Mnozí odborníci i obyčejní lidé už poznali, že Nerudová nespasí občany a firmy ČR, protože na to nemá schopnosti, což se poznalo i na Mendelově univerzitě v Brně, kde je za velké nedostatky a nepořádek stíhána.

Lidem nepomohla ani ve chvíli, kdy si stěžovali na neseriózního děkana Jankovského z Mendelovy univerzity v Brně, který jako soudní znalec v Praze vůbec neviděl staré, vysoké, děravé nebezpečné stromy, které mají svázané větve lany, aby neupadly a nezabily na 50 lidí v domě. Soudkyni OS Praha 5 Hněvkovské a MS v Praze však drze oznámil, že je vše v naprostém pořádku.

Nerudová stížnost na Jankovského neřešila. A tak by to bylo i kdyby seděla na Hradě v Praze. Lidem by nepomohla. ČR z velké krize nevyvede. Nic neudělala řadu let ani pro důchodovou reformu.

Po Slovákovi dr. Husákovi je nejschopnějším odborníkem, politikem na prezidenta ing. Babiš, který už má mnoho poznatku z podnikání v ČR i v cizině a občany i podniky  určitě nezklame, jako to dělají politici Itálie, Francie, Maďarska, Berusconi, Sarkory, Macron, Orbán a mnozí další. Babiš to dokázal i v době, kdy byl prezidentem USA Trump.

X X X

PŘESTAT  VRAŽDIT  LIDI  NA  UKRAJINĚ,  O  UKRAJINCE  POSTARAT  NĚMECKO,  USA,   ANGLIE  A  CELÝ  ZÁPAD  S  FIALOU

LIDÉ  A  FIRMY  ČR  VÁLKOU   TRPÍ,  POŠKOZENY

Přes polovinu Čechů už nesouhlasí s vládní pomocí Ukrajině, zjistil průzkum

Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá, stejně jako souhlas s vládní pomocí pro napadenou zemi, ukázal průzkum. O konflikt se nyní zajímá necelých 60 procent lidí, což je o čtvrtinu méně než na jaře. Polovina Čechů pak nesouhlasí s kroky vlády na pomoc Ukrajině. Největší odpor mají lidé k poskytování vojenského vybavení.

Nejvíce se lidé v Česku o dění na Ukrajině zajímali právě letos na jaře po začátku ruské invaze, skoro 80 procent populace. V současnosti je to už jen 57 procent, ukázal nejnovější průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle výzkumníků je snižování zájmu ale očekávatelné.

S kroky vlády Petra Fialy nyní podle průzkumu souhlasí 42 procent lidí, naopak více než polovina (52 procent) lidí s nimi nesouhlasí. Ve srovnání s výsledky z jara se proti krokům vlády staví o 17 procent lidí více.

„Ve vyšší míře kroky vlády podporují muži, dotázaní z Čech, voliči vládních stran, ti, kdo vládě důvěřují, a ti, kdo se politicky řadí jednoznačně na pravici. Nesouhlas s kroky vlády se ve zvýšené míře objevoval mezi Moravany, rozhodnými nevoliči, těmi, kdo vládě nedůvěřují, a těmi, kdo se politicky řadí jednoznačně na levici,“ uvedli výzkumníci.

Názory veřejnosti k pomoci Ukrajině

Téměř tři čtvrtiny lidí považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě. Co se týčká kroků, které by mohly zastavit konflikt na Ukrajině, tak 7 z 10 Čechů je pro vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko. Jen mírně nadpoloviční většina schvaluje finanční podporu Ukrajiny a necelá polovina respondentů pak souhlasí se snahou o politickou a ekonomickou izolaci Ruska. Poskytování vojenského vybavení Ukrajině podporuje nyní jen 43 procent dotázaných.

V porovnání s výsledky jarního šetření se podpora u všech kroků snížila. Třeba poskytnutí vojenského vybavení Ukrajině v březnu podporovalo 54 procent lidí a pro finanční pomoc napadené zemi se jich tehdy vyjádřilo 73 procent. Diplomatický tlak na Rusko v březnu doporučovalo vyvíjet 85 procent lidí.

Čtvrtina Čechů je proti přijímání Ukrajinců

Mezi Čechy také rostě počet lidí, kteří se staví proti přijímání ukrajinských uprchlíků. Proti se staví už čtvrtina Čechů, dvojnásobek počtu v březnu. Zhruba tři pětiny respondentů jsou pro dočasné přijetí běženců, s jejich trvalým usazením v Česku souhlasí jen desetina občanů. Zatímco na jaře se o situaci ukrajinských uprchlíků zajímaly dvě třetiny občanů, nyní to není ani polovina.

„Proti jakémukoli přijímání uprchlíků z Ukrajiny se ve zvýšené míře vyslovovali dotázaní z Moravy, lidé se středním vzděláním nebo vyučení bez maturity, ti, kdo životní úroveň vlastní domácnosti hodnotí jako špatnou, případně jako ani dobrou, ani špatnou, nezajímající se vůbec o politiku. Pro jsou častěji absolventi vysokých škol nebo středních škol s maturitou, dotázaní z Čech,“ uvedli autoři průzkumu.

Průzkumu, který se uskutečnil od začátku září do začátku listopadu, se zúčastnilo 821 lidí, kteří odpovídají reprezentativnímu vzorku obyvatel ČR starších 15 let.

X X X

FIALA   REZIGNOVAT,  SNÍŽIT  POČET  MINISTRŮ,  ÚŘEDNÍKŮ

Pospíšil: Pokud si stát neutáhne opasky, nemá právo chtít po občanech, aby se omezili

Stát musí jít občanům příkladem a začít šetřit. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS se na tom shodli europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) a místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher. Podle Pospíšila nemá stát morální právo chtít po občanech, aby se omezili, pokud si sám neutáhne opasek. Alarmující je prý také neustálé zvyšování počtu státních zaměstnanců.

Ministerstvo financí v tuto chvíli řeší návrhy Národní ekonomické rady vlády (NERV), které by měly státu pomoci ušetřit. „Pokud chceme stabilizovat veřejné finance a nemít stamiliardové schodky, je nutné, aby vláda od příštího roku ušetřila desítky miliard korun ročně,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).

Vláda s návrhy NERV plánuje ušetřit 70 miliard, to je ale podle Pospíšila velmi ambiciózní. „I 50 miliard by byl radikální zásek do veřejných rozpočtů. Platí ale čím dříve, tím lépe, neodkládal bych to na další roky a zvláště ne na druhou polovinu volebního období. Protože čím více se budou blížit volby do Poslanecké sněmovny, tím menší bude ochota vlády dělat nepopulární kroky,“ řekl Pospíšil.

Místopředseda poslaneckého klubu hnutí ANO Patrik Nacher ale míní, že je potřeba, aby snižování schodku státního rozpočtu bylo pozvolné. „Jsem zastáncem postupné cesty, a zejména toho, aby politici šli příkladem,“ řekl Nacher a dodal, že když to lidé uvidí, nastane automatické šetření.

„Lidé v přímém přenosu vidí, že se na centrální úrovni nešetří. Státních zaměstnanců na ministerstvech bude od příštího roku o stovku víc, přibývá politických náměstků a různých poradců. V globálu to nepředstavuje velkou částku, ale jde o symbol,“ zdůraznil Nacher a dodal, že když pak ti samí politici vyzývají občany, aby šetřili, jejich ochota k tomu se snižuje. „Musíme jít příkladem, od toho se to odvíjí,“ dodal.

S tím souhlasil i Pospíšil. „Výdaje na státní zaměstnance rostou. Je alarmující, že za deset let narostl počet státních zaměstnanců asi o 80 tisíc. Bohužel o osm tisíc se zvýšil i za naší vlády. Jde většinou o učitele a policisty, takže o potřebné profese, ale když máme stamiliardové schodky, musí se ve státní kase škrtat. Pokud si stát neutáhne opasky, nemá morální právo chtít po občanech, aby se omezili například v předčasných odchodech do důchodu nebo v jiných výhodách,“ sdělil Pospíšil.

