Miroslav Kalousek: Deficit na další rok není 252 miliard, ale 270 miliard korun. Kdyby vládlo ANO, tak se schvaluje něco kolem 400 miliard.  Velké dluhy mají l Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko a spol. ale lidé se mají lépe. Zadlužená je i EU s Němkou Leyenovou, ale nic si z toto nedělá. Naopak miliardy stále zasílá Ukrajině, Zelenskému, kde je velká korupce a rozkrádání miliard, které tam zasílají Fiala, USA, Anglie a denně zbytečně umírají tisíce lidí, proti čemuž stále bojuje papež, celý Vtikán.

Sněmovna ve středu večer hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Plánovaný schodek má proti tomu letošnímu klesnout o 43 miliard korun. Jde o třetí státní rozpočet, který prosadila koaliční vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Pro ŽivotvČesku.cz k tomu poskytl komentář bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek, který dlouhodobě upozorňuje, že »konsolidace veřejných financí« ze strany vlády není optimální a ve výsledku nepřinese potřebný efekt.

Pro rozpočet hlasovalo 98 poslanců vládní koalice, ke kterým se přidal i nezařazený Ivo Vondrák, zvolený původně za opoziční hnutí ANO. Opoziční poslanci hlasovali proti. Celkem bylo přihlášeno 181 poslanců.

„Především si řekněme, že pokud jde o vládní hospodaření, tak deficit na další rok není 252 miliard, ale 270 miliard korun. Vzhledem k tomu, že si vláda zvyká část deficitu přesouvat na »mimorozpočtové« fondy, tak my si musíme zvykat mluvit o deficitu vládního hospodaření, protože jen deficit státního rozpočtu nebude dostatečně vypovídající,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz »neradostně« někdejší politický bard Miroslav Kalousek, který by v současné politické »personální krizi« byl vzpruhou, kdyby se vrátil do demokratického týmu.

Ohledně »18 miliard« vysvětlil, že jde o metodu »přeložení«, což není v rozpočtování vidět, nicméně to Češi zaplatí. Jde o marketingový trik ministra Zbyňka Stanjury, aby deficit vypadal opticky lépe – tedy nižší.

„Deficit vládního hospodaření na příští rok je 270 miliard korun, což pokládám za mimořádně neodpovědné hospodaření a zbytečné zadlužování. A současně si uvědomuji, že kdyby vládlo ANO, tak se schvaluje něco kolem 400 miliard korun. Takže si můžeme vybrat, jestli to bude špatné, nebo ještě horší,“ dodal pro ŽivotvČesku.cz někdejší politický fenomén a muž, který k současnému ekonomickému stavu země přistupuje oproti řadě politiků racionálně a vidí takzvaně za horizont.

Poslanci schválili 13 přesunů uvnitř rozpočtu v celkovém objemu 2,7 miliardy korun. Přidali například 1,1 miliardy korun na podporu vodního hospodářství. Opozice se svými návrhy na přesuny peněz neuspěla.

X X X

ING  BABIŠ:  FIALA  NEJVĚTŠÍM  LHÁŘEM  ČR,  STRAŠÍ  LIDI  BANKROTEM

FIALA   INFORMACE  OD  KRAV  NA  VYSOČINĚ,  KDE  SE  PŘED  DEMONSTRANTY  UKRÝVAL?

FIALU  POSLAT  LIDI  ČR  NA  VYSOČINU  MEZI  KRÁVY

PROTI  FIALOVI  PROTESTOVAT  I  VATIKÁN,  PAPEŽ,  PROTOŽE  FIALA  NENÍ  SVATÝ,  ŠKODÍ  CÍRKVI,  BOHU

PO  FIALOVI  SPÁLENÁ  ZEMĚ,  ZAVČAS  S  NÍM  SKONCOVAT  PRO  DOBRO  ČR

Babiš: Jedna z největších lží Petra Fialy je, že naší zemi hrozí bankrot

Jde o zákeřnou lež, která má v lidech vyvolat pocit viny, aby této neschopné vládě kývli na zvyšování daní, neprotestovali proti poklesu reálných mezd a důchodů a smířili se s propadem životní úrovně, píše ve svém komentáři pro čtvrteční MF DNES předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

 Premiér straší bankrotem stejně falešně jako Kalousek před volbami v roce 2010, když strašil Řeckem. Přitom on sám nasekal dluhy za 690 miliard. Strašení bankrotem má jen zakrýt fakt, že Fialova vláda neumí hospodařit, neumí řešit inflaci, energie ani drahotu a že ministři v čele s premiérem jsou totálně neschopní jedinci odtržení od každodenní reality.

Pětikoalice vinu za vlastní neschopnost samozřejmě hází na Babiše a stále opakuje pohádku o tom, jak zemi zdědila s rozvrácenými veřejnými financemi. Přitom to bylo hnutí ANO, které zhuntované veřejné finance po ODS a TOP 09 dávalo od roku 2014 dohromady. Tyto strany po sobě v roce 2013 (v té vládě byl mimochodem i Fiala) zanechaly dluh ve výši 44,4 % vůči HDP.

Od roku 2014 do roku 2017, kdy jsem dělal ministra financí, dluh klesl o 60 miliard na 1 625 miliard Kč; v roce 2016 jsem dokonce měl rozpočet s přebytkem 62 miliard. Mimochodem, dostat rozpočet do přebytku se povedlo jen dvěma dalším ministrům financí, Ivanu Kočárníkovi v 90. letech a Aleně Schillerové v roce 2018.

V ozdravování veřejných financí pokračovala naše menšinová vláda. Dluh vůči HDP se nám podařilo srazit dokonce na 29 % HDP v roce 2019. A snižovali bychom dál, nebýt covidu. Ale i když po dvou hrozivých letech pandemie, kterou strany pětikoalice zneužívaly k politikaření, dluh vůči HDP vzrostl na 41,9 %, bylo to stále méně, než když jsem se v lednu 2014 stal ministrem financí.

Jinými slovy, Babiš za dobu ve vládě snížil zadlužení Česka. Když jsem končil jako premiér, byla ČR šestá nejméně zadlužená země EU s asi o polovinu menším dluhem vůči HDP, než mělo Německo. Naopak stávající vláda v zadlužování pokračuje. Za pana Fialy jsme se propadli v zadlužení na 9. místo v EU a podle ekonomických prognóz v roce 2023 zadlužení vůči HDP vzroste na 43 % .

V porovnání s ostatními zeměmi EU na tom ale stále nejsme nijak špatně. Ukazuje se, že konsolidace veřejných financí v režii Fialovy vlády je jeden velký podvod. Vláda nejen že na sobě a svých kamarádech nešetří, ale ani neřeší příjmy. A když nějaké má, jako EET, zruší je, protože to zavedl Babiš.

Když ale chce, peníze najde. Miliardy pro Ukrajinu, na zbrojení nebo nesmyslné dotace pro elektromobily jsou toho důkazem. Co na tom, že se nedostane na zdravotníky, učitele, kuchařky, uklízečky, školníky nebo hospodářky.

Výsledky vlády pětikoalice za dva roky jsou tristní. Rekordní inflace. Bezkonkurenčně nejvyšší ceny elektřiny. Největší propad reálných mezd. Plošné zvyšování daní. Bující šedá ekonomika. Účetní triky v rozpočtu. A teď ještě zvyšující se zadlužení. Prostě kam šlápne Fialova vláda, tam tráva neroste.

Státní bankrot Česku určitě nehrozí. Co ale hrozí, je, že po pětikoalici zůstane jen spálená země, kterou budeme muset řadu let zase pracně stavět na nohy.

X X X

KALOUSEK:  VLÁDĚ  FIALY  NEVĚŘÍ,  JAKO  KLAUS,  ZEMAN,  BABIŠ  A  DALŠÍ  SCHOPNÍ  POLITICI  A  EKONOMOVÉ

PO  DEMONSTRACI  LÉKAŘŮ,  ODBORŮ,  UČITELŮ,  AUTOMOBILKY  FIALA  PODAT  DEMISI

EXKOMUNISTA  PAVEL  NA  HRADĚ  SE  O  NIC  NESTARÁ,  SPÍŠ  SE  PROHÁNÍ  NA  MOTORCE  V  ITÁLII

FIALA  SE  PŘED  LIDMI  SCHOVAL  U  KRAV  NA  VYSOČINĚ

Nedokážu přijmout lež a věšení bulíků na nos. Miroslav Kalousek otevřeně oznámil, že vládě Fialy nevěří, ještě stále ale je její volič

Když vláda přišla v květnu s tím, že chce snížit prohlubující se zadlužení státu a reformovat důchodový systém, byl jedním z těch, kdo ji chválil a tleskal, že se Fialův kabinet snaží řešit těžkou situaci. Upozornil ale pro ŽivotvČesku.cz, že vláda nesmí usnout na vavřínech a »útok na peněženky Čechů« musí v nějaké podobě ještě jednou zopakovat, protože »úsporné dílo z pera vlády« řeší problém jen částečně. Řeč je o bývalém šéfovi státní kasy a komentátorovi Miroslavu Kalouskovi, který v dobách své politické kariéry, kdy sedával v lavicích Sněmovny, se jednoznačně řadil k těm, kteří mají silný tah na branku. Střih. Dnes se skvělý rétor netají tím, že je voličem vlády, ale v současnosti jí nevěří.

Sněmovna přerušila dvě hodiny po půlnoci schůzi, kterou podnítilo opoziční hnutí ANO s cílem vyslovit nedůvěru koaliční vládě Petra Fialy (ODS). Debata dosud trvala zhruba 16 hodin a bude pokračovat od dnešních 09:00.

O osudu kabinetu poslanci nehlasovali. Dosavadní diskusi ovládli zejména členové vlády, kteří představovali před takřka prázdnými lavicemi jednacího sálu své kroky i plány do budoucna.

