Asociace sociálních služeb (APSS) odmítá, aby se v případě nouze regulovala teplota v domovech pro seniory či postižené. Své rozhodnutí odůvodnila zdravotními riziky. Omezení nesmí dopadat na ohrožené skupiny, uvedla asociace v tiskové zprávě.

Na úsporách energií se kvůli nedostatku surovin a snaze omezit závislost na dodávkách z Ruska po jeho invazi na Ukrajinu dohodly země EU. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby se v nouzi v budovách snížila teplota. Předpis má zaručit, že ve většině prostor nesmí při nedostatku topiva teplota klesnout pod 18 stupňů.

„Stáří s sebou nese geriatrické syndromy, jedním z nich je porucha termoregulace. Při teplotách navržených vyhláškou hrozí hypotermie (podchlazení, pozn. red.), která narůstá s věkem a s výskytem syndromu křehkosti,“ uvedla asociace.

Dodala, že v seniorských domovech jsou lidé ve vysokém věku, kteří jsou závislí na péči jiných. „Není přípustné, aby senioři trávili sto procent svého času v prostorách s 20 stupni Celsia a méně. Natož aby jim byla při takovýchto teplotách prováděna osobní hygiena,“ míní viceprezidentka APSS a ředitelka Domova U Biřičky Daniela Lusková.

Podle asociace většina zařízení není také teploty schopna regulovat a vláda by měla snížení spotřeby energií zajistit jinde než v domácnostech a v pobytových zařízeních.

V tiskové zprávě APSS uvádí, že z vyhlášky není jasné, kdy a za jakých podmínek stav nouze nastává, kdo ho vyhlašuje a jak.

Pak také píše o nevhodné zahraniční politice vlády, o špatných rozhodnutích předchozích kabinetů i tohoto o energetické soběstačnosti, o nevyužití předsednictví EU a o upřednostňování zájmů občanů jiných zemí.

O regulaci teplot uvažují kvůli zvyšujícím se cenám energií také někteří obchodníci ve svých provozovnách či ministerstva.

Podle zjištění iDNES.cz některé resorty pro větší energetické úspory své budovy navíc zateplují a mění okna, jiné zacházejí ještě dál a přechází na vytápění tepelnými čerpadly.

X X X

Ceny energií jsou pro průmysl smrtící, uvedl Špicar. Nelze neustále dotovat, reagoval Křeček

Kvůli energetické krizi jsou namístě úspory, shodli se v pořadu 360° ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Radkem Špicarem. Podle druhého jmenovaného jsou nynější ceny energií pro průmysl smrtící.

„Ceny elektřiny a plynu jsou tak brutální, že průmysl ničí. Spojily se dva vlivy – jsme nejvíce průmyslovou ekonomikou v Evropské unii a máme skoro nejvyšší ceny energií. Tohle český průmysl nemůže dlouho vydržet,“ varoval v pořadu Špicar.

Fialova vláda s tím podle něj musí něco udělat. „Nejpostiženější firmy mají kompenzace nepřímých nákladů, ale čekáme na program pro firmy trpící kvůli cenám plynu,“ konstatoval. To však podle Křečka nebude tak jednoduché.

Peníze došly

„Co se týče pomoci, bude to velký problém. Měli jsme tu dva roky covid, pomoc byla masivní. A teď je další krize, ale peníze už nejsou,“ přiznal poradce premiéra Petra Fialy (ODS).

„Představa, že budeme průmysl neustále dotovat, není udržitelná. Fakt, že slabší odpadnou, je realita, která může nastat,“ dodal ve vysílání CNN Prima NEWS.

Vedle firem se ale krize dotýká i občanů. O tom, zda by se mělo šetřit v průmyslu nebo v domácnostech, se nešťastně vyjádřil šéf resortu Jozef Síkela (za STAN). Ten totiž prohlásil, že stát by v nouzi omezil teplo pro domácnosti, aby udržel klíčový průmysl.

Kritika Síkely

„Za mě je to nešťastné vyjádření. Aby fungoval průmysl, tak musí i zaměstnanci, potřebují se ohřát,“ sdělil Křeček v pořadu 360°. Chápe jisté úsporné kroky, ale nelze prý občany omezovat nebo jim něco zakazovat.

„Zajímalo by mě, co tím ministr myslel. Musíme hledat nové zdroje plynu, ale to potrvá. Úspory by měly vycházet z motivace lidí, ne násilí,“ pronesl. „Síkelovo vyjádření staví dvě skupiny proti sobě, vnímám to za nešťastné,“ dodal Křeček.

X X X

Jaderný obrat v Německu. Tři poslední atomové elektrárny zůstanou v provozu

Německo kvůli energetické krizi neuzavře v prosinci své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je v provozu, uvedl list The Wall Street Journal. Berlín původně zastavení výroby energie z jádra plánoval právě na konec roku.

Americký list se odvolává na nejmenované německé vládní představitele, podle kterých se o detailech stále diskutuje. Rozhodnutí odložit uzavření elektráren prý ještě není finální a schválit ho bude muset jak vláda, tak parlament. Uzavření reaktorů je totiž vyžadováno zákonem.

Jaderné elektrárny loni v Německu vyrobily 65,37 terawatthodiny elektrické energie, což představuje asi 13,3 procenta veškeré elektřiny vyprodukované v zemi. Vyrábělo ji šest elektráren, z nichž tři byly odstaveny ke konci loňského roku. A další tři měly ukončit činnost na konci roku letošního.

Stále v provozu jsou elektrárny Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Provozují je energetické společnosti EnBW, RWE a E.ON.

Kancléř Olaf Scholz před týdnem řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat elektrárny ještě v provozu. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle. Pro Německo to bude přelomové rozhodnutí, protože v něm až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.

Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčená, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. Přestože se totiž o postupném odchodu od jádra rozhodlo v Německu už v roce 2011, bezpečnostní riziko při odkladu nehrozí.

„Reaktory jsou bezpečné do 31. prosince a samozřejmě zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ uvedl jeden ze zdrojů. Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné Friedrich Merz, který vede Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Ta společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) je největší opoziční silou v Německu.

Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Kromě toho se ozývají hlasy, aby kabinet prověřil i možnost opětovného spuštění tří reaktorů odstavených loni. Těmi jsou Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku.

Podle nedávného prohlášení ředitele sdružení certifikačních společností TÜV Joachima Bühlera by jejich opětovné zprovoznění „nebylo otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů“. Jde podle něj především o otázku politické vůle.

Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro Německo.

Nedůvěra vůči jádru narostla po nehodách

Nedůvěra vůči jaderné energetice mezi německými politiky i veřejností narostla po vážných nehodách jaderných elektráren v americkém Three Mile Island (1979) a v ukrajinském Černobylu (1986). Vlády Helmuta Kohla proto v 80. letech už výstavbu dalších jaderných zdrojů nenavrhly. Poslední německá jaderná elektrárna v Neckarwestheimu byla dokončena v roce 1989.

Otázka ústupu od jaderné energetiky se stala aktuální po nástupu červeno-zelené koalice v říjnu 1998. Zástupci vlády a energetického průmyslu podepsali v červnu 2001 dohodu o postupném ukončení provozu jaderných elektráren, podle které od začátku roku 2000 mohou německé jaderné zdroje vyrobit už jen 2600 terawatthodin elektřiny.

Při tehdejším výkonu to znamenalo, že v průměru neměla žádná elektrárna překročit stáří 32 let a poslední reaktor měl být odpojen v roce 2021. V září 2010 se vládní koalice křesťanských demokratů (CDU/CSU) a svobodných demokratů (FDP) dohodla na prodloužení životnosti jaderných bloků do roku 2036.

V reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima však vláda o rok později změnila názor a v květnu 2011 se dohodla na uzavření všech jaderných elektráren v zemi nejpozději do roku 2022. S tím nesouhlasila trojice provozovatelů – E.ON, RWE a Vattenfall – především kvůli rychlosti změny.

Německá vláda podle nich porušila jejich ústavou garantovaná práva, a proto se společnosti obrátily na Ústavní soud. Ten v prosinci 2016 rozhodl, že mají nárok na odškodnění.

X X X

VEDENÍ  EU,  LEYENOVÁ,  MICHEAL  A  SPOL  NIČÍ  CELOU  EVROPU.  NASTOLIT  NOVÉ,   SCHOPNÉ  ODBORNÍKY  ZE  VŠECH  ZEMÍ  EU  PRO  DOBRO  LIDÍ  I  FIREM   EU

V EU platí zákaz dovozu ruského uhlí. ‚Žádná další výjimka,‘ uvedla Evropská komise

V Evropské unii začal ve čtvrtek v plném rozsahu platit zákaz dovozu ruského uhlí. Členské země se na něm v dubnu dohodly v rámci pátého balíku protiruských sankcí. Ve středu totiž skončila čtyřměsíční lhůta pro ukončení existujících kontraktů. Aktivovalo se tak první embargo EU na dovoz energií z Ruska od začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

 „Desátý srpen představuje konec období pro ukončování dovozu ruského uhlí. Už nebude platit žádná další výjimka,“ uvedla Evropská komise, podle které Rusko v důsledku embarga přijde ročně asi o osm miliard eur, tedy téměř 200 miliard korun.

‚Domácnosti oprášily kotle, co jim zbývá.‘ Lidé se chtějí připravit na zimu a dodavatelé paliv nestíhají

Ani pro Evropskou unii však nebude snadné přizpůsobit se novým podmínkám. Rusko se na dovozu uhlí do EU podílelo zhruba 45 procenty, největšími odběrateli ruského uhlí byly Německo, Polsko a Nizozemsko.

