Si pojede za Putinem. Gen. Pavel: Rusko nepodceňovat. Vondrák odejít z parlamentu, není Ano

Musíme držet spolu proti Západu, tvrdí Čína a Rusko. Čína je pro ruskou zahraniční politiku jednou z předních priorit a obě země musí držet spolu proti Západu. Pekingu to vzkázal generální tajemník ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Blízký spojenec diktátora Vladimira Putina čínskému diplomatovi také řekl, že Moskva podporuje Čínu v otázkách Tchaj-wanu, Hongkongu a Sin-ťiangu. Prezident Číny údajně brzy navštíví Rusko.

 Patrušev je jeden z nejmocnějších lidí v Rusku a v minulosti se o něm několikrát mluvilo jako o možném Putinově nástupci. Svá ujištění Číně vzkázal prostřednictvím předního čínského diplomata Wanga I.

Ten podle ruské agentury RIA Novosti v úterý navštívil Rusko a mimo jiné řekl, že vztahy Moskvy a Pekingu jsou „pevné jako skála“ a že vydrží jakékoliv výzvy, které před ně předloží měnící se mezinárodní situace. „V současnosti máme velmi dobré možnosti pokračovat v naší úzké strategické součinnosti a kontaktech na obranu našich společných strategických zájmů,“ řekl.

Podle plánu se měl sejít i s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS uvedl, že „není vyloučené“, že se Wang setká s Putinem.

Patrušev diplomata ujistil nejen o vzájemném spojenectví, ale i o podpoře Číny v několika kontroverzních otázkách. „V daném kontextu (tlaku Západu na Rusko a Čínu) chci potvrdit naši neměnnou podporu Pekingu v otázkách Tchaj-wanu, Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu, které Západ používá k diskreditaci Číny,“ prohlásil Patrušev.

V oblasti Sin-ťiangu žijí Ujgurové, kteří jsou převážně muslimského vyznání. Čína odmítá zprávy, že Ujgury mučí a násilně převychovává v táborech pro to postavených. Západ ji za to nicméně kritizuje, stejně jako za potlačování demokratické opozice v Hongkongu.

Čínský prezident Si Ťin-pching také hodlá v nejbližších měsících navštívit Moskvu, píše americký list The Wall Street Journal s tím, že se vládce Číny během summitu setká s Putinem. Zdrojem informace je údajně člověk obeznámený s plány čínského prezidenta.

Setkání má být součástí snah „mnohostranné mírové rozhovory“ a Čína má dostat možnost „zopakovat své výzvy k nepoužití jaderných zbraní“, dodal zdroj. Nevyprovokovaný ruský vpád na Ukrajinu Čína neodsoudila a de facto odmítá i jakékoliv mezinárodní sankce s výjimkou těch schválených na půdě Organizace spojených národů (OSN).

Čínský ministr zahraničí Čchin Kang ve svém projevu na bezpečnostní konferenci v Pekingu v úterý vyzval západní země, aby „přestaly rozdmýchávat“ válku na Ukrajině, a vyjádřil znepokojení Pekingu ohledně stupňování ukrajinské krize. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli vyjádřil obavy, že Peking zvažuje poskytnout Rusku vojenské vybavení pro boje na Ukrajině, včetně zbraní a munice. Čína jeho tvrzení popřela.

„Vyzýváme jisté země, aby okamžitě přestaly rozdmýchávat oheň, přestaly svalovat vinu na Čínu a přestaly opakovat: Ukrajina dnes, Tchaj-wan zítra,“ uvedl rovněž Čchin. Čína považuje Tchaj-wan za svoji součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě, že by vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení.

X X X

GENERÁL  PAVEL: RUSKÉ  SCHOPNOSTI  NEPODCEŇOVAT

Západní země by měly podporovat Ukrajinu až do definitivního vítězství nad ruským agresorem a neměly by podceňovat ruskou schopnost se ze svých chyb na bojišti poučit, míní nově zvolený prezident Petr Pavel. Obvinění Vladimira Putina, že rozpoutání války na Ukrajině je vinou Západu a jeho snahy zničit Rusko, označil v rozhovoru pro CNN za odtržené od reality.

 Vladimír Putin v tradičním projevu před federálním shromážděním uvedl, že válku na Ukrajině, která začala téměř před rokem vpádem ruských jednotek, rozpoutal Západ a Rusko se ji pouze silou snaží zastavit.

„Je to typický příklad ruského chování. Argumenty Vladimira Putina či ministra zahraničí Sergeje Lavrova nemají reálný základ. Rusové používají narativy, které se velmi liší od reality, nezmiňují důležitá fakta. Realitu překrucují, proto se s nimi o tom tak obtížně jedná,“ řekl budoucí český prezident Petr Pavel v pořadu Christiane Amanpourové na stanici CNN.

Putin ve svém projevu také uvedl, že Rusko na bojišti není možné porazit a poukázal na velikost a sílu ruské armády, což ale zpochybňují zahraniční pozorovatelé a tuto tezi zpochybnil i Pavel.

„Od začátku agrese sledujeme velmi špatný výkon ruské armády ve všech oblastech, ať už jde o strategii, velení či připravenost. Rusové se dopustili řady obrovských chyb, což je dobře pro Ukrajinu. Neměli bychom ale podceňovat schopnost Ruska se z chyb poučit,“ sdělil armádní generál ve výslužbě a zvolený prezident.

Česko se stalo od počátku invaze společně s Polskem, pobaltskými zeměmi, Velkou Británií a USA nejhlasitějším podporovatelem Ukrajiny, pokud šlo o prosazování protiruských sankcí či posílání zbraní Ukrajině. Podle Pavla je nyní potřeba, aby západní země Ukrajině co nejdříve poskytly moderní kusy těžké techniky, střely dlouhého dolety i prostředky protivzdušné obrany.

„Podporujeme Ukrajinu do jejího úplného vítězství – to znamená do stažení Rusů z okupovaných území a obnovení ukrajinské suverenity. Nemyslím ale, že k tomu dojde během nadcházejících týdnů či měsíců. Neměli bychom podceňovat velký počet nasazené ruské techniky, i když třeba nemoderní, a obrovské množství ruských vojáků, i když třeba nezkušených,“ prohlásil Pavel ve vysílání americké CNN.

V rozhovoru rovněž vyzval k opatrnosti ohledně Číny a jejích návrhů k mírovému řešení konfliktu. Peking se podle něj může ze současné situace poučit pro případ konfliktu se Západem. Rovněž podle Pavla nemá Čína zájem o porážku Ruska, protože je jejím přirozeným spojencem.

X X X

Expert: Putin může zvýšit počty jaderných zbraní, vydírá Washington

Rusko dočasně pozastavuje svou účast na smlouvě Nový START. Dohoda s Američany, která oběma státům limituje počty jaderných zbraní, nyní podle Michala Smetany z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy slouží jako nástroj vydírací diplomacie směrem k Washingtonu.

Vladimir Putin v úterý oznámil pozastavení ruské účasti na smlouvě Nový START, kterou Rusko v roce 2010 podepsalo na Pražském hradě. Učinil tak na závěr projevu, ve kterém shrnul dosavadní výsledky války proti Ukrajině. Konflikt podle něj rozpoutal Západ, který se systematicky snaží Rusko zničit. „Proto jsem donucen oznámit, že Rusko přerušuje svoji účast v dohodě o strategických zbraních,“ prohlásil Putin na závěr téměř dvouhodinového projevu.

Bezpečnostní expert Michal Smetana se v rozhovoru pro iDNES.cz domnívá, že Rusko nejen že využije hrozbu ukončení sdílení informací jako způsob nátlaku na Washington, ale může situaci využít k navýšení limitů jaderných zbraní přiřazených ke strategickým nosičům. Podle dohody si totiž státy musí navzájem hlásit počty zbraní i jejich umístění.

x Ruský prezident Putin v úterý hovořil o pozastavení účasti v dohodě Nový START. Plnilo Rusko vůbec v současné době tuto dohodu?

Je potřeba zdůraznit, že smlouva samotná neobsahuje ustavení o možném pozastavení jednou ze smluvních stran, a není tak zcela jasné, jak konkrétně bude Moskva v této věci postupovat.

Rusko už nějakou dobu částečně blokuje plnění této smlouvy tím, že neumožňuje Spojeným státům provádět inspekce smluvně vymezených zařízení a scházet se v rámci bilaterální konzultativní komise.

x Je to faktický konec sdílení informací o strategických zbraních?

Po Putinově prohlášení se dá očekávat, že nejen, že nedojde k nápravě tohoto jednání, ale že se Rusko nadále nebude podílet ani na smluvně vyžadovaném pravidelném sdílení informací a notifikací souvisejících s ruským strategickým arzenálem.

V horším případě to také může znamenat rozhodnutí navýšit limity jaderných zbraní přiřazených ke strategickým nosičům – jakkoliv není zdaleka jisté, že k takovému kroku Rusko skutečně přistoupí, jelikož by to mohlo vyvolat analogickou reakci ze strany Spojených států.

x Putin nicméně zatím hovoří o pozastavení, ale ne o ukončení dohody. Kam tímto krokem směřuje?

Kreml zatím neoznámil rozhodnutí ze smlouvy zcela vystoupit, což smlouva na základě přesně vymezených podmínek umožnuje. Stále je tak možné nalézt nějakou dohodu o tom, že se Rusko k plnění smlouvy vrátí. Vladimír Putin se tohoto zřejmě pokusí využít jakožto nástroje pro vydírací diplomacii směrem k Washingtonu.

