Stop zbraním na Ukrajinu. Německá levice má plán k výročí ruské invaze. Přestaneme okamžitě dodávat zbraně na Ukrajinu a německá vláda začne s Ruskem vyjednávat mír, představuje si část postkomunistické Levice. Její výzvu nazvanou jako „Manifest za mír“ již podepsalo přes půl milionu Němců a sedm desítek osobností veřejného života včetně akademiků a politiků. Vedení krajně levicové strany s touto iniciativou naopak nechce mít nic společného.

Okamžitě přestaňte dodávat zbraně na Ukrajinu, žádá sedmdesát německých osobností veřejného života v „manifestu“, který zveřejnila bývalá předsedkyně postkomunistů Sahra Wagenknechtová (vlevo) a známá aktivistka za práva žen Alice Schwarzerová.

Komunisté mají opět svůj manifest. Tentokrát se týká války na Ukrajině, ale opět jde proti současnému stavu v Německu a v Evropě: Přestaňme okamžitě dodávat zbraně na Ukrajinu a začněme s Ruskem jednat o míru, žádají ve společné výzvě bývalá dlouholetá předsedkyně postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a známá německá feministka zasazující se za práva žen Alice Schwarzerová.

Ukrajina podle nich válku proti největší jaderné mocnosti světa nemůže vyhrát. A mírová jednání, jak uvádějí, budou znamenat „kompromisy na obou stranách“.

„Ukrajinský lid, brutálně napadený Ruskem, potřebuje naši solidaritu. Ale jaká by měla být solidarita nyní?“ ptají se autorky hned v úvodu své výzvy. Stálé požadavky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k dalším dodávkám zbraní podle nich jen válku prodlužují a dále eskalují.

„Lze se obávat, že nejpozději při útoku na Krym zahájí ruský prezident Vladimir Putin maximální protiútok. Směřujeme pak nezadržitelně ke světové a jaderné válce? Nebyla by to první velká válka, která takto začala. Ale mohla by být tou poslední. Válku lze ukončit pouze u jednacího stolu. Tak proč ne teď? Okamžitě!“ vyzývají Wagenknechtová a Schwarzerová.

Jejich „Manifest za mír“ podepsalo sedm desítek osobností veřejného života. Mezi nimi historik moderních dějin a syn bývalého kancléře Peter Brandt, vydavatel deníku Berliner Zeitung Holger Friedrich, politolog a bývalý ředitel sociálněvědního ústavu Planckova institutu Wolfgang Streeck, bývalý evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen, někdejší velvyslanec v Izraeli Rudolf Dressler nebo bývalý předseda sociálních demokratů (SPD), zakladatel Levice a manžel Wagenknechtové Oskar Lafontaine. Podporu má také u téměř šesti set tisíců Němců, kteří již přes internet připojili svá jména a podpisy.

Na tento pátek, k prvnímu výročí invaze, pak autoři vyzývají k účasti na související demonstraci u Braniborské brány v Berlíně.

Jste trapní, hádá se Levice mezi sebou

Kancléř Olaf Scholz oponuje: „Nejsou to naše dodávky zbraní, které prodlužují válku“. Také vedení postkomunistů se od výzvy rychle distancovalo: Autorkám vytýká, že se jasně nevymezují vůči příznivcům Alternativy pro Německo (AfD) a dalším sympatizantům krajní pravice, z jejichž řad rovněž podobné návrhy průběžně zaznívají.

Naopak část krajně levicových poslanců Spolkového sněmu vedení Levice kritizuje za to, že se svou distancí „ztrapnili“ a „vzdali se jakéhokoli nároku na to, stát se stranou míru“.

„Levice, která se distancuje od největší mírové politické akce za poslední roky, se vzdala jakéhokoli nároku být mírovou stranou. Nemusí se pak divit, že od ní její voliči a příznivci hromadně utíkají,“ říká bývalý předseda strany a současný předseda energetického výboru Spolkového sněmu Klaus Ernst. Spor ve straně se dále vyostřuje.

Podobná „mírová“ iniciativa existuje také v Česku, kde má ovšem jen kolem 13 tisíc podpisů.

Podpora Ukrajiny je vysoká, ale stále klesá

Podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny německé populace Ukrajinu podporují, i to je ale méně než v ostatních státech Evropy. Zatímco v Británii má Ukrajina podporu u 82 procent tamní populace, v Německu je to pouze 61 procent.

Kromě Británie je Ukrajině zvláště nakloněné Polsko (79 %), těsně následované Španělskem (74 %) a Nizozemskem (71 %), vyplývá z průzkumu agentury Ifop pro Nadaci Jean Jaurès a deník Le Figaro. A ačkoli je v evropských státech podpora napadené země relativně vysoká, nižší je kromě Německa také ve Francii (64 %) a Itálii (62 %).

I rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu panuje v Evropě široká shoda zejména v otázce ekonomických sankcí vůči Rusku. Ohledně vojenské pomoci Ukrajině jsou ovšem již názory různorodější. Zároveň je v průzkumech patrný trend pozvolna klesající podpory Ukrajině, jenž podle výzkumníků vychází z dlouhodobé únavy z konfliktu i z obav ohledně možné eskalace.

Ve Francii a Německu, kde od začátku ruské invaze Ifop provedl čtyři průzkumy, podpora Ukrajiny klesla z 82 % na současných 64 % ve Francii a ještě výrazněji z původních 86 % na začátku invaze na 61 % v Německu. Vstřícnější bývají voliči středových stran, naopak u sympatizantů krajní pravice i krajní levice již podpora Ukrajiny tak jednoznačná není.

X X X

 Bidenova návštěva velmi symbolická, jednání o míru však nepřibližuje

Neočekávaná a neohlášená návštěva amerického prezidenta Joe Bidena v Kyjevě je především symbolická. Přislibuje další pomoc a demonstruje jednotu spojenců, myslí si analytik Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro iDNES.cz také připustil, že Rusové byli o návštěvě dopředu informováni. Na jednání o míru to podle něj ale nic nemění.

 x Co nyní znamená či symbolizuje tato návštěva Bidena v Kyjevu?

Bidenova návštěva vychází na roční výročí od začátku války, a to je v tomto směru naprosto klíčové. Je to velký krok, který doprovází konkrétní příslib další pomoci Ukrajině. Biden nemohl přijet do Kyjeva s prázdnýma rukama.

x Existuje i jiný důvod, proč k návštěvě dochází právě teď?

U načasování této návštěvy je klíčový její symbolický rozměr, tedy již zmiňované výročí. Je tu ale i příslib pomoci, která je samozřejmě vázaná na vývoj konfliktu a potřebu pokračující podpory ukrajinské armády, zejména pokud jde o dodávky munice, případně systému protivzdušné obrany.

 x Materiální pomoc je tu jistě zcela zásadní. Ostatně Zelenskyj mluvil s Bidenem i o zbraních dlouhého doletu. Je tedy na stole jejich dodání? Mohla by tato dodávka následně změnit současnou podobu války.

Nevíme, zda je to reálné. Biden neoznámil tento konkrétní příslib veřejně, na rozdíl od finanční pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů. Je tady ale příslib dělostřelecké munice, protitankových zbraní, a také radarů jako součást protivzdušné obrany. Zároveň Biden mluvil i o uvalení dalších sankcí na Rusko, a to již během tohoto týdne.

Munice i rakety delšího doletu samozřejmě mohou nějakým způsobem proměnit vývoj konfliktu a posílit ukrajinskou pozici, ale jestli budou dodány, to teď jistě nevíme. Pokud už by panovala v tomto směru nějaká domluva, asi by ji oznámili veřejně už teď, neotáleli by s tím.

x Tlak Ruska je obrovský a v průběhu války samozřejmě panují i obavy z toho, že dojde k významným ústupkům ze strany mocností. Vnímáte tedy Bidenovu návštěvu jako něco, co tuto obavu vylučuje a posiluje celkovou snahu spojenců o podporu Ukrajiny?

