Mnoho lidi ČR se diví, že na kongresu ODS proti Fialovi nevystoupili i rozumní politici ODS, jako je Kuba a řada dalších. Určitě mají jiné představy o úspěšné ČR bez dluhů a velkých potíží občanů, firem a bohatého života, jako je ve Švýcarsku, Rakousku, Austrálii, Maďarsku a v mnoha zemích světa.

Kuba a další politici ODS zřejmě nemají odvahu se rychle vzchopit a rozhodnout převzít místo po Fialovi a s Fialou se navždy rozloučit. Nový směr v ČR místo Fialy už několikrát ukázal exprezident Klaus a další členové ODS. Teď jenom neváhat a rychle zorganizovat gen. stávkou výměnu Fialy. Vytvořit novou vládu odborníků, jako to dělal Václav Havel.

DO  STÁVKY  V  ČR  I  SOUDCI

SPOLU  SE   ZDRAVOTNÍKY,  ŠKOLY,  STUDENTI,  ODBORÁŘI  PODNIKŮ,  DOPRAVÁCI,  VENKOV,  ZEMĚDĚLCI,  JAKO  V  BELGII,  NĚMECKU,  FRANCII,  POLSKU…

SOUDCI  VYSLALI  STANOVISKO  MINISTRU  BLAŽKOVI

Chceme bydlet a zakládat rodiny, píší justiční úředníci Blažkovi. Soudcovská unie podpoří stávku

 Soudcovská unie podpoří případnou stávku administrativních pracovníků justice kvůli nízkým platům. Česká justice jako první tento týden upozornila, že pražské soudy čelí hromadným odchodům zaměstnanců.

„I my pracující v justici jsme lidé, kteří chtějí mít kde bydlet, a mnohdy podstatně více než polovina našeho platu je vynaložena na náklady bydlení, chceme zakládat rodiny, případně máme rodiny, kdy chceme zajistit dětem jejich běžné potřeby, máme zájem se pokusit zajistit se na důchod – například spořením, což též v mnoha našich případech nelze, kulturní život je pak již nadstavba na zmiňované,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Ministerstvo spravedlnosti reagovalo vyjádřením, že za současné vlády se zvýšily platy zaměstnanců soudů a že růst bude pokračovat.

Na prvním stupni trestního úseku Městského soudu v Praze klesl počet protokolujících úřednic na třetinu předpokládaného počtu. Na některých soudech tak vznikají dokonce petice soudců za zvýšení platů administrativy. Problémy se zabezpečením odborného justičního personálu ale mají soudy pro celé zemi.

„Soudcovská unie se ztotožňuje s oprávněnými platovými požadavky administrativních pracovníků justice a upozorňuje na kolaps na některých soudech v důsledku odchodu zaměstnanců,“ napsalo stavovské sdružení soudců. „Zároveň vyjadřuje plné pochopení pro jejich snahu o důstojné ohodnocení práce a podporuje všechny legitimní prostředky k dosažení tohoto cíle, včetně případné stávky,“ doplnila Unie. Úředníci jsou prý často „srdcaři“, kteří si dokáží ledacos odpustit, situace už je ale neúnosná.

Dopis pro ministra

Dopis napsali zástupci Unie VSÚ, která zastupuje vyšší soudní úředníky. Prvotní ambiciózní plán na zvyšování reálných platů zaměstnanců v justici podle Unie pouze zalepil díru v rozpočtech soudů, které pod tíhou škrtů a úspor odstoupily od dříve vyplácených odměn v polovině a v závěru roku, resp. většinou alespoň v jeho závěru.

„V současné době se pak stav jeví tak, že právě shora zmiňované mimořádné odměny jsou nahrazeny právě zmiňovaným navýšením rozpočtu na platy zaměstnanců. Přitom je nutné si uvědomit, že dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupón na hromadnou dopravu,“ uvedli zástupci Unie VSÚ v dopise pro Blažka zaslaném České justici s tím, že apelují na rychlé řešení.

Budou stanoveny touto platovou tabulkou jsou podle úředníků naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců. Soudům se tak nedaří vůbec zajistit mladé lidi za nabízených platových podmínek. „Platy jsou však demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnocení (viz průměrný plat, resp. mzda v ČR očekávaná pro rok 2024 – 43 967 Kč). Zaměstnanci jsou tímto často frustrováni, je velmi prohlubována odlišnost zaměstnanců v justici od ostatních profesí zajišťujících rovněž základní funkci státu,“ uvádí VSÚ.

Jde o náročnou a odpovědnou práci, píší VSÚ

Stejně jako ostatní administrativní pracovníci si vyšší soudní úředníci stěžují, že finanční ohodnocení není již dlouhodobě odpovídající práci v justici co do množství, zodpovědnosti a náročnosti pracovních úkolů.

Představitelé soudů poukazují na nízké platové ohodnocení svých pracovníků – tedy nikoliv soudců, ale například zapisovatelek či pracovníků IT – dlouhodobě. Poukazují na to, že pokud se situace nezmění, řadu soudů by mohlo postihnout citelné omezení činnosti. Loni u ministerstva financí vyjednali peníze na navýšení platů, zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk k tomu tehdy uvedl, že dorovnání by mohlo omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy a zabránit případným stávkám nebo žalobám. Dohodu nicméně označil za kompromis, podle jeho názoru by pracovníci v justici měli dostat víc.

Snažíme se o zvýšení reaguje ministerstvo

Na ministra spravedlnosti se nedávno obrátili i zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6 dopisem. Uvedli, že navýšení platů reálně vedlo k tomu, že přestali dostávat odměny v polovině a na konci roku. „Dříve vyplácené odměny pro mnohé z nás představovaly nikoli úsporu na dovolenou, ale například pokrytí pravidelných ročních výdajů, jakým může být i obyčejný roční kupon na hromadnou dopravu,“ podotkli. Tabulkové platy jsou podle autorů dopisu naprosto demotivační pro případný nástup mladých zaměstnanců i pro stávající pracovníky.

„Současné vedení ministerstva spravedlnosti se zasazuje o odpovídající ohodnocení zaměstnanců soudů. Z přehledu vývoje platů zaměstnanců soudů za působení současné vlády je patrné, že již došlo k jejich navýšení a tento trend bude i nadále pokračovat,“ reagoval mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle úřadu 32.800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34.806 Kč a loni na 36.916 Kč. Průměrná mzda v Česku loni podle statistiků dosáhla 43.341 korun

Už tak neutěšenou personální situaci komplikuje podle aktérů v justici i to, že po stávajících úřednících se požaduje čím dál více úkonů a systémy, které by jim měly práci usnadňovat, ji naopak často přidělávají. Jako příklad uvádějí nedávný problém se zápisy do rejstříku trestů, zmatený proces předávání vymáhání justičních pohledávek Celní správě či agenda spojená se zastavováním marných exekucí. To vše vede k ještě větší frustraci těch, kteří přes nízký plat stále ještě setrvávají, ceskajustice.cz

X X X

EXPERTI:  SHODILI  CESTU  FIALY  DO  USA,  ČR  NIC  NEPŘINESE,  NIC  SE  NEZMĚNÍ,  ŘÍKÁ  KULIDAKIS

Shodit cestu premiéra Petra Fialy (ODS) je podle komentátora Martina Schmarcze hluboko pod úroveň. Řekl to ve vysílání CNN Prima NEWS v reakci na slova bývalého předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), který Fialovu cestu zkritizoval. Podle komentátora Thomase Kulidakise nikdo cestu jako takovou nezpochybňuje, diskusi však vyvolává její význam. Premiér se podle něj snaží vyvolat dojem, že „je něco víc“.

