Hitler táhl do Ruska a na Moskvu, protože dobře věděl, že je tam velké bohatství levné ropy, plynu, energie a dalších nerostných surovin. Po levné ropě, plynu a dalších levných surovinách jdou i USA, dnes s Bidenem, a řadu let i Britové, které dnes vede Johnson. Ten rychle opustil také EU, aby se nemusel dělit s ostatnímu státy Evropy. Na dobro Německa nadále myslí bývalý kancléř Schröder, který se stal i předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, zřízeného kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream, který vede pod Baltským mořem.
Schröder je také poradcem švýcarského vydavatelství Ringier AG a angažuje se pro skupinu Rothschild Group, kde je členem jejího poradenského výboru (European Advisory Council of Rothschild). Od září 2017 působí také jako předseda dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť.
Někteří politici Německa mu to ale zazlívají a štvou, aby se z Ruska levný plyn, ropa a další suroviny neodebíraly. Nechtějí si vzít ani příklad z USA, Bidena, a Anglie s Johnsonem. Po odchodu Merkelové se k nim přidal i nový kancléř Německa Scholz Leyenová z Německa, která vede EU a vymýšlí nové sankce proti Rusku a odmítá pro celou Evropu levný plyn, ropu a energii z Ruska pro celou EU, a tím škodí všem zemím Evropy. Jediný premiér Maďarska Orbán se drží rozumných rad odborníků a trvá nadále na odběru všech levných surovin z Ruska.
Leyenová a spol. by měli přestat škodit lidem a firmám celé Evropy drahými surovinami z jiných zemí, než je Rusko. Leyenová a spol. už dávno měli jednat s Ruskem o Ukrajině, aby tam zbytečně neumírali lidé a země se neničila. Podobně se má zachovat také šéf velmoci Německa Scholz.
X X X
Poslanec ODS SKOPEČEK DOSTÁVÁ ROZUM
Bez ruské ropy se neobejdeme, přiznal Skopeček
Závislost na ruské ropě je potřeba si férově přiznat, ale vláda bude dělat vše pro to, abychom našli alternativy v jiných zemích a jiných dodavatelích, prohlásil v nedělní Partii Terezie Tománkové místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Bez ruské ropy se v tuto chvíli neobejdeme,“ řekl.
Řeč se v Partii na CNN Prima NEWS stočila na závislost jak na ruské ropě, tak plynu, tedy na témata, která nyní rezonují celou Evropou. „Myslím, že byla chyba nejen v typu produktu, jako je plyn – být závislý na jednom dodavateli, ať už by byl jakýkoli. Ve chvíli, kdy je to Rusko, je to o to větší nebezpečí. Zaspali jsme a udělali obrovskou chybu,“ řekl Skopeček.
Zároveň prohlásil, že nebude „populisticky vykřikovat“, že se kohoutek z Ruska zavře. „Nemůžeme to udělat, byl by to obrovský problém pro ČR. Znamenalo by to ekonomický kolaps,“ varoval Skopeček.
SPD a její „desatero“
Skopeček tak reagoval na návrhy opoziční SPD, kterou v Partii zastupoval předseda jejího poslaneckého klubu Radim Fiala. SPD dle něj prosazuje kroky jako je odstoupení od Zelené dohody pro Evropu (tzv. Green Deal), od obchodování s emisními povolenkami a vystoupení z Evropské energetické burzy. To by dle SPD zajistilo levnější elektřinu, kdy by vznikl sociální tarif pro obyvatele i firmy a na burzu by z Česka šly jen přebytky výroby elektřiny.
„Vláda nemá politickou odvahu udělat, co říkáme v našem desateru. Vláda ještě netuší, co se na ni řítí a co se musí udělat. Bez toho ceny energií poletí v Evropě nahoru roky. Bude to apokalypsa, bude to katastrofa,“ burcoval Fiala.
Skopeček ale nesouhlasil, Fialovy návrhy označil za nerealistické výkřiky, které dobře zní v televizi. „Plyn přichází z Německa, a když odstoupíme z burzy, pošleme Německo do krize. Jenže od něj stále budeme chtít získávat plyn,“ sdělil Skopeček. „Můžeme tušit, jak to dopadne,“ dodal.
X X X
Tisíce lidí v ohrožení: Hendikepovaní nemají na zaplacení energií, pomůže jim vláda?
Zdražení energií se jasně promítá do našich peněženek. Podle aktuálního průzkumu se do finančních potíží v souvislosti se stoupajícími cenami energií dostalo už 53 % domácností. Jednou ze skupin, která pociťuje zdražování velmi výrazně, jsou zdravotně postižení. Hlavně ti, kteří jsou závislí na elektrických pomůckách. Obávají se, že na účty za energie nebudou mít.
Paní Renáta musí být kvůli vzácnému onemocnění napojená na dýchací přístroj čtyřiadvacet hodin denně. Stará se o ni maminka. „Pravda je, že přístroj je na elektriku, k tomu je potřeba odsávačka, zvlhčovač vzduchu, což je také na elektriku. Jak se teď ceny energií navyšují, tak se obáváme, jak to bude do budoucna,“ připouští maminka Renáty Miloslava Jeslínková.
„U lidí, kteří přístroj používají 24 hodin denně, se náklady zvýší minimálně o dva tisíce korun měsíčně. Obrací se na nás opravdu hodně lidí, denně je to možná 10 až 15 lidí. Nejčastěji říkají, že je drahá elektrická energie, topení a pak samozřejmě pohonné hmoty, řada lidí potřebuje auto,“ popisuje předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása.