X X X

Údaje o razii unikly minulý týden, říká německá poslankyně. Detaily měla i média

Německá poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o středeční razii proti násilném převratu, který plánovali krajně pravicoví extrémisté, věděla už týden před jejím uskutečněním. Podle poslankyně měla tyto informace i některá německá média.

 „Sama jsem o tom věděla od poloviny minulého týdne,“ řekla Rennerová v rozhovoru se zpravodajskou televizí n-tv. Poznamenala, že některá média měla informace o zátahu i s dvoutýdenním předstihem. „Známá byla jména obviněných, jejich adresy a plánovaný čas zátahu,“ řekla.

Plány razií sice nejvyšší státní zastupitelství označilo jako tajné, ale zároveň o nich byla informována řada lidí, což Rennerová považuje za nezodpovědné. „Neměly se o tom dozvědět žádné nepovolané třetí osoby, aby nebylo ohroženo vyšetřování. Utajení je ale složité, pokud jsou cílové osoby a časy předem známé. Existovalo tak riziko, že se měsíce plánovaná akce se nezdaří,“ uvedla.

Thomas Haldenwang, který vede Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), což je německá civilní kontrarozvědka, řekl, že extremisté byli sledováni od jara a že se zátahem se vyčkávalo na získání dostatku důkazů. „Německé bezpečnostní úřady měly ale situaci po celou dobu pod kontrolou,“ dodal.

Německá média nyní ale poukazují na to, že extremisté mohli být varováni. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová tvrdí, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie, takže žádné informace neunikly. Podle Rennerové se teprve ukáže, zda radikálové razii nečekali a zda kvůli tomu nějaké klíčové důkazy nezničili.

„Informace se předem rozšířily tak, že to působí jako nějaké PR akce,“ řekla a dodala, že boj proti terorismu musí být prováděn citlivě a nesmí se stát estrádou.

AfD je nebezpečná strana, tvrdí politici

Na rozhovor Rennerové upozornil naTwitteru i poslanec protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, který je českého původu. Jednou ze zadržených byla i soudkyně a někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD Birgit Malsacková-Winkemannová. Bystroň také napsal, že razie byla největším zneužitím moci v dějinách spolkové republiky a masivním zastrašováním celé opozice.

Řada německých politiků po zátahu hovořila o tom, že AfD je pro německou demokracii nebezpečná. To uvedli mimo jiné spolušéfka Zelených Ricarda Langová nebo durynský sociálnědemokratický ministr vnitra Georg Maier.

Strana, která měla kvůli svým postojům řadu problémů s úřady a také tajnými službami, se tak dostává pod tlak. Vedení AfD sice vyšetřování plně podpořilo a radikální názory spiklenců odmítlo, přesto se uvnitř strany podle deníku Neue Zürcher Zeitung hovoří o politicky motivovaných raziích.

Po zátazích, které se odehrály nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii, bylo obviněno 54 lidí. Skupina, kterou vyšetřovatelé označují jako teroristické uskupení, se hlásila k hnutí Říšští občané, které neuznává legitimitu současné spolkové republiky.

X X X

Zeitenwende. Německé slovo roku odkazuje ke krizi, oblíbil si ho i Scholz

Německá jazyková společnost (GfdS) vybrala slovo roku 2022. Stal se jím výraz Zeitenwende, který označuje změnu epochy. Ve svých projevech ho často využíval i německý kancléř Olaf Scholz. Další slova, která lingvisté vybrali, se také týkají války na Ukrajině a energetické krize. Mládežnickým slovem roku se stal výraz Smash, který odkazuje k rozbitým vztahům mladé generace.

„24. únor 2022 je zlomovým okamžikem v dějinách našeho kontinentu. Invazí na Ukrajinu ruský prezident Putin chladnokrevně rozpoutal agresivní válku,“ prohlásil po začátku ruské invaze na Ukrajinu německý kancléř.

Jazykovědci poznamenávají, že Zeitenwende není vůbec novým slovem, neboť se používá mimo jiné se začátkem našeho letopočtu nebo s přelomem historických epoch.

Nyní se stalo aktuální kvůli válce na Ukrajině. Kancléř Scholz opakovaně hovoří o tom, že ruská útočná válka znamená dějinný přelom v historii Evropy.

S ruskou invazí a jejími následky souvisejí i další výrazy, které GfdS vybrala. Na druhém místě je spojení válka za svobodu (Krieg um Frieden), který se podle jazykovědců může zdát absurdním.

Na třetím, respektive čtvrtém místě skončily výrazy brzda na cenu plynu (Gaspreisbremse) a inflační bolest či trápení (Inflationsschmerz).

Jazyková společnost, která slova vybírala, podotkla také, že výběr slova souvisí s aktuální situací země. Německá hospodářská a ekonomická politika nyní čelí krizi a bude se muset přeorientovat a vypořádat s řadou změn. V potaz při výběru slova brali odborníci také vztahy s dalšími mezinárodními partnery, jako je například Čína.

Pojem bod zvratu souvisí i se změnou emočního stavu lidí. Ti často projevují obavy z jaderné války v Evropě nebo dokonce z třetí světové války.

Mládežnické slovo roku se týká vztahů

Smash se stalo mládežnickým slovem 2022. Výraz získal 43 % hlasů a existuje nejen jako podstatné jméno, ale používá se také jako sloveso, přičemž má mnoho významů. Jako sloveso Smash znamená toto slovo převzaté z angličtiny něco jako dát se s někým dohromady, začít si s někým něco nebo mít s někým sex.

Toto slovo se používá především jako sloveso (rozbít). Ale člověk, který se vám líbí, může být „rozbitý“, stejně jako vzájemné milování.

Termín pochází ze hry pro chytré telefony Smash or Pass, ve které se uživatelům zobrazí významná osobnost a mohou ohodnotit její atraktivitu přejetím prstem po displeji doprava nebo doleva. Smash má v anglickém hovorovém jazyce kromě vlastního překladu rozbít také význam mít sex. Pass naopak znamená obejít se bez.

S výrazným odstupem následovalo na druhém místě s 33 procenty Bodenlos (bezedný), což je synonymum pro mizerný nebo špatný. Na třetím místě se s 24 procenty umístilo slovo Macher (realizátor), tedy člověk, který bez váhání něco realizuje.

Jak píše deník Bild, nesmyslným slovem roku naopak společnost vyhlásila anglický výraz „pushback“, kterým se označuje odmítání uprchlíků na hranicích.

Slovo roku Výrazy, které obzvláště definují život. Každý rok krátce před koncem roku vybírá porota složená z lingvistů deset slov roku z několika tisíc podkladů z různých médií a příspěvků od nezúčastněných lidí a sestavuje žebříček. Vybírají termíny, které podle jejich názoru měly v daném roce zvláštní jazykový dopad na politický, hospodářský a společenský život v Německu. Podle Německé jazykové společnosti není rozhodujícím faktorem pro umístění na seznamu „Slov roku“ frekvence, ale význam a popularita.

X X X

Spekulace o nástupci Rychetského: Baxa varuje kolegy před bažením po moci

 Ústavní soudce, který by s půlročním předstihem přijal nominaci na obsazené místo předsedy, by se zpronevěřil své roli strážce ústavnosti, domnívá se bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Reagoval tak na spekulace některých médií, že se prezident Miloš Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem Ústavního soudu (ÚS) Josefa Fialu. V čele soudu přitom do srpna stojí Pavel Rychetský.

Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář označil ve vyjádření pro Frekvenci 1 informace o možném jmenování nového předsedy Ústavního soudu za spekulace. „Jsou to spekulace. Z oficialit nás čeká ještě jmenování členů bankovní rady ČNB a vím, že pan prezident ještě přemýšlí o nominaci na jedno uvolněné místo na post ústavního soudce,“ řekl kancléř.