Znamená to, že to znemožní kontrolu stavu a počtu strategických (jaderných) zbraní Ruska?

Velmi se tím toto snažení zkomplikuje, respektive bude omezeno na satelitní snímky a práci tajných služeb.

x Putin krok dává i do souvislosti se záměrem Západu dodat Ukrajině jaderné zbraně, jak dnes uvedl.

Neexistuje důvod se domnívat, že by tento krok jakýkoliv jaderný stát na Západě seriózně zvažoval.

X X X

Prigožin, Kadyrov, Surovikin. Na Putinův projev nepřišlo hned několik lidí

Uživatelé sociálních sítí v Rusku poukázali na to, že mezi posluchači úterního projevu ruského prezidenta Vladimira Putina chybělo hned několik významných představitelů ruských mocenských kruhů. Mezi nimi vládce Čečenska Ramzan Kadyrov, velitel sjednoceného uskupení vojsk válčících na Ukrajině Valerij Gerasimov či zakladatel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin.

Podle pozorovatelů nepřišli ani moskevský starosta Sergej Sobjanin či Gerasimovův zástupce Sergej Surovikin.

Informační kanál Možem objasniť působící v aplikaci Telegram zjistil, že Kadyrovovo letadlo odletělo do Abú Zábí. Už dříve zazněly nepotvrzené informace, že Kadyrov, jehož vystupování v mediálním prostoru se v posledních měsících prudce omezilo, tráví hodně času ve Spojených arabských emirátech, podotkla ruská redakce stanice BBC.

Sobjanin, Kadyrov, Gerasimov, Surovikin a Prigožin se nedostali do záběrů během přímého přenosu Putinova poselství. Zpravodaj televize RTVI, který se akce zúčastnil, také potvrdil, že Kadyrova a Sobjanina v sále neviděl.

Server Verstka s odvoláním na svůj zdroj na radnici píše, že Sobjanin nemohl přijít, protože onemocněl. Prigožin opakovaně veřejně kritizoval ruské vojenské velení, v čemž mu přizvukoval Kadyrov. Oligarcha kritizoval ministerstvo obrany za nedostatek munice a zbraní, za taktické omyly na bojišti a za to, že si ministerstvo přivlastňuje úspěchy jeho žoldnéřů.

Prigožin v úterý tyto třenice ještě vyostřil, když obvinil náčelníka generálního štábu a ministra obrany, že se snaží zničit Wagnerovu skupinu a že žoldnéře připravují o dodávky munice, což podle něj znamená „zradu“.

„Náčelník generálního štábu a ministr obrany vydávají rozkazy a žádají za každou cenu nejen nedávat munici Wagnerově skupině, ale také jí nepomáhat s leteckou dopravou,“ tvrdil Prigožin v hlasové nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou.

„Existuje frontální opozice, která není ničím menším než pokusem zničit Wagnerovu skupinu. Dá se to přirovnat ke zradě vlasti, když Wagnerova skupina bojuje o Bachmut a každý den ztrácí stovky mužů,“ dodal.

Agentura AFP podotkla, že náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov a ministr obrany Sergej Šojgu patří k hlavním oporám Putinova režimu. Útok na ně představuje jasnou eskalaci konfliktu. Ani armáda, ani ministerstvo na toto prohlášení zatím nereagovaly.

Jiný známý kritik dosavadního způsobu vedení války proti Ukrajině, někdejší ministr obrany doněckých separatistů Igor Girkin, zvaný Strelkov, tentokrát zkritizoval Putinův projev. Byl podle něj jen samá stížnost, slzy a nadávání na partnery a na to, jak ho „vodili za nos“. A slovo „čest“ v Putinových ústech zní podle Strelkova „směšně“.

Ironicky dodal, že podle Putina je v armádě vše bezvadné a bude ještě líp a vůbec vše v Rusku funguje výborně a správně. „Ani slovo o neúspěších a porážkách. Ani slovo o chybách a odpovědnosti kohokoliv z představitelů režimu za ně. Blablabla. To nemá smysl poslouchat. Dnes promarnil další šanci zabránit vzpouře. A není jisté, zda nebyla poslední,“ uvedl někdejší důstojník ruské tajné služby FSB.

Strelkov byl v Nizozemsku v nepřítomnosti odsouzen za podíl na sestřelení civilního boeingu na východní Ukrajině v létě 2014 s téměř 300 oběťmi na životech.

X X X

EXPREMIÉR  PAROUBEK:  BLÍŽÍ  SE  KONEC  KONFLIKTU  NA  UKRAJINĚ?

 V posledních dnech změnily Spojené státy výrazným způsobem svou rétoriku. Včera se dokonce objevila zpráva, podle níž ministr zahraničních věcí USA Blinken vyjádřil obavu, že může dojít k bližší spolupráci Ruska a Číny v rámci konfliktu na Ukrajině.

Tak jako v posledních letech (s výjimkou let covidových) se přes víkend konala pravidelná bezpečnostní konference v hotelu Bayerischer Hof v Mnichově. Tentokrát tuto konferenci navštívil za čínskou stranu člen užšího politického byra KS Číny, bývalý ministr zahraničí Číny, Wang I. Wang I měl projev k vybranému publiku eurokratů souznícímu s americkým vojenskoprůmyslovým komplexem a s evropskou politickou elitou. Podle něj čínský prezident Si v nejbližší době přednese mírový plán na ukončení ukrajinsko-ruské války (signifikantní je, že Wang I nepoužil slovo válka, nýbrž konflikt). Ihned po svém projevu v Mnichově v sobotu odletěl Wang I do Maďarska, kde se sešel na neformálním setkání s premiérem Orbánem a druhý den k podrobnému jednání s ministrem zahraničních věcí Maďarska Szijjártém.

Maďarsko je zemí EU, kde může Čína hledat největší porozumění pro své případné mírové aktivity. No a dnes, 21. února, se Wang I setká s nejvyššími ruskými představiteli, prezidentem Putinem, ministrem zahraničních věcí Lavrovem ad. Zcela nepochybně je politický postup obou zemí koordinován.

Po vyhlášení lídrů Západu, že jsou připraveni k navýšení výroby munice pro potřeby Ukrajiny a zvýšení jejich dodávek a také dodávek těžkých zbraní pro Ukrajinu, tato mírová iniciativa může horké hlavy na Západě poněkud zchladit. Zejména pokud by Čína své mírové návrhy, aby byly brány velmi vážně, zdůraznila vyjádřením, že zastaví dodávky vzácných kovů (wolfram, titan), ale také hliníku a oceli do států Evropské unie tak, aby byly nuceny omezit v příštích měsících svou výrobu munice.

Státy EU mají samozřejmě určitou „železnou zásobu“ zmíněných surovin, ale tyto zásoby jsou na dobu maximálně několika měsíců. Až se vyčerpají, nebude možné pokračovat ve smělých představách o stupňování dodávek zbraní a munice na Ukrajinu a tedy k eskalaci tohoto konfliktu. Pokud tomu tak bude a tyto odhady a spekulace o čínském postupu se naplní, dostal by se Západ po deseti kolech sankcí vůči Rusku do podobné polohy, do jaké chtěl svými sankcemi dostat Rusko.

Příští dny budou tedy velmi zajímavé a mohou přinést rozuzlení konfliktu. Prezident Si chce údajně ve svém projevu hovořit také o představách Číny o novém světovém pořádku. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

 X X X

 ZAORÁLEK :  IZOLACE  PROTI  RUSKU  NEFUNGUJÍ,  JEDNAT  O  PŘÍMĚŘÍ

Zaorálek: Putin není v izolaci, sankce nefungují, USA mají tlačit k jednání o příměří

 Evropa se sama podílela na budování Putinovy říše. Západní sankce by fungovaly, kdyby Rusko nepodporovaly západní firmy, které je záměrně obcházejí. V úterním Rozstřelu to řekl bývalý ministr zahraničí za ČSSD a předseda Masarykovy demokratické akademie (MDA) Lubomír Zaorálek. Ruský prezident Vladimir Putin v úterním projevu obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ.

Vladimir Putin je podle Zaorálka hluboce frustrovaný, že se s ním Západ nechce bavit. Už při svém nástupu k moci prohlásil, že svět bez Ruska nemá smysl. Už v roce 2000 tak z jeho slov bylo možné vyčíst, do jakého extrému se může posunout jeho politika.

„Už tehdy byla cítit jeho hluboká frustrace nad tím, že Západ není ochoten se s ním bavit o jeho geopolitických představách, ve kterých má Rusko má sehrávat důležitou roli,“ myslí si exministr.

„Odmítám to, že jde o státníka. To by mi trhalo uši. Státník by neroztrhal principy, na kterých se státy dohodly po druhé světové válce. A on je roztrhal,“ řekl bývalý šéf české diplomacie. Už v době jeho nástupu k moci bylo zřejmé, že Rusko s Putinem v čele se nespokojí se svou rolí na okraji světové politiky.