„Dneska už člověk vidí, že je nákup dražší. K tomu zmíněné zálohy, teď platíme 3 400 korun, před zdražením to bylo asi 2 600. Plus nájem, jsme v bezbariérovém bytě, kde se platí víc,“ pokračuje Jeslínková.
Vláda tvrdí, že na lidi se zdravotním postižením nezapomněla a s drahými energiemi je připravená pomoct. „Chystáme se pomoci lidem s hendikepem, kteří mají například vyšší spotřebu energie, například na oxygenerátory nebo nabíjení invalidních vozíků,“ slibuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jenže problém s pokrytím nákladů mají hendikepovaní už nyní. „Těch, co mají dýchání přímo do průdušnice, je asi 300 v republice. Musí mít přístroj zapnutý pořád, jinak by umřeli. Ti co mají zavedený kyslík do nosu, těch je šest až sedm tisíc,“ dodává Krása.
Podle Jurečky by vláda měla příspěvky pro zdravotně postižené projednávat příští týden. Konkrétní podmínky pro jejich přidělení ale nechce komentovat, dokud není rozhodnuto.
X X X
Osamocené seniory tíží zdražování i válka na Ukrajině. Trpí depresemi, úzkostmi a nespavostí
Během pandemie doléhaly příznaky deprese a úzkostí hlavně na mladé lidi a také matky s dětmi. S válkou na Ukrajině a zdražováním se situace změnila. Teď psychické potíže pociťují nejčastěji samostatně žijící senioři, ale i další nízkopříjmové skupiny. Ukazují to data výzkumného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu.
Příznaky minimálně střední deprese nebo úzkosti měl na jaře každý pátý senior, který žije sám. To je až třikrát víc než loni na podzim. Duševní zdraví se ale zhoršuje i u dalších typů domácností. Valorizace pomáhá víc vysokým důchodům. Systém bychom měli přehodnotit, míní sociolog Prokop
„Týká se to například i lidí pod hranicí chudoby a ostatních nízkopříjmových skupin. Z toho nám vyplývá, i když se to zatím nedá prokázat, že zhoršení duševního zdraví nejspíš souvisí s energetickou krizí a ekonomickým dopadem na tyto domácnosti,“ vysvětluje pro Radiožurnál spoluautor výzkumu Daniel Prokop.
Zhoršení duševního zdraví je totiž výraznější u lidí, na které zdražování dopadá více – tedy u těch, kteří mají hluboko do kapsy.
Skokově rostoucí ceny energií ale nejsou tím jediným, co seniory trápí. S obavami sledují i rostoucí doplatky na léky a zdražování základních potravin, říká vedoucí Senior linky organizace Život 90 Aneta Mundok Nitschová. Samostatně žijící senioři pociťující deprese či úzkosti. Respondenta trápily v posledních dvou týdnech potíže, které je možné klasifikovat jako příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti
.Úzkosti, nespavost
Telefonátů kvůli strachu z toho, co bude, a jestli na to vůbec budou mít, prý registrovali nejvíc bezprostředně po vypuknutí ruské agrese na Ukrajině.
Vajíčka jsem neměla od Vánoc, říká seniorka. Kvůli chudobě pravidelně navštěvuje potravinovou banku
„Klienti trpěli úzkostmi, nespavostí, necítili se psychicky ani fyzicky dobře. A ano, všímáme si, že u starších lidí, obzvlášť těch, co jsou sami a mají i zdravotními problémy, panuje v poslední době větší psychická nepohoda,“ doplňuje Mundok Nitschová.
Podle ní dostala psychika seniorů „zabrat“ už během covidu. Spoustu z nich ani nestačilo vrátit svůj život do předcovidových kolejí a už na ně doléhá další krize. A tak dotazy na protiepidemická opatření vystřídalo téma drahoty, války na Ukrajině a uprchlické krize.
„Naši klienti měli obavy, jestli se nezvýší kriminalita, opět nerozšíří covid. Bojí se, jestli bude dostatek léků, potravin, ale i služeb. A vidí, že uprchlíci dostávají příspěvek hned při požádání. Sami přitom kolikrát čekají na příspěvek na péči i několik měsíců,“ popisuje prvotní obavy klientů vedoucí Senior telefonu.
Raději léky než sociální dávky
Zatímco se zhoršuje psychické zdraví nízkopříjmových domácností, vysokopříjmoví lidé jsou „v pohodě“ stejně jako před vlnou zdražování. To ukazuje na souvislost mezi ekonomickou situací a psychickou kondicí. Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Petra Winklera je velmi těsná.
Nižší socioekonomický status je rizikovým faktorem pro rozvoj a průběh duševních onemocnění a zároveň u lidí s duševním onemocněním je vyšší pravděpodobnost, že budou mít ekonomické problémy a nižší socioekonomický status. Duševní onemocnění se ale samozřejmě objevují i u těch nejbohatších.
ŽIVOT K NEZAPLACENÍ
Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.
„Vyřešit deprese socioekonomickými intervencemi nelze. Deprese je nemoc a k její léčbě potřebujeme medicínu. Ačkoli špatná ekonomická situace skutečně je velmi rizikovým faktorem. Socioekonomická opatření ale mají spíše preventivní a podpůrný charakter,“ upozorňuje Winkler na možná řešení psychických potíží.
Psychické kondici populace by podle něj pomohla větší „duševní gramotnost“, v té prý zaostáváme.
Lidé nevědí, jak se udržovat psychicky fit, nerozeznají příznaky deprese, se kterou je třeba zajít za odborníkem, nebo rozeznají, ale kvůli předsudkům se stydí. Anebo zkrátka neví jak, kde a kdy odbornou pomoc vyhledat.