Baxa dnes ČTK potvrdil, že spekulaci slyšel zprostředkovaně z několika zdrojů. Oficiálně se k věci dosud nevyjádřil ani prezident, ani soudce Fiala, jenž s médii nekomunikuje. „Touží-li někdo po vysoké ústavní funkci tak silně, že je ochoten podílet se na zprznění Ústavy a přijmout s půlročním předstihem nominaci na obsazené místo, ukazuje nejen chtivost, ctibažnost a nestoudnost, ale hlavně selhání v roli, v níž se nachází, totiž být strážcem Ústavy,“ napsal na twitteru Baxa, jenž je nyní řadovým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS).

Josef Baxa přitom sám dlouhou dobu, ať již jako náměstek ministrů spravedlnosti či předseda Nejvyššího správního soudu (NSS), měl mimořádný vliv na obsazování funkcí v justici. Z pozice úspěšného předsedy NSS byl jednu dobu považován za přirozeného Rychetského nástupce v čele ÚS a s prezidentem Zemanem neměl zpočátku problém. Dokonce se mluví o dohodě mezi Rychetským, Baxou a Zemanem, že během druhého předsednického mandátu Rychetský předčasně skončí a uvolní místo právě Baxovi.

Zlom nastal po jmenování Pavla Šámala předsedou Nejvyššího soudu (NS). Baxa, který sám dostal opakovaně nabídku stát se předsedou NS, se aktivně spolupodílel na dobrovolném odchodu tehdejší předsedkyně NS Ivy Brožové a výběru Šámala. Do té doby výhradní vliv „justiční trojky“ (Pavel Rychetský, Josef Baxa, Pavel Zeman) na Zemana ohledně personálních věcí justice začal slábnout. Stojí také za připomenutí, že proti vůli Baxy prezident jmenoval předsedou NSS Karla Šimku. Baxa spolu s někdejší ministryní spravedlnosti a poradkyní prezidenta Marií Benešovou prosazovali Filipa Dienstbiera, erudovaného a odborně zdatného soudce NSS, prostého ovšem jakýchkoliv politických kontaktů.

Politici se podle Baxova vyjádření pro ČTK vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. „Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky,“ řekl ČTK Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu „vždycky musí být dva“.

Podle informací České justice však úvaha o možném jmenování Rychetského nástupce doposud naráží právě na nepříliš vstřícnou reakci samotného Josefa Fialy. A myšlence nejsou nakloněni ani další lidé z justičního prostředí blízcí Hradu.

Funkční období prezidenta je pětileté, ústavní soudce jmenuje na deset let. V praxi tak nemůže nastat situace, kdy tentýž prezident dvakrát rozhoduje o tomtéž ústavním soudci. Pokud se neobjeví mimořádné okolnosti, soudce jej vždy ve funkci „přežije“, a to i když je prezident zvolen opakovaně. Podle Baxy je to důležité kvůli tomu, že se soudci nemusí cítit prezidentovi zavázaní a nějak mu při rozhodování vycházet vstříc. Zeman už jednou do čela soudu jmenoval Rychetského, a to v srpnu 2013, brzy po svém nástupu na Hrad. Kdyby před svým odchodem z funkce, například s odloženou platností od srpna 2023, jmenoval předsedou Josefa Fialu, využil by svou klíčovou personální pravomoc dvakrát. Fiala by pak mohl zůstat v čele soudu do prosince 2025, kdy mu vyprší soudcovský mandát, teprve pak by nového předsedu vybíral příští prezident vzešlý z lednových voleb. Podle odborníků na ústavní právo by případné Zemanovo rozhodnutí bylo problematické a zpochybnitelné.

Stále však není jasné, zda jde o spekulaci, anebo reálný plán. ÚS dění oficiálně nekomentuje. „Otázka jmenování předsedů vrcholných soudů spadá do pravomoci prezidenta, proto Ústavnímu soudu nepřísluší se k jeho postupu vyjadřovat či ho jakkoliv komentovat,“ uvedla mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Některé reakce ale naznačují, že jde přinejmenším o reálnou možnost. „Z jednoho důvodu jsem přeci rád, že vyšel najevo prezidentův záměr před skončením mandátu jmenovat ‚do zásoby‘ nového předsedu ÚS.

Dodá to debatám prezidentských kandidátů význam a věcný obsah. Jinak na tom nic pěkného nevidím,“ napsal na twitteru ústavní soudce David Uhlíř. Prezident Zeman ani jeho kancelář se dosud k věci nevyjádřili. V neděli odpoledne bude mít prezident rozhovor s Radiožurnálem, přenášen bude živě z Lán. O jmenování nového předsedy Ústavního soudu nemá žádné informace ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), Hrad to s ním podle mluvčího ministerstva Vladimíra Řepky nekonzultoval.

Je třeba také připomenout, že prezident republiky pouze navrhuje kandidáty na ústavní soudce, jeho návrhy schvaluje Senát. Ať již tedy bude po lednových volbách prezidentem kdokoliv, bude muset hledat takové osobnosti, kteří naleznou podporu u aktuální senátní většiny. Do procesu výběru a jmenování ústavních soudců tedy politici legitimně zasahují, čemuž pak odpovídá i debata o jednotlivých kandidátech. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Radě OSN pro lidská práva bude poprvé předsedat Čech. Bálek nastoupí v lednu

Radu OSN pro lidská práva povede od ledna poprvé v historii Čech. Stálého představitele ČR v Organizaci spojených národů v Ženevě Václava Bálka zvolila 47členná rada. Česká republika v radě v květnu nahradila Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli invazi na Ukrajinu. Moskva následně radu opustila.

„Jde o další diplomatický úspěch Česka a potvrzení našeho dobrého jména v oblasti podpory a ochrany lidských práv ve světě. Zvolení pana velvyslance Bálka je vyústěním dlouhodobého zájmu Česka o lidská práva, našeho aktivního angažmá v Radě pro lidská práva i důrazu, které na ochranu a podporu lidských práv klade současná vláda,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský.

Jedná se o jednu z nejprestižnějších a nejviditelnějších rolí pro členské státy v OSN. Cílem Rady je posilování a podpora lidských práv a základních svobod po celém světě. Skládá se ze 47 členů, členských států OSN volených na funkční období 3 let.

„Z funkce předsedy se budu snažit o to, aby Rada plnila svoji preventivní roli, tedy aby prostřednictvím dialogu a spolupráce předcházela porušování lidských práv. Budeme klást důraz na to, aby Rada fungovala efektivně a aby se jejího fungování mohli zúčastnit všichni relevantní aktéři, včetně zástupců malých zemí a občanské společnosti,“ řekl po zvolení Václav Bálek.

Předsedu volí členové rady ze svých řad vždy na období jednoho roku, Bálek vystřídá Argentince Federica Villegase. O tom, že Česko usiluje o pozici předsedy rady, informovala česká diplomacie už na konci června.

X X X

Rumunsko povolá velvyslance z Vídně kvůli Schengenu, Van de Bellen veta lituje

Rumunsko povolává svého velvyslance v Rakousku ke konzultacím. Bukurešť tak protestuje proti čtvrtečnímu rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen veta vlády lituje. Šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg označil rumunskou reakci za přehnanou.

Rakousko na čtvrtečním zasedání ministrů vnitra členských zemí Evropské unie odmítlo podpořit vstup Rumunska do Schengenu. Rozhodnutí zdůvodnilo tím, že přes Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči pašují migranty do EU a do Rakouska.

Vídeň také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Spolu s Rumunskem musí na vstup dál čekat také Bulharsko, obě země přitom podle Evropské komise splňují potřebné podmínky už více než deset let.

„Vzhledem k postoji Rakouska hlasovat proti přistoupení Rumunska do schengenskému prostoru byl povolán ke konzultacím mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rumunska v Rakouské republice Emil Hurezeanu,“ uvedla v prohlášení rumunská diplomacie. Snížení úrovně diplomatických vztahů je podle ministerstva „politickým gestem, které zdůrazňuje rozhodný nesouhlas s jednáním Rakouska“.