Miroslav Kalousek je smutný z toho, jakým směrem se oznámení úsporných opatření vydala. „Když se mě zeptáte, zda této vládě důvěřuji, odpovím, že ne. Nedůvěřuji ne proto, že nesplnila sliby a cíle, které formulovala ještě na jaře. To se může stát. Nedůvěřuji jí proto, že to nepřizná a nestydatě lže. Tvrdí, že dělá protiinflační opatření, a není to pravda. Tvrdí, že napravuje deficitní strukturu rozpočtů po Babišovi, a není to pravda. Tvrdí, že skoncovala s dotační ekonomikou, a není to pravda. Tvrdí, že proškrtáním dotací ušetří daňový poplatník 84 miliard, a není to pravda, atd. Dokážu přijmout koaliční nedohodu, objektivní problémy a potíže. Nedokážu ale přijmout lež a věšení bulíků na nos, protože to uráží moji inteligenci, byť není bůhvíjaká. Když se mě zeptáte, zda bych zítra hlasoval pro důvěru vládě, odpovím, že ano. Ne proto, že bych jí věřil. Ale proto, že její alternativa lže ještě nestoudněji. Hlasoval bych proto pro »menší zlo«.
Milá vládo, přeji Ti zítra úspěšné hlasování o důvěře a nám všem přeji, abychom mohli nejenom fandit, ale abychom mohli i věřit. To nám ale musíš přestat lhát. V přátelské úctě stále ještě Tvůj volič,“ napsal politik svůj komentář na sociální síť X.

X X X

Zemřel Henry Kissinger. Americkému exministrovi bylo sto let

Zemřel někdejší americký ministr zahraničí a bezpečnostní poradce amerických prezidentů Henry Kissinger. Bylo mu sto let. Známý diplomat skonal ve středu ve svém domě v Connecticutu na severovýchodě Spojených států. Informuje o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení společnosti Kissinger Associates.

X X X

Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou, píše magazín o zemřelém Kissingerovi

Úmrtí Henryho Kissingera vyvolalo smíšené reakce. Někdejší prezident USA George Bush mladší ocenil jeho odhodlání, když jako chlapec uprchl před německými nacisty, posléze proti nim bojoval a stal se ministrem zahraničí. Smutek vyjádřilo i čínské zastoupení v USA. Naopak magazín Rolling Stone vyzdvihl Kissingerův podíl na bombardování Kambodže: „Válečný zločinec milovaný vládnoucí třídou nakonec zemřel,“ napsal.

Historické osobnosti

 „Amerika ztratila jeden ze svých nejspolehlivějších a nejvíce osobitých hlasů,“ napsal Bush mladší v prohlášení k úmrtí někdejšího ministra zahraničí, poradce dvou prezidentů a diplomata, který se ve veřejném prostoru neztrácel ani desítky let po svém působení v oficiálních funkcích.

 „Dlouho jsem obdivoval muže, který jako kluk z židovské rodiny prchl před nacisty a bojoval s nimi v americké armádě. Když se později stal ministrem zahraničí, jeho jmenování bylo důkazem jeho velikosti, stejně tak jako velikosti Spojených států,“ napsal George W. Bush.

Kondolenční dopis současnému prezidentovi Joeovi Bidenovi podle agentury Reuters zaslal jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Mluvčí čínské diplomacie řekl, že zesnulý diplomat se zapsal do paměti za svoji „upřímnou oddanost čínsko-americkým vztahům“.

Čínský velvyslanec v USA Sie Feng řekl, že zpráva o Kissingerově úmrtí jej „hluboce šokovala a sklíčila“. „V srdcích Číňanů vždy zůstane jako vážený přítel,“ uvedl Sie. Kissinger naposledy ještě letos v květnu, kdy byly současné americko-čínské vztahy značně napjaté, přiletěl do Pekingu na návštěvu, při níž se setkal s prezidentem Sim.

Další z bývalých ministrů zahraničí USA Mike Pompeo napsal, že Kissinger „zanechal nesmazatelnou stopu v historii Ameriky i světa“. „Navždy mu budu vděčit za laskavé rady v době, kdy jsem úřad zastával já. Vždy byl ochotný a informovaný,“ napsal Pompeo na síti X.

 Na Kissingerovo kontroverzní zahraničně-politické působení poukázala některá americká média a řada lidí na sociálních sítích. Spíše levicově orientovaný kulturní magazín Rolling Stone zesnulého označil už v titulku za „válečného zločince“, stejně tak zpravodajský server The Huffington Post.

„Věřím, že Kissinger byl jeden z nejničivějších ministrů zahraničí v moderní historii země. Jsem pyšný, že mohu říct, že není můj přítel a nebudu si od něj brát rady,“ cituje list The New York Times senátora a bývalého prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, který slova použil v debatě se svojí tehdejší oponentkou v demokratických primárkách Hillary Clintonovou.

„Věřím, že Kissinger byl jedním z nejničivějších ministrů zahraničí v moderní historii země. Jsem pyšný, že mohu říct, že není můj přítel a nebudu si od něj brát rady,“ cituje list The New York Times senátora a bývalého prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, který slova použil v debatě se svojí tehdejší oponentkou v demokratických primárkách Hillary Clintonovou.

Scholz: Ke svému rodnému Německu měl blízko

Z druhé strany oceánu projevili „hlubokou soustrast Američanům“ předseda Evropské rady Charles Michel nebo německý kancléř Olaf Scholz. „Měl jsem tu čest setkat se s Henrym hned několikrát. Byl vřelým člověkem s geniálním mozkem,“ uvedl Michel. Kissinger podle něj utvářel některé z nejdůležitějších událostí posledního století. „Byl stratégem s citem pro sebemenší detail,“ dodal.

Scholz na síti X napsal, že „svět ztratil velkého diplomata“ odhodlaného rozvíjet přátelství mezi USA a Německem napříč Atlantikem. „Kissinger měl ke své německé rodné zemi vždy blízko,“ uvedl Scholz.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Reuters vyjádřil soustrast Kissingerově ženě, nyní 89leté Nancy Kissingerové. Kissinger byl podle Putina „moudrý a prozíravý státník“.

Pozůstalým po Kissingerovi podle svého prohlášení vyjádřil v dopise soustrast rovněž finský prezident Sauli Niinistö. Dosluhující nizozemský předseda vlády Mark Rutte vzpomněl na „vlivného diplomata a moudrého rádce“ a lotyšský prezident Edgars Rinkévičs napsal, že s Kissingerem „člověk mohl, nebo nemusel souhlasit, ale vždy stálo za to mu naslouchat“.

X X X

MINISTROVI  VÁLKOVI  NA  LIDECH   NEZÁLEŽÍ,   HULVÁTI  I  S  FIALOU,

TVRDÍ   ODBORNÍCI

DALŚÍ  PROTESTY  NÁRODA   NA  ODSTRANĚNÍ,  DEMISI

Nemocnice zavřou celá oddělení. Válkovi na pacientech vůbec nezáleží, řekl Kubek

Nemocnice se budou snažit v prosinci zachovat akutní provoz v maximální možné míře. Plánovaná péče bude někde omezena o 80 a víc procent, řekli zástupci Sekce mladých lékařů. V některých regionálních nemocnicích budou podle lékařské komory uzavřená celá oddělení.

„Cílem té akce není omezovat dostupnost zdravotní péče, ale učinit medicínu a práci ve zdravotnictví více atraktivní, než je dnes. Abychom měli dostatek zdravotních sester a aby byla péče zajištěna nejenom v prosinci, ale i v následujících letech,“ řekl Kubek. Politikům je podle něj přístupnost péče lhostejná.

„Omlouvám se pacientům, kteří se v následujících dnech setkají s diskomfortem,“ řekl Kubek s tím, že má pochybnosti o jednání ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Tomu podle něj vůbec nezáleží na pacientech.

Válek se v reakci na dotaz iDNES.cz ohradil proti tomu, že by mu na pacientech nezáleželo. Podle něj předložil odborářům dvě nabídky, z jeho pohledu férové.

„Ta poslední počítala s tím, že na odměny zdravotníků půjde 8, 6 miliardy korun. To bylo skutečným maximem možného, co si systém, nemocnice a pojišťovny mohou dovolit, aby to zdravotní systém ustál a nedoplatili na to pacienti a daňoví poplatníci, navíc by to vyřešilo původní požadavek Sekce mladých lékařů ČLK,“ napsal Válek.

Podle něj Kubek se zbavuje odpovědnosti, že nabídky, které by zvýšily platy nejmladším a nejméně vydělávajícím lékařům, odmítl a požadoval desítky miliard navíc ze státního rozpočtu. Odmítnutí odborářů ho mrzí a stále platí, že na platy vyčlení 6,8 miliardy.

„Slova prezidenta Kubka svědčí o panu Kubkovi. Rétorika doktora Kubka, který se v posledních dnech snaží strašit veřejnost a vyvolat strach potvrzuje, že se od počátku dohodnout nechtěl. Přesto jsem připraven dále jednat, právě z toho důvodu, že mi na pacientech velmi záleží. Spolu s řediteli přímo řízených nemocnic udělám vše pro to, abychom situaci zvládli a akutní péče byla zajištěna,“ dodal Válek.

Podle viceprezidenta ČLK a předsedy Sekce mladých lékařů Jana Přády je potřeba, aby se změnil současný zdravotnický systém. „Je falešným smýšlením, že Silvestrem se situace vyřeší a systém bude fungovat tak, jak fungoval doposud,“ řekl Přáda. „Pevně doufám, že tato situace bude pro pacienty diskomfortní, ne nebezpečná,“ dodal.

Někteří lékaři výpovědi stáhli, například ve zlínské Krajské nemocnici T. Bati z původních 200 výpovědí zůstalo 50. „Většinou to není z dobrovolných důvodů, ale brutálním nátlakem,“ upozornil Přáda s tím, že vedení nemocnic lékařům například ruší dovolené či plánované stáže v zahraničí.