„Pan premiér bude mít fotečku v Bílém domě a asi tam bude projednávat ty F-35, které přijdou za jedenáct let a mají všude zpoždění. Nic od toho neočekávám. Pan premiér by se místo zahraniční politiky měl začít věnovat životním podmínkám našich občanů,“ okomentoval Babiš Fialovu cestu do USA v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na začátku dubna.

Podle Schmarcze je však Fialova cesta pro Česko velmi důležitá. Babiš by prý proto měl místo posměchu vyjádřit hrdost na svou zemi a zdůraznit význam tohoto kroku, který ostatně on sám v úřadu premiéra rovněž podnikl. Domácí spory by se navíc podle komentátora měly řešit doma. „Chápu, že jsou hodně vypjaté, že si ty dvě strany vzájemně hodně ubližují a nadávají, ale shodit tímto způsobem návštěvu českého premiéra v Bílém domě je daleko pod úroveň. Dvě ligy pod tou, kterou Babiš hraje,“ poznamenal Schmarcz.

 Situace je navíc o to horší, že jde o výroky z úst bývalého premiéra a navíc aspiranta na příštího šéfa vlády. „Kdyby to řekl předseda SPD, rozumím tomu. Ale on chce být opět ve vládě a měl by být hrdý na Česko a vyjádřit hrdost nebo říct – já tam byl také, je to důležité,“ doplnil komentátor. Babiš podle něj svými výroky neponižuje Petra Fialu, ale význam celého Česka. „Jsme relativně malá země, nemůžeme si myslet, že změníme svět, ale tvrdit, že jsme úplná nula, tak co tam vůbec jezdíme, se mi nelíbí,“ shrnul.

Jsme něco víc?

Kulidakis na to reagoval slovy, že proti samotné cestě Fialy do Spojených států nikdo nic nemá. Zapochyboval však o významu cesty. „Petr Fiala a jeho souputníci se v nás snaží vzbudit pocit, že jsme něco víc, než jsme,“ řekl Kulidakis: „Pětikoalice je ve znamení politického a ekonomického úpadku Česka. A návštěva USA, jakkoliv to kdokoliv premiérovi přeje, na tom nic nemění. Vrátí se do země, která tímto trpí.“

Na to Schmarcz namítl, že je důležité zastávat „havlovskou“ zahraniční politiku, kterou prý mimo jiné provozoval i Babiš. „Musíme hrát nějakou roli,“ vysvětlil. Ačkoliv byl podle něj Babiš „příšerný premiér“, nejlepším krokem, který udělal, byla právě jeho cesta do Ameriky. „Půlka národa hodnotí Babišovu vládu jako příšernou, druhá půlka národa hodnotí Fialovu vládu jako příšernou, to ať zůstane doma. Ale to, že ti premiéři jezdí a potom ukazují, že naše země hraje důležitou roli v bezpečnostní a zahraniční politice, je důležité,“ doplnil.

Sám Fiala označuje návštěvu Bílého domu za důkaz výborných vzájemných vztahů Česka a USA. Za symbolické považuje to, že se koná v roce, kdy si Česko v březnu – za přítomnosti amerického exprezidenta Billa Clintona v Praze – připomnělo čtvrtstoletí od vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). Nynější přijetí českého premiéra v Bílém domě bude první od března 2019, kdy tam jednal právě tehdejší předseda české vlády Andrej Babiš.

X X X

RUSKO:  VÁLKA  NA  UKRAJINĚ  NOVY  SVĚTOVÝ  ŘÁD

Válka na Ukrajině určí nový světový řád, píše Kreml v tajném dokumentu

„Výsledek bojů na Ukrajině do značné míry určí kontury budoucího světového řádu.“ Uvádí to utajovaný dodatek ruského ministerstva zahraničí k dříve oficiálně zveřejněné Koncepci zahraniční politiky, k němuž se dostal americký deník The Washington Post. Rusko v něm vyzývá k „útočné informační kampani“ a dalším krokům proti Západu v čele se Spojenými státy.

Tajný dokument datovaný 11. dubna 2023 americkému listu údajně poskytla jedna z evropských zpravodajských služeb. Na rozdíl od oficiální verze Koncepce zahraniční politiky Ruské federace používá mnohem přímočařejší jazyk.

Spojené státy podle dokumentu vedou koalici západních „nepřátelských zemí“. Ty usilují o oslabení Ruska, protože Moskva je „hrozbou pro západní globální hegemonii“. Ruské ministerstvo zahraničí proto vyzývá k opatřením ve vojensko-politických, ekonomických a obchodních a informačně psychologických sférách.

„Je důležité vytvořit mechanismus pro vyhledávání zranitelných míst jejich („nepřátelských států“, pozn. red.) vnější a vnitřní politiky s cílem vypracovat praktické kroky k oslabení protivníků Ruska,“ cituje z dodatku The Washington Post (WP).

Jako nástroj umožňující změnu světového řádu ve prospěch Ruska Kreml podle dokumentu vidí už více než dva roky trvající válku s Ukrajinou. Je tedy evidentní, že Moskva boje vnímá jako neoddělitelně spjaté se schopností prosadit se v globálním měřítku, poznamenává The Washington Post.

Dodatek potvrzuje hybridní válku se Západem

Utajovaný dodatek podle WP jen potvrzuje tvrzení, že podle některých ruských představitelů se konflikt stal hybridní válkou se západními mocnostmi. Z některých už dříve zveřejněných kremelských dokumentů vyplývá, že se Moskva v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nejrůznějšími nástroji, zejména propagandou izolacionistické a extremistické politiky, snaží oslabit podporu Západu napadené Ukrajině a narušit vnitřní politiku evropských států i USA.

Změny rozložení sil ve světě se snaží docílit také sbližováním s Čínou, Íránem nebo Severní Koreou.

Oficiální a nyní zřejmě neúplnou Koncepci zahraniční politiky Ruské federace Moskva zveřejnila na konci března loňského roku. Oproti dodatku není tak expresivní a pouze neurčitě pojednává o posílení postavení Ruska na mezinárodní scéně. Ač obviňuje západní mocnosti, především Spojené státy, z využití války k eskalaci „mnohaleté protiruské politiky“, výslovně se nepasuje do role nepřítele Západu.

Ruské ministerstvo uvedlo, že „existenci nebo neexistenci interních dokumentů ministerstva“ nekomentuje.