Povolání velvyslance ke konzultacím je v diplomacii vnímáno jako významný symbolický krok, který ukazuje na problém ve vzájemných vztazích. Rakouská agentura APA v této souvislosti píše o „drastickém“ opatření, délku jehož trvání Bukurešť blíže neupřesnila.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca už ve čtvrtek řekl, že „neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí“. Rumunsko bude podle něj nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat.

Ministr energetiky Razvan Nicolescu podle agentury Agerpres uvedl, že Rakousko by mělo za nepřijetí do Schengenu vyplácet Rumunsku odškodnění ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) měsíčně. Míru rozladění z rakouského veta ilustrují v Rumunsku také výzvy k bojkotu rakouských firem, od nápojů Redbull, přes banku Raiffeisen po energetickou společnost OMV.

Za „přehnanou“ považuje rumunskou reakci rakouský ministr zahraničí Schallenberg, který zároveň nevidí důvod, proč by měl spor přerůst v „roztržku“.

Přislíbil však, že v této věci bude usilovat o dialog s Bukureští. Ve svém oficiálním prohlášení ministerstvo zahraničí oznámilo, že rakouský postoj není v žádném případě namířen proti Rumunsku, nýbrž sleduje „společné úsilí o evropskou bezpečnost“. Rozhodnutí není definitivní, jeho cílem je pokračovat v dialogu s Rumunskem a Bulharskem „s jasným časovým rámcem“, dodalo rakouské ministerstvo podle APA.

X X X

Hudba v zákulisí prodejen zdarma. Zemanův podpis ruší část autorských poplatků

Živnostníci zanedlouho nebudou muset hradit autorské poplatky v případě, že budou mít například v zázemí prodejny puštěnou z rádia hudbu jako zvukovou kulisu. Změnu přinese novela autorského zákona, kterou prezident Miloš Zeman podepsal navzdory výhradám správců autorských práv. Výtky k novele mají i producenti v audiovizi. O prezidentově podpisu informoval Hrad.

Autorským poplatkům nebude podléhat reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví, která by byla nahodilá, nevýdělečné povahy a nezávislá na přání příjemce. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) se to bude vztahovat například na případy, kdy si provozovatel hudbu pustí pro svou potřebu ve vedlejší místnosti, než ve které bude obsluhovat zákazníky, i když by zvuk byl slyšet v obou místnostech.

Proti úpravě mají výhrady zástupci Ochranného svazu autorského (OSA) a Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), podle níž přijatá úprava přesahuje rámec výjimek povolených právem EU. Sporná je podle OSA podmínka nevýdělečnosti, která má sloužit pouze ke stanovení nižší ceny za práva autorů.

Nutnost platit autorské poplatky se nebude vztahovat na karikatury a satirická díla a „pastiše“, tedy napodobeniny uměleckých děl na internetu. Provozovatelé internetových úložišť budou muset podle novely blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Právě tato změna má zabránit automatickému blokování karikatur. Nebudou mít povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.

Podle vyjádření Asociace producentů v audiovizi (APA) není v ČR problémem overblocking, tedy preventivní blokování ze strany automatických filtrů, ale vysoká míra pirátství. „Ten, kdo bude nejvíce poškozen tímto ustanovením, jsou uživatelé, a to tím, když budou zakázány služby jako YouTube, k čemuž může v budoucnu tato legislativní změna vést,“ uvedla již dříve APA.

Novela také rozšiřuje okruh živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému. Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.

Novela vychází ze směrnic EU a má zajistit kromě ochrany autorských práv na internetu také spravedlivou odměnu pro autory. Zároveň by měla usnadnit využívání obsahu chráněného autorskými právy ve výzkumu či vzdělávání a při zpřístupňování digitalizovaného kulturního dědictví. Účinnosti nabude patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

X X X

ČR neporušila právo ženy, když jí nepovolila oplodnění spermatem zesnulého manžela

 Žena, která zahájila spolu s manželem proces umělého oplodnění před jeho smrtí, se stížností u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) neuspěla. Podle zákona proces po smrti muže skončil. Stát nepřekročil prostor pro úvahu a neporušil právo, když odmítl umožnit posmrtně oplodnit ženu zmrazenými spermiemi zesnulého manžela. ČR chrání svobodnou vůli muže, právo dítěte na rodiče a pro umělé oplodnění žádá existenci páru, uvedl ESLP.

Stěžovatelka Hana Pejřilová narozená v roce 1983 žije v Bernaticích. Případ se týká zamítnutí její žádosti o použití zmrazených spermií jejího zesnulého manžela v procesu asistované reprorodukce, který spolu s manželem zahájili před jeho smrtí. Žádost zamítly soudy v České republice, neboť zákon umožňuje asistovanou reprodukci pouze mezi žijícími osobami, uvedl k tomu už dříve Evropský soud pro lidská práva.

Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva byla podána 12. března 2019 a v listopadu 2019 byla projednána s českou vládou. S odvoláním na článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života) stěžovatelka tvrdí, že stát by měla respektovat její volbu otce pro své dítě, stejně jako přání jejího zesnulého manžela splodit s ní dítě a měl by jí umožnit pokračovat v proceduře s použitím jeho zmrazeného spermatu.

Stěžovatelka a její manžel se vzali v roce 2012. Nepodařilo se jim počít dítě přirozenou cestou. Manžel ženy byl vážně nemocen. Proto se obrátili na Centrum pro asistovanou reprodukci. V roce 2014 nechal manžel své spermie kryokonzervovat za účelem léčby a podepsal souhlas, že před každým rozmrazením pro pomocnou reprodukci bude vyžadován další souhlas a že spermie po jeho smrti nebudou dále skladovány. V roce 2015 muž zemřel.

Soudy: Léčba neplodnosti je pouze pro páry

Dne 7. září 2015 stěžovatelka požádala o oplodnění vajíček spermatem zesnulého manžela. Centrum odmítlo s tím, že takový postup je v rozporu se zákonem, a navrhlo zahájit soudní řízení, aby mohlo dojít k eventuální dohodě. „Na jednání dne 4. dubna 2016 obě strany vyjádřily svou připravenost dosáhnout dohody. Tentýž den Okresní soud Plzeň-město takový smír neschválil, neboť by byl v rozporu s § 6 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen „zákon o SHS“), který vyžadoval souhlas s léčbou nikoli starší než šest měsíců,“ shrnuje fakta případu Evropský soud pro lidská práva.

Rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Plzni s tím, že zákon umožňuje léčbu neplodnosti jen partnerům, nikoli jedné ženě bez partnera. „Cílem tohoto ustanovení bylo umožnit dětem počatým asistovanou reprodukcí alespoň počáteční šanci vyrůstat s oběma rodiči. Soud byl toho názoru, že ačkoli zesnulý manžel stěžovatelky o léčbu požádal a dal s ní původní souhlas, jeho pozdější přání nelze předjímat a nahradit soudním rozhodnutím; navíc jeho předchozí souhlas nelze považovat za ,dříve vyslovené přání´ ve smyslu příslušného zákona, který by byl pro Centrum závazný,“ rekapituluje ESLP.

Nejvyšší soud: Právo na rodinu vyžaduje existenci rodiny

Dovolání zamítl i Nejvyšší soud ČR s tím, že právo na respektování rodiny vyžaduje existenci rodiny. Nejvyšší soud rovněž odkázal na legislativu některých členských zemí Rady Evropy, z nichž některé posmrtně oplodnění povolují, jiné nikoli. Nejvyšší soud také zopakoval, že v nejlepším zájmu dítěte je narodit se do úplné rodiny a mít oba rodiče. Ze souhlasu uděleného Centru nebylo podle NS jasné, zda si muž přál stát se otcem po své smrti.

