Politici i obyčejní lidé Ukrajiny dnes mohou jen litovat, že nepostavili do čela země znovu Ukrajince, exprezidenta Janukovyče, který pochází z Doneckej oblasti. Určitě by nedovolil to, co napáchal Zelenský, který je židovskoho původu a dal se do služeb Západu. 

Hlavně USA, Bidena, Anglie a dalších zemí světa, které na válce na Ukrajině vydělávají biliony dolarů a jdou přes mrtvoly. Na životě lidí a zničení Ukrajiny jim nezáleží. A to přesto, že v Hitlerově válce bylo usmrceno mnoho tisíc Židů, ale Zelenský dnes nechrání životy lidí, ale jedná, jako fašisté v Hitlerově válce. Janukovyč by tomu určitě zabránil. 

Západ se teď válečného byznysu nechce vzdát, dokud nebude mít na válčení jinou zemi a nový válečný miliardový byznys. Proto také Biden a spol. nechtějí nic podnikat v jednání s Ruskem o ukončení bojů.

Nesnaží se o to ani velmoc Německo se Scholzem a EU, kde je neschopná Leyenová z Německa. Ukrajincům by teď jen pomohlo, kdyby se rychle zbavili šíleného Zelenského a za vládu Ukrajiny jednal jiný, rozumný a statečný politik o rychlém skončení války a prospěšné vzájemné spolupráci všech zemí Evropy.

X X X

IZRAELSKÝ  DIPLOMAT  KRITIZUJE  ZÁPAD

 Jsme součástí Západu, jen když se nám to hodí, kritizuje izraelský diplomat

Na izraelského ministra obrany Bennyho Gance se poté, co oznámil, že Izrael odmítá vyzbrojovat Ukrajinu, snesla vlna kritiky. Evropští i američtí odborníci kritizují rozhodnutí Izraele, který se tímto krokem ocitl mezi západními zeměmi v poměrně ojedinělém postavení. Podle bývalého generálního ředitele izraelského ministerstva zahraničí Alona Liela tím Izrael své západní spojence zrazuje.

Ruští představitelé vyvíjejí na Izrael tlak, aby se vyzbrojování Ukrajiny, a to zejména prostředky protivzdušné obrany, vyhnul. Ve středu izraelský ministr obrany Ganc sice přislíbil humanitární i zdravotnickou pomoc, vyzbrojování Ukrajiny však zavrhl.

Izraelský obranný establishment nyní omlouvá své rozhodnutí tím, že potřebuje ruskou spolupráci, aby si zajistil volnou ruku k bombardování dodávek zbraní ze Sýrie směřujících k Hizballáhu.

Liel, který strávil více než třicet let v izraelských zahraničních službách, však toto rozhodnutí označil v rozhovoru s Foreign Policy za „zradu západních spojenců“.

Nejedná se však pouze o jedno rozhodnutí z posledních dnů. Podle Liela je rozhodování Izraele v souvislosti s válkou na Ukrajině velmi sobecké už od jejího začátku.

„Izrael se dívá pouze na svůj vlastní úhel pohledu, a činí rozhodnutí v zájmu svého vlastního prospěchu. Na začátku to byly úvahy týkající se Sýrie. Pak to byly ohledy na židovskou komunitu v Rusku, a poté ohledy na jadernou dohodu s Íránem.“

Většina izraelské veřejnosti dle jeho slov sice podporuje Ukrajinu, ale politici jsou právě pod tlakem bezpečnostního establishmentu, který učinil dominantním hlediskem Izraele vzdušnou převahu v Sýrii.

„Když v červenci převzal funkci premiéra po Naftalim Bennettovi Ja’ir Lapid, zaujal morálnější přístup a provedl drobné změny, především dodal přilby a drobné obranné vybavení, což Rusy rozzlobilo. Uvidíme, co Lapid udělá, pokud vyhraje volby 1. listopadu. Tato otázka je v Izraeli kontroverzní,“ vysvětlil Liel.

Izraelská politika se neřídí morálkou

Jedním z problémů podle Liela je, že tamní bezpečnostní instituce mají v této věci příliš velké slovo. „Chybí nám nadhled, který by upřesnil, že jsme součástí Západu a že součástí Západu zůstaneme. Měli bychom být loajální k západnímu táboru a přispívat k jeho snahám. Vojenští vůdci vidí věci z velmi úzké vojenské perspektivy, ale politici by měli mít širší a pružnější pohled,“ myslí si bývalý generální ředitel izraelského ministerstva.

Ve věcech rozhodování nejen v dodávkách zbraní, ale celé pomoci Ukrajině, často politici argumentují i morálkou. V izraelské politice to však podle Liela chodí jinak.

