Generál Pavel přiostřil kritiku ANO kvůli důchodům. Hnutí návrhy neukázalo, termíny nedodrželo, řekl. Prezident Petr Pavel se bude nadále snažit zprostředkovat jednání o důchodové reformě, nevyloučil kulatý stůl se zástupci tripartity a s odborníky. Mohlo by se uskutečnit na přelomu května a června, řekl na tiskové konferenci.

V pondělí se sešel s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) poté, co minulý týden zrušilo svoji účast na další schůzce k reformě penzí hnutí ANO. Jurečka potvrdil, že návrh důchodové reformy předloží vládě 30. dubna. Sněmovna by ji mohla finálně projednat o prázdninách, Senát v září či říjnu, míní. Ministr zároveň uvedl, že opět osloví zástupce ANO a SPD k jednání, čas hledat shodu podle něj je do druhého čtení ve Sněmovně.

S Jurečkou v pondělí hlava státu probrala data ze zprávy o stavu důchodového systému i harmonogram předložení návrhu důchodové reformy vládě a následně Parlamentu.

Hrad v pátek oznámil, že ANO zrušilo účast na pondělním jednání. Hnutí to zdůvodnilo tím, že nejvyšší představitelé vlády opakovaně deklarovali, že reformu penzí prosadí nehledě na názor opozice. Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka hnutí nebude kabinetu dělat stafáž. Prezident Petr Pavel vyjádřil z postoje ANO zklamání. Jurečka uvedl, že je připraven dát návrh reformy k projednání vládě 30. dubna. Podotkl, že by od ANO očekával odpovědnost místo politikaření a politického marketingu, je ale ochoten dál jednat.

 V sále byla připravená místa a občerstvení i pro zástupce hnutí ANO. Nepřítomní politici a expertka na penze měli u kulatého jednacího stolu své jmenovky. Židle zůstaly prázdné.

Pavel zopakoval, že první březnové jednání považoval za věcné. Účastníci se podle něj domluvili na několika principech, a to že do debaty jdou všichni se skutečným zájmem na řešení problému, že budou vycházet z prognóz, kalkulací a nikoli emocí, budou se soustředit na budoucnost a společně komunikovat výstupy z jednání.

  Shodu podle něj tehdy účastníci nalezli na tom, že je nutné v důchodovém systému učinit změny a řešit prodloužení věku odchodu do penze. Mechanismus měl být předmětem dalších debat, nicméně nutnost změny parametru, stejně jako změny výše důchodů podle prezidenta sdílely všechny strany.

Účastníci prvního jednání se také domluvili na dodání některých materiálů. Od ministerstva ANO požadovalo informace ze zprávy o stavu důchodového systému. Jak Jurečka, tak ANO měly předložit své představy o kategoriích náročných profesí, z nichž by lidé mohli do penze odcházet dříve. ANO zároveň mělo představit svůj návrh takzvaného investičního pilíře. Termínem dodání materiálů byl 7. duben, jediné ANO tak neučinilo, řekl Pavel.

Snahu o dosažení kompromisu podle svých slov prezident nevzdává. „Budu se snažit i nadále zprostředkovat jednání, ať už za účasti hnutí ANO, případně dalších aktérů. Hovořili jsme o možnosti svolat kulatý stůl za účasti nejen zástupců tripartity, ale také odborníků,“ poznamenal. Podle něj by se tomu tak mohlo stát na přelomu května a června. Prezidenta k jednání o penzijní reformě vyzvala i Sociální demokracie (SOCDEM).

Ekonomové a část politiků poukazují na to, že systém je v nynější podobě neudržitelný a schodek by v polovině století mohl dosahovat pěti procent HDP. V nynějších hodnotách je to asi 350 miliard korun. Vláda navrhuje zadlužování přibrzdit prodlužováním důchodového věku nad 65 let či snížením výpočtu nových penzí. Opozice je proti.

Prezidentovi jsme zaslali dopis, uvedl Babiš

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na sociální síti X zveřejnil dopis s datem 18. dubna, který hnutí zaslalo prezidentovi Pavlovi. „V dopise panu prezidentovi jsme ohledně důchodů vysvětlili vše. Bylo by dobré, kdyby si ho přečetl,“ uvedl Babiš.

Vláda se podle Babiše snaží lidem „namluvit, že je důchodový systém před kolapsem a bez zvýšení věku odchodu do důchodu zcela neudržitelný, přestože se oproti listopadu 2022 demografická data nijak nezměnila“. „Totéž vládní politici ODS a TOP 09 tvrdili i v roce 2010, ale hnutí ANO později názorně prokázalo, že s dobrou hospodářskou politikou a důsledným výběrem daní může být stávající systém udržitelný. Tezi o neudržitelnosti důchodového systému proto zásadně odmítáme a jsme ji schopni vyvrátit i na základě dat,“ uvedl Babiš. Dodal, že pro hnutí ANO byli vždy prioritou nejen mladé rodiny s dětmi, zaměstnanci, zaměstnavatelé, OSVČ, ale také senioři.

„Rétorika vlády je ale dlouhodobě založena na vyvolávání strachu a obav o budoucnost. Plošné a historicky nejvyšší zvyšování daní vláda založila na tvrzení, že českým veřejným financím hrozí bankrot,“ napsal Babiš. Pro hnutí ANO je podle něj naprosto zásadní a nepřekročitelné, aby věkový strop zůstal na 65 letech a dále se nezvyšoval, aby se neměnil valorizační mechanismus. „Zároveň požadujeme, aby se podmínky pro odchod do předčasného důchodu změnily zpět do podoby, v jaké byly před asociálním zásahem vlády Petra Fialy,“ sdělil s tím, že ANO prosazuje také podstatné rozšíření seznamu náročných profesí.

X X X

DRŽET  SE  ODBORNÍKŮ – NKÚ,  EKONOMA  HINDLSE

Ekonom: Pro nastartování důchodového systému je nutné získat důvěru populace. To se zatím nedaří

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) není Česko dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Výsledky zprávy NKÚ hodnotí ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE v Praze. Komentuje i důchodovou reformu. „Jak se má třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? Jedna politická elita zruší rozhodnutí předchozí politické elity. To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

Výsledky ve zprávě NKÚ jsou celkově spíše negativní. „Samozřejmě úkolem takové zprávy je hledat nedostatky. To je logické už ze smyslu NKÚ,“ říká ekonom. Stát podle úřadu nezajistil vyrovnané hospodaření, a tak nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.

„Máme za sebou dvě situace, které byly extrémní: situaci kolem covidu a kolem války na Ukrajině a návazně energetická krize,“ vysvětluje ekonom Hindls.

„V roce 2021 vůbec nikdo netušil, co se vlastně děje. Svět nebyl s takovou pandemií konfrontován sto let. Naše hospodaření se svým způsobem stalo hodně deficitní. Nárůst dluhu u nás byl enormní, větší než ve většině ostatních zemí,“ říká v pořadu Jak to vidí… na Dvojce.

Nedostatečná obrana proti inflaci

Jestli bude fungovat vládní konsolidační balíček, se podle ekonoma teprve ukáže. „Ještě v některých aspektech ani nefunguje v plném rozsahu,“ poukazuje.

„Největší problém byla nedostatečná obrana vůči inflaci. Když se podíváme na to, že v loňském roce byla roční míra inflace téměř 11 procent a v předchozím roce přes 15 procent, jsme skoro na 30 procent za dva roky,“ vypočítává ekonom.

„Jsme jedinou zemí, která ještě nedosáhla předcovidové úrovně ve tvorbě zdrojů“

Richard Hindls

„To znamená, že se za tu dobu zvýšily ceny téměř v průměru o třetinu. Nedostatečný odpor vůči tomu, co se s cenami dělo, nás poznamenal poměrně na dlouhou dobu,“ připomíná.

Jako druhý podstatný faktor vidí Richard Hindls ekonomický růst: „Jsme jedinou zemí, která ještě nedosáhla předcovidové úrovně ve tvorbě zdrojů. A co to je ekonomický růst? Ekonomický růst je tvorba zdrojů. A co je tvorba zdrojů? To jsou příjmy státního rozpočtu.“

„Nechci říkat, že se daří nebo nedaří konsolidovat. Samozřejmě všichni si přejeme, aby se tak stalo, ale asi to nebude běh na krátkou trať,“ dodává.

Důvěra mladých v systém

Před Velikonocemi se na Hradě sešli s prezidentem Petrem Pavlem zástupci vlády a opozice, aby probrali parametry důchodové reformy.

„Aby se skutečně podařilo nastartovat lepší důchodový systém a zajistit pro seniory lepší podmínky pro vyplácení důchodů, je také potřeba získat důvěru populace, zejména té populace, které je dneska 30–45 let,“ říká ekonom.

„Jak se má ale třicetiletý člověk dívat na to, když něco končí u Ústavního soudu? Jedna politická elita zruší rozhodnutí předchozí politické elity. To v lidech nevyvolává důvěru,“ upozorňuje.

Vzory v důchodové reformě jsou v současnosti podle Hindlse Nizozemsko a Dánsko. Země ale mají jinak nastavené základní parametry důchodového systému, který je navázaný na daně, což tedy znamená odvody z daně z příjmu obyvatelstva.

„Dokud se nepřistoupí k celkové revizi, jsou to jenom úpravy parametrů. Je potřeba politická odvaha. Jenže my žijeme vždycky od jedněch voleb k druhým. Pak se to otočí, nebo neotočí. A v tom si myslím, že je problém,“ uzavírá Hindls.

X  X   X

Vládní důchodová reforma nic neušetří, většina lidí nad 65 let nemůže pracovat, říká Maláčová

Opoziční hnutí ANO zrušilo svou účast na schůzce se zástupci vlády kvůli penzijní reformě na Pražském hradě. Podle premiéra Fialy se nejsilnější opoziční strana dohodnout nechce a nemá žádný plán reformy. „Rozumím tomu tak, že opozice nechce dělat křoví vládní koalici, která ve skutečnosti nechce diskutovat ani hledat alternativy pro své záměry,“ řekla pro Český rozhlas Plus bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM).

 Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí v roce 2019 podle svých slov zabránila tomu, aby se o zvyšování věkové hranice vůbec začalo diskutovat | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Reforma by podle ní měla být změnou k lepšímu či nápravou systému, což  znamená, že by lidé po celoživotní práci měli takový důchod, aby si mohli poslední roky života užít. A aby se kvůli stárnutí populace nemusel zvyšovat věk odchodu do důchodu, je třeba najít nové zdroje financování.

„Když vláda říká, že není alternativy, tak je to velká manipulace, protože mě napadají minimálně tři, jak udržet důchodový systém financovatelný bez toho, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu nad 65 let,“ tvrdí nynější expertka Českomoravské konfederace odborových svazů.

Jako trojici alternativ uvádí prorodinnou politiku a podporu ekonomiky, aby vyšší růst HDP pokryl nejhorší období demografického vývoje, popřípadě dofinancování důchodového systému z jiných zdrojů. K tomu přistoupily i mnohé západní země, které na důchody vynakládají ještě větší podíl HDP. A bude to podle Maláčové muset dělat i Česko.

Sama by zvolila kombinaci všech tří řešení. Najít by se v nich mohly i strany současné vládní koalice: KDU-ČSL v prorodinné politice, ODS v investicích do ekonomiky.

„ANO opisuje“

Maláčová jako ministryně práce a sociálních věcí v roce 2019 podle svých slov zabránila tomu, aby se o zvyšování věkové hranice vůbec začalo diskutovat. Právě z jejích argumentů prý dnes hnutí ANO opisuje.

„V momentě, kdy většina obyvatel nebude schopná pracovat nad 65 let, tak to nemá smysl. Bude to stejně drahé, jen to zaplatíme z jiných systémů: z dávek, nemocenského pojištění nebo invalidních důchodů. Nic to neušetří, zvýší se administrativa a systém nebude fungovat,“ shrnuje s tím, že výsledkem by byl jen rozvrat a prohloubení pocitu nespravedlnosti.

„Kdo může, ať pracuje. Měli bychom motivovat k tomu, aby lidé pracovali co nejdéle, ale to tato vláda nedělá,“ hodnotí exministryně.

Přestože se zvyšuje věk dožití, neznamená to, že se lidé zároveň dožívají vyššího věku ve zdraví. „Moji kolegové říkali, že když se dříve jezdívalo do domovů důchodců dříve, tak tam křepčili padesátiletí senioři. Dnes jsou to lidé naprosto závislí na péči ostatních,“ zdůrazňuje.

X X X

POMOC  ZÁPADU  UPRCHLÍKŮM:  ANGLIE  VYHÁNÍ  CIZINCE  DO  AFRIKY

STEJNĚ  POSTUPUJE  I  AMERIKA,  LEYENOVÁ  Z  NĚMECKA,  FRANCIE  A  SPOL

CELÝ  SVĚT  NEVÍ,  CO   S  UPRCHLÍKY,  NENÍ  ZATÍM  ŘEŠENÍ…

Britský parlament schválil vyhošťování migrantů do Rwandy. První odletí do tří měsíců

Britský parlament v noci na úterý schválil kontroverzní návrh zákona o vyhošťování migrantů do Rwandy, oznámily tiskové agentury. Zákon se týká uchazečů o azyl, kteří do Británie vstoupili nelegálně. První letadla s migranty odletí z Británie do Rwandy za 10 až 12 týdnů a od léta budou tyto lety pravidelné, prohlásil v pondělí britský premiér Rishi Sunak, jehož vláda nyní přijatým zákonem reagovala na nesouhlas britské justice s předchozí podobou plánu.

Členové Sněmovny lordů, horní komory parlamentu, předlohu opakovaně vraceli Dolní sněmovně s pozměňovacími návrhy. Nakonec však souhlasili, že text zákona již nebudou dále upravovat, čímž zaručili jeho vstup v platnost. Zákon prohlašuje Rwandu za bezpečnou třetí zemi, čímž má zabránit vznášení námitek proti deportacím.