Fakultní nemocnice Hradec Králové podle lékaře Tomáše Matějky omezí plánovanou péči o 80 až 100 procent. Prosincové přesčasy zde vypovědělo celkem 76 procent všech sloužících lékařů. „Péče bude omezena s tím, aby byla zachována aspoň péče akutní,“ uvedl. Nemocnice podle něj zruší téměř většinu plánovaných operací a odborné poradny.

Pražská Thomayerova nemocnice počítá s výpovědí od 63 procent sloužících lékařů. „Péči pokryjeme, ale za cenu, že budeme v nadcházejících měsících čelit smutnému fenoménu, že kvalitní lékaři odejdou,“ uvedla jedna z lékařek pediatrie.

Omezí pediatrie či gynekologická oddělení

Omezený provoz čeká také dětskou chirurgii, potvrdil lékař Lukáš Kramář. „Bude zrušeno 80 až 90 procent všech plánovaných zákroků. Zůstanou jen ty, které by výrazně ohrozily zdraví pacientů. Dojde také k omezení ambulantní péče,“ uvedl s tím, že pokud budou lékaři operovat u akutního případu, na ambulanci nebude nikdo, kdo by se mohl věnovat dalším pacientům.

Výrazně omezí například také klinika ortopedie ve Fakultní nemocnici Motol. Každá stanice tam podle předsedy lékařského odborového klubu Pavla Kubíčka uzavře deset lůžek, traumatologie otevře pouze jeden sál. Omezena bude také pediatrie, či dětská chirurgie, kde se do protestu zapojilo 24 z 26 lékařů.

K omezení dojde také v Pardubickém kraji. „U nás je situace specifická v tom, že jsme krajské zdravotnictví. Celkem v kraji vypovědělo přesčasy zhruba 40 procent lékařů,“ řekl lékař Jaroslav Krsička z Nemocnice Ústí nad Orlicí. Situace je podle něj velmi vážná.

Nemocnice Uherské Hradiště omezí například plicní oddělení, kde se uzavře alergologická a spánková ambulance, uvedl Martin Vybíral z traumatologického oddělení. Bez omezení je zatím interní oddělení, při výpadku lékaře ale podle Vybírala dochází ke zhroucení celého rozpisu práce.

Výrazně omezí provoz také některá oddělení Oblastní nemocnice Příbram. „Plná podpora této akce je především na gynekologicko-porodnickém oddělení. Nepojede poradna pro endometriózu. Omezíme těhotenské poradny, ultrazvukové vyšetření,“ uvedla za nemocnici lékařka Donovalová.

Několik oddělení se k protestu plně připojila také v Jihlavě. „Co se týče ARO, bude místo průměrných 9 operačních sálů, bude ve všední dny k dispozici pouze pět anesteziologických týmů,“ uvedla zástupkyně Sekce mladých lékařů Monika Hilšerová.

Například ve Fakultní nemocnici Bulovka se stav neustále mění, uvedla Hilšerová. Pediatrie v současné době funguje v hybridním provozu, interna uzavřela chronické ambulance.

Ve Fakultní nemocnici Ostrava dojde ke zrušení elektivních zákroků na Klinice úrazové chirurgie, omezený bude mimo jiné také ambulantní provoz na Klinice infekčního lékařství.

Akutní provoz ve Fakultní nemocnici Brno bude podle Hilšerové zajištěn, ačkoliv výpověď z přesčasů podalo 84 procent sloužících lékařů.

Přesčasy vypovědělo přes 6000 lékařů

ČLK uvedla, že dobrovolné přesčasy vypovědělo zhruba 6 100 z 13 000 lékařů, kteří v nemocnicích do služeb nastupují. Celkem jich v nemocnicích pracuje asi 23 000. Odvrátit protest se při jednáních s ministerstvem zdravotnictví nepodařilo.

Lékaři se s ministerstvem naposledy sešli v pondělí. Resort zástupcům komory nabídl 8,5 miliardy korun na zvýšení platů včetně pětiprocentního růstu platů tabulek. To ale zdravotnické odbory odmítly, podobné navýšení by podle nich neznamenalo vyšší platy pro všechny lékaře.

Ministerstvo tak na platy lékařů v příštím roce dá původních 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky, které ministr zdravotnictví Vlastimil Válek slíbil už v říjnu. Lékaři se po neúspěšných jednáních ve čtvrtek sejdou také s premiérem Petrem Fialou.

Lékaři žádají zvýšení odměn na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy, tedy zhruba 65 000 až 120 000 korun základní mzdu a sjednocení výplat ve státních i dalších nemocnicích. Podle Válka by jejich požadavky stály desítky miliard.

Nyní je průměrný plat lékaře včetně přesčasů a odměn ve státních nemocnicích 104 000 korun, v ostatních 82 000 korun. Podle lékařů jde ale o ohodnocení za výrazně vyšší počet odpracovaných hodin, než je běžná pracovní doba.

X X X

Pavel neodolal italskému klenotu na dvou kolech. Jízda byla radost, uvedl

Prezident Petr Pavel navštívil na konci své pracovní cesty po Itálii vesnici Varenna v Lombardii, kde se projel na motocyklu značky Moto Guzzi. Pavlovi při návštěvě sídla společnosti dovolili si mimo jiné vyzkoušet jednu z nejnovějších typů. Sám prezident to označil za radost.

„Dnes jsem navštívil sídlo společnosti Moto Guzzi. Z malé rodinné firmy na výrobu motocyklů se v průběhu 100 let stala motocyklová ikona s celosvětovou působností. To je inspirující příběh. Jednu z jejich motorek jsem si v městečku Varenna v podhůří italských Alp vyzkoušel. Byla to radost,“ napsal prezident na sociálních sítích.

Prezident v Itálii jednal s nejvyššími tamějšími představiteli. Promluvil také například ke krajanské komunitě a vystoupil s přednáškou ve škole NATO Defense College či zavěsil věnec k pamětní desce Milana Rastislava Štefánika a československých legionářů. Ve středu přejel vlakem do Milána a poté zamířil přímo do společnosti Moto Guzzi.

S Pavlem na delegaci do Itálie vyrazili také zástupci řady českých společností. Mezi nimi jsou například Aero Vodochody Aerospace, Asociace leteckého a kosmického průmyslu, Asociace nanotechnologického průmyslu, Český plynárenský svaz, Frentech Aerospace, Škoda Transportation, Univerzita obrany nebo Oxygen Biotech. Jejich představitelé se zúčastnili podnikatelských fór v Římě a Miláně.

X X X

Kladivo vládního balíčku dramaticky dopadne na peněženky rodin s dětmi, ukazuje analýza. Dobře se bude mít jen jedna skupina, vysvětlil ekonom Pikora

Špatná zpráva pro rodiny s dětmi. Vládní konsolidační balíček, který přes zuřivý odpor opozice protlačily strany pětikoalice, podle analýzy společnosti BDO nejvíce zasáhne do rozpočtů domácností vychovávajících budoucnost národa. Jde o důsledek plánovaného rušení a omezování daňových slev. Analýza, kterou společnost BDO poskytla redakci ŽivotvČesku.cz, například vypočítává, že v absolutních číslech může činit propad pro rodinu s dětmi i 62 760 korun ročně. Fakt, že rodiny s dětmi budou nejvíce bity, ostře kritizuje lídr SOCDEM Michal Šmarda. A ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora dodává, že mnout ruce si mohou jedině ti, kdo čerpají dotace.

„Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími 3 let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem asi 40–50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi, kdy nedosahuje příjmu nad 68 000 korun ročně. Zde se dostáváme na úroveň až o asi 10,5 % vyšších odvodů,“ popsala daňová poradkyně Monika Lodrová ze společnosti BDO.

V důsledku vládních úprav dojde k omezení možnosti čerpat slevu na manžela nebo manželku, která činí 24 840 korun. Novinkou bude omezení, že tato finanční vzpruha bude vymezena jen pro případy, kdy jeden z manželů pečuje o dítě do věku tří let. Škrtnuto je i školkovné, které nyní dosahuje až 17 300 korun. Neradostné vyhlídky nejlépe vysvětlují příklady, které společnost BDO redakci ŽivotvČesku.cz poskytla.

Zaměstnanec se dvěma dětmi staršími 3 let, mladšími 6 let, s příjmem 50 000 korun měsíčně se musí připravit na roční propad 62 760 korun. Sekera úspor dopadne konkrétně ve škrtnutí 34 600 korun školkovného a 24 840 korun slevy na manželku. Pojistné vzroste z 39 000 na 42 600 korun. Suma sumárum, po započtení všech položek vrostou celkové odvody z 28 476 na 91 236 korun. V případě zaměstnance se dvěma dětmi staršími 3 let a příjmem 20 000 korun měsíčně dosáhne propad – po započtení škrtů a nových povinností – ročně 6 600 korun.

Podle předsedy SOCDEM Michala Šmardy budou nejvíce postiženy rodiny s dětmi s příjmy do 70 000 korun měsíčně. „Vláda chce, aby náklady krize zaplatila nižší a střední třída. Lidé s příjmy do 30 tisíc budou platit vyšší daně než před zrušením superhrubé mzdy. Nejvíce postiženy budou rodiny s dětmi s příjmy do 70 tisíc. Úspory se prakticky nedotknou nadnárodních firem a miliardářů, kteří na krizi bohatnou,“ uvedl Šmarda pro ŽivotvČesku.cz.

Ekonom Vladimír Pikora pak varoval, že na rodiny s dětmi dopadne vyšší DPH u řady položek. A poznamenal, že je skupina lidí, kteří si mohou mnout ruce, protože na ně vládní úsporná opatření budou krátká. „Konsolidační balíček dopadne na všechny. Jedinou skupinou, která na tom bude relativně dobře, budou ti, kteří budou stále čerpat dotace. To domácnosti s dětmi nejsou. Naopak na ně se snese vyšší DPH u mnoha položek. Pokud to budou OSVČ, stát je patřičně potrestá za to, že se starají o sebe,“ sdělil Pikora pro ŽivotvČesku.cz.