„V izraelské zahraniční politice, do níž jsem byl po desetiletí zapojen, nebyly morální ohledy nikdy na prvním místě, naopak byly vždy druhořadé. Pokud vůbec existovaly. V konfliktu na Ukrajině tomu není jinak. Izrael staví své zájmy na první místo,“ řekl. „Jistě, Izrael chce, aby se jeho letadla bombardující v Sýrii vrátila v pořádku. Ale když vidíte, kam se svět ubírá, jedná se o zcela marginální úvahu. Je to izraelská chyba a doufám, že nás v budoucnu nebude stát život,“ dodal Liel.

Pokud válka skončí tak, že Západ bude mít navrch, všichni si pak podle něj budou pamatovat, že Izrael se na tomto úsilí odmítl podílet. „Ve skutečnosti touto politikou Západ zrazujeme,“ dodal.

X X X

Nechcete kapitalismus, probuďte se, nikdo nehladoví. Ekonomové se ostře pohádali ve studiu

Energetická krize sílí, vláda nekomunikuje jednotně aktuální nařízení a na výhledovém řešení se mají problém shodnout jen koaliční politici. Na ideálním postupu se neshodli ani hosté pořadu 360° předseda odborářů a kandidát na Hrad Josef Středula, předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, ekonomka Ilona Švihlíková, a hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Ve studiu došlo k ostré hádce.

„Problémy s komunikací tu nejsou poprvé. Vláda vášnivě obhajuje nějakou tezi, aby ji následně popřela, viz úsporný tarif. Způsobuje nejistotu ve společnosti i ekonomice, nejde jen o to, co se stane na burze. Lidé jsou vystrašení,“ uvedla Švihlíková ohledně daně z mimořádných zisků.

Středula zas upozornil na nízké platy zaměstnanců státu. Jejich zvýšení by samozřejmě stálo další peníze. „ Závidím vám, pokud si v obchodu koupíte vše, co chcete. I stát řeší, co chce, versus to, co to stojí. Nemáme komunismus,“ opřel se do kandidáta na Hrad Bartoň.

Je to kampaň?

Středula ale zmínil, že jsou podhodnocení například pedagogové a je potřeba, aby se investovalo do školství. „Nechtěl jsem být v kampani Středuly a zase tam jsem,“ podotkl Hampl. Středula totiž bojuje o Hrad a touto rétorikou si podle některých komentátorů chce získat voliče.

Kritika ze strany Hampla se snesla i na Švihlíkovou. „Paní docentko, probuďte se a poslouchejte. Nikdo z nás nenamítá nic proti dočasné pomoci v mimořádné krizi. Základ je pokažený, nezáleží na dobrých a špatných časech,“ pustil se do ekonomky. Ta ironicky opáčila: „Chtěl jste mě probudit, tak jsem živá. Vy mě vždy probudíte.“

Hampl ve vysílání CNN Prima NEWS také zmínil, že veškerá pomoc stojí peníze. „Josefe, my to děláme na dluh, nikdo nehladoví. My si jenom víc půjčujeme, to jenom ty to nechápeš,“ sdělil předseda NRR. A neodpustil si komentář k Švihlíkové: „Vy chcete zrušit kapitalismus a to je ten problém.“

X X X

 Putin snížil Gazprom. Cena akcií společnosti se od začátku ruské invaze snížila o 88 procent

Reuters: Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu si vyžádala nečekanou oběť, a to energetický gigant Gazprom, ten se kvůli dopadům války ocitl v existenční krizi. Důvody podrobněji rozebírá zpravodajský server Politico. Gazprom zaznamenal pokles podílu na evropském trhu ze 40 na pouhých devět procent. Dva plynovody Nord Stream, které stály přes 20 miliard eur, teď leží ladem na dně Baltského moře. Cena akcií se od únorové invaze snížila o 88 procent.

„Vyhlídky Gazpromu na další růst jsou poněkud omezené a v určitém okamžiku bude muset výrazně snížit výrobu,“ řekl serveru expert na ruskou energetiku Adnan Vatanseverz londýnské King’s College.

V roce 1989 byl Gazprom přeměněn z ministerstva pro plyn na první sovětský státní podnik. Bývalý ruský prezident Boris Jelcin ho plně privatizoval. Současný šéf Kremlu firmu vrátil v roce 2005 pod kontrolu státu.

A jak říká odborník Vatansever: „Putin se velmi dobře vyzná v obchodu s plynem. Je to neoficiální manažer Gazpromu.“

Miliardové dividendy

Vývoz zemního plynu do Evropské unie se sice za prvních osm měsíců letošního roku snížil téměř o polovinu, a to v porovnání s rokem 2021, zisky společnosti se ale v prvním pololetí více než zdvojnásobily. Díky prudkému růstu cen suroviny.