Rusko už cíle realizuje

Americký list pod podmínkou anonymity hovořil s předním ruským akademikem s vazbami na ruské diplomaty. Podle něj bylo například nedávné ruské veto v OSN v záležitosti sankcí proti KLDR a jejímu programu jaderných zbraní a balistických raket jasným signálem, že Moskva kroky popsané v tajném dokumentu už realizuje.

„Rusko může USA způsobit potíže v mnoha různých oblastech světa,“ citoval ho WP. Jako příklad jmenoval oblast Blízkého východu, severovýchodní Asii, africký kontinent nebo Latinskou Ameriku.

X X X

Izrael překročil velkou červenou linii, hájí velvyslanec Íránu v ČR masivní útok

Írán netouží po eskalaci, cílem masivního vzdušného útoku na Izrael bylo především odrazení Netanjahuovy vlády od dalších agresivních akcí, vysvětluje íránský velvyslanec v Česku. „Pokud by se odhodlal k dalšímu útoku, naše další operace by byla velmi rychlá a intenzivní,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Sejjed Madžid Ghafeleh Baši.

V reakci na sobotní íránský útok na Izrael si vás předvolal český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak setkání probíhalo a co tam padlo?
To jednání probíhalo v kontextu obav z eskalace na Blízkém východě. Podobná jednání jsou v rámci diplomacie něco normálního a je třeba zdůraznit, že stejně tak byl předvolán na íránské ministerstvo zahraničních věcí i český velvyslanec v Teheránu a další evropští diplomaté.

Hamás je teroristická organizace? To je interpretace, která existuje ve Spojených státech a Evropě. Ale země v našem regionu nemají takový postoj.

X X X

Babiš mluvil o obludné dohodě k migraci. Eurokomisařka podpořila českou vládu

EVROPA  I  SVĚT  ŘEŠIT  MIGRACI

POSÍLAT  LIDI  Z  EVROPY  DO  AFRIKY  NENÍ  ŘEŠENÍ

Kvůli migračnímu paktu Evropské unie se ve Sněmovně do vlády pustilo ANO. Předseda opozičního hnutí Andrej Babiš mluvil o migračním paktu Evropské unie jako o „obludné dohodě“. Označil ho za největší zradu v novodobých dějinách, které se podle něj dopustili premiér Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan. Nepřítomný premiér se proti Babišovi na dálku ohradil.

„Největší zrady naší země se naopak dopustil Andrej Babiš: ochotou obětovat naši bezpečnost, prosazováním zájmů Viktora Orbána místo zájmů ČR, zanedbáním odpovědného hospodaření a zadlužováním naší země a namísto toho starostí o dotace pro Agrofert, ignorováním energetické bezpečnosti a zachováním naší závislosti na Rusku a celkovým chaosem, který po něm zůstal,“ reagoval na Babiše na sociální síti X premiér Fiala.

Povinná solidarita, o níž mluví migrační pakt, není podle Babiše nic jiného než narůžovo přebarvené povinné kvóty.

Při jeho vystoupení držel za jeho zády ministr vnitra Vít Rakušan papír s velkým nápisem, že migrační pakt povinné kvóty neobsahuje.

„Neexistuje možnost stát přehlasovat a poručit, že někoho musí v rámci relokací přijmout. Tohle tam prostě není,“ prohlásil Rakušan.

Babiš slibuje nový tvrdý azylový zákon a vyhoštění nelegálních migrantů

Babiš také ve Sněmovně řekl, že v případě návratu do vlády připraví jeho hnutí nový tvrdý azylový zákon a že se zasadí o vyhoštění ilegálních migrantů do země původu nebo aspoň do třetích zemí.

„Jediné řešení ilegální migrace je mimo Evropu,“ řekl Babiš. „Lodě s migranty nesmí vůbec vyplout a migrační řízení musíme po vzoru Austrálie provádět mimo Evropu,“ uvedl předseda ANO.

 Eurokomisařka potvrdila právo chtít výjimku kvůli uprchlíkům před Putinovou válkou

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssona ve čtvrtek uvedla, že Česko bude moci žádat o výjimku z migračního paktu kvůli velkému množství uprchlíků z Ukrajiny před Putinovou válkou.„Dojednali jsme pakt bez povinných relokací, lidově se tomu říká kvóty,“ zdůraznil ve čtvrtek znovu ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.

Jeho slova potvrdila eurokomisařka Ylva Johansson. „Pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinnou relokaci, a to ani v případě krizi,“ uvedla na sociální síti X eurokomisařka.

„Země jako Česká republika, které již ukázaly solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, budou moci být osvobozeny od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ uvedla také eurokomisařka Ylva Johansson.

Bez ohledu na to řekl ve Sněmovně Babiš, že jde o pofiderní garanci, a migrační pakt označil dokonce za „megaprů*er“.

Když mluvil o tom, že budeme muset migranty přijímat, když se na tom většina v Evropské unii shodne, Rakušan za jeho zády nesouhlasně vrtěl hlavou.

O výjimku z paktu se bude každý rok žádat Ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že o výjimku z migračního paktu, pokud ji Česká republika bude chtít, bude muset každý rok žádat. „Evropský princip je takový, že rok co rok se o takovou výjimku musí žádat, no, to je přece zcela logické, protože za rok se absolutně může změnit to, v jakém stavu ta daná země je, za ten rok se opravdu může stát, že nebudeme mít na území 350 000 uprchlíků z Ukrajiny, a v té chvíli budeme hodnoceni podle jiných kritérií. Já říkám, že pokud tady ukrajinští migranti budou, pokud ta hrozná putinovská válka neskončí, tak v té chvíli na tu výjimku máme nárok. Ale to, že Česká republika jí nebude mít na věky věků, kdo tohle tvrdil? Tohle nikdo netvrdil,“ prohlásil Rakušan při interpelacích.

Nestabilita by znamenala konec Schengenu a kontroly na vnitřních hranicích, řekl Rakušan

„Migrace je zásadní problém dnešní doby a vyžaduje racionální řešení. Stávající stav je neuspokojivý,“ řekl ministr vnitra.

Pokud by se nepodařilo vyjednat žádné společné řešení, přináší to jen nestabilitu. „A co přináší ta nestabilita? Konec schengenského prostoru, kontroly na vnitřních hranicích,“ zdůraznil Rakušan.

„Dlouhodobě neřešená migrace povede k tomu, že Evropská unie jako taková se ocitne ve stavu faktického ohrožení,“ řekl ministr vnitra Rakušan.

Trvá na tom, že kdyby pakt platil už dnes, kdy je v České republice asi 350 tisíc uprchlíků před Putinovou válkou, země by podle paktu mohla požadovat výjimku podle dojednaných pravidel.

Výjimka pro státy nadměrně zatížené migrací v migračním paktu je, a to v článcích 9, odst. 3 xv, 11 a 61. Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí.

Jde o výjimku pro země přetížené migrací. „Já si přeju, aby ta výjimka netrvala věčně,“ řekl ministr vnitra ve Sněmovně.