„Přitom zde naděje byla. Bylo možné vytvořit bezpečnostní architekturu, jež by zabránila válce, kterou dnes zažíváme. Existovala například Charta OSN,“ míní Zaorálek. „Opakovaně se ale ukázalo, že systém, kdy Rada bezpečnosti OSN kopíruje pouze výsledky druhé světové války a nereflektuje současnou mocenskou situaci, není funkční.“

„Naděje na změnu tu byla. Už v roce 1995 se mluvilo o reformě Rady bezpečnosti OSN, a tehdy ještě Rusko spolupracovalo. To bylo nejšťastnější období OSN,“ dodal. „Ale nepodařilo se reformu dotáhnout do konce. Bohužel negativní důsledky zažíváme právě dnes.“

Už v devadesátých letech existovaly podle Zaorálka obavy z toho, kam se může posunout ruská politika po rozpadu Sovětského svazu. „Varoval před tím už Henry Kissinger a podobně hovořil také filozof českého původu Ernest Gellner.“

„Ten říkal, že rozpad SSSR byl v něčem katastrofa, protože na jeho místě vzniká obrovská mocenská díra, obrovské prázdno. A dovedeme si představit, čím to prázdno bude vyplňované. Mluvil o tom, že to bude krajní nacionalismus, něco, co se nám může nečekaně velmi tvrdě vrátit,“ konstatuje předseda MDA.

Sankce zatím nefungují

Sankce, které Západ uvalil na Rusko po začátku války na Ukrajině, podle Zaorálka nefungují. Už jenom proto, že se Evropa sama podílela na budování Putinovy říše. Sankce by podle něj fungovaly, kdyby v Rusku neměly své zájmy západní firmy nebo finanční společnosti, které sankce cíleně obcházejí.

„Vzpomeňme si na vystoupení prezidenta Bidena před rokem. Tehdy řekl, že sankce budou mít na Rusko drtivý dopad. Že je sice možné vést regulérní válku, ale výhodnější je Rusko zničit ekonomicky. Hovořilo se o tom, že sankce způsobí pokles ruské ekonomiky o 15 až 20 procent,“ říká Zaorálek.

„A realita? Něco málo přes 3 procenta. A dokonce příští rok se předpokládá, že ruská válečná ekonomika mírně poroste. Psalo se o tom nedávno v New York Times. A to jasně dokazuje, že sankce nefungují tak, jak jsme čekali,“ doplňuje bývalý ministr.

„A podívejte se, co se děje kolem Ruska,“ navazuje Zaorálek. „Jistě, mezi námi a Ruskem se vytvořila bariéra, dokonce letecká. Těch opatření je opravdu obrovské množství a jsou masivní. Nicméně co se děje v Indii? Tam rafinérie praskají ve švech, protože nakupují z Ruska levnou ropu.“

„Podívejte se do Singapuru, který vytvořil obrovské skladové prostory pro ropu. Podívejte se, co se děje kolem Kavkazu, které brázdí konvoje s obrovským množstvím zboží. A samozřejmě ostatní země kupují i ruské nerostné suroviny. Našlo se tisíc způsobů, jak se přeprodává zboží,“ popisuje šéf MDA.

Příměří nebo mír?

To, že Rusko stojí osamoceně proti celému světu, je podle Zaorálka iluze. Pomyslně tak konflikt na Ukrajině upevnil spojenectví Ruska (a také Číny) se státy, které v minulosti se Západem čile spolupracovaly. „Německý kancléř jednal s novým brazilským prezidentem o tom, aby Brazílie pomohla Západu v konfliktu s Ruskem, ale nepochodil.“

„Navíc nás brzy čeká důležitý summit Afrika-Rusko. A dokonce čínský prezident se údajně chystá do Moskvy,“ tvrdí exministr. To vše dokazuje, že Rusko není v takové izolaci, jak si Západ představuje.

A jaké má tedy současná krize řešení? Lubomír Zaorálek si nemyslí, že by bylo možné s Vladimirem Putinem uzavřít mír. Ruský prezident toho podle něj není schopen. Navíc podmínkou k mírovému uspořádání je vzájemná důvěra obou stran. Podle něj není reálné, aby stávající vedení Ukrajiny mír s Putinem uzavřelo.

Možná je ale podle něj debata o příměří. „Klíčové je, aby západní spojenci, zejména USA, přiměli Ukrajinu k jednání. Spoléhat na to, že ruský prezident v dohledné době zemře nebo bude nehrazen, není odpovědné. Ale příměří za určitých okolností reálné je.“

„Ale na finální mírovou dohodu s Ruskem si možná budeme muset počkat až na Putinova nástupce,“ konstatuje Zaorálek a uvádí historické paralely, kdy například mezi KLDR a Jižní Koreou platí také pouze příměří, nikoliv mírová smlouva. Totéž platí o obou částech Kypru. „A přitom se v obou oblastech nebojuje a neumírají lidé.“

X X X

Vojenská policie přichází po osmi měsících o šéfa. Foltýn odchází ke konci února

Náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn končí ve funkci, z pozice odejde za týden, zjistila redakce iDNES.cz. Ministryně obrany Jana Černochová jej vedením policie pověřila loni v červenci. Foltýn byl častým hostem televizních debat, vymezoval se i k válce na Ukrajině. Důvod jeho rezignace není oficiálně znám, v kuloárech se hovoří o neshodách s vedením resortu obrany.

Foltýnův konec redakci iDNES.cz potvrdily zdroje přímo z Vojenské policie a armády. On sám jej nechtěl komentovat. „Jsem ve výlučné personální pravomoci ministryně obrany, obraťte se prosím standardně na tiskový odbor ministerstva obrany. Děkuji za pochopení,“ napsal v SMS zprávě.

„Velitel vojenské policie Foltýn požádal o uvolnění z funkce k 28. únoru,“ sdělila Černochová Ekonomickému deníku. Žádá k tomu svolání branného výboru.

Foltýn naposledy působil jako hlavní specialista analytického oddělení armády. V minulosti zastával například pozici vedoucího staršího důstojníka-specialisty oddělení koncepcí a řízení schopností odboru koncepcí a řízení Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany nebo vedoucího staršího právníka-specialisty referátu právní služby právního oddělení Inspektorátu náčelníka Generálního štábu AČR.

Náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn a náměstek MO Daniel Blažkovec

Jako právník působil ve třech zahraničních operacích v bývalé Jugoslávii a Afghánistánu.

O důvodech rezignace se spekuluje. Údajně za tím stojí jeho postup ve věci stíhání šéfa inspekce sboru Tomáše Voráče. Ten měl ještě za předchozího vedení Vojenské policie (VP) nakoupit techniku proti odposlouchávání ze zvláštních finančních fondů.

Nákup techniky ale nemusí být jediným důvodem. Dobře informovaný zdroj hovořil i o neshodách s vedením resortu obrany zejména poté, co si Foltýn přivedl k VP Vendulu Kwasniakovou, která dříve působila na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Tam stála v čele vyšetřovatelů známého případu Bereta, který se zabýval únikem citlivých policejních informací do podnikatelské sféry. Jedním z důvodů odchodu Kwasniakové do civilu byla nedůvěra vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.

Nástupce Foltýna není znám, jak vedení ministerstva obrany, tak i Vojenská policie se zatím k personálním změnám nevyjadřují.

X X X

Rusové mapují energetické rozvody v Severním moří, tvrdí Nizozemci

Rusko se v posledních měsících snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Podle agentury Reuters o tom v úterý informovala nizozemská vojenská rozvědka MIVD.

Švédská vojenská zpravodajská služba uvedla, že bezpečnostní situace v severských zemích a v Evropě je po ruské invazi na Ukrajinu nejvážnější od začátku 80. let minulého století.

Šéf nizozemské vojenské rozvědky MIVD Jan Swillens na úterní tiskové konferenci tvrdil, že u jedné z větrných farem v Severním moři byla spatřena ruská loď, jak se pokouší mapovat energetickou infrastrukturu. Nizozemské námořnictvo a pobřežní stráž plavidlo z místa vyprovodily, než mohla být jakákoli sabotáž úspěšná, řekl.

„V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Rusové snažili odhalit, jak funguje energetický systém v Severním moři. Zajímá je, jak by mohli napadnout energetickou infrastrukturu,“ dodal Swillens.

Nizozemské tajné služby MIVD a AIVD v úterní společné zprávě uvedly, že kritická mořská infrastruktura, jako jsou například internetové kabely, plynovody a větrné farmy, se stala terčem ruských sabotážních aktivit.

Nizozemsko v sobotu oznámilo, že vyhostí blíže neupřesněný počet ruských diplomatů, a nařídilo, aby bylo do úterý uzavřeno obchodní zastupitelství Ruska v Amsterodamu. Nizozemská vláda přitom obvinila Moskvu, že provádí v zemi špionáž. Nizozemsko rovněž uzavře svůj konzulát v ruském Petrohradě.

Švédská vojenská zpravodajská služba MUST ve své výroční zprávě v úterý napsala, že bezpečnostní rizika pro Švédsko se zvýšila a že hrozby jsou teď širší a komplexnější. „Máme zde konfrontaci mezi Ruskem a Západem, která se pravděpodobně ještě zhorší,“ uvedla šéfka vojenské rozvědky MUST Lena Hallinová.

Rusko představuje podle MUST jasnou vojenskou hrozbu v bezprostřední blízkosti Švédska, jeho armáda je ale z velké části zaneprázdněna boji na Ukrajině. Hallinová nicméně očekává, že v reakci na žádost Švédska a Finska o vstup do NATO Rusko posílí své vojenské kapacity v blízkosti Švédska, jakmile to bude možné.

