o svém vzdělání, pracovních zkušenostech i o své historii. Například prohlásil, že jeho prarodiče přežili holocaust. Později se přiznal, že ani není Žid. Prý je jím jen skoro. Zneužil i tragédii z 11. září 2001 a do příběhu kolem útoků na Světové obchodní centrum zasadil svou matku. Ta však tehdy na místě ani nebyla.

A co se týká finančních záležitostí, i tam má ještě Santos, dříve používající různá další jména, co vysvětlovat. Někteří jeho sponzoři údajně mohou být vymyšlení a otázky vzbuzuje i půjčka ve výši 700 tisíc dolarů, které kongresman půjčil své kampani.
Žádná z jeho lží však podle něj není důvodem k tomu, aby se svého mandátu ve Sněmovně reprezentantů vzdal. Za Long Island se do Kongresu dostal teprve v prosinci loňského roku. Podle Politica zatím jen opustil sněmovní výbory, do kterých patřil.
X X X

EU,  LEYENOVÁ:  UKRAJINA  SE  HNED  DO  NATO  NEDOSTANE

Časový plán vstupu Ukrajiny do EU neexistuje, řekla v Kyjevě von der Leyenová

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. V Kyjevě to v pátek řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéfové unijních institucí ocenili ukrajinské úsilí při snaze země o vstup do EU, ale neoznámili časový plán.

Šéf Evropské rady Charles Michel zdůraznil, že budoucnost Ukrajiny je v EU. Oba zástuci EU v pátek v Kyjevě ocenili ukrajinské úsilí při snaze země o vstup do EU, ale neoznámili časový plán. Kyjev přitom usiluje o co nejrychlejší přijímací proces a někteří ukrajinští politici v minulosti zmínili vstup už v roce 2026.

Von der Leyenová řekla, že Ukrajina potřebuje při svém úsilí o členství v evropském bloku splnit určité cíle. „Neexistuje žádný pevný časový plán, ale existují cíle, kterých musíte dosáhnout,“ řekla šéfka Evropské komise na společné tiskové konferenci. EU dlouhodobě zdůrazňuje nutnost dokončení potřebných reforem na Ukrajině.
Rusku docházejí drony, zinscenuje útok na své pohraničí, míní experti
Zelenskyj mezitím na sociální platformě Telegram uvedl, že jeho země nepromarní jediný den na cestě ke členství v EU. „Dnešní summit Ukrajiny a EU je silným symbolem toho, že překonáme všechny překážky, abychom posílili naše partnerství a integraci,“ napsal Zelenskyj. „Náš cíl je naprosto jasný: zahájit jednání o členství Ukrajiny v Evropské unii,“ dodal.

Ukrajinský prezident už dříve vybídl Evropskou unii k přijetí ještě tvrdších opatření proti Rusku, které téměř před rokem napadlo jeho zemi. O novém balíku sankcí jednal s von der Leyenovou ve čtvrtek.
EU podle dřívějšího vyjádření šéfky EK počítá s přijetím dalších sankcí – konkrétně desátého balíku – proti Moskvě na výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko vojensky napadlo sousední zemi loni 24. února.
Oligarchové přelstili Londýn a obešli nový zákon zaměřený na ruský majetek
Von Der Leyenová nastínila, že desátý balíček výjde EU na přibližně deset miliard euro a krom technologických sankcí se bude zaobírat i bojem proti ruským oligarchům, ti sankce zatím vytrvale obcházejí. Zelenskyj za to slíbil, že díky podpoře od spojenců odrazí Rusko z Bachmutu a i získají zpět ztracená území na východě.
X X X

GENERÁL  PAVEL  DOLOŽIT  OBVINĚNÍ  NA  PRAŽSKÝ  HRAD

Ať Pavel doloží obvinění, míní Hrad. Informace o bezpečnostním riziku nemá

Bezpečnostní informační služba (BIS), další tajné služby ani policie neinformovaly prezidenta Miloše Zemana o žádném bezpečnostním riziku. Zvolený prezident Petr Pavel by měl podle tiskové zprávy Pražského hradu doložit svá obvinění směrem k prezidentovi a jeho úřadu. Pavel v posledních dnech hovořil o nutnosti „hloubkového úklidu“ na Hradě.

„Úklid“ by se podle Pavla měl týkat všech oblastí Hradu. Chce také nechat důkladně prohlédnout tamní prostory, mimo jiné kvůli obavám z odposlechů. Na páteční tiskové konferenci uvedl, že není na něm, aby něco dokazoval, ale Kancelář prezidenta republiky (KPR) by měla být schopná uspokojivě vysvětlit, zda je vše v souladu s pravidly.

„Mám celou řadu informací z okolí Kanceláře prezidenta republiky,“ řekl Pavel na pátečním brífinku v reakci na prohlášení Hradu. Podezření u něj budí i to, že finální zpráva auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nemohla být zveřejněna, protože orgány činné v trestním řízení si vyžádaly delší čas.