„To je samozřejmě problém, protože jako jinde v medicíně nebo sociální péči by lidé měli být primárně schopni se postarat sami o sebe. A jako společnost bychom je k tomu měli vybavovat,“ myslí si Winkler.
X X X
Poslanci se pohádali o vyhlášení války na Ukrajině
Poslanec SPD Jiří Kobza vyvolal ostré reakce od svých kolegů ze Sněmovny v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Řekl, že ani jedna ze stran konfliktu na Ukrajině té druhé nevyhlásila válku, čímž naznačil její zpochybnění. Že to Putin nenazval válkou, neznamená, že tam není válka, reagoval viditelně rozčilený poslanec STAN Ondřej Lochman.
„Na Ukrajině je regulérní válka,“ oponovala také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Nesouhlasím, válka na Ukrajině je,“ řekla i Kobzova kolegyně z opozice, představitelka hnutí ANO a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Jana Mračková Vildumetzová.
Poslanec SPD Kobza si také postěžoval, že kvůli údajné cenzuře ruských webů není možné se dozvědět o tom, co a jak Rusko plánuje. S tím ale nesouhlasil Lochman ze STAN. „Ruská propaganda blokovaná není, ale musíte mít přehled o tom, zda je to lež, nebo ne,“ řekl.
Spor o podobu pětitisícového příspěvku na děti
Řeč se stočila i k pětitisícovému příspěvku na dítě. Podle vládního zákona mají mimořádný příspěvek dostat rodiny s dětmi, kterým nebude 1. srpna ještě 18 let. Domácnosti, které pobírají dětské přídavky, by měly podporu získat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče o ni budou žádat. Ministerstvo práce uvedlo, že podle vládního návrhu by na příspěvek mělo mít nárok asi 1,56 milionu dětí. Výdaje by měly činit 7,8 miliardy.
Hnutí ANO bude podle Mráčkové Vildumetzové navrhovat, aby se příspěvek týkal všech nezaopatřených dětí. „Chceme, aby tam byly i nezaopatřené děti třeba do 27 let,“ řekla v Partii. „Považujeme to za lepší než nic, ale přijdeme s pozměňovacím návrhem,“ uvedl za SPD Kobza.
X X X
Letecké poplachy už lidi nevzrušují. Vrátili se do Oděsy pro život, který si nechtějí nechat vzít
Do Oděsy se vracejí uprchlíci i z Česka. Čeká je rozpálené město, letecké poplachy, mizerně placená práce a vysoké ceny potravin. Zároveň je to ale domov v krásném přístavním městě a život u moře, který si nechtějí nechat vzít. Z Oděsy uteklo od začátku války zhruba dvě stě tisíc lidí.
Po necelých třech měsících v Kněževsi u Prahy se proto vrátila do přístavu i Lidia Šerbina. Rozhodování měla ulehčené tím, že nemá děti. Nechtěla žít dál jako uprchlík a – ač to zní zvláštně – chyběly jí květiny, které nikdo nezaléval.
Muškáty uschlé, lednice zapáchá. Lidia se po třech měsících vrací domů do Oděsy
S Lidií přišlo do Oděsy i horké léto. Když utíkala, mrzlo. Když vystoupila před domem z auta, udeřilo ji do unavené tváře 32 stupňů Celsia.
Ostré slunce ale neproniklo do bytu v domě z konce 19. století. Lidia vytahuje klíče, šátrá po klice. Elektřina je vypnutá. S rozsvíceným mobilem hledá kliku z chodby do bytu.
Květiny jsou život
„Nedívejte se, utekly jsme narychlo,“ a myslí tím sestru a její děti, zůstaly ve Vlašimi. Lidia mluví o bytu, ale je to jeden pokoj s vysokými stropy, který vypadá jak po výbuchu. Rozestlaná postel, rozesetá hromada šatstva, rozházené boty po ošlapaných parketách.
Tmavovlasá žena vytahuje rolety a pouští dovnitř světlo. Paprsky dopadají na zvadlé muškáty. „Třeba se ještě vzpamatují, muškáty vydrží hodně.“
Tomuto druhu bydlení se říkalo za Sovětského svazu komunálka. Kdysi měšťanské byty bohatých Oděsanů rozdělili úředníci na jednotlivé pokoje a do každého posadili jednu rodinu.
Ukrajinka Lidia se z Česka vrací domů do Oděsy. Má sice strach, chybí jí ale domov a přátelé Toalety, koupelny a kuchyně zůstaly společné. Tento byt je trochu vylepšený, sestry mají každá svůj pokoj a společnou kuchyň. Sociální zařízení sdílejí všechny partaje.
Zamřížovaným oknem bez skla se na balkon derou větvě kaštanu. Lidia se protáhne úzkou chodbičkou do kuchyně a otevírá lednici.
„Můj Bože, to vypadá. Zůstalo tu mléko, vejce, uvařená polévka, zelenina,“ vzdychá a otevírá mrazák. Zápach zesílí. „To budu uklízet tři dny.“
Před odchodem na nákup vytahuje Lidia z tašky plastové lahve s vodou, ve kterých celou cestu vezla nařezané muškáty. Otevírá okno a pokládá je na venkovní parapet.
„Aby sousedi věděli, že jsem doma. Květiny jsou život,“ opakuje svojí oblíbenou větu žena, která pracuje jako inspektor ochrany zeleně na oděském magistrátu.
„Byt dám do pořádku a zůstanu tady. Na letecké poplachy jsem se duševně připravila. Už to není takový šok, jak když jsme ujížděly.“
Houkání poplachů
Letecký poplach oznámily sirény hned druhý den večer, právě ve stý den války Ruska proti Ukrajině. V Městském parku nedaleko přístavu to lelkující jedince na lavičkách kolem fontány nijak zvlášť nevzrušuje.