X X X

VONDRÁK  MIMO  ANO,  MĚL  BY  PUSTIT  I  MÍSTO  POSLANCE  ČLENU  ANO

VONDRÁK  HRDÝ  I  MIMO  PARLAMENT,  NEDOSTÁVAT  MILIONY  Z  ČR

Hejtman Vondrák opustil klub ANO, už před tím odešel z vedení hnutí

Poslanec a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák opustil klub ANO, který má tak nově 71 členů, oznámila šéfka klubu Alena Schillerová. Vondrák, který před volbou prezidenta otevřeně podporoval Petra Pavla proti šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, již před pár dny také položil funkci místopředsedy hnutí.

Vondrák: Budu nezařazený poslanec a jsem na to hrdý,“ uvedl Vondrák, který je zatím předsedou školského výboru.

I když odešel sám, klub ANO o jeho odchodu hlasoval. „Poslanecký klub ANO konstatuje, že poslanec Ivo Vondrák na základě vlastního rozhodnutí pozbývá členství v poslaneckém klubu ANO,“ zní usnesení, pro které podle mluvčího hnutí Martina Vodičky hlasovalo 57 přítomných poslanců a zdržel se jediný Andrej Babiš.

Podle šéfky klubu Aleny Schillerové neunesl Vondrák kritiku. „Kolegové se vyjadřovali velmi korektně, většinou jsem s jejich názory souhlasila. Ale byť pan Vondrák tak rád kritizuje, zejména mediálně, tak dnes kritiku sám neunesl a odešel z klubu hnutí ANO,“ prohlásila Schillerová.

X X X

WOJNAR  CHCE  STÁT  V  ČELE  SVAZU  PRŮMYSLI

Bohdan Wojnar chce být šéfem Svazu průmyslu. Kandiduje proti expremiérovi Topolánkovi

 Jsou jako oheň a voda. O prezidenství Svazu průmyslu a dopravy (SP) se utká expremiér Mirek Topolánek a zkušený průmyslník Bohdan Wojnar. Ten je dlouholetým topmanažerem mladoboleslavské Škodovky a koncernu Volkswagen. Zatímco za kandidaturou Topolánka stojí podpora skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského, Wojnara nominoval Svaz strojírenské technologie.

X Vaším konkurentem ve volbě je zejména bývalý premiér Mirek Topolánek. Ve hře jsou ale dva další kandidáti. O post končícího Jaroslava Hanáka, který svaz vedl dvanáct let, se uchází i viceprezident SP Jan Rafaj, který je generálním ředitelem Heimstaden a také Miroslav Palát, který je v čele České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků a působí v představenstvu SP. Čím to je, že je o nejvyšší funkci této průmyslové asociace takový zájem?

Svaz průmyslu a dopravy je instituce, která je nejvýznamnějším zástupcem podnikatelské sféry. Je připomínkovým místem k legislativě, organizuje podnikatelské mise, je spolu s odbory a vládou členem tripartity. Prezident svazu je s trochou nadsázky největší oficiální lobbista za český průmysl. Je to vlivová organizace, tak jí vnímají nejvýznamnější české firmy a snaží se prosadit do jejích orgánů schopné lidi na ochranu svých zájmů.

X Mirek Topolánek kandiduje s podporou skupiny EPH Daniela Křetínského. Kdo podporuje vás? Čí zájmy budete zastupovat?

Nejdřív odpovím na druhou otázku. Ať už bude prezidentem svazu kdokoliv, musí v prvé řadě zastupovat celý český průmysl a chránit jeho zájmy v této nelehké době, kdy ceny energií, inflace, přílišné regulace a další vlivy ohrožují naši konkurenceschopnost, u některých oborů i samotnou existenci. Co se týče podpory pro mou osobu, ke kandidatuře mě přesvědčil a tzv. nominační dopis poslal Svaz strojírenské technologie. Svou kandidaturu jsem ale konzultoval s více lidmi napříč obory a došel k názoru, že má smysl.

X Vzhledem k Vaší profesní kariéře bych čekal, že vás nominuje spíš Škoda Auto, kde jste v dozorčí radě nebo jiný zástupce automobilového průmyslu.

Samozřejmě uvítám, pokud by mě podpořila i firma, ve kterém jsem strávil většinu profesního života, ale rozhodně se nevnímám jako výlučný představitel autoprůmyslu. Z představenstva Škody Auto jsem odešel po více než deseti letech v roce 2021, kdy jsem zároveň skončil ve funkci prezidenta AutoSAP. Byl jsem i členem Národní ekonomické rady vlády a jako konzultant pomáhám ostravské huti LIBERTY či PwC. Mám velký přehled napříč českým průmyslem. Stejně tak mám i zkušenosti z práce ve vědeckých a správních radách vybraných vysokých škol.

X Těžký průmysl obecně a LIBERTY Ostrava konkrétně nejsou v lehké situaci. Stouply ceny energií, dodavatelské řetězce jsou ovlivněny válkou na Ukrajině a trh s ocelí je teď v útlumu. Myslíte si, že těžký průmysl v ČR přežije?

Ocel je zásadní komodita pro celou řadu navazujících průmyslových oborů a bude vždycky potřeba. Je také jako jedna z mála komodit plně recyklovatelná.  Hutě a ocelárny se musí naučit žít v prostředí, kdy se ekonomické cykly neustále zkracují, a investovat do čistší a produktivnější technologie, což v případě LIBERTY Ostrava znamená zejména vlajkový projekt hybridních elektrických pecí. I přes aktuální situaci na trhu zatím pokračuje podle plánu. Strategické projekty nesmí být ovlivněny cyklickými výkyvy nabídky a poptávky.

Problémem těžkého průmyslu je mimo jiné jeho energetická náročnost. Nemají pravdu spíše ti, kteří by rádi viděli transformaci české ekonomiky od průmyslu směrem ke službám a high-tech?

Česká republika patří do skupiny zemí, kde panuje velmi nízká nezaměstnanost, a to právě díky tomu, že má vysoký podíl průmyslu, protože ten je největším generátorem pracovních míst. Každá krize dosud vždy ukázala, že průmysl táhne ekonomiku nahoru. Není reálné, že prosperitu ČR a pracovní místa zajistí výlučně start-upy, i když jsou pro diverzitu ekonomiky a inovace nesmírně důležité. Co však potřebujeme, je lepší spojení menších firem s velkými, dále s výzkumnými organizacemi, školami a start-upy. Z kombinace dynamiky, inovací a robustnosti včetně přístupu ke kapitálu mohou těžit všichni aktéři.

Bohdan Wojnar má rozsáhlé manažerské zkušenosti Foto: Tiskový odbor Liberty

X  Jak jste se vůbec dostal k tomu řídit HR v celé značce ŠKODA AUTO a působit přímo v představenstvu automobilky? Začínal jste v oblasti finančnictví.

Ještě předtím jsem pracoval i v chemickém průmyslu. Vždy jsem razil zásadu, že je třeba si to odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nebránit se novým věcem a snaha se je naučit, vede s trochou štěstí k nabídkám.  Rozhodně bych před čtyřiceti lety nečekal, že se z chemického inženýra s dlouhou kariérou ve financích a controllingu stanu manažerem lidských zdrojů. I to je výhodou velkého koncernu: Nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a práce v jedné zemi. Za tuto zkušenost jsem velmi vděčný.

X S jakým programem kandidujete na předsedu Svazu průmyslu a dopravy?

Můj program dává důraz na spolupráci malých, středních a velkých firem, což jsou skupiny, které se proti sobě občas vymezují, i když mají ve většině věcí společný zájem. Tématem, kterému se nelze vyhnout, je surovinová a energetická bezpečnost ČR. Dále zvýšení podpory vědy, výzkumu a inovací, kde pořád nepatříme k evropské špičce. A v čem se určitě nebudu lišit od Mirka Topolánka a dalších kandidátů, je tlak na konkurenceschopnost a podporu exportu. To je pro naši malou otevřenou ekonomiku zásadní téma.

X Mirek Topolánek vystoupal na vrchol v politice, vy v korporátním světě průmyslu. On se profiluje silnými až kontroverzními stanovisky, vy vystupujete uměřeně a věcně. Myslíte si, že váš klidnější přístup bude pro český průmysl výhodnější?

Každý kandidát je jedinečný. Mirek Topolánek jako bývalý premiér rozumí státní správě i mezinárodní politice. Oproti tomu já jsem celý život strávil v českém průmyslu a rozumím dobře potřebám průmyslového světa. Budou i další kandidáti, každý se svými plusy a minusy. Domnívám se, že v tak pestré organizaci, jako je Svaz průmyslu a dopravy, je důležitá schopnost vyjednávání, dosahování výsledku a dialog. Ale můžu vás ujistit, že ani mě důrazné vystupování nechybí, pokud to je potřeba.

X Jak se vlastně vede volební kampaň ve Svazu průmyslu?

Kandidáti lobují a bojují o podporu u členů svazu s hlasovacím právem, kterých je obvykle na volební schůzi necelá stovka. Myslím, že poukazováním na skutečné či domnělé vady konkurentů by si spíš uškodili. Navíc český průmysl je malý rybník a hlavní protagonisté se dobře znají.

X Jaká jsou vaše slabá místa?