V roce 2018 zamítl stížnost Ústavní soud. ÚS poukázal na fakt, že v této věci neexistuje evropský koncensus. „Ústavní soud dále konstatoval, že právní úprava asistované reprodukce vychází z morálních, kulturních, náboženských a etických hodnot společnosti, a proto bylo především na zákonodárci, aby stanovil pravidla pro takové zacházení,“ shrnuje Evropský soud pro lidská práva.

Píšou to na internetu: Internet fandí stěžovatelce

Stěžovatelka Hana Pejřilová ve stížnosti před Evropským soudem pro lidská práva tvrdila, že rozhodnutí o početí dítěte bylo soukromým rozhodnutím páru, který se chtěl stát rodiči a nemělo by být přezkoumáváno žádným soudem. Podle ní byla rozhodnutí vnitrostátních soudů formalistická a závěr, zda by si její manžel přál přistoupit k oplodnění či nikoli, neměl vycházet ze znění formuláře souhlasu, ale z jiných důkazů, jako jsou výpovědi jeho rodičů, kteří opakovaně souhlasili pokračování v léčbě.

Podle ženy není současná právní úprava předvídatelná, neexistuje žádný důvod pro omezení platnosti souhlasu na šest měsíců. Opakované souhlasy manžela ve skutečnosti prokazují společné přání mít biologické dítě.

„Stěžovatelka rovněž není přesvědčena, že právní úprava sleduje jako cíl ochranu mravnosti, neboť nemůže zabránit situacím, kdy se asistovaná reprodukce de facto týká pouze ženy, pokud tato žena byla schopna zajistit souhlas jakéhokoli muže vydávajícího se za jejího partnera. Poukázala také na to, že v anketě reagující na online článek popisující její případ se více než 88 % z 3 590 čtenářů domnívalo, že jí mělo být umožněno přistoupit k asistované reprodukci,“ uvádí Soud argumentaci Hany Pejřilové, podle které prostor pro úvahu státu není nekonečný.

Stát chrání morálku, práva muže i dítěte

Vláda nezpochybnila, že jde o zásah do soukromého života stěžovatelky. „Pokud jde o šestiměsíční platnost souhlasu páru, soudy měly za to, že zákonodárce se snažil chránit nejen svobodnou vůli muže, který souhlasil s umělým oplodněním, ale také právo nenarozeného dítěte znát své rodiče. Zvláštní a mimořádná povaha umělého oplodnění a jeho významný dlouhodobý dopad na životy dotčených osob podle vlády odůvodňovaly zpřísnění příslušné lhůty, než jsou stanoveny pro jiné lékařské zákroky,“ cituje Soud stanovisko vlády ČR ke stížnosti.

Dále vláda ve svém stanovisku před Soudem tvrdila, že zásah sleduje dva legitimní cíle. „Zaprvé, pokud jde o ochranu práv a svobod druhých, zákon se snaží chránit práva a svobody nenarozeného dítěte tím, že mu dává možnost, alespoň v okamžiku početí, narodit se do úplné rodiny. Zákon dále chrání i muže, který souhlasil s asistovanou reprodukcí, neboť to, že souhlas dává za života, automaticky neznamená, že takový souhlas platí po jeho smrti,“ uvedla ve svém stanovisku česká vláda.

Internet není celek a dříve vyslovené přání neexistuje

Zadruhé, zásah podle české vlády sledoval jako cíl ochranu morálky vzhledem k tomu, že asistovaná reprodukce je mimořádně složitá a choulostivá záležitost. politická volba zákonodárce odrážela především morální, kulturní, náboženské a etické hodnoty společnosti. V této souvislosti je vláda přesvědčena, že průzkum v internetovém diskusním fóru, na který se stěžovatelka odvolávala, nelze v žádném případě považovat za spolehlivý zdroj informací o názorech společnosti jako celku.

Vláda rovněž poukázala na to, že pochybnosti ohledně přání manžela stěžovatelky mohly být objasněny vhodnými nástroji, které nabízí právní úprava, jako je dříve vyslovené přání, notářský zápis, odkaz v jeho závěti a podobně. Takový důkaz však stěžovatelka nepředložila.

Zákon o SHS byl navíc přijat za účelem ochrany pacientů a jejich práv a dodržení mezinárodních závazků České republiky v oblasti lidských práv

Stát má upravit rozdíl mezi pohlavním stykem a technickým početím

Evropský soud pro lidská práva v úvodu svého rozhodování připomněl, že právo na početí dítěte a na využívání asistované reprodukce za tímto účelem je chráněno článkem 8. „Skutečnost, že je nyní technicky možné uchovávat lidská embrya ve zmrazeném stavu, vede k zásadnímu rozdílu mezi IVF a oplodněním prostřednictvím pohlavního styku, a to v možnosti ponechat časový interval, který může být značný, mezi vytvořením embrya a jeho implantací do dělohy. Soud se domnívá, že je legitimní – a skutečně žádoucí –, aby stát vytvořil právní systém, který tuto možnost prodlení zohledňuje,“ uvedl ESLP s tím, že úkolem Soudu není nahrazovat vnitrostátní politiku při určení nejvhodnější legislativy.

Soud se dále opřel o srovnávací studii z roku 1998 ve třiceti devíti státech, včetně třiceti pěti státech Rady Evropy, o lékařsky asistovaném rozmnožování a ochraně lidského embrya. V šestnácti členských zemích včetně ČR je použití embrya po manželově smrti zakázáno. Některé země tyto otázky vůbec neupravují, Španělsko a Velká Británie povolují oplodnění spermiemi mrtvého s jeho předchozím souhlasem.

Použití genetického materiálu mrtvého je etický problém

ESLP rovněž potvrdil, že vznesené otázky jsou morálně a eticky citlivé povahy a zahrnují kromě individuálních zájmů i řadu širších, veřejných zájmů. Vzhledem k tomu, že se týkají udělení souhlasu s použitím genetického materiálu a použití spermatu zemřelého muže, pokud neexistuje jasný evropský konsensus, v projednávaném případě musí být žalovanému státu poskytnut široký prostor pro uvážení.

„V projednávané věci bude Soud k případu přistupovat jako k zásahu do práva stěžovatelky využívat techniky asistované reprodukce vyplývající z působení § 6 odst. 1 a § 8 odst. 2 zákona o SHS, neboť jí v tom fakticky bránila aplikace toho zákona, jehož se neúspěšně domáhala napadnout u českých soudů,“ stojí doslova v rozsudku ESLP.

Rozhodnutí českého zákonodárce o přijetí takových ustanovení a jejich výklad vnitrostátními soudy však podle názoru Soudu ukazují na záměr respektovat lidskou důstojnost a svobodnou vůli, jakož i snahu zajistit spravedlivou rovnováhu mezi stranami zapojenými do asistované reprodukce, aby každá osoba darující gamety za účelem takové léčby předem věděla, že její genetický materiál nelze použít bez jejího trvalého souhlasu. S ohledem na uvedené je Soud uspokojen s tím, že namítané opatření sledovalo legitimní cíl, a to ochranu morálky a práv a svobod druhých.

Právo není absolutní a nežádá povolit oplodnění post mortem

Dále ESLP rozhodoval, zda je české opatření „nezbytné v demokratické společnosti“. „Ústřední otázkou z hlediska článku 8 Úmluvy však není, zda zákonodárce mohl přijmout jiné řešení, které by pravděpodobně dosáhlo spravedlivější rovnováhy, ale zda nastavením rovnováhy v bodě, ve kterém tak učinil, český zákonodárce překročil prostor pro uvážení, který mu tento článek poskytuje. Při rozhodování o této otázce Soud přikládá význam skutečnosti, že neexistuje dostatečně ustálený evropský konsensus, zda vdova může nechat oplodnit vajíčka zmrazeným spermatem svého zesnulého manžela,“ uvedl doslova Evropský soud pro lidská práva.

Soud opakuje, že projednávaná věc se týká pouze odmítnutí umožnit ženě, jejíž partner si nechal odebrat sperma podle přání páru otěhotnět pomocí umělého oplodnění, použít spermie po smrti muže.