Dva roky v registrovaném partnerství oslavila Sanny z VyVolených. Po triumfu v boji s nadváhou, kdy zhubla 100 kilogramů, vypadá stále skvělě

Vláda Petra Fialy řeší konsolidačním balíčkem neradostnou bilanci hospodaření státu. Rozpočtové deficity jsou velkým strašákem. A cílem úsporných opatření z dílny pětikoalice je snížit rozpočtový deficit v roce 2024 o 97 miliard korun, v roce následujícím dokonce o 150 miliard. Optimismus, který zavládl ve vládních řadách po schválení opatření v minulém týdnu Poslaneckou sněmovnou, nesdílí opozice. „13. října 2023 si budeme pamatovat jako černý pátek pro českou ekonomiku. Poslanci pětikoalice, která má v programu snižování daní, odhlasovali největší zvýšení daní v historii České republiky,“ uvedla po schválení konsolidačního balíčku předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

X X X

S tím jak Fiala popsal situaci v zemi a ve veřejných financích, kategoricky nesouhlasil Babiš. „Vy tuhle zemi totálně ničíte,“ reagoval Babiš emotivně na vystoupení předsedy vlády.

„Máme druhou největší inflaci, kterou způsobila Fialova vláda,“ rozčiloval se. „Neplníte program, zradili jste lidi,“ prohlásil také Babiš v jednom ze svých vystoupení k rozpočtu.

„Neumíte to, nemáte na to, a jenom lžete a strašíte lidi. Předejte to. Čím dřív, tím líp pro naše lidi,“ prohlásil na adresu premiéra.

„Jste socialistickou vládou,“ tvrdil předseda stínové vlády ANO Havlíček. Rozpočet označil i za alibistický, nepřináší podle něho faktické úspory, ale přenáší některé poplatky související s energiemi na obyvatele a firmy.

X X X

Jsem notorický vítač, ale propalestinské demonstrace mě vyděsily, přiznal ministr Dvořák

Vidět statisícové demonstrace v Londýně a Paříži po útoku Hamásu na Izrael? Musím přiznat, že i já, jako téměř notorický vítač, jsem se trochu vyděsil. V pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Protestující podle něj „glorifikují násilí a teroristický akt Hamásu“. Zároveň tito lidé žijí v Evropě, přesto to tu pro ně je „nepřátelské území“. „I pro mě je to jakýsi zvednutý prst,“ dodal ministr.

„Statisícové protesty v Londýně a Paříž například ‚pomohly‘ k vítězství ve volbách nizozemskému politikovi Geertu Wildersovi. Sám musím přiznat, že jako téměř notorický vítač jsem se při pohledu na tisíce palestinských vlajek trochu vyděsil. Demonstrující v podstatě glorifikují násilí a teroristický akt Hamásu,” zdůraznil ministr.

 Zároveň si něco uvědomil. „Tito lidé, kteří protestují v Londýně, Paříži, Berlíně, tady s námi celou dobu žijí. Konzumují všechny výhody demokratického, svobodného a liberálního světa. Stejně jsme pro ně stále zřejmě jsme nepřátelským územím. Úplně tomu nerozumím. I pro mě je to jakýsi zvednutý prst,“ přiznal.

Domnívá se, že dlouhodobá otevřená náruč, sebelépe míněná, dnes přináší „ovoce, které jsme si nepřáli“. „Budeme se muset velmi zásadně zabývat tím, co si vlastně počneme, abychom přežili,“ dodal Dvořák.

Jaké jsou podle Dvořáka hlavní české zájmy v Evropské unii? A kdy by mohlo dojít k přijetí eura? Nejen to se dozvíte ve výše přiloženém videu.

X X X

Zaříznutí dohodářů se odkládá. Po varování expertů chce vláda narovnat paskvil i u benefitů

Vládní konsolidační balíček míří k prezidentově podpisu i s několika procesními chybami. Na ty už od poloviny roku upozorňují daňoví poradci, podle kterých je největší potíž ve změnách u dohod o pracovní činnosti a u benefitů. Poslanci ani senátoři pro změny většinově nehlasovali, horní komora však přijala usnesení, v nichž vyzývá k nápravě chyb.

Vláda Petra Fialy (ODS) uvalila v konsolidačním balíčku sociální pojištění na pracovníky na dohodu. První limit pro jeho nehrazení je nastaven jako doposud, Pokud někdo pracuje pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy, což vychází na 10 081 korun. Nově je zaveden druhý limit, který se týká souběhu více dohod. Příjem z nich by neměl překročit 40 procent průměrné mzdy. V tom případě by pracovník mohl vydělat nejvýše 16 130 korun, aby neodváděl pojistné. Nad touto hranicí by navíc musel sociální a zdravotní pojištění hradit jak on, tak zaměstnavatel.

 Problém je zejména u druhého limitu. Podle Komory daňových poradců totiž vyvstává otázka, jestli dohoda má, či nemá podléhat zákonnému pojistnému. Zda bude překročen druhý limit, se totiž zaměstnavatel dozví až mnoho dnů či týdnů poté, co vyplatí odměnu za provedení práce.

 Poslanci ani senátoři ale chybu neopravili. Avšak v horní komoře přijali usnesení, které má nesrovnalost do budoucna vyřešit. Vyzývá v něm příslušná ministerstva ke sledování a vyhodnocování dopadů přijatých pravidel pro dohody o provedení práce a případnému přijetí opravných opatření.

I když se může na první pohled jednat o byrokratickou a nicneříkající větu, daňový expert Jiří Nesrovnal si myslí opak. „Naštěstí došlo k odkladu účinnosti na 1. července 2024. Dává mi to tedy naději, že se změny u dohod o provedení práce mohou upravit. Vyplývá to i z jednání, která vedeme. Zákonodárci nám slíbili, že zkusí připravit dopředu projednanou variantu, jež by šla cestou pozměňovacího návrhu do novely nemocenského pojištění,“ řekl Nesrovnal pro CNN Prima NEWS.

Podle něj je ale potřeba se podívat i na další části konsolidačního balíčku. „Kromě zásahu do dohod jsme upozorňovali i na problémy ve zdanění zaměstnaneckých benefitů, zejména u stravování, a u benefitů, jako jsou například lístky na basketbal. Nejedná se totiž o zjednodušení systému zdanění, ale naopak o jeho zkomplikování. I zde ale existuje příslib ministerstva financí, že to bude řešit výkladovým pokynem,“ dodal Nesrovnal.

Proti se postavil také Svaz průmyslu

Na změny velmi tvrdě tlačili i zástupci zaměstnavatelů, kteří si administrativní potíže uvědomovali. „Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne, či nevznikne pojistný. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat,“ uvedl k návrhu Svaz průmyslu.

Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se dohody o provedení práce z konsolidačního balíčku vyjmuly. To se však nestalo a na nápravu bude mít vláda půl roku.

 X X X

Zaříznutí dohodářů se odkládá. Po varování expertů chce vláda narovnat paskvil i u benefitů

Vládní konsolidační balíček míří k prezidentově podpisu i s několika procesními chybami. Na ty už od poloviny roku upozorňují daňoví poradci, podle kterých je největší potíž ve změnách u dohod o pracovní činnosti a u benefitů. Poslanci ani senátoři pro změny většinově nehlasovali, horní komora však přijala usnesení, v nichž vyzývá k nápravě chyb.

Vláda Petra Fialy (ODS) uvalila v konsolidačním balíčku sociální pojištění na pracovníky na dohodu. První limit pro jeho nehrazení je nastaven jako doposud, Pokud někdo pracuje pro jednoho zaměstnavatele, výše jeho příjmu nesmí překročit hranici 25 procent průměrné mzdy, což vychází na 10 081 korun. Nově je zaveden druhý limit, který se týká souběhu více dohod. Příjem z nich by neměl překročit 40 procent průměrné mzdy. V tom případě by pracovník mohl vydělat nejvýše 16 130 korun, aby neodváděl pojistné. Nad touto hranicí by navíc musel sociální a zdravotní pojištění hradit jak on, tak zaměstnavatel.

 Problém je zejména u druhého limitu. Podle Komory daňových poradců totiž vyvstává otázka, jestli dohoda má, či nemá podléhat zákonnému pojistnému. Zda bude překročen druhý limit, se totiž zaměstnavatel dozví až mnoho dnů či týdnů poté, co vyplatí odměnu za provedení práce.

 Poslanci ani senátoři ale chybu neopravili. Avšak v horní komoře přijali usnesení, které má nesrovnalost do budoucna vyřešit. Vyzývá v něm příslušná ministerstva ke sledování a vyhodnocování dopadů přijatých pravidel pro dohody o provedení práce a případnému přijetí opravných opatření.

I když se může na první pohled jednat o byrokratickou a nicneříkající větu, daňový expert Jiří Nesrovnal si myslí opak. „Naštěstí došlo k odkladu účinnosti na 1. července 2024. Dává mi to tedy naději, že se změny u dohod o provedení práce mohou upravit. Vyplývá to i z jednání, která vedeme. Zákonodárci nám slíbili, že zkusí připravit dopředu projednanou variantu, jež by šla cestou pozměňovacího návrhu do novely nemocenského pojištění,“ řekl Nesrovnal pro CNN Prima NEWS.

Podle něj je ale potřeba se podívat i na další části konsolidačního balíčku. „Kromě zásahu do dohod jsme upozorňovali i na problémy ve zdanění zaměstnaneckých benefitů, zejména u stravování, a u benefitů, jako jsou například lístky na basketbal. Nejedná se totiž o zjednodušení systému zdanění, ale naopak o jeho zkomplikování. I zde ale existuje příslib ministerstva financí, že to bude řešit výkladovým pokynem,“ dodal Nesrovnal.