Vládní konzervativci za přijatý předpis čelí kritice opozice i nevládních organizací. Právníci se chystají podávat žaloby jménem jednotlivých migrantů, kteří dostanou rozhodnutí o deportaci, napsal list The Guardian. Král Karel III. by mohl podle médií normu podepsat již v úterý, čímž by vstoupila v platnost.

 Sunak, který se snaží před letošními volbami zvrátit mnohaměsíční propad preferencí své Konzervativní strany, plánuje deportacemi do Rwandy řešit nárůst počtu přistěhovalců, kteří se nelegálním způsobem dostávají do Británie.

„Jsme připraveni. Máme to naplánováno a ty lety se uskuteční, ať se stane cokoliv. Žádný zahraniční soud nám nezabrání, aby odstartovaly,“ řekl Sunak novinářům. Pokud by si Británie měla vybrat mezi příslušností k mezinárodnímu soudu a ochranou svých hranic, zvolí ochranu hranic, dodal premiér.

Právníci budou podávat žaloby jmény migrantů

Odpovídal při tom na otázku, zda Británie plánuje respektovat Evropskou úmluvu o lidských právech, na jejíž dodržování dohlíží Evropský soud pro lidská práva (ECHR). V této souvislosti média zmiňují možné žaloby, jejichž podávání k mezinárodním soudním instancím se kvůli deportacím dá čekat.

Právníci budou patrně podávat žaloby jménem jednotlivých migrantů, což schválený text umožňuje v případě, že jim hrozí „skutečné, bezprostřední a předvídatelné riziko vážné a nevratné újmy v případě přemístění do Rwandy“. Ministr vnitra James Cleverly po schválení normy uvedl, že zachová právo žádat o azyl. Jeho úřad však již identifikoval skupinu migrantů, jejichž nároky jsou právně neodůvodnitelné, a chystá její deportaci.

 Stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová označila plán za „neobyčejně drahý trik“. Přijetí zákona kritizovaly i nevládní organizace, podle nichž zásadně omezí práva migrantů.

„Tento ostudný předpis otřásá ústavou a mezinárodním právem a vystavuje lidi, kteří byli mučeni, i další uprchlíky nejistému osudu ve Rwandě,“ uvedla podle BBC v prohlášení organizace Freedom from Torture.

S plánem posílat část žadatelů o azyl z Británie do Rwandy přišel na jaře 2022 tehdejší premiér Boris Johnson. V červnu 2022 však byla britská vláda nucena na poslední chvíli zrušit první let, když právě ECHR rozhodl, že plán je spojen „s reálným rizikem nevratné újmy“.

Rwanda požaduje peníze na výdaje

Návrh zákona vládnoucí konzervativci předložili poté, co britský nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že středoafrický stát bezpečnou zemí není.

Kontroverzní plán současné britské vlády je odpovědí na předloňský nárůst počtu lidí, kteří do země vstupují nelegálně přes Lamanšský průliv. V roce 2022 do Británie doplulo rekordních téměř 46 tisíc migrantů, loni zhruba o třetinu méně. Sunak označuje zastavení přílivu migrantů za jeden ze svých hlavních předvolebních cílů, opozice a nevládní organizace jej za plán deportací kritizují.

Rwandský prezident Paul Kagame tvrdí, že jeho země je schopna zajistit bezpečnost migrantů a nechat je tam trvale žít, pokud by se tak rozhodli či byla jejich žádost o azyl v Británii zamítnuta. Požaduje však peníze na výdaje s tím spojené. Podle odhadů z Londýna by plán mohl celkově vyjít až na 600 milionů liber (17,7 miliardy korun) a vyplatí se pouze tehdy, když bude přesídlování probíhat pravidelně ve velkých počtech lidí.

X X X

Kolegu lídra kandidátky AfD zadrželi, dával Číně informace z europarlamentu

Německá policie zadržela v noci v Drážďanech spolupracovníka Maximiliana Kraha, lídra kandidátky Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu. Podle televize ARD Krahův kolega sledoval pro Peking čínskou opozici a předával Číně informace o chodu europarlamentu. Muž identifikovaný jako Jian G. (Ťien), který se narodil v Číně, byl již z minulosti německým úřadům kvůli možné výzvědné činnosti znám.

Zadrženého muže německá média označují za blízkého spolupracovníka Kraha, který mu důvěřoval. Po zvolení europoslancem v roce 2019 si ho Krah vybral jako asistenta do svého bruselského týmu. Později Kraha doprovázel na cestě do Číny. Nejpozději v této době již podle týdeníku Die Zeit pro Peking pracoval.

Podle informací ARD se zadržený muž před zhruba deseti lety nabízel německým úřadům jako informátor. Německé služby ho ale považovaly za nespolehlivého kvůli možné výzvědné činnosti pro Čínu, dodala televize.

Vyšetřovatelé muže podezřívají, že sledoval čínskou opozici v Německu. Podle Die Zeit se kvůli tomu zapojil do činnosti různých opozičních skupin, což mu umožnilo získávat informace, které pak předával čínským službám. Vyšetřovatelé se rovněž domnívají, že Pekingu předával také informace o své práci v Evropském parlamentu.

Pro Kraha je to další aféra, která mu komplikuje volební kampaň. Spolu se spolkovým poslancem AfD Petrem Bystroněm čelí podezřením, že dostávali peníze od proruské sítě. Tuto kauzu odstartovaly články českého Deníku N a německého magazínu Der Spiegel, které se odvolávají na zdroje v tajných službách. Krah a Bystroň přijímání úplatků odmítají. AfD se za dvojici postavila a zdůraznila, že zatím nebyly zveřejněny žádné důkazy, které by podezření potvrzovaly.

X X X

 KOLIK  MILIONŮ  UKRAJINCŮ  MUSÍ  ZEMŘÍT,  NEŽ  KONEC  VÁLKY?

Europoslanec Mudr. David: Až do posledního Ukrajince

Situace na frontě je pro Ukrajinu dramatická. To je nyní uznáváno i na Západě. Cílem však zůstává údajně pomoci Ukrajině dosáhnout vojenského vítězství. Ukrajinci by měli bojovat dál, řekl David Cameron, současný britský ministr zahraničí Inu, z cizího krev neteče…. K tomu má sloužit i nový zákon o mobilizaci na Ukrajině.

V západních a německých médiích po dlouhou dobu převládalo vyprávění o ruském válčení na Ukrajině ve stylu, že Putin své vojáky, kteří jsou špatně vybaveni, někteří údajně vyzbrojeni pouze polními lopatkami, marně obětuje v boji proti Ukrajině, která je široce podporována a dobře vyzbrojena Západem. Nicméně kritika těchto příliš zjednodušujících dezinformací a zpravodajství prošpikovaného rasistickými klišé nyní zaznívá i v řadách západních novinářů a expertů.

V rozhovoru pro týdeník Die Zeit řekl Markus Reisner, důstojník rakouské armády:

„Přemýšlejte o tom, jak velká byla očekávání od ukrajinské letní ofenzívy. Morálka Rusů byla údajně na dně, říkali. Opilí měli utíkat ze zákopů. Nyní je těch dvanáct brigád, které Ukrajina tehdy pro ofenzívu postavila, výrazně oslabeno, některé již nejsou schopny boje nebo jsou dokonce zlikvidované.“

Z toho, co bylo řečeno, je jasné: Dřívější zprávy nebyly realistické, většina z nich byla čistě zbožná přání. Velká německá média používala jednoduchá a někdy otevřeně rasistická klišé. Reisner pokračuje:

„Hovoříme o spoustě toho, co se děje v probíhající válce. Kolem Nového roku došlo k velkému útoku na ruská kasárna, protože ruští vojáci telefonovali na soukromé mobilní telefony a Ukrajinci byli schopni určit jejich polohu. Bylo hodně. mrtvých, proč se to však nestalo násobně vícekrát? Protože to nebyl trend. Vzali jsme jednu událost a z toho odvodili stav ruské armády. Ale nesmíme být tak naivní. Ruská armáda je stále v útočném modu.“

Nyní jsme postaveni před historické události, dodává Reisner. Vykresluje obraz ukrajinské armády, která je zcela v defenzívě. Rusko má navrch. Ukrajině nyní chybí vše: zbraně, výstroj a především vojáci.

Aby se zvýšil počet vojáků dostupných pro bojiště, podepsal ukrajinský prezident Zelenskyj nový zákon o mobilizaci. Na sociálních sítích kolují nahrávky z ukrajinsko-rumunské hranice, které dokazují, jak se ukrajinští muži pokoušejí masově opustit zemi.

Tento současný názor Reisnera je v souladu se současnými zprávami jiných západních vojenských expertů. Průlom ruské armády přes ukrajinské linie je na spadnutí. Ukrajina prohrává válku, to je zjištění, které se nyní řeší na summitu G7.

Západ se přecenil. Vlastní zbraňové systémy byly vylíčeny jako zázračné zbraně, zatímco ruské zbrojní technologie byly podhodnoceny. To neodpovídalo skutečné situaci. Reisner zdůrazňuje, že Rusko je schopno pokračovat se současnou intenzitou „ještě dva nebo tři roky“. Země NATO k tomu nemají potenciál.

S ohledem na nyní zjevně nejistou situaci – zejména s ohledem na protivzdušnou obranu – německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navrhuje, aby byly sepsány všechny systémy Patriot dostupné po celém světě. Stávající vlastníky takových systémů je třeba přesvědčit, aby je co nejrychleji předali Ukrajině.

Cílem zůstává pomoci Ukrajině získat oproti Rusku výhodnou pozici na bojišti. Rusko by si mělo uvědomit své vlastní selhání, aby si pak Ukrajina mohla diktovat podmínky pro mírovou dohodu podle západních představ. Západní politici se této myšlenky stále drží, i když jejich vlastní vojenští poradci nyní vykreslují výrazně odlišný obraz situace na frontě.

Zdá se, že žádný plán B s ohledem na vojenské plánování neexistuje o nic víc než plán B západních sankcí. Cílem sankcí bylo ve skutečnosti zničit ruskou ekonomiku v krátkém časovém období. Začátkem měl být ekonomický propad ve dvouciferných procentech v prvním roce platnosti sankcí.

Prostřednictvím kombinace vojenské a ekonomické síly mělo být Rusko nuceno k defenzivě. Za těchto podmínek by pak země musela přijmout všechny podmínky diktované Západem; Jak režim sankcí, tak masivní přezbrojení Ukrajiny těchto původních cílů zdaleka nedosáhly. Západ stojí před troskami své agresivní politiky, ale stále tvrdošíjně popírá výsledek.

Bývalý britský premiér, nyní ministr zahraničí David Cameron, o katastrofální situaci řekl: Nejlepší věc, kterou nyní můžete udělat, je udržet Ukrajince v boji. Válka by měla pokračovat co nejdéle na náklady Ukrajiny a ukrajinských vojáků.

Pro Brity i Američany je bratrovražedný boj do posledního Ukrajince přijatelnou cenou i za nevalný výsledek. Máme na to stejný pohled, jakožto člen NATO?

MUDr. Ivan David, europoslanec, server vasevec.cz

X X X

Šance Ukrajinců na zahnání Rusů jsou iluzorní, uvádí analýza. Příští průlom má být drtivý

Začíná být takřka jisté, že ukrajinská armáda nebude schopná kompletně vyhnat Rusy ze svého území. Tak analyzuje situaci na frontě list The Wall Street Journal. Podle něj naopak roste riziko, že Ukrajina ztratí další území a s ním i své nejlepší jednotky.

Ukrajině se všechno sype pod rukama. Mediální tlak na Kyjev je obrovský a reálná situace na bojišti začíná být pro obránce kritická. Jsou to znovu Rusové, kdo tlačí a mají momentum na své straně, tvrdí list The Wall Street Journal. Ve chmurně vyznívající analýze předpověděl, co se může v příštích měsících na frontě stát.

 List uvádí, že letos může dojít k dramatické změně poměrů na bojišti. Rusko prý může získat výrazně navrch a pokusit se o okupaci dalších území. Ukrajině přitom dochází klíčová munice, technika i lidská síla. Zbrzdění ruské ofenzivy by tak Kyjev dost možná musel vykoupit svými nejlepšími muži.

„Bez přísunu čerstvých vojáků a západní vojenské techniky může Ukrajina čelit dalším ztrátám své půdy a nejlepších vojáků, což zastiňuje jakoukoli naději na znovuzískání téměř 20 procent okupovaného území,“ píše se v analýze.

Podle The Wall Street Journal je šance, že by se Ukrajinci zmátožili a vyhnali Rusy pryč z celé své země, už prakticky iluzorní. Pokud chce prý Kyjev zabránit prohře, musí letos ustát ruský útok. Příští rok by se pak snad Ukrajina mohla pokusit o další protiútok poté, co se na frontu dostanou čerstvé síly. Ukrajinský parlament totiž snížil věk pro odvod ze 27 na 25 let, což by mělo do války poslat asi 50 tisíc lidí.

„Někteří představitelé západních vojenských zpravodajských služeb se domnívají, že Rusko se v současnosti soustředí spíše na dosažení okamžitých územních zisků než na oslabení schopnosti a vůle Ukrajiny bojovat,“ uvedla agentura Unian s odvoláním na analýzu.

Ruská ofenziva je na spadnutí

Stejně jako se loni na jaře a začátkem léta čekalo na ukrajinskou protiofenzivu, předpovídají nyní odborníci naopak silný ruský útok. Moskva prý kumuluje armádu a čeká na příznivé počasí. Mezitím ostřeluje frontu a hledá slabá místa, skrze která by se mohla pokusit o průlom.

 Že je takový průlom, který by po více než roce významněji zahýbal frontovou linií, reálný, vyplývá i z analýzy Institutu pro studium války (ISW). Podle něj odklon americké pomoci způsobil zásadní mezery v ukrajinských vojenských kapacitách.

„Pokračující zpoždění USA v poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině omezuje schopnost ukrajinských sil vést účinné obranné operace. A zároveň poskytuje ruským silám flexibilitu při vedení útočných operací, což může vést k příležitostem pro ně. V budoucnu by mohly dosáhnout operačně významných úspěchů,“ napsal ISW.