„Ceny plynu zůstanou vysoké ještě nejméně další dva roky. Co bude z Gaspromem ale dál?“

Odhaduje se, že Gazprom dál vydělával okolo 100 milionů eur denně. Společnost vyplatila dividendy ve výši 20 miliard eur, což je nejvíc v historii ruského akciového trhu.

Dlouhodobější vyhlídky jsou chmurné. Podle Jamese Hendersona z Oxfordského institutu pro energetická studia se sice dá čekat, že ceny plynu zůstanou vysoké ještě nejméně dva roky, není ale jasné, jak se budou vyvíjet v dlouhodobějším výhledu.

Po roce 2025 bude Gazprom zřejmě muset upravit strukturu a velikost, myslí si Henderson. Podnik bude pravděpodobně snižovat výrobu a zřejmě zeštíhlí.

Budoucnost Gazpromu ovlivní také to, jak rychle se Evropa dokáže od ruského plynu odstřihnout.

Zamíří do Číny?

Nejmenovaný bývalý vysoce postavený představitel Gazpromu serveru Politico řekl, že se společnost zřejmě zaměří na zkapalněný zemní plyn a dodávky do Číny. Moskva nabízí dodávky plynu nepoškozenou větví Nord Streamu. Rozhodnutí je podle Putina na EU

Předvídá ale, že v krátkodobém horizontu se těmito změnami obchodní strategie nepodaří nahradit výpadek příjmů z Evropy.

Navzdory problémům Gazpromu Putin nenechá společnost zbankrotovat, tvrdí odborník na energetiku Henderson. Společnost má určitou symbolickou hodnotu, ale co je podstatnější, ovládá celý systém plynovodů v Rusku a dodává energii polovině země.

„Putin nemůže nechat Gazprom padnout, protože je nedílnou součástí ruské ekonomiky. Energetický systém je na něm závislý. Stejně jako lidé, kteří si díky němu mohou zatopit,“ vysvětluje Henderson.

Ruský prezident trvá na tom, že exportní vztahy s Evropou lze obnovit. Na energetické konferenci v Moskvě tento týden řekl, že Rusko je spolehlivý a nepolitický dodavatel energie.

Dokonce nabídl, že znovu spustí dodávky plynu skrze plynovod Nord Stream 2, který by nemusel být zničený.

„Rusko je připraveno zahájit dodávky. Míč je, jak se říká, na straně Evropské unie. Jestli chtějí, tak ať otevřou kohoutek… a je to,“ prohlásil šéf Kremlu. „Hezký pokus,“ prohlásila  na to mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová.

„Nezávisle na možné sabotáži obou plynovodů jsme se mohli přesvědčit, že Rusko není spolehlivým dodavatelem,“ cituje server.

„Obchodování s Pekingem Moskvě bohužel umožní prodloužit válku na Ukrajině.“

Ještě před válkou na Ukrajině představovaly dodávky do Evropy pro Gazprom zhruba 70 procent příjmů z prodeje plynu. Evropský prodej je ale teď v troskách, společnost se tak bude víc opírat o své další trhy, uvažuje odborník Vatansever.

Patří mezi ně zejména bývalé sovětské republiky, jako Bělorusko a země ve střední Asii. Gazprom tam prodává plyn levně, čímž se Moskva snaží udržet si vliv na území svého někdejšího impéria.

Přeorientování na Čínu

Plynárenský gigant však na těchto trzích vydělává málo. Mohl by proto usilovat o rozšíření obchodních vztahů s asijskými zeměmi, zejména s Čínou.

Moskva dodává Pekingu zhruba 16 miliard metrů krychlových plynu plynovodem Síla Sibiře, který byl otevřen v roce 2019.

Čína se chystá zajistit přívod dalších 10 miliard metrů krychlových prostřednictvím nového plynovodu na východě Ruska. V roce 2024 se plánuje stavba nového plynovodu Síla Sibiře 2.

Klíčovou otázkou bude stanovení cen. „V současné době Gazprom prodává plyn do Číny za mnohem nižší cenu, než za jakou prodával v Evropě,“ podotýká Jonathan Stern, výzkumný pracovník Oxfordského institutu pro energetická studia.

I kdyby Čína odebírala mnohem větší množství ruského plynu než dosud, je podle něj otázkou, jestli by Gazprom dokázal vydělat stejně.

Obchodování s Pekingem ale Moskvě umožní prodloužit válku na Ukrajině, uzavírá Stern v rozhovoru pro server Politico.