Někteří odcházejí stranou ke zdem domů, jiní zůstávají sedět a čekají. Jen co ustane houkání, přicházejí na ulici před park muzikanti, zapínají reprobedny a zpěvák bere do ruky mikrofon.
Kapela spustí ryčnou balkánskou dechovku, a když chraplavý hlas tklivě zapěje úvodní sloku čardáše ‚Černé oči …‘, přichází k fontáně vysoká štíhlá žena v kalhotovém kostýmu, s dlouhými tmavými vlasy.
Posunuje si do vlasů sluneční brýle. „Trochu jsem se zpozdila kvůli poplachu.“
Alena Koval utekla do Česka s těhotnou manželkou svého staršího syna. Útočiště našla v Brně, kde sehnala práci jako zahradnice. Do Oděsy se vrátila před dvěma týdny, aby se mohla věnovat své profesi zahradní architektky.
„Začala jsem hned pracovat, ale za poloviční plat než před válkou. To se ale dalo čekat. Válka přinesla jiná ekonomická pravidla.“
Alena mi chce ukázat slavné Potěmkinovy schody. Procházíme kolem výstavních měšťanských domů, památníků a soch, které jsou chráněné různými způsoby proti případným úlomkům ze střel.
Cestu do osobního přístavu přehrazuje bariéra z pytlů s mořským pískem plným mušlí a železní ježci. Vedle barikády jsou otevřené dveře do kavárny. Tam se ještě může, za pytle s pískem ale vojáci nepouštějí.
Zpravodaj: Oděsa je teď pro Rusko jedním z hlavních cílů, palebnou sílu mají z Černého moře a Krymu
„Kdybych měla malé děti, tak asi zůstanu v Brně, aby byly v bezpečí. Tady jsem teď ale užitečnější,“ říká Alena, která v přístavu už dlouho nebyla. Dlouho se tam ani nepodívá.
Pobřeží a pláže jsou zaminované, vojáci tam vytvořili obranné pozice a rozmístili protileteckou obranu.
Aleny manžel je námořník, teď práci nemá. Jel by si aspoň zarybařit, na moře se kvůli minám vyplouvat nesmí. Je to paradoxní, ale logické.
Proto se na trhu neprodává typický oděský ‚bučok‘ s ostrými ploutvemi, ale dovážené ryby z Baltu nebo z Norska. Alena se vrací na hlavní pěší zónu na Děribasovskou ulici, kde vojáci odstranili zátarasy před dvěma týdny.
Turisté sem ale nepřijedou. Po ulici přecházejí na vysokých podpatcích jen místní krasavice a přístavní šviháci. Několik obchůdků otevřelo, nabízí suvenýry, námořnická trička a hrnky s obrázkem ruské válečné lodě, která má jít, však víte kam. Stmívá se a než Alena dojede městským autobusem domů, zažije další letecký poplach.
Ruské rakety
Před půlnocí vybuchuje nad mořem raketa vypálená z ruské ponorky. Protivzdušná obrana trefila přesně. Nad ránem už tak úspěšná nebyla. Ruský strategický letoun odpálil raketu, která zasáhla zemědělský podnik na okraji města a zabila dva lidi.
„Ukrajinské úřady útok začaly vyšetřovat jako válečný zločin,“ říká mluvčí oděské oblasti Sergej Bratčuk. Scházíme se odpoledne před budovou úřadu.
„Ptejte se klidně rusky, ale odpovídat budu ukrajinsky,“ říká padesátník, který nedávno odpovídal italským novinářům rusky, a jeho nadřízeným se to moc nelíbilo.
Ať už ale mluví jakýmkoliv jazykem, odpovídá diplomaticky. Rozhovor zakončí slovy. „Ukrajina zvítězí.“
Zaminované moře
Na Jekatěrinské ulici v centru města má otevřeno tak polovina podniků. V druhém patře Tatarsko krymské restaurace sedí muž v maskáčích, objednává si salát a konvičku kávy.
Alexandr Slavskij dělal před válkou byznys a teď je jedním z velitelů teritoriální obrany a také instruktorem. Přiznává, že není voják, všechno se musel naučit, vysvětluje ale, proč si myslí, že Rusové z moře na Oděsu nezaútočí.
„Je to složitá vojenská operace, na kterou Rusové nemají kapacity. Moře je zaminované, museli by vylodit obrovské množství vojáků, ze břehu máme palebnou převahu.“
Alexej zvedá telefon, udělí pár povelů a zvedá se k odchodu. „Do Oděsy neprojdou,“ říká přesvědčivě a nasedá do taxíku.
Ne všichni tomu věří. Rozhodně ne Ana Zagor.
Pochází z Horlivky na Donbasu, kde začala válka v roce 2013. Po prvních útocích vzali s manželem tři děti a odjeli na Krym. Byli trochu stranou, takže ruský útok na poloostrov a následná anexe šly tak trochu mimo ně.
Po dvou měsících ale stejně odjeli zpátky na Donbas. Tam zůstali pod ruskou okupační správou jenom měsíc. „To se nedalo vydržet.“
Přestěhovali se do Slavjanska, ale stále žili jen z úspor. „Manžel je choreograf, o práci přišel a já učím angličtinu. Pomáhala jsem ve škole, ale z toho se žít nedá. Takhle jsme strávili rok, utratili spoustu peněz a nikam to nevedlo.“
Nakonec dostali nabídku přestěhovat se do Buči, nebo do Oděsy. Naštěstí zvolili přístav, nějaké peníze jim dali rodiče, vybrali zbytky úspor a koupili ve městě byt.