Velkou potíží pro Kyjev je také nedostatek protivzdušných systémů a munice do těchto moderních zbraní. Ukrajina je musí přemisťovat právě tam, kde jsou nejvíce potřeba. Kvůli tomu jsou ale zranitelné oblasti, které obranné systémy dříve chránily. Kvůli slábnoucímu obrannému štítu Ukrajiny se Rusům daří ničit elektrárny a další strategické cíle.

X X X

Ukrajinec dezertoval na nafukovacím lehátku do Běloruska. Po zdolání Dněpru mu ho zabavili

Běloruský soud odsoudil Ukrajince, který v březnu doplul do Běloruska na nafukovací matraci. Přeplul přitom řeku Dněpr. Šlo o jeden z nejvíce neobvyklých způsobů úniku z Ukrajiny, jejíž úřady zakázaly mužům do 60 let překračovat hranice, napsal server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Připomněl, že množství Ukrajinců se vyhnulo povolání do války s Ruskem tím, že přeplavali řeku Tisu, a tak utekli z vlasti do Rumunska.

Případ ukrajinského uprchlíka posuzoval soud v běloruském městě Homel. Ve spisu se uvádí, že uprchlík doplul do Běloruska na nafukovačce za 300 hřiven (asi 180 Kč) 17. března.

 Ten den počasí zjevně nepřálo koupání: bylo deset stupňů nad nulou přes den, pět stupňů v noci. Ukrajinec přirazil ke břehu asi tři kilometry od jedné běloruské vesnice v Brahinském okrese. Tam jej zadrželi celníci a sepsali s ním protokol o „nezákonném přemístění zboží“, tedy matrace, přes hranice Euroasijské hospodářské unie. K soudu 4. dubna se Ukrajinec nedostavil, a tak byl v nepřítomnosti odsouzen k pokutě 400 běloruských rublů (asi 2 900 Kč). A matraci mu zkonfiskovali.

Další osud uprchlíka je neznámý. Podle soudního spisu je nezaměstnaný, stálé bydliště má na Ukrajině. Ve spisu se podle BBC nic nepíše o tom, zda se jej úřady chystají vyhostit do vlasti.

Mluvčí ukrajinských pohraničníků řekl ukrajinské redakci BBC, že s tak originálním způsobem nezákonného překročení hranice se ještě nesetkal. „Není to typické,“ odpověděl na otázku, zda ví o dalších případech útěku do Běloruska po Dněpru.

Loni v únoru server RBK-Ukrajina informoval, že ukrajinští pohraničníci zadrželi v Zakarpatské oblasti na západě země převaděče, který se chystal přepravit do Maďarska dva muže z východu Ukrajiny snažící se vyhnout službě v armádě. Uprostřed tuhé zimy chtěl použít k překonání pohraniční řeky nafukovací matraci. Převaděč, dopadený při přebírání peněz, inkasoval na místě tisícovku dolarů (asi 24 tisíc Kč). Předtím ale už za služby dostal 7 tisíc dolarů (asi 168 tisíc Kč).

Bělorusko se přímo nezapojilo do ruské agrese proti Ukrajině, poskytlo však Rusku své území pro vpád ruských vojsk na Ukrajinu předloni v únoru. Ukrajina po vpádu uzavřela všechny pohraniční přechody, ale po ústupu ruských vojsk z Kyjevské a Černihivské oblasti obnovila fungování jednoho přechodu, přes který se do vlasti vrací Ukrajinci odvlečení do Ruska.

Válka vedla k tomu, že Ukrajina vyhlásila válečný stav, všeobecnou mobilizaci a uzavřela hranice mužům ve věku od 18 do 60 let. Následně podle pohraničníků přibylo případů nezákonného překročení hranice. Obvykle používají služeb převaděčů, kteří klienty přepravují do sousedních zemí přes lesy a hory, občas i přes pohraniční řeky.

X X X

Eskalace výdajů na „obranu“

Analytici Mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) zaznamenali velký růst výdajů na obranu ve většině zemí světa. Významné je, že tento růst trvá už desátý rok v řadě. Institut uvádí, že celkově bylo za rok 2023 vydáno na obranu 2,4 bilionu dolarů.

„Nárůst o 6,8 % v roce 2023 byl nejprudším meziročním nárůstem od roku 2009 a posunul globální výdaje na obranu na nejvyšší úroveň, jakou kdy SIPRI zaznamenal, konstatují analytici institutu.

SIPRI označil za faktory vyvolávající tento trend ukrajinský konflikt a také „eskalaci napětí“ v Asii a Oceánii a na Blízkém východě. Vojenské výdaje vzrostly ve všech částech světa, kde existují státy, tedy kromě Antarktidy.

Na čele výdajů jsou Spojené státy s plus 2,3 procenty, Čína plus 6 procent a Rusko plus 24 procent. Je však třeba podotknout, že finančním objemu jsou výdaje Ruska méně než poloviční výdajů Číny.

Evropské vojenské výdaje v roce 2023 vzrostly o 16 procent ve vztahu k roku 2022 a o 62 procent k roku 2014.

„Ukrajina se v roce 2023 stala osmou zemí na světě z hlediska vojenských výdajů,“ říká zpráva SIPRI., server vasevec.cz

X X X

 Rusko zničilo televizní věž v ukrajinském Charkově, část šla k zemi

Ruské síly v pondělí odpoledne zničily v Charkově na východě Ukrajiny televizní věž. Na internetu se šíří videozáznamy, které zachycují, jak se část 240 metrů vysoké stavby hroutí k zemi. Na místě jsou problémy s digitálním signálem, oběti na životě si útok nevyžádal, sdělil šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

„Během poplachu byli pracovníci v krytu. Oběti na životě nejsou. V současné době jsou výpadky digitálního televizního signálu,“ napsal na komunikační platformě Telegram Syněhubov.

Televizní věž v Charkově se stala terčem ruského bombového útoku už začátkem ruské invaze na Ukrajinu v březnu 2022, připomněla agentura Unian. Věž byla tehdy poškozena a byla dočasně mimo provoz, ale vydržela. V provozu je vysílač od roku 1981.

Před novými útoky na Charkov varoval třeba Andrij Jermak, nejbližší spolupracovník ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Víme, že Putin chystá novou vlnu mobilizace, a máme za to, že nové ruské protiofenzivní operace by mohly začít už na konci května nebo na začátku června. Na to samozřejmě musíme být připraveni,“ podotkl muž považovaný za šedou eminenci Ukrajiny.

X X X

Adsense

František Škvrnda, SR: Po chorvátskych parlamentných voľbách

V Chorvátsku sa konali 17. apríla predčasné parlamentné voľby. Išlo však len o malé skrátenie mandátu vlády, lebo riadne voľby mali byť v júli tohto roku. Boli vypísané po vlne protestov proti vláde.

Chorvátsko (Hrvatska) je štát, ktorí mnohí Slováci dobre poznajú, lebo patrí k nášmu veľmi obľúbenému cieľu letných dovoleniek pri mori.

Uvedieme len základné údaje o ňom. Má rozlohu 56 594 km² a podľa odhadov za rok 2022 tam žilo necelých 3,9 mil. obyvateľov. Dejinami štátu a jeho územia, kde sa často menili hranice i vládcovia, sa nebudeme zaoberať. Zopakujeme len známu skutočnosť, že ide o jeden zo štátov, ktorý v procese rozpadu bipolarity spojeného aj so zánikom veľkej Juhoslávie, vyhlásil v júni 1991 samostatnosť.

Vývoj Chorvátska tragicky poznamenali vojny, ku ktorým potom došlo. Postupne sa však Chorvátsko dostalo na euroatlantickú cestu. V roku 2009 sa stalo členom NATO a v roku 2013 aj EÚ. V roku 2023 vstúpilo do Schengenského priestoru a prijalo euro (dovolenkárom sa zjednodušil vstup do krajiny a nemuseli už zháňať kuny).

K politickému folklóru patrí, že Chorvátsko, ktoré sa až do prijatia do NATO zaraďovalo na západný Balkán, sa snažilo zbaviť „nálepky“ balkánskeho štátu. Doteraz sú v ňom rôzne sily, ktoré presviedčajú, že ako územie bývalého Rakúsko-Uhorska by sa malo považovať za súčasť strednej Európy. Kto tam bol, to môže posúdiť.

O chorvátskom parlamente

Jednokomorový chorvátsky parlament sa nazýva Sabor (Hrvatski sabor). Má 151 členov (od roku 2011), ktorí sa volia na 4 roky. Poukážeme na niektoré špecifické prvky volieb doň, ktoré na Slovensku nepoznáme.

Územie Chorvátska je rozdelené na 10 volebných obvodov. To zdôrazňujeme aj pre tie „demokratické“ sily, ktoré sa zubami-nechtami držia existencie jediného volebného obvodu na Slovensku. V každom z obvodov sa volia z listín 14 poslanci. Podmienkou na získanie kresiel v Sabore je v obvode kvórum 5 %. Uplatňujú sa aj preferenčné hlasy.

Volebný obvod č. 11 tvorí diaspóra – Chorváti, ktorí nemajú bydlisko v Chorvátsku. Ide najmä o Chorvátov v Bosne a Hercegovine. Za obvod sa volia 3 poslanci. Títo poslanci sú zo strán, ktoré kandidujú v celom Chorvátsku a potom sú aj členmi ich parlamentných skupín.

Osem poslaneckých miest patrí voličom z autochtónnych (pôvodných domácich) národnostných menšín v celoštátnom 12. obvode. Z nich volia Srbi troch, Maďari a Taliani po jednom poslancovi. Príslušníci slovenskej a českej národnosti volia spolu tiež jedného zástupcu. Jeden poslanec je zvolený národnostnými menšinami z bývalej veľkej Juhoslávie (okrem Srbov). Ďalšieho poslanca volia príslušníci ostatných národnostných menšín.

Prvé pluralitné voľby sa v Chorvátsku konali ešte v časoch Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky ako jej zväzovej republiky v dvoch kolách v apríli a máji 1990. V týchto voľbách sa zvolil jedenásty Sabor.

Stručne o kandidujúcich stranách

Podobne ako v ďalších postsocialistických štátoch bol zoznam kandidujúcich subjektov rozsiahly a pestrý. Išlo o viac ako 40 subjektov – strán a hnutí, ktoré v jednotlivých volebných obvodoch vytvárali aj rozdielne koalície. Štátna volebná komisia odmietla pripustiť k voľbám stranu Kresťanskí demokrati (Demokršćani), ktorá bola zaregistrovaná až po oznámení termínu volieb.

Vo všetkých 10 volebných obvodoch na území Chorvátska kandidovalo 9 subjektov. Uvedieme ich v abecednom poradí s heslovitou politicko-mediálnou charakteristikou, ktorá má však len orientačný charakter:

– Dôchodcovia spolu – politická platforma (Umirovljenici zajedno – politička platforma) – za práva dôchodcov;
– Fokus-Republika – koalícia – liberálna;
– Chorvátske demokratické spoločenstvo (Hrvatska demokratska zajednica) – koalícia vedená touto stranou – konzervatívna, stredovo-pravicová;
– Most-Chorvátski suverenisti (Most-Hrvatski suverenisti) – koalícia – Most je pravicová, sociálno-ekonomicky konzervatívna strana a Chorvátski suverenisti sú pravicovou, kresťanskodemokraticky orientovanou stranou;
– Môžeme! (Možemo!) – koalícia (v niektorých obvodoch s rozdielnym zložením), ľavicovo-zelená;
– Naše Chorvátsko (Naša Hrvatska) – koalícia iniciovaná stranou Sociálni demokrati a Chorvátskou roľníckou stranou – stredovo-ľavicová, orientovaná aj regionálne;
– Rieky spravodlivosti (Rijeke pravde) – koalícia vedená Sociálnodemokratickou stranou Chorvátska – ľavicovo-liberálna;
– Robotnícky front (Radnička fronta) – ľavicovo populistická;
– Vlastenecké hnutie (Domovinski pokret) – koalícia vedená týmto hnutím – pravicovým  konzervatívnym, populistickým, nacionalistickým, mierne euroskeptickým.

V 11. obvode (diaspóra) sa o hlasy voličov uchádzalo 8 subjektov. V 12. obvode (menšiny) kandidovalo 10 osôb za 8 subjektov a 7 nezávislí.

K politickej scéne Chorvátska pred voľbami

Dominantnou silou chorvátskej politickej scény je Chorvátske demokratické spoločenstvo (ďalej len HDZ), ktoré bolo založené v júni 1989 v čase začiatkov rozpadu veľkej Juhoslávie. V troch voľbách v rokoch 1990 – 1995 HDZ získalo v Sabore nadpolovičnú väčšinu. V ďalších 8 voľbách zvíťazilo šesťkrát. Na druhom mieste bolo v rokoch 2000 a 2011. Od roku 2011 už nekandiduje samostatne a vytvára volebné koalície. Strana bola spočiatku krajne nacionalistická, ale postupom času túto orientáciu zmiernila. Dnes je v Európskej ľudovej strane a jej poslanci v Európskom parlamente (ďalej len EP) sú vo frakcii tejto strany.

O politickej sile HDZ svedčí aj to, že z nej boli deviati z 12 doterajších predsedov chorvátskych vlád. V súčasnosti ním je od októbra 2016 Andrej Plenković (*1970), ktorý vykonáva túto funkciu najdlhšie. Strane sa menej darí v prezidentských voľbách, lebo z doterajších 5 chorvátskych prezidentov boli len dvaja z jej radov.

Druhú najsilnejšiu stranu predstavuje Sociálnodemokratická strana Chorvátska (Socijaldemokratska partija Hrvatske – ďalej len SDP), ktorá vznikla v novembri 1990. Vytvorila sa po zániku Zväzu komunistov Chorvátska, ale hlási sa aj k staršej sociálnodemokratickej tradícii. Pod súčasným názvom pôsobí od januára 1993. Na druhé miesto v Sabore sa po ťažkých 90. rokoch dostala v roku 2000 a odvtedy sa v koalíciách, ktorých zloženie sa mení, tam stále drží. Ako raritu možno uviesť koalíciu Kukuriku (podľa názvu reštaurácie, kde sa začala schádzať), ktorá zvíťazila vo voľbách v roku 2011 so ziskom 80 kresiel, čo bol doteraz najväčší úspech SDP. Je v Strane európskych socialistov a jej poslanci v EP sú vo frakcii Progresívnej aliancie socialistov a demokratov.