Uprchlíci před Putinovou válkou mají v Česku dočasnou ochranu do konce března 2025. Pak se budou muset rozhodnout, zda se vrátí na Ukrajinu, nebo zda požádají o dlouhodobý pobyt.

„Ti lidé musí být finančně soběstační, nepobírat žádnou sociální dávku na území České republiky, musí dokázat bezdlužnost, prokázat bezúhonnost, musí prokázat, že jejich děti navštěvují školy, pokud děti mají, a za těchto podmínek my jim můžeme umožnit, pokud to parlament schválí, tady dlouhodobě zůstat,“ řekl iDNES.cz ministr vnitra Rakušan.

Uprchlíci s tímto dlouhodobým pobytem budou moci po pěti letech požádat o trvalý pobyt. Ministerstvo vnitra kvůli tomu chystá další novelu lex Ukrajina.

Podle ANO obsahuje migrační pakt skryté kvóty, odmítá ho i SPD

Migrační pakt schválili minulý týden europoslanci. Podle předsedy ANO Andreje Babiše pakt problém s migranty neřeší a obsahuje podle něj také skryté kvóty na uprchlíky.

„SPD jednoznačně odmítá Migrační pakt EU, který zavádí povinné kvóty na přijímání afrických a islámských imigrantů i do České republiky. Hnutí SPD nebude respektovat Migrační pakt EU. Nejen proto považuji za důležitou účast SPD v příští vládě. Podpora Migračního paktu je ze strany vládní pětikoalice další obrovský podraz na Českou republiku a na naše občany, kteří si tady z většiny imigranty nepřejí,“ uvedl pro iDNES.cz předseda SPD Tomio Okamura.

„Za lidovce musím odmítnout povinné kvóty, nyní se schovávající za povinnou solidaritu,“ řekl na tiskové konferenci lidovců poslanec Michael Kohajda.

Podstatou reformy migrační politiky Evropské unie je solidarita postavená na rozhodnutí členských států, jak chtějí k řešení problému migrace přispět.

Mají tři možnosti – přijmout uprchlíky na svém území, což ale není povinné. Další variantou je finanční pomoc státům zasaženým nelegální migrací. A konečně třetí možností je pomoc s ostrahou vnější hranice EU a s hraniční procedurou. Právě tuto možnost podle ministra vnitra a šéfa STAN Víta Rakušana Česko preferuje.

Vláda ale už dříve také argumentovala, že dokud jsou v Česku uprchlíci z Ukrajiny před Putinovou válkou pod dočasnou ochranou, Česká republika nic platit nemusí, když nebude migranty z jiných částí světa přijímat.

Kalousek vládu kvůli paktu napadl, teď se omlouvá kvůli nepřesné interpretaci

Ke kritikům špiček vlády kvůli migračnímu paktu EU se ve středu přidal zakladatel vládní strany TOP 09, exministr financí Miroslav Kalousek. O den později však svá slova mírnil.

„Našel jsem si čas a nastudoval jsem si ‚migrační pakt‘. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není. Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou,“ napsal Kalousek na sociální síti X.

„Tvrzení, že ČR má výjimku je jen nepřesná a zjednodušená interpretace, nikoliv lež. Za tento termín se omlouvám, byla to zjednodušená a nepřesná interpretace,“ uvedl ve čtvrtek na sociální síti X Kalousek.

 Upřesňující stanovisko autority v EK: Žádnou výjimku ČR nemá. Leč předpokládá se, že pokud o ní požádá, může jí být vyhověno.
Tvrzení, že “ČR má výjimku” je tedy jen nepřesná a zjednodušená interpretace, nikoliv lež. Za tento termín se omlouvám, byla to zjednodušená a nepřesná…

K hlasování o programu mimořádné schůze se poslanci nedostali. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 schůzi při vystoupení předsedy klubu SPD Radima Fialy přerušila na neurčito kvůli interpelacím na premiéra a na členy vlády.

X X X

PUTINŮV  OLIGARCHA  NOBELOVU  CENU

 Výsměch všem Ukrajincům. Kyjev zuří kvůli nominaci Putinova oligarchy na Nobelovu cenu míru

Ukrajina čelí brutálním útokům ruské armády. Jen v ukrajinském Černihivu si úder ruské rakety Iskander vyžádal nejméně 18 mrtvých a 77 zraněných. A mezitím Putinův oligarcha Ruben Vardanjan, který byl Kyjevem označen za „spolupachatele zločinů ruského režimu proti Ukrajině“, usiluje o získání Nobelovy ceny za mír. Výsměch všem Ukrajincům, říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor z kyjevské univerzity Maxim Jali.

Norský Nobelův výbor již sestavil definitivní seznam kandidátů na Nobelovu cenu za mír. O plaketu pro osobnost či organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“ bude usilovat 285 jmen.

 Ukrajince však rozlítila nominace osobnosti, spojované s ruskou agresí — oligarchy Rubena Vardanjana. O kandidatuře Vardanjana jako první informoval kremelský propagandistický zdroj Sputnik, což také o čemsi vypovídá.

Ruben Vardanjan

Ruben Vardanjan se narodil v roce 1968 v Arménii, která byla v té době součástí Sovětského vazu. V minulosti působil například jako šéf ruské Bezpečnostní rady, poradce Vladimira Putina nebo ministr tzv. Republiky Arcach — mezinárodně neuznaného státu na území Náhorního Karabachu. V září roku 2023 byl při pokusu o návrat do Arménie zatčen ázerbajdžánskými úřady a obviněn z několika zločinu, včetně financování terorismu. Nyní se nachází ve vazební věznici v Baku a hrozí mu až 14 let vězení. Předtím, než se vydal na politickou kariéru, živil se jako úspěšný podnikatel a filantrop. Prestižní magazín Forbes odhadl v roce 2021 jeho majetek na přibližně jednu miliardu dolarů.

„Nominace Vardanjana vypadá jako výsměch všem Ukrajincům a obětem ruské agrese. Alespoň tak se to jeví odsud z Kyjeva kvůli těsným vazbám Vardanjana na Putinův režim a kvůli jeho spoluúčasti na zločinech proti Ukrajině,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Maxim Jali, profesor mezinárodních vztahů kyjevské Národní letecké univerzity.

Ukrajinský politolog byl nominací Putinova oligarchy na Nobelovu cenu za mír překvapen. „Vypadá to naprosto surrealisticky. Na nejprestižnější cenu světa byl nominován de facto válečný zločinec. Přirozeně, v Kyjevě nejsou spokojeni s touto iniciativou,“ dodává.

Na otázku, koho by Ukrajina mohla nominovat na Nobelovu cenu za mír, má jednoznačnou odpověď. „Ukrajina nyní bojuje za svou nezávislost a existenci. Proto počet hrdinů, kteří by si zasloužili být nominováni, je velmi vysoký. Osobně si myslím, že Nobelova cena za mír by měla být především udělena dobrovolným záchranářům na frontě. Jako je třeba Tajra (ukrajinská medička Julija Pajevská, pozn. redakce), vojenská zdravotnice a válečná zajatkyně z Mariupolu, která strávila v ruském zajetí tři měsíce. To by bylo zcela důstojné. Ale seznam našich kandidátů je mimořádně dlouhý,“ podotýká Jali.