Co se týče mojí osoby, má kariéra je velmi dobře známá a jaký jsem, nechť posoudí okolí. Soukromí mám stabilní: celý život jsem v jednom vydařeném manželství a mám štěstí nejen ze dvou šikovných dětí, ale už i dvou vnoučat. Energie mám dost, abych pracoval ve prospěch Svazu a členských firem. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Jeden duchovní za 28 vojáků. Ukrajina podezřívá představitele církve ze zrady

Ukrajina vyměnila několik duchovních z menšinové větve pravoslavné církve s historickými vazbami na Moskvu. Chtěla tak dosáhnout propuštění zajatých vojáků. Rusko podle ukrajinských činitelů vyměnilo jednoho z duchovních za desítky Ukrajinců.

„Byl to člověk, který pracoval pro nepřítele,“ uvedl tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. „Pro Rusko byl velmi cenný,“ dodal. O akci informovala agentura Reuters.

Výměna proběhla podle mluvčího ukrajinského ministerstva obrany Andrije Jusova ve čtvrtek. Na Ukrajinu se výměnou za několik Rusů vrátilo celkem 101 vojáků, duchovního vyměnila Moskva za 28 z nich.

Jusov potvrdil, že podobné výměny už v minulosti proběhly. Odmítl ale upřesnit, kolik jich bylo. Duchovní byli podle něj podezřelí z kolaborace nebo zrady.

Všichni patřili k odvětví ukrajinské pravoslavné církve, které až do ruské invaze na Ukrajinu uznávalo moskevský patriarchát. Pravoslavná církev podle Kyjeva podezřelé kněží ukrývá, ta to ale odmítá a dění označuje za hon na čarodějnice.

Ukrajinská bezpečnostní služba od října pravidelně prohledává pravoslavné kostely, uvalila také sankce na biskupy a dárce. Od loňského února zahájila trestní řízení proti 55 představitelům církve.

Mluvčí církve metropolita Kliment uvedl, že ví o dvou případech výměny duchovních. Podle agentury Reuters ale nemá informace o tom, za co byli souzeni.

Rusko a Ukrajina si od začátku války vyměnily zajatce několikrát. Zatím největší výměna proběhla v září minulého roku. Tehdy se na Ukrajinu vrátilo přes 200 lidí, do Ruska bezmála 60. Mezi propuštěnými byl i ruský oligarcha Viktor Medvedčuk, kterého Ukrajina vyměnila za pět velitelů pluku Azov.

X X X

Družstvo Svatopluk musí zaplatit milion za pozemky v Horoměřicích, rozhodl soud

Bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-System, musí zaplatit konkurznímu správci zhruba milion korun jako nájemné za pozemky pod řadovými domy v Horoměřicích. Potvrdil to Nejvyšší soud, který zamítl dovolání družstva. V úterý o tom informovala Česká televize.

 „Nejvyšší soud rozhodl tak, že dovolání zamítl,“ řekla televizi Jolana Gistrová z okresního soudu pro Prahu-západ.

Nejvyšší soud tak potvrdil rozhodnutí pražského krajského soudu i prvoinstančního okresního soudu, podle kterých má družstvo správci zaplatit zhruba milion korun jako nájemné za pozemky, které byly z konkurzu v minulosti vyňaté.

Družstvo podle jeho předsedy Martina Junka tuto částku správci už uhradilo. „Učinili jsme tak po pravomocném rozsudku krajského soudu,“ uvedl Junek. Dodal, že družstvo doufalo, že se jim peníze rozhodnutím Nejvyššího soudu vrátí.

Společnost H-System uzavřela po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritního akcionáře Petra Smetku soudy za vytunelování firmy potrestaly 12 lety vězení.

Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Podle Junka ale lidé měli souhlas bývalého konkurzního správce. Souhlas konkurzního soudu nebyl podle něj v té době zapotřebí.

Podle ČT jde o první ukončený spor družstva a konkurzního správce, který žaluje družstvo ještě o dalších více než 36 milionů korun.

X X X

Věk dítěte či vzdálenost? Všeobecné argumenty proti střídavé péči od soudu neobstojí, varoval ÚS

 Ústavní soud se zastal muže, který usiluje o střídavou péči, soudy nižších instancí mu ji neumožnily. Podle Ústavního soudu totiž neobstojí všeobecné argumenty obecných soudů proti střídavé péči, ale je třeba vypořádat se s konkrétními okolnostmi. Ústavní soud to dnes uvedl na svém webu. Ústavní soud konkrétně zrušil výrok rozsudku Krajského soudu v Ostravě a výroky rozsudku Okresního soudu v Opavě, ve věci bude muset prvoinstanční soud rozhodnout znovu.

Stěžovatel je otec nezletilého dítěte. Okresní soud v Opavě svěřil rozsudkem dítě pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky s tím, že dítě je ještě útlého věku (v době rozhodování bylo tříleté) a je primárně citově navázáno na matku, s níž dosud strávilo většinu života. Do budoucna nalézací soud střídavou péči nevyloučil. Jeho závěr však neovlivnilo zjištění, že je to také otec, kdo má dostatečné podmínky pro péči o nezletilého, je schopen se o chlapce postarat a má (stejně jako matka) srovnatelnou rodičovskou způsobilost. Krajský soud v Ostravě následně rozsudek po odvolání muže potvrdil.

V ústavní stížnosti muž především namítal, že obecné soudy dostatečně neodůvodnily, proč není v daném případě střídavá péče možná. Neobstálo podle něj prosté konstatování věku nezletilého či vzdálenosti rodičů (přibližně 70 kilometrů, 60 minut jízdy autem).

Ústavní soud muži vyhověl a rozhodnutí obecných soudů zrušil. Podle ÚS při rozhodování o péči o nezletilé jsou obecné soudy povinny vyvarovat se paušálních a v obecné rovině neplatných argumentů proti střídavé péči. Tím je například útlý věk dítěte, stabilita výchovného prostředí, adaptační náročnost střídání, špatná komunikace rodičů, vzdálenost bydlišť rodičů či pracovní vytíženost jednoho z rodičů. „Za situace, kdy jsou kompetence obou rodičů pečovat o dítě rovnocenné a dítě má k oběma dobrý vztah, je nutné vypořádat se v rozhodnutí o péči s konkrétními okolnostmi, které stojí střídavé péči na překážku,“ uvedl Ústavní soud.

Nenařídil obecným soudům, zda má být nezletilý svěřený do rovnoměrné či nerovnoměrné péče rodičů. „Ať již obecné soudy v dalším řízení posoudí zjištěný skutkový stav po právní stránce jakkoli, závěrem Ústavního soudu je, že nevyjdou-li najevo nové zásadní okolnosti, rozhodnutí o výlučné péči vedlejší účastnice (matky) z ústavněprávního hlediska neobstojí,“ doplnil ÚS.

X X X

 Podané odvolání nemůže skončit hůře ani v civilním řízení. NS nařídil znovu otevřít spor o vypořádání manželů

 Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít spor o vypořádání společného jmění manželů. Poukázal na to, že odvolací řízení nemůže pro toho z manželů, který jako jediný podal odvolání, skončit hůře, než jaký byl výsledek řízení před soudem prvního stupně. Soud o novém verdiktu informoval v tiskové zprávě.

Senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve složení Mgr. Michal Králík, Ph.D., JUDr. Spáčil Jiří, CSc., a Mgr. David Havlík rozsudkem ze dne 26. 1. 2023, č. j. 22 Cdo 2258/2021-460, upozornil na povinnost odvolacího soudu dodržovat zásadu zákazu reformationis in peius, tedy že řízení o vypořádání společného jmění manželů u odvolacího soudu nemůže skončit pro účastníka, který jediný podal odvolání, hůře než výsledek řízení před soudem prvního stupně.

V projednávaném případě Okresní soud v Mělníku při vypořádání společného jmění manželů rozhodl tak, že majetek rozdělil na dva rovnocenné podíly. Muž s tím nesouhlasil, proto podal odvolání ke Krajskému soudu v Praze.

Krajský soud měl jiný právní názor než okresní soud a odklonil se od rovnocenného vypořádání. Argumentoval tím, že muž někdejší manželku psychicky a fyzicky týral, za což byl také pravomocně odsouzen. Proto krajský soud majetek vypořádal v poměru 70 ku 30 ve prospěch ženy.

Už před odvolacím soudem muž a jeho advokát označovali takový postup za nepřijatelný. Není podle nich možné, aby se na základě jím podaného odvolání zhoršilo jeho vlastní postavení. Odvolací soud ale uvedl, že princip zákazu změny k horšímu, zahrnutý v trestním řádu, se v civilním řízení zásadně neuplatní.

Prvorepubliková judikatura

Nejvyšší soud rozhodnutí krajského soudu zrušil a spor mu vrátil k dalšímu řízení. Zákaz změny k horšímu se podle nejvyšší instance přiměřeně uplatňuje i v civilním řízení, což plyne z prvorepublikové judikatury Nejvyššího soudu, stejně jako ze starší i novější české odborné literatury.

Situace by byla jiná, kdyby dovolání podaly obě strany. V tom případě by mohl soud mužovo postavení zhoršit, protože by to udělal z podnětu protistrany.