Proti se postavil také Svaz průmyslu

Na změny velmi tvrdě tlačili i zástupci zaměstnavatelů, kteří si administrativní potíže uvědomovali. „Zásadním způsobem je podlomena právní jistota při vzniku pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel, přestože ví, na jaký rozsah práce a za jakou odměnu uzavírá danou dohodu o provedení práce se zaměstnancem, není schopen jakkoliv ovlivnit, zda vznikne, či nevznikne pojistný. Zaměstnavateli vzniká pojistná povinnost až zpětně, a to mnohdy v době, kdy už právní vztah založený dohodou o provedení práce nebude existovat,“ uvedl k návrhu Svaz průmyslu.

Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se dohody o provedení práce z konsolidačního balíčku vyjmuly. To se však nestalo a na nápravu bude mít vláda půl roku.

 X X X

FIALA  BEZ  PENĚZ  MEZI  LÉKAŘE  NELEZ

FIALA  SPÍŠ  LÉKAŘŮM  OZNÁMIT  DEMISI

FIALU  NAHRADIT  EXPREZIDENT  KLAUS,  TLUSTÝ,  DALŠÍ  ODBORNÍCI

FIALA  SE  STARAT  O  DOJNICE  NA  VYSOČINĚ

Fiala se bude snažit odvrátit protesty lékařů. Sejde se s jejich zástupci

Odvrátit protesty lékařů se pokusí premiér Petr Fiala. Sejde se s jejich zástupci. „Budu se snažit odblokovat situaci,“ řekl předseda vlády po jednání vlády. „Mým zájmem je, aby žádným způsobem nebyla ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče,“ řekl Fiala. Pokusí se o to, co nedokázal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.

 Válek v pondělí shodu s nespokojenými lékaři a zdravotnickými odbory shodu na odměňování zdravotníků v příštím roce nenašel.

Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník řekl, že jednání s odbory o růstu platů skončila a že na růst odměn půjde původních 6,8 miliardy korun z úhradové vyhlášky.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka nebyla nabídka ministerstva přijatelná, protože se týká jen státních nemocnic. Odměny ve státních nemocnicích se totiž řídí platovými tabulkami, mzdy v soukromých či krajských jsou stanovené smluvně. Očekává tak výrazné omezení péče v prosinci.

„Cílem té akce není omezovat dostupnost zdravotní péče, ale učinit medicínu a práci ve zdravotnictví více atraktivní, než je dnes. Abychom měli dostatek zdravotních sester a aby byla péče zajištěna nejenom v prosinci, ale i v následujících letech,“ řekl Kubek. Politikům je podle něj přístupnost péče lhostejná.

Nemocnice se budou snažit v prosinci zachovat akutní provoz v maximální možné míře. Plánovaná péče bude někde omezena o 80 a víc procent, řekli zástupci Sekce mladých lékařů. V některých regionálních nemocnicích budou podle lékařské komory uzavřená celá oddělení.

Stoupnou odvody těžebních firem, může to zdražit uhlí pro domácnosti

Vláda také kývla na to, že odvody těžebních firem v příštích letech o jednotky procent vzrostou. Schválila navýšení úhrad těžařů vydobytých nerostů včetně uhlí. Do veřejných rozpočtů by tak od roku 2025 mělo přibýt kolem 579 milionů korun ročně. Peníze navíc by měly dostat zejména obce a kraje. Zvýšení poplatků zřejmě navýší koncové ceny pro zákazníky.

„Těžba surovin negativně ovlivňuje okolí dolů. Na nápravu těchto dopadů se využívají odvody z vydobytých nerostů. My nyní tyto kompenzace pro obce a kraje navyšujeme tak, aby tyto prostředky bylo možné využít ať už na rozvoj obcí nebo na realizaci konkrétních opatření na nápravu negativních důsledků těžby,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

S nejvyšším navýšením sazeb, ze současných tří na šest procent z tržních cen, musí počítat těžaři u hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem. Navýšení o dvě procenta se týká těžby ropy, zemního plynu, stavebních surovin, vysokoprocentního vápence a ostatních vápenců a cementářských surovin. Nejméně, tedy o jedno procento, se zvýší úhrady u silikátových surovin, mezi které patří například drahé kameny, sádrovec, kaolín, čedič nebo živec.

Ministerstvo průmyslu už zároveň v důvodové zprávě připustilo, že zvýšení nákladů těžaři v budoucnu nejspíš promítnou do svých cen pro zákazníky, lze tak počítat s možným zdražením například uhlí pro domácnosti.

Vláda schválila plán na omezení soudních přísedících z lidu

Vláda ve středu schválila plán ministerstva spravedlnosti na výrazné omezení soudních přísedících z lidu. Kývla na návrh novely zákona o soudech a soudcích.

Ministerstvo spravedlnosti chce změny u soudů zavést už od ledna. Přísedící z lidu se mají nově podílet jen na rozhodování krajských soudů o nejzávažnějších zločinech, a to zejména násilného charakteru. „Je to krok k zefektivnění soudního systému,“ prohlásil předseda vlády.

Ministři se mimořádně sešli ve Sněmovně, která projednávala návrh státního rozpočtu na příští rok.

Fiala také po jednání vlády řekl, že vláda kývla na spojení Národní rozvojové banky s Českou exportní bankou. „Budeme moci financovat klíčové projekty pro rozvoj země,“ řekl premiér „Národní rozvojová banka se stane významnějším prvkem hospodářské politiky,“ tvrdí předseda vlády.

X X X

Niger otevřel africké migraci cestu do Evropy. Vojenská junta vrací pohlavek

Evropa má těžký problém, protože Niger zvedl migrantům stavidla, která osm let držel za pět miliard eur vyplacených Evropskou unií. Niger odšpuntoval hlavní africkou migrační cestu. Přes Saharu po ní z celého kontinentu proudí do Libye, odkud se chtějí přeplavit do Evropy, osmdesát procent všech afrických migrantů. Současně se tak připomíná problém, který ukazuje, kolik reálpolitiky i cynismu se skrývá za velkými slovy.

Zlom, který nyní nigerská vojenská junta oznámila, se projeví na jaře. Přes zimu moc lodí pašujících migranty kvůli počasí nevyplouvá. Zato je to pro Afričany ideální čas, aby se ve velkém přesunuli přes Saharu do Libye, jelikož poušť není rozpálená.

Když pašeráci dostali hlášku, že do prostoru míří vládní hlídka, prostě migranty vysypali z aut, nechali je ztracené v poušti a práskli do bot.

X X X

Mýtné na okreskách. Stát otevírá cestu zpoplatnění silnic druhých a třetích tříd

Nedávné rozšiřování zpoplatněné sítě silnic přineslo podle řady krajů a starostů obcí nešvar v podobě objíždění zpoplatněných úseků po silnicích nižších tříd, které nejsou pro těžký kamionový provoz vhodné. Ministerstvo dopravy, které se nyní zabývá podobou mýta po roce 2029, proto vyzvalo kraje, aby sestavily seznam silnic druhých a třetích tříd, které by bylo podle nich pro regulaci provozu vhodné poplatky zatížit.

Zdaleka nejaktivnější byl v této iniciativě Středočeský kraj, který ze zhruba 8 500 kilometrů jím spravovaných silnic vytipoval zhruba 1 500 kilometrů. „Jde o zhruba sto úseků. Zatím však jde jen o pracovní, neschválený seznam,“ uvedl mluvčí kraje Josef Holek s tím, že konkrétní úseky v seznamu se ještě mohou změnit.

X X X

DALŠÍ  VYHOZENÉ  MILIARDY  FIALY,  ŠPANĚLSKO,  PORTUGALSKO  TO  NEDĚLAJÍ

Vláda vyčlení 216 miliard na letectvo. Kvůli stíhačkám F-35 i gripenům

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Vláda ve středu schválila program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let. Ten obsahuje například nákup 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun nebo náklady na pronájem nyní používaných gripenů.

 Program „Udržení a rozvoj schopností nadzvukového letectva II“ definuje maximální rámec pro plánované výdaje na české nadzvukové letectvo do roku 2036, částka 215,8 miliardy korun zahrnuje pronájem gripenů do roku 2035, nákup 24 letounů F-35 nebo výdaje na výstavbu nemovité infrastruktury.

Podstatnou část tvoří podle ministerstva také rezerva pro kurzové výkyvy a jiná finanční a věcná rizika. Celková částka nesmí být překročena, nemusí být ale celá vyčerpána.

Nákup 24 letounů s celkovými náklady 150 miliard korun schválila vláda na základě vojenského doporučení na konci září. Částka podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) obsahuje i veškeré výdaje na přípravu provozu v Česku, například na infrastrukturu, palivo nebo přípravu personálu.

O pronájmu gripenů se jedná se Švédskem

Americké bojové letouny nahradí 14 pronajatých stíhaček JAS-39 Gripen a do budoucna i 24 letounů L-159. Celkové náklady na pořízení a provoz stíhaček F-35 do konce jejich životnosti v roce 2069 odhaduje ministerstvo obrany na 322 miliard korun.

První stíhačky F-35 mají být hotové v roce 2029, všech 24 strojů bude v ČR do roku 2035. Česko zároveň jedná se Švédskem o prodloužení pronájmu 14 gripenů na přechodné období do roku 2035, jejich pronájem za 1,7 miliardy ročně končí v roce 2027.

X X X

ZAMĚSTNANCI  SOUDŮ  PROTESTUJÍ,  NEDOSTALI  VÍC  PENĚZ

ZASLALI  STÍŽNOST  MINISTROVI  BLAŽKOVI

Některým zaměstnancům soudů se nelíbí, že dostali přidáno méně. Neplníte slib, píší Blažkovi

 Mezi zaměstnanci soudů roste nespokojenost s tím, jakým způsobem jsou rozdělovány prostředky na navýšení jejich platů. Na Okresním soudu v Liberci (OS) proto vznikl dopis ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi, pod který se nyní sbírají podpisy zaměstnanců na dalších soudech. „Tímto dopisem tedy prosíme o vyjádření, proč nedošlo k navýšení tarifních platů tak, jak bylo avizováno,“ uvádí se v textu dopisu, který má Česká justice k dispozici.