Česko loni z Ruska dovezla přes 300 tisíc tun černého uhlí. Podíl Ruska na celkovém dovozu černého uhlí do země tak činil zhruba sedm procent. Výpadek dodávek uhlí z Ruska podle odborníků může Česká republika nahradit dovozem z jiných zemí.

Začátkem června se EU dohodla na šestém balíku protiruských sankcí, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

X X X

SENÁTOR  HRABA  KRITIZOVAL  PEKAROVOU  ZA  NESMYSLY   O   ZAJIŠTĚNÍ  TEPLA   V  BYTECH,  DOMECH,   PODNICÍCH,  ŠKOLÁCH,  NEMOCNICÍCH.  PEKAROVÁ   DO  VEDENÍ  PARLAMENTU  NEPATŘÍ,  FIALA  JI  MĚL  ODMÍTNOUT

Dr, Hraba: Rady Pekarové o nošení svetrů na zahřátí ubírají vládě body

Vláda už několik měsíců připravuje veřejnost na to, že v zimě bude nedostatek energií. V souvislosti s tím ministerstvo průmyslu a obchodu koncem minulého týdne zveřejnilo několik rad, jak na energiích ušetřit. Se svým tipem přišla v neděli také šéfka TOP 09 Pekarová Adamová. Lidem doporučila, aby se lépe oblékli. „Je to možnost, jak jako jednotlivec můžu pomoci celku. Zbytečně neklimatizovat, zbytečně nevytápět a holt si vzít další svetr,“ prohlásila.

 „Radit lidem, ať si vezmou silnější nebo teplejší svetr, není dobrá komunikace. Tyto výroky jsou opravdu velmi nešťastné a ubírají vládě body,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Hraba. Kromě výroku Pekarové odsoudil také slova premiérova poradce Štěpána Křečka, který lidem před pár měsíci doporučil, aby si v případě, že doma nevychází s financemi, našli druhou práci. Špatná je podle Hraby také komunikace ministerstva průmyslu.

Podobně to vidí také Aleš Juchelka z ANO. „Ministerstvo průmyslu a obchodu velmi nešťastně komunikuje. Na sociálních sítích vidíme nějaká doporučení na snížení teploty, která jsou úplně mimo. Nemůžeme v nemocnicích a domovech pro seniory koupat novorozence a nemocné lidi ve vodě o 37 stupních, když bude v místnosti 20 stupňů Celsia. To je na zápal plic nebo chřipku. Utahují se šrouby a já neustále tvrdím, že ministr Síkela je nejslabším článkem této vlády,“ prohlásil Juchelka.

Takové hlouposti by si vláda mohla odpustit

Jeho názor podpořil také místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Mám pocit, že vláda nejenže ukázala, že je nekompetentní, ale stává se směšnou. Bohužel se však nacházíme v situaci, která moc směšná není. Problémy, kterým čelíme a čelit budeme, jsou vážné. Vyvolává to akorát posměšné reakce. Je to absolutně absurdní a takové hlouposti by si vláda měla odpustit. Každý normální člověk ví, že když se mu energie zdražuje, snaží se šetřit a automaticky nebude přetápět,“ uvedl Hrnčíř.

„Opravdu si nedokážu představit, že bychom v domovech pro seniory snížili teplotu a dostali další deky, aby se nám senioři nebo zdravotně postižení přikrývali, aby jim bylo tepleji,“ přidal se také člen sněmovního výboru pro sociální politiku Jiří Navrátil (KDU-ČSL). „Na druhou stranu každý z nás v domácnosti i práci může o jeden či dva stupně snížit teplotu. Tento krok může udělat každý protože si všichni uvědomujeme, že energie bude drahá a jediná cesta je snížení teploty,“ uvedl Navrátil.

X X X

   Západ se podle Putina snaží rozšířit vojenské pakty do Asie. NATO chce podle Šojgua ovládnout svět

Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil v úterý ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města, souběžně s fórem Armija-2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na téže konferenci obvinil NATO, že usiluje o nadvládu nad světem.

„Vidíme, že kolektivní Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další,“ řekl Putin.

Na severu Krymu vybuchl ruský muniční sklad a hoří tam trafostanice. Podle Kremlu nejsou vážně zranění Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.

Putin také zdůraznil, že „mnohopolární svět, vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy), otvírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita“.

„NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region,“ řekl Šojgu podle agentury TASS.

Podle agentury Interfax také uvedl, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně ruského území. Tvrdil také, že vstup Finska a Švédska do NATO nijak nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let.

‚Negativní vliv USA‘

Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně. Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně podle agentury Reuters uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.

Mezi proruskými separatisty se podle USA objevují známky rozkolu. Jednotky nechtějí bojovat.

Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají „negativní vliv“ na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).

Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která v úterý pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance.

Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.

Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.

X X X

Podle ruské tajné služby vyhodili Ukrajinci do vzduchu stožáry vysokého napětí na západě Ruska

Ukrajinští diverzanti vyhodili do povětří šest stožárů vysokého napětí, které byly součástí přenosové soustavy vedoucí od Kurské jaderné elektrárny v západní části Ruska, uvedla v úterý ruská tajná služba FSB. Tři útoky, které se odehrály předminulý a minulý týden, narušily podle FSB „technologický proces fungování elektrárny“. V úterý o tom informovala agentura RIA Novosti.

 „Čtvrtého, 9. a 12. srpna vyhodily ukrajinské diverzní skupiny v Kurčatovském okrese Kurské oblasti do povětří šest stožárů vysokého napětí elektrické přenosové soustavy (110, 330 a 750 kV), přes něž se zajišťovaly dodávky energie v regionu i jeho okolí,“ citovala agentura prohlášení FSB.

Místní úřady zahájily trestní stíhání na základě zákona o teroristickém činu a posílily ochranu objektů jaderné energetiky. Po možných vinících a jejich pomocnících se pátrá.

Ruský mediální projekt Baza kromě toho napsal, že neznámí partyzáni zničili v Kurské oblasti část železnice, která je používána pro nákladní dopravu.

Rusko od začátku války na Ukrajině několikrát obvinilo ukrajinské síly z ostřelování příhraničních ruských oblastí a provádění diverzních akcí na ruském území. V pondělí FSB oznámila, že zmařila útok na ropovod, který se podle ní připravoval na jihu Ruska pod dohledem ukrajinských rozvědek.

X X X

Na Krymu se v posledních dnech množí exploze. Ruští turisté utíkají z pláží

 Severní částí Krymského poloostrova v úterý ráno otřásly výbuchy. Podle ruské tiskové agentury TASS explodoval muniční sklad u města Džankoj. Ruské ministerstvo mluví o sabotáži. Kolem poledne pak web listu Kommersant citoval očité svědky, podle kterých stoupá hustý černý dým po explozích na vojenském letišti v centrální části poloostrova. Více zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Lidé odpočívají na pláži, zatímco po explozích na ruské vojenské letecké základně v Novofedorivce na Krymu stoupá kouř a jsou vidět plameny, 9. srpna 2022 | Zdroj: Reuters

X Podobných událostí na poloostrově Krym v posledních dnech přibývá. Vyjádřili se už k opakujícím se explozím vojenských objektů na Krymu představitelé Ukrajiny?

Ukrajinci to velmi opatrně hodnotí jako svůj další úspěch na Krymu, protože to opravdu není jediný případ, kdy došlo k nějakým záhadným explozím důležitých vojenských nebo jiných objektů. Už to bylo letiště v Saki, v případě kterého Ukrajina tvrdí, že bylo zasaženo osm ruských válečných letadel. Další vojenská technika byla poškozená minulý týden. Předtím to byly údery na pobřeží v místech, kde se lidé koupou.

Ukrajinci za tím vším tedy zřejmě stojí. Nedá se říci, že by to byla nějaká samostatná ruská akce nebo ruská diverzní akce. Spíš je to, jak psal list The New York Times, dílo speciálního ukrajinského komanda, které působí v týlu nepřítele na okupovaném Krymu, a podařilo se mu zneškodnit velmi důležitou součást munice.

Krym totiž slouží Rusům jako základna k dalším výbojům na Ukrajinu, především do Chersonské a Záporožské oblasti. Odtud vojensky zásobuje vojska, která tam stále bojují. Momentálně navíc zřejmě čelí začínající, řekněme, ofenzivě ukrajinských sil, i když slovo ofenziva je v tomto případě nutné používat ještě velmi opatrně.

Na severu Krymu vybuchl ruský muniční sklad a hoří tam trafostanice. Podle Kremlu nejsou vážně zranění

Ukrajincům se rozhodně podařilo zastavit postup ruských sil na jihu a kolem Chersonu. To, jestli půjdou dál a zda na to mají dost sil a vojenské techniky, to je velká otázka. Tyto akce však svědčí o tom, že se v přístupu Ukrajinců k válce leccos mění. Jak zdůraznil prezident Zelenskyj, válka na Ukrajině skončí osvobozením Krymu a všechno to vlastně do té mozaiky zapadá.

X Dá se odhadnout, jak moc poslední incidenty ovlivňují právě útočnou sílu ruských sil na jihu Ukrajiny?

Dá se těžko odhadnout, kolik munice a jiné vojenské techniky mají Rusové právě na jihu, o který jim eminentně jde. Když nepočítáme oblast Donbasu, Doněcké a Luhanské oblasti, neustále usilují přinejmenším o to, aby udrželi koridor, který mají podél pobřeží, to znamená přes Mariupol až téměř k Oděse, do Chersonské oblasti v Mykolajivské oblasti.

Odtud navíc proudí na Krym voda, což je velmi důležité. Je tam kanál, který Rusové nechtějí za žádnou cenu pustit a budou ho velmi úporně bránit. Budou tam samozřejmě stahovat další vojenské prostředky, kterých mají jistě ještě hodně, i když třeba půjde o nějaké zastaralé typy zbraní.