„Pokud se k vám dostane informace, že na Hradě působí soukromá bezpečnostní agentura, která je vyňata z bezpečnostního režimu a působí na základě netransparentního financování, pak mě zajímá, zda je taková informace pravdivá,“ uvedl Pavel. Dodal, že chce vědět, k čemu měla agentura přístup a z čeho byla financována.
Vohralíková žádá Mynáře o informace o fungování Hradu, připraví je do týdne
KPR by pak podle něj měla uspokojivě vysvětlit, zda je vše v souladu s pravidly. „Pak budu klidný, že přicházím do prostředí, kde k žádným únikům dojít nemohlo. Jestli se prokáže, že k nějakému porušení pravidel došlo, pak musí být zjednána náprava,“ doplnil.
Úřad podle Pavla zjistil celou řadu pochybení, ta by podle něj mohla být zveřejněna v době inaugurace. Podle informací, které Pavlovi poskytl prezident NKÚ Miloslav Kala, ale nejde o natolik zásadní pochybení, aby vedla k trestnímu stíhání.
Hrad v páteční tiskové zprávě spojil Pavlovy výroky s jeho setkáním se šéfem BIS Michalem Koudelkou, které se uskutečnilo v pondělí. Zeman kontrarozvědku i Koudelku dlouhodobě kritizuje.

„Po setkání pronesl budoucí prezident Petr Pavel řadu závažných obvinění směrem k prezidentu republiky a prezidentskému úřadu. Tato obvinění, která poškozují důvěru občanů ve fungování státních institucí, by měla být náležitým způsobem doložena,“ uvedl Hrad bez uvedení, na který konkrétní Pavlův výrok reaguje.
Šéfa BIS Koudelku jmenuji generálem při nejbližší příležitosti, řekl Pavel
Pavel v pátek řekl, že jeho schůzka s Koudelkou byla informativní. Hovořili o tom, jaké výstupy a s jakou četností prezident od BIS dostává. Zdůraznil, že neprobírali obsah konkrétních zpráv.
Spolupráce BIS s Hradem v posledních letech moc nefungovala a Pavel má zájem na tom, aby se vrátila do standardní podoby. S rozvědkou chce spolupracovat, přijímat její informace a konzultovat s ní složité bezpečnostní otázky. Koudelka si podle něj zaslouží generálskou hodnost, do které ho Zeman opakovaně odmítl povýšit.

Zeman nedostal od BIS, jiné zpravodajské služby či policie informace o žádném „bezpečnostním riziku v tomto smyslu“. „Pokud tedy budoucí prezident podobné informace obdržel, je nutno postup důsledně vyšetřit,“ stojí v prohlášení. Podle Hradu „někdo rozehrává nebezpečnou hru s ústavními institucemi, selektivně jim předkládá domněnky a podezření nebo je naopak zatajuje“

Pavel řekl v neděli, že bude chtít uskutečnit audit v KPR. Ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace, která byla ohlášena na 9. března. Podle NKÚ Kaly však není reálné, aby se případný další audit do té doby stihl.

V rozhovoru, který v úterý zveřejnil Reflex.cz, Pavel uvedl, že v prezidentské kanceláři bude potřeba nejen audit NKÚ, ale i hloubkový úklid ve všech oblastech. Odůvodnil to tím, že realita, se kterou se zatím v náznacích setkává, je výrazně horší, než si představoval.
Respektu později řekl, že chce po inauguraci nechat důkladně prohlédnout prostory na Hradě, obává se mimo jiné odposlechů. Výhrady má i k fungování Útvaru pro ochranu prezidenta ČR.
X X X

NSS  DOSTAL  PŘES  50  STÍŽNOSTÍ  NA  VOLBY  PREZIDENTA

Nejvyšší správní soud dostal 50 stížností na prezidentské volby. Jednu z nich podal i Janeček
Nejvyšší správní soud obdržel k pátečním 16.00 zhruba 50 podání, která se týkají volby prezidenta, uvedla mluvčí Sylva Dostálová. Stěžovatelé se mohou na soud obrátit během sedmidenní lhůty, která začala plynout 1. února a skončí 7. února v 16.00. Stížnost podal i neúspěšný uchazeč o účast v prezidentských volbách Karel Janeček. Mezi uvedenými podáními se některá podobají obsahem i formou či jsou kopií stejného vzoru.

Soud očekává, že stížností bude letos více než před pěti lety. Již před počátkem lhůty dostal 500 podnětů, které však odmítal pro předčasnost. I tato podání se často podobala, plyne z jednotlivých usnesení na úřední desce. Před pěti lety soud řešil zhruba 70 podnětů a nevyhověl žádnému.
Sériová podání byla a jsou patrně koordinovaná z jednoho či více zdrojů prostřednictvím sociálních sítí. Pisatelé žádali například odklad voleb, domáhali se registrace všech uchazečů o Hrad.
Někteří chtěli náhradu škody, protože si prý vsadili na vítězství Pavla Zítka, jehož vnitro nepustilo do voleb, protože neshromáždil dost podpisů občanů.

„Na zjevně sériová podání reagujeme stejně sériovými rozhodnutími,“ řekl k předčasným stížnostem předseda volebního senátu Tomáš Langášek.
Senát podle něj vyřídí včas všechny podněty, které obdrží, bez ohledu na to, kolik jich bude. Soud má 15 dní na vyřízení jednotlivých podnětů.

Pavlovy hlasy pro Babiše
Deník N ve středu informoval, že v minulých dnech soud dostal také dva podněty k okrsku v pražských Bohnicích, kde komise omylem přičetla hlasy pro pozdějšího vítěze voleb Petra Pavla jeho soupeři Andreji Babišovi (ANO).
Jediný, kdo může ještě výsledky v okrsku „opravit“, je Nejvyšší správní soud, nemůže to však učinit na základě předčasně podaných stížností.