Způsob rozdělování prostředků na navýšení platů pro justiční administrativu vyvolal na některých soudech rozčarování. O navýšení objemu prostředků na mimotarifní složku platu pro zaměstnance soudů od minulého roku vyjednávali zástupci justice v čele s místopředsedou Nejvyššího soudu (NS) Petrem Šukem. V září konečně soudy obdržely slíbenou částku.

Na některých soudech se však prostředky rozdělily formou odměn. To je i případ OS v Liberci. Z tohoto důvodu zaměstnanci iniciovali vznik dopisu pro ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Pracovníci vyjadřují nespokojenost s realizací příslibu navýšení platů. Arch nyní podepisují zaměstnankyně a zaměstnanci na ostatních soudech.

„Na Okresním soudu v Liberci pracuji na trestním úseku více jak 20 let. V České justici a také v médiích bylo sděleno, že zaměstnanci dostanou ještě letos přidáno v průměru 1 500-1 700 Kč hrubého měsíčně s tím, že platy jim budou dále růst i příští rok, a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře. Pochopili jsme to tak, že k výplatě každý měsíc dostaneme shora uvedenou částku. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme tyto peníze dostali jako „pololetní odměny“, což je nenároková složka, kdy nakonec neodpovídala ani částka za měsíc, která u nás na soudě byla 1 100 Kč, nikoliv 1 500-1 700 Kč. Takže došlo k situaci, že někteří zaměstnanci dostali méně, jiní více, podle zásluh,“ uvádí se ve zmíněném dopise. „Tímto dopisem tedy prosíme o vyjádření, proč nedošlo k navýšení tarifních platů tak, jak bylo avizováno, tedy, že každý dostane přidáno 1 500 – 1 700 Kč hrubého každý měsíc, a že platy porostou i v příštím roce a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře,“ uvádí se dále v textu dopisu.

O změnu tarifu nešlo

Podle předsedy OS v Liberci Petra Hočka se však mimořádné navýšení objemu prostředků týkalo mimotarifní složky platu, kterou se rozhodl rozdělit formou odměn. „Úprava výše tarifních složek platů opravdu přesahuje mou kompetenci. Nadto přišel, spolu s těmi penězi, celkem jasný pokyn, jak že s nimi bude naloženo. Tedy, jednoduše řečeno, bylo v souladu se zadáním rozděleno v odměnách, kde je samozřejmě uplatňován princip zásluhovosti vždycky,“ sdělil České justici předseda Hoček.

I podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petr Šuka se dohoda týkala navýšení mimotarifní složky platů, nikoliv změny tarifu. Cílem bylo urychleně zajistit alespoň nějaké navýšení platů a pokud by se otevřela debata o nutné změně podoby tarifů, k žádnému navýšení by podle Šuka určitě nedošlo. Jde tak podle něho o kompromis, představující v současné době maximum možného s tím, že další jednání budou pokračovat.

„Chápu nespokojenost některých zaměstnanců okresních soudů s tím, že nedošlo ke zvýšení jejich tarifních platů. To však nebylo slibováno a nebylo to ani předmětem našich jednání s představiteli vlády. Tarify jsou sice špatně nastaveny, ale to platí prakticky pro celou veřejnou sféru. My jsme od počátku usilovali o zvýšení objemu prostředků na platy, tedy té části, která jde do tzv. mimotarifních složek platu. Protože pouze zvýšení objemu prostředků na platy může zajistit zvýšení platů. A je třeba říci, že kompromis, dohodnutý na jaře s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, vláda dodržuje. Podle této dohody se náprava odehraje ve třech postupných krocích a od roku 2025 půjde na platy zaměstnanců soudů částka odpovídající průměrnému rozpočtovanému platu ve státní sféře. Vím, že to není žádný zázrak, ale je to první krok na cestě ke stabilizaci,“ uvedl pro Českou justici Šuk.

Slib dalšího navýšení platí

Dorovnání platů by podle Šuka mohlo stabilizovat personál a omezit časté odchody zaměstnanců za lepšími platy. Není však podle něj jednoduché změnit platy jako takové. „Na vysvětlenou: hovoříme-li o zvýšení objemu v rozsahu určité částky na zaměstnance a měsíc, neznamená to, že se každému zaměstnanci zvedne plat o tuto částku. Jde o prostředky směřující do mimotarifních složek platu, tedy osobních ohodnocení, příplatků a odměn a jejich rozdělení mezi jednotlivé zaměstnance je v gesci předsedů jednotlivých soudů. I když tedy nedochází ke zvýšení tarifů, celkové platy zaměstnanců soudů by měly alespoň mírně růst,“ dodal Šuk.

Místopřeseda NS České justici také sdělil, že byl opětovně ubezpečen ekonomickým náměstkem ministra spravedlnosti, že s dohodnutým navýšením objemu na mimotarifní složku platu se počítá i v rozpočtu na příští rok.

Předsedové se postavili proti snižování počtu pracovníků

Problém ovšem je, že zároveň vláda plánuje snížit počet míst v justiční administrativě, a to konkrétně o 165. To podle kolegia předsedů krajských soudů povede mj. i ke snížení objemu prostředků na platy. Na svém posledním zasedání proto předsedové krajských soudů před tímto varovali a vyslovili s návrhem svůj nesouhlas.

„Kolegium předsedů zásadně nesouhlasí s navrženou systemizací zaměstnanců, která není odůvodněna žádným snížením administrativní a rozhodovací zátěže soudů. Výrazné snížení počtu zaměstnanců na okresních a krajských soudech až o 165 osob znemožní soudům pokračovat ve vyřizování bagatelních exekucí a zastavení předpokládaného milionu bezvýsledných exekucí v roce 2024. Dojde tak k zpomalení vyřizování běžných soudních agend. Nedostatek finančních prostředků na platy stávajících zaměstnanců není organizační změnou, která by odůvodňovala snížení počtu zaměstnanců. Takovéto razantní snížení počtu odborného personálu na soudech se rovněž projeví na objemu finančních mzdových prostředků plynoucích na soudy. V důsledku toho nedojde k naplnění veřejně deklarovaného slibu politické reprezentace o vyrovnávání průměrného platu zaměstnanců na soudech s průměrným platem ve veřejné správě,“ stojí v zápisu ze zasedání kolegia z 8. listopadu.

Budova Okresního soudu v Liberci, hlavní vstup Foto: Wikimedia/FandaCZ

Podle mluvčího resortu Vladimíra Řepky jde primárně o 120 míst, o která byl pro rok 2024 rozhodnutím vlády snížen celkový počet zaměstnanců soudů. Není však dané, o která místa má jít konkrétně. „Spolu s dalšími výrazně menšími přesuny v rámci soustavy směrem k nejvyšším a vrchním soudům celkem poklesne dostupný počet míst pro krajské a okresní soudy o 160. Vzhledem k tomu, že ministerstvo nestanoví závaznou strukturu zaměstnaneckých míst u soudů, ani předsedům soudům nestanovuje, na která konkrétní místa má snížení dopadnout,“ reagoval pro Českou justici mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí je v rukou vlády a nejde o iniciativu resortu.

Ministerstvo podle něj souhlasí s tím, že zastavování exekucí se v příštím roce bude týkat přibližně 800 000 exekučních řízení, bude velmi administrativně náročné a ostatní činnost na soudech bude zpomalovat. Proto se zatím neúspěšně snažilo vyjednat dodatečné personální zdroje pro řešení této agendy o zhruba 141 míst Petr Dimun, Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Lampedusa: Zase připlouvají stovky migrantů

29.11.2023 16:40

Proud nelegálních migrantů na italský ostrov Lampedusa pokračuje. Jak informuje tisková agentura ANSA s odvoláním na místní služby, v pondělí na Středomořský ostrov dorazilo 573 migrantů ze Sýrie, Bangladéše, Pákistánu a Etiopie. Pomoc jim poskytovaly posádky hlídkových člunů italské pobřežní stráže.

Situce na ostrově se v posledních dnech poněkud uklidnila, když poslední loď s migranty přijela 22. listopadu. Proto také je prázdné registrační středisko, kam  byli pondělní příchozí umístěni.  Připomeňme, že  od začátku roku dorazilo do Itálie přes 150 tisíc  migrantů, což je v posledních letech rekord.

V září tohoto roku na tiskové konferenci s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou během návštěvy ostrova Lampedusa  italská premiérka  Giorgia Meloniová uvedla, že unie  musí spolupracovat na řešení problémů nekontrolované migrace . V sázce je „budoucnost, kterou Evropa chce pro sebe, protože budoucnost Evropy závisí na její schopnosti čelit vážným výzvám,“ řekla Meloniová.

Dlužno ovšem poznamenat, že Itálie není schopna nebo nechce bránit  unijní hranici. Německo potom i nadále financuje činnost tzv. humanitárních organizací, které migranty do Itálie dopravují. Místo řešení přílivu migrantů potom   oba státy tlačí na přerozdělování migrantů do všech států unie.

X X X

ODBORY,  FIRMY,  LIDÉ  POŽADUJÍ  LEVNOU  ENERGII

Chceme levnější elektřinu

Odbory považují snížení cen energií za stěžejní požadavek pro jednání s vládou. Přitom není pravda, že nám tyto ceny někdo nařizuje, upozorňuje bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl.

Drahá elektřina dusí i velké firmy, a tak podporují protesty svých zaměstnanců. I proto jsme možná viděli v pondělí 27. listopadu možná historicky největší protivládní stávkové a protestní akce od roku 1989, když se do nich různou formou zapojilo na milión občanů. Ale může se to stupňovat, protože už se nebavíme jenom o mzdách a životní úrovni, ale doslova o šancích na přežití české ekonomiky, která se ocitla v kleštích neudržitelných a rostoucích cen energie.