X X X

Biden strávil přes čtvrtinu mandátu v Delawaru. Prezidenti Bílý dům nemilují

Od nástupu do úřadu amerického prezidenta strávil Joe Biden více než čtvrtinu mandátu ve svých soukromých rezidencích ve státě Delaware. Je to více času, než kolik pobýval bývalý prezident Donald Trump ve své rezidenci Mar-a-Lago na Floridě. Trump přitom čelil kritice, že tráví málo času v Bílém domě. Podle expertů ale neplatí, že prezidenti mimo Bílý dům nepracují.

Během 21 měsíců svého prezidentského mandátu Biden pětapadesátkrát navštívil stát Delaware, kde má dva soukromé domy a kde žije i jeho rodina. Podle CNN tam strávil 174 dnů, což je více než čtvrtina celého mandátu. Bidenův předchůdce Trump za stejné období ve své floridské rezidenci strávil 135 dnů.

„Prezident Biden je velmi hrdý na své kořeny a na svou rodinu. Jeden z charakteristických rysů jeho veřejného života spočívá v tom, že s nimi nikdy neztratil kontakt,“ uvedlo na vysvětlení tiskové středisko Bílého domu.

Dodalo, že prezident vlastně není nikdy mimo službu a při cestách mimo Washington ho doprovází jeho aparát, který udržuje kontakt na dálku s Bílým domem a umožňuje prezidentovi plnit povinnosti i mimo sídlo úřadu.

Podle některých odborníků by mohl Bidenův přístup vést k většímu prosazení práce z domova. „Jsme v roce 2022, ne v roce 1922. Pokud zbytek země může pracovat z domova, tak může i prezident Spojených států,“ řekl CNN bývalý mluvčí první dámy Jill Bidenové Michael LaRosa.

Podle něj není Bidenův přístup k úřadu ničím novým. „Trávil prakticky každý víkend v Delawaru i během 36 let svého senátorského mandátu,“ dodal LaRosa s tím, že Bidenovi nikdy ve Washingtonu trvale nežili.

Odtažitý vztah k Bílému domu, který je více než 200 let synonymem pro prezidentský úřad, měly podle amerických novinářů i další hlavy státu. Bývalý zpravodaj stanice CBS News Mark Knoller vzpomněl, že hodně času trávili na svém soukromém ranči i republikánští prezidenti Ronald Reagan a George Bush mladší.

„Vždy jsem tvrdil, že nevím, zda (Bílý dům) je tím nejlepším obecním bytem ve Spojených státech, nebo korunovačním klenotem vězeňského systému,“ uvedl bývalý demokratický prezident Bill Clinton.

X X X

CELÁ  UKRAJINA  VE  TMĚ,  VINA  ZELENSKEHO

LIDÉ  BRZY  BUDOU  MRZNOUT,  USA,  EU,  NĚMECKO  A  DALŠÍ  ZÁPADNÍ  ZEMĚ  VŠEM  LIDEM  NEPOMOHOU,  JEN  DOHODA  S  RUSKEM

‚Celá Ukrajina ve tmě.‘ S nedostatkem elektřiny lidé bojují semknutím i humorem? 

Úřady na Ukrajině vypínají elektřinu po celé zemi kvůli vybombardovaným elektrárnám. Proud se řízeně pozastavuje během zákazu vycházení. Učitelka Oksana v reportáži zvláštního zpravodaje Radiožurnálu vnímá situaci pozitivně, farář z Buči si zachovává humor a nadhled.

Sergej má jasno, když si kupuje pár minut před jedenáctou večerní kávu v potemnělém stánku. Okolo nesvítí jediná lampa.

„Podívej, ve tmě je celá Ukrajina. Já teď pojedu domů taxíkem, zapálím si plynová kamna a rozsvítím svíčky,“ říká Radiožurnálu. Za chvíli v Kyjevě zhasnou i semafory. Po zákazu vycházení není pro koho svítit.

Učitelku výtvarné výchovy Oksanu, která žije ve smutně proslulé Buči, to rozhodit nemůže.

„Nevím, jak to bude v zimě, ale když jsme přežili okupaci, přežijeme i tuto dobu bez okupace. Samozřejmě se lidé připravují, ale zůstat bez vody, plynu a elektřiny není to nejhorší. Hlavně když přežijete. Schovávali jsme se ve sklepě. To je taková situace, kdy se lidé dají dohromady a drží při sobě.“

Ani farář otec Andrej, který letos pohřbil v Buči 250 lidí, nepovažuje nedostatek elektřiny za neřešitelný problém. Komentuje to s jízlivým humorem: „Řeknu vám anekdotu. Rusové se nám snaží zničit infrastrukturu, abychom neměli elektřinu a tak dále. Ale oni nechápou, že se tak za devět měsíců narodí milion banderovců.“

Naposledy panovala taková tma v ukrajinských městech na začátku války, kdy lidé zatemňovali i okna. Teď si ale mnohem víc věří, protože přesně vědí, kdo je jejich nepřítel a co od něj můžou čekat.