Zo strany boli dvaja predsedovia vlád. Úspešnejšia bola v prezidentských voľbách, keď sa prezidentmi stali dvaja jej členovia. V úrade je od februára 2020 Zoran Milanović (*1966), ktorý bol od decembra 2011 do januára 2016 predsedom vlády.

Politická scéna sa podobá ostatným postsocialistickým štátom, pričom je na nej ešte stále viac nacionalisticky orientovaných strán. V parlamente zvolenom v júli 2020 bolo okrem dvoch najsilnejších strán a strán, ktoré sa dostali do neho v koalícii s nimi ešte Vlastenecké hnutie (16 poslancov), Most (8), Zeleno-ľavicová koalícia (7), Fokus (3) Chorvátska ľudová strana – liberálni demokrati a Reformisti (obe po 1 poslancovi). Národnostné menšiny zastupovali 4 strany a 2 nezávislí poslanci.

„Daňou“ za dlhé vládnutie HDZ (od roku 1990 to je vyše 24 rokov) sú mnohé škandály vrátane korupčných. Časť spoločnosti je zo štýlu vlád vedených touto stranou unavená, ale HDZ stále ešte žije zo svojich aktivít v čase vytvárania samostatného štátu. Chorvátsko má v súčasnosti najvyššiu infláciu v eurozóne a zápasí aj s inými sociálno-ekonomickými problémami ako aj s nelegálnou migráciou. Niektoré zdroje uvádzali, že A. Plenković sa pokúsil vyvolaním predčasných volieb zabrániť ďalšiemu poklesu podpory vlády, ktorá má v parlamente len neveľkú väčšinu.

Z predvolebnej kampane poukážeme len na to, že ju poznačili nepriateľské, neraz aj vulgárne vyjadrenia s balkánskou vervou A. Plenkovića i Z. Milanovića na adresu svojho súpera. Ovplyvnilo to aj atmosféru v spoločnosti, ktorá však zatiaľ nie je až tak ostro polarizovaná ako v mnohých, najmä postsocialistických, štátoch EÚ.

Vznikol aj špecifický problém, keď sa Z. Milanović vyhlásil za kandidáta na predsedu vlády za SDP (bol jej predsedom od júna 2007 do novembra 2016), členstvo v ktorej si po nástupe do kresla prezidenta musel prerušiť. Chorvátsky prezident sa nemôže politicky angažovať a tak problém sa dostal na ústavný súd. Ten rozhodol, že nemôže kandidovať, kým neodstúpi z postu hlavy štátu. Rozhodnutie súdu nebolo jednomyseľné (9 za, 2 proti, 2 nerozhodnutí).

Podľa Z. Milanovića však ústava nikde výslovne nezakazuje kandidatúru prezidenta republiky. Podobná situácia bola podľa neho v roku 1995, keď bol Franjo Tuđman na volebnom zozname HDZ a po víťazstve strany sa predsedom vlády stal Zlatko Mateša. Trval na vyhlásení, že bude v tejto pozícii kandidovať vo voľbách. Členov súdu po ich rozhodnutí počastoval nelichotivými názvami (hlodavci, gangstri, podvodníci). Aj neskôr povedal, že nebude rešpektovať rozhodnutie súdu a urobí, čo mu káže svedomie.

Na obvinenie z toho, že ako prezident by si sám dal poverenie na zostavenie vlády, uviedol, že má pripravený ústavne čistý postup. Po zvolení nového predsedu Saboru, ktorý sa stáva úradujúcim prezidentom, ak zvolený prezident funkciu prestane vykonávať, sa kresla vzdá. Zostavením vlády ho poverí až predseda Saboru ako úradujúci prezident.

Po vyhlásení rozhodnutia súdu A. Plenković označil Milanovićove vyjadrenia za pokus o malý puč. Na jeho podporu vystúpili aj viacerí snaživí neoliberálni politológovia, ktorí to tiež hodnotili ako pokus o štátny prevrat.

Súperi i médiá kriticky poukazujú na ústretovosť Z. Milanovića voči Moskve a jeho útoky na Brusel. Vytýka sa mu aj postoj k Miloradovi Dodikovi, prezidentovi Republiky Srbskej v Bosne a Hercegovine (od novembra 2018). O. i. ho označil za takého Srba, ktorého by chcel mať za suseda.

Strašenie „slovenskou“ cestou

Neoliberálne médiá hlavného prúdu dnes vidia strašidlá euroskepticizmu a ruskej hrozby už pomaly za každým rohom. Aj denník Pravda preukázal oddanosť tejto línii, keď v deň konania volieb uverejnil článok „Chorváti netradične v stredu rozhodujú o novom parlamente, krajine hrozí slovenská cesta. V zahraničí (vrátane ČR) bolo viacero prameňov, ktoré tvrdili, že HDZ (hoci má oveľa nacionalistickejšiu minulosť ako SNS – pozn. autora), sa považuje za záruku prozápadného smerovania Chorvátska, ako aj všestrannej podpory Ukrajine. A naopak, šírili sa „obavy“, že víťazstvo SDP by ju mohlo posilniť pred voľbami do EP ako aj v prezidentských voľbách, ktoré by mali byť v decembri tohto roku. Problém je v tom, že Chorvátsko by sa podľa týchto odborníkov mohlo pod vedením SDP vydať na cestu Maďarska a Slovenska, čo by „hrozilo“ zvýšením ruského vplyvu v EÚ.

Hovorí sa, že strach má veľké oči. Nuž niečo na tom neoliberálnom Západe i v EÚ, ktorá sa čoraz viac prepadá do atlantizmu, asi nie je v poriadku, keď s približujúcimi sa voľbami do EP sa skoro v každých parlamentných voľbách videl rast hrozieb. Ešteže do konania volieb do EP už nikde nebudú.

Avšak v deň ukončenia volieb do EP budú parlamentné voľby v Belgicku (v roku 2019 bola nová vláda menovaná po viac ako štyroch mesiacoch) a Bulharsku (už piate predčasné za sebou od apríla 2021).

Stručne o výsledkoch volieb do jedenásteho Saboru

Po uverejnení 99,97 % výsledkov sa víťazom volieb tretíkrát za sebou stalo HDZ. Ním vedená koalícia získala 34,44 % hlasov (o 2,82 % menej ako v roku 2020) a 61 kresiel (o 5 menej). Druhé skončili Rieky spravodlivosti – koalícia vedená SDP. Dostali 25,41 % hlasov (o 0,54 % menej) a budú mať 42 kresiel (o 1 viac).

Tretie sa umiestnilo Vlastenecké hnutie, za ktoré hlasovalo 9,57 % voličov (o 1,32 % menej) a dostane 14 kresiel (o 2 menej). Najviac si polepšilo Môžeme!, ktoré podporilo 9,06 % voličov (o 2,07 % viac) a získalo 10 miest (o 5 viac). Most-Suverenisti majú 8,02 % hlasov (o 0,63 % viac) a obsadia 11 kresiel (o 3 viac).

Do parlamentu sa dostala aj stará koalícia s novým názvom Naše Chorvátsko s podporou 3,40 % voličov a ujdú sa jej 4 kreslá. Posledným subjektom v Sabore bude tiež napoly nová koalícia Fokus-Republika s 2,25 % hlasov a 1 miestom.

Kreslá za národnostné menšiny si podelili 4 strany. Nezávislá srbská demokratická strana (Samostalna demokratska srpska stranka) získala 3 poslancov (rovnako ako v roku 2020). Demokratické spoločenstvo Maďarov v Chorvátsku (Demokratska zajednica Mađara Hrvatske / Horvátországi Magyarok Demokratikus Közössége), Kali sara (Združenie Rómov v Chorvátskej republike) a Bosniaci spolu (Bošnjaci zajedno – Nacionalna koordinacija Bošnjaka u Hrvatskoj!) majú po jednom mieste. 2 poslanci sú nezávislí.

Vzhľadom na to, že od volieb k voľbám sa menia názvy i zloženia koalícií, je porovnávanie výsledkov s predchádzajúcimi voľbami len relatívne. Všeobecne sa výsledky volieb hodnotia tak, že zmeny v zložení nového Saboru sú veľmi malé a nemá veľký význam ich analyzovať.

Došlo však k výraznému zvýšeniu účasti na voľbách, čo možno považovať za znak nespokojnosti s vládou. Účasť bola 62,31%. Bolo to o 15,87 % viac ako v roku 2020, kedy bola najnižšia účasť na voľbách od roku 1990.

Závěr

Za vážny problém sa podľa prvých hodnotení výsledkov volieb považuje vytváranie novej vládnej väčšiny. Predpokladá sa, že novú vládu znovu povedie HDZ. Ani SDP sa však nevzdáva pokusov o vytvorenie väčšiny, ale jej šance sú minimálne. Podiel ľavicovo-liberálnych síl v Sabore sa síce trochu zväčšil, ale nestačí na väčšinu.

A tak sa dá zakončiť alibisticky, že sa musí čakať, čo sa „zomelie“ pri vyjednávaniach. V pravicových, najmä  neoliberálnych, kruhoch však vládne spokojnosť, lebo výsledky volieb neviedli k „slovenskej“ ceste.

Možno iba dodať, že rozvrat, ktorý na Slovensku spôsobilo trojvládne matovičovsko-hegerovsko-ódorovské obdobie podporované prezidentkou, bol v rámci súčasnej Európy politicko-právnym unikátom, ku ktorému nedošlo, pri všetkej úcte, ani na Balkáne. Všetko sa im však vo Washingtone i Bruseli prepáčilo, lebo boli poslušní.

 František Škvrnda, (Nové slovo), server vasevec.cz

X X X

ADVOKÁTI  ŽÁDAJI  ZVÝŠENÍ  TARIFU

„Značně nepřiměřené“. Ministerstvo financí odmítlo navýšení advokátního tarifu

 Ministerstvo financí (MF) odmítlo navýšení advokátního tarifu. Vyplývá to z připomínek, které uplatnilo k návrhu Ministerstva spravedlnosti (MSp). Podle MF se navýšení jeví jako značně nepřiměřené a i s ohledem na stav veřejných financí odmítlo poskytnout na jeho pokrytí finanční prostředky. Jeho kritika ovšem zaznívá i zevnitř justice.

Jako „značně nepřiměřené“ označilo Ministerstvo financí (MF) ve svých připomínkách navrhované navýšení advokátního tarifu. Podle názoru MF nelze s ohledem na stav veřejných financí uvolnit požadovaných cca 630 mil. Kč. Pokud by se měl tarif navyšovat, musely by se dodatečné výdaje pokrýt ze stávajícího rozpočtu MSp.

V připomínkách zároveň MF obvinilo některé advokáty z účelového postupu v souvislosti s náhradami nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

MF: Účelové praktiky narostou

„U požadavku na náhradu za nepřiměřenou délku daňových řízení dochází k účelovému dělení řízení, které by mělo být považováno za jeden celek s vazbou na jednu daňovou kontrolu (navazují jednotlivé výměry pro doměření daně pro příslušná např. měsíční období). Někteří žalobci, resp. jeho právní zástupci, tato řízení účelově dělí a podávají žaloby u soudů s různě stanovenou místní příslušností, čímž brání spojení řízení do jednoho a vzniká nárok na několikanásobné náhrady nákladů řízení. Soudy považují za plně procesně úspěšného žalobce a přiznávají mu plnou náhradu nákladů řízení i v případě, že mu nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše. V praxi dochází k situacím, kdy někteří žalobci, resp. jejich právní zástupci, požadují neadekvátní plnění, přičemž soudními rozhodnutími je pak přiznáno plnění např. toliko ve výši 1 % požadované částky či jen konstatování porušení práva, ale na základě judikatury Nejvyššího soudu plná náhrada nákladů řízení,“ uvádí se v připomínkách MF. S případným navýšením advokátního tarifu ministerstvo očekává nárůst těchto praktik.

MF v připomínkách konkrétně odmítá navyšovat tarify za úkony správním soudnictví. V případě kasačních stížností je podle názoru MF nárůst nepřiměřený i s ohledem na to, že k jeho navýšení již došlo v roce 2013. Rozporuje také filosofii stanovení tarifní hodnoty u správních žalob proti rozhodnutí vydané správcem daně, která se má navyšovat na trojnásobek.

Předseda ČAK Robert Němec s místopředsedkyní Monikou Novotnou Foto: Úřad vlády

„Účelem správního soudnictví není posuzování důvodnosti peněžitých nároků. Účelem správního soudnictví je přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí orgánů veřejné správy a ochrana veřejných subjektivních práv (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, č .j. 4 As 149/2017 – 121). Vzhledem k tomu, že ve správním soudnictví jsou přezkoumávány rozhodnutí správců daně, která ve svém výroku znějí na peněžité částky značné výše, dojde k neúměrné finanční zátěži správců daně při případném vyplácení náhrad nákladů řízení. Přitom nelze konstatovat, že by zastupování v řízeních ve správním soudnictví v daňových a celních věcech, bylo více odborně náročné a spojeno s vyšší mírou odpovědnosti advokáta než zastupování v ostatních řízeních ve správním soudnictví,“ uvádí se v připomínkách MF.

Proti je i vnitro. Zvýší se zisky, varuje

MF se ohradilo i proti odůvodnění MSp, že k vyplacení odměny by došlo jen v případě, že by soudy dospěly k závěru, že postup správců daně byl nezákonný. Podle MF totiž nejde o nezákonný postup, ale toliko o jiný právní názor správce daně, odlišný od názoru Nejvyššího správního soudu (NSS).

Proti návrhu se postavilo i Ministerstvo vnitra (MV), podle kterého je třeba provést podrobnou analýzu dopadů návrhu. Naznačilo totiž, že navrhované navýšení může zvýšit advokátům zisky, nikoliv jen pokrýt inflaci.