Určitě je tu snaha demonstrovat a signalizovat, že v otázce podpory Ukrajiny panuje jednota. Bohužel to není tak jednoduché. Například Viktor Orbán ve svém posledním státnickém projevu znovu mluvil o tom, že by mělo dojít k ukončení konfliktu a zahájení mírových jednání. Takže demonstrovat jednotu vůbec není snadné, i když v tomto směru je samozřejmě přístup americké administrativy důležitější. (Maďarsko v čele s Orbánem se dlouhodobě velmi zdrženlivě staví k podpoře protiruských sankcí. Odmítá také dodávky zbraní a nedovoluje ani jejich převoz přes Maďarsko. pozn. redakce)

V USA se ale touto dobou mění rozložení politických sil a Rusové to vidí. Kvůli změnám v složení Kongresu se dá očekávat, že pomoc může být do budoucna omezena, nebo více podmiňována. S tím souvisí i velký balík pomoci na konci roku, s kterým Bidenova administrativa spěchala, než dojde právě k obměně Kongresu. Možná, že ta dnešní návštěva a ohlášená pomoc má signalizovat, že pomoc ze strany Spojených států nebude oklešťována. To je z našeho pohledu důležitý signál a reakce na proměňující se politickou scénu v USA.

x Jistě, momentální politickou situaci v USA tu nelze úplně vynechat. Očekává se, že Biden oznámí kandidaturu, a bude tak obhajovat funkci prezidenta Spojených států amerických. Může tedy Bidenova návštěva souviset i s tím, a získat mu na popularitě?

Já si myslím, že ano. Ale jistě se objeví i kritika, že ta návštěva byla uskutečněná právě s cílem zvednout popularitu. Že byla účelová, a že to americké daňové poplatníky mohlo stát spoustu peněz. To by se ale stalo v každém politickém prostředí.

Ani Rusko nestojí o tak dramatickou eskalaci

x Nyní už zhruba víme, jak návštěva probíhala a co jí předcházelo. Jaká jsou nezbytná bezpečnostní opatření takové návštěvy?

Samotná návštěva i její plánování se odehrávaly v mimořádně přísném stupni utajení, čemuž odpovídá i delegace, která s Bidenem jela. Byla velmi malá, pokud vím, byl tam jen jeden novinář, a ne typický press corps, který má na starosti prezidentovy cesty do zahraničí. Můžeme zde spekulovat i o nějaké komunikaci s Ruskem.

x To je nepochybně zajímavé tvrzení, neboť některá ruská média poměrně brzy po zveřejnění návštěvy napsala, že o ní dopředu věděla a dala Bidenovi bezpečnostní záruky, že se mu nic nestane. Je to možné? Nejsou to pouze řeči posilující ruskou propagandu?

To možné určitě je. Vycházejme z toho, že pravděpodobně ani Rusko nemá zájem na nějaké dramatické eskalaci navzdory tomu, že válku rozpoutalo a páchá v ní hrozné věci. Pokud by se, třeba i nechtěně, Biden se svou delegací stal cílem nějakého raketového útoku, mělo by to obrovský eskalační potenciál. Takže zapojení Ruska je v tomto směru klidně možné.

x Dobře, ale i přesto můžeme nejspíš očekávat nějakou oficiální reakci Moskvy. Jak na Rusko, potažmo Putina, tato návštěva působí?

Vladimir Putin pravděpodobně brzy zareaguje. Předpokládám, že zítra bude mít svůj projev. Ostatně i jeho čekají volby. Samozřejmě budou mít jiné parametry než v USA, ale také budou příští rok. Rozjedou se kampaně, a on na ten popud taky může nějakou protizápadní a protiamerickou rétoriku vyostřit. Ale nečekal bych jiné kroky. Ale jinak Rusové koukají samozřejmě na materiální pomoc, nejde jen o rétorické se přihlášení k pomoci Ukrajině, ale o konkrétní kroky.

Na jednáních o míru to prozatím nic nemění

x Kdo podle Vás pondělní návštěvu inicioval. Zelenskyj, nebo Biden?

Pro Bidena to určitě nebyla jednoduchá cesta. Vyžadovalo to dlouhé a náročné přípravy. Ale Zelenskyj zval Bidena už před rokem. Poté se potkali v Polsku, a pak Zelenskyj Bidena navštívil v Bílém domě. Takže tato iniciativa byla nepochybně vzájemná, a navíc tam viselo i to pozvání od Zelenského, které Biden nakonec přijal. Je to symbolické.

x V jednom rozhovoru jste uvedl, že jednání o smíru teď není na pořadu dne ani u jedné strany. Mohl by být tohle ten moment, kdy se situace obrátí?

Já se obávám, že ne. Koneckonců i Emmanuel Macron řekl, že „čas na dialog s Ruskem teď není“, a já se obávám, že je to pravda. Je to nešťastné, umírá tam velké množství lidí, ale ta válka má nějakou dynamiku. Teď právě probíhá ruská ofenziva. Není sice úplně spektakulární, není to tak velký pohyb sil, jako jsme viděli před rokem, ale ta ofenziva probíhá a může nějakým způsobem v příštích týdnech sílit.

x Když už ne jednání o míru, mohlo by se tedy alespoň časem změnit rozložení sil?

Na jaře se dá očekávat ukrajinská protiofenziva. A právě na jejím výsledku se mohou promítnout ony ohlašované dodávky z posledních dní, jako jsou Leopardy a podobně. Tam už to výsledek zřejmě nějak ovlivní, ale příštích několik měsíců můžeme čekat pokračující boje, kde se bude měnit iniciativa.

Ruské síly pak v létě možná ani žádnou velkou ofenzivu zkoušet nebudou, možná se budou snažit spíš vyčerpat Ukrajince. A bohužel je možné, že Rusové se na to pravděpodobně dívají z dlouhodobého časového horizontu. A jednání, která by teď mohla přispět alespoň k dočasnému smíru, když už ne k vyřešení konfliktu, jsou prozatím velmi vzdálená.

X X X

ŠÉF  BIS  KOUDELKA   SE  BOJÍ  VELMOCI  ČÍNY?

 Bezpečnostní rizika pocházející z Číny jsou záludnější, varoval šéf BIS

S érou pronikání čínského vlivu do České republiky účtovali politici a odborníci ve Sněmovně při konferenci Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí. „Chtěli bychom završit neúspěšnou východní politiku končícího prezidenta Miloše Zemana,“ řekl poslanec ODS Pavel Žáček, jeden ze tří poslanců, pod jejichž záštitou konference probíhala.

 „Bezpečnostní rizika pro Českou republiku pocházející z Číny jsou záludnější než rizika pocházející z Ruské federace,“ varoval šéf BIS Michal Koudelka.

Zásadní a klíčový zlom ve vztazích podle něj představovala návštěva předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu v roce 2020. Čína podle šéfa BIS pochopila, že tím se situace v Česku změnila.

Největší byl čínský vliv po prvním zvolení Zemana a v době kdy dominovala ČSSD

Čínský vliv byl intenzivní hlavně v letech 2013 až 2018, tedy po prvním zvolení Miloše Zemana v přímé volbě hlavy státu.