V této souvislosti Soud podotkl, že umělé oplodnění pomocí zmrazeného spermatu, poskytnutého buď partnerem ženy, nebo anonymním dárcem, je podle českého práva povoleno pouze pro páry a inter vivos. Stát chrání svobodnou vůli muže, když vyžaduje souhlas a právo nenarozeného dítěte znát rodiče. Proto zákon vyžaduje existenci páru a jeho souhlas před každým pokusem.

Přestože ani nenarozené dítě, ani zesnulá osoba nejsou nositeli práv podle Úmluvy jako tací, Soud považuje takové úvahy za relevantní a nevidí důvod ke zpochybňování této legislativní volby. Práva podle článku 8 nejsou absolutní, a proto nevyžadují, aby smluvní státy povolily umělé oplodnění post mortem.

Stát nezakazuje vycestovat za oplodněním do zahraničí

Závěrem Soud podotkl, že české právo nezakazuje ženě vycestovat do zahraničí za účelem umělého oplodnění, ačkoli převoz spermatu podléhá regulaci. Podle Evropského soudu pro lidská práva byla česká vnitrostátní pravidla jasná a daná a stěžovatelka o nich věděla a vnitrostátní soudy žalobu stěžovatelky pečlivě přezkoumaly.

Soud neshledává, že by legitimnímu právu stěžovatelky na respektování rozhodnutí mít dítě geneticky příbuzné s jejím zesnulým manželem měla být přikládána větší váha než legitimním obecným zájmům chráněným napadenou legislativou. Tím spíše, že České republice musí být v tomto ohledu poskytnut široký prostor pro úvahu, který nepřekročila, uzavřel případ Evropský soud pro lidská práva. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Měli jsme na ruskou agresi reagovat rychleji, připustila exkancléřka Merkelová o anexi Krymu

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. Stavbu plynovodního projektu Nord Stream 2 ani zpětně nepovažuje za chybu, informovala agentura DPA.

Rusko letos v únoru zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, válka si od té doby vyžádala desetitisíce životů. Ve světle těchto událostí Merkelová spolu s dalšími lídry zemí Evropské unie čelí kritice, že v období po anexi Krymu v roce 2014 měli s Kremlem jednat s větší důrazností.

Kritici Merkelové vytýkají také to, že dopustila přílišnou závislost své země na ruských surovinách.

Merkelová v rozhovoru připustila, že po anexi Krymu neudělala dost pro to, aby Německo dodrželo závazek vůči NATO vynakládat na svou obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu.

„Německo i přes zvýšení nedosáhlo dvouprocentního cíle,“ řekla Merkelová. „A ani já jsem kvůli tomu každý den nepronášela plamenné řeči,“ dodala.

Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu.

Zákaz projektu by podle Merkelové „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“. Závislost na ruském plynu navíc podle ní nebyla způsobena pouze společným plynovodem s Ruskem, ale i nižšími dodávkami plynu z Norska, Británie a Nizozemska.

X X X

Advokáti, kteří hájili běloruské opoziční aktivisty Cichanouského a Kalesnika přišli o licenci

Dva běloruští advokáti, kteří obhajovali známé opoziční tváře včetně Maryji Kalesnikavové nebo Sjarheje Cichanouského, přišli o licenci, uvedl nezávislý běloruský portál Zerkalo. Advokáti nemohou pokračovat v činnosti nebo navštěvovat uvězněné opoziční aktivisty.

 Advokáta Uladzimira Pylčanku, který hájil Kalesnikavovou, vyloučila rada minského kolegia advokátů, sdělil na sociálních sítích opoziční politik Viktar Babaryka. Pylčanka tak podle něj nebude moci za Kalesnikavovou docházet, píše Zerkalo.

Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová v dopise žádá propuštění manželky běloruského aktivistyKalesnikavová v prezidentských volbách v roce 2020 podporovala hlavní opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Nyní si odpykává 11letý trest odnětí svobody. V minulých dnech prodělala operaci a byla na ARO.

O možnost vykonávat advokátní činnost přišel také Viktar Mackevyč, obhájce známého blogera a manžela Cichanouské Sjarheje Cichanouského. Ten byl v minulém roce odsouzen k 18 letům vězení.

„Viktar je profesionál, který hájil politické vězně. Děkuji mu za nasazení, se kterým po celou dobu dělal svoji práci, i za péči, kterou poskytl mému muži i dalším svým klientům,“ okomentovala Cichanouská skutečnost, že Mackevyč přišel o licenci.

„Pokud je člověk v Bělorusku, je opravdu důležité, aby měl pomoc advokáta,“ zdůraznila opoziční politička, která je nyní v zahraničním exilu.

X X X

Hlavní cenou na oslavu Neposkvrněného početí byla ve Španělsku prostitutka

Španělská armáda vyšetřuje loterii, kterou zřejmě uspořádali její vojáci a jejíž hlavní cenou byly služby prostitutky. Cílem akce mělo být vybrat peníze na večírek k svátku Neposkvrněného početí Panny Marie, které si katolíci připomínají 8. prosince. Ministryně obrany Margarita Roblesová vyzvala pořadatele losování, aby odešli z armády.

Podle informací katalánského deníku Ara loterii uspořádali na konci listopadu na sociální síti WhatsApp dva poddůstojníci, kteří slouží u barcelonské posádky Bruc. Hlavní cenou měl být původně vánoční koš, organizátoři ji pak změnili na „společnici“.

S nabídkou lístků v ceně 25 eur (600 korun) oslovili zhruba 70 vojáků. Proti ní se podle tisku ozvalo jen několik jedinců. Výnos z loterie měl sloužit k financování večírku k svátku Neposkvrněného početí Panny Marie.

Španělská armáda požádala státní zástupce a vyšetřovatele, aby incident prošetřili. Podle armádního mluvčího ale neexistují „formální důkazy, že se popsané činy staly“. Dodal také, že komunikace se uskutečnila mimo oficiální komunikační kanály armády.

Ministryně obrany Margarita Roblesová v pátek vyzvala organizátory slosování, aby odešli z armády, napsala agentura Europa Press. „Je to nepřijatelné z jakéhokoliv úhlu pohledu,“ dodala ministryně, podle které v ozbrojených silách panuje nulová tolerance k sexuálnímu zneužívání.

S tím nesouhlasí barcelonská starostka Ada Colauová, podle které vojáci potřebují „hlubokou proměnu na úrovni výchovy“, aby se podobné problémy neopakovaly.

Socialistická strana, která je hlavní vládní silou ve Španělsku, prosazuje tvrdý postup vůči prostituci a prosazuje její zrušení skrze pokuty a tresty pro lidi, kteří využívají služeb prostitutek.

X X X

Nová vlna dětského viru? Němečtí lékaři mluví o katastrofě, experti popsali příznaky

Podle epidemiologa Petra Smejkala je vyšší šíření respiračních onemocnění, zejména takzvaného RS viru, v aktuálním období zcela normální. Řekl to v pátek ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS. Nemocnice se prý sice mohou i přes dostatek lůžek potýkat s problémy kvůli chybějícímu personálu, situace z covidových let by se ale opakovat neměla. Virus podle biochemika Zdeňka Hostomského ohrožuje zejména předčasně narozené děti. Odborníci také popsali, jaké jsou příznaky RS viru a kdy už jít s nemocným dítětem k doktorovi.

„Situace není nijak dramatická. Jsou zkrátka roky, kdy je víc respiračních onemocnění. Letos to pravděpodobně souvisí s tím, že v předchozích covidových letech jsme se chránili a imunita vůči respiračním virům, se kterými se potkáváme každý rok, trochu poklesla,“ vysvětlil infektolog Petr Smejkal.

Na vybudovanou imunitu po prodělání nemoci se však podle něj zcela spolehnout nemůžeme. „Člověk se může nakazit vícekrát. Každé další nakažení RS virem je slabší, protože nějakou imunitu si tělo přeci jen vybuduje, ta ale není příliš dlouhodobá,“ doplnil Smejkal.