„Návrh vyhlášky by měl být podroben podrobnému zhodnocení hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy i z toho důvodu, že je v rozporu s aktuálně deklarovanou potřebou úspory veřejných prostředků. Zatímco dosud byla přijata řada opatření zaměřená na snížení výdajů ze státního rozpočtu, snižování státního dluhu a inflace, v uvedeném případě se jedná o opatření, které má naprosto opačný charakter. Proto je dle našeho názoru nezbytné, aby navrhované navýšení odměny advokáta za jím vykonávanou činnost podle zákona o advokacii bylo podloženo seriózními studiemi, z nichž by bylo nepochybné, že se jedná o navýšení, které má za cíl toliko pokrýt zvyšující se náklady advokátů v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, nikoliv přispět ke zvýšení jejich zisku. Jedná se především o vyjasnění otázky, zda je nutné provádět navýšení některých položek advokátního tarifu o inflaci, nebo zda by nebylo s ohledem na skutečné náklady advokátů namístě navrhnout navýšení nižší,“ uvádí se v připomínkách MV.

Státní zástupci jsou jiná kategorie

MV nesouhlasí ani s tím, aby se srovnávalo navyšování odměn advokátů s nárůstem platů soudců a státních zástupců. Advokátní činnost je totiž podle MV činností podnikatelskou, za účelem zisku. MV odmítlo i to, že by se návrhem měl řešit nedostatek advokátů v regionech a zvýšit jejich dostupnost pro sociálně potřebné. „Domníváme se, že naopak zvýšení odměn advokátů v uvedených regionech může přispět ke zhoršení přístupu nízkopříjmových skupin obyvatel k právní ochraně s ohledem na výši odměn advokátů v případě neúspěchu v soudním řízení. Advokáti nejsou při výkonu své podnikatelské činnosti vázání principem teritoriality a v důsledku elektronizace a digitalizace procesů ve společnosti mohou poskytovat služby neomezeně na celém území České republiky. Pokud se jedná o obavy z případného nedostatku advokátů, je vhodné upozornit na to, že to byla právě Advokátní komora, která byla v minulých letech iniciátorem návrhů vedoucích ke zpřísnění podmínek pro získání oprávnění pro výkon činnosti advokáta,“ argumentuje MV.

Z justice se kritika návrhu ozvala pouze z Nejvyššího soudu (NS), NSS tentokrát žádné připomínky neuplatnil.

NS sice vyslovil souhlas s tím, že je nutné tarif navýšit tak, aby odměny advokátů odpovídaly ekonomické realitě, avšak zároveň upozornil na některé údajné disproporce. Konkrétně je zmíněno až čtyřnásobné navýšení tarifní hodnoty v některých trestních věcech a až patnáctinásobné navýšení její hodnoty ve správním řízení.

„Jestliže tedy Ministerstvo spravedlnosti přikročilo k takovému razantnímu zvýšení odměn a dalších náhrad advokátů (a to i po předchozích dvou neúspěšných pokusech novelizovat advokátní tarif, nejprve s účinností od 1. 7. 2023 a poté s účinností od 1. 1. 2024), lze jen doufat, že si je vědomo značného zatížení pro rozpočty jednotlivých soudů a dalších subjektů, které jsou příslušné rozhodovat o odměnách a dalších náhradách advokátů, s tím, že má pro takovéto řešení vyjednanou jednoznačnou podporu ze strany rezortu Ministerstva financí tak, aby nedošlo k případnému ochromení jiných agend spravovaných obecnými soudy či jejich provozní činnosti,“ konstatuje se v připomínkách NS.

Chybí strop u zmocněnců

NS dále kritizuje, že návrh nestanovil strop u odměn pro zmocněnce a obhájců, kteří zastupují více osob v téže věci. Z více připomínkových míst pak zazněla kritika koncipování tarifu u formulářových žalob či navýšení paušálu u režijních nákladů.

„Ve světle současného technologického vývoje si především lze klást otázku po celkovém smyslu takového paušálu a především jeho vazbu na jeden úkon právní služby. V současnosti lze předpokládat, že komunikační a poštovní služby má advokát pokryt většinou nějakým obecným tarifem mobilního operátora, který mu pokrývá mobilní telefon, internet a další věci a jehož výši lze předpokládat do 1 000 Kč měsíčně. Náklady poštovného pak významně redukuje pro advokáty povinné používání datových schránek, které je vůči veřejným orgánům zdarma a u soukromých činí 10 Kč za kus (30 Kč za velkou zprávu). Domnívám se proto, že je vhodné zvážit, zda tento nárok je v dnešních podmínkách i nadále relevantní,“ uvádí se např. v připomínkách vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Advokátní komora trvá na zvýšení tarifu: Nemůžeme dotovat činnost, kterou má

Zvýšení odměny ustanoveným zástupcům a obhájcům ex offo má dopad na státní rozpočet. Není ale možné, aby advokáti dlouhodobě dotovali činnost, jež jim má hradit stát. Česká advokátní komora se tak ohradila proti připomínkám ministerstva financí a vnitra. Resorty odmítly navýšení advokátního tarifu podle návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Úprava advokátního tarifu je podle ČAK narovnáním ekonomických podmínek v advokacii, ale i zárukou dostupnosti právních služeb. „Budeme jednat,“ napsal Blažek České justici.

Jak Česká justice dnes informovala, ministerstvo financí v připomínkách k návrhu ministerstva spravedlnosti odmítlo navýšení advokátního tarifu. Podle financí se navýšení jeví jako značně nepřiměřené a i s ohledem na stav veřejných financí odmítlo poskytnout na jeho pokrytí finanční prostředky. Kritika zvýšení ale opakovaně zaznívá i z justice.

Ministerstvo spravedlnosti chce podle nejnovějšího návrhu zvýšit odměny a náhrady tak, že státní rozpočet bude muset vynaložit o 629 milionů korun ročně navíc. Například za právní úkon u správních žalob má advokát nově získat 5620 Kč namísto stávajících 3100 Kč, u ústavních stížností 6220 korun namísto 3100 Kč. U obhajoby v trestním řízení, kde hrozí pět až 10 let vězení, má brát 4100 Kč namísto 2300 Kč.

Advokátní tarif v části, která upravuje mimosmluvní odměnu, plní v praxi dvojí zásadní úlohu, připomněla v reakci mluvčí komory Iva Chaloupková. Tou první je určení odměny advokáta v případě, že jej platí stát – jde tedy především určení odměny obhájců ex offo, zmocněnců poškozených apod. Tou druhou je stanovení náhrady nákladů za právní zastoupení v soudních řízeních, která přísluší procesně úspěšnému účastníkovi řízení.

„Stávající advokátní tarif je proto nevyhovující ve dvou směrech: jednak je to nepřiměřeně nízká odměna obhájců a zástupců poškozených v trestních věcech, jednak nepřiměřeně nízká paušální tarifní hodnota v případech, kde předmět řízení nelze ocenit nebo jej lze ocenit jen s velkými obtížemi – což se však rozšířilo i na ty případy, kdy předmět řízení je vyjádřen penězi, ať jde o daňový nedoplatek nebo o peněžitou náhradu nemajetkové újmy. Pokud však má být náhrada nákladů spravedlivá, musí se alespoň blížit standardním nákladům, které účastník sporu zpravidla na zastoupení advokátem vynaloží. To má význam především tam, kde advokát zastupuje např. spotřebitele a dohodne se s ním, že právě přiznaná náhrada nákladů řízení bude jeho odměnou za zastoupení. Čím více pak bude mimosmluvní odměna vzdálena od reálné odměny advokáta, tím méně advokátů bude ochotno spotřebiteli nabízet takto stanovenou odměnu a výsledkem pak bude faktické odepření spravedlnosti méně majetným právě proto, že by vedle přiznané náhrady nákladů řízení museli svého advokáta „doplácet“, stojí v prohlášení zástupců ČAK.

Neodborné a urážlivé připomínky

Hrubý nepoměr mezi přiznanými náklady řízení a hodnotou sporu ostatně v nálezu Pl. ÚS 25/12 kritizoval i Ústavní soud, byť se v nálezu zabýval tím, že přiznané náklady převyšují ty, které byly skutečně vynaloženy. V dalších nálezech pak Ústavní soud zdůraznil nutnost zkoumání účelnosti nákladů vynaložených účastníkem na zastoupení advokátem a dovodil, že pokud by obecný soud nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu, které by mohly mít vliv na výši účelně vynaložených nákladů procesně úspěšného účastníka, porušil by svým postupem právo na spravedlivý proces.

Proti návrhu se postavilo i Ministerstvo vnitra (MV), podle kterého je třeba provést podrobnou analýzu dopadů návrhu. Naznačilo totiž, že navrhované navýšení může zvýšit advokátům zisky, nikoliv jen pokrýt inflaci. „Je urážející, pokud nyní oficiální úřední místa v rámci připomínek k předložené – kompromisní – verzi advokátního tarifu kritizují, že by advokátům mohla novela navýšit jejich zisk. Advokáti ze svého zisku žijí a hradí si stejné životní náklady, jako ostatní příslušníci justičních profesí. Jejich zisk, který vznikne odečtením nákladů na provoz advokátní kanceláře od tržeb, podléhá zdanění i odvodům na sociální a zdravotní pojištění,“ zlobí se zástupci ČAK s tím, že připomínky působí neodborně.

Novela advokátního tarifu se podle advokátů nemůže vztahovat jen na pokrytí inflačního nárůstu nákladů na provoz advokátní kanceláře či zaměstnanců, ale i na odpovídající navýšení zisku. Zisk podle Komory advokáti použijí na úhradu soukromých nákladů, které se skokově navýšily kvůli inflaci.

V připomínkách Ministerstvo financí obvinilo některé advokáty z účelového postupu v souvislosti s náhradami nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „Česká advokátní komora považuje za potřebné se ohradit i proti tvrzení, že advokáti zneužívají stávající advokátní tarif. Skutečnost, že v případech některých sporů, typicky v řízení o náhradě nemajetkové újmy, nepoužívá pro přiznání náhrady nákladů řízení poměr procesní úspěšnosti obou stran sporu, ale i případ, kdy žalobci je přiznán jen zlomek jím původně požadovaného plnění, není výmyslem advokátů, ale důsledkem toho, že se v některých případech považuje rozhodnutí soudu za konstitutivní. To je ale věc občanského soudního řádu, případně soudního řádu správního, nikoli advokátního tarifu. Pokud by skutečně advokát zneužíval advokátního tarifu a požadoval by odměnu, která mu nenáleží, mohlo by se jednat o kárné provinění. Ze strany Ministerstva financí však Česká advokátní komora nikdy nebyla upozorněna na nekalé jednání advokátů při účtování odměny ex offo nebo náhrady nákladů řízení,“ uzavírají zástupci ČAK.

Stát advokátům ex offo – tedy advokátům ustanoveným soudem – ročně vyplatí na odměnách 580 milionů korun, většinu z této částky získávají advokáti v trestních řízeních. Ministerstvo odhadlo, že podle návrhu nového tarifu by stát vyplácel 1,044 miliardy korun. Další peníze by pak vydal ještě na náhrady advokátních nákladů za cestovní výdaje a promeškaný čas. Podle ministerstva ale bude mít novela zároveň pozitivní dopad na příjmovou stránku státního rozpočtu, protože advokáti budou odvádět vyšší daně a pojistné. Úřad se také domnívá, že vzroste počet advokátních koncipientů a jiných zaměstnanců advokáta, a tím i odvody za ně.

Advokátní tarif, od něhož se odvíjí odměna pro advokáta ex offo, odměna pro zmocněnce či suma, kterou musí strana poražená v soudní při zaplatit právnímu zástupci protistrany, se nezměnil déle než 17 let a inflace od roku 2006 za tu dobu činila 80 procent, ceskajustice.cz

X X X

Policie obvinila advokáty z uplácení při kontrole advokátní úschovy

 Policie stíhá dva advokáty, které podezřívá z uplácení při kontrole advokátní úschovy. Jedná se o tři roky starý případ, který již jednou policie prošetřovala a trestnou činnost nezjistila. Česká advokátní komora přesto v úterý pozastavila oběma advokátům výkon činnosti. O případu jako první informovaly Hospodářské noviny.

Česká advokátní komora (ČAK) řeší od března choulostivý problém. Policie stíhá dva advokáty pro podezření z nabízení a přijetí úplatku, a to v souvislosti s výkonem kontrolní činnosti ČAK. Představenstvo ČAK nakonec v úterý přikročilo k neobvyklému kroku: ačkoliv je případ teprve na začátku – nebyla podána ještě ani obžaloba a v době rozhodování komory nebyl policií vyslechnut jeden z obviněných – pozastavila oběma advokátům výkon činnosti.

K údajnému uplácení přitom mělo dojít už před třemi lety, a to v květnu 2021 během kontroly okolností advokátní úschovy advokáta a zároveň podnikatele Viet Do Phama. Podnět ke kontrole dal v dubnu 2021 Finančně analytický útvar (FAÚ), a to na základě upozornění od banky.

Tím, kdo kontrolu prováděl, byl člen kontrolní rady ČAK Martin Grubner. Jím provedená kontrola žádné závažné porušení advokátních předpisů nezjistila.

Okolnosti advokátní úschovy v létě 2022 prověřovala i policie, na kterou se stejně, jako na ČAK, obrátil FAÚ. A také policie tehdy dospěla k závěru, že k žádnému podvodu ani praní špinavých peněz nedošlo a věc odložila.

Ovšem v říjnu minulého roku, tedy po více jak dvou a půl letech od kontroly, se na policii přihlásil sám Viet Do Pham. Ten se totiž náhle rozvzpomněl, že se dopustil trestného činu uplácení. Policistům z Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem (NCOZ) přišel nahlásit, že po něm tehdy advokát Grubner údajně požadoval úplatek. Na ten si ovšem musel Do Pham, který vedle advokátní kanceláře provozuje obchod se speciální obuví pro malé muže, vzít úvěr. Částku pak vybíral postupně z bankomatů.