„Po roce 2013 přibyl aspekt zjevného prorůstání byznysu a politiky,“ řekl Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis realizovaného neziskovou organizací AcaMedia za odborné spolupráce s Katedrou sinologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

„K nárůstu rizik spojených s Čínou začalo postupně docházet v souvislosti se změnou směřování zahraniční politiky ve vztahu k ČLR, s takzvaným restartem česko-čínských vztahů, který započal na podzim 2013 Číně. Vstřícné politické kroky, či spíše až ústupky Číně, byly zdůvodňovány jako nutnost pro zajištění přístupu na největší světový trh a získání čínských investic, které měly přesáhnout 200 miliard korun,“ prohlásil šéf BIS Koudelka.

Symbolem čínského vlivu byl Zemanův poradce Jie Ťien-ming, který pak zmizel

Symbolem pronikání čínského vlivu se stala společnost CEFC, z jejíhož představitele Jie Ťien-Minga dokonce Zeman udělal svého poradce.

„Od samého počátku byla dosti podezřelá a bylo zřejmé, že to není standardní komerční subjekt, za který se vydávala,“ řekl ve svém vystoupení na konferenci Hála. CEFC měla otevřené dveře do nejvyšších pater české politiky a byznysu, na čemž se podíleli i někteří politici tehdejší vládní strany ČSSD.

„Přimhouříme oko a nebudeme se tolik angažovat v ochraně lidských práv a dostaneme ekonomické výhody,“ popsala sinoložka Olga Lomová na konferenci, jakou cenu byli klíčoví politici ochotni platit. „Přitom bylo od první chvíle patrné, že je to podvod,“ řekla Lomová na adresu čínské CEFC.

„Již od počátku působení a operací této firmy, této společnosti v ČR, budil velký zájem předseda této společnosti, který se nejen jako velmi mladý dostal nejenom do vedení společnosti ceněné na miliardu dolarů, ale stal se také poradcem prezidenta Zemana,“ řekl na konferenci šéf BIS Koudelka.

„Investice této společnosti se měla zaměřovat na energetický průmysl, ale mířily snad do všech odvětví kromě odvětví energetického, jednalo se spíš o akvizice. Na podzim 2017 došlo v USA k zatčení a posléze uvěznění hlavního lobbisty společnosti. Nedlouho poté i ke zmizení předsedy této společnosti,“ připomněl šéf české civilní kontrarozvědky Michal Koudelka.

„Byl zmizen orgány Komunistické strany Číny v Číně samotné. To způsobilo vystřízlivění a čínský vliv začal slábnout,“ řekl k tomu ředitel Sinopsis Martin Hála o zmizelém poradci Jie Ťien-Mingovi.

Pokles čínského vlivu podle ředitele Sinopsis ještě akceleroval po nástupu koaliční vlády Petra Fialy po volbách v roce 2021.

Šéf BIS ve zhruba dvacetiminutovém vystoupení ve Sněmově varoval před bagatelizací čínských aktivit. Čína je podle ně hrozbou pro bezpečí a stabilitu v Evropě i například jako největší producent léků. „Ani si neumíme představit, co by se dělo, kdyby Čína v důsledku nějaké mezinárodní krize či konfliktu zastavila výrobu léků pro Evropu,“ prohlásil Koudelka. Jedním z hlavních důvodů nynější komplikované dostupnosti léků je podle něho přesun výroby léků nebo jejich komponentů do Číny. Kvůli nárůstu onemocnění covidu-19 v Číně narostla tamní spotřeba a snížila se výroba, řekl před poslanci a dalšími hosty konference Vztahy s Čínou v uplynulém desetiletí.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák v pondělí ve Sněmovně potvrdil, že se současná vláda chystá revidovat vztahy s Čínou, k čemuž se zavázala i ve svém programovém prohlášení. „Nějaké vztahy mít musíme. Je potřeba, abychom byli více sebevědomí, když definujeme, jakou politiku budeme mít,“ řekl náměstek Kozák.

Ministr zahraničí Jan Lipavský za Piráty už dříve řekl, že současná koncepce zahraniční politiky podle něj nedostatečně reflektuje rostoucí asertivitu, někdy až agresivitu Čínské lidové republiky.

Kromě Žáčka mají záštitu nad konferencí předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek z TOP 09 a členka zahraničního výboru Eva Decroix z ODS. Ta mluvila o tom, že po zvolení Petra Pavla novým prezidentem je patrné, že vláda a Hrad budou v zahraniční politice mluvit společnou řečí.

Petr Pavel dva dny po svém zvolení na Hrad přijal telefonickou gratulaci od tchajwanské prezidentku Cchaj Jing-wen. Shodli se, že Tchaj-wan a Česko sdílejí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat vzájemné partnerství.

„Takový telefonát nic nemění na tom, že naše politika vůči Číně odpovídá politice našich spojenců a my máme vlastní politiku jedné Číny a respektujeme toto pravidlo,“ řekl vzápětí premiér Fiala.

Čína podle Petra Pavla není přátelskou zemí a není kompatibilní se západními demokraciemi. Země EU by se proto měly zbavit veškerých iluzí o ní, řekl listu Financial Times. Uvedl, že se Česko nebude jako pštros schovávat před tím, že může více ekonomicky získat od Tchaj-wanu než od Číny.

X X X

Rusko cílí na nizozemskou infrastrukturu v Severním moři, tvrdí rozvědky

X X X

FIALA  SEBRAL  CHUDÁKŮM  TISÍC  KORUN,  KOLIK  SEBERE  MINISTRŮM,  ÚŔEDNÍKŮM  VLÁDY?

Vláda schválila návrh na nižší růst penzí, opozice jí hodlá připravit „peklo“

Kabinet Petra Fialy schválil návrh zákona o nižším mimořádném růstu penzí, než jaký by vyplýval z inflace – od června letošního roku průměrně o 760 korun místo 1 770 korun, na něž mají důchodci nárok podle současných zákonných pravidel. Návrh, který připravil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, teď v legislativní nouzi posoudí parlament a prezident.

 „Kdybychom nechali mechanismus v té původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody o částku 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, trvale bychom zvýšili další výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun,“ uvedl Jurečka minulý týden po minulém jednání vlády, na němž se dohodla na tom, jak má změna vypadat.

Teprve v pondělí ale členové vlády „odklepli“ změnu na dálku – per rollam.

Ovšem o zákon bude ostrý boj v parlamentu. „Vládu čeká peklo. Uděláme vše pro to, aby se zákon neschválil. Budeme mluvit, budeme obstruovat,“ řekl předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček v nedělní debatě na CNN Prima News.

Návrh vlády označil dokonce za protiústavní. Podle jednoho z právních názorů totiž důchodcům vznikl nárok na růst penzí od června v původní výši už samotným faktem růstu inflace, ze které plyne zvyšování penzí.

 Vláda právě schválila zoufalý zákon, kterým hodlá jen v letošním roce připravit každého důchodce průměrně o 7000 Kč. Záměr o to hanebnější, že jeho hlavním důvodem je fakt, že @Zbynek_Stanjura přes naše varování vyčlenil ve státním rozpočtu na mimořádnou zákonnou valorizaci 0 Kč.

Penze se podle zákona kvůli inflaci mimořádně navyšují tehdy, pokud přírůstek indexu spotřebitelských cen překročil za sledované období pět procent. Zvedá se zásluhový procentní díl důchodu. Roste o tolik procent, kolika dosáhl cenový přírůstek.

Podle Jurečkou přichystané a vládou odklepnuté novely má mít zvýšení penzí dvě složky. První má být zvýšení důchodů o 400 korun stejnou částkou všem, a pak k tomu ještě další růst nad tuto částku ve výši 2,3 %. Místo 34,4 miliardy korun to má letos stát 15,4 miliardy korun navíc.

„Musí tady být také i nějaká určitá míra solidarity nejenom mezi nejstarší generací lidí, kteří jsou poživateli důchodů, ale také i zohlednění třeba té střední nebo mladší generace,“ hájí Jurečka návrh.