Vardanjan se dostal do povědomí jako pračka peněz pro Putinovy elity. Jeho investiční banka Troika Dialog měla paralelní strukturu, která umožňovala prokremelským prominentům prát špinavé peníze. Jak zjistila mezinárodní síť investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) mezi lety 2006 až 2013 přes Vardanjanovu pračku prošlo nejméně 4,6 miliardy dolarů. Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který letos v únoru zemřel ve vězení, obvinil Vardanjana z úplatku ve výši 50 milionů dolarů.

 Jak uvádí český nezávislý web Investigace.cz, sám Vardanjan připustil, že není žádný svatoušek. „V Rusku si můžete vybrat ze tří možností. Buď se stanete revolucionářem, nebo se odstěhujete, anebo se podřídíte systému. Tak jsem se podřídil,“ uvedl prokremelský oligarcha.

V roce 2019 dvaadvacet europoslanců vyzvalo Evropskou unii, aby proti Vardanjanovi zavedla sankce. O tři roky později Vardanjanovi hrozilo, že se společně s šéfkou propagandistické televize Russia Today (RT) Margaritou Simonjanovou dostane na americký sankční seznam.

V červnu 2023 byl na popud ukrajinské tajné služby Vardanjan zařazen do databáze Myrotvorec jakožto komplic ruské agrese proti Ukrajině.

„Jde o spolupachatele rusko-fašistických agresorů a teroristů. Je spolupachatelem zločinů ruského režimu proti Ukrajině a jejím občanům. Podléhá okamžitému zadržení a předání orgánům činným v trestním řízení Ukrajiny nebo zemí NATO,“ stojí na Myrotvorci.

Ukrajinská tajná služba SBU také obvinila Vardanjana z „financování ruské agrese v postsovětském prostoru“.  O dva měsíce později bývalý šéf Bezpečnostní rady arménské enklávy v Náhorním Karabachu Samvel Babayan prohlásil v arménské veřejnoprávní televizi, že mezi lety 2022 až 2023 Vardanjan působil na jižním Kavkazu jako ruský agent.

O těsných kontaktech s Vardanjana s Kremlem psala i západní média. List The Washington Times ho označil za „jednoho z nejbohatších lidí Ruska, který má blízko k Putinovi.“ „Neexistují žádné pochyby o tom, že Vardanjan je člověk Kremlu, na což poukazuje i ukrajinská vláda, která na něho uvalila sankce,“ uvádí Politico. Novináři časopisu Forbes zase tvrdí, že „Vardanjan využívá požehnání Moskvy.“

 Rumunské vydání amerického týdeníku Newsweek poukazuje ještě na jednu záležitost. „Zatímco EU a USA usilují o mír na Kavkaze a snaží se o dosažení mírového urovnání mezi Arménií a Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu, ruský miliardář Ruben Vardanjan, který zastupuje zájmy Kremlu, vyzval lidi, aby se chopili zbraní a šli bojovat.“ A podle názoru ukrajinského webu Ukranews je „Ruben Vardanjan pákou Kremlu v Přikaspickém regionu.“

Skandální jsou i zjištění deníku The Washington Times o vazbách Vardanjana na íránský režim. Zejména, na pozadí hrozeb Íránu vůči USA, Británii, Francii a Německu kvůli jejich podpoře Izraeli po íránském útoku, ke kterému došlo 13. dubna.

Je proto pozoruhodné, že Nobelův výbor, který schválil Vardanjanovu kandidaturu, ještě nedávno zastával zcela opačný postoj. Jako symbol podpory Kyjevu odmítl v roce 2022 pozvat na udílení ceny ruského a běloruského velvyslance. V loňském roce na slavnostním předání Nobelovy ceny za mír sice velvyslanci Ruska, Běloruska a Íránu byli zprvu pozváni, po rozsáhlé kritice však byla pozvání stažena.

„Nominace na Nobelovu cenu za mír člověka, který je úzce spjat se dvěma diktátorskými režimy provádějícími agresivní militaristickou politiku, Moskvou a Teheránem, vypadá nejen nehorázně, ale dokonce jako výsměch. Jeho nominace odporuje pozici Nobelova výboru, který loni udělil cenu i Ukrajincům, kteří shromažďují důkazy o ruských válečných zločinech,“ podotýká ukrajinský politolog Jali.

„Kremelští propagandisté chtějí využít mezinárodní váhy Nobelova výboru a očistit v očích Západu Vardanjana. Pokud by získal jednu z nejprestižnějších světových cen, pak pod svatozáří ‚mírotvůrce’ by ho Moskva v budoucnu znovu využila ve svých intrikách proti Ukrajině a na jižním Kavkazu. Vždyť ještě začátkem loňského roku Kreml Vardanjana považoval za zcela možného kandidáta na arménského premiéra v případě svržení prozápadního Nikola Pašinjana. Otevřeně o tom hovořil bývalý ministr a bývalý náměstek ministra obrany Arménie. A kvůli útokům na šéfa arménské vlády se Vardanjan dostal na černou listinu arménské státní televize,“ uzavírá ukrajinský profesor.

 X X X

 Za zájezd jen čtvrtinu předem, navrhuje EU. Cestovky s tím mají problém

Předem zaplaťte jen 25 procent a doplatek až čtyři týdny před odjezdem na dovolenou. Takový návrh prosazuje Evropská komise, aby posílila práva klientů cestovních kanceláří. Dobrý úmysl má však jednu podstatnou vadu. Funguje u velkých cestovních kanceláří, které mají kapitál na pronajmutí celého letadla.

Na hospodaření cestovek vozících menší počty klientů na pravidelných linkách nebo na kanceláře zaměřené na poznávací zájezdy může mít likvidační dopad.

„Tato směrnice s největší pravděpodobností pramení z představy, že cestovní ruch jsou jenom charterové linky na dovolenou. Největší problém vidíme v tom, že když u leteckých společností uděláme rezervaci, tak nám dají 24 hodin na to, abychom letenku vystavili a plně ji zaplatili,“ říká viceprezident Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

X X X

Trump vyzval Evropu, aby „sebou hodila“. Přežití Ukrajiny je důležité i pro USA, řekl

Přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy, uvedl ve čtvrtek bývalý americký prezident a republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump. V příspěvku na exprezidentově sociální síti Truth Social je podle agentury Reuters znatelný určitý posun v jeho dosavadním postoji, a to za situace, kdy má o víkendu americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o miliardovém balíčku pomoci Ukrajině.

Trump přijetí balíku dosud otevřeně nepodpořil a ve většině svých předchozích příspěvků na Truth Social naopak kritizoval evropské spojence, kteří podle něj Kyjevu neposkytují dostatek prostředků. V podobné linii se nesla i část jeho dnešního příspěvku.

 „Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ napsal Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ uvedl exprezident.