Pár hřiven
„Když jsme odjížděli do Oděsy, měli jsme v kapse pár hřiven, jinak nic.“ Ana nechce dopadnout stejně jako před šesti lety. 1. června začaly dětem prázdniny, nedostává žádný plat, manžel zkouší dělat taxikáře, ale bez turistů to jde v této době těžko. Navíc se na pohonné hmoty stojí dlouhatánské fronty.
„Pojedeme na dovolenou do Irska,“ říká s lehkou ironií v hlase. Z další věty ale vyplývá, že to myslí vážně. Mají tři děti mladší osmnácti let a podle zákona může odjet z Ukrajiny i otec.
„Kdyby manžela nepustili, zůstane tady, i když má zákonnou výjimku z mobilizace. Pojedeme vlakem do polského Přemyšle a potom poletíme. Koupila jsem letenky na 16. června.“
Ana se ještě jednou ohlédne k moři a vrací se parkem domů. Na promenádě před pláží postávají lidé v plavkách, malí kluci sedí na schodech k moři, kde visí cedulka s jasným nápisem Zákaz vstupu.
Červenobílé pásky jasně ukazují, kde končí legrace. Situaci sledují policejní hlídky. V letošním horké létě si zřejmě nikdo nezaplave. Moře Oděsu chrání, ale je nedostupné i ze břehu.
X X X
Diskriminace? Zmrazili nám účty, čílí se antverpští obchodníci s diamanty
Obchodníci s diamanty v belgických Antverpách se cítí diskriminovaní. Tvrdí, že tamní banky zneužívají právo Evropské unie a brání jim v přístupu k penězům, které mají uložené na svých účtech, případně jim odmítají poskytnout půjčku. Chystají proto společnou žalobu. Antverpská radnice pak oznámila kroky, které mají ochránit zákazníky před podvodnými prodejci.
Antverpy jsou světově proslulým centrem obchodu s diamanty, prodejem vzácných kamenů se tam živí přes 1 600 lidí a firem. Dvě třetiny z nich jsou však podle svého tvrzení neprávem zasažené unijními zákony o praní špinavých peněz. Unie je začala zavádět v roce 2016.
Chtěla zastavit neblahou praxi, kdy se do oběhu dostávaly obrovské sumy pocházející ze zločinu a peníze z různých podezřelých transakcí šly do kapes teroristů. Tehdy však odstartovaly problémy belgických obchodníků.
Ti říkají, že jim banky zmrazily přístup k penězům, které si na své účty uložili v amerických dolarech. „Hlavní belgické banky odstřihly obchodníky s diamanty od jejich účtů, což nemůžete vnímat jinak než jako diskriminaci celého jednoho odvětví průmyslu,“ popisuje Rob van Buerden.
Ve svém podniku Diamond House Antwerp obchoduje s diamanty už více než čtyři dekády, uvádí německá stanice Deutsche Welle. Nedávno vyhrál soukromý spor se svou bankou, která mu zamezila přístup na jeho firemní účet. Ten už je po rozhodnutí soudu znovu dostupný, na svůj osobní účet se však podnikatel stále nedostane
S kolegy z oboru se proto van Buerden chystá podat žalobu s tím, že belgické banky zneužily právo EU v nefér tažení vůči nim. Obchod s diamanty je logisticky relativně snadný, ceny nabízených produktů jsou astronomicky vysoké a nedrží se žádných všeobecně známých ceníků. Proto unijní úřady při tvorbě nové přísné legislativy vnímaly tento segment jako vysoce rizikový.
Tím se pak řídí banky, jež často nemají dostatečné povědomí na to, aby správně vyhodnotily rizikovost „diamantových“ transakcí. Celému odvětví tak diktují podmínky, které obchodníci vidí jako diskriminační.
Jak v lednu napsala unijní agentura Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), někteří podnikatelé nemají kromě firemních účtů přístup ani k těm spořicím, jiným zase banky zamítají žádosti o kreditní kartu, hypotéku či půjčku, případně jim bez rozumného vysvětlení nepříjemně zvedají úrokové míry a ostatní poplatky.
Jen Antverpami a jejich věhlasnou diamantovou čtvrtí každý rok údajně projdou kameny za 34 miliard eur (841,5 miliardy korun). Mluvčí organizace Antwerp World Diamond Centre (AWDC), jež obchodníky zastupuje, ale k žalobě se nepřipojí, vidí zmrazení účtů v boji za transparentní podnikání s diamanty jako kontraproduktivní Na začátku se děly šílené věci. Lidé najednou svým zaměstnancům začali vyplácet mzdu v hotovosti,“ popisuje mluvčí, podle něhož je toto přesně situace, které se chce každý odpůrce praní špinavých peněz vyhnout.
Belgická bankovní asociace Febelfin však trvá na tom, že k žádné diskriminaci vůči obchodníkům s diamanty nedochází. „Nesmíme zapomínat na to, že jsou banky soukromé společnosti a mohou si svůj obchodní model nastavit podle toho, jak si vyhodnotí rizika a jaké mají kapitálové požadavky,“ uvádí ve svém prohlášení s tím, že každá firma má právo jakéhokoliv klienta odmítnout.
Na „své“ řemeslo si nicméně posvítily i samotné Antverpy a rozhodly, že všichni klenotníci nabízející šperky veřejnosti musejí ke svému zboží přikládat podrobnou dokumentaci. Ta má kromě data nákupu a informací o daném obchodě obsahovat také detailní popis zakoupeného klenotu – a to včetně vysvětlení, co jednotlivé odborné pojmy znamenají.