Značná část stížností před pěti lety kriticky poukazovala na kampaň Miloše Zemana, například na spojování protikandidáta Jiřího Drahoše s hrozbou migrace nebo na zastřené financování přes spolek Přátelé Miloše Zemana.

„Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou,“ řekl tehdy Langášek. Soud může zasáhnout jen v případě, že zjištěné pochybení prokazatelně ovlivnilo výsledek voleb.

Janečkova stížnost

Stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu kvůli průběhu voleb podal ve středu i neúspěšný uchazeč o účast v prezidentských volbách Karel Janeček.
Označil to za první nutný krok k následnému odvolání k Evropskému soudnímu dvoru. Janeček to uvedl v páteční tiskové zprávě, kterou poskytla jeho mluvčí Nikol Klevcovová.
Přijetí stížnosti potvrdila mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová. Janeček již dříve u Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu napadnul rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do prezidentských voleb kvůli nedostatku petičních podpisů.

Podnikateli vadí, že ministerstvu vnitra předložil na podporu své kandidatury přes 73 000 podpisů. Úřad při kontrole řadu z nich vyřadil, a Janeček tak neměl k dispozici zákonem stanovených 50 000 podpisů.
Rozhodnutí napadl u Nejvyššího správního soudu, který některé z nich vrátil do hry, i tak ale Janeček těsně stanovenou hranici nezdolal.

‚Učinit spravedlnosti zadost‘
Tvrdí, že se jeho týmu podařilo dohledat 33 podpisů lidí ze zkoumaného vzorku, kteří podle ministerstva vnitra neexistují.
„Tyto osoby jsme osobně navštívili a máme jejich fotografie spolu s občanským průkazem. Měli jsme tedy dostatečný počet validních podpisů,“ uvedl Janeček.
Obrátil se proto na Ústavní soud, ten ale jeho stížnost zamítl. Janeček uvedl, že ho přístup ústavních soudců překvapil a šokoval a nechce ho nechat bez odezvy. Ve středu proto podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu na průběh voleb.
„Což je první nutný krok k tomu, abychom se následně mohli odvolat k Evropskému soudnímu dvoru. Věřím, že tam máme velkou naději na úspěch,“ poznamenal. Je si vědom toho, že se oficiální výsledky voleb již nezmění, chce ale učinit zadost spravedlnosti.

X X X

NKÚ:  KALA:  V   AUDITU  JSME  NIC  NEVYNECHALI

V auditu na Hradě jsme nic nevynechali. Jsem ale připraven s Pavlem jednat, říká šéf kontrolního úřadu

Zvolený prezident republiky Petr Pavel chce podrobit auditu hospodaření prezidentské kanceláře a jejích příspěvkových organizací. Kdy se dozvíme výsledky auditu hospodaření Kanceláře prezidenta republiky, Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány provedeného Nejvyšším kontrolním úřadem? Proč se závěry kontroly zabývá policie? A připadá v úvahu případný další audit, který žádá Petr Pavel? Odpovídá šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

„Pavlovi jsem doporučil aby se před tím, než nás budou žádat o novou kontrolu seznámili s tím, co jsme udělali,“ říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala

Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu schválilo závěry kontroly hospodaření s prostředky státu u Kanceláře prezidenta republiky a příspěvkových organizací – Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Proč zatím nemůžete závěry zveřejnit?
Důvod je velmi jednoduchý. Byli jsme požádáni orgány činnými v trestním řízení o takzvanou součinnost, kterou jsme poskytli. Předali jsme požadované dokumenty, a dokud nedostaneme svolení, nejsme závěr oprávněni publikovat ani komentovat.

Nově zvoleného prezidenta jsem informoval, že až 9. března nastoupí na Pražský hrad, budou tam ležet tři kontrolní protokoly. Jen pro představu se jedná přibližně o 200 velmi hustě popsaných stran, popisuje Miloslav Kala

x Na základě čeho si policie závěry vyžádala?

O tom informaci nemám, tudíž na otázku neumím odpovědět. Možná důležitější informací ale je, že jde o běžný postup. V průběhu každého roku poskytujeme součinnost v desítkách případů a pokaždé je postup stejný. Jsme osloveni v souladu s trestním řádem, doložíme požadované dokumenty a poté čekáme na povolení ke zveřejnění.

x V jakém okamžiku můžete závěry auditu zveřejnit? Závisí to nějak na tom, jestli policie z daných poznatků případně vyvodí trestněprávní odpovědnost, anebo v každém případě, kdy uzavře vyšetřování?
Ne, pokusil bych se to vysvětlit asi tak, že lhůta, která vznikne, je určena k tomu, aby se policie s věcí seznámila, vyhodnotila ji a případně podnikla některá neodkladná opatření.
V určitých případech může například nasadit odposlechy nebo provést prohlídku. Nedokážu to specifikovat, ale asi si něco takového dovedeme představit.
Bez ohledu na to, zda poté zahajuje úkony i v trestním řízení nebo zda věc předává státnímu zastupitelství či někam jinam, dostáváme informaci mnohem dříve. Provádíme takzvanou dokladovou kontrolu.
V případě, že najdeme něco podezřelého, zadržujeme originály dokladů, aby se neztratily. Následně jsou k dispozici pro případná trestní řízení, která mohou probíhat.

x Setkal jste se s příštím prezidentem republiky Petrem Pavlem. Byl důvodem právě audit hospodaření Pražského hradu?