 Příspěvek se zdá být jedním z prvních uznání Trumpa, že přežití Ukrajiny, která se od února 2022 brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, je v bezpečnostním zájmu Spojených států, píše Reuters.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson dříve uvedl, že komora bude o balíčku pomoci Ukrajině hlasovat již v sobotu, a to navzdory ostrým námitkám vyhraněného křídla jeho strany. Balík počítá s přibližně 61 miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Kyjevu a partnerům v regionu. Schválení, které prosazuje administrativa amerického prezidenta Joea Bidena, dosud bránily americké vnitropolitické spory. Návrh už prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů ho však zatím blokovalo.

Trump bude v listopadu usilovat o znovuzvolení v prezidentských volbách. V případě, že v klání proti demokratickému kandidátovi Bidenovi uspěje, se Evropa obává změny americké politiky vůči Ukrajině, jejíž obrana proti ruským vojskům závisí na západní pomoci.

X X X

MINISTR  BLAŽEK   KRITIZOVAL  EVROPSKÉ  ŽALOBCE

Blažek zkritizoval evropské žalobce v ČR kvůli únikům do médií, pošle stížnost

 Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ostře zkritizoval evropské žalobce působící v ČR. Podle něj opakovaně tolerují zveřejňování policejních materiálů z případů, které dozorují, v médiích. Na síti X uvedl, že pošle stížnost evropské centrále (EPPO). Připojil odkaz na dnešní text serveru Seznam Zprávy, který přinesl informace z policejních odposlechů v kauze korupce v krajských nemocnicích.

„Tzv. evropští prokurátoři nepůsobí v ČR proto, aby opakovaně tolerovali nezákonné zveřejňování policejních materiálů z jimi dozorovaných případů – vždy stejnou redakcí. Nemám jinou možnost než poslat stížnost na evropskou centrálu, nejsou totiž v české jurisdikci,“ napsal Blažek.

„Ale pokud nedojde k nápravě, bude legitimní zabývat se otázkou, zda jejich práci nezvládne lépe naše soustava státního zastupitelství, jejíž předností je i to, že je pod zákonnou veřejnou kontrolou,“ doplnil. Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka dodal, že dnešní článek není jediným případem a že avizovaná stížnost se zpracovává.

Tisková mluvčí EPPO Tine Hollevoetová napsala, že úřad na stížnost zareaguje, až ji jeho lucemburská centrála obdrží. Do té doby záležitost komentovat nebude.

Podle šéfredaktora serveru Seznam Zprávy Jiřího Kubíka není zcela zřejmá souvislost mezi Blažkovým tweetem a článkem, který k němu přiložil. „Ve zmíněném článku totiž z žádných nezákonně zveřejněných policejních materiálů nečerpáme,“ reagoval Kubík. Kauza, v níž policie stíhá deset lidí, se týká úplatků kolem zakázek v krajských nemocnicích na severu Čech a v Jihlavě. Seznam Zprávy se v aktuálním článku odvolávají na zdroje, které jsou obeznámené s výslechem jednoho ze svědků. Zmiňují policejní videozáznam ze skrytých kamer, na kterém je údajně vidět, jak si obvinění rozdělují úplatky. Server připojil také krátký přepis jednoho rozhovoru z policejních odposlechů.

Blažek Seznam Zprávy kritizuje opakovaně. Server v minulosti mimo jiné mapoval kauzy kolem ministrova náměstka Antonína Stanislava (ODS), který následně rezignoval.

Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřuje od června 2021 ve 22 zúčastněných členských státech trestné činy poškozující finanční zájmy Evropské unie. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž jej nedávno označil za svým způsobem nejpokročilejší formu spolupráce členských států EU v trestních věcech. Centrála EPPO sídlí v Lucemburku, na vnitrostátní úrovni působí evropští pověření žalobci – v Česku tedy čeští státní zástupci, kteří se specializují na případy zneužívání unijních prostředků a odpovídají za vedení vyšetřování a trestního stíhání. Postupují při tom zcela nezávisle na vnitrostátních orgánech, ceskajustice.cz

X X X

 Ing. Jiří Paroubek: Pohřební řeči k Ukrajině

Dnes jsem si pustil, tak jako každé ráno při cvičení, ČT24 a vyslechl jsem, mj. vysvětlení známého rusožroutského komentátora Dvořáka, proč vlastně těch několik settisíc nábojů do děl a houfnic na Ukrajině, které z české iniciativy budou dodány v červnu, už může být úplně k ničemu.

Prostě proto, že Rusové do té doby porazí ukrajinskou armádu. Ukrajinská armáda je zřejmě ve fatální situaci, což připouštěl i Dvořák, ale chtělo by se dodat, že nejen proto, že jí chybí dělostřelecké granáty a další vojenský materiál, ale ztrácí pochopitelně i odhodlání. Nemá ani dostatek mužů, kteří by čelili intenzivním ruským útokům. Zkrátka ukrajinská armáda je na ručník do ringu. To sice Dvořák přímo neřekl, ale z jeho slov to implicitně vyplynulo. A má to i určitou logiku, že tomu tak je, neboť ukrajinská armáda nemá ani dostatek vyškolených vojenských odborníků, např. k obsluze tanků, děl či raketometů, ztrácí akceschopnost a tím i bojovou schopnost.

Je to až dojemné, že Dvořák, který patřil k těm největším rusobijcům, kteří před rokem či dvěma hovořili o vítězství Ukrajiny jako o hotové věci, dnes začal připravovat českou veřejnost, tedy tu část veřejnosti, která věřila vládním a unijním bludům o vítězství nad Ruskem, na nevyhnutelné. Tím je uzavření mírové smlouvy mezi Ukrajinou a Ruskem, která bude vycházet ze statu quo na bojištích. Tzn. že Rusové si podrží území, která svou vojenskou invazí získali. Dodejme, že jsou to především území obydlena etnickými Rusy na jihu a východě Ukrajiny a také na Krymu.

Bohužel, politické elity Spojených států a Západu obecně (včetně současné české vlády) podcenily realitu, která se v ekonomice světa v posledních 10 – 20 letech vytvořila. Světová banka nedávno vydala tabulku – přehled, ve které seřadila státy podle HDP dle parity kupní síly.

Podle tohoto srovnání, do kterého se nepromítají zkreslené směnné kurzy jednotlivých měn, je Čína s náskokem nejsilnější ekonomikou světa před Spojenými státy a za Spojenými státy s velkým odstupem následuje na třetí pozici Indie.

Na čtvrté pozici je Japonsko, mimochodem s HDP dle parity kupní síly 5,7 bilionu dolarů a na páté pozici následuje Rusko s 5,33 biliony dolarů v těsném závěsu s Německem s 5,31 biliony dolarů.

Jinak řečeno, Japonsko, Rusko a Německo jsou, pokud jde o HDP podle parity kupní síly, prakticky srovnatelné.

Velká Británie a Francie jsou podle tohoto ekonomického ukazatele na 9. a 10. Za Indonésií a Brazílií. Prostě časy, kdy Západ ekonomicky válcoval zbytek světa, jsou pryč, mimochodem, Česko je na 45. pozici a Ukrajina na 50. pozici.