Sněmovna má novelu schvalovat na mimořádné schůzi 28. února. Poté by měl dostat normu Senát a k podpisu prezident republiky.

Nejzazší termín pro vládu, aby mohla penze zvýšit méně, podle upravených pravidel, je, aby změna vyšla 21. března ve Sbírce zákonů.

X X X

ZAJISTÍ  GENERÁL  PAVEL  ODCHODY  DO  DŮCHODU,  JAKO  VE  FRANCII,  NĚMECKU,  RAKOUSKU  ŠVÝCARSKU  I  JINDE?

Zvolený prezident Pavel nechal otevřené, zda podepíše nižší růst penzí

Zvolený prezident Petr Pavel zatím nepotvrdil, že by podepsal nižší růst penzí, který nyní prosazuje vláda Petra Fialy. „Je důležité mít informace o tom, zda to je jediné možné řešení. Tu informaci zatím nemám,“ řekl Pavel. Ve středu se sejde s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, který také chystá důchodovou reformu.

 „Nejdříve chci slyšet názor pana ministra na věc,“ odvětil zvolený prezident Petr Pavel na dotaz, zda podepíše návrh na mimořádné zvýšení důchodů o 760 korun od června letošního roku, pokud ho vláda v parlamentu prosadí.

Podle současných pravidel by měly penze od června vzrůst v průměru o 1770 korun. To by ale stálo 34,4 miliardy korun, zatímco úspornější opatření, které kategoricky odmítá opozice, má vyjít na 15,4 miliardy korun.

Pavel si nechá v úterý udělat komplexní zdravotní prohlídku, zamíří do Ústí na Labem

V úterý si Pavel nechá udělat komplexní zdravotní prohlídku. Vyšetření chce absolvovat ještě před inaugurací 9. března, protože slíbil zveřejnit zprávu o svém stavu. Slib prezidenta složí ve Vladislavském sále na Pražském hradě do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

Ještě v pondělí odpoledne se Petr Pavel sešel k jednání s předsedou Svazu měst a obcí ČR Františkem Luklem a s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským. „Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli,“ uvedl po schůzce Rychetský.

Proces výběru kandidátů do Ústavního soudu bude Petr Pavel konzultovat s ústavním právníkem, vedoucím Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Janem Kyselou.

Ve čtvrtek Pavel navštíví při jednodenní návštěvě Ústí nad Labem. Minulý týden strávil dva dny v Karlovarském kraji, kde navštívil osm měst, setkal se se starosty, představiteli kraje a debatoval s občany a studenty.

Chtěl se dozvědět trochu více o problémech jednoho ze tří nejvíce strukturálně postižených krajů, které zároveň více při volbě hlavy státu věřily jeho soupeři. Tím třetím je vedle Ústeckého a Karlovarského kraje ještě Moravskoslezský.

„Jsou to problémy vzdělání, dopravy, dostupnosti zdravotní péče. Co starostové vidí jako problém, je to, že naprostá většina projektů je zpracovávána z centra,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci Pavel.

Jednání v Mnichově byla iniciována ze strany protějšků

Petr Pavel se také vrátil ke své účasti na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se sešel mimo jiné s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se sešel také s prezidenty Polska Andrzejem Dudou, Litvy Gitanausem Nausedou či běloruskou kandidátkou na prezidentku v exilu Svjatlanou Cichanouskou.

Všechna setkání v Mnichově byla podle zvoleného prezidenta iniciována ze strany zahraničních protějšků.

„Prezidenta Macrona jsem se chtěl především zeptat na jeho definici vítězství na Ukrajině. Zajímalo mě, jaká je představa Francie. Podle toho se totiž budou odvíjet další opatření. Ani Francie ale zatím konkrétní představu nemá. Kolísá v rozmezí od plného osvobození území, jak si ho představuje současné ukrajinské vedení, až po nějaký kompromis, který ale konkrétně nepopisují,“ řekl Pavel pro pondělní Lidové noviny.

Oficiální cestu do Polska podnikne Petr Pavel týden po inauguraci – 16. a 17. března. Po jednání s Dudou v Mnichově slíbil, že do Polska pojede na druhou zahraniční cestu po Slovensku. O víkendu požádal také nukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva.

X X X

PŘEDSEDA  ÚS   RYCHETSKÝ  S  GENERÁLEM   PAVLEM

Je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu, řekl Rychetský po schůzce s Pavlem k chystané obměně ÚS.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem hovořil o obměně soudců své instituce. Novinářům po zhruba hodinové schůzce v pražském Hrzánském paláci řekl, že je třeba zajistit hodnotovou kontinuitu sboru a odcházející soudce nahradit včas. „Naslouchali jsme si navzájem a jednoznačně jsme si rozuměli,“ uvedl.

Předsedu ÚS jmenuje prezident ze stávajících soudců instituce. V letošním roce končí mandát nejen Rychetskému, ale i dalším šesti jeho kolegům. „Je velice důležité, aby se to (jmenování nových soudců) stihlo – procedura není jednoduchá, může trvat i tři týdny, měsíc,“ řekl šéf ÚS počátkem února a vyjádřil obavy z toho, aby soud zůstal usnášeníschopný v plénu.

Podle Rychetského je důležité pamatovat při nominacích ústavních soudců na zachování hodnotové kontinuity soudu. Rád by, aby možnost zopakovat mandát dostal některý z kolegů, kteří budou končit už letos na jaře. Někteří ale podle něj míří do akademické oblasti.

Soudce ÚS jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava ČR nezakazuje. K 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.

ÚS čeká podle dosluhujícího předsedy velký nával práce. K soudu ročně dorazí přes 4000 stížností a návrhů. Když v minulosti končil jeden či dva soudci, posledního čtvrt roku před odchodem už nepřijímali nové pracovní věci, aby odcházeli s čistým stolem. Aktuálně to podle Rychetského nebude možné a odcházejícím soudcům se interval k nepřijímání nových kauz zkrátí na polovinu, tedy na 1,5 měsíce před odchodem.

 X X X

 MÍSTO  VĚZENÍ  POPLATEK? 

Plán, jak ulevit přeplněným věznicím: Prvotrestaným by měly soudy povinně ukládat peněžitý trest

 Česká republika patří dlouhodobě v počtu vězňů mezi nelichotivé rekordmany. Náklady státu na výrazně represívní trestní politiku dosahují miliardových částek ročně a neustále rostou. Aktuálně jsou náklady na jednoho odsouzeného průměrně 1800 Kč denně. Ke změně trestní politiky nedávno vládu vyzvala i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Na Ministerstvu spravedlnosti (MSp) proto vznikl plán, jak ulevit přeplněným věznicím.

Od roku 2010 byla praxe v ukládání peněžitých trestů terčem kritiky. Odborníci i justiční špičky se shodují, že soudy jich ukládají trestuhodně málo. Situace se výrazně změnila až poté, co se jejich „propagace“ mezi státními zástupci a soudci chopili někdejší předseda Nejvyššího soudu (NS) Pavel Šámal a bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Přesto ani poté čísla uložených peněžitých trestů nedosahují zdaleka úrovně, jaká je obvyklá v Německu (80 % všech uložených trestů), Rakousku či v Nizozemí.

O razantní změně nyní přemýšlejí na MSp. V souladu s programovým prohlášením vlády, s doporučeními odborníků, ale i s ohledem na ekonomickou situaci vznikl na ministerstvu plán na změnu trestního zákona, která by mohla umožnit, aby se znásobil počet uložených peněžitých trestů. Novela by totiž zavedla povinnost soudu uložit peněžitý trest jako trest samostatný u prvotrestaných osob.