Radnice tak chce zákazníky z řad laiků ochránit před podvodníky, kteří místo pravých diamantů nabízejí padělky nebo vystavují kradené zboží. V konečném důsledku díky tomu hodlá zatočit i s praním špinavých peněz stejně jako EU. Nová povinnost se však netýká lidí, kteří s diamanty obchodují na burze, kam laická veřejnost obvykle nemíří, píše The Brussels Times.
X X X
Floridu a Kubu zasáhly silné deště, na ostrově zahynuly nejméně tři osoby
Floridy a Kubu zasáhly v sobotu silné deště, které způsobily rozsáhlé záplavy. Na Kubě zahynuly nejméně tři osoby, tisíce lidí byly evakuováni. Počasí v oblasti ovlivňují zbytky tropické bouře Agatha, která minulý víkend zasáhla tichomořské pobřeží Mexika.
Meteorologové očekávají, že by během něděle mohla vzniknout v Atlantickém oceánu první tropická bouře za letošní sezónu, uvedla agentura AP.
Kubu v pátek a sobotu zasáhly silné deště, uvedla agentura EFE. Nejvíce škod hlásí západní provincie Pinar del Río, kde spadlo až 300 milimetrů srážek na metr čtvereční. Úřady nechaly evakuovat několik tisíc lidí. Špatné počasí poničilo desítky domů, a to hlavně v Havaně, a způsobilo výpadky v dodávce elektrické energie. Nejméně tři lidé zemřeli, uvedly úřady.
Silně deště zasáhly v sobotu Floridu a ve městech Miami a Miami Beach způsobily záplavy silnic. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nevyjížděli ven. „Je to nebezpečná a život ohrožující situace,“ uvedla radnice Miami
Silné deště způsobily zbytky tropické bouře Agatha, která minulý víkend udeřila na tichomořské pobřeží Mexika. Tam v souvislosti s bouří zahynulo nejméně devět lidí. Agatha následovně oslabila. Meteorologové očekávají, že během neděle jev posílí a stane se první tropickou bouři zaznamenanou v letošní sezóně v Atlantickém oceánu.
X X X
Ledecká už netají přítele. Zveřejnila první společnou fotografii s tenistou Staňkem
- června 2022 19:43
8 fotografií
8Zobrazit galerii
O Ester Ledecké – olympijské vítězce na snowboardu i lyžích – ví díky jejím úspěchům veřejnost mnohé. Ale přece jen si lidé dlouho kladli otázku, s kým hvězda sjezdovek tvoří pár. Začátkem roku se objevila informace, že jejím partnerem je tenista Robin Staněk. Až teď zveřejnila první společnou fotografii.
I když se zrovna Ester Ledecká neřítí po sjezdovce více než stokilometrovou rychlostí, stále ráda vyhledává dobrodružství. Nedokáže odpočívat a věnuje se všem možným sportům. Naposledy se aktivně zúčastnila windsurfingové akce na jihu Francie, odkud poslala na Instagram sérii příspěvků.
V jednom z nich je zachycená v neoprenu poté, co vylezla z moře. A jedním ze dvou mužů, kteří jí nadzvedávají nohu zašpiněnou pískem, je i Robin Staněk, tedy tenista, jenž je už několik měsíců považovaný za partnera sportovní superstar.
Robin Staněk (vlevo) na společné fotografii s Ester LedeckouZdroj: Instagram Ester Ledecké
To, že je nyní 27letá Ester zamilovaná, prozradila už loni v říjnu. „Ano, jsem zadaná,“ přiznala deníku Blesk. „Je to v podstatě někdo z mojí branže,“ dodala Ledecká. Více podrobností ale o svém příteli neprozradila.
Určité indicie naznačovaly, že „obojživelnice“ tvoří pár právě se Staňkem. Byla s ním spatřena poblíž svého pražského bytu, tenista také například strávil část léta v letovisku Vassiliki na řeckém ostrově Lefkada. Právě na toto místo už 18 let jezdí Ledečtí na prázdniny.
X X X
Bývalý fotbalista Slavie náhle zemřel, bylo mu 42 let. Od pátku ho hledala policie
Ve 42 letech zemřel bývalý slovinský fotbalový reprezentant Goran Sankovič, který působil i v pražské Slavii. Informovala o tom slovinská média i Sankovičův někdejší klub NK Celje na svém facebookovém profilu.
Sankovič byl podle médií pohřešován od pátečního rána, kdy odjel neznámo kam. Policie z Celje našla v sobotu jeho tělo. Příčina úmrtí zatím nebyla objasněna.
Bývalý obránce za Slavii v letech 2001 až 2002 odehrál 21 ligových zápasů. Poté v Řecku nastupoval za Akratitos a Panionios. Už v roce 2004 ukončil kariéru kvůli problémům s kolenem. Pětinásobný reprezentant se jako jediný fotbalista z české ligy dostal na mistrovství světa 2002, kde ale do hry nezasáhl.
X X X
Česko – Španělsko 2:2. Fotbalisté měli na dosah cenný skalp, o výhru nad Španělskem přišli v závěru
Čeští fotbalisté dokázali v Lize národů remizovat na domácí půdě se Španělskem 2:2 a se čtyřmi body ze dvou zápasů jsou na druhém místě skupiny. Češi v zápase dvakrát vedli, favority nejdříve v úvodu zápasu zaskočil Jakub Pešek, před poločasem ale dokázal vyrovnat za hosty Gavi. Ve druhé půli Češi opět gólově udeřili, když se krásným lobem trefil Jan Kuchta, v 90. minutě ale zmrazil Eden svou hlavičkou Iñigo Martínez.