Když jsem četl projev Vladimira Putina před ruským parlamentem v lednu, trochu jsem pochyboval o číslech, která nyní zveřejnila Světová banka, o nichž on tehdy mluvil. Nechtěl jsem uvést na českých „trh informací“ dezinformace, abych nebyl označen, jak je nyní v kraji dobrým zvykem, za ruského dezinformátora. Ale Světovou banku jistě nebude nikdo zpochybňovat a nikdo ji nebude označovat za nástroj Putinovy propagandy. Je to prostě fakt. Stratégové Západu a Zejda stratégové NATO naprosto zcela podcenili hospodářský potenciál Ruska, které se pod sankcemi nejen nezhroutilo, ale zdá se, že svůj hospodářský systém ještě posílilo. Je vidět velká schopnost regenerace ruské ekonomiky, podobně jako tomu bylo poté, co po záboru Krymu došlo k uplatnění sankcí vůči Rusku na dovoz zemědělských produktů do této země. Rusové zintenzivnili zemědělskou výrobu a dnes jsou schopni každoročně vyvážet ohromných 50 – 60 milionů tun pšenice. Tedy, zhruba totéž množství pšenice, které někdejší Sovětský svaz každoročně dovážel z USA a Kanady.

Předpovědi z doby před dvěma lety, že se Rusko ekonomicky brzy zhroutí a bude tam zaveden přídělový systém a že se lidé vzbouří proti diktatuře „cara“ Putina, zůstaly nenaplněným přáním.

Je otázka, zda je možné porazit zemi, která má vlastně všechny potřebné suroviny a je de facto autarkní. Rusko má jak energetické suroviny, tak zemědělské produkty i průmyslové kovy a z řady komodit, které Rusko má, Evropa i USA něco z toho postrádají. Rusko ale projevilo také schopnost nepropadnout se do politické izolace, a to díky partnerství s Čínou a díky pozitivní neutralitě ze strany Indie a ostatních zemí BRICS (dnes můžeme napsat zemí BRICS+). Dnes ruské hospodářství roste rychleji nežli hospodářství USA a nežli je průměr růstu zemí EU.

Moderní technologie, kterými se často šermovalo, že Rusko bude postrádat, vesměs dodává Rusku Čína. A spotřební zboží prakticky z celého světa přichází do Ruska sankce nesankce prostřednictvím Turecka a Kazachstánu.

Prostě, to je širší rámec dobrodužné akce na Ukrajině. Přitom stačilo nabídnout před ruskou invazí na Ukrajinu Putinovi záruky, že Ukrajina nebude usilovat o členství v NATO (členství Ukrajiny v EU je Putinovi šumafuk). Dnes je Ukrajina na cimpr campr. Představy o tom, že Rusku budou zabaveny zásoby deviz umístěné v západních bankách, jsou chimérou, neboť by vyvolaly protiakci Rusů, která by znamenala zabavení veškerého majetku západních firem, které opustily Rusko. A tak by došlo k nacionalizaci ruského hospodářství měrou, která se nepovedla snad ani Leninovi se Stalinem.

Teď je potřeba vyjít ze slepé uličky. Je také potřeba říct českým lidem pravdu a přestat je balamutit tak, jak se to dva roky dálo v českých mainstreamových médiích. A hledat cestu k míru, v situaci, kdy se ještě nezhroutila ukrajinská fronta. Až se zhroutí, budou ústupky, které Ukrajina a Západ budou muset Rusku udělat mnohem bolestivější nežli nyní.

V každém případě je potřeba uvažovat realisticky. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Google propustil 28 zaměstnanců, kteří stávkovali kvůli smlouvě s Izraelem

Společnost Google propustila 28 zaměstnanců, kteří protestovali proti smlouvě, kterou firma uzavřela s izraelskou vládou. Google uzavřel spolu s Amazonem společnou smlouvu v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (28,4 miliardy Kč) nazvanou Projekt Nimbus, která izraelské vládě a armádě poskytuje infrastrukturu pro cloudové služby a umělou inteligenci (AI).

Ve čtvrtek o tom informoval zpravodajský server BBC.

Zaměstnanci sdružení v protestní skupině No Tech For Apartheid (Žádné technologie apartheidu) uspořádali ve dvou kalifornských pobočkách firmy stávku vsedě. Protestující podle Googlu narušovali chod kanceláří a „fyzicky bránili ostatním zaměstnancům v práci a bránili jim v přístupu do kanceláře“.

Společnost dodala, že Projekt Nimbus „není zaměřen na vysoce citlivé, utajované nebo vojenské pracovní úlohy důležité pro zbrojní nebo zpravodajské služby“. Propouštěním vyvrcholilo dlouhodobé napětí mezi společností a těmi zaměstnanci, kteří se staví proti dodávkám technologií izraelské vládě.

Po zahájení války v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku se konaly pochody s transparenty s nápisem „Už žádná genocida pro zisk“. Při posledních protestech zaměstnanci vnikli do kanceláří a odmítli je opustit, což společnost Google přimělo k přivolání pořádkových sil. Firma ve svém prohlášení označila toto chování za „zcela nepřijatelné“.

Izraelské ofenziva v Pásmu Gazy reaguje na teroristický útok palestinského hnutí Hamás v jižním Izraeli ze 7. října, při němž zemřelo kolem 1200 lidí a 253 dalších bylo odvlečeno jako rukojmí. Podle údajů palestinského ministerstva zdravotnictví bylo od začátku izraelské vojenské operace v Hamásem kontrolované Gaze zabito více než 33 900 lidí.

X X X

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov.

Směnný kurz české koruny je v posledních letech velmi dynamický a mění se v závislosti na několika nejdůležitějších faktorech: úrokový diferenciál, ekonomická síla, politická stabilita, tržní sentiment a mezinárodní obchod. Obchodníci a investoři tyto faktory pečlivě sledují, aby mohli předvídat pohyby měn a činit informovaná rozhodnutí. Zatímco v posledním roce byl vývoj české koruny vůči euru a americkému dolaru poměrně podobný (tj. česká koruna výrazně oslabovala) v posledním měsíci americký dolar výrazně zpevnil, kdežto euro oslabilo proti koruně. Co stojí za touto divergencí?

USD/CZK

Česká koruna (CZK) vzhledem k americkému dolaru (USD) za poslední rok oslabila asi o 11 %, a to především vlivem rostoucího úrokového diferenciálu, který věští i rozdílný vývoj v ekonomice. Ekonomika Spojených států se drží pevně na nohách i přes vysoké úrokové sazby především díky četným fiskálním stimulům a různým likviditním programům. HDP Spojených států tak meziročně ve 3. kvartále 2023 rostlo tempem 4,9 % a ve 4. kvartále 2023 tempem 3,4 %. Česká ekonomika ve stejných obdobích klesala o 0,8 %, resp. rostla o 0,4 %. Nejenomže se v Evropě méně stimulovalo fiskální politikou než v USA, ČR je navíc nejvíce průmyslovou zemí v EU a její ekonomika je tak nejvíce citlivá na zvýšenou úrokovou sazbu. To působí 2 jevy: ekonomická obnova je zde nejpomalejší takřka ze všech evropských zemí, ale až se úrokové sazby dostanou na výrazně nižší úroveň s časovým zpožděním dojde k odrazu české ekonomické aktivity výše a tím se uzavře onen propastný rozdíl.