Nejvyšší soud v textu rozhodnutí přímo upozorňuje, že „Zákaz změny k horšímu dovodil ve vztahu k civilním řízením již Nejvyšší soud Československé republiky (srovnej rozhodnutí ze dne 6. 11. 1923, sp. zn. Rv I 844/23, publikované ve Vážného sbírce pod č. 3 123) a přiklání se k němu rovněž názory vyjádřené ve starší i novější české odborné literatuře (srovnej např. Štajgr, F. Reformatio in peius v civilním řízení. Všehrd, 1940, roč. 21, č. 7–8, s. 209–221, Lavický, P. Dispoziční zásada v civilním odvolacím řízení. Právní rozhledy, 2015, č. 7, s. 253 a násl.).“

Zákaz změny k horšímu se v řízení projevuje v tom, že strana, která využila opravného prostředku, nemůže mít v důsledku rozhodnutí opravného soudu horší postavení, než jaké jí přiznávalo napadené rozhodnutí, tj. prvostupňové rozhodnutí nesmí odvolací soud změnit k tíži odvolatele. Pokud podaly odvolání obě strany, může se rozhodnutí odvolacího soudu pohybovat jenom v rámci vymezeném odvoláními obou stran. V této situaci může dojít ke změně k horšímu, nikoliv však na základě odvolání toho, k jehož tíži změna jde, ale proto, že se odvolala i protistrana. Zákaz reformace in peius je tím zachován, protože straně nejde k tíži vlastní procesní jednání, ale procesní jednání jejího odpůrce [srovnej Lavický, P. Dispoziční zásada v civilním odvolacím řízení. Právní rozhledy, 2015, č. 7, s. 253 a násl. či Fasching, H. Kommentar zu den Zivilprozeßgesetzen. 4. Band. 1. Teilband (§§ 461–576 ZPO). 2. vydání. Wien: Manz, 2005, s. 46–47; Lavický, P. a kol. Moderní civilní proces. Brno: Masarykova univerzita, 2014, s. 47–48.].

Nejvyšší soud dále ve svém rozsudku pro úplnost připustil, že „Jednu z výjimek ze zákazu změny k horšímu představují řízení ovládaná zásadou oficiality (srovnej Staehlin, A., Staehlin, D., Grolimund, P. Zivilprozessrecht. 2. vydání. Zürich-Basel-Genf: Schultess Juristische Medien AG, 2013, s. 480–481). V řešené věci jde o řízení o vypořádání společného jmění manželů, které je v české právní úpravě pojato jako řízení sporné (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2011, sp. zn. I. ÚS 1441/11) a není jako takové ovládáno zásadou oficiality.“, ceskajustice.cz

X X X

Soudy zlehčují sexuální násilí a dávají kratší tresty, zjistila analýza

České soudy ukládají za znásilnění a domácí násilí v naprosté většině tresty ve spodní polovině zákonné sazby. Tresty pod dolní hranicí pak dostává až polovina pachatelů znásilnění dětí nebo znásilnění s těžkou újmou na zdraví. Zjistily to socioložky Petra Havlíková a Iva Šmídová z Masarykovy univerzity, které pro organizaci proFem provedly analýzu 556 rozsudků okresních a krajských soudů.

Soudy podle socioložek systematicky „podkračují“ mantinely trestů, které nastavili zákonodárci za trestné činy znásilnění a za týrání osoby žijící ve společném obydlí.

Například v trestním zákoníku hrozí za znásilnění dítěte mladšího 15 let odnětí svobody v délce pěti až 12 let, v praxi ale soudy ukládají tresty od tří do osmi let. Často pak volí právě tříletý trest, který lze ještě uložit jako podmíněný. Otázkou pak podle výzkumnic je, zda takové tresty dostatečně odrazují společnost od páchání těchto skutků.

Autorky výzkumu si všimly také toho, že soudy nadužívají možnost mimořádného snížení trestu pod zákonnou sazbu. Socioložky upozornily na to, že podle judikatury Nejvyššího soudu se má k tomuto kroku přistupovat jen výjimečně a ve zvláštních případech – například pokud trestný čin nepřekročil fázi přípravy. Běžnými polehčujícími okolnostmi nelze mimořádné snížení trestu zdůvodnit.

V kvalitativní části výzkumu socioložky zkoumaly, jak soudy odůvodňují verdikty. Vybraly si k tomu 72 odsuzujících rozsudků nad mužskými pachateli sexuálního a domácího násilí. V praxi soudů zjistily zlehčování násilí, popírání jeho negativních dopadů na psychiku obětí, obviňování obětí, omlouvání pachatelů a připisování projevů násilí jejich „nezvládnutým pudům“.

Podle ředitelky proFem Jitky Polákové analýza dokazuje, že vyjmenované jevy jsou stále přítomnou praxí řady soudů, nikoliv pochybením jednotlivců z řad soudců. Praxi nastavenou ohledně výše ukládaných trestů pak označila za skandální.

X X X

Výletní parní vlak vyjede v dubnu z Ústí nad Orlicí do Polska

Milovníci parních vlaků se mají v Pardubickém kraji na co těšit také v letošním roce. Kromě tradičních sobotních jízd v průběhu letních měsíců je připraven výlet parním vlakem do polské Javořiny Slezské, kde bude na návštěvníky čekat prohlídka Železničního muzea ve Slezsku.

„Podařilo se nám s projektem „Výlety parou česko-polským pohraničím II“ uspět v rámci vyhlášené výzvy evropských fondů. Tento výlet tak bude spolufinancována z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Glacensis. To je pro účastníky dobrá zpráva, protože díky tomu bude celá cesta významným způsobem dotována, což se promítne samozřejmě na ceně zpáteční jízdenky. Výlet se uskuteční v sobotu 29. dubna a v tuto chvíli řešíme jízdní řád na české i polské straně a připravujeme doprovodný program,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Kromě jízdy, která je sama o sobě zážitkem, se budou moci účastníci těšit na dvě zastávky se zajímavým programem. V Dzierżoniówě bude součástí zastávky prohlídka expozice kolejových vozidel v budoucím železničním muzeu a kromě toho také návštěva radniční věže, ze které je krásný výhled nejen na samotné město, ale také na nedaleké Soví hory. V Javořině Slezské pak bude čekat prohlídka velkého Železničního muzea ve Slezsku,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Historický parní vlak vyrazí z Ústí nad Orlicí v brzkých ranních hodinách a pojede směr Letohrad, Jablonné nad Orlicí, Těchonín, Lichkov, Mezilesí, Klodzko, Dzierżoniów a Javořina Slezská. Návrat do Ústí nad Orlicí je plánován v pozdních večerních hodinách. Vzhledem k omezenému počtu míst ve vlaku je vyžadována předchozí rezervace. Bez ní nebude možné se výletu zúčastnit. Rezervaci je možné provést na emailu: jizdy@starestroje.eu. V případě naplnění kapacity si pořadatel vyhrazuje právo rezervaci odmítnout. Cena jízdného je jednotná, a to bez ohledu na místo nástupu a výstupu a činí 108 korun včetně zpáteční jízdenky. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

  Utajovaný syn krále Karla III. o sobě dal znovu vědět, jde ve stopách Harryho

Měl by se připravovat na svou korunovaci, místo toho trápí krále Karla III. hned dvě nepříjemné věci. Británií stále rezonují memoáry prince Harryho a den co den vyplouvají na povrch pikantnosti ze života královské rodiny. A k tomu se opět ozval jeho údajný australský syn, který tvrdí, že jako William a Harry patří na královský dvůr. Zveřejnil nové důkazy.

Král Charles a Camilla nemají ani letos klid.

Již několik let trvá Australan jménem Simon Charles Dorante-Day na tom, že je biologickým synem krále Karla III. a jeho choti Camilly. Prezentuje to hlavně na sociálních sítích. Nyní zveřejnil Queenslandský dědeček, jak mu někteří přezdívají, nové informace týkající se jeho bitvy o uznání legitimním královským synem. Je to doklad, který po zveřejnění opět šokoval celý svět.

Koláž fotek Simona Charlese Dorante-Day s britským královským párem:

Když přišel Dorante-Day v roce 2016 s tím, že je synem nynějšího krále Karla III. a Camilly, nikdo tomu nechtěl věřit. Ani teď, po sedmi letech, však jeho hlas neutichá a on stále trvá na svém. Proto požaduje testy DNA a předkládá nové a nové důkazy o tom, že má být uznán královským potomkem. Ne všechna fakta jsou ale postavena na pevných základech, a tak je otázkou, zda ho královská rodina vůbec někdy vyslyší.

Podoba čistě náhodná?

Tím, co Dorante-Day publikoval letos v lednu jako další důkaz příbuznosti s Karlem III. a Camillou, je hned několik fotografií. Na jedné je například on jako pětapadesátiletý, na druhé Karel III. Od té doby, kdy byly fotografie sdíleny na sociálních sítích, přilákaly tisíce lidí a získaly sta komentářů těch, kdo Simonův případ sledují.

„Je nepopiratelné, kdo je tvůj otec,“ říká jeden. „Otec a syn,“ tvrdí další. „Wow a wow, ta podoba není sporná. Nemůžete získat víc srovnání genů, než dokládají tyto obrázky. Naprosto přesné,“ sděluje třetí. Sám Dorante-Day řekl, že i on byl srovnáním zaskočen a trvá na svém, že fotografie jako tyto, tvoří klíčovou část jeho „případu otcovství“. „V posledních týdnech jsem sociální sítě omezil, abych pracoval na svém případu, ale když jsem viděl tyto fotografie, nemohl jsem si pomoct a musel je sdílet,“ tvrdil pro web 7 NEWS.