Česko si v úvodním zápase náročné skupiny poradilo se Švýcarskem a trochu překvapivě se dostalo do jejího čela, Portugalsko a Španělsko spolu totiž remizovali. Do druhého domácího zápasu udělal trenér Jaroslav Šilhavý tři změny – zraněného Ladislava Krejčího nahradil Aleš Matějů a ofenzivní dvojici Adam Hložek – Jakub Jankto vyměnil za Ondřeje Lingra a Jakuba Peška.
Poslední jmenovaný se trenérovi za šanci ihned odměnil. Průniková přihrávka Vladimíra Coufala našla rozeběhnutého Jana Kuchtu a ten už jen předložil Peškovi zakončení do prázdné brány. Po přezkoumání možného ofsajdu Eden propukl v nadšení – Češi šli do překvapivého vedení 1:0.
Češi proti trojnásobným mistrům Evropy pečlivě bránili a nenechávali je prokombinovat se do šance.
Dlouho tak vypadalo, že největší komplikací v první půli budou pro domácí tým zdravotní potíže. Jaroslava Zeleného totiž po pádu vystřídal Jankto, sám záložník Getafe ale ještě před poločasovým hvizdem opustil hřiště na nosítkách.
Kouč Šilhavý se rozhodl dohrát poločas v deseti hráčích a to se možná nevyplatilo. Španělé dostali několik sekund před koncem poločasu příliš prostoru před vápnem a na zadní tyč se povedlo zakroutit míč Gavimu – 1:1.
Ukrajinští fotbalisté se na mistrovství světa nepodívají, vlastní gól poslal do Kataru tým Walesu
Španělé v druhé půle jasně drželi kontrolu nad zápasem, přesto ale mohli opět inkasovat. Kuchta se podruhé v utkání vyhnul ofsajdové pasti, jeho nájezd na brankáře Unaie Simona ale bohužel skončil těsně vedle vzdálenější tyče.
Nebezpečí ale bylo i před českou bránou. Vaclík se musel dvakrát zaskvít, když po rohohvém kopu vychytal dvě zakončení zblízka. Po hodině hry pak Marco Asensio napálil křížnou ranou tyč.
Pak ale přišel další velký moment Jana Kuchty, který zatím prožívá snový reprezentační sraz. Už potřetí v utkání přelstil ofsajd a opět se vyřítil na Simona zcela sám. Tváří v tvář španělské jedničce nezaváhal a počínal si mazácky – gólmana Bilbaa přehodil drzým lobem a běžel slavit.
Překvapení Španělé ještě díky hlavičce Ferrana Torrese opět trefili tyč, jinak si ale s agresivní českou defenzivou nevěděli rady. V 90. minutě ale zamířil centr do Vaclíkova vápna, Iñigo Martínez se vyšplhal do vzduchu a pomocí břevna přeci jen dostal balon za brankovou čáru.
Česká reprezentace měla proti fotbalové velmoci na dosah cenný skalp, nakonec ale vybojovala jen remízu 2:2. Šilhavého svěřenci se tak propadají na druhé místo skupiny za Portugalce, kteří rozdrtili Švýcary 4:0.
ČR – Španělsko 2:2 (1:1)
Branky: 5. Pešek, 66. Kuchta – 45.+3 Gavi, 90. Martínez. Rozhodčí: Letexier – Mugnier, Rahmouni – Delajod (video, všichni Fr.). ŽK: Coufal – Rodri. Diváci: 18.245.
X X X
Ukrajinští fotbalisté se na mistrovství světa nepodívají, vlastní gól poslal do Kataru tým Walesu
Fotbalisté Walesu si poprvé od roku 1958 zahrají na mistrovství světa. Rozhodlo tom finále kvalifikačního play-off, ve kterém dokázali porazit reprezentaci Ukrajiny 1:0. Jediný gól zápasu si do vlastní brány nešťastně vstřelil ukrajinský útočník Andrij Jarmolenko.
Cardiff 19:55 5. června 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
Zklamaní fotbalisté Ukrajiny | Foto: Matthew Childs | Zdroj: Reuters
Kvalifikační play-off se mělo původně odehrát už v březnu, kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu se ale UEFA rozhodla odsunout zápasy na červnové termíny. V tom prvním nejdříve Ukrajinci vyřadili Skoty, v cestě k druhé historické účasti na světovém šampionátu se jim postavili Velšané.
Fotbalová jednadvacítka prohrála s Anglií 1:2. Vzdálil se jí tak přímý postup na mistrovství Evropy.Ukrajinci měli na stadionu v Cardiffu více ze hry, Wales ale vstřelil gól z ojedinělé šance. Hvězdný útočník Gareth Bale se postavil k přímému kopu, poslal ho přes zeď na bránu a za záda brankaře ho dostal nešťastným zásahem hlavou Andrij Jarmolenko. Domácí šli ve 34. minutě do vedení 1:0.
Pro hosty mohla přijít záchrana ve 40. minutě, rozhodčí ale ani po intervenci videa neposoudil zákrok Joea Allena na Jarmolenka jako penaltový, přestože opakované záběry odhalily, že byl hráč West Hamu zřejmě faulovaný.
Druhý poločas byl ve znamení nervozity. Oba týmy věděly, že jakákoliv chyba může ohrozit jejich cestu do Kataru, ale Ukrajina se přeci jen s ubývajícím časem více tlačila dopředu. Blíže gólu ale byli Velšané – Brennan Johnson nejdříve napálil tyč, Bale následně v jasné šanci nechal pouze vyniknout brankáře Georgiho Buschana.
I na druhé straně zářil gólman – hlavičku Olexandra Zinčenka fantasticky zastavil Wayne Hennessey. Brankář, který v důležitém utkání vychytal hned několik nebezpečných střel, se stal velšským hrdinou.