Asi se to dá říct tak, že ze strany nově zvoleného pana prezidenta byl zájem vědět o tom, co jsme udělali za práci. Musel jsem jej ale informovat, že se mlčenlivost vztahuje i na něj, tudíž mu nemohu informace podat.
V médiích však bylo několik vyjádření o tom, že by měl zájem, abychom provedli nějakou další kontrolu, možná jinak zaměřenou. V zásadě jsme mluvili především o této otázce.
Informoval jsem ho, že až 9. března nastoupí na Pražský hrad, budou tam ležet tři kontrolní protokoly. Jen pro představu se jedná přibližně o 200 velmi hustě popsaných stran. U každého kontrolního protokolu jsou přílohy, kterých je kupříkladu 60 až 100.
Práce je tedy velmi rozsáhlá a doporučil jsem, aby před tím, než nás budou žádat o danou kontrolu nebo ji iniciovat u nějaké nezávislé auditorské organizace, se seznámili s tím, co jsme udělali, a že jsem případně samozřejmě ochoten se s nimi bavit o tom, zda podle jejich názoru něco chybí nebo by chtěli něco doplnit.

x Pokud jde o případnou opakovanou kontrolu, vy ji nevylučujete, ale doporučujete, aby žádost nebo podnět přišel teprve na základě zveřejnění závěrů té aktuální kontroly. Rozumím tomu správně?

Nemusí to nutně být vázáno na dané poznatky. Doporučoval bych, ať se s tím seznámí a podívají se, čemu všemu jsme se věnovali. Představa, že tam je nějaká oblast nepokrytá nebo že jsme se něčemu zásadně vyhnuli a podobně, nepřipadá do úvahy.
Kontrola byla skutečně plošná, hloubková, prošla zásadní věci a podává odpověď na řadu otázek. Myslím, že než teď formulovat nějaké zadání auditu, je mnohem lepší se s tím seznámit a poté zvážit, jak dále postupovat.

X X X

Janečkovi vadí průběh voleb, stěžuje si u Nejvyššího správního soudu

Neúspěšný uchazeč o účast v prezidentských volbách Karel Janeček podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu kvůli průběhu voleb. Janeček již dříve u napadnul rozhodnutí ministerstva vnitra, které ho nezaregistrovalo do prezidentských voleb kvůli nedostatku petičních podpisů.
Janeček pogratuloval Petru Pavlovi k vítězství ve volbách. Uvedl, že jeho volbu respektuje. „Je však bohužel velká škoda, že v těchto prezidentských volbách byla Ústavním soudem pošlapána spravedlnost i spravedlivost,“ uvedl.
Podnikateli vadí, že vnitru předložil na podporu své kandidatury přes 73 tisíc podpisů. Úřad při kontrole řadu z nich vyřadil a Janeček tak neměl k dispozici zákonem stanovených 50 tisíc podpisů. Rozhodnutí napadl u Nejvyššího správního soudu, který některé z nich vrátil do hry, i tak ale Janeček těsně stanovenou hranici nezdolal.
25. listopadu 2022

Lidé, kteří podle ministerstva neexistují

Tvrdí, že se jeho týmu podařilo dohledat 33 podpisů lidí ze zkoumaného vzorku, kteří podle ministerstva vnitra neexistují. „Tyto osoby jsme osobně navštívili a máme jejich fotografie spolu s občanským průkazem. Měli jsme tedy dostatečný počet validních podpisů,“ uvedl Janeček.

Obrátil se proto na Ústavní soud, ten ale jeho stížnost zamítl. Janeček uvedl, že ho přístup ústavních soudců překvapil a šokoval a nechce ho nechat bez odezvy. Ve středu proto podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu na průběh voleb.
„Což je první nutný krok k tomu, abychom se následně mohli odvolat k Evropskému soudnímu dvoru. Věřím, že tam máme velkou naději na úspěch,“ poznamenal. Je si vědom toho, že se oficiální výsledky voleb již nezmění, chce ale učinit zadost spravedlnosti.
X X X

Země Evropské unie zastropovaly ceny ropných produktů z Ruska. U nafty bude 100 dolarů za barel

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v pátek dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví Evropské unie. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7.
Brusel 22:37 3. února 2023Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Souběžně začne platit i úplný zákaz dovozu ropných produktů do Evropské unie. Cílem je snížit příjmy, které má Rusko z vývozu nafty a dalších produktů, a omezit tak možnosti financování válečné agrese na Ukrajině.

Unie spolu s G7 a s Austrálií už od 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem budou fungovat i cenové limity u ropných produktů.

„Evropské společnosti budou mít zakázáno zprostředkovat, financovat, přepravovat či jakkoli se podílet na těchto dodávkách, pokud nebude jejich cena rovna či nižší než stanovený strop,“ řekl jeden z unijních činitelů.

Cenové stropy jsou součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Doplňují už dříve schválené embargo na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska do Evropské unie.
Embargo na dovoz ropy začalo platit 5. prosince a embargo na ropné produkty vstoupí v platnost v neděli.