X X X

PRAVIDLA  VÁLKY  NEEXISTUJÍ,  POUZE  VÍTĚZSTVÍ,  KDYŽ  SE  BOJUJE

Rok války, deset let odminovávání. Z ukrajinských lesů jsou no-go zóny

Ukrajinská armáda se v Charkovské oblasti, kterou na počátku září osvobodila od ruských okupantů, nyní soustředí na nalezení min a dalších zařízení, které zde nepřítel zanechal s cílem způsobit Ukrajincům co nejvíce ztrát na životech. Snaha o odstranění smrtelného nebezpečí pokračuje napříč celou zemí. „Rusové kašlou na jakákoliv pravidla války,“ líčí odminovávači.

 Vedle opuštěného ruského tábora u obce Hrakove v Charkovské oblasti leží tělo ukrajinského muže. Civilista se stal obětí miny, kterou tu Rusové při odchodu nastražili. Nedaleko ostatků pracuje skupina odminovávačů, kteří oblast čistí od smrtících nášlapných zařízení i nevybuchlé munice.

Muži patří ke 113. Charkovské obranné brigádě a v okolí obce denně postupují hlouběji na zemědělskou půdu i do lesů v okolí hlavní cesty. S detektory kovů pomalu skenují zem a čekají, až se zařízení rozezní.

Když detektor vydá signál, jeden z vojáků si klekne a prohlédne bahno a trávu. Nález může naznačovat prázdnou nábojnici, kus železa či zahozenou plechovku, ale také aktivní pozemní minu.

„Jeden rok války se rovná deseti letům odminovávání,“ řekl agentuře AP velitel útvaru Oleksij Dokučajev, podle něhož Rusové jen kolem Hrakove nastražili několik set min. „I nyní stále nacházíme munici z druhé světové války. A v téhle válce jsou miny naprosto všude,“ míní.

Rusové pravidla války ignorují

Rusové se z Charkovské oblasti v září stáhli poté, co ukrajinská armáda při protiofenzivě dobyla zpět na tři tisíce kilometrů čtverečních území. Ačkoli města a obce v regionu jsou po měsících okupace konečně svobodné, ruské miny jsou stále všudypřítomnou hrozbou. Řadu silnic v oblasti lemují červené značky s bílou lebkou a zkříženými hnáty, které před rizikem varují. „Místní se přesto někdy ocitnou v minových polích,“ říká Dokučajev.

Používání protipěchotních pozemních min, které Rusové na Ukrajině hojně uplatňují, zakazuje Ottawská úmluva z roku 1997. K úmluvě se dosud připojilo 164 zemí světa – Rusko mezi nimi není. „Existují pravidla války. Ale Rusové je naprosto ignorují,“ konstatuje Dokučajev.

Ukrajinští odminovávači v minulém týdnu hlavní cestu do Hrakove vyčistili od protipěchotních min a poté se zaměřili na protitankové miny skryté hlouběji pod zemí. Tato zařízení dokážou zničit jakákoliv vozidla. Dokučajevovi muži doufají, že z oblasti se jim v příštích dnech podaří bezpečně dostat funkční obrněný transportér, jenž tu okupanti zanechali.

Brigáda nakonec postoupila i do opuštěného ruského tábora. Na místě objevila odpad, ruské noviny, nepoužitou munici a dvě nastražené sovětské protitankové miny TM-62. Ty pak bezpečně odpálila.

„Práce, kterou naše brigáda dělá, je nezbytná pro zajištění bezpečí civilistů. Navzdory nebezpečí mě baví. Nevím, co budu dělat po našem vítězství. Život bez výbuchů je nudný,“ říká sarkasticky Dokučajev.

Lidé se nemohou vrátit k normálnímu životu

Odminovávací práce pokračují i na dalších místech v zemi. V lese u obce Zalissija nedaleko ukrajinské metropole ruská mina minulý měsíc roztrhala muže, který si přišel do lesa nasbírat dříví. Koncem září pak zemřela čtveřice lidí, kteří spustili minu u Černihivu. O život přišla také posádka sanitky, jež najela na minu nastraženou u města Balaklija.