Začal blokovat hatery

Stále se ale najdou ti, kdo s Dorante-Dayem nesouhlasí a píší mu negativní komentáře. Na ně ale není Australan zvědavý a blokuje každého, kdo zpochybňuje jeho legitimitu „prince“. Dosud zablokoval více než osm set osmdesát ‚pochybovačů‘, kteří už dříve vytvořili na Facebooku novou diskusní skupinu s názvem: „Zablokoval mě Simon Charles Dorante-Day“.

Skupina vznikla v červnu 2021 a je popisována jako „místo, kde mohou lidé vyjádřit myšlenky, aniž by ty byly hrubě smazány či zablokovány“. Má téměř devět set členů a její název se změnil z „podpůrná skupina“ na „diskusní skupina“. Jedním z členů je i autor stránky „The fake Prince down under – The research“, která má přes tisíc devět set sledujících a tvrdí, že jim Dorante-Day právně vyhrožoval.

Označil je za zločince

Dorante-Day zřejmě také následuje kroky prince Harryho a kritizuje ve velkém svoje údajné rodiče Karla III. a Camillu na Facebooku. Označil je dokonce za zločince a pohrozil jim právními kroky. Konkrétně napsal: „Zločinec král Karel a jeho manželka královna choť Camilla vědí, jakému zneužívání jsem byl vystaven, aby zakryli pravdu, že jsem jejich biologický syn. Moji adoptivní rodinní příslušníci Karen, David, Winifred a Ernest to také věděli a pomáhali tuto pravdu skrývat.“ Více o životě Dorante-Daye a jeho důkazech, že je královský syn, přináší v novém vydání časopis Story.

X X X

Zpěvačka Tereza Mašková promluvila o smrti otce i problémech s bulimií

Popová a muzikálová zpěvačka Tereza Mašková (26) se dlouho vyrovnávala s odchodem svého otce, který zemřel při autonehodě, když jí byly čtyři a půl roku. Vítězka pěvecké soutěže SuperStar 2018 promluvila o rodině, kariéře i o poruše příjmu potravy, bulimii.

Pátou vítězkou pěvecké soutěže SuperStar se v roce 2018 stala Tereza Mašková, v současnosti popová a muzikálová zpěvačka. Lidé si ji kromě výrazného zastřeného hlasu pamatují díky narůžovo obarveným vlasům.

Na své druhé vydané album Svět je málo růžový zařadila i velmi osobní vzpomínkovou píseň Scházíš, kterou věnovala zesnulému otci. Ten zemřel při autonehodě, když jí byly čtyři a půl roku a její sestře dva roky.

„Táta jel tehdy s babičkou a tetou za svým dědečkem do České Třebové. Na zpáteční cestě měli autonehodu, někdo to do nich napálil. Auto se převalilo do příkopu a táta to nepřežil. Dodnes si pamatuji na moment, kdy to policie mámě volala. Položila telefon, začala plakat, pak se podívala na mě a mou sestru Veroniku a plakat přestala. Od té doby jsem ji plakat neviděla,“ vzpomíná Tereza v novém dílu pořadu 13. komnata. „Nechtěla jsem, aby to holky viděly,“ vysvětluje maminka zpěvačky.

Tereza Mašková a její mladší sestra Veronika

Sestry poté vyrůstaly v Třinci s matkou samy. Tereza smrt táty, po němž zdědila pěvecké geny, dlouho nedokázala přijmout. Dodnes tatínka v podobě hvězdy vyhlíží na obloze, neboť jí matka kdysi jako dítěti vštípila, že on je ta nejjasnější hvězda na nebi.

„Mamince bylo tehdy sedmadvacet, stejně jako bude brzy i mně. Měla tehdy dvě děti a musela se zkrátka postarat. Dodnes si nedovedu představit, jaké to pro ni bylo, vysvětlovat čtyřletému dítěti, co se stalo. Začala jsem se často zavírat do pokoje, kde jsem chtěla být sama, cítila jsem se prázdně,“ popisuje.

Tátu nikdy nepřestane postrádat, ale ulevilo se jí, když svůj smutek dokázala po letech vytěsňování emocí vložit do písničky. Největší oporou jí jsou její matka a mladší sestra Veronika.

Finalistky SuperStar 2018: zleva Tereza Mašková, Karmen Pál-Baláž a Eliška Rusková

Tereza se po základní škole přestěhovala do Prahy na internát, aby mohla studovat konzervatoř. Pro svou kariéru zpěvačky na sobě svědomitě léta hlasově i pohybově pracovala a omezovala se v jídle, aby na jevišti vypadala co nejlépe.

„Už jako dítě se účastnila Talentu, kde jsem zpívala a pak jsem na sociálních sítích zažila šikanu. Psali mi, že jsem ošklivá, že vypadám tak a tak… Začala jsem kvůli tomu sama sebe vnímat úplně jinak. Ptala jsem se sebe i mamky, jestli jsem opravdu tak ošklivá nebo divná a podobně. Plakala jsem, hrozně jsem to prožívala. Máma mi zakazovala o sobě číst články,“ popisuje.

„Když jsem byla starší a žila v Praze, neustále jsem poslouchala producenty, kteří říkali, že zpěvačka by měla vypadat tak a tak, musí být hezká, hubená… A tak se u mě objevila bulimie. To jsem tehdy vnímala jako nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak zhubnout. Říkala jsem si dobře, tak buď nebudu jíst, nebo se najím a půjde to ven,“ vysvětluje s tím, že samozřejmě věděla, že to, co dělá, není dobré a přesto milovala pocit hladu a hladovění a uklidňovalo ji vědomí toho, že nepřibere.

„Celkem to trvalo tři roky. Přestávala jsem s tím a pak opakovaně zase a znovu začínala. Byla jsem bílá jak stěna. Už jsem často ani nevnímala. Nikam jsem raději nechodila. Lidi si také začali všímat, že poté, co se najím, jdu rychle okamžitě na záchod. Už jsem neměla, jak se z toho vylhat. Pak se mi moc ulevilo, když jsem se s tím svěřila mamce. Později jsem vyhledala pomoc odborníků a všechno se postupně zlepšilo,“ říká Tereza Mašková.

Jako zpěvačka zaskakovala za Terezu Černochovou ve skupině Monkey Business, účastnila se soutěže Česko Slovensko má talent, show Tvoje tvář má známý hlas, zářila na Slavících a právě zkouší v Hudebním divadle Karlín hlavní roli v muzikálu Bodyguard, v němž zpívá hity Whitney Houstonové.

Je zasnoubená se svým přítelem, slovenským producentem Oliverem Žilákem, a chce se více věnovat vlastní tvorbě.

X X X

Táta by si měl odpustit, říká Kašáková. Dětství strávila v dětském domově

Modelka Veronika Sovadina Kašáková strávila spolu s bratrem, moderátorem Karlem Kašákem dětství v dětském domově na severu Čech. Maminka dvouletého syna promluvila o tom, jaký má v současnosti vztah s otcem a co poradila dětem bez rodičů.

Veronika Sovadina Kašáková a její bratr Karel Kašák se jako malí ocitli v dětském domově, protože je jejich biologičtí rodiče nebyli schopni vychovávat. Modelka nyní prozradila, že s otcem měli kdysi složitý vztah, ale nyní se pravidelně vídají.

„Na mojí svatbě mi táta loni řekl, že ten náš život je jako pohádka. Že začal špatně a dobře dopadl. Všechny nás tam rozbrečel,“ popsala Kašáková v rozhovoru pro pořad Showtime s tím, že je podle ní důležité umět odpouštět.

„Někdy si myslím, že se taťka opravdu viní za to, co se stalo, a že by si potřeboval odpustit. Ono to zní jednoduše, ale je těžší to udělat. Ne proto, že bychom jim ty činy nějak promíjeli, ale odpouštět kvůli sobě, protože se sami zbavíte té nenávisti a zlosti,“ vysvětluje.

Když navštívila nedávno děti v domově, poradila jim prý, co mohou udělat a co by jim mohlo psychicky pomoct. „Říkala jsem jim: Napište svým rodičům sprostý dopis, ale neodesílejte ho. Půjdeme ho spolu spálit nebo ho zakopeme, aby se ty vaše emoce dostaly ven,“ říká modelka.

Své vlastní pocity prý zvládla i díky terapii. „Někdy se říká, že tak dlouho, jak jste se takto cítili, tak stejnou dobu vám potrvá, než to úplně vymizí. Já sama jsem deset let chodila pravidelně na terapii, kde jsem mohla své dětství otevírat, zpracovávat, propouštět a strašně mi to pomohlo,“ přiznává.

S otcem se viděla naposledy před pár dny. „Bylo to strašně hezký, po hrozně dlouhé době jsme byli chvíli sami. Šli jsme do herny s mým synem, on si tam hrál a já jsem tu scenérii pozorovala a říkala jsem si, že jsme nad tím vším vlastně úplně vyhráli,“ popisuje Kašáková, která se momentálně v nadačním fondu věnuje tématu prostředí dětského domova.

„Od pedagogů a ředitelů jsme zachytili myšlenku, že prostředí je v mnoha dětských domovech opravdu toxické. Leckdy za to mohou konflikty mezi vychovateli. Není to o tom, že by byli špatní vychovatelé, ale mohou tam být napjaté vztahy mezi personálem,“ dodává.