X Krym je pro Rusko a jeho propagandu důležitým symbolem síly. Mohou útoky třeba nějak ovlivnit ruské veřejné mínění, co se týče války, kterou vede Vladimir Putin?

Ony už ovlivnily přímo veřejné mínění těch lidí, kteří poněkud cynicky na Krymu tráví svou dovolenou. Zatímco právě odtud se vede útok, nedaleko odtud se bojuje a umírají lidé, někteří Rusové tam jsou na dovolené.

Byl to vojenský útok, míní o explozi na Krymu bývalý náčelník generálního štábu Šedivý

Dnešní záběry z pláží, odkud lidé utíkali, záběry z Kerčského mostu, záběry z nádraží, když se pokoušeli odjet, to všechno svědčí o tom, že veřejné mínění už jaksi ovlivněné je. Ale jakým směrem, to je těžké odhadnout, protože ruská propaganda je samozřejmě nejsilnější zbraní ruské armády a může to samozřejmě obrátit proti Ukrajině. Například to prezentovat tak, že Ukrajina sáhla na to nejsvětější, co tam Rusko má, a to je Krym.

X Jsou zprávy o potížích Rusů na Krymu povzbuzením i pro Ukrajince na Donbasu, nebo ti spíše řeší své bezpečí a svou část války?

Spíš je to oddělené, i když samozřejmě jakýkoli vojenský úspěch Ukrajinců zvyšuje bojovou morálku i v těch ostatních částech Ukrajiny. Tady v Donbasu je to slyšet prakticky každý den.

Ukrajina se snaží cílit na ruské zásoby munice, aby tak omezila jeho výhodu, říká bezpečnostní analytik

Teď jsme vzdálení několik desítek kilometrů od fronty, která je zde slyšet prakticky neustále. A nejde o to, že by Rusové tak intenzivně bombardovali. Podle zvuků je to opravdu spíše zesílená operace ukrajinských sil právě v oblasti nedaleko Marienky, Avdějevky či kolem Bachmutu, a má to tedy i tento nepřímý vliv. V této oblasti je vidět velmi zvýšená vojenská přítomnost.

Když jsem dnes mimo záznam mluvil s vojáky při svých cestách po Donbasu, říkali: je nás tady hodně, ale máme málo vojenské techniky. To je největší problém.

x Vy máte svoji základnu ve městě Dnipro. Když tam mluvíte s lidmi, panují tam velké obavy o další osud poměrně nedaleké Záporožské elektrárny?

Ano, ale to nejen v Dnipru, ale v celé oblasti. Jak úřady upozornily, kdyby tam došlo k úniku radiace, postihne to bezprostředně statisíce lidí, kteří budou muset být evakuováni. Toho se všichni bojí. Nejenom přímých následků pro Dnipro a další města, která by zasáhla vlna uprchlíků, ale i té radiace.

Ohledně toho jsou prognózy podle odborníků velmi různé. Záleželo by na rozsahu poškození jaderného reaktoru, nebezpečí je ale prostě stále aktuální. Stále tam dopadají střely. Moskva a Kyjev se obviňují navzájem a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo vyslechnout prosby a přinejmenším vytvořit kolem největší jaderné elektrárny v Evropě demilitarizovanou zónu pod společnou nebo mezinárodní kontrolou.

X X X

Německo své poslední tři jaderné elektrárny prozatím neodstaví. Mají pomoct s řešením energetické krize

Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval. V úterý to napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na nejmenované německé vládní představitele.

Německý kancléř Olaf Scholz před týdnem na tiskové konferenci řekl, že Německo zvažuje, zda má smysl ponechat jaderné elektrárny ještě v provozu. „Přemýšlíme také, zda je smysluplné a potřebné zachovat o něco déle v provozu naše tři jaderné elektrárny,“ řekl tehdy. Uvedl také, že příslušné rozhodnutí bude učiněno rychle.

Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí

 Deník The Wall Street Journal napsal, že rozhodnutí ponechat jaderné elektrárny v provozu musí ještě formálně učinit Scholzův kabinet. Potřebný bude i souhlas parlamentu, neboť uzavření reaktorů je vyžadováno zákonem.

Ačkoli může formální rozhodnutí trvat i několik týdnů, vláda je podle listu přesvědčena, že k uchování provozu reaktorů byly splněny dvě klíčové podmínky – hrozící nedostatek plynu a bezpečnost jaderného provozu. „Reaktory budou bezpečné do 31. prosince a očividně zůstanou bezpečné i po 31. prosinci,“ citoval deník svůj zdroj.

Kancléř Scholz opatrně mění energetické plány Německa

Zachovat prozatím chod reaktorů požaduje mimo jiné šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. CDU společně se sesterskou Křesťansko-sociální unií (CSU) jsou největší opoziční silou v Německu.

Ponechat jaderné elektrárny v provozu navrhuje také ministr financí a šéf vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner.

Ještě v červnu sociální demokrat Scholz odmítal možnost ponechat reaktory v chodu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck z rovněž vládních Zelených krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu nevyloučil debatu o prodloužení provozu jaderných elektráren, později ale uvedl, že to není cesta vhodná pro NěmeckoRekordní cena elektřiny: Na burze v Německu poprvé překročila 500 eur za megawatthodinu

X X X

 To mi hlava nebere, opřel se do vlády kvůli šéfovi rozvědky senátor STAN  Hraba

Opozice volá po výměně šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, který je spojován s obviněným lobbistou Michalem Redlem a nemá potřebnou bezpečnostní prověrku. Babiš a spol. proto hrozí vyvoláním hlasování o nedůvěře vládě, čemuž rozumí i koaliční senátor Zdeněk Hraba (STAN). „Hlava mi nebere, že byl vůbec jmenován,“ kritizoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

„Chápu, že v tomto směru opozice torpéduje vládu. Považuji za naprosto neuvěřitelné, že šéf civilní rozvědky nemá prověrku na přísně tajné. Vždyť se seznamuje s těmi nejdetailnějšími a nejcitlivějšími údaji. To, že byl vůbec jmenován, mi hlava nebere,“ konstatoval Hraba.

Navázal na něj další host pořadu Aleš Juchelka (ANO). „Mlejnek se deset let dvakrát ročně schází s pravou rukou únosce a vraha Krejčíře Michalem Redlem. Měří se dvojím metrem, nemám pocit, že by bezpečnostní složky státu nebyly ovlivněny,“ konstatoval. Podle něj by měl svou funkci opustit jak Mlejnek, tak i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Pokud to neskončí demisí ministra vnitra, budu prosazovat hlasování o nedůvěře,“ dodal Juchelka.

Rakušan už dříve uvedl, že o stycích s Redlem před jmenováním Mlejnka věděl a nevadily mu, protože vztah obou mužů byl pracovní. Nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace považuje za profesionála s úctyhodným kariérním profilem a nesdílí názor, že pouhý kontakt s jakkoliv problematickou osobou by měl člověka automaticky diskreditovat. Jediným důvodem k Mlejnkovu odvolání by podle něj bylo to, kdyby Mlejnek prověrku na stupeň přísně tajné nezískal.

X X X

Odliv zaměstnanců bezpečnostních agentur? Vnitro nově chce, aby byli bezúhonní či bez dluhů

 Soukromé bezpečnostní služby přestanou být podle nového zákona živností. Tu nahradí licence ministerstva vnitra po splnění nových podmínek: Odbornost, bezdlužnost, bezúhonnost, fyzickou zdatnost a zdravotní způsobilost. Nezpůsobilé nahlásí lékař vnitru. Ne všichni ze soukromých bezpečnostních služeb vyhoví, a proto budou muset práci přestat vykonávat. Zavádí se zákaz zjišťovat národnostní původ, pohlavní život i orientaci a zákaz práce pro bývalého klienta.

Vyplývá to z návrhu zákona o bezpečnostní činnosti podnikajících osob, tedy o soukromých bezpečnostních službách. Přechodná doba budou dva roky od účinnosti nového zákona. U zákona bylo ukončeno připomínkové řízení. Česká justice již o novince informovala.

Skupina zaměstnanců, pro které byla až doposud práce u bezpečnostních služeb jedním z mála východisek jejich životní situace, o tuto možnost přijde. Živnostenské listy přestanou platit po dvou letech a nové licence budou vydávány za jiných podmínek. V bezpečnostních službách bude muset provozovatel nebo zaměstnanec prokazovat kromě bezúhonnosti, bezdlužnosti a odborné způsobilosti také zdravotní způsobilost a fyzickou kondici zkouškou u státem stanovené organizace. Podrobnosti fyzické zkoušky stanoví podle návrhu až vyhláška, stojí v návrhu.

„Zákon předpokládá dvouleté přechodné období, ve kterém by také mělo docházet k narovnávání a zprůhlednění trhu, odstraňování dumpingu v cenách pro výběrová řízení
a v cenách práce zaměstnanců tohoto sektoru. Dále k odstraňování nežádoucí daňové optimalizace a vyvádění této činnosti ze zóny ,šedé ekonomiky´,“ stojí v důvodové zprávě.

Vnitro očekává odpůrce zákazů detektivní činnosti

Ztíženou práci budou mít například soukromí detektivové. Nový zákon pro ně zavádí zákazy uzavřít smlouvu ohledně některých činností a sledování či zjišťování některých informací o lidech pro klienty. Tyto zákazy jsou vyjmenované v § 52:

Nově předložený návrh novely zákona o bezpečnostní činnosti podnikajících osob rozlišuje sedm typů vykonávané bezpečnostní činnosti, které rozděluje podle sedm typů licencí. Ilustrační snímek Foto: Pixabay

• 52

Omezení výkonu bezpečnostní činnosti služba soukromého detektiva

(1) Provozovatel nesmí uzavřít smlouvu o zajištění výkonu bezpečnostní činnosti služba soukromého detektiva, jejímž předmětem je zjišťování

1. a) národnostního, rasového nebo etnického původu, sexuální orientace, politických postojů, členství v odborových organizacích nebo náboženského nebo filozofického přesvědčení a
2. b) informací o sexuálním životě osoby nebo jejích genetických nebo biometrických údajích, které umožňují její přímou identifikaci nebo autentizaci; to neplatí v případech, kdy objednatelem je osoba blízká.