Rusko zakázalo vývoz

Rusko na cenový strop pro ropu reagovalo zákazem jejího vývozu do zemí, které nejvyšší stanovené ceny uplatňují.
Podle unijních činitelů cenové omezení funguje, protože snížilo cenu ropy a přitom neohrozilo její dodávky do zemí mimo Evropu.

Ukrajina ale už v lednu požádala o snížení stanovené šedesátidolarové hranice, protože cena ruské ropy spadla pod ni.
U v pátek schváleného stropu se unijní státy přely zejména o maximální výši ceny nafty. Polsko a pobaltské země, které tradičně zastávají nejostřejší pozici vůči Rusku, chtěly podle diplomatů nižší než stodolarovou hranici, na rozdíl od předchozího stropu na surovou ropu se jim však požadavek prosadit nepodařilo.

Moskva v reakci na chystané embargo a strop na ropné produkty v pátek uvedla, že nevidí důvod pro výrazné snížení produkce svých rafinerií.

X X X

‚Ne všem Rusům chybí soucit s Ukrajinci.‘ Pietní místa obětem z Dnipra už vznikla v 60 městech

Někteří Rusové pokračují v připomínání památky desítek Ukrajinců zabitých v lednu při ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Dnipro. Napsal to v pátek zpravodajský web The Moscow Times, podle něhož pieta v Rusku přerostla v novou formu protiválečného protestu. Improvizovaná pietní místa, která tvoří květiny, plyšové hračky či ručně psané vzkazy, se podle portálu objevila v nejméně 60 ruských městech.
Moskva 22:01 3. února 2023Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Spontánní pomníčky vznikají často u soch ukrajinského básníka Tarase Ševčenka, básnířky známé pod pseudonymem Lesja Ukrajinka nebo u pomníků obětí sovětských politických represí.

Tento způsob uctívání památky obětí z Dnipra zachycuje i online mapa. Při vzdušném úderu ze 14. ledna, ze kterého ukrajinské úřady viní Rusko, zahynulo v Dnipru nejméně 46 lidí včetně dětí a osm desítek lidí utrpělo zranění. Moskva zodpovědnost popřela.
Záběry zničeného obytného bloku, civilních obětí a zoufalých pokusů o záchranu obětí šokujícím způsobem připomněly devastaci působenou válkou na Ukrajině a u některých Rusů vyvolaly hněv a stud, píše The Moscow Times.

„Je to protiválečné vyjádření, ne jen truchlení za mrtvé lidi v Dnipru. Nemohla jsem mlčet,“ řekla v rozhovoru s webem a opozičním hnutím Vesna žena, která položila květiny k památníku v Novosibirsku.

„Rozhodl jsem se položit květiny k místnímu památníku, abych ukázal, že ne všem Rusům chybí soucit s Ukrajinci,“ prohlásil nejmenovaný muž z Chantymansijského autonomního okruhu. Téměř tři týdny po vzdušném úderu na Dnipro spontánní památníky podle The Moscow Times v Rusku stále přibývají.
Staly se podle něj prvním celonárodním protiválečným protestem od zářijových demonstrací proti „částečné“ mobilizaci v zemi. Někteří lidé přitom uvedli, že uctění obětí z Dnipra jim pomáhá cítit se součástí širšího protiválečného hnutí. „Cítím neuvěřitelnou hanbu za svou zemi a neschopnost jakkoli pomoci, kromě takových malých gest,“ řekla webu žena v Pskově.
Lidé takto vyjadřující soucit s Ukrajinci nebo protiválečný postoj se zatím podle The Moscow Times nesetkali se stejnou mírou policejních zákroků jako Rusové demonstrující proti válce bezprostředně po začátku ruské invaze na Ukrajině či po mobilizaci.
Nicméně i tak bezpečnostní složky zadržely přinejmenším sedm lidí. Na některých místech policie u improvizovaných pomníčků hlídkuje a jinde je úřady odstranily. Není to poprvé, co se v Rusku objevily podobné pomníky, reakce na útok v Dnipru je však mnohem rozsáhlejší a nevykazuje známky konce, píše The Moscow Times.

X X X

Obvinění mu zlikvidovalo kariéru. Stát vyplatil Hudečkovi za opencard milion, další odškodné řeší soud

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček (dříve TOP 09) získal od ministerstva spravedlnosti v souvislosti se stíháním v kauze opencard zhruba milion korun. Z toho 323.000 Kč dostal jako odškodné za způsobenou nemajetkovou újmu, zbylé peníze mu úřad přiznal jako náhradu nákladů vynaložených na právníky. Dalších 7,6 milionu korun se dnes Hudeček začal domáhat u soudu. Obvinění bylo podle něj likvidační pro jeho politickou kariéru.

„Ministerstvo spravedlnosti mi dalo přesně to, co si vzali právníci – takže nula,“ řekl dnes Hudeček novinářům při příchodu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2. „Víte, politika je boj o každý drobný souhlas, a když na vás padne tady toto, tak vám to politickou kariéru zničí a v politice skončíte, pokud nejste miliardář,“ odpověděl na dotaz, jak mu stíhání ovlivnilo život. „Zdravotně mě to nezasáhlo, byl jsem mladý, plný energie. Ale psychicky to nepomáhá,“ dodal bývalý politik, který nyní působí v akademickém prostředí.