Všechno se teď odvíjí od cen energií, a přitom je stále více zřejmé, že je to v rukou vlády. Kdyby zvládla své povinnost v hospodářské politice, nemusela se zesměšňovat s konsolidačním balíčkem. Odbory se teď koncentrují právě tímto směrem:

„Když chceme, aby nám konečně začaly růst reálné mzdy, ale přitom vidíme, jaké mají (firmy) obavy, že budou platit stovky milionů korun za energie hlavně v těch energeticky náročných odvětvích, tak ty obavy sdílíme s nimi,“ vysvětlil pro Lidovky.cz předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Také proto požadavek, aby vláda něco udělala s cenami energií, označuje jako stěžejní.

Vzájemná podpora odborů a zaměstnavatelů ukazuje, že už nejde jen o nějaký třídní boj, kdy se argumentuje propadem reálných mezd a útočí na výsady kapitálu. Ale pochybné je i tvrzení premiéra Fialy, že odbory zneužívají protesty pro své politické cíle. Jak jsem se přesvědčil na diskusním večeru, který po protestním odpoledni následoval ve spolku Institut české levice, zapojují se i reprezentanti zcela opačné politické orientace.

V budově v pražské ulici Politických vězňů, kde sídlí Komunistická strana Čech a Moravy, zazněl v debatě levicových ekonomických expertů hlas bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého: „Nezbývá nic jiného než spojit síly všech, kdo jsou zděšeni.“

Ropa na světových trzích klesá a vrchol krize by už mohl být za námi, když i cenovky nad čerpacími stanicemi hlásí, že benzín a nafta jsou více než deset procent pod vrcholem. Ale elektřina ne, ta bude jen dražší. Za něco může státní regulace, kdy Energetický regulační úřad chce zopakovat svoji roli z nástupu solární baronů, kdy svévolně zdvojnásobil výkupní cenu elektřiny z fotovoltaiky. Teď chystá cenový šok, kdy dokonce na trojnásobek stoupne regulovaná složka ceny elektřiny pro energeticky nejnáročnější podniky připojené na síť velmi vysokého napětí. Ale to, co nás tíží nejvíc, je cena silové elektřiny. Ta je fakticky v rukou vlády, i když to popírá.

Byl to exministr Tlustý, kdo na zmíněné debatě v Institutu české levice, který vede Josef Skála, připomněl, že lidé skutečně znalí věci popírají závaznost burzovních cen pro Česko. To, že Fialova vláda tyto ceny elektřiny hájí, je pro něj dalším dokladem toho, v jakou se změnila v hrozbu. A to vznik této vlády, jak přiznal, uvítal. Myslel, že ukončí obrovské dluhy, které nadělala Babišova vláda pod záminkou covidu. Ale teď už si to nemyslí. Vidí, že Fialova vláda je neštěstím této země – a čím dříve skončí, tím lépe.

Rychlost, s jakou zadlužování pokračuje, a zejména současné zrychlení tohoto zadlužování je hrozbou pro Českou republiku. Všechny, kdo jsou podobného názoru, Tlustý považuje za své spojence, ať už jsou z jakékoliv části politického spektra.

Co nás sráží nejvíc, to jsou však ceny energie, a v této souvislosti Tlustý citoval bývalého generálního ředitele ČEZ Jaroslava Míla, který řekl, že ČR není nucena obchodovat s elektřinou vyrobenou v Česku na Lipské burze.

Nemáme takovou povinnost, jde jen o výsadní rozhodnutí českých úřadů, tedy české vlády, konstatoval Míl, který to musí vědět.

„Nedá se to na nikoho svalovat,“ přeložil to bývalý ministr Tlustý. Je to rozhodnutí české vlády a dalších našich institucí.

Doplňme slova Vlastimila Tlustého uvedením zdroje, ze kterého čerpal. Byl jím rozhovor s Jaroslavem Mílem v pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS. Jak tam bývalý generální ředitel ČEZ připomněl, nejenže pro nás není účast na Lipské burze závazná, ale nemáme ani povinnost brát jejich burzovní cenu za referenční, tedy takovou, které je radno se držet.

„My nemáme povinnost být na té burze, nemáme ani povinnost mít burzovní cenu jako referenční,“ řekl. Není ani pravda, že by opuštění burzy znamenalo opuštění společného evropského trhu. „Je to jako kdyby musel rohlík stát stejně v Kolíně ve středních Čechách a v Kolíně nad Rýnem. To je také společný trh, ale má různé obchodní zóny,“ dodal Míl.

Vláda nás tedy šidí, když tyto ceny hájí. Pomůže si tím k lepení rozpočtových děr, se kterými je bezradná. Dostane rekordní dividendu od ČEZ a inflační prémii z DPH i daní z příjmů, do kterých se růst cen promítá, samozřejmě do chvíle, kdy narazí do zdi neschopnosti konkurovat. Možná by se vládě líbilo, kdybychom si na vysoké ceny elektřiny zvykli, protože pak by nám nevadily astronomické náklady výstavby jádra.

Vlastimil Tlustý však připomněl ještě jednu podstatnou okolnost, která souvisí s našimi astronomickými cenami elektřiny. Opírá se o prohlášení bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka za ČSSD, nyní místopředsedy SOCDEM. Ten „někde našel, že den předtím, než vláda ČR vyhlásila tu zastropovanou cenu elektrické energie, a vyhlásila ji vyšší, než bylo doporučení Evropské unie, tak proběhla schůzka tehdejšího poradce pana premiéra a současného předsedy Hospodářské komory pana Zajíčka s energobarony. Já ten seznam nemůžu vyjmenovat, navíc si myslím, že je úplně jedno, jestli jich tam bylo dva nebo šest. Ale jsou to ti, kdo na těch strašidelných cenách elektrické energie dneska bohatnou. Jinými slovy, oni to tam šli tomu poradci premiéra vysvětlit, jak to udělat, aby zbohatli. A tak tady máme v této chvíli, a já se to odvážím nazvat – to je zločinné spolčení, kterého je účastna vláda, ve kterém na objednávku několika desítek lidí chudne deset milionů lidí.“

Jinou otázkou je, jestli je tak rafinovaná, nebo tak blbá. Není snadné zakotvit na jednom z těchto konců. Ukázala to znovu středeční debata ve sněmovně nad návrhem státního rozpočtu, který postoupil do závěrečného třetího čtení.

„Při druhém čtení jsem se pozastavovala nad lehkostí, s jakou předložený návrh státního rozpočtu ignoruje závazky takzvaného konsolidačního balíčku. Do médií zástupci vládní koalice dnes a denně s kamennou tváří tvrdí, že se náklady na provoz státu o šest miliard korun snižují, zatímco v rozpočtu, který nám tu leží na lavicích, provozní náklady černé na bílém o tři miliardy tři roky rostou,“ porovnala protichůdná rozhodnutí vlády šéfka opozičního klubu ANO Alena Schillerová.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO pak vypočítává, co by nemělo české veřejnosti o vládním návrhu státního rozpočtu uniknout:

„Rozpočet Fialovy vlády na rok 2024 je rozpočet, který … snižuje prorůstové investice do budoucnosti naší země o 18 miliard korun a nejvíc je snižuje tam, kde jsou nejpotřebnější – v dopravní infrastruktuře o 35 miliard korun, v místním rozvoji o osm.

Že je to rozpočet, který přináší tupé škrty v energetické politice, protože zvýší náklady energeticky náročných firem o 200 až 300 procent a ohrozí konkurenceschopnost našeho průmyslu i růst mezd v příštím roce.

Že je to rozpočet, který o třetinu snižuje prostředky pro Ministerstvo zdravotnictví.

Že místo slíbeného zatočení s národním dotačním byznysem přináší bizarní škrty ve výstavbě obecního bydlení, opravách silnic, zadržování vody v krajině nebo na výstavbu škol a školek v okolí velkých měst.

Že na výdajové straně nezahrnuje mimorozpočtovou půjčku od EIB ve výši 18 miliard korun, bez které by byl deficit nikoliv 252, ale 270 miliard.

Že jeho příjmy jsou nadhodnoceny, protože je založen na makroekonomické predikci, která na rozdíl od České národní banky nebo České bankovní asociace bagatelizuje negativní dopady daňového balíčku zhruba o 70 miliard korun.

Že je to rozpočet, jehož skutečnými prioritami jsou zbrojení a byrokracie.

Že je to rozpočet, který díky nezřízené inflaci disponuje oproti roku 2021 o 453 miliard korun vyššími příjmy, a přesto podlamuje hospodářský růst, narušuje sociální smír a velikostí svého schodku bude bezkonkurenčně nejhorším nekrizovým rozpočtem v novodobých dějinách naší země.“

Máme vládu, která zvládla umění klesat směrem vzhůru, pokud jde o ceny či zbytečné náklady a dluhy. Ale umí to i opačně, když její hospodářství stoupá směrem dolů. A tady bych už nevybíral daně, ale vstupné. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

Zemanův vánoční návrat. Tradiční poselství na Štěpána pronese i letos

„Sbohem a šáteček,“ loučil se loni o Vánocích nyní již exprezident Miloš Zeman ve svém posledním vánočním poselství. Ovšem ne nadobro. Ani první svátky s Petrem Pavlem na Hradě se totiž bez Zemanova projevu neobejdou. „Vánoční poselství bude,“ uvedl pro iDNES.cz bývalý prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Poselství bude natočeno těsně před vánočními svátky a odvysíláno na facebookové stránce pana prezidenta v úterý 26. prosince ve 13 hodin,“ přiblížil Ovčáček na dotaz MF DNES.

Spolu se Zemanem na Hradě skončila také éra vánočních poselstvích. Nynější prezident Petr Pavel, který ve své funkci zažije tento rok svátky poprvé, se vrátí k tradičním projevům na Nový rok. První den v roce k národu promlouval také Václav Havel i Václav Klaus.