(2) K ujednáním smlouvy o zajištění výkonu bezpečnostní činnosti služba soukromého detektiva, která jsou v rozporu s odstavcem 1, se nepřihlíží.

Ministerstvo vnitra očekává podle důvodové zprávy se schválením tohoto znění potíže: „Odpůrci takového návrhu mohou argumentovat zejména anglosaskou právní úpravou (např. Velká Británie, Austrálie), kde rozsah informací, které je možno sbírat, není předem takto taxativně omezen. Nicméně i v těchto zemích soukromý detektiv a jeho klient musí být schopni prokázat, že na zisku informací měl klient právní zájem, případně, že byl zisk informací ve veřejném zájmu. Přípustnost míry zásahu do soukromí se tak posuzuje u každého případu zvlášť,“ stojí k tomuto ustanovení v důvodové zprávě.

„Obavy, že například při zjišťování pachatele, který odcizil věc, budou zjišťovány citlivé údaje, zejména kupříkladu to, že je příslušníkem romského etnika, nejsou důvodné, neboť předmětem uzavřené smlouvy o výkonu bezpečnostní činnosti není zjištění příslušnosti pachatele ke konkrétnímu etniku, nýbrž nalezení věci a odhalení konkrétního pachatele bez ohledu na jeho etnický původ nebo další citlivé údaje,“ uvádí dále důvodová zpráva.

Podobné vysvětlení nabízí vnitro ke smlouvě o sledování nebo zjišťování informací o rodinných příslušnících: „Podobně může mít manžel či partner zájem na informacích o sexuálním životě manžela či partnera, neboť se může velmi citelně dotýkat jeho osobní sféry a osobní identity. Konečně genetické vazby tvoří významnou, byť ne jedinou součást vzájemných rodinných a soukromoprávních vztahů. Tudíž i zde existuje oprávněný zájem na informacích o nich. Avšak mimo onen úzký okruh blízkých osob tento oprávněný zájem již neexistuje, resp. již není legitimní.

Zákaz práce proti bývalému klientovi

Nový zákon podle návrhu rovněž vyloučí smlouvy detektivní služby, jejímž obsahem by byla práce ohledně bývalého klienta nebo dokonce současného klienta, pro kterého vykonává bezpečnostní služby, jak shrnuje § 58:

• 58

Zákaz souběžného výkonu některých bezpečnostních činností

(1) Provozovatel nesmí uzavřít smlouvu o zajištění výkonu bezpečnostní činnosti

1. a) služba soukromého detektiva, pokud by služba soukromého detektiva směřovala vůči osobě, se kterou má nebo v posledních 12 měsících měl uzavřenu smlouvu o zajištění výkonu bezpečnostní činnosti, nebo
2. b) s osobou, vůči které vykonává nebo v posledních 12 měsících vykonával bezpečnostní činnost služba soukromého detektiva na základě smlouvy o výkonu bezpečnostní činnosti uzavřené s jinou osobou.

(2) K ujednáním smlouvy o zajištění výkonu bezpečnostní činnosti, která jsou v rozporu s odstavcem 1, se nepřihlíží.

Kolik lidí nový zákon vyřadí z práce, se neví

Jak uvádí ministerstvo vnitra v důvodové zprávě, nový zákon bude mít sociální dopady: „Lze důvodně očekávat, že ne všichni stávající zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb nebo jiných firem těmto nově nastaveným podmínkám vyhoví a budou muset proto tuto práci přestat vykonávat,“ uvádí doslova vnitro v důvodové zprávě.

Kolik lidí se ocitne bez práce, ministerstvo bude vědět nejdříve za rok: „Vzhledem k tomu, že v současnosti neexistují evidence, ze kterých by šlo získat potřebné statistické údaje (např. kolik osob ,vyřadí´ z tohoto odvětví nově stanovené podmínky bezúhonnosti či kolik jich nebude zdravotně způsobilých pro zajištění vybraných bezpečnostních činností), není možné učinit jakýkoli kvalifikovaný odhad dopadu této skutečnosti například na nárůst nezaměstnanosti apod.,“ stojí v návrhu

Pokud se strážní zaměstnají, budou odvody

Přesto nějaká čísla existují a stát podle nich odhaduje, že na vyloučení skupiny občanů nabízejících svoji pracovní sílu u bezpečnostních služeb „na živnosťák“, nakonec vydělá. „Tato činnost je řazena do odvětví Ostatní, kde je průměrná mzda 28 189 Kč. Činnost na hlavní pracovní poměr vykonává cca 45 tis. zaměstnanců. Vydaných osvědčení Strážný je 127 tisíc. Je tedy pravděpodobné, že 127 tis. pracovníků je placeno nestandardně, (řetězení dohod, přímo v hotovosti na ruku apod.),“ uvádí v důvodové zprávě ministerstvo vnitra.

„Předpokládáme, že narovnáním prostředí v této oblasti by se velká část zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb začlenila do hlavního pracovního poměru, čímž by se zvedla výše odvodů (zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň ze mzdy) do státního rozpočtu. V ideálním případě, pokud by se podařilo zapojit všechny výše uvedené strážné, by znamenal výrazný přínos navrhované právní úpravy do státního rozpočtu,“ uvádí v důvodové zprávě ministerstvo vnitra.

Podle zprávy působí v ČR 15 000 bezpečnostních subjektů.

Licence za dva tisíce na deset let

Podle § 12 návrhu budou muset fyzické osoby ucházející se o licenci splňovat tyto podmínky, přičemž licence bude na základě žádosti udělovat ministerstvo vnitra za poplatek 2000 korun na dobu deset let.

Podmínky udělení licence fyzické osobě

(1) Licence se udělí fyzické osobě, pokud dosáhla věku 21 let, je plně svéprávná, je bezúhonná, je odborně způsobilá nebo ustanovila odpovědného zástupce,  je bezdlužná,

1. f) nebylo soudem pravomocně rozhodnuto o způsobu řešení jejího úpadku, a bylo-li o tom pravomocně rozhodnuto, uplynuly více než 3 roky od skončení insolvenčního řízení,
2. g) v posledních 5 letech před podáním žádosti o udělení licence závažným způsobem nebo opakovaně neporušila povinnost stanovenou tímto zákonem,
3. h) neohrozila zahraničně politické, bezpečnostní nebo významné ekonomické zájmy České republiky, veřejný pořádek nebo bezpečnost osob a majetku a
4. i) se na ni nevztahuje zákaz uvedený v § 36 odst. 2.

(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a e) až i) musí splňovat i vedoucí odštěpného závodu, je-li zřízen.

(3) Podmínky uvedené v odstavci 1 musí splňovat také ředitel vlastní bezpečnosti.

Lékaři nahlásí zdravotně nezpůsobilé vnitru

Korporaci včetně zahraničních budou licence udělovány za splnění totožných podmínek a pouze za předpokladu, že podnik má sídli v ČR. Podmínky vztahující se k fyzickým osobám budou muset splnit členové statutárního orgánu a ředitel včetně vedoucího odštěpného závodu.

Obecně pak každý, kdo bude bezpečnostní práci vykonávat ať na pozici zaměstnance nebo jiné, musí splnit tyto podmínky § 35: Osoba, která zajišťuje výkon bezpečnostní činnosti, musí být starší 18 let, plně svéprávná, bezúhonná podle § 36 odst. 1, odborně způsobilá k zajištění výkonu bezpečnostní činnosti a zdravotně způsobilá.

Cizinci jako fyzické osoby, které vykonávají v ČR bezpečnostní služby, musí navíc doložit povolení k pobytu.

Co se týče zdravotní způsobilosti, má být potvrzována podle zákona o zdravotních službách – tedy lékaři. Na ty zákon uvaluje ovšem další povinnost: Nahlásit ministerstvu vnitra zdravotně nezpůsobilé.

„Zjistí-li poskytovatel pracovně lékařských služeb u provozovatele, který je fyzickou osobou a současně zajišťuje výkon bezpečnostní činnosti, pro kterou musí být zdravotně způsobilý, nebo u osoby uvedené v § 17 odst. 3, která zajišťuje výkon bezpečnostní činnosti, pro kterou musí být zdravotně způsobilá, dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k takové činnosti, informuje o této skutečnosti neprodleně ministerstvo,“ uvádí se v § 41 návrhu.

Živnostníci budou bodovat fyzickou zdatnost

Co se týče fyzické zdatnosti, bude ji ověřovat firma se živností, která sebe sama nahlásí ministerstvu vnitra jako ověřovatel. „Ověření fyzické zdatnosti osoby k zajištění výkonu bezpečnostní činnosti zajistí provozovatel nebo jiná podnikající osoba u osoby, která je držitelem živnostenského oprávnění v předmětu podnikání ,Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb´ podle přílohy č. 2 zákona o živnostenském podnikání a která svůj záměr ověřovat fyzickou zdatnost oznámí ministerstvu,“ uvádí se v návrhu.

Ověření fyzické zdatnosti bude potřeba jen pro licence typu B nebo D. Licence B je určena pro „ochranu osob a majetku ve zvláštních případech“ a licence D se bude vydávat pro „převoz hotovosti, cenin a cenných předmětů v hodnotě převyšující 5 000 000 Kč“.