Hudeček čelil stíhání od roku 2013, spolu s ním i další bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a také jiní někdejší radní. Policie jim kladla za vinu, že o rok dříve neoprávněně zvýhodnili firmu Haguess, tehdejšího vlastníka práv k městské kartě opencard, když jednomyslně schválili navazující kontrakty. Pražský městský soud nejprve radní dvakrát uznal vinnými. Až po výměně soudce, který manipuloval s protokoly z jednání, soudy obžalované lidi osvobodily. Podle konečného verdiktu nerozhodli radní svévolně, ale na základě odborných stanovisek.

Své náklady na právníky Hudeček vyčíslil na 892.000 Kč. Po státu dále žádá pět milionů korun za vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení stíhání a 175.000 Kč za nepřiměřenou délku trestního řízení. Požaduje také 2,6 milionu korun za ušlý výdělek, který je ale podle ministerstva sporný.

Obvinění v kauze opencard se hájili tím, že karta byla dlouhodobým problémem z éry primátora Pavla Béma (ODS) a že kvůli dříve uzavřeným licenčním smlouvám nemohli postupovat jinak. Schválení smluv jim navíc doporučila hodnotící komise. Bývalá pražská radní pro informatiku Eva Vorlíčková následně vymohla na státu za nemajetkovou újmu celkem půl milionu korun – ministerstvo jí z toho dobrovolně vyplatilo 344.000 Kč a zbytek vysoudila. Celkem ale žádala 6,6 milionu Kč.

X X X

Soud nařídil německé certifikační firmě zaplatit odškodné za implantáty

Francouzský soud nařídil německé certifikační společnosti TÜV Rheinland zaplatit odškodné ženám, které si nechaly voperovat vadné prsní implantáty od dnes už neexistující francouzské firmy PIP. Jednotlivé žalující oběti mají dostat každá až 37.000 eur (888.000 korun), uvedli jejich právní zástupci.

Odvolací soud v jihofrancouzském Aix-en-Provence rozhodl, že TÜV Rheinland musí zaplatit skupině 13 obětí od 7000 do 37.000 eur, v průměru 16.555 eur. Rozsudek má podle soudu sloužit jako měřítko pro ostatní oběti.
„Tímto bezprecedentním rozsudkem vstupuje kauza PIP do konečné fáze kompenzací obětem,“ uvedlo sdružení obětí.

Firma PIP prodávala implantáty po celém světě více než dvě desetiletí, než vyšetřovatelé v roce 2010 zjistili, že používala místo medicínského silikonu nestandardní silikonový gel vlastní výroby, který nebyl oficiálně schválen. Implantáty praskaly až dvakrát častěji než výrobky jiných firem. Implantáty od PIP dostalo více než 300.000 žen, včetně asi 2000 v České republice.

Zakladatel firmy Jean-Claude Mas dostal v roce 2013 u soudu trest čtyři roky vězení a pokutu 75.000 eur. V roce 2019 zemřel.
Sdružení PIPA dnes uvedlo, že dnešní soudní rozhodnutí je první, které vyčíslilo konečnou kompenzaci obětem. Dosud soudy ukládaly jen předběžné platby ve výši 3000 až 6000 eur. Dostalo je téměř 35.000 žen, které žádají odškodné v šesti různých soudních procesech ve Francii.

X X X
Docentkou za 32 tisíc. Vyučující vysokých škol hrozí stávkou kvůli výdělkům

Učitelé humanitních a sociálně-vědních oborů na vysokých školách zvažují stávku. Projevila by se mimo jiné pozastavením konání státnic a vydávání diplomů. Vyučující jsou nespokojení s výdělky zejména na filozofických fakultách veřejných vysokých škol v Česku. Ty jsou o hodně nižší než třeba na středních školách.

Již dříve vysokoškolští pedagogové sepsali petici, kterou k pátku 3. února podepsalo asi 1700 signatářů, a vyzvali vládu k řešení podle nich nedůstojného oceňování. Ministr školství Vladimír Balaš ze STAN podle asociace již dříve slíbil, že se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva Aneta Lednová v pátek uvedla, že ministr inicioval vznik pracovní skupiny, která bude jednat v polovině února.

„Sféra, kterou spravujeme, je hluboce podhodnocená, a na základě nedůstojného ohodnocení kvalifikovaných kolegů roste silná nespokojenost. (…) Učitelé na univerzitách, které jsou navíc vázány na velká města s vysokými životními náklady, nemohou mít podstatně nižší platy než v regionálním školství,“ uvedl předseda Asociace děkanů filozofických fakult a děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Jan Stejskal.