X X X

Rakouský filmový svět truchlí: Zemřela Nadja Tillerová, hrála po boku Belmonda či Brejchové

V úctyhodném věku 93 let zemřela v úterý rakouská herečka Nadja Tillerová. Během své kariéry se setkala s řadou významných osobností, zahrála si například s francouzskou filmovou legendou Jeanem-Paulem Belmondem.

Ve druhé polovině minulého století patřila Nadja Tillerová k evropským ikonám a byla řazena například vedle Giny Lollobrigidy, Sophie Lorenové nebo Brigitte Bardotové. Na konci 40. let totiž rodačka z Vídně zvítězila v soutěži Miss Rakousko.

 Podle rakouské agentury APA se chtěla Tillerová původně stát kadeřnicí, na hereckou dráhu nepomýšlela. Nicméně po konci druhé světové války začala studovat na Hudební a herecké akademii a v roce 1949 se stala členkou souboru divadla v Josefstadtu. Nedlouho poté se jí otevřel i svět filmu. Hrála s takovými bardy, jako byl například Jean Gabin, Jean Marais či Jean-Paul Belmondo.

Manželem se stal herecký kolega

V roce 1956 pak na natáčení poznala německého herce Waltera Gillera, kterého si také vzala. Měli spolu dvě děti. Manželé byli 55 let, do roku 2011, kdy Giller v 84 letech zemřel.

Web Vimbuzz uvedl, že Tillerová za sebou měla 60letou kariéru. V 50. a 60. letech byla jednou z nejpopulárnějších německy mluvících hereček. Za své výkony si pak vysloužila i několik ocenění – například Zlatou masku pro nejlepší mladou herečku. Diváci si ji mohou pamatovat ze snímku Dívka Rosemarie, Rvačka v Panamě, Naboso či z filmu Zámek Gripsholm, kde hrála spolu s Janou Brejchovou.

X X X

V Dubaji jdou dál čtyři české tenistky, Fruhvirtová s Bouzkovou favoritky zaskočit nedokázaly

Tenistky Karolína Plíšková a Barbora Krejčíková postoupily na turnaji v Dubaji do třetího kola. Zatímco Plíšková porazila šestou nasazenou Marii Sakkariovou z Řecka hladce 6:1, 6:2, Krejčíková bojovala s turnajovou sedmičkou Darjou Kasatkinovou více než dvě a půl hodiny. V duelu s ruskou tenistkou odvrátila čtyři mečboly, než mohla slavit výhru 6:4, 4:6, 7:5.

 Druhým kolem neprošly Linda Fruhvirtová a Marie Bouzková. Sedmnáctiletá hvězda nastupující generace Fruhvirtová podlehla Jeleně Ostapenkové z Lotyšska 2:6, 0:6. Bouzková prohrála 5:7 a 2:6 s wimbledonskou šampionkou Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu.

Třicetiletá Plíšková je zatím při jubilejním desátém startu v Dubaji suverénní. V prvním kole vyřadila ve dvou setech krajanku Markétu Vondroušovou, nyní proti světové sedmičce ztratila jen tři gamy. O postup do čtvrtfinále se utká s Anhelinou Kalininovou z Ukrajiny.

Krejčíková zápas s Kasatkinovou skvěle rozehrála a rychle vedla 5:0, pak ale začala kupit chyby, dovolila soupeřce snížit na 5:4 a až pak úvodní set získala.

Vyrovnanou druhou sadu česká hráčka ztratila a ideálně nevstoupila ani do třetí. Dvakrát přišla o podání, na poslední chvíli ale zápas zachránila. Za stavu 4:5 nedovolila soupeřce duel dopodávat, v maratonském gamu odvrátila čtyři mečboly a vyrovnala na 5:5.

Následně svůj servis uhájila a v dalším gamu při podání soupeřky završila dalším brejkem obrat.

Její další soupeřkou bude dvanáctá nasazená Kvitová, s níž se dosud na okruhu WTA neutkala. Česká jednička sebrala na úvod zápasu Putincevové podání a náskok už nepustila.

Sama odvrátila všech šest brejbolů, čtyřem z nich úspěšně čelila v závěrečném gamu, než si vypracovala a úspěšně proměnila první mečbol.

Muchová přehrála Rumunku Soranu Cirsteaovou ve vyrovnaném duelu 6:4, 7:6. Účastí v osmifinále si vylepšila osobní dubajské maximum a díky postupu se po zranění vrátí do první stovky žebříčku WTA. S Cirsteaovou bojovala někdejší světová devatenáctka o postup dvě hodiny a 20 minut.

Lehečka v Dauhá postoupil

Tenista Jiří Lehečka v prvním kole turnaje v Dauhá porazil 6:3, 7:6 Damira Džumhura z Bosny. Dalším soupeřem jednadvacetiletého českého hráče bude Fin Emil Ruusuvuori.

Lehečka sice do zápasu vstoupil ztrátou podání, ale okamžitě soupeři ze třetí stovky žebříčku odskočil na 4:1 a set získal za 37 minut. Ve druhé sadě 52. hráč světa promarnil vedení 5:2, ale o postupu rozhodl výhrou 7:3 v tie-breaku.

O čtvrtfinále si Lehečka zahraje s Ruusuvuorim, proti kterému na okruhu ATP nastoupí potřetí. Ve dvou loňských zápasech s třiadvacetiletým Finem a aktuálně 51. hráčem žebříčku neuhrál ani set.

X X X

Na evropský šampionát poletí 14 atletů. Juška s Mäki dostali divokou kartu, Staněk bude obhajovat titul

Český atletický svaz schválil čtrnáctičlennou nominaci na mistrovství Evropy do Turecka. Pojede sedm žen a sedm mužů. Divokou kartu dostali běžkyně Kristiina Mäki a dálkař Radek Juška, který na nedělním mistrovství republiky zaostal za potvrzovacím limitem 790 centimetrů jen o tři centimetry. V nominaci naopak chybí Petr Svoboda, trojnásobný medailista a halový mistr Evropy z roku 2011, jenž se při svém triumfu na mistrovství republiky zranil.

 Největší nadějí na medaili bude pro českou výpravu koulař Tomáš Staněk, jenž obhajuje titul z posledního halového mistrovství Evropy (HME) v Toruni z roku 2021.

Až do neděle navíc byl i lídrem letošních kontinentálních tabulek, díky novému lucemburskému národnímu rekordu 21.93 ho sesadil Bob Bertemes.

To ale Staňka netrápí. „Samozřejmě o tom vím, ale ve výsledku je to jedno. V Istanbulu bude nový závod. Na někoho to může dolehnout, někoho to vybičuje. Ale karty budou rozdány znovu,“ říká s ledovým klidem.

Staněk bude v Istanbulu usilovat již o čtvrtý cenný kov z halových evropských šampionátů v řadě. Kromě již zmiňovaného zlata z Toruně má ve své sbírce ještě stříbro z Bělehradu 2017 a bronz z Glasgow 2019.

Juška i Mäki přesvědčili

Juška je se svým výkonem 787 centimetrů, jehož dosáhl na víkendovém mistrovství republiky (MČR), aktuálně desátým mužem průběžných evropských tabulek. V Ostravě skákal s ortézou na ruce, ani to ho však nezastavilo.

Devětadvacetiletý dálkař zazářil ziskem stříbrné medaile v roce 2015 na halovém mistrovství Evropy v Praze. O čtyři roky později v Glasgow skončil sedmý a na finále může jistě pomýšlet i v Istanbulu.

„Medaile může viset klidně na 795, takže kdybych se ještě trochu zlepšil, je tam velká šance,“ odhaluje Juška své ambice.

I pro Mäki se jedná o třetí účast na kontinentálním halovém vrcholu sezony. Z dosavadních dvou vystoupení na kontinentálních šampionátech pod střechou si vedla lépe v Praze 2015, kde obsadila v běhu na 3000 metrů desáté místo. V Glasgow 2019 vypadla na patnáctce v rozběhu.

Další české naděje

Na dobré umístění může pomýšlet i tyčkařka Amálie Švábíková, která o uplynulém víkendu  překonala díky úspěšnému pokusu na 472 centimetrech český halový rekord a vyhoupla se na třetí místo průběžných evropských tabulek.

Pro svěřenkyni Štěpána Janáčka bude Istanbul druhým HME. Cesta jejím prvním šampionátem v Glasgow skončila v kvalifikaci.

Dobře si v tabulkách stojí také čtvrtkařka Lada Vondrová. Na mistrovství republiky navíc potvrdila na dvoustovce skvělou rychlostní formu. Ve svých třiadvaceti letech bude Vondrová reprezentovat Česko už na třetím HME.

Matadoři i nováčci

Co se týče zkušeností, je česká výprava velmi různorodá. Zatímco Staněk a mílař Filip Sasínek, bronzový medailista z patnáctistovky z roku 2017, pojedou už na své páté HME, vícebojař Ondřej Kopecký má před sebou premiéru na velké mezinárodní akci mezi dospělými. Čtvrtý start čeká sprintera Zdeňka Stromšíka, třetí osmistovkaře Filipa Šnejdra.

Čtvrtkař Vít Müller sice nominačním kritériím vyhověl, nicméně jako specialista na 400 metrů překážek se rozhodl dát přednost kvalitní přípravě na venkovní sezonu.

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.