Nejednalo by se o všechny trestné činy, ale pouze o ty v zákoně vyjmenované. A to především majetkového a hospodářského charakteru, a také u některých činů proti pořádku ve věcech veřejných. Podmínkou uložení peněžitého trestu by pak bylo, že odsouzený uhradil způsobenou škodu, vydal bezdůvodné obohacení získané trestnou činností a na účet soudu složil určenou částku na pomoc obětem trestné činnosti. Ta by dosahovala minimálně 10 % hodnoty způsobené škody či bezdůvodného obohacení. Obdobně by se tato změna týkala i právnických osob.

„Novela si klade za cíl podpořit řešení trestní věci, které bude reflektovat potřeby oběti trestného činu a zároveň nebude stavět na čistě odplatném přístupu k pachateli. V tomto duchu návrh dále posiluje moderní principy restorativní justice jako náležitou a stabilní součást českého trestněprávního systému,“ uvádí se v odůvodnění, s níž se měla možnost Česká justice seznámit.

V materiálu se dále připomíná, že se jedná o moderní trend trestní politiky v rámci zemí Evropské unie, kterému jde tato změna naproti. Navíc se jedná o změnu, která reflektuje aktuální nálezy Ústavního soudu.

„Sankční politika má podle kriminologických výzkumů jen omezený vliv na snižování míry kriminality a recidivy. V případě aplikace výrazně represívních přístupů a sankcí založených na odstrašení může mít dokonce kontraproduktivní účinky. Při stanovení účelu trestů je proto vhodné upozadit inkapitaci a negativní generální prevenci a kriminalitě předcházet primárně těmi prostředky, které méně zasahují do základních práv a svobod. Trestní politika a sankční politika zejména, si nesmí činit nároky na řešení problémů, které je možné a vhodné řešit jinými nástroji v dispozici státu,“ konstatuje se v materiálu.

Navržená koncepce je v současně v rámci úvah a očekává se diskuse napříč politickým spektrem, tedy jak v rámci koalice, tak i s opozicí.

Ministerstvo přitom odhaduje, že novela by mohla razantně snížit počet vězňů. Státní rozpočet by tak případě jejího přijetí podstatně uspořil na výdajích na vězeňství a získal na peněžitých trestech do státního rozpočtu řádově stovky milionů korun ročně. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Vrchní soud už podruhé zrušil rozsudek v kauze, v níž Šlachtovi celníci sledovali podezřelé nezákonně s vojáky z Prostějova

 Vrchní soud v Olomouci už podruhé zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně v kauze, v níž podřízení tehdejšího náměstka Celní správy nezákonně sledovali podezřelé z obchodu s nelegálními cigaretami se specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Vyplývá to z justiční databáze. Krajský soud vynesl rozsudek loni na konci ledna, odvolala se státní zástupkyně i někteří obžalovaní. Vrchní soud věc řešil pod dvěma jednacími čísly.

Pátrači celníků si v roce 2018 na pomoc při sledování podezřelých z obchodu se nelegálními cigaretami přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.

Zapojení armády do sledování civilistů ovšem odporuje zákonu, což jednoznačně zkonstatoval zkonstatoval Vrchní soud v Olomouci, když rozhodoval o odvolání proti prvoinstančním rozsudkům.

Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Róbert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.

Krajský soud v Brně vynesl tresty v případu prodeje nelegálních cigaret poprvé předloni v květnu. Rozsudek pak zrušil olomoucký vrchní soud a vrátil k novému projednání. Brněnský soud vynesl druhý verdikt loni na sklonku ledna. Nyní se situace opakuje, olomoucký soud rozsudek zrušil a nařídil nové projednání.

Z justiční databáze vyplývá jen informace, že Vrchní soud v Olomouci už druhý prvoinstanční rozsudek zrušil a vrátil Krajskému soudu k novému projednání.

Jedno ze dvou rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci v kauze, v níž byli nezákonně ke sledování použiti armádní specialisté. Foto: Jan HrbáčekDruhé rozhodnutí olomouckého soudu v téže kauze. Foto: Jan Hrbáček

Zatím není známo, jak Vrchní soud v Olomouci rozhodl, není zveřejněn konkrétní výrok, ani výtky vůči už druhého rozhodnutí první instance. To bude zřejmé až z písemného odůvodnění rozsudků, jejichž vyhotovení může trvat měsíce.

Krajský soud v Brně pod vedením předsedkyně Dity Řepkové loni v lednu poslal většinu obžalovaných do vězení a nařídil propadnutí věcí.

Faksimile z rozsudku v kauze v níž celníci nezákonně sledovali podezřelé. Faksimile z rozsudku v kauze v níž celníci nezákonně sledovali podezřelé.  

Na případu pracovali pátrači celníků, kteří při sledování proti liteře zákona použili armádní specialisty z 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, která nezákonnosti, včetně ničení důkazů, celníků pokryla. Kauza se dostala i na parlamentní půdu, kde se jí zabývaly příslušné výbory a komise.

Do případu nelegálních cigaret, jejichž distribuce se odehrávala především v brněnské Hospodě U Hanky a Baru 999, celní správa přimíchala navíc i nalezené střelivo a dýmovnice u jednoho z podezřelých, který měl být kurýrem, ale disponoval příslušným zbrojním oprávněním.

Nasazení armády do případu celníků potvrdil dopis jejich tehdejšího šéfa pátračů Róberta Šlachty. Vojáci byli do operace nasazeni po dobu dvou dnů na jaře roku 2018, kdy intenzivně sledovali zájmový objekt v civilní zástavbě na severní Moravě.

Ekonomický deník navíc zjistil, že po vypuknutí skandálu se celníci pokusili ze spisu svodku ze sledování vojáků vytáhnout.

Ekonomický deník vypátral jeden z klíčových důkazů toho, že celní správa v červnu 2018 nezákonně sledovala podezřelé z obchodu s padělanými cigaretami za pomoci elitních vojáků, kteří jsou nasazováni do zahraničních misí. Zákon, respektive trestní řád, zapojení této složky do úkonů v trestním řízení v žádném případě neumožňuje.

Celní správa se vymlouvala, že nešlo o nezákonné sledování a na pomoc jí přispěchala i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ta ostrou akci vojáků, po které předali data ze sledování celníkům, pojmenovala jako pouhé pozorování.

„Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stálo v žádosti adresované Generálnímu štábu, která byla sepsána z rozkazu zástupce generálního ředitele Celní správy a ředitele sekce pátrání Róberta Šlachty.

Šéf odboru pátrání celní správy a její dosluhující náměstek Róbert Šlachta přitom hned v den skončení ostré akce poděkoval náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, že vojáci prováděnými operativními úkony pomohli ustanovit pachatele závažné trestné činnosti. Ekonomický deník tento děkovný dopis získal, přestože jej celní správa dlouhou dobu zapírala. A získal také svědectví jednoho z celníků, který tvrdí, že po provalení skandálu se jeho nadřízená pokusila svodku z nezákonného sledování vyndat ze spisu.

Sledování osob a věcí

Případ rozplétal brněnský Krajský soud. Na lavici obžalovaných usedlo devět obžalovaných, převážně vietnamského původu. Obžaloba je vinila z toho, že po delší dobu dováželi do republiky z Polska velkém množství padělaných cigaret – státu způsobili neodvedením spotřební daně škodu přes 20 milionů korun, výrobci pak porušením práv k ochranné známce přes jeden a půl milionu.

U soudu se z nepochopitelných důvodů soudu v podstatě neřešilo, že tím, kdo zásadním způsobem porušil zákon, byla i celní správa. Ekonomický deník k tomuto případu shromažďoval důkazy skoro rok. Vše začalo touto žádostí celníků, akce dostala krycí název Richard.