„Řešení je nezbytné okamžitě, žádné strategické plány, které budou mít dopad za dlouhá léta, katastrofu nezvrátí,“ dodal.
Na platy ve školství musíte přidat patnáct procent, žádají vládu odbory
Mnozí akademici, kteří se věnují humanitním a sociálně-vědním oborům, podle zástupců asociace z vysokých škol odcházejí pracovat do komerční sféry nebo na základní a střední školy, kde platy v posledních letech rostly. Podle pracovníků filozofických a dalších fakult poskytujících humanitní a sociálně-vědné vzdělání hrozí, že tyto obory budou mít málo učitelů a budou muset omezovat výuku.
Situace je kritická

Podle Mariany Machové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) činí měsíční hrubý plat docentky na pražské fakultě 32 400 korun. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání v Česku byl v loňském třetím čtvrtletí podle Českého statistického úřadu 40 259 korun.
O poznání lepší situace panuje na základních a středních školách. Podle tabulek mají učitelé na těchto typech škol asi 47 590 korun, odborníci i ředitelé s učiteli ale varují, že reálně mají méně. Do dané částky se totiž započítávají i samotní ředitelé, kteří mají manažerský plat. Například učitelka po 27 letech praxe si na základní škole vydělá asi o 37 tisíc korun. Přesto ve Sněmovně leží novela zákona o pedagogických pracovnících, která v případě schválení zaručí učitelům 130 procent průměrné mzdy. Pokud se stihne schválit, mohla by platit již od roku 2024.

Děkanka FF UK Eva Lehečková označila nynější situaci za kritickou. V porovnání s učiteli v nižších stupních vzdělávacího systému je podle Stejskala nyní nejhorší platové ohodnocení odborných asistentů.

Učitelé humanitního a sociálně-vědního zaměření sepsali loni petici, v níž vyzvali vládu k lepšímu financování svých oborů. Upozornili rovněž na nepoměr v odměňování pracovníků jiných univerzitních fakult. Nerovnosti podle nich vyplývají mimo jiné ze zastaralého systému hodnocení ekonomické náročnosti oborů, který vznikl začátkem devadesátých let.

„Tento systém vychází z předpokladu, že humanitním a společenským oborům k práci postačí tužka a papír, to už ale zdaleka není pravda. Technologie od té doby výrazně pokročily a už i humanitní vědci ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje. Typicky například archeologie, psychologie, ale i jazyky využívající například přenosové tlumočnické zařízení a podobně,“ uvedl děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity Robert Antonín.
Nižší stipendia, kratší semestr či distanční výuka. Univerzity začínají šetřit
Ministrem školství Vladimír Balaš (STAN) podle asociace na setkání v lednu přislíbil zřízení pracovní skupiny, která se situací bude zabývat. Mluvčí ministerstva již dříve uvedla, že o rozdělení peněz na mzdy svých pracovníků rozhodují univerzity samy.
„Pracovněprávní vztahy, včetně mzdové politiky a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, patří výhradně do samosprávné působnosti veřejných vysokých škol a ministerstvo na tuto věc nemá žádný vliv. I přesto nicméně ministr Balaš inicioval vznik pracovní skupiny za účasti zástupců České konference rektorů a Rady vysokých škol, kde se tato problematika a její možná řešení budou diskutovat. Jednání skupiny se uskuteční v polovině února,“ sdělila v pátek mluvčí resortu.

Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je na letošní rok podle ministerstva určeno asi 30,9 miliardy korun, loni hospodařily se zhruba 28,6 miliardy. Další peníze podle mluvčí plynou univerzitám z dotací například na výzkum a vývoj.
K řešení podfinancování vyzvaly i Rada vysokých škol (RVŠ) a Česká konference rektorů. Rada ve své zprávě uvedla, že medián hrubé měsíční mzdy odborného asistenta na veřejné vysoké škole byl v první polovině loňského roku 43 400 korun, což bylo o 2500 Kč méně než v roce 2021. Medián pro učitele ve střední škole činil podle RVŠ loni 47 250 korun.

X X X

ŠVACHULA  SE  V  BRNĚ  ODVOLAL,  KŠEFTY  S  BYTY  NEBYLY?

Proti rozsudku v brněnské kauze Stoka se po žalobci odvolal i Švachula

S rozsudkem v korupční kauze Stoka na radnici Brno-střed nesouhlasí ani bývalý místostarosta a radní městské části Jiří Švachula (dříve ANO). Po státním zástupci se nově odvolal také on. Soud expolitikovi uložil 9,5 roku vězení, podle rozsudku byl v případu údajného ovlivňování zakázek na městské části hlavou organizované skupiny.

Jiří Švachula vinu popřel, žalobci mu navrhli 14 let vězení.

Už minulý týden se ve věci odvolalo vrchní státní zastupitelství, a to v neprospěch Švachuly a také několika dalších obžalovaných. „Odvolání je několik. Odvolal se jak státní zástupce, tak jeden poškozený a několik obžalovaných,“ uvedla mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová.

Případ míří k Vrchnímu soudu v Olomouci. Státní zástupce požaduje vyšší tresty, zároveň u některých obžalovaných žádá odsouzení za část činů, ve kterých je soud osvobodil.
Brněnský soud ve věci rozhodl loni na konci května, tresty uložil devíti lidem a dvěma firmám. Švachulovi soud kromě trestu vězení uložil i trest zabavení majetku, šlo o peníze na několika účtech v součtu za několik milionů korun. Zástupkyně mluvčí Krajského soudu v Brně Martina Vavříková uvedla, že Švachula podal odvolání proti všem výrokům o vině, navazujícím výrokům o trestech a také proti výroku o uložení ochranného opatření. Státní zástupce se odvolal v kauze Stoka, požaduje vyšší tresty
Podle rozsudku šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie, kdy její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace poskytovaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent. Úplatky si pak podle soudu dotyční dělili podle předem stanoveného vzorce.