Tradici narušil až Zeman, který chtěl navázat na odkaz prvorepublikového prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, a své poselství uváděl každý rok na druhý svátek vánoční.

Naposledy jako prezident republiky vystoupil Zeman se svým poselstvím vloni na svátek svatého Štěpána 26. prosince, tedy v den, na který připadá druhý svátek vánoční.

„Plně podporuji pomoc České republiky Ukrajině,“ řekl při loučení s funkcí na Hradě Zeman. Bilancoval i své působení v politice. „Bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček,“ zakončil tehdy svůj projev.

Při bilancování svého působení v politice Zeman prohlásil, že jako prezidentovi mu šlo vždy hlavně o zemi, kterou vedl. „Jako prezident republiky jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy,“ zdůraznil Zeman.

Hájil své působení na Hradě slovy, že se snažil, aby si Česká republika uchovala suverenitu a nepodlehla jakémukoli vnějšímu tlaku. „Mám-li uvést aktuální příklad, pak je to úsilí, aby v rámci Evropské unie se rozhodovalo většinově, což by mohlo znamenat, že Česká republika ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrcem tohoto řešení,“ řekl tehdy.

X X X

EXPOLITICI  SLOVENSKA  ŽADAJÍ  VE  VĚZENÍ  LEPŠÍ  STRAVU

Slovenští mafiáni se ve vězení hádali o palačinky. To jíst nebudu, čílil se Kočner

Slováci se baví bizarní hádkou, která unikla z vězení v Leopoldově. Kontroverzní podnikatel Marian Kočner se údajně rozčílil nad kvalitou přinesených palačinek. Ty mimo jiné připravoval někdejší mafiánský boss Mikuláš Černák a Kočnerovy stížnosti si nenechal líbit. Střet nicméně nepřerostl ve fyzickou potyčku, dodávají média.

 „Já toto jíst nebudu, palačinky mají být tenké!“ pronesl Kočner podle portálu Plus 7 dní, načež popadl tác a s „hlasitou kritikou“ jej odnesl zpět do kuchyně. Tam narazil na odsouzeného vraha Černáka, který má kuchyňské služby už několik měsíců. Kočnerovo chování se ho prý dotklo.

Oba zločinci se pustili do ostré výměny názorů a „okořenili tím den ostatním vězňům“. Na další eskalaci hádky už nedošlo, znovu se však oba vězni pohádali při pravidelné vycházce venku, dodává web s odkazem na svůj zdroj z Leopoldova.

Kočner, kterému se pro jeho korpulentní postavu v podsvětí přezdívalo Břicho, je ve vězení za falšování směnek televize Markíza. Odpykává si devatenáct let. Kromě toho byl souzen i za objednávku vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka, který byl i se svou snoubenkou Martinou Kušnírovou zastřelen v únoru 2018 ve Velké Mači. V tomto případu však byl opakovaně osvobozen.

Černák sedí za mřížemi s přestávkami už přes pětadvacet let. Obžaloba tvrdila, že má obviněný na svědomí šest vražd a další organizoval přímo z vězení. Koncem roku 2019 se někdejší mafiánský boss přiznal ke čtrnácti vraždám a dvěma dalším zločinům. Nyní už má v rámci programu Šance na návrat mírnější režim, do kterého patří i práce v kuchyni.

X X X

ÚS: Promlčení nároku náhrady za újmu způsobenou státem může být nemravné

 Ústavní soud (ÚS) dal novou šanci na odškodnění muži, kterého v roce 2016 napadla a neoprávněně zadržela policejní hlídka. Policisté za to byli odsouzeni, stát mu ale nevyplatil žádnou náhradu újmy, a to s poukazem na promlčení nároku. ÚS vyhověl mužově stížnosti, sporem se bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 7.

„Státem vznesená námitka promlčení může být v podobných případech v rozporu s dobrými mravy,“ řekl soudce zpravodaj Jan Wintr. Není podle něj přípustné, aby se oběť policejního násilí kvůli procesním těžkostem nedomohla náhrady újmy. Další ústavní soudce Pavel Šámal poukázal na „nevstřícnou“ právní úpravu, která by zasluhovala změnu. Pro oběti totiž není snadné včas rozpoznat, zda se mají spoléhat na přiznání náhrady újmy přímo v trestním řízení, anebo paralelně žalovat stát.

Incident se odehrál 2. září 2016. Muže zastavila policejní hlídka. Jeden z policistů při kontrole dokladů muže fyzicky napadl a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Oba policisté byli později odsouzeni za zneužití pravomoci úřední osoby a jeden z nich i za omezování osobní svobody.

Šámal: Takto stát postupovat nemůže

Trestní soud muže odkázal s nárokem na náhradu újmy do civilního řízení. Konstatoval totiž, že policisté si počínali nezákonně při plnění úkolu státu, a proto za vzniklou újmu odpovídá stát. Muž nárok uplatnil u ministerstva vnitra. Nedočkal se reakce, a proto podal žalobu. Ministerstvo vzneslo námitku promlčení. Uvedlo, že šestiměsíční lhůta začala běžet už 2. září 2016, tedy v den incidentu, kdy se muž podle vnitra zároveň dozvěděl o vzniklé újmě.

Obvodní soud pro Prahu 7 žalobu zamítl a dal za pravdu ministerstvu. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil. Nejvyšší soud následně mužovo dovolání odmítl. Ústavní soudci nyní vrátili spor na úplný začátek. Muž se od počátku účastnil trestního řízení jako poškozený a nemohl předjímat, že měl zároveň podat i žalobu podle zákona o odpovědnosti státu. Dozvěděl se to až na konci trestního řízení, předtím nebyl náležitě poučen.

„Tato situace nebyla vyvolaná poškozeným, který v podstatě udělal všechno správně. Hlásil incident na Generální inspekci bezpečnostních sborů, přihlásil se s nárokem na náhradu újmy. Problém byl spíše v tom, že jej stát řádně nepoučil, že musí včas žalovat i stát podle zákona o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,“ uvedl Wintr.

„Takto stát postupovat nemůže. Nemůže říkat, že jeden orgán pochybil, ale druhý orgán, ministerstvo vnitra, to nezajímá a uplatní námitku promlčení,“ doplnil soudce Šámal.

Věcí se zabývá ESLP

ÚS přezkoumával rozhodnutí, která se týkala jen pochybení jednoho z policistů. Nárok na náhradu újmy způsobené druhým policistou tvoří samostatnou větev případu, ve které paradoxně soud loni stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Muž se pak obrátil k Evropskému soudu pro lidská práva, který se stížností zabývá.

Wintr připustil, že dnešní rozhodnutí je opačné než to loňské. Tehdy však šlo o odmítavé usnesení, nyní o nález, který má vyšší váhu, ceskajustice.cz

X X X

 Novinky z trhu korporátních dluhopisů za září 2023

Přinášíme vám pravidelný report s nejnovějšími statistikami k emisím korporátních dluhopisů za měsíc září roku 2023. Jeho autorem je hlavní ekonom a analytik skupiny Comfort Finance Group CFG Ing. Vladimír Pikora Ph.D., který se v současné době věnuje jak analýze makroekonomického vývoje v České republice a ve světě, tak statistikám korporátních dluhopisů v České republice. Zdrojem informací je první a největší Srovnávač dluhopisů na našem trhu.

Splatnost nových dluhopisů byla v září rekordní

Zdá se, že trh korporátních dluhopisů u nás našel strop. Už řadu měsíců máme průměrný výnos z podnikových dluhopisů vážený velikostmi emisí mezi 8 až 9 %. Zářijový výsledek je přitom téměř stejný jako ten srpnový, když klesl z 8,61 na 8,60 %.

Je evidentní, že se trh připravuje na otočení trendu. Jakmile ČNB sníží své úrokové sazby, půjdou výnosy dluhopisů dolů. První snížení sazeb ČNB přitom čekám koncem prosince.

Vážený průměrný výnos

Zářijový objem emisí překvapivě poklesl výrazně pod dlouhodobý trend, když činil jen 1,9 mld. Kč. Obvykle se přitom pohybujeme kolem 4 mld. Kč. Dlouhodobý trend ukazuje, že emise jsou stále menší a menší. To je dáno tím, že přibývá malých emisí.

Objem emisí

V letošním roce přitom tvoří největší podíl emise do 25 mil. Kč. Ty představují 47 % trhu. Velké emise nad 100 mil. Kč tvoří jen 17 % trhu.

Struktura emisí dle objemu

Z pohledu výnosů je nejvíce výnosů dluhopisů v rozmezí 8 až 10 %. Výnosy nad 10 % tvoří 21 % trhu. Novinkou jsou variabilní dluhopisy. Tedy dluhopisy, jejichž výnosy jsou navázány na mezibankovní sazby PRIBOR. To je reakce trhu na očekávání dlouhodobého poklesu úrokových sazeb.

Pro emitenty je totiž např. dnes smysluplné dát dluhopisům výnos 10 %, ale za rok to může být nehorázně hodně, a proto až klesnou úrokové sazby o jeden procentní bod, poklesnou i výnosy o jeden procentní bod. Tyto variabilní dluhopisy přitom tvoří 11 % trhu.

Struktura emisí dle výnosu

Září byl zajímavý tím, že průměrná splatnost emisí byla vysoko nad trendem. Zatímco obvykle činí splatnost 4 roky, v září to bylo 4,4 roky, což je letošní rekord.

Délka splatnosti emisí

Upozornění: I přes snahu portálu Srovnávač o zahrnutí všech dostupných korporátních dluhopisů existuje možnost, že některé z nich vyhledány nebyly. Jsme však přesvědčeni o tom, že jsme v přehledu pokryli naprostou většinu tuzemského trhu. Dodáváme, že v případech, u nichž pracujeme s váženými průměry, se váhou myslí velikost emise. Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group