Převážně díky němu a šťastnému vlastnímu gólu se Wales po 64 letech podívá na mistrovství světa. Naopak Ukrajinci své čekání od roku 2006 prodlouží minimálně o další čtyři roky.
Závěrečný turnaj, který se koná od 21. listopadu do 18. prosince tak zná už 30 z 32 účastníků. Wales si na něm shodou okolností zahraje s dvěma anglicky mluvícími zeměmi, ve skupině B narazí na USA, Anglii a Írán.
Wales – Ukrajina 1:0 (1:0)
Branka: 34. vlastní Jarmolenko.
X X X
Nadal opět pařížským králem. Ovládl finále Roland Garros, má už 22 trofejí z grandslamů
Rafael Nadal opět vládne Paříži. Už počtrnácté. Španělský tenista si po roční odmlce vzal zpět trofej z Roland Garros a potvrdil, proč už se mu dlouhá léta přezdívá „antukový král“. Ve finále grandslamu smetl Nora Caspera Ruuda ve třech setech 6:3, 6:3 a 6:0 a díky tomu vylepšil rekordní sběr titulů ze čtyř největších turnajů na číslo 22. Srb Novak Djokovič a Švýcar Roger Federer mají o dva triumfy méně.
Nadal se dva dny po 36. narozeninách stal nejstarším vítězem Roland Garros v historii. Na French Open vyhrál 112. zápas, prohrál dosud jen tři. Španělský tenista zůstal na pařížské antuce neporažený i ve svém čtrnáctém finále. Navázal na lednový triumf na Australian Open a může myslet na kalendářní Grand Slam.
O 13 let mladší Ruud svému vzoru Nadalovi příliš vzdorovat nedokázal a prohrál za 2 hodiny a 20 minut. Osmý hráč žebříčku ATP se do finále grandslamu probojoval jako první Nor v historii. Dosud bylo jeho maximem 4. kolo z loňského Australian Open.
Nadal, kterého před turnajem i během něj trápilo chronické onemocnění nohy, zahájil finálové utkání sebevědomě. Po dvou prolomených servisech vyhrál první sadu jasně 6:3.
Ruud si ve druhém setu za stavu 2:1 vybojoval brejk. Nadal však od té doby přepnul na vyšší úroveň a pěti gamy za sebou sadu otočil ve svůj prospěch. V nastoleném tempu pokračoval i v závěrečném setu, v němž nadělil soupeři „kanára“. Tento počin se povedl Španělovi ve finále Roland Garros potřetí v kariéře.
Nadal vyrovnal 22 grandslamovými tituly bilanci Steffi Grafové. Více triumfů mají v tenisové historii jen Serena Williamsová (23) a Margaret Courtová (24).
X X X
Šwiateková podruhé ovládla Roland Garros. Královna žebříčku vyhrála už 35 zápasů v řadě
Neuvěřitelná jízda polské tenistky Igy Šwiatekové nekončí. Světová jednička podruhé v kariéře ovládla antukový grandslam Roland Garros, takže už má šňůru 35 vítězných zápasů. Tím vyrovnala rekord Venus Williamsové z roku 2000. Ve finále pařížského turnaje porazila Američanku Cori Gauffovou hladce ve dvou setech. Hotovo bylo za hodinu a deset minut po výsledku 6:1 a 6:3.
Jednadvacetiletá Šwiateková porazila Gauffovou ve třetím zápase po sobě a opět neztratila ani set. Celkem vyhrála šestý turnaj v řadě a upevnila si vedení v žebříčku WTA, kde bude mít v pondělí téměř dvojnásobný náskok před Anett Kontaveitovou z Estonska.
Gauffová, kterou čeká v neděli finále čtyřhry, nenapodobí loňský počin Barbory Krejčíkové. Česká tenistka před rokem v Paříži vyhrála vedle dvouhry také debl s Kateřinou Siniakovou. Letos po návratu po zranění lokte vypadla v prvním kole s domácí Diane Parryovou. Účast ve čtyřhře kvůli pozitivnímu testu na koronavirus odřekla.
Tlak porazila podpora fanoušků
„Když jsem tu vyhrála před dvěma lety, bylo to něco neuvěřitelného a nečekala jsem to. Tvrdě jsem na sobě pracovala, abych to dokázala znovu. I když to bylo těžké a byla jsem pod tlakem, díky fanouškům jsem to zvládla. Je skvělé, že tu jste se mnou i v těžkých chvílích,“ doplnila polská tenistka a vyslovila také podporu válkou sužované Ukrajině, za což si vyslechla dlouhý potlesk. „Zůstaňte silní,“ vzkázala.
Šwiateková si za svým druhým grandslamovým titulem šla rázně od samého úvodu. V první sadě prolomila soupeřce třikrát servis a za 33 minut vyhrála 6:1. Ve druhém setu sice Gauffová získala brejk, o tři roky starší Polka jí ale brzy oplatila stejnou mincí a za stavu 3:2 prolomila její servis znovu. Po hodině a osmi minutách světová jednička proměnila první mečbol. Při oslavách v lóži s týmem a rodinou se objala také s hvězdným polským fotbalistou Robertem Lewandowským.
„Omlouvám se, že jsem to dnes nezvládla. Věřím, že to ale bylo první z mnoha finále a do konce sezony vás potěším. Děkuji všem i za podporu během celého turnaje,“ řekla Gauffová, v jejíchž očích se leskly slzy.
Šwiateková se stala po Sereně Williamsové druhou hráčkou v tomto století, která vyhrála šest titulů v úvodních šesti měsících sezony. Je také po Monice Selešové, Steffi Grafové a Chris Evertové čtvrtou nejmladší hráčkou, která získala na Roland Garros více titulů.