Žádost, kterou vloni v červnu poslala celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci. Foto: Jan Hrbáček.

Přestože se celní správa snažila důkazy k nezákonnému sledování od počátku marginalizovat, moc jí to nešlo. Utajovanou operaci totiž potvrdili jak bývalý ministr obrany Lubomír Metnar, tak bývalá ministryně financí Alena Schillerová (oba za hnutí ANO) v odpovědích na interpelace šéfky sněmovního výboru pro obranu Jany Černochové (ODS). I když vládní politici použili jinou terminologii, než sledování.

O tom, že celní správa porušila zákon a ke sledování si najala vojáky v rámci „součinnostního cvičení“, jak byla ostrá sledovací akce pojmenována, nemělo tušení až do otevření skandálu ani státní zastupitelství, jak přiznal tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Sledování v rámci takzvaného součinnostního cvičení není v českých ozbrojených složkách žádnou novinkou. Na takzvané „cvičky“ jsou čas od času povoláváni i příslušníci tajných služeb. Že jsou nasazení do ostré sledovací akce, která má být využita v trestním řízení, se ale většinou nedozví.

Pod roušku „součinnostních cvičení“ pro policii nebo celníky se totiž vyjma testování nové techniky či sehrávání nově postavených týmů, snadno schová právě sledování, které by jinak odporovalo liteře zákona.

Proto možná není zneužití prostějovských specialistů celníky k nezákonnému sběru informací či důkazů, prvním takovým případem a měly by se jimi do hloubky zabývat kontrolní orgány Poslanecké sněmovny.

Ostrá akce

To, že šlo o ostrou akci, v rámci které byly nezákonně získávány důkazy pro trestní řízení, potvrzuje mimo jiné děkovný dopis náměstka celní správy a šéfa odboru pátrání Róberta Šlachty.

Ten v den ukončení operace poslal náčelníkovi Generálního štábu Aleši Opatovi, který jako jeden z několika činovníků tento zásah umožnil.

„Chtěl bych tímto poděkovat… …za vynikající a vstřícnou spolupráci při realizaci opatření, která podstatnou měrou přispívají k následnému ustanovení osob, které se… …přímo podílí na závažné hospodářské trestné činnosti. Přičemž Vámi prováděnými operativními úkony dochází k řádnému objasnění skutkově náročné trestné činnosti,“ napsal v den ukončení ostré operace vojáků z Prostějova, 15. června 2018, Róbert Šlachta Aleši Opatovi.

Černé na bílém. Náměstek celníků Róbert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu. Foto: Jan Hrbáček

Vojáci kvůli kameře na kandelábru?

Případ nezákonného sledování měl potvrzující pokračování i u brněnského soudu, který případ soudil. Na jednom z hlavních líčení vypovídal šéf brněnského odboru padělání Petr Mašek a zpracovatel případu, dnes už bývalý celník Pavel Litavec. Zatímco Mašek případ bagatelizoval, Litavec promluvil před soudním senátem velmi otevřeně.

„Taková žádost o součinnost není běžná, je výjimečná, protože při sledování, které jsme prováděli v rámci akce Richard, tak naše technika, kterou celní správa disponuje, nebyla dostatečná na to, aby bylo možné případnou trestnou činnost zdokumentovat, proto jsme požádali Armádu ČR, konkrétně generální štáb, zda by nám nemohli vyjít vstříc v tom, pokud to zjednoduším, jakousi technickou konzultací v tom, jakou techniku při sledování použít,“ tvrdil u soudu Mašek.

Jenže jak se ukázalo, do akce bylo nasazeno po dva dny osm vojáků. A ti dokumentovali auta i osoby, které se pohybovaly, poblíž sledovaného objektu a záznam ze sledování posléze předali celníkům.

Petr Mašek pak u soudu konstatoval, že výsledkem spolupráce s celníky bylo umístění kamery na sloup před sledovanou budovou v Havířově-Šumbarku. Soud toto pitoreskní vysvětlení o aktivitách vojáků bez bez potíží přijal.

Na otázku, zda by tento akt dokázali sami celníci, bez asistence vojáků, Mašek zareagoval: „Určitě ano, nicméně jak už jsem říkal, vojáci nás ujistili akorát v tom, že ten sloup, na který dáme kameru, která bude pořizovat záznamy, tak je v podstatě jediné řešení, které je v silách celní správy. Předtím, než byla naistalována kamera, protože povolení bylo vydáno dávno předtím, tak tam bylo dané naše sledovací auto, ze kterého mířila jiná technika, to bylo naprosto neúčinné, tím jen dokresluji to, že to byla technická konzultace… …O jedinečnosti  konzultace nevím, jestli tady někdo mluvil, každopádně je to o tom, že nám už došly nápady, prostředky, proto jsme obrátili na někoho, kdo by mohl mít větší zkušenosti, což jsme předpokládali, že bude někdo z generálního štábu vědět,“ argumentoval stěží uvěřitelně Mašek.

Na otázku, proč celníci nepožádali o součinnost při sledování policii, což by bylo legální, Mašek odvětil: „Policii jsme nepožádali z toho důvodu, že naše sledovací útvary s policejními sledovacími útvary mají společný výcvik, společné vzdělávání, srovnatelnou výbavu, čili když toto nebyly schopny naše útvary, byl tam logický předpoklad, že to nebudou schopny ani policejní útvary.“

Možnost instalace kamery na sloup poblíž sledovaného objektu je přitom standardní postup a celní správa jej běžně používá, takže argument o „součinnosti“ s vojáky, kteří měli dle Maška celníky ujistit o tom, že nejlepším řešením je umístit kameru na kandelábr, je více, než úsměvný.

Poměrně klíčová odpověď šéfa celních pátračů Maška pak zazněla na konci výslechu, kdy se jeden z obhájců ptal, jestli celníci předali vyšetřujícím policistům celý spisový materiál: „Rozhodně ne.“

Ztracený dokument

Na rozdíl od Maška někdejší zpracovatel případu, dnes už civilista, Pavel Litavec, vypověděl o celém zákulisí nelegální akce. „Byl požadavek, jestli by nám (vojáci z 601. skupiny – pozn. red.) nemohli být nápomocni při sledování objektu vytipovaného rodinného domu, kdy by nám potvrdili to, co už jsme věděli, že se jedná o sklad cigaret a že tam zajíždějí konkrétní auta, o kterých jsme už měli povědomí, která auta dělají návozy cigaret,“ konstatoval před soudem Pavel Litavec.

Potvrdit nebo vyvrátit to měli vojáci tím, že jako součást jejich výcviku by celníkům mohli sledování objektu celníkům provést.

„Vzhledem k tomu, že se do objektu rodinného domu poměrně často zaváželo a měli jsme informace z odposlechů telekomunikačního provozu podezřelých osob, že se bude jednat o nějaký velký závoz neznačených cigaret a tabáku do toho objektu, tak součinnost měla spočívat v tom, že by na základě našich informací, kdy my jsme byli naživo na odposleších a vyhodnocovali jsme průběh telekomunikačního provozu podezřelých, tak kdybychom se dozvěděli, že jede zásilka do tohoto domu, součinnost měla spočívat v tom, že bychom telefonicky požádali určitou osobu z této skupiny, aby provedli obhlídku objektu a zjistili, jaké auto tam navezlo nebo nenavezlo ty cigarety,“ pokračoval Litavec.