Právě úvěrová smlouva a přehledy o výběru z bankomatů jsou vedle výpovědi Viet Do Phama jedinými důkazy, na jejichž základě policie sdělila na konci února oběma advokátům obvinění z úplatkářství. Samotného Grubnera policie před obviněním nevyslechla, nebyl ani podávat vysvětlení na úřední záznam.

Podle informací České justice přitom NCOZ prováděla šetření, týkající se „podezření ze spáchání trestné činnosti v souvislosti s činností České advokátní komory“ již minimálně od ledna 2023, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

TRUMP  U  SOUDU  V  USA

Začal soud s Trumpem. ‚Platba pornoherečce byla součástí volebního spiknutí,‘ tvrdí prokuratura

V prvním trestním procesu s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem v pondělí začalo prezentování argumentů obžaloby a obhajoby, které zřejmě potrvá několik týdnů. Platbu pornoherečce od Trumpova právníka, která je jádrem případu, prokuratura v úvodní řeči líčila jako součást spiknutí s cílem ovlivnit prezidentské volby v roce 2016. Obhajoba kontrovala slovy, že Trump žádný zločin nespáchal a že na snaze ovlivnit volby není nic neobyčejného.

 Je to poprvé v dějinách Spojených států, co státní zástupci předložili porotě trestní obvinění bývalé hlavy státu. Newyorská obžaloba byla první ze čtyř sad obvinění, které loni proti Trumpovi vznesli státní i federální prokurátoři, a možná bude jedinou, o které před listopadovými prezidentskými volbami budou porotci rozhodovat.

„Tento případ je o zločinném spiknutí a jeho zatajování,“ řekl prokurátor Matthew Colangelo v prohlášení obžaloby. „Obžalovaný Donald Trump zosnoval zločinnou operaci s cílem ovlivnit prezidentské volby roku 2016. Pak toto zločinné spiknutí zamaskoval tím, že znovu a znovu a znovu lhal v newyorských podnikatelských záznamech,“ dodal podle BBC.

Trump v případu není obviněn ze zločinného spiknutí, nýbrž z falšování dokumentů, a to ve 34 případech.

Obžaloba pramení z platby 130 000 dolarů (přes tři miliony korun), kterou před osmi lety dostala od Trumpova právníka pornoherečka Stephanie Cliffordová.

Cílem bylo umlčet její tvrzení, že měla asi o deset let dříve s Trumpem románek. Když Trump po svém zvolení právníkovi peníze vracel, vykázal je jako výdaje za právní úkony, tvrdí prokuratura.

‚Jednoduše volební podvod‘

„Prezident Trump je nevinný. Prezident Trump nespáchal žádný zločin,“ řekl v pondělí exprezidentův právník Todd Blanche. Obžaloba, kterou jeho klient bez důkazů označuje za politicky motivovanou, podle něj neměla být nikdy vznesena.

„Není nic špatného snažit se ovlivnit volby,“ citoval právníka deník The New York Times. „Říká se tomu demokracie,“ dodal. Údajně falešné finanční záznamy popsal jako „jen 34 kusů papíru“, s nimiž Trump kromě svého podpisu neměl nic společného. Zároveň se snažil zpochybnit, že by tehdy jeho klient platil za cokoli jiného než právní poradenství.

Colangelova slova o spiknutí souvisí s tím, že prokurátoři zdokumentovali další dva případy z doby před volbami roku 2016 podobné transakci s Cliffordovou.

Státní zástupce popsal platbu modelce Karen McDougalové a vrátnému z mrakodrapu Trump Tower, který tvrdil, že Trump má nemanželské dítě. Ve své řeči Colangelo vše zasazoval do kontextu kampaně, která se tehdy potýkala se skandálem kolem nahrávky, na níž Trump hovoří o osahávání žen.

„Byl to prostě a jednoduše volební podvod,“ řekl prokurátor. Prokázat souvislost mezi platbou Cliffordové a předvolební kampaní je pro obžalobu klíčové. Tvrdí totiž, že falšování finančních záznamů, které je zpravidla klasifikováno jako přestupek, mělo za cíl zamaskovat porušení pravidel financování kampaně či jiný zločin, což by skutek posunulo na úroveň trestného činu.

Kandidatuře to nebrání

Trump jakékoli provinění odmítá a popírá, že by někdy měl sex s Cliffordovou. Zda je vinen rozhodne 12členná porota, která byla vybrána minulý týden.

„Dobré dopoledne, porotci. Chystáme se pokračovat v procesu lidu státu New York proti Donaldovi J. Trumpovi,“ řekl podle AP soudce Juan Merchan kolem 10:00 newyorského času (16:00 SELČ), když porota přišla do soudní síně. Tu předtím kromě obou stran procesu zaplnili novináři a další zástupci veřejnosti, Trumpa podle televize NBC News nedoprovázel nikdo z rodiny.

Merchan se na začátku jednání vypořádal s některými organizačními kroky včetně instrukcí pro porotu, které jsou součástí amerického systému. Porotcům řekl, že mají důvěřovat svému úsudku, a pokud se obžalobě podaří překonat „rozumné pochybnosti“ o vině, musí obžalovaného shledat vinným.

Po úvodních projevech předvolala prokuratura prvního svědka. Je jím David Pecker, bývalý vydavatel bulvárního listu National Enquirer, který Trumpovi v kampani roku 2016 pomáhal potlačovat poškozující výpovědi.

Podle obžaloby s Trumpem a jeho právníkem Michaelem Cohenem utvořil spiknutí na schůzce v rané fázi kampaně, načež jeho list „chytal a pohřbíval“ příběhy nepříjemné pro kandidáta.

Pecker se k těmto událostem v pondělí nevyjádřil, ve výpovědi bude pokračovat v úterý. Mezi dalšími svědky zřejmě bude i bývalý Trumpův právník Cohen či jeho někdejší mluvčí Hope Hicksová.

Očekává se, že projednávání argumentů u soudu potrvá kolem šesti týdnů. Exprezident musí být každý jednací den přítomen, což narušuje jeho kampaň za znovuzvolení, v níž si již zajistil vítězství v primárkách Republikánské strany před očekávaným podzimním soubojem se současnou hlavou státu Joem Bidenem.

V případě odsouzení hrozí Trumpovi čtyři roky vězení, jako dosud netrestaná osoba by ale mohl vyváznout s podmínkou. I kdyby se porotci shodli na jeho vině, v kandidatuře do Bílého domu by mu to nebránilo.

X X X

Exposlanec Feri na tři roky do vězení, svou obhajobu přednesl sám

 Bývalý poslanec TOP 09 Dominik Feri půjde za znásilnění dvou dívek – z toho jedné nezletilé – a pokus o znásilnění jedné další na tři roky do vězení. Trest mu dnes potvrdil odvolací soud. Rozhodnutí je pravomocné. Feri, který kvůli trestnímu řízení rezignoval na poslanecký mandát a opustil politiku, se může dovolat k Nejvyššímu soudu. Obvinění odmítá.

Podle předsedy odvolacího senátu pražského městského soudu Libora Vávry byly všechny napadené dívky mladé, nesporně relativně nezkušené, vstup do většího světa pro ně byl lákavou výzvou a trpěly nejistotami, případně i psychickými problémy. Násilí vyvinuté proti nim nemuselo být podle Vávry razantní. „Souhra okolností, která ovšem byla vytvořená panem Ferim, vedla k tomu, že postavení obětí bylo v danou chvíli velmi zeslabené,“ uvedl soudce a prezident Soudcovské unie Vávra.

Proti loňskému verdiktu se odvolal jak Feri, tak i dívky, které se domáhaly vyššího odškodného. Někdejší politik v dnešním odvolacím zasedání zpochybňoval jejich věrohodnost. Dva ze skutků popřel, třetí označil za dobrovolný sex. Obvodnímu soudu vyčetl, že nepředvolal jím navržené svědky, že vycházel z neobjektivních znaleckých posudků a že se nevypořádal s existující judikaturou.

Státní zástupce Aleš Cimbala dnes Ferimu vyčetl nulovou sebereflexi, teatrální vystupování a přesouvání viny na oběti. Připustil, že pro doposud bezúhonného člověka je tříleté vězení přísným trestem, nikoliv ale nepřiměřeně přísným. „Já se velmi divím, že je mi vyčítán nedostatek sebereflexe. Nemohu se omlouvat za něco, co se nikdy neodehrálo,“ reagoval v zaplněné jednací síni Feri. Žádal, aby odvolací senát odsuzující rozsudek zrušil a aby ho osvobodil, případně aby kauzu vrátil k novému projednání.

Dva dokonané skutky znásilnění se podle rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Tehdejší mladý teplický radní, student práv a populární influencer tam údajně v březnu a listopadu roku 2016 líbal a osahával dvě dívky přes jejich nesouhlas a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky. Jedné z nich bylo v té době 17 let. V roce 2018 se pak Feri podle rozsudku pokusil o další znásilnění, když se snažil líbat a osahávat stážistku, kterou si coby poslanec přivedl do Sněmovny.

Citoval judikaturu

Bývalý poslanec u odvolacího soudu věrohodnost dívek zpochybnil, vzal si slovo místo svých dvou advokátů. Poukázal mimo jiné na to, že podle rozsudku obvodního soudu se neprokázala přítomnost omamné látky v nápoji, který podle obžaloby podal nezletilé dívce, než ji u sebe v bytě znásilnil. Pokud odvolací senát rozsudek potvrdí, půjde sedmadvacetiletý někdejší politik na tři roky za mříže.

Někdejší úspěšný politik a influencer, který kvůli stíhání rezignoval na poslanecký mandát, dnes u pražského městského soudu zkritizoval Obvodní soud pro Prahu 3 za to, že nepředvolal jím navržené svědky, nevypořádal se s judikaturou a vycházel z neobjektivních znaleckých posudků. „Chtěl jsem se vyhnout příměrům, ale je to, jako by byli bankovní lupiči odsouzeni na základě toho, že se ocitli v bankovním trezoru,“ prohlásil.

Nejobsáhleji se Feri vyjadřoval k prvnímu ze skutků, který se týká nezletilé. „Skutek je v obžalobě přímo podmíněn tím, že v nápoji fanta byla jakási omamná látka. Soud ale v odůvodnění rozsudku konstatuje, že látka prokázána nebyla. To by mělo stačit samo o sobě k tomu, aby soud došel ke zprošťujícímu závěru, protože soud je vázán zásadou obžalovací,“ uvedl exposlanec, který má titul doktora práv.

Feri se také snažil zpochybnit dívčinu výpověď. „Netvrdí, že jsem ji svlékal, ale říká, že se sama nesvlékala a najednou byla v posteli nahá. Mezery v paměti jsou podle zahraniční judikatury významným faktorem nevěrohodnosti výpovědi,“ poznamenal. Za občasné pomoci poznámek hovořil spatra, rozsáhle a plynule. Směrem k odvolacímu senátu i odlehčeně zavtipkoval ohledně délky, kterou jeho řeč bude mít.

Stála o další kontakt, tvrdí Feri

U druhé dívky Feri prohlásil, že po údajném činu stála o další kontakt s ním a nadále se vídali, přičemž až po pěti letech přišla s verzí, že první styk byl znásilněním. „Je velmi netradiční a nesmyslné, že by oběť znásilnění šla další den za pachatelem a měla s ním znovu pohlavní styk,“ podotkl.

Ohledně stážistky pak navrhl k doplnění dokazování vyjádření jejího bývalého partnera, kterému údajně řekla, že jí Feri nic neudělal, jen jí zastoupil cestu. „Je to jasný znak její nevěrohodnosti, usvědčuje ji ze lži,“ řekl.

Před Ferim dostala slovo zmocněnkyně dívek Adéla Hořejší, která pro klientky žádá vyšší odškodné. Argumentovala novým rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, podle nějž se závažnost trestného činu znásilnění musí promítnout do všech výroků rozsudku tak, aby obětem přinesl prožitek spravedlnosti. Uvedla, že jedna z dívek dodnes chodí na terapii a v případě další hovořila o komplexnější destrukci a poškození životní dráhy. Poukázala na to, že Feriho majetkové poměry jsou nadstandardní. Podle nepravomocného rozsudku má Feri dívkám zaplatit dohromady 510.000 korun, jedné z nich pak dalších 33.000 korun za psychoterapii.

Před začátkem dnešního zasedání oznámil předseda odvolacího senátu Libor Vávra zaplněné jednací síni, že kvůli ochraně obětí nepovolí obrazové ani zvukové přenosy z jednání. Zároveň na přítomné novináře apeloval, aby ve zpravodajství neodhalili totožnost poškozených dívek, ceskajustice

X X X

 ADVOKÁT  SUCHOMEL:  FERIMU  CHYBĚLA  SEVEREFLEXE

Ferimu chyběla sebereflexe, ve vězení ho zvláštní přístup nečeká, říká advokát

Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění a jeden pokus o něj. Nyní může podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle advokáta Petra Suchomela chyběla Ferimu u soudního řízení sebereflexe. „Hranice mezi vězením a podmínkou dost často leží v tom, jak se člověk chová v průběhu řízení,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.

X Odvolací soud dnes (v pondělí) potvrdil tříletý trest pro Dominika Feriho. Dalo se to očekávat?

Neznám tu kauzu tak, že bych znal spis, znám ji jen z médií. Rozsudek má tři části, je to výrok o vině, o trestu a o náhradě škody. Odvolací soud je přezkoumal a z rozhodnutí je patrné, že ani v jedné části neudělal soud prvního stupně nějakou chybu, která by ospravedlňovala to, že by se rozsudek musel rušit.

X Může nyní proti rozhodnutí ještě něco udělat?

Může ještě využít mimořádného opravného prostředku, kterým je dovolání k Nejvyššímu soudu. Předpokládám, že to udělá. Už to ale nemá vliv na právní moc rozsudku. Teď mu přijde výzva k nástupu trestu a on pak případně bude muset ten rozsudek napadat u Nejvyššího soudu. Už ale v době, kdy pravděpodobně bude ve výkonu trestu. Tam je potom možnost přezkumu hodně omezená, zkoumá se jenom právní stránka věci, právní hodnocení. Není tam prostor pro nové skutkové dokazování.