Podle biochemika Zdeňka Hostomského jsou ohroženy zejména děti, přestože nakazit se mohou i dospělí. „Pozornost by se měla věnovat dětem, a to zejména předčasně narozeným. Je jasné, že tyto děti jsou ve větším ohrožení než normální zdravé děti,“ upozornil Hostomský. Smejkal doplnil, že částečně jsou ohroženi také staří lidé a osoby s dýchacími problémy, jako je třeba astma.

Podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Aleny Šebkové je hlavním příznakem kašel. „Děti úporně kašlou, řečeno lidově si mohou vykašlat plíce. Děti jsou mnohdy bohužel dušné, to znamená, že dýchají namáhavě. Dítě nemusí mít nutně horečky, takže není dobré se řídit jen podle zvýšené teploty,“ popsala v pátek ve Zprávách na CNN Prima NEWS

Vedle toho epidemiolog Roman Prymula již ve čtvrtek v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS popsal, že léčba se zaměřuje na symptomy. „Virová onemocnění zatím příliš léčit neumíme. Klasicky se tedy v tomto případě léčí příznaky, virus zničit neumíme,“ uvedl. Zmínil přitom také existenci monoklonální protilátky, která je ovšem velmi nákladná a využívá se jen ve výjimečných případech. Vyvíjí se prý také vakcína.

x Hrozí nám situace jako v Německu?

Dětská oddělení nemocnic v Německu se podle tamních médií potýkají kvůli epidemii zejména RS virů s velkými počty pacientů, situaci označují za „katastrofální“.

„Stejně jako u covidu to je o personálu, a ne o nedostatku lůžek nebo kyslíku. Pokud nějaká nemocnice bojuje s nedostatkem personálu, tak se může stát, že by podobná situace vznikla i u nás,“ upozorňuje Smejkal. Zároveň ale takovou situaci nepředpokládá. „Vzhledem k tomu, že v případě RS viru jde většinou o krátkodobou hospitalizaci, tak se nebojím, že by nastala podobná situace jako v covidových letech.“

Kolaps nemocnic jako v Německu hrozí i podle Hostomského pouze teoreticky: „Je skutečně zajímavé, že Německo, které se považuje za velice vyspělou zemi, tak co se týče zdravotnictví, jejich covidové statistiky jsou za poslední rok horší než u nás.“

X X X

Úžice se pyšní největší sochou Krista v ČR, inspiraci našla v Riu de Janeiro

Třicetimetrová socha Krista Spasitele na kopci Corcovado, tyčící se nad brazilským městem Rio de Janeiro, je jednou z nejnavštěvovanějších památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Není ovšem třeba kvůli tomu letět až do Brazílie. Socha Krista, inspirovaná tou z Ria, stojí v Resortu Svět v obci Úžice nedaleko Kralup nad Vltavou.

 Jedná se o největší sochu Krista ležící v České republice, která je přístupná všem návštěvníkům Resortu. Socha dosahuje s podstavcem výšky 6,15 metrů, bez podstavce 4,5 metrů, a zaslouženě tak bude začátkem května roku 2023 zapsána do České knihy rekordů.

Za uměleckým skvostem stojí malíř a sochař Martin Lepka, který sochu tvořil přímo na místě za pomocí oceli a betonu. Nejedná se ovšem pouze o repliku, jelikož „česká socha Krista“ má několik originálních prvků. U této sochy se totiž můžete dotknout i chodidel, což není u jejích prototypů obvyklé, jelikož bývá podstavec velmi vysoký.

„U nás v Resortu věříme tomu, že když si kdokoliv sáhne na chodidla Krista a pak sochu obejde, zažije v nejbližší době nečekaně milé překvapení,“ říká majitel resortu Pavol Turoň.

Je nutné podotknout i to, že se nejedná o dlouhodobou záležitost. Socha byla dostavěna teprve v září letošního roku. Zajímavostí je také její plánované vysvěcení. V resortu totiž stojí kaplička, kterou vysvětil osobně kardinál Dominik Duka. Turoň tak doufá, že by se mohl ujmout také sochy Krista.

Poděkování za druhou šanci

Za její výstavbou stojí navíc dojemný příběh, jelikož Turoň nechal sochu vytvořit jako poděkování za záchranu života. „Člověk má asi něco v podvědomí, a když nastane čas, tak udělá nějaký skutek,“ říká majitel.

Socha Krista ho totiž mnohokrát provázela po světě. Pokaždé, když o ní během cestování slyšel, navštívil ji. Sochu Krista Spasitele v Riu de Janeiru viděl už čtyřikrát, ale poté mu život zkomplikovala choroba.

„Těžce jsem onemocněl, byl jsem delší čas i v umělém spánku a znovu se pak vlastně narodil. Po nemoci jsem se téměř rok dával dohromady. Náhle přišla myšlenka postavit největší sochu Ježíše Krista v ČR. Může to být vlastně něco jako poděkovaní za záchranu života nebo jenom skutek, který se vynořil z podvědomí po mém vyléčení,“ vypráví Turoň svůj zážitek a dodává, že socha tak nebyla postavena za účelem turismu.

U této sochy je navíc možné dotknout se chodidel, což není jinak u jejích prototypů obvyklé, a to kvůli výšce podstavce. (9. prosince 2022)

Zájem obyvatel

Výstavba sochy sklidila kladné či neutrální reakce i od místních obyvatel či lidí žijících v okolí obce, kteří se k ní chodí i vyfotit. Redakce iDNES.cz oslovila také starostu obce Úžice Davida Hrdličku, zda atrakce nedělá v obci problémy, nebo naopak podporuje turismus.

„Socha je tam poměrně čerstvě umístěná a je tak dle mého názoru brzo to zhodnotit. Určitě to ale zvedlo zájem místních a lidí v okolí, kteří se na to chodí dívat a fotí se u toho. Berou to tedy spíše s nadhledem, žádný problém s výstavbou z jejich strany nebyl,“ uvedl Hrdlička.

„Když to shrnu ale pouze mým pohledem, není to můj šálek kávy. Já bych si to osobně domů na zahradu nedal,“ dodává na závěr starosta obce Úžice David Hrdlička.

X X X

Chorvatský zázrak. Modrič a spol. vstali z mrtvých a v penaltách zpražili Brazilce

První čtvrtfinále na fotbalové mistrovství světa přineslo obrovské drama. Chorvaté během základní hrací doby proti Brazilcům přečkali řadu šancí. Tu Neymarovu v prodloužení už nikoliv. Ve 117. minutě ale zničehonic udeřil na druhé straně Bruno Petkovič. Penalty pak ovládli úřadující vicemistři světa, a „kanárci“ se tak loučí.

V semifinále balkánský celek narazí na lepšího z večerního utkání Nizozemsko–Argentina.

„Ukázali jsme všechny vlastnosti, které zdobí Chorvaty – hrdost, odvahu, sebevědomí. Tohle vítězství věnujeme všem lidem v Chorvatsku i těm na stadionu, kteří nás podporovali celé utkání. Ještě nekončíme, nikdo nás nesmí podceňovat. Můžeme tady dokázat velké věci,“ předpovídal po utkání trenér Zlatko Dalič

Obě branky na stadionu Education City v Dauhá padly až v prodloužení. Nejprve Neymar dorovnal 77. reprezentační trefou rekord legendárního Pelého, ve 117. minutě ale vyrovnal střídající Bruno Petkovič. Chorvaté obrat dotáhli v penaltách a na MS mají ze čtyř rozstřelů stoprocentní bilanci. Stejným způsobem uspěli i v osmifinále s Japonskem.

Chorvatsko nezdolalo Brazílii po 90 minutách ani na pátý pokus, po letech 1998 a 2018 ale zvládlo i třetí čtvrtfinálový zápas na MS. Brazílie skončila ve stejné fázi jako na minulém šampionátu v Rusku. Na postup do semifinále čekají pětinásobní světoví šampioni od roku 2002, kdy celý turnaj ovládli.