Četnost lékařských prohlídek, seznam zdravotních vad jakožto i cviky a bodové hodnocení fyzické kondice i poplatek za zkoušku stanoví ministerstvo vnitra vyhláškou, stojí dále v návrhu.

S novým zákonem má dojít k novele živnostenského zákona, který obsahuje seznam činností, které nejsou živnostenskými činnostmi. Bezpečnostní služby se mezi ně zařadí, a to vedle například advokátů, lékařů, geometrů, poštovních služeb, horníků nebo umělců. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

I směnný provoz hraje svou roli ve sporech o péči, uvedl Ústavní soud

Při sporech o péči by justice měla podle nálezu Ústavního soudu zohledňovat i specifika zaměstnání rodičů, například směnný provoz. Cílem je to, aby mohli dále vykonávat profesi a uchovat kontakt s dítětem. Soud konkrétně vyhověl stížnosti policisty, kterému kvůli směnám nevyhovovala dosavadní úprava péče. Soudy ve Vyškově a Brně jeho návrh na novou úpravu zamítly. Nyní znovu rozhodne Krajský soud v Brně.

„Je na obecném soudu, aby v zájmu nezletilého dítěte upravil styk, je-li to možné, tak, aby rodič mohl vykonávat svoji práci a zároveň se stýkat s nezletilým dítětem,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Některé opatrovnické soudy podle Jirsy dokážou rodičům vyjít vstříc, jiné ale zastávají názor, že to je rodič, kdo si má přizpůsobit své poměry, včetně zaměstnání. ÚS vyzval soudy ke kreativnějšímu uvažování a k tomu, aby se snažily najít kompromisní řešení „na středu osy otec – dítě – matka“.

Policista pracuje v šestidenním cyklu – dvě denní směny, dva dny volno, dvě noční směny. Kontakt s dítětem, jak jej nastavily soudy ještě v novorozeneckém věku, mu přestal vyhovovat, v určených časech mnohdy vůbec neměl možnost se s dítětem setkat, protože byl v práci. Navrhoval buď střídavou péči, nebo novou úpravu kontaktu, lépe přizpůsobenou směnám.

„Řešením není odkazovat rodiče k individuální úpravě podle aktuálních potřeb, je-li evidentní, že shoda mezi nimi není v dané chvíli možná. Soud je v podobné situaci povinen dostát své roli a vydat autoritativní soudní rozhodnutí přiléhavé jedinečným okolnostem případu, ne se své odpovědnosti zříkat,“ stojí v nálezu.

Dítěti jsou nyní zhruba dva roky. O péči znovu rozhodne krajský soud. „Setrvá-li přitom v podmínkách konkrétní rodiny odvolací soud na svém závěru o nevhodnosti střídavé péče, nevidí Ústavní soud překážku pro to, aby úprava rozsahu styku stěžovatele s nezletilou byla přizpůsobena jeho možnostem s ohledem na specifika jeho zaměstnání,“ uzavírá nález.

Ústavní soud ČR ve třetí dekádě své existence vynesl řadu nálezů k péči o děti, důvodem je to, že tímto typem sporů se v dovolacím řízení nezabývá Nejvyšší soud. Ústavní soudci dlouhodobě prosazují náhled, že pokud mají oba rodiče srovnatelné podmínky a kompetence k výchově dětí, je nejlepším řešením střídavá péče. Dalšími nálezy soud postupně svou judikaturu rozvíjí a doplňuje o některé specifické situace, které mohou v péči o děti nastávat.

X X X

Policie vede kázeňská řízení s policisty, kteří zasáhli na akci ANO v Českém Krumlově

Ředitelství jihočeské policie vede kárná řízení s policisty, kteří zasahovali na předvolební akci hnutí ANO v Českém Krumlově. Informaci, kterou v úterý přinesl server Seznam Zprávy, potvrdil mluvčí jihočeské policie Jiří Matzner. Policejní prezident Vondrášek v pátek oznámil, že od jihočeského policejního ředitele Luďka Procházky očekává opatření do dvou týdnů. V Krumlově zasáhli neuniformovaní policisté proti ženě, odvezli ji pak na služebnu.

 „V souladu s pokynem policejního prezidenta zahájil jihočeský policejní ředitel kázeňská řízení a bude o nich informovat, nejdřív pana policejního prezidenta,“ řekl Matzner. Kolika policistů se řízení týká, neuvedl.

Kritiku části médií vyvolal zejména zákrok v Borovanech. Neuniformovaní policisté při něm zaklekli na školáka, který odnesl Babišovi reproduktor. Emoce vyvolal zásah rovněž neuniformovaných policistů proti ženě v Českém Krumlově, kterou odvezli v neoznačeném autě na služebnu.

Policie v Českém Krumlově nezvládla koordinaci, taktiku postupu a velitelskou roli, řekl šéf police

 Zákrokem v Borovanech se zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zásah v Českém Krumlově prověřoval úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia. Podle Vondráška dospěl úřad k závěru, že použití donucovacích prostředků proti ženě a její omezení na svobodě bylo oprávněné.

Policie ale podle něj na shromáždění v Českém Krumlově nezvládla koordinaci hlídek, velitelé porušili taktiku i některé interní akty řízení. Policisté na mítinku také chybovali, když při snaze oddělit znesvářené strany při hrozícím fyzickém střetu na mítinku neprokázali příslušnost k policii.

X X X

‚Byli jsme v první linii a zapomnělo se na nás.‘ Těžký první rok Afghánců, kteří v Česku našli domov

Desetitisíce Afghánců evakuovaných během loňského srpna z Kábulu mají za sebou první rok v nových domovech po celém světě, 170 ho našlo v Česku. Pro server iROZHLAS.cz čtyři z nich poprvé popisují, co zažili. Shodují se, že jim přesídlení zachránilo život, uplynulých dvanáct měsíců bylo ale extrémně obtížných. Prošli uprchlickými tábory, bojují s češtinou, hledají si práci. Ale hlavně se snaží pomoci svým rodinám, které v Afghánistánu zůstaly.

„Odpoledne mi někdo zavolal a řekl, že se mám připravit k evakuaci a že na to mám 15 dní. Nadšením a rozrušením jsem nemohl spát. Za chvíli přišel další telefonát, bylo to v jednu hodinu v noci. Řekli mi, že v sedm ráno musím být i s rodinou na letišti, celý náš život jsem nakonec musel sbalit během šesti hodin,“ vypráví Ali (z důvodu bezpečnosti si nepřál uvést své jméno, stejně jako další tři respondenti, redakce jejich identitu ale zná – pozn. red.) nyní už v bezpečí jedné pražské kavárny o nejtěžších chvílích svého života, které prožil přesně před rokem.

Ali je jedním z Afghánců, kteří pracovali jako překladatelé pro českou armádu, on sám strávil po boku českých vojáků osm let. Po osmi měsících v uprchlickém táboře se nakonec usadil v Praze.

‚V Afghánistánu jeden nikdy neví, jak dlouho mír vydrží.‘ Jaký byl první rok tálibánské vlády?

 „Nabízeli mi Ostravu, ale v Praze je spousta příležitostí k práci pro cizince, je blízko Německu a je tu mezinárodní letiště. Pro moje rodiče, kteří neumějí česky ani anglicky, je důležité, že se tu mohou potkávat s dalšími Afghánci a popovídat si,“ říká Ali s tím, že je rád za možnost relokace, uplynulých osm měsíců ale pokládá za „ztracený čas“.

„Azyl jsem dostal již po dvou měsících, dalších šest měsíců jsem musel čekat na bydlení. V uprchlickém táboře byl přísný režim, pro mou maminku to bylo těžké, byla velmi smutná, říkala, že se chce vrátit do Afghánistánu, že je jí jedno, co se jí tam stane. Od té doby, co bydlíme v Praze, je to už lepší. Výuka češtiny ale v táboře nebyla dobrá, takže jsem tu skoro rok, ale začínám vlastně až teď,“ shrnuje svých prvních dvanáct měsíců v Česku.

Zaseknutý v Afghánistánu

Čtyři roky doprovázel v Afghánistánu české vojáky také překladatel Shir. On sám byl evakuován se svou ženou a rodiči.

Také jemu „někdo z Česka“ v noci na neděli 15. srpna zavolal a řekl, že se během několika hodin musí dostavit na letiště, pokud chce ze země odjet.

„Když jsem se ptal, co bude s mým bratrem, řekli, ať to neřeším, že se o něj postarají. Uvěřil jsem jim,“ vypráví s hořkostí v hlase.

Ali a Shir přiletěli na vojenské letiště Praha-Kbely prvním evakuačním letadlem, které z Kábulu odstartovalo v neděli 15. srpna loňského roku. Tedy v den, kdy Tálibán uchvátil – po překvapivě rychlém postupu zemí – hlavní město.

DVACET LET V AFGHÁNISTÁNU

Vše začalo 11. září 2001, kdy čtyři letadla unesená členy teroristické organizace Al-Káida narazila do různých cílů v USA: dvě do Světového obchodního centra na Manhattanu, jedno do sídla amerického ministerstva obrany a jedno se po boji na palubě zřítilo do pole v Pensylvánii. Pravděpodobným cílem byl Bílý dům ve Washingtonu.

Spojené státy záhy vyhlásily „globální válku proti terorismu“ a už 7. října zahájily invazi do Afghánistánu, kde vládnoucí Tálibán odmítl vydat strůjce dosud nejsmrtelnějších teroristických útoků Usámu bin Ládina.

Česko se k mezinárodní vojenské koalici připojilo o rok později a v roce 2002 se boty prvních českých vojáků dotkly afghánské půdy (konkrétně šlo o vojenské zdravotníky, později i o příslušníky speciálních sil, pyrotechniky a další). Za dvacet let zemí přezdívanou „hřbitov velmocí“ prošlo více než deset tisíc příslušníků české armády a 14 z nich položilo v boji s terorismem život.