„Po ruské okupaci tu všude zbylo mnoho kusů železa a detektory neustále něco hlásí. Hledání musí být pečlivé a je časové náročné. Odminovávači jsou celý den na kolenou. Každý z nich denně vyčistí osm až šestnáct metrů čtverečních,“ pospala listu The Guardian Iryna Horjušková, která dohlíží na odstranění min právě v oblasti kolem Zalissiji.

„Nacházíme protipěchotní miny, protitankové miny, nástražné pasti a improvizovaná zařízení. Jsme svědky mnoha incidentů s oběťmi. A protože Rusové používali k šíření protipěchotních min také dělostřelectvo, neexistuje žádné mapování. Je to chaotické,“ líčí situaci na Ukrajině Tymur Pistrijuha z nezávislé Ukrajinské asociace odminovávačů.

„Lidé se nemohou ani po osvobození vrátit k normálnímu životu. Je roční období, kdy obyvatelé na Ukrajině normálně sbírají houby, lesní plody a dřevo a nyní nemohou. Vláda je varovala, aby v žádném případě nechodili do lesů. Z těch jsou nyní no-go zóny,“ uzavřel Pistrijuha.

X X X

 Rusové stahují vojáky a techniku ze Sýrie. Přesunují se do bojů na Ukrajině

Rusko stahuje své vojáky a techniku ze Sýrie. Podle amerického deníku The New York Times už odvezlo i své systémy protivzdušné obrany S-300. Přesunutí na ukrajinské bojiště má zásadní význam pro Izrael. Židovský stát měl totiž z ruské přítomnosti v Sýrii respekt. Odmítal proto dodávat zbraně Ukrajině.

 Kolik ruských vojáků a techniky v poslední době opustilo Sýrii, zatím není úplně jasné. Nemůžeme se totiž opřít o žádná oficiální čísla ani prohlášení. Dokonce i izraelská média citují článek amerického deníku The New York Times.

Ten se opírá o informace z izraelských a západních vojenských zdrojů. A ty se shodují, že Sýrii opustilo několik praporů ruské armády, což je zhruba 1500 vojáků. Některé zdroje ale uvádějí mnohem vyšší čísla. Problém je, že není jasné, kolik ruských vojáků do té doby v Sýrii celkem bylo.

Rusové ale údajně postupně odváží také své systémy protivzdušné obrany S-300, což je patrné i ze satelitních snímků.

Pro Izrael je to důležitá zpráva, protože právě tyto systémy ohrožovaly izraelské stíhačky při jejich náletech na íránské základny v Sýrii. Mezi Ruskem a Izraelem byla dosud nepsaná tolerance těchto izraelských náletů na syrské území. Například v květnu ale došlo k incidentu, kdy právě systém obrany S-300 ostřeloval izraelskou stíhačku.

A Izrael se zatím obával, že pokud by podpořil Ukrajinu zbraněmi, Rusko by přestalo Izraeli tyto nálety na syrské území tolerovat. A to byl zřejmě hlavní důvod, proč Izrael stále odmítal poskytnout Ukrajině jakékoli zbraně nebo dokonce obranné systémy.

Pomoc Ukrajině

Zásadní otázkou nyní je, jaký bude dopad ruského odchodu na případnou izraelskou pomoc Ukrajině. Média spekulují o tom, že pokud zmizí nebo alespoň výrazně zeslábne ruská hrozba v Sýrii, bude mít Izrael volnější ruce k jasnějšímu postavení se na stranu Ukrajiny, nebo dokonce právě k dodání zbraní, hlavně protiraketového štítu, o který Ukrajina stojí.

Jak izraelský premiér Ja’ir Lapid, tak ministr obrany Benny Ganc zatím ale stále odmítají poskytnout Ukrajině jakékoliv zbraně. Židovský stát je ale pod stále větším tlakem jak západního světa, tak části izraelské veřejnosti a politické scény.

Ruská vojenská přítomnost v Sýrii ale nebyla jediným důvodem, proč si Izrael vztahy s Kremlem nechtěl rozházet. Obával se o osud ruské židovské komunity v případě, že by se Izrael skutečně výrazně postavil na stranu Ukrajiny.

Jisté ale je, že izraelská znalost íránské vojenské techniky, kterou Rusko používá, může být pro Ukrajinu užitečná a pravděpodobně je to také jediná oblast, ve které už Ukrajině užitečná je.

Nejen, že izraelské zpravodajské služby Ukrajinu údajně zásobují informacemi o íránských zbraních, ale také jí údajně poskytují například satelitní snímky s ruskými pozicemi.