Silná ekonomika USA nepouští úrokové sazby níže a trh se pomalu adaptuje na scénář, kdy letos americký Fed nemusí snížit úrokovou sazbu ani jednou. Oproti tomu ČNB už se snižováním začala a očekává se, že s tím bude i nadále pokračovat. Pro velké a spekulativní hráče na trhu tak již nedává smysl držet své prostředky v českých bankách a českých státních dluhopisech. Jejich atraktivita vůči těm americkým výrazně klesá a dochází k přesouvání kapitálu ve prospěch USD. Další vývoj bude výrazně záviset na výnosech amerických státních dluhopisů a na inflačních očekáváních. V současné době inflační očekávání v USA rostou a ženou výnosy výše. Tento vývoj může ještě pokračovat, protože americký Fed ztrácí důvěru a trh přestává věřit, že se tam podaří inflaci letos zkrotit na 2 % hranici. Ve druhé polovině roku se tento vývoj však může zmírnit, nebo i otočit. To i s ohledem na jednání ČNB, které nespěchá s rychlejším snižováním sazeb, protože slabší koruna je proinflačním rizikem. Očekáváme tedy oslabující kurz v dalších měsících a ve 2. polovině roku by mohl kurz polevit a koruna posílit v závislosti na inflaci a monetární politice.

EUR/CZK

Česká koruna oslabila vůči euru v posledních 12 měsících asi o 7,3 % z velmi podobných důvodů, jako bylo uvedeno výše v případě USD/CZK. Ekonomická obnova evropských států je svižnější než tuzemská a úrokové sazby se zatím nesnižují. Ovšem co je jiné je vývoj v posledních 30 dnech, kdy koruna oslabila vůči americkému dolaru o 2,6 % ale vůči euru pouze o 0,35 % a v posledních dnech dokonce posilovala. Inflace v eurozóně je menším problémem než v USA v důsledku slabšího ekonomického růstu, a proto se neočekává, že Evropská centrální banka (ECB) bude muset být stejně přísná, jako americký Fed. Je tak mnohem pravděpodobnější, že úrokové sazby ECB začnou klesat dříve než v USA.

Úrokový diferenciál se tak může ve 2. polovině roku začít zvětšovat ve prospěch české koruny. Tímto směrem uvažuje i oficiální prognóza ČNB. Lze tedy do jisté míry předpokládat, že se tento vývoj zachová v následujících měsících a CZK bude lehce posilovat vůči EUR. Pozor by si měli investoři ale dát na potenciální export americké inflace do evropských států. Navíc ropa od počátku roku výrazně zdražila (+20 %) a to je výrazně proinflační a může se to se zpožděním projevit v evropských inflačních údajích. To by mohlo zbrzdit trajektorií snižování úrokových sazeb ECB a koruna by tak při obnově inflačních tlaků v eurozóně mohla znovu lehce oslabit.  Ing. Štěpán Křeček, MBA, Hlavní ekonom

X X X

Úřednickým činem roku 2023 se staly Císařské lázně, ocenění převzala vedoucí odboru řízení projektů

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlásilo výsledky 1. ročníku projektu Úřednický čin roku 2023. V Zrcadlové kapli v Klementinu převzala ocenění vedoucí odboru řízení projektů Krajského úřadu Karlovarského kraje Květa Hryszová, která měla spolu se svým týmem na starosti projekt Revitalizace Císařských lázní v Karlových Varech. A právě tato zdařilá revitalizace, jež v červnu minulého roku opět otevřela návštěvníkům brány památky v samém srdci Karlových Varů, zaujala také porotu.

„Císařské lázně jsou národní kulturní památkou a perlou Karlových Varů i celého kraje. O jejich jedinečnosti svědčí neutuchající zájem veřejnosti o prohlídky a akce, které se v prostorech Císařských lázní konají. Za touto nádherou je však třeba vidět obrovské množství práce, které koordinoval a řídil náš odbor řízení projektů. Jednalo se o velmi náročnou rekonstrukci, která vyžadovala specifické, precizní a odborné práce. Jsem velmi pyšný, že se nám společnými silami podařilo vdechnout Císařským lázním život. Ocenění paní Květy Hryszové je zcela oprávněné a já jí i všem členům týmu ještě jednou gratuluji,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Úřednický čin roku oceňuje výjimečné skutky lidí, kteří pracují pro český stát a samosprávy. Sbírá úspěšné příklady projektů, jež zlepšily práci úřadů či přímo kvalitu života v Česku. Oslavuje ty, kdo dokáží i navzdory překážkám a nesnázím prosadit ve veřejném sektoru nové myšlenky, týmovou spolupráci a lepší veřejné služby pro všechny.

„Musím zcela otevřeně přiznat, že nebylo vůbec jednoduché vybrat a nominovat jen některé z projektů, které mají jednotlivé odbory krajského úřadu na starosti. Nicméně revitalizace Císařských lázní byla svým rozměrem skutečně obrovským projektem, kterým jsme na úřadě žili několik let a velmi se těšili na finální podobu, jež nám při slavnostním otevření vyrazila dech. Jsem vděčná za to, že Ministerstvo vnitra tímto způsobem upozorňuje na skvělé činy lidí pracujících pro stát a samosprávy. K vybraným projektům a aktivitám tak přiřazuje konkrétní osoby, které po většinu času stojí za velkými skutky zcela anonymně. Gratuluji oceněné kolegyni Květě Hryszové a jejímu týmu,  Císařské lázně se i díky jejich práci a nasazení po  mnoha letech  vrátily na výsluní, kam rozhodně patří,“ doplnila ředitelka Krajského úřadu Karlovarského kraje

V porotě zasedli nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč, vedoucí oddělené sociálních inovací na Ministerstvu práce a sociálních věcí Markéta Pěchoučková, ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Jan Louška, spoluzakladatelka Česko.Digital a platformy Byro Eva Pavlíková, kosmický inženýr a popularizátor vědy Jan Lukačevič, pedagog a výzkumník katedry veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Witz, náměstek ministra vnitra Lukáš Hendrych, podnikatel, investor a technologický nadšenec, zakladatel společnosti Etnetera Martin Holečko a ředitel sekce pro veřejnou správu Ministerstva vnitra Jiří Koubek.

Do prvního ročníku projektu bylo nominováno celkem 130 mimořádných počinů v šesti kategoriích. Do finále jich bylo vybráno 20. Projekt Revitalizace Císařských lázní Karlovy Vary byl oceněn v rámci kategorie Skvělá spolupráce, a to právě za mimořádnou spolupráci mezi celou řadou institucí a profesí, které se na přípravě a průběhu revitalizace podílely. Bc. Jitka Čmoková