Když se vyčerpají všechny prostředky, vždy existuje možnost pravomocné rozhodnutí napadnout u Ústavního soudu ústavní stížností. Trestní řád potom zná i další mimořádné opravné prostředky, například obnovu řízení. To by se ale musel najít nějaký důkaz, který v době tohoto řízení nebyl k dispozici. A jsou tam docela přísné podmínky. Rozhodující je, že dnešním vyhlášením je to rozhodnutí pravomocné.

X Co teď tedy Dominika Feriho čeká? Musí ihned nastoupit do výkonu trestu?

Přijde mu od soudu výzva k nástupu výkonu trestu. Myslím, že na to není pevná lhůta, je to spíše organizační záležitost, protože se musí vybrat nějaké zařízení, kde se trest bude vykonávat. Jsou to nižší jednotky měsíců, nebude to dlouhá doba.

X Může si sám vybrat, do kterého zařízení bude umístěn? Bude případně hrát roli i fakt, že jde o veřejně známou osobnost?

Vybrat si nemůže. Bude někam umístěn a poté, když bude trest vykonávat, existují možnosti, jak to místo změnit. Musí se požádat věznice, do které dotyčný chce, a ta s tím musí souhlasit. Pak se to vyřizuje mezi řediteli věznic, nějaké přestupy tedy možné jsou. Často to souvisí i s tím, kde je možnost nějakého pracovního vyžití podle specializace odsouzených. Dá se předpokládat, že jestli je odsouzený z Prahy, tak to bude nějaká z pražských věznic.

X  Může ještě požádat o nějaké zkrácení trestu?

O zkrácení požádat nemůže. Je možné, že by uspěl u těch mimořádných opravných prostředků. Samozřejmě, pokud by Nejvyšší soud rozsudek zrušil, museli by ho propustit. Pak je tu ještě podmíněné propuštění po určité době, zpravidla je to polovina trestu. Záleží ale na tom, o jaký trestný čin se jedná. Když se obviněný správně chová a má dobrý náhled na skutek, je možné, že by byl propuštěný buď po polovině trestu, nebo po dvou třetinách.

X Šlo o hodně medializovaný proces, může tedy Feri očekávat nějaké zvláštní zacházení ze strany věznice?

Neřekl bych. Zařízení musí garantovat bezpečnost. V momentě, kdy by byl nějaký poznatek, že je v ohrožení, tak nějaká ochrana není jeho výhoda. Je to spíše z toho důvodu, že to zařízení je povinné zajistit bezpečnost. A samozřejmě veřejně známé osobnosti častěji čelí možným výhrůžkám nebo větší pozornosti ze strany spoluobviněných.

X Feri byl po dobu soudního řízení často kritizován za to, že působil arogantně a obětem se smál. Myslíte, že by při rozhodování soudu pomohlo více sebereflexe z jeho strany?
Stoprocentně. Jeho obhajobu úplně neznám, ale jak to sleduji z médií, je to úplně učebnicový příklad toho, že hranice mezi vězením a podmínkou dost často leží v tom, jak se člověk chová v průběhu řízení. Ty skutky spáchal v době, kdy byl velmi mladý, nebyl trestaný, měl dobré sociální zázemí, vystudovanou vysokou školu, byl společensky integrovaný.

Pokud člověk těch činů lituje, nahradí poškozeným škodu dobrovolně a omluví se jim, předpokládal bych, že by do vězení nešel. Samozřejmě otázka je, nakolik může hrát roli i to, že je to mediálně sledovaný případ a že od toho společnost očekává odpovědi na nějaké obecnější otázky.

U trestu se vždycky musí vycházet z toho, jaký je jeho účel. Není to jenom pomsta, že někdo něco vykonal, tak dostane tolik a tolik let. Důležité je, že trest musí vést k reflexi a převýchově pachatele. V momentě, kdyby soud dospěl k závěru, že už to samotné trestní řízení stačilo, tak by podmínka byla možná i vhodnější a účinnější trest než vězení.

Ale způsob, jakým se k tomu obžalovaný stavěl, neumožnil soudu jít touto cestou. Soud by v podstatě působil směšně, kdyby řekl, že podmíněné potrestání stačí, jestliže dospěl řádně k tomu, že se ty skutky všechny staly, že to byly trestné činy, ale obžalovaný neprojevil vůbec žádnou známku sebereflexe.

Nemyslím si, že se musel úplně doznávat. Očekával jsem ale, že i když bude přesvědčen, že se těch skutků nedopustil, tak by minimálně připustil, že jeho chování mohlo těm dívkám nějak subjektivně ublížit, omluvit se jim a případně nabídnout nějakou náhradu.

X X X

ITÁLIE  VYHÁNÍ  TURISTY  NA  NOC  Z  MĚST

Milán chce zakázat noční prodej jídla. ‚Zmrzlina po půlnoci je italská tradice,‘ protestují podnikatelé

Milánská radnice navrhla zákaz prodeje jídla s sebou po půlnoci. Chce tak omezit hluk v ulicích. Návrh kritizují prodejci i někteří spotřebitelé. Omezení by se totiž týkalo také zmrzliny. A lízat ji v létě po půlnoci v ulicích je v Miláně tradice a součást kultury.

 Zákaz by měl platit od 17. května do 4. listopadu a týká se dvanácti milánských částí zejména v centru (ilustrační foto) | Foto: Anna Jadrná | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zákaz by měl platit od 17. května do 4. listopadu a týká se dvanácti milánských částí zejména v centru, včetně tříd Corso Como a Corso Garibaldi. Starosta města Giuseppe Sala totiž tvrdí, že obdržel již stovky stížností lidí, kteří v oblastech bydlí a kvůli hluku se nemohou pořádně vyspat.

‚Rozhodnutí zdravého rozumu.‘ Turín zakázal kouření na veřejnosti, pokud je v dosahu pěti metrů člověk

ČÍST ČLÁNEK

 

Podle návrhu by tak ve stanovené době měly restaurace uzavřít venkovní zahrádky o půl jedné v noci, o víkendech a svátcích o hodinu později. Pro pouliční stánky radnice podle rakouské agentury APA stanovila zavírací hodinu na dvanáctou hodinu.

O návrhu informoval náměstek milánského starosty Marco Granelli, který zodpovídá za veřejnou bezpečnost. V praxi by to bylo tak, že od půlnoci až do šesti do rána by se neprodávaly nápoje ani jídlo s sebou včetně vody, pizzy a zmrzliny. A právě zmrzlina je podle odpůrců vyhlášky jaksi přes čáru.

Večeře, procházka a zmrzlina

Zákaz kritizuje například milánská pobočka Asociace italských podnikatelů Confcommercio. Její šéf Marco Barbieri v rozhovoru pro britský deník Observer poukázal na to, že dát si v ulicích po horkém dni zmrzlinu je tradice a zvyk italských rodin – jít v létě po večeři na procházku a na zmrzlinu. A přestože obyvatele čtvrtí chápe, zákaz podle něj lidi z ulic nevyžene. Naopak bude mít velký dopad na obyvatele, turisty a podnikatele.

Návrh vyhlášky kritizuje také italská asociace hotelů a restaurací Fipe. Předseda Lino Stoppani v rozhovoru pro italský deník Il Messagero upozornil, že omezení nic nevyřeší a pouze poškodí prodejce.

Výzvy kritiků na radnici ale příliš nerezonovaly. Starosta Sala se stále ohání „stovkami stížností na hluk nočních ulic“ a říká, že vyhláška nemění vesmírné zákony, ale pouze zavádí mírná omezení. Podnikatelé mají nicméně do 3. května čas na připomínky. A starosta ujišťuje, že je radnice ochotná udělat případně u zmrzliny výjimku.

Milán už podobný spor zažil, a sice před jedenácti lety. To se úřady pokusily zakázat konzumaci zmrzliny v ulicích jen ve čtyřech částech města. V tu chvíli začala „válka o kornoutky“ a protestní akce hnutí s názvem „Occupy Gelato.“ Demonstrovaly stovky lidí a tehdejší starosta Giuliano Pisapia nakonec ustoupil, uznal chybu a prohlásil, že lidé si přece mohou dávat zmrzlinu ve dne v noci a kdekoli chtějí.

X X X

Žádná studie před vapováním nevaruje, říká zástupce prodejců. Zákazy nic nevyřeší, myslí si adiktolog

Britští poslanci velkou většinou odsouhlasili záměr vlády znemožnit kouření mladším lidem. Pokud se schválený zákon prosadí do praxe, Britové narození v roce 2009 a později už si nebudou moct koupit cigarety. Britská vláda zároveň plánuje regulovat i cigarety elektronické. Opatření se budou týkat zejména příchutí, které jsou lákadlem pro děti. V pro a proti Českého rozhlasu Plus o této problematice diskutoval zástupce prodejců a adiktolog.

Otázka regulace kouření a přístupu k elektronickým cigaretám je aktuální v celé řadě států. Nicméně je diskutabilní, zda brát britský přístup jako inspirativní.

Jak regulovat elektronické cigarety? Debatují Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání, a Robert Hrdlička, prezident Komory elektronického vapování.

„U závislostí prohibice obecně nikdy nic nevyřešila. Radikální kroky většinou nejdou dobrým směrem,“ myslí si odborný garant Národní linky pro odvykání Ladislav Dékány. „Každopádně to u cigaret ještě nebylo vyzkoušené, takže nikdo neví, co se bude dít, pokud by opatření opravdu začala platit.“

Kuřáci elektronických cigaret navíc nejsou homogenní skupina se shodnými uživatelskými návyky.

X Barvy a příchutě jako past na děti?

„Je skupina vaperů, kteří vapují opakovaně plnitelné cigarety. Kupují si likvidy, aby snížili svoji závislost, protože mají možnost si koupit náplň, která má nižší obsah nikotinu. A pak je tady poměrně nový trh s jednorázovými cigaretami,“ upozorňuje prezident Komory elektronického vapování Robert Hrdlička.

Na jednorázové produkty je přitom navázaná celá řada problémů, včetně velké environmentální zátěže nebo problematických prodejních strategií.

„Marketing těchto zařízení je často cílený více na mladistvé než u klasických doplňovacích elektronických cigaret, které byly původně vyvinuty, aby člověk mohl užívat nikotin méně rizikově než u klasických cigaret,“ vysvětluje Dékány.

Pro mladé lidi mohou být lákavé nejen příchutě, ale i barevné obaly. Podle Světové zdravotnické organizace cílí tabákový průmysl na děti záměrně. S tím ovšem vapeři nesouhlasí.

„Nemůžu mluvit za tabákové koncerny. Je možné, že některé produkty takové jsou, ale cigareta prostě dětem do ruky nepatří,“ konstatuje Hrdlička. Obaly by ale z podbízivosti nevinil. „Chcete prodat produkt a to, že využíváte možnosti jak grafické, tak vizuální, neznamená, že je pro děti,“ obhajuje svobodný trh.

Způsob prodeje zároveň zpravidla nebývá jedinou cestou ke kouření. „Pokud řešíme závislost u mladistvých, je často důvod, proč začnou užívat takové zařízení, spíš v okolí a tlaku spolužáků než v marketingu,“ nerozporuje Dékány. „Ale samozřejmě nedokážu určit, do jaké míry to souvisí.“

Několik podob regulace

Stejně jako je několik způsobů, jak závislost vzniká, je i několik cest, jak s ní bojovat.

„Užívání jakékoliv látky se většinou pojí s více faktory. Často s tím souvisí naše prostředí sociální, část naší psychiky a i biologická část našeho těla. U někoho to může být i spirituální faktor,“ vyjmenovává Dékány. „Osvěta je samozřejmě skvělá, ale ani prevence nezvládne ovládnout všechny tyto faktory.“

Dalším krokem je regulace. Může mít několik podob – ekonomickou, regionální či například ve formě požadavků na výrobní standardy a minimalizaci zdravotních problémů vyvolaných produktem.

V Česku je kouření regulováno spotřební daní. Její nastavení je ale podle Romana Hrdličky neopodstatněné.

„Nejde jenom o to míň, ale jinak. Návrh Evropské komise, který zatím není schválený, předpokládá dvě sazby daně – vyšší na náplň s větším množstvím nikotinu a naopak. To se tady vůbec neděje,“ kritizuje.

Nejasná rizika kouření

Rozlišování výrobků podle míry škodlivosti je zakotvené i v programovém prohlášení vlády.

„V současné době se jako efektivní ukazuje metoda snižování rizik. Pokud člověk chce kouřit, ale způsobem, který je méně zdraví zatěžující, v tom případě dává smysl, aby měl dostupnou alternativu,“ popisuje Dékány.

„Ale samozřejmě i ta menší rizikovost je docela komplikovaná a ne úplně všichni se shodnou na tom, jaká rizikovost těchto výrobků přesně je,“ dodává.

Elektronické cigarety obsahují nikotin, proto vytvářejí závislosti. O zdravotních rizicích se přesto vede debata a škodlivost vapování se stále zkoumá.

„Tyto otázky poslouchám 17 let a za tu dobu se stále neobjevila jediná studie, která by řekla výrazně ne. Nebo která by řekla, že to je opravdu tak škodlivé, že to musíme přestat podporovat,“ oponuje Hrdlička.

Za zdravější jsou elektronické cigarety považovány proto, že v nich nedochází ke spalování a nevylučují tedy některé toxiny produkované klasickými cigaretami.

„Jsou studie, které dělají rozbory aerosolu a ukazuje se, že obsahuje některé toxické látky, které jsou obsažené v tabákovém kouři,“ upozorňuje Dékány. „Na druhou stranu se nedá tvrdit, že by žádné riziko nezpůsobovaly, protože inhalovat cokoliv jiného než běžný čistý vzduch s sebou vždycky nějaké riziko nese.“

X X X

 V Karlových Varech 2. ročník konference Moderní technologie v lázeňství.