A v posledním týdnu údajně Ukrajinci střelami usmrtili deset Íránců, kteří na Krymu zaškolovali ruské vojáky právě na íránskou vojenskou techniku, primárně na drony. Je také možné, že právě tento útok, při kterém zemřeli íránští instruktoři, mohl být na základě izraelských informací.

 X X X

Itálie má novou vládu. Meloniová i členové jejího kabinetu složili v Říme přísahu

V Římě složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka postfašistické strany Bratři Itálie (FdI). Giorgia Meloniová se stala první ženou v čele italského kabinetu a první vůdkyní krajně pravicové strany, která bude zemi řídit. Po ní složili i přísahu zbývající ministři její vlády. Informují o tom tiskové agentury.

 Politička, jejíž strana vyhrála zářijové volby, v pátek od prezidenta přijala pověření a v rozporu se zvyklostmi rovnou předložila seznam ministrů. Vládu vytvořily strany pravicového bloku, který má v parlamentu pohodlnou většinu. Kabinet bude mít kromě premiérky 24 členů. Meloniová uspěla, protože je konzistentní, vysvětluje italský novinář Pieralli

 Nová vláda poprvé zasedne v neděli v poledne a podle tisku požádá příští týden o důvěru ve sněmovně i Senátu.

Přísahu složilo devět ministrů ze strany Meloniové, pět ministrů ze strany Vzhůru, Itálie (FI) čtyřnásobného premiéra Silvia Berlusconiho a dalších pět ministrů strany Liga (L), z toho šest žen. Pět ministrů jsou nepolitičtí odborníci.

Ceremoniálu v paláci Quirinale přihlížela i šestiletá dcera Meloniové Ginevra, kterou provázel partner pětačtyřicetileté političky, televizní novinář Andrea Giambruno.

Meloniové, jež je třetí nejmladší šéfkou kabinetu v historii italského republikánského zřízení, už pogratulovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nová vláda je 68. od vzniku republiky v roce 1946./agentury/

X X X

Nemocnice Sokolov koupí nový mamograf Sokolov

Nejpozději do konce roku budou mít ženy v sokolovské nemocnici k dispozici zcela nový špičkový mamograf. Jeho nákupem chce nemocnice ještě dál posunout své možnosti v oblasti prevence a boje proti karcinomu prsu. „Po zřízení nové urogynekologické poradny v naší nemocnici je nákup nového mamografu asi tou nejdůležitější zprávou pro ženy. Využívají ho totiž pacientky z celého kraje,“ říká ředitelka nemocnice Jitka Bureš Samáková a její slova potvrzují i čísla.

„I když byl loňský rok výrazně ovlivněný covidem, provedli jsme skoro osm tisíc screeningových vyšetření a ta odhalila téměř tři desítky karcinomů. Z toho bohužel čtyři již v pokročilém stádiu.“ Právě včasné odhalení nádoru je přitom pro úspěšnost léčby zcela klíčové. I proto se v Sokolově rozhodli namísto současného přístroje pořídit jeho modernějšího nástupce, který díky větší přesnosti nejen zvýší šanci na odhalení onemocnění, ale bude také šetrnější k pacientkám.

„Obecně řečeno je mamograf vlastně speciální rentgenový přístroj s vysokým rozlišením a nízkou dávkou záření, pomocí kterého se zobrazují měkké tkáně prsu,“ vysvětluje Jan Roudnický, biomedicínský inženýr skupiny Penta Hospitals, která provozuje Nemocnici Sokolov. Nejnovější přístroj pak parametry tohoto vyšetření ještě dál zlepšuje. „Mamograf Planmed Clarity 2D disponuje moderním detektorem RTG záření, stereotaktickým nástavcem pro biopsii, praktickými ovládacími prvky pro zjednodušení obsluhy a svou citlivostí přispívá k snížení radiační zátěže u pravidelně vyšetřovaných pacientek sokolovského mamocentra. Takže pro ženy bude jeho nákup určitě velkým přínosem.“

Celkové náklady na pořízení nového mamografu jsou 4,5 milionů bez DPH, včetně stavebních nákladů, a nemocnice na jeho pořízení získala dotaci z programu REACT EU. Pacientkám by pak měl nový mamograf začít sloužit do konce letošního roku. Screening – Česká republika má už od roku 2002 velmi kvalitní screenigový program karcinomu prsu. V rámci zdravotního pojištění tak má každá žena starší 45 let nárok na preventivní mamografické vyšetření. Absolvovat by ho preventivně měly, na základě doporučení lékaře, také mladší ženy, pokud mají rodinné predispozice k tomuto onemocnění.