Dvacetileté vojenské angažmá mezinárodní koalice vedené USA v zemi se uzavřelo loni v srpnu. O stažení vojsk bylo rozhodnuto ještě za prezidentování Donalda Trumpa, nový americký prezident Joe Biden odchod Spojených států potvrdil.

Záchranné lety vypravila česká armáda celkem tři a převezla jimi 195 lidí, z toho 170 Afghánců: tlumočníků, spolupracovníků české ambasády či neziskových organizací a jejich rodiny.

Shirův bratr se na evakuační seznamy nedostal a dodnes zůstává „zaseknutý“ v Afghánistánu.

„Občané Afghánistánu, kteří mají zájem vycestovat do Česka, se mohou obracet na náš zastupitelský úřad v Islámábádu, který převzal výkon konzulární agendy, nebo na ústředí ministerstva zahraničních věcí, a to například cestou partnerských subjektů v Česku. Je třeba ale podotknout, že podmínky pro vycestování jsou velmi přísné,“ upřesnilo pro server iROZHLAS.cz ministerstvo zahraničí, jaké mají dnes Afghánci možnosti.

Jenže Islámábád, tedy hlavní město sousedního Pákistánu, je vzdálené například z Herátu na západě Afghánistánu tisíc kilometrů. „Cesta do Islámábádu je extrémně nebezpečná a pákistánské vízum je možné dostat jen za úplatek,“ zoufá si Shir.

Mnoho e-mailů, žádná odpověď

Rok své mladší sourozence, osmnáctiletou sestru a dvacetiletého bratra, neviděl ani Aman, který pro českou armádu překládal šest let a byl zraněn při sebevražedném útoku atentátníka v roce 2018, během něhož zemřeli tři čeští vojáci.

Se svou matkou přiletěl posledním, třetím evakuačním letadlem. Poté, co v Česku získal mezinárodní ochranu a prošel uprchlickým táborem, se usadil v Ostravě.

„Líbí se mi tady. Ostrava je tiché místo a já tiché místo potřebuji. Dodnes mám kvůli tomu útoku noční můry. V Česku se cítím bezpečně, snažím se učit jazyk, vím, že to za rok dva zvládnu, ale nejvíc mě trápí, že tu s námi nejsou moji sourozenci,“ svěřuje se serveru iROZHLAS.cz.

Původně si přál bydlet v Praze, kde by měl jako anglicky mluvící více pracovních možností, byt v Ostravě ale získal rychleji. Nyní bydlí s dalšími bývalými tlumočníky a přiznává, že situace je těžká především pro jeho matku, která neumí ani česky, ani anglicky, a navíc nemůže přestat myslet na své další dvě děti.

Pro Amanova bratra si přišli tálibánci a vyslýchali ho. Chtěli vědět, kam on, Aman, zmizel. Nakonec ho na přímluvu starších lidí komunity pustili. Poté se Amanovým sourozencům podařilo dostat až do Islámábádu. Jejich víza ale vypršela a v zemi zůstávají ilegálně.

Zoufalí Afghánci utíkají ze země. Vládnoucí hnutí Tálibán místo toho řeší další omezování práv žen

 „Nikoho nemají, jen mě a matku, a my jsme tady v Česku, zatímco oni jsou v Pákistánu. Maminka je velmi smutná, chtěla by jet za nimi, ale nedostala potřebné vízum. A já je sem dostat nedokážu, prostě nedokážu. Už jsem napsal mnoho e-mailů na české úřady,“ vypráví Aman sklíčeně s tím, že žádnou odpověď nikdy neobdržel. „Už nevím, co mám udělat, aby byl můj hlas slyšet,“ podotýká.

„Všichni ti, které jsme chtěli dostat do České republiky a kteří o to projevili zájem a prošli bezpečnostním screeningem, tak všichni tito lidé jsou na našem území, to znamená, že z našeho pohledu ta akce dopadla dobře,“ řekl loni v srpnu České televizi tehdejší mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Obdiv a uznání

Vláda a ministerstva obrany a zahraničí tehdy čelily kritice za pomalé jednání a chaotickou organizaci evakuací. Resort si i s ročním odstupem za odvedenou prací stojí.

„Evakuaci zastupitelského úřadu v Kábulu i afghánských spolupracovníků a jejich rodin hodnotíme i zpětně jako úspěšnou. Za provedení druhé evakuace jsme sklidili obdiv a uznání našich koaličních partnerů,“ říká Jiří Táborský z ministerstva obrany.

„Armáda České republiky v souladu s politickým zadáním a schválenými projekty splnila své úkoly na sto procent, nikoho ze schválených osob nenechala na území Afghánistánu. Přistát vlastními letouny v Kábulu a evakuovat desítky lidí se v té době podařilo jen asi šesti státům ze všech spojenců, Česká republika byla mezi nimi,“ vysvětluje.

Kritika se snesla i na vlády Německa či Švédska, a v Nizozemsku kvůli nevydařeným evakuacím dokonce odstoupily ministryně zahraničí a obrany.

Původně mělo Česko vypravit ještě další, čtvrté letadlo, od čehož bylo nakonec upuštěno. Podle tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) to již nebylo potřeba.

„To není pravda, do 170 evakuovaných Afghánců se počítají spolupracovníci Česka a jejich příbuzní, takže záchranná akce se mohla týkat tak třiceti spolupracovníků plus jejich rodin plus lidí s dvojím občanstvím, jako jsem já,“ nesouhlasí Amir, který v Česku vystudoval a do Afghánistánu se vrátil jako zaměstnanec humanitární organizace Člověk v tísni.

„Nežádám, aby Česko vypravovalo speciální letadlo, té představy už jsem se vzdal. Stačilo by, kdyby těm, kteří v Afghánistánu zůstali, byl útěk jenom umožněn, což je jednoduché a českou vládu by to nestálo nic. Stačilo by, kdyby na českou ambasádu v Pákistánu dala jejich seznam. Ten, kdo by se tam z Afghánistánu dokázal dopravit, by věděl, že dostane české vízum. Pak by svépomocí přicestoval do Čech,“ navrhuje Amir, který na podporu svých evakuovaných i neevakuovaných krajanů založil letos na jaře Spolek afghánsko-české solidarity.

Některé země dodnes s evakuacemi svých spolupracovníků pokračují, například minulý týden, 11. srpna, Španělé přivezli do Madridu dalších 294 Afghánců – k 3900 lidem, které odvezli do bezpečí již dříve.

Amir sám si původně nemyslel, že koaliční vojáci skutečně odejdou. „O stahování se mluvilo v roce 2012, 2018 i 2020, ale pořád zůstávali. Věděli jsme, že jednoho dne opravdu odejdou, ale mysleli jsme si, že to bude postupný odchod, že proběhne předání moci afghánské vládě nějak koordinovaně, ne že to proběhne tím stylem, jak se to stalo: najednou zhasli v Baghrámu (bývalá největší americká základna v Afghánistánu – pozn. red.) a ani vláda v Kábulu nevěděla, že už odešli,“ vypráví.

Kábul už byl dobyt

Amirovu evakuaci, přestože má české občanství, doprovázely komplikace. O možnost dostat se ze země se začal zajímat již na začátku srpna, když viděl, jak Tálibán rychle a prakticky bez odporu zabírá jeho zemi. Stěžuje si ale na neochotu české ambasády.

„Nechtěli se mnou mluvit. A když jsem se konečně dostal k zástupci velvyslance, tak mi řekl, že kvůli covidu se se mnou nemůže sejít,“ líčí.

Nakonec obdržel výzvu, aby se ještě v neděli 15. srpna dostavil na letiště. Kvůli desetitisícům lidí, kteří se zoufale snažili dostat ze země – poté, co Tálibán uzavřel pozemní hraniční přechody a letiště zůstalo jediným možným spojením se světem – se ale nedokázal dostat až k bráně, kde by si ho převzali čeští vojáci.

„Volal jsem zpátky do Prahy a ptal se, co mám dělat. Řekli mi, že se omlouvají, že české evakuační letadlo už je plné a připravené k odletu a že se mám vrátit někam do bezpečí a počkat na další let. Takže jsme se s manželkou a dětmi vrátili domů. Afghánské vojáky už jsme po cestě neviděli, jen tálibánce, Kábul byl dobyt,“ vzpomíná.

Nakonec i s rodinou odletěl druhým letadlem následující den. Museli ale znovu překonat mnohatisícový dav, který je dělil od bran letiště.

„Tálibánci stříleli do vzduchu a mlátili lidi. Stříleli, aby dav dostali pod kontrolu, ale i tak se ženy a děti bály a plakaly. Museli jsme sedět na zemi. Bylo horko, svítilo slunce, všude tam byl beton. Jedna moje dcera tam omdlela. Nakonec jeden český vojenský policista vyšel neozbrojený ven. Byl v černém a na hrudi měl českou vlajku. Byl ale hrozně daleko. Mával jsem na něj českým pasem a křičel jsem česky, že to jsem já. Kdybych rozdával medaile já, dal by ji jemu,“ vypráví Amir.

Tím „mužem v černém“ byl kapitán vojenských policistů, kteří chránili kábulskou ambasádu, a jak v rozhovoru pro iROZHLAS.cz prozradil nový náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, medailí skutečně vyznamenán bude. Sám kapitán situaci ze svého pohledu již dříve pro server iROZHLAS.cz popsal zde.

Servis navíc

Po příjezdu do Česka putovali všichni Afghánci do desetidenní karantény ve vojenských táborech. Poté ti, kteří již měli české občanství – jako Amir – mohli odejít, ostatní čekali na přidělení mezinárodní ochrany formou azylu v uprchlických táborech. Tam zůstali, dokud si nenašli bydlení.