 Institut lázeňství a balneologie, v.v.i., ve spolupráci s Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT uspořádal 2. ročník konference Moderní technologie v lázeňství. Tato prestižní akce se uskutečnila v pondělí 15. dubna v Císařských lázních a znovu zviditelnila Karlovy Vary jako město vědy, výzkumu a inovací v oblasti lázeňství a balneologie. Konferenci podpořili svou záštitou ministryně pro vědu, výzkum a inovace Mgr. Helena Langšádlová, hejtman Karlovarského kraje Ing. Petr Kulhánek a primátorka Karlových Varů Ing. Andrea Pfeffer Ferklová, MBA.

V úvodním bloku přednášek vystoupila celá řada významných osobností, včetně Rut Bízkové, předsedkyně správní rady ISFOR a bývalé předsedkyně Technologické agentury ČR, Zdeňka Třískaly, vedoucího Českého inspektorátu lázní a zřídel, Ministerstvo zdravotnictví ČR, a Rudolfa Pečinky, poradce ministryně pro vědu, výzkum a inovace.

Hlavním tématem konference bylo představení nejnovějších trendů, které formují budoucnost lázeňství a balneologie. Diskutovalo se o digitalizaci, umělé inteligenci, telemedicíně, moderních zdravotních aplikacích a využití virtuální reality. Konference se zaměřila na evropské inovační trendy a poskytla platformu pro výměnu znalostí, diskusi o aktuálních tématech a prezentaci nejnovějších výzkumných výsledků, a to nejen Institutu lázeňství
a balneologie.

„Je úžasné vidět, že zatímco první ročník konference přilákal 80 účastníků, tentokrát se nás sešlo více než 250. Tento růst je nejen důkazem zájmu o moderní technologie v lázeňství, ale také odráží významný pokrok a úspěchy našeho institutu. Naše konference je nejen platformou pro sdílení nápadů a nejnovějších technologických trendů, ale také příležitostí
k oslavě toho, co jsme společně dosáhli a co teprve můžeme dosáhnout,“ uvedla Alina Huseynli, ředitelka Institutu lázeňství a balneologie.“Tento rok jsme nejen prezentovali inovativní myšlenky a výzkumné výsledky, ale také vytvořili příležitosti pro navázání nových partnerství a spoluprací,“ doplnila Patricie Hloušková, hlavní organizátorka akce a garantka pro oblast vzdělávání v ILaB.

Díky vysoké účasti a pozitivním ohlasům je zřejmé, že konference Moderní technologie
v lázeňství upevňuje své místo na mapě významných odborných akcí v regionu a vede k dalšímu rozvoji tohoto významného pro Karlovarský kraj odvětví.

Ing. Alina Huseynli, MBA, Ředitelka Institutu lázeňství a balneologie

X X X

BÝVALÝ DŮL GABRIELA BUDE CENTREM POHORNICKÉ KRAJINY. PŮLMILIARDOVÝ PROJEKT MÁ ZELENOU

Další strategický projekt dostal přiklepnutou dotaci z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci. POHO Park Gabriela se stane centrem pohornické krajiny, z bývalého dolu Gabriela vznikne návštěvnické centrum s bohatým programem a poutavou expozicí o těžkém životě horníků a jejich rodin.

„Tak už je to jisté, budeme rekonstruovat bývalý důl Gabriela. A nejen to. Projekt POHO Park Gabriela vytvoří na Karvinsku místo, kam lidé budou jezdit za zábavou, ale i historií hornictví. Vybudujeme tu centrum pohornické krajiny, které bude výchozím bodem i křižovatkou stezek pohornickou krajinou. Důl Gabriela je jen malý kousek od šikmého kostela, který v posledních letech na toto místo a jeho historii výrazně upozorňuje. Věřím, že nové návštěvnické, kulturní a zároveň technologické centrum tuto oblast ještě více zatraktivní,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro průmysl, energetiku a chytrý region Jakub Unucka a doplnil, že celkové náklady projektu jsou vyčísleny na 503 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí kraji z Operačního programu Spravedlivá transformace přikleplo dotaci ve výši 428 milionů korun, z krajského rozpočtu na projekt půjde 75 milionů.

Kromě expozice o životě horníků a těžbě uhlí nabídne zrekonstruovaná kulturní památka, která posledních 20 let pouze chátrala, reprezentační prostory po konání konferencí, workshopů, festivalů a dalších nejrůznějších akcí. „Pohornické krajině Karvinska toho hodně dlužíme. Těžba černého uhlí toto místo obrovsky proměnila. Kdo viděl fotky Staré Karvinné nebo četl románovou kroniku Šikmý kostel, ví, že kvůli průmyslu odsud zmizely celé ulice s domy a zahradami, škola, obchody, hospoda. A proměnil se i běžný život místních lidí. Těžba sem přinesla opravdovou dřinu a s ní i životní tragédie havířů a celých jejich rodin. Hornických muzeí máme v republice několik, naše expozice ale bude jiná. Nebude jen ukazovat staré kahany, špachtle a kožené zástěry, bude vyprávět lidské příběhy, připomínat historii tohoto místa a vyjadřovat respekt obětem i životu lidí, které těžba tolik ovlivnila,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka s tím, že flexibilní expozice bude umístěna v podzemí strojovny, kde byly původně umístěny těžní stroje a související technologie provozu.

Roční náklady POHO Parku Gabriela jsou odhadovány na 12 milionů korun. Hrazeny budou z rozpočtu kraje, přispívat by mělo i město Karviná. „Jsme rádi za každou investici, která do Karviné přijde. Pevně věřím, že POHO Park Gabriela nebude jediným z projektů v rámci Fondu pro spravedlivou transformaci, který bude pro oblast Karvinska schválen. V každém případě se na projekt POHO Park Gabriela těším a věřím, že do Karviné přiláká mnoho nových turistů,“ řekl primátor Karviné Jan Wolf.

POHO Park Gabriela bude provozovat zapsaný spolek POHOPARK, jehož členy jsou Moravskoslezský kraj, krajská akciovka MSID, město Karviná a spolek Dokořán. „Jako Iniciativa Dokořán jsme provozovatelem volnočasového areálu Lodičky v Karviné. Do přípravy POHO Parku Gabriela vstupujeme s vizí zajistit programovou a provozní náplň tak, aby reflektovala nejenom minulost regionu, ale také vývoj k moderní budoucnosti. Chtěli bychom realizovat pestrý program, ať už v podobě stálých atrakcí, tak v podobě eventů. Nechceme to ale dělat pouze sami. Podobně jako je projekt centrem a průsečíkem aktivit v pohornické krajině, tak ze spolku bychom chtěli udělat koordinátora a podporu aktivit již fungujících aktérů nebo pořadatelů v regionu. Budeme jeho provoz stavět hodně na spolupráci,“ řekl člen rady a projektový manažer Iniciativy DOKOŘÁN, Michael Sikora a doplnil, že kromě zrekonstruovaného dolu je součástí projektu i novostavba informačního centra se zázemím pro návštěvníky. V areálu nebudou chybět odpočinkové prostory s malým bistrem, vzniknou zde pěšiny, cyklotrasy nebo odpočinkové plochy. Velkým lákadlem bude ferratová stezka na vrchol jedné z těžních věží.

„S přípravami projektu se na schválení dotace nečekalo. Už se zpracovává kompletní projektová dokumentace na rekonstrukci dolu, hotová by měla být ke konci roku. V nejbližších měsících nás také čeká zahájení záchranného archeologického průzkum lokality bývalého dolu. Samotná stavba by měla začít na přelomu let 2025 a 2026. I když první návštěvníky POHO Park Gabriela přivítá ve druhé polovině roku 2027, chystáme program, který toto mimořádné místo bude postupně oživovat a dostane jej do širšího povědomí ještě před dokončením rekonstrukce, “ řekl místopředseda představenstva MSID Petr Birklen, který řídí program POHO 2030 zaměřený na nové využití pohornicé oblasti.

Už se také začalo pracovat na přípravě expozice o životě horníků a těžbě černého uhlí. „S renomovanou společností AV Media připravujeme velmi ambiciózní návrh řešení expozice, na kterém spolupracujeme i se zahraničním expertem.  Jsem rád, že jsme do týmu získali kromě machrů na technické muzejní expozice i velkou srdcařku Karin Lednickou. Zhruba za měsíc na stůl dostaneme studii, která popíše uspořádání expozičního prostoru i samotnou expozici, její scénář a scénografii. Pak začnou odborníci pracovat na projektové dokumentaci expozice, která by měla být hotova na podzim letošního roku,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jakub Unucka.

Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Karlovarsko podporuje aktivity Klubu českých turistů, který se stará o značení pěších tras

Pokud jste se někdy vydali na některou z pěších turistických tras v regionu, do cíle vaší cesty vás bezesporu dovedlo značení, o které se starají lidé z Klubu českých turistů. Také letos se vedení Karlovarského kraje rozhodlo vyhovět žádosti Klubu českých turistů a poskytnout mu individuální dotaci na obnovu značení a údržbu informačního systému. Celkem na tyto účely vyčlenilo 200 tisíc korun.

„Díky cílené podpoře Karlovarského kraje se u nás v regionu můžeme pochlubit kvalitním značením turistických tras, což se pozitivně promítá i do jeho návštěvnosti. Stále více lidí využívá tyto trasy ke svým volnočasovým aktivitám. Krajská dotace by měla jít na cestovní náhrady značkařům a také pokrýt část materiálových nákladů, včetně těch, které jsou určeny na kontrolu a potřebnou opravu informačního systému,“ upřesnil náměstek hejtmana Karlovarského kraje Vojtěch Franta s gescí v oblasti lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO.

Klub českých turistů se již 135 let stará o údržbu značení pěších turistických tras po celé zemi. Jen na území Karlovarského kraje bylo k 1. lednu letošního roku vyznačeno přes 1 600 kilometrů těchto tras. Dle schválených plánů letos obnoví více než 500 kilometrů. Každý rok by se totiž mělo jednat o jednu třetinu z celkového počtu kilometrů. Bližší informace o aktivitách Klubu českých turistů najdete na webu organizace.

Mgr. Veronika Svobodová

X X X

Středověká štola Johannes vstoupí 1. května do jubilejní sezóny. Podobně jako všechny hornické památky Hornické krajiny Krušnohoří / Erzgebirge na české a saské straně si bude od května do září připomínat 5 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Unikátní důlní dílo zahájí svoji již desátou turistickou sezónu na Zlatém Kopci u Božího Daru.

Jednatelka provozující společnosti Služby Boží Dar s.r.o. Ing. Blanka Nováková uvedla: „Pro nás přípravy na tuto jubilejní sezónu začaly již v polovině dubna. Do krušnohorského podzemí se vydají 1.května první zájemci v doprovodu našich zkušených průvodců labyrintem chodeb, které horníci razili želízkem a mlátkem před staletími centimetr po centimetru. My po zimě, byť letošní byla hodně mírná, pečlivě kontrolujeme hlavní trasu i boční chodby či dobývky, opravujeme výdřevy a žebříky a provádíme další revizní práce.“

A proč navštívit právě památky UNESCO v Krušných horách?

Ing. Nováková říká: „Stříbro ani cín si od nás neodnesete. Co mohu zaručit, jsou ale nezapomenutelné zážitky. Lidé často jen tiše hledí na majestátní rozměry naší největší komory. Ti, kteří mají rádi adrenalin, nevynechají výstup z hloubky 40 metrů po žebřících na denní světlo k replice dobového žentouru.“

Štola Johannes nabízí také prohlídky pro školní skupiny během školních výletů. Krušnohorské podzemí je živou učebnicí geologie, mineralogie, historie, ale také technologie. Právě Krušné hory jsou světově uznávanou lokalitou svými průkopnickými těžebními technologiemi, včetně inovací v oblasti vodního hospodářství, těžby a zpracování rudy. Technologické novinky z Krušných hor hrály zásadní roli při vzniku těžebního průmyslu v Evropě i mimo ni.

Pro návštěvníky jsou k dispozici dva prohlídkové okruhy: základní a velká trasa v časovém rozpětí od 1,5 – 2,5 hodiny.

Jak se připravit? 

Pevná obuv, teplé oblečení pro teploty kolem 7 stupňů, dobrý zdravotní stav a fyzická kondice.

Během této jubilejní sezóny se návštěvníci mohou těšit na další doprovodné akce se soutěžemi na rozhlasových vlnách. Oslavy 5. výročí zápisu na seznam světového dědictví UNESCO vyvrcholí 27. července na Božím Daru v rámci Anenské pouti.

Rezervační portál a mnoho zajímavých informací o historii štoly, technologiích i nerostném bohatství  Zdař bůh!, Tým Infocentra Boží Dar

X X X

Otevření nové loděnice TJ LODNÍ SPORTY BRNO

U řeky Svratky dnes otevřeli novou loděnici. Kraj na ni přispěl 2,5 milionu

 Nově zrekonstruovaná loděnice v areálu TJ LODNÍ SPORTY BRNO ve Veslařské ulici u řeky Svratky za 28 milionů korun nabídne zázemí nejen pro stávající členy, ale i pro rozrůstající se skupinu dětských zájemců. Letní prázdniny si tady třeba zkrátí na některém z příměstských táborů. Slavnostně ji otevřeli dnes (22. dubna 2024) odpoledne.

Původní budova loděnice a také provozní budova byly již delší dobu v havarijním stavu. Rekonstrukce začala 1. září 2022, ze sedmdesáti procent náklady pokryla Národní sportovní agentura. Jihomoravský kraj přispěl ze svého rozpočtu 2,5 milionu korun. „Rychlostní kanoistika patří mezi jeden z nejúspěšnějších českých sportů. Už teď má klub ve svých řadách nadějné juniorské reprezentanty a ostatní zájemce nová loděnice třeba pobídne k tomu, aby si sport vyzkoušeli,“ uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, který se dnes slavnostního otevření zúčastnil. Mgr. Martina Žídková

X X X

Hokejisté Kladna si zajistili záchranu v extralize, Vsetín ve čtvrtém zápase baráže udolali 4:3

Hokejisté Kladna vyhráli ve čtvrtém utkání baráže o extraligu v Brně nad domácím Vsetínem 4:3, sérii s prvoligovým šampionem ovládli 4:0 na zápasy a potřetí za sebou se udrželi mezi elitou.