„Společně sdílíme radost z fotbalu, ale i smutek. Za porážku můžeme všichni společně, i když hlavní odpovědnost mám já jako trenér. Takový je zkrátka fotbal, někdy vítězíte, jindy prohrajete. Jak jsem už avizoval, byl to můj poslední zápas na lavičce brazilského národního týmu. Oznámil jsem to už před rokem a půl, slovo dodržím,“ pronesl kouč Tite.

Brazilci nenavázali na drtivý začátek z utkání proti Koreji (4:1), v němž brzy vedli o dvě branky a všechny góly vstřelili do 36. minuty. V pátek vyslali v úvodním dějství na brankáře Livakoviče tři střely, hrdina penaltového rozstřelu z osmifinálového duelu s Japonskem si ale připsal pohodlné zákroky.

 Jihoameričanům dělal problémy aktivní presink soupeře, i Chorvaté se ale jen ztěžka dostávali do zakončení. První velká příležitost zápasu přišla až krátce po změně stran, kdy Livakovič reflexivně vykopl na čáře Raphinhův sražený střílený centr.

Favorizovaní „kanárci“ hře nedominovali, směrem dopředu ale byli nebezpeční pouze oni. V 55. minutě se znovu vyznamenal Livakovič proti Neymarovi a o deset minut později trefil gólmana Dinama Záhřeb z bezprostřední blízkosti i Paquetá. Neymar následně neuspěl z podobné pozice z levé strany ani podruhé.

Zatímco Livakovič držel balkánský celek ve hře, jeho protějšek Alisson si nepřipsal za celý zápas jediný zákrok. Chorvatsko na MS páté z posledních šesti utkání vyřazovací fáze dovedlo minimálně do prodloužení. Na turnaji v Kataru hrálo bez branek už potřetí a výrazně přispělo k rekordní osmé remíze 0:0 na jednom světovém šampionátu.

První příležitost v prodloužení měl po Petkovičově individuální akci Brozovič, z ideální pozice ale přestřelil. V nastavení první části prodloužení si Neymar narazil s Rodrygem, následně i s Paquetou a po kličce brankáři zaznamenal druhou trefu na turnaji. Chorvaté ale v závěru jedinou střelou mezi tři tyče vyrovnali. Po spolupráci střídajících hráčů zužitkoval Oršičovu přihrávku Petkovič, jenž premiérovou trefou na MS poslal duel do penalt.

Hned v úvodu rozstřelu Livakovič vychytal Rodryga, naopak chorvatští střelci byli neomylní. Postupně proměnili Vlašič, Majer, Modrič i Oršič. Ve čtvrté sérii definitivně utnul brazilské naděje střelou do tyče stoper Marquinhos. Jihoameričané vypadli ve čtvrtfinále počtvrté z posledních pěti šampionátů.

„Strašně to bolí, snil jsem o tom, že jednou pozvednu pohár pro mistra světa. Jako hráči už se mi to nepovede, ale kdo ví, třeba se jednou budu radovat v nějaké jiné funkci. Po každém zklamání jsem se dokázal zase zvednout, na tom se nic nezmění ani tentokrát. Takový je fotbal, jsem hrdý na to, co celý tým na turnaji předvedl,“ dodal brazilský kapitán Thiago Silva.

X X X

Drama pro Argentinu. Proti tulipánům zkolabovala, nakonec vyválčila postup v rozstřelu

Dlouho to vypadalo, že Argentina si v klidu kráčí do semifinále fotbalového mistrovství světa. Lionel Messi vykouzlil krásnou asistenci, pak proměnil penaltu. Nizozemci ale první střelou v zápase – hlavičkou Wouta Weghorsta – snížili a stejný hráč po geniálně rozehraném signálu v 11. minutě nastavení senzačně vyrovnal na 2:2. Nervy drásající zápas dokráčel až do penalt, po kterých přece jen mohl slavit jihoamerický výběr. Nyní ho čeká ho bitva s Chorvatskem, které v pátek vyřadilo na pokutové kopy favorizovanou Brazílii.

Argentinu poslal do vedení v 35. minutě premiérovou reprezentační trefou Nahuel Molina. V 73. minutě zvýšil z pokutového kopu Lionel Messi. O 10 minut později snížil střídající Wout Weghorst, který pak v 11. minutě nastavení také vyrovnal.

V rozstřelu argentinský brankář Emiliano Martínez chytil úvodní dva pokusy Nizozemců. Vítěznou penaltu dal jeho jmenovec Lautaro.

„Oranje“ prohráli po 19 zápasech poprvé od loňského června, kdy je v osmifinále mistrovství Evropy zdolali čeští fotbalisté. Proti Argentině neuspěli ani v semifinálovém penaltovém rozstřelu na světovém šampionátu 2014.

„Máme neuvěřitelnou touhu šampionát vyhrát. Proti Chorvatsku to bude nesmírně náročné. Dokázali, jak jsou dobří, když porazili Brazílii,“ citovaly agentury Messiho.

Utkání dlouho nenabídlo zajímavější akci. V 35. minutě se Argentina prosadila z první vážné šance. Messi našel nabíhajícího Molinu a obránce či záložník Atlética Madrid včas a úspěšně zakončil před dotírajícím stoperem Van Dijkem.

I po změně stran se čekalo na další příležitosti. V 63. minutě Messi z přímého kopu vystřelil nad. O osm minut později Dumfries fauloval na hranici vápna Acuňu a rozhodčí Lahoz nařídil pokutový kop. K němu se už potřetí na turnaji postavil Messi a podruhé nezaváhal. Desátým gólem za Argentinu na světovém šampionátu vyrovnal dosavadního národního rekordmana Batistutu. Zároveň mu jediná trefa schází na nejlepšího střelce v Kataru Francouze Mbappého, jeho klubového spoluhráče z Paris Saint-Germain.

 Nizozemci přidali na tempu a po akci dvou střídajících hráčů se přiblížili na dostřel. Berghuis odcentroval a Weghorst se hlavičkou nemýlil. Střídající Luuk de Jong vzápětí vypálil do boční sítě. Následně se strhla na hřišti rozmíška mezi hráči, když Argentinec Paredes fauloval Akého a míč odkopl na nizozemskou střídačku.

Sudí Lahoz nastavil 10 minut a „Oranje“ se dočkali vyrovnávací trefy po jeho vypršení. Střídající Koopmeiners překvapivě z přímého kopu z výhodné vzdálenosti nevystřelil, ale zvolil přihrávku na Weghorsta. Toho neubránil Fernández a útočník istanbulského Besiktase překonal Emiliana Martíneze podruhé.

Ve druhém prodloužení Argentina vyvinula tlak. Nejprve ve vápně vystřelil střídající Lautaro Martínez, jenže stoper Van Dijk jeho střelu zastavil na roh. Fernándezova tečovaná střela skončila nad. Nizozemský gólman Noppert v závěru prodloužení vychytal i střelu Lautara Martíneze z dálky i Di Maríovu zakroucenou střelu z rohu. Fernández pak z dálky napálil tyč.

Nizozemci neproměnili úvodní dvě penalty. Proti Van Dijkovi a Berghuisovi skvěle zasáhl gólman Martínez. Naopak Jihoameričané se z prvních tří pokusů nemýlili, včetně Messiho. Fernándezova neproměněná penalta ještě dala „Oranje“ malou naději, ale Lautaro Martínez nezaváhal a poslal svou zemi mezi nejlepší čtyři celky.

„Argentina je mezi čtyřmi nejlepšími týmy na světě, protože jsme ukázali, jak hrát každý zápas se stejnou touhou a nasazením,“ konstatoval Messi.

„Penalty jsme trénovali celý rok a pak je takhle zpackáme,“ litoval trenér Louis van Gaal. „Až dodneška všechno vycházelo. Bolí to hodně. Obzvlášť proto, že se zápas začal vyvíjet v náš prospěch,“ prohlásil Van Dijk.