V té době ještě celní správa podle něj neměla k objektu nasazenu kameru. „Sledování mohlo napomoci k odhalení konkrétního vozidla, které provádí závozy. Bylo dohodnuto datum, kdy tato součinnost proběhne… …Probíhalo to tak, že jsme dostali kontaktní telefon na člověka, který bude řídit skupinu 601. skupiny v Prostějově, kteří když se dostavili do prostoru, tak dali vědět, že tam jsou, my jsme zahájili odposlech naživo těchto osob a vyhodnocovali jsme telekomunikační provoz a komunikaci podezřelých online. Z výsledků tohoto vyhodnocování jsme potom rozhodli, jestli tito příslušníci 601. skupiny provedou obhlídku objektu nebo ne,“ vysvětloval bývalý celník.

A jak sledování s vojáky konkrétně probíhalo? „Majitel nemovitosti pan XXX byl telefonicky kontaktován panem YYY s tím, ať jde otevřít bránu, že za 5 minut přijede auto. Takovéto informace, když proběhly, tak jsme je sdělili kontaktní osobě z 601. skupiny, že do 5 minut přijede auto, protože proběhl hovor, že má jít otevřít bránu. Jakým způsobem obhlídku provedli příslušníci 601. skupiny, to se můžu jen domnívat, pravděpodobně se rozmístili tak, aby viděli na vrata rodinného domu, pak nám zavolali, že přijelo takové nebo takové auto,“ vzpomínal u soudu Litavec.

Jeho výpověď jednoznačně prokazuje zapojení vojáků do nezákonného sledování: „Z tohoto nasazení této složky jsme dostali asi čtyřstránkovou zprávu o jejich nasazení, byla to jakási svodka o jejich činnosti na této akci. Ve svodce bylo, že tam přijeli tehdy a tehdy, v takovém a takovém času, kdy na základě telefonátu provedli obhlídku zájmového objektu se zjištěním takovým nebo bez žádného zjištění.“

Problematičnost celé nezákonné akce posiluje fakt, že po zveřejnění skandálu, byla svodka ze sledování vojáky odstraněna. A to na příkaz Litavcovy nadřízené Romany Pavelcové.

„Jakmile se zjistilo, že spolupráce s 601. skupinou byla nezákonná, jejich nasazení nebylo v souladu se zákonem, tak mě vedoucí požádala, abych jí to ze spisu dal, vytáhl jsem to ze spisu a dal jsem jí to… …Výstup, který mi dali, tak jsem dal do pomocných materiálů, ale když pak za mnou přišli, že jim to mám dát, tak jsem jim to dal. V pomocném materiálu se to neeviduje… …Nevím, co se stalo s vyjmutým materiálem, předal jsem ho nadřízené, od té doby jsem ho neviděl,“ prohlásil dále Litavec s tím, že už si nepamatuje, zda měla svodka vojáků čtyři nebo šest stran.

Žádost ze strany Romany Pavelcové podle něj přišla dva dny poté, co se informace o nezákonném sledování, zveřejněné Ekonomickým deníkem objevily v dalších médiích. „Já jsem to začal hledat až potom. To bylo asi tak nějak, když se to na tom serveru objevilo, tak do dvou dnů se přišlo s tím, že ten materiál je potřeba ze spisu vyndat,“ prohlásil Litavec.

Nezákonné sledování celní správy s vojáky z 601. skupiny speciálních sil otevřelo problém ještě v jiné rovině. Vojáci totiž podle nařízení vlády nemohou být příjemci utajovaných informací, vycházejících ze sledování. Utajovanou informací pak už bylo to, že celníci sledují uvedený dům v Havířově-Šumbarku, ale i další informace o zájmových osobách či autech, které se kolem sledovaného domu pohybovaly. Seznam utajovaných informací, se kterými mohou přijít do styku vojáci jsou k přečtení zde. Informace ze sledování v rámci trestního řízení mezi ně rozhodně nepatří.

GIBS Šlachtovy celníky podržela

Generální inspekce bezpečnostních sborů prověřování tohoto závažného případu odložila s tím, že se na straně celníků trestný čin nestal.

„Dospěli jsme k závěru, že i přesto, že jejich jednáním při schvalování, plánování a následné realizaci konkrétní činnosti došlo k porušení podmínek stanovených zákonem, nelze v tomto jednání spatřovat naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu. Mohlo však dojít k naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, přičemž pochybení mohlo spočívat ve schválení, přípravě a realizaci ´součinnostního výcviku´, které bylo v rozporu s podmínkami pro realizaci vojenských výcviků podle zákona O ozbrojených silách ČR a dále mohly být jednáním některých příslušníků AČR porušeny základní povinnosti vojáků vyplývající ze zákona O ozbrojených silách ČR. Proto byla věc odevzdána ke kázeňskému projednání věcně příslušnému orgánu AČR,“ konstatovala mluvčí inspekce Ivana Ngyuenová.

Jedinými potrestanými za prokazatelně nezákonnou akci tak byli pravděpodobně vojáci, jejichž identita je utajována.

Zjevná ukázka toho, jak některé složky nadržují při vyšetřování spřízněným příslušníkům. Ekonomický deník obdržel faksimile dokumentu GIBS anonymní cestou. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

 X X X

 KDO  CHCE  JÍT  DO  VÁLKY?

Strach z války roste, říkají experti. Majitelů zbrojního průkazu přibylo

Už třetí rok po sobě u nás roste zájem o získání zbrojního průkazu. Odborníci si myslí, že velkou roli hraje strach lidí z války. Navíc se zdá, že ceny zbraní zatím nepodléhají inflaci a některé se tak dají pořídit i za cenu kolem 17 tisíc korun. Uvedla to stanice CNN Prima NEWS v pořadu Zprávy z regionů.

 Válečný konflikt na Ukrajině, ale také ochrana rodiny, či zkrátka touha po adrenalinu, který člověk prožívá při střelbě. To vše lidi motivuje k získání zbrojního průkazu. „Ten nárůst tady je víceméně už několik let,“ uvedl pro CNN Prima NEWS odborník na zbraně Milan Mařík. Největší poptávka je podle něj o zbraně určené na osobní ochranu.

Rostoucí zájem je vidět na policejních statistikách. V roce 2020 vlastnilo v Česku zbrojní průkaz přes 307 tisíc lidí, zatímco v minulém roce více než 314 tisíc. Nejpočetnější skupinou žadatelů o zbrojní průkaz jsou muži ve věku 21 až 40 let. Pochopitelně o něj žádají také ženy, ty ale tvoří pouze 17 procent celkového počtu žadatelů.

Mezi žadateli o průkaz je i Rudi Kolndrekaj z Plzně. „Rozhodl jsem se, protože každý chlap by měl umět se zbraněmi manipulovat. A hlavně jsem zjistil, ze mě to hrozně baví jako sport,“ popsal. Zbraně jsou navíc i cenově dostupné.

„U praktické části, která prověřuje zejména žadatele ze znalosti bezpečné manipulace se zbraní, podcení někteří přípravu natolik, že zbraň vidí poprvé právě u praktické části zkoušky,“ doplnila policejní mluvčí Eva Červenková.

X X X

OSTRAVA  ZMĚNÍ  PRIMÁTORA,  MACURA  ODCHÁZÍ

ZALOŽÍ  MACURA  VLASTNÍ  HNUTÍ  PODLE  SVÝCH  PŘEDSTAV?

 Primátor Ostravy Tomáš Macura a jeho dvě náměstkyně Kateřina Šebestová a Zuzana Bajgarová skončí v čele třetího největšího města v Česku. Všichni tři to v pondělí navrhli na jednání klubu ostravských zastupitelů zvolených za hnutí ANO, a ten jejich nabídku přijal.

„Závěry jsou de facto tři. První je, že klub zůstává jednotný ve svém hlasování, tudíž nedojde ve středu na zastupitelstvu k hlasování o odvolání primátora. Což je také pozitivní vzkaz pro koalici, protože trváme na zachování současné koalice,“ sdělila po jednání předsedkyně klubu Šebestová a dodala, že současně na klubu probrali návrh primátora Macury, který nabídl funkci k dispozici.