Švachula vinu popřel, u soudu uvedl, že udělal chybu, když udržoval kontakt se spoluobžalovaným El-Talabanim a mluvil s ním o dění na úřadu. El-Talabanimu to podle něj umožnilo vytvářet dojem, že na toto dění má vliv. Švachula řekl, že El-Talabani pak začal u firem vystupovat jeho jménem a on jim pak prý musel vysvětlovat, že s tím nemá nic společného. Podle něj se sám stal obětí nátlaku od El-Talabaniho.

X X X

DERBY  BASKETBALISTŮ  V  PRAZE

Derby na Folimance po 12 letech a krásná zápletka.

22. kolo Kooperativa NBL 2022/23. Datum, čas, místo: 4.2.23, 18:00, Praha. Utkání: USK Praha – SK Slavia Praha
Je tomu už dvanáct let, kdy se na Folimance hrálo naposledy derby dvou týmů z hlavního města. V sobotu od 18:00 v rámci posledního kola základní části k tomu dojde znovu. A bude mít více vrstev důležitosti, hlavně pro domácí. Pouze výhra jim dává naději na možný postup do A1. Slavia se ziskem šesti výher, je aktuálně o příčku níže, tedy desátá a už ví, že bude účastníkem skupiny A2. V posledním kole podlehla až
v koncovce Ostravě 68:64 a zároveň má z letošního průběhu mnoho cenných skalpů.

Porazila doma Nymburk, Opavu i Ústí nad Labem. Tým trenéra Beneše má svou kvalitu a dokáže favoritům utkání pěkně zatopit. To se ukázalo i při prvním vzájemném souboji.
USK v Edenu sice vyhrál 92:81, ale stav jednotlivých čtvrtin byl vcelku vyrovnaný.
Pražané v podstatě utkání vyhráli tím, že ovládli druhou čtvrtinu 26:19 a vybudovali si tak náskok, který poté kontrolovali. Slávistická soupiska od té doby doznala několika změn. Odešel americký pivot Bruner do Děčína, ale obratem přišla náhrada v podobě jeho krajánka Dantez Walton, který loni hrál za Pardubice.

Sešívaní navíc přivedli i křídelníka Johna, který už za ně stihl odehrát jedno utkání. Sovy si dvakrát v řadě poradily s Kolínem, utnuly porážky v koncovkách utkání a budou chtít sérii výher natáhnout co to půjde bez ohledu na konkrétní podobu účasti v nadstavbě. Postoupí Sovy do nadstavbové skupiny A1? Odpověď přinese až poslední kolo základní části.

Ostrava i USK Praha balancují před posledním kolem základní části Kooperativa NBL na hraně účasti nadstavbové části skupiny A1 a A2. Ostrava je na osmé příčce se ziskem deseti výher, Pražané jich mají devět. Jenže pokud dojde po sobotním kole k tomu, že budou mít oba stejně, postupují Sovy, protože mají lepší vzájemné skóre. Dojde tedy na vzdálený souboj, který bude dělit zhruba 370 Km a ve kterém
má lepší výchozí pozici Nová huť. Té stačí doma porazit Hradec Králové a účast v A1 má jistou. Mladý tým by k postupu potřeboval doma porazit Slavii, v derby, které se bude hrát na Folimance po dlouhých dvanácti letech a zároveň bude potřebovat zaváhání Ostravy a jejich porážku.

Celé soutěžní kolo se hraje tuto sobotu od 18:00, tak aby všechna utkání začínala ve stejný čas. Systém soutěže Kooperativa NBL tak znovu ukazuje, že je plný zlomových momentů a dramat, které musí fanoušek milovat, ale není určen kardiakům.

x Co by rozhodovalo o postupu při shodném počtu výher po základní části?

V posledním kole Kooperativa NBL může dojít k tomu, že USK Praha i NH Ostrava budou mít stejný počet výher po skončení základní části soutěže. Co tedy rozhodne? Pravidla basketbalu. Pojďme se na modelovou situaci podívat, není tak častá, ale o to více je naučná. Rozhodují dodatečná kritéria v následující posloupnosti:

1) Higher game points difference of the games between them. Tady je to 1:1 na vzájemná utkání v základní části soutěže. 2) Higher number of game points scored in the games between them. Tady je to znovu vyrovnané, protože oba týmy daly 173 bodů, rozdíl v obou utkáních byl 10 bodů. OST – USK 78:88, USK – OST 85:95

3) Higher game points difference of all games in the group.
Ostrava po 21 odehraných kolech dala 1731 bodů ale dostala 1774. Má tedy zápornou bilanci -43. USK. Praha dal 1643 bodů ale dostal 1635, je tedy v kladné bilanci 11 bodů. Právě až třetí pravidlo by bylo rozhodující v případě stejného počtu výher obou týmů. To se nestává příliš často a jen to krásně rámuje dlouhodobou vyrovnanost Kooperativa NBL. V soutěži je stále o co hrát, a to je dobrá zpráva pro fanoušky.

Francesco Tabellini (trenér USK Praha): „Na zítřek se hodně těšíme. Všichni známe souvislosti toho utkání i jeho důležitost. Slavia se představí na Folimance s dvěma novými hráči, tím to bude určitě jiné oproti předchozímu vzájemnému utkání. Je to derby a každý se na něj těší. Věříme, že bude v hale plno a chceme jim nabídnout to nejlepší z nás.“/mš/