Velkou pozornost by ženy měly věnovat také preventivnímu samovyšetření, které může včas upozornit na případné onemocnění. I poté by ale měla vždy následovat konzultace s odborným lékařem, který může následně pacientku odeslat právě na specializované mamografické vyšetření. Vladislav Podracký PR & Communication Manager

X X X

Harry a William mají sourozence, o dalším bratrovi a sestře skoro nikdo neví

Dlouhá léta měla široká veřejnost za to, že princové Harry a William nemají žádné sourozence. Opak je ale pravdou. Když se totiž jejich otec, král Karel III., v roce 2005 oženil s Camillou Parker Bowles, stal se nevlastním otcem jejích dětí. A Harry s Williamem se tak dočkali nevlastních sourozenců. Kdo jsou Laura a Tom?

Jsou jimi Tom Parker Bowles a Laura Lopes. Jsou dětmi Camilly.

Zatímco bratři princ Harry a princ William patří mezi nejznámější členy britské královské rodiny, o jejich nevlastních sourozencích se toho ví jen málo. A není se čemu divit. Laura Lopes a Tom Parker Bowles pozornost veřejnosti vůbec nevyhledávají a o fanoušky nestojí. Stejně tak nijak neprahnou po tom, aby byly jejich soukromé záležitosti rozebírány před celým světem.

Děti Camilly

Laura a Tom se stali součástí nejslavnější rodiny světa v momentě, kdy se za krále Karla III. provdala v roce 2005 jeho dlouholetá partnerka Camilla. Ta má své děti z předchozího manželství s Andrewem Parker Bowlesem.

Princové měli od začátku se svými nevlastními sourozenci podle webu heart.co.uk skvělé vztahy a navzájem se zvali na nejdůležitější životní události. Dcera Laury Lopes byla dokonce jednou z družiček na svatbě prince Williama a Kate Middleton. I přesto se jim ale nějakým způsobem podařilo vyhnout očím veřejnosti a o jejich existenci dodnes mnozí nemají nejmenší tušení. Před několika dny se pak bratr se sestrou také přišli rozloučit společně s celou rodinou s královnou Alžbětou II..

Plní nadání

Camilla je na své děti rozhodně právem pyšná. Její dcera Laura je uměleckou kurátorkou a společně se svým manželem vychovává tři ratolesti. Syn Tom je pak food kritikem a spisovatelem. Na svém kontě má už sedm kuchařek. Je rozvedený a s exmanželkou vychovává dvě děti.

Laura s Tomem si jsou velmi blízcí a mají spolu skvělé vztahy. Narozdíl od jejich nevlastních bratrů Harryho a Williama, kteří si už nějaký ten pátek nemohou přijít na jméno.

X X X

Hokejová Sparta představila posilu z NHL, do extraligy se vrací obránce Kempný

Hokejová Sparta získala obránce Michala Kempného, který skončil v NHL v Seattlu. Vítěz Stanleyova poháru z roku 2018 s Washingtonem a bronzový medailista z letošního mistrovství světa podepsal v pražském klubu smlouvu na dva roky.

Dvaatřicetiletý Kempný se do extraligy vrací po sedmi letech, v sezoně 2014/15 hrál za Kometu Brno. Odchovanec Hodonína následně odešel do KHL, po sezoně v Omsku zamířil do NHL. Pocta pro Kempného. Washington nominoval českého obránce na ocenění za oddanost hokeji

V elitní kanadsko-americké soutěži postupně oblékal dresy Chicaga a Washingtonu, hrál i v nižší AHL.

„O příchod Michala jsme stáli už od léta, kdy jsme byli domluvení v případě, že by mu nevyšlo angažmá v NHL. Jsme moc rádi, že jsme zůstali dál jeho první volbou. Je to obrovská posila do naší defenzivy,“ uvedl sportovní manažer Sparty Jaroslav Hlinka na klubovém webu.

V červenci bronzový medailista z letošního mistrovství světa podepsal v týmu loňského nováčka NHL Seattlu roční jednocestnou smlouvu na 750 000 dolarů.

V přípravě na nový ročník odehrál jen úvodní zápas, v němž podle listu The Seattle Times utrpěl nespecifikované zranění. Klub jej poslal na farmu, kde Kempný absolvoval dva zápasy, v nichž dal jeden gól. Pak se domluvil na ukončení kontraktu a vrátil se do Česka.

„Hrozně se mi líbí, že Sparta je tým s nejvyššími ambicemi. Úspěchu podřídíme vše, aby se nám povedlo to, co všichni chceme. A to je vyhrát titul. Na celou tu cestu se moc těším,“ řekl Kempný, jenž by dres Pražanů měl poprvé obléct příští týden ve středu v zápase proti Vítkovicím.