„S tím, že dojde k postupnému předání funkce pro jiného nominanta z hnutí ANO. Pro nás je podstatné, že koalice bude pokračovat dál,“ zopakovala. Šebestová současně potvrdila, že ona i kolegyně Bajgarová rezignují stejně jako primátor. Všichni tři opustí vedení města nejpozději do půl roku.

Kdo je nahradí, není jasné. Členové klubu se podle jeho předsedkyně jednomyslně shodli na tom, že personální otázky začnou řešit až po středečním zastupitelstvu.

Podle předsedy ostravského ANO Richarda Vereše by mohlo dokonce dojít k širší personální obměně nominantů za hnutí ANO ve vedení města. „Klub se dohodl na tom, že bude v následujících měsících diskutovat o tom, jak bude přesně tato obměna vypadat,“ řekl s tím, že pravděpodobně se to dotkne i jednotlivých obsazení radnic v některých obvodech města. „I to je otázka, kterou budeme muset řešit. Proto je dobře, že neprovádíme žádné náhlé změny a že opravdu se chceme o tom pobavit. Chceme najít smysluplnou cestu tak, aby případné třeba i změny na městě neovlivňovaly negativně dění na městských obvodech nebo vedení jednotlivých radnic,“ poukázal Vereš.

Podle něj není nyní nutné vyhovět vyloženě vedení hnutí. „Snažíme se odblokovat nějakou situaci, která tady nastala, a je tady i velký mediální tlak i nějaký názor členské základny. Vítám, že pan primátor se k tomu postavil, jak se postavil a snaží se opravdu pro to nejlepší ve prospěch našeho města,“ sdělil šéf ostravského ANO.

Koalice má zůstat

Šebestová ujistila, že koaliční spolupráce mezi ANO, SPOLU a Piráty se měnit nemá. Věří, že změny nebudou mít na fungování koalice vliv. „Věřím, že spolupráce bude nadále fungovat tak, jak fungovala doteď, protože za námi stojí celá řada projektů, na které můžeme být hrdí, máme spoustu věcí rozjetých, spoustu naplánovaných, takže by byla velká škoda, kdybychom v té koalici nepokračovali dál,“ apelovala.

Jednání ostravského klubu zastupitelů se zúčastnil i krajský předseda hnutí Josef Bělica. „Nebudu to komentovat,“ řekl pouze. A na dotaz, zda budou jednat na krajském předsednictvu o vyloučení hejtmana Ivo Vondráka, se jen pousmál.

To, zda se může situace z Ostravy opakovat i na kraji, pokud bude Vondrák vyloučen z ANO, nechtěl Vereš předvídat. „V rámci vedení kraje je situace podobná a zároveň velmi odlišná. V tuto chvíli se pořád bavíme o tom, že je ve hře vyloučení pana profesora Vondráka z hnutí ANO. Ten chce nadále zůstat členem hnutí ANO. Pravděpodobně se sejde znovu zastupitelský klub na kraji a sám jsem zvědavý, jaká bude ta diskuze tam, protože vnímám, že ostravské hnutí ANO je stále více heterogenní než krajský klub zastupitelů, takže uvidíme, co se bude diskutovat na kraji,“ poznamenal Vereš.

Samotný Macura se nechtěl po jednání klubu k rozhodnutí vyjadřovat. A Bajgarová pouze potvrdila odchod z hnutí. „Dlouhodobě jsem komentovala vývoj v hnutí ANO a s ohledem na to, že to dospělo do nějaké fáze, která pro mě byla už nepřekročitelná, nerada bych to nyní dál rozebírala, ta situace je tady napjatá, rozhodla jsem se to členství ukončit. Myslím si, že každý má v pravý čas odejít,“ uzavřela.

Macura byl dlouhodobým kritikem poměrů v hnutí expremiéra Andreje Babiše, před nedávnou volbou prezidenta oznámil, že ve volbě nedá hlas šéfovi svého hnutí, ale podpoří jeho protikandidáta Petra Pavla, který byl následně zvolen novým prezidentem ČR.

Stejně postupoval i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, ten ale ANO opustit nehodlá. „Od klubu krajských zastupitelů mám podporu a chci dělat ty věci, co dělám. Proto zatím o odchodu z ANO neuvažuji. V okamžiku, že bych cítil, že by mě kolegové chtěli zradit nebo něco takového, tak to samozřejmě má smysl,“ sdělil hejtman v minulém týdnu.

X X X

 Zklamání pro Karla III. Jím vybrané hvězdy odmítly zpívat na korunovaci. Neúcta, zuří Britové

Britská královská rodina čelí organizačním nepříjemnostem spojeným s tamní akcí roku. Hned dvě slavné pěvecké hvězdy nevystoupí na korunovačním koncertu krále Karla III. A to zpěváci Adele a Ed Sheeran. Panovník si na akci objednal i dvanáct nových hudebních skladeb včetně nové korunovační hymny od muzikálového skladatele Andrewa Lloyda Webbera.

Špatný termín. To je důvod, proč nemůže na korunovaci, jež se koná začátkem května, vystoupit Ed Sheeran. Večer před ní totiž vystupuje v americkém Texasu. „Král Karel III. navrhl řadu lidí, které by chtěl mít na vystoupení. Adele i Ed Sheeran byli na jeho seznamu. Velmi si přál, aby se koncertu účastnili,“ řekl spolupořadatel korunovačního koncertu deníku Daily Mail.

Považují neúčast hudebníků na akci za projev neúcty vůči nově korunovanému panovníkovi. „Jsou nejen titáni šoubyznysu a ztělesněním všeho britského, ale jsou známí po celém světě. Je to velká škoda,“ doplnil spolupořadatel. Proč nevystoupí zpěvačka Adele, zatím není veřejně známo. Představení má totiž oficiálně naplánována jen do konce března.

 Lloyd Webber, z jehož dílny pocházejí například muzikály Jesus Christ Superstar, Evita, Kočky nebo Fantom opery, uvedl, že byl zakázkou „obrovsky poctěn“. „Doufám, že moje hymna odráží tuto šťastnou událost,“ řekl.

 Mezi už potvrzenými nebo zvažovanými hvězdami jsou také Harry Styles, Lionel Richie či skupina Spice Girls. Hudební program pro obřad, jenž se uskuteční v londýnském Westminsterském opatství 6. května, si vybral sám král Karel III.

Karel III. uctí památku svého otce

Na korunovaci zazní i tradiční korunovační hymna Zadok the Priest (Kněz Sádok) Georga Friedricha Händela, která byla složena na korunovaci krále Jiřího II. v roce 1727, sdělil královský palác. Uvedena budou podle paláce také díla dalších skladatelů vážné hudby, jako je Edward Elgar, Hubert Parry a Ralph Vaughan Williams. Jejich hudba se hrála i na korunovaci panovníkovy zemřelé matky, královny Alžběty II., v roce 1953.

Nová díla zahrnují šest orchestrálních skladeb, pět sborových skladeb a varhanní sólo. Mezi nimi je také řecká pravoslavná hudba, jíž chce Karel III. vzdát hold svému zesnulému otci, princi Philipovi, který se narodil na řeckém ostrově Korfu.

Korunovace 74letého krále se má konat takřka přesně 70 let poté, co ceremoniál absolvovala jeho matka Alžběta II. Karel III. se stal panovníkem s okamžikem její smrti loni v září. Stal se tehdy také nejstarší osobou nastupující na trůn v dějinách britské monarchie.

Svou účast na korunovaci zatím stále zvažuje také králův mladší syn, princ Harry. Údajně se totiž obává „toxické atmosféry“.