Podle Petry Hnykové ze Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Afghánci opustili pobytová střediska odhadem po třech měsících.

Ohlédnutí s Vinohradskou 12: Když Tálibán přebíral moc v Afghánistánu a koaliční vojska zemi chvatně opouštěla

 „Ke dnešnímu dni zbývá v pobytovém středisku jediná poslední rodina. Ta je ve specifické situaci – absence osob v produktivním věku, klienti ze zranitelné skupiny osob – a je jí věnována nadstandardní péče a pozornost sociální služby. Všichni ostatní bydlí v nájemním bydlení v celkem jedenácti různých městech a vesnicích,“ uvádí Hnyková.

Ali a Shir v uprchlickém táboře zůstali dokonce osm měsíců. Nalezení vhodného bydlení podle nich zkomplikovala válka na Ukrajině.

„Uprchlíci z Ukrajiny se stali prioritou. Měli zadarmo dopravu, lidé jim pomáhali, kamkoliv šli. My jsme pracovali s českou armádou a zapomnělo se na nás,“ stýská si Ali. Mrzí ho také, že o osud svých tlumočníků neprojevilo po jejich příjezdu do Česka zájem ministerstvo obrany nebo armáda.

„My tlumočníci jsme byli v první linii s vojáky. Myslím, že bez nás by to v Afghánistánu zvládli jen těžko. Nebylo to o tom, že jsme jen překládali, ale také jsme místním lidem vysvětlovali, co se děje a snažili se je uklidnit, byl to od nás servis navíc. A dnes bychom tu službu potřebovali oplatit,“ uzavírá Ali, který si v současnosti hledá práci a snaží se naučit česky, aby své šance na trhu práce zvýšil. Jednou by také rád podnikal.

K propojování tlumočníků s českými válečnými veterány by chtěl přispět také Amirův spolek. „Potřebujeme podporu jakéhokoliv druhu, aby se Češi s Afghánci seznámili, spřátelili, aby spolu někam vyrazili a třeba jim i s něčím poradili. Velmi by to pomohlo s integrací Afghánců do české společnosti,“ myslí si Amir.

V Afghánistánu mám tři další děti. Bojím se o ně, říká žena, kterou evakuovala česká armáda

„Tlumočníky, kteří léta pracovali s českými jednotkami, chápu jako české veterány,“ míní Miroslava Pašková, předsedkyně veteránského spolu Vlčí máky, která loni jako první na začátku léta začala v českých médiích zvedat téma spolupracovníků české armády a jejich dalšího osudu, pokud Afghánistán ovládne Tálibán, jak se nakonec stalo.

V současnosti je Pašková v kontaktu s dalšími 14 bývalými tlumočníky a nevzdává snahu o jejich relokaci.

„Obrátila jsem se na příslušná ministerstva letos v lednu, tedy hned, jak byla ustavena nová vláda. Odpověď mi přišla jen z ministerstva zahraničí, a sice že na tom pracují. Pak začala válka na Ukrajině a řešili se uprchlíci z Ukrajiny, takže problém, jak sem dostat ty zbývající, byl prozatím odložen.“

X X X

Policie nově vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení

Policie vyšetřuje požár v Českém Švýcarsku jako trestný čin obecné ohrožení, přičemž původně vyšetřovala požár jako obecné ohrožení z nedbalosti. Upozornila na to Česká televize, informaci potvrdila policejní mluvčí Eliška Kubíčková. „Na základě vyhodnocení dosud získaných informací a důkazů jsme případ překvalifikovali na trestný čin obecného ohrožení. Příčina požáru je nadále předmětem prověřování,“ řekla Kubíčková.

Na případu pracuje speciální tým krajských kriminalistů s pracovním názvem Park, který spolupracuje s děčínskými kolegy. Soutěsky Kamenice u Hřenska jsou ohněm téměř netknuté. Geologové ale musí prozkoumat skály

„V současné době provádíme ohledání místa činu v jednotlivých sektorech za účelem zjištění kriminalistického ohniska požáru. Spolupracujeme s vyšetřovateli hasičů. Prověřování bude trvat pravděpodobně ještě v řádu několika týdnů až měsíců,“ doplnila mluvčí.

Nejrozsáhlejší požár v České republice se rozhořel 24. července, zasáhl plochu o velikosti 1060 hektarů. Na místě se vystřídalo zhruba 6000 hasičů a 400 kusů techniky. Evakuovat se museli lidé z Hřenska a jeho částí a také z Vysoké Lípy u Jetřichovic.

 X X X

 Zemanův „bungalov“ je hotový. Kdy se do něj přestěhuje, není zřejmé

Nový dům prezidenta Miloše Zemana v Lánech je hotový. Jestli se do něj současná hlava státu přestěhuje ještě během svého mandátu, ale zřejmé není. „Jde o soukromou věc pana prezidenta,“ řekl v pondělí MF DNES mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Bez odpovědi nechal i to, na kolik novostavba nakonec prezidenta přišla. Média v minulosti odhadovala, že by dům mohl stát 10 až 14 milionů korun. Před samotnou stavbou přitom Zeman tvrdil, že díky celoživotním úsporám si bude moci na důchod pořídit jen malý bungalov.

„Pan prezident rozhodně netoužil po tom, aby byla vybudována nějaká vila nebo rodinný domek. Bungalov se ukázal jako vysoce optimální a je to pro pana prezidenta velmi komfortní ubytování a velmi komfortní ubytování pro celou rodinu. Důležité také je, že onen bungalov vzniká v Lánech, to znamená v místech, která pan prezident velmi dobře zná,“ řekl iDNES.cz v květnu 2020 Ovčáček.

„Až bude bungalov dohotoven, tak pan prezident by byl velmi rád, aby v něm byla umístěna velká knihovna a aby se mohl věnovat po deseti letech činnosti na prezidentském stolci knížkám, na které teď opravdu moc času není,“ dodal tehdy prezidentův mluvčí.

Pozemek v Lánech Zeman pořídil v roce 2019 za 2,5 milionu od podnikatele Josefa Hoška.

Jen dva týdny poté jeho dcera Ivana Píšová podepsala zakázku na zpracování dřeva za 1,5 milionu od správce prezidentského sídla v Lánech, uvedl server Aktuálně.cz. Prezidentův mluvčí však jakoukoli spojitost mezi nákupem parcely a zakázkou označil za nesmysl.

X X X

Kreml v Mariupolu chystá proces s Azovem, zajatcům připravil železné klece

Rusové v okupovaném Mariupolu začali s přípravami na proces se zajatci z ukrajinského pluku Azov, kteří město až do května usilovně bránili. Kreml pro tuto příležitost předělal budovu místní filharmonie, do které nechal nainstalovat masivní železné klece. Krok si vysloužil kritiku Kyjeva, podle kterého Moskva nerespektuje Ženevské konvence.

Na snímcích z rozlehlého sálu je vidět, jak do něj dělníci montují železné mříže a lavice pro obžalované. „Okupanti pokračují v přípravách na lynčovací proces. Tak vypadají klece ve filharmonii, kde chtějí uspořádat politický proces,“ napsala městská rada Mariupolu, která fotografie zveřejnila na Telegramu.

Obránci Mariupolu, kteří strávili měsíce v hutích Azovstal, se dostali do zajetí invazních sil v květnu, kdy se na rozkaz ukrajinského velení vzdali. Jejich odpor za neúnavného ruského bombardování se stal symbolem vzdoru proti ruské agresi. Mnozí Ukrajinci členy pluku uctívají jako hrdiny, zatímco Moskva je vykresluje jako neonacisty.

Proces s Azovem by mohl podle listu The Telegraph odstartovat už 24. srpna, což je datum, na které připadá den ukrajinské nezávislosti.

„První soud bude uspořádán ještě do konce léta,“ prohlásil v minulém týdnu šéf samozvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin, podle něhož bude soud otevřený pro média a mezinárodní zástupce.

„Musíme zabránit další Olenivce“

„Všichni váleční zajatci, včetně obránců Azovstalu, jsou bojovníci, kteří legálně bránili svou zemi. Klece v Mariupolu jsou válečným zločinem Ruska,“ reagoval na fotografie poradce ukrajinského prezidenta Michajlo Podoljak a vyzval mezinárodní humanitární organizace k zakročení.

„Chtějí uspořádat chaos ve filharmonickém sále. Měli jsme dohodu, že vojáci, kteří se vzdají, se vrátí na Ukrajinu. Ruští okupanti nadále nerespektují mezinárodní normy a pokračují v páchání válečných zločinů,“ prohlásil starosta Mariupolu Vadym Bojčenko.

Také on apeloval na světové společenství, aby zasáhlo. „Musíme udělat vše pro to, aby se naši obránci vrátili na Ukrajinu živí a zabránili tomu, aby se v Mariupolu odehrála druhá Olenivka,“ zdůraznil s odkazem na věznici, v níž koncem července při výbuchu zahynulo více než padesát ukrajinských zajatců. Moskva a Kyjev se z útoku navzájem viní.

Podle Oleny Tolkačovové, která má na starosti podpůrné služby Azovu, se v ruském zajetí nachází až tisícovka jeho příslušníků.

Ačkoliv ukrajinští zajatci dosud nebyli formálně z ničeho obviněni, ruský nejvyšší soud na začátku srpna rozhodl o označení pluku za teroristickou organizaci. Tím podle agentury Reuters otevřel cestu k jejich souzení.

Kyjev argumentuje, že jako váleční zajatci mají právo na ochranu podle ženevských konvencí. Ukrajina mezitím odsoudila několik ruských vojáků za válečné zločiny spáchané na civilistech během ruské invaze v zemi.

X X X

Gang lupičů chtěl vykrást banku v Římě, vykopaný tunel se však na ně zřítil

Osm hodin vyhrabávali italští hasiči uvězněného muže zpod silnice na západě Říma, než ho ve čtvrtek konečně vyprostili a převezli do nemocnice. Nyní se ale možná bude muset vyhrabat z dalších problémů. Policie se totiž domnívá, že mohl být součástí gangu, který se snažil vykopat tunel do místní banky.

 Italské záchranné služby byly zalarmovány poté, co přijaly telefonát od jednoho ze čtyř údajných členů gangu, kterým se ve čtvrtek ráno ještě podařilo z tunelu uprchnout než se zřítil. Ze zpod trosek tunelu byl následně detekován hlas. Když záchranáři kopali paralelní díru, abyste k uvězněnému muži dostali opakovaně křičel: „Pomoc, prosím, dostaňte mě ven,“ líčí italská média.

Muž, který dostal tekutou potravu a kyslíkovou láhev, aby mohl dýchat, byl nakonec vytažen živý za potlesku velkého davu, který se kolem místa incidentu shromáždil. Policejní mluvčí posléze oznámil, že strážníci zatkli dva muže z Neapolu za odpor vůči veřejnému činiteli a dva muže z Říma za poškození veřejného majetku.

Zachránění muž, jeden ze dvou Římanů, zůstává v nemocnici, upřesnil mluvčí, aniž by informoval o jeho zdravotním stavu. „Stále to vyšetřujeme, nevylučujeme, že jde o zloděje, je to jedna z teorií,“ doplnil mluvčí.

Pro místní média je motiv jasný a poznamenávají, že tunel byl nalezen poblíž banky krátce před prodlouženým víkendem, kdy obyvatelé tradičně mizí z města a velká část Říma se vyprázdní. Uvěznění muž byl navíc již dříve odsouzen za loupež, stejně jako další údajní členové gangu.

Tunel začínal v prázdném, nově pronajatém obchodě. „Všichni jsme si mysleli, že tamní lidé to místo renovují. Takže jsme neměli žádné podezření a neslyšeli jsme ani žádné zvuky,“ řekl Michele, jeden z obyvatel budovy.

X X X

Čínu trápí nízká porodnost. Politiku jednoho dítěte nahradila léčba neplodnosti

Porodnost v Číně je na historickém minimu a předpokládá se, že do roku 2025 se počet obyvatel nejlidnatější země světa začne snižovat. Klesající míra porodnosti, která vede ke stárnutí populace, může ohrožovat čínský ekonomický růst. Čínská vláda se rozhodla představit nová opatření, která mají přesvědčit rodiny, aby si pořídily více dětí.

 V roce 2021 Čína zaznamenala historické minimum v počtu novorozenců, a to 10,6 milionu, což bylo o 11,5 procenta méně než v roce 2020. Míra porodnosti tak klesla na 1,16, což je jedna z nejnižších hodnot na světě. Podle údajů Čínského národního statistického úřadu Čína nadále čelí klesajícímu trendu počtu narozených dětí v důsledku sociálních změn, rostoucích nákladů na péči o děti a vzdělávání a stárnutí populace.

V posledních letech ke klesající ochotě pořídit si děti mohla v Číně přispět i nekompromisní politika nulového covidu, kdy jsou hned po výskytu prvních několika případů nákazy koronavirem vyhlašovány rozsáhlé uzávěry a další extrémně přísná omezení.

Nízký počet novorozenců snížil čistý přírůstek obyvatelstva v Číně, přičemž v roce 2021 země hlásila pouze 480 tisíc čistých přírůstků. Pro Čínu to byl již pátý rok po sobě, kdy se porodnost snižovala, a to i přes zrušení dlouholeté politiky jednoho dítěte.

Počet nově narozených dětí podle expertů v Číně letos zřejmě klesne pod deset milionů.

Z populační exploze na politiku jednoho dítěte

Čínská vláda si jasně uvědomuje tlak, kterému aktuálně čelí. Je zřejmé, že nízká porodnost je kritickým problémem pro budoucí hospodářskou prosperitu a rozvoj země. Čína, kde žije 1,4 miliardy lidí, v roce 2016 nahradila politiku jednoho dítěte, uplatňovanou od konce 70. let s cílem zastavit tehdejší populační explozi, limitem dvou dětí na jeden pár.

V květnu 2021 začala Čína uplatňovat politiku tří dětí. Čínská populace ale i přesto v posledním desetiletí rostla nejpomaleji od 50. let minulého století. Ve srovnání s politikou dvou dětí je však iniciativa politiky tří dětí z roku 2021 ještě méně úspěšná. Po svém zavedení se tato politika setkala se silným nesouhlasem. Kritici poukazovali na nedostatek podpůrných opatření na pomoc rodinám při výchově dětí, špatný systém sociálního zabezpečení pro důchodce a dlouhou pracovní dobu, s níž se potýkají profesionálové, jako na hlavní překážky, které rodinám brání uvažovat o sňatku nebo pořízení dětí.

Vysoké životní náklady jsou překážkou

Čínští mileniálové se již nyní snaží postarat o své stárnoucí rodiče, kteří jsou v důchodu a mají omezené příjmy, a zároveň musí pracovat dlouho, aby udrželi krok s vysokými životními náklady. Není tedy divu, že se mnozí z nich obávají ekonomických nákladů a nákladů, které s sebou nese výchova dětí.

Navzdory tomu, že čínští mileniálové zaznamenali významný ekonomický růst v raném věku svého života, nesou břemeno udržení konkurenceschopnosti.

Uchazeči o zaměstnání v Číně se stávají oběťmi diskriminace již ve věku 30 let, přičemž tento problém se výrazně zhoršuje po 35. roce života. Ačkoliv vláda vykazuje jasné známky zájmu o to, aby obyvatelé Číny pracovali až do pozdního věku, firmy na trhu výrazně upřednostňují mladé zaměstnance. K problému porodnosti v Číně navíc přispívá i genderová nerovnost a diskriminace žen, která mnohé ženy přesvědčuje, že si jednoduše nemohou dovolit mít děti.

Zmírnění omezení porodnosti navíc nezbavilo čínské obyvatelstvo dalších restriktivních politik, které zavedla čínská vláda. Velká města, jako je Peking a Šanghaj, nadále uplatňují přísnou politiku kontroly počtu příchozích obyvatel, což nutí mileniály volit mezi snížením platu a návratem do rodných venkovských měst, kde možná nežili roky, ne-li desetiletí, nebo pokračováním v odloučení od rodičů a diskriminací v přístupu ke zdravotním službám, registraci dětí do školy a dalším základním sociálním službám. Další lékařská opatření, jako je náhradní mateřství a zmrazení vajíček pro svobodné ženy, zůstávají i přes snižující se počet novorozenců nezákonná.

Podpora léčby neplodnosti jako řešení

Ke zvýšení porodnosti teď čínské úřady chtějí přispět mimo jiné tím, že zahrnou metody asistované reprodukce do státního zdravotnického systému. Metody jako umělé oplodnění jsou v Číně obvykle velmi drahé a pro neprovdané ženy nedostupné.

Podle nových směrnic je čínská vláda kromě jiného připravena podpořit léčbu neplodnosti a více pomáhat rodinám s bydlením, vzděláváním dětí, platbou daní či pojištění. Místní vlády dostaly nařízeno, aby zajistily více zařízení péče o předškolní děti a pracovní místa, která jsou vstřícná k rodinám s dětmi.

X X X

Čína trestá tchajwanské činitele sankcemi, podporovali nezávislost ostrova

Čína uvalila sankce na sedm tchajwanských činitelů včetně diplomatické zástupkyně ve Spojených státech. Podle agentury Reuters je tím chce potrestat za údajnou podporu nezávislosti Tchaj-wanu. Sankcionované osoby nesmí navštívit Čínu, Hongkong ani Macao. S nimi spřízněné firmy a investoři nebudou smět v Číně podnikat. Tchajwanské ministerstvo zahraničí sankce odsoudilo a označilo je za zastrašování.

 Sankce přicházejí poté, co na začátku srpna navštívila Tchaj-pej předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Pelosiová, dlouhodobá kritička Číny, je nejvýše postavený americký činitel, který navštívil ostrov za posledních 25 let. Tchajwanské ministerstvo zahraničí „upřímně uvítalo“ její návštěvu. Přítomnost Pelosiové označilo za důkaz „jako kámen tvrdé americké podpory Tchaj-wanu“ a „vzpruhu“ pro vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo návštěvu Pelosiové za „jasnou provokaci“. Zastalo se Číny s tím, že má právo přijmout opatření na ochranu své suverenity. O provokaci ještě před příletem Pelosiové na ostrov mluvil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle Číny, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za nedílnou součást     svého území, krok vyslal špatný signál tchajwanským politickým silám usilujícím o nezávislost ostrova.

Mezi osobami, na něž čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu uvalil sankce, je nově šéfka diplomatického zastoupení Tchaj-wanu ve Spojených státech Siao Mej-čchin, předseda tchajwanské Rady národní bezpečnosti či politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany (DPP).

Tchaj-wan nové sankce odmítl, podle něj Peking nemůže zasahovat do jeho demokratického zřízení. „Nemůžeme akceptovat hrozby a výhrůžky autoritářských a totalitních režimů,“ uvedla mluvčí tchajwanského ministerstva zahraničí.

Již dříve zařadila Čína na svůj sankční seznam tchaj-wanského premiéra Su Čen-čchanga či ministra zahraničí Josepha Wua. Sankcionované osoby nesmí navštívit Čínu, Hongkong ani Macao. S nimi spřízněné firmy a investoři nebudou smět v Číně podnikat.

X X X

Hádka o manželství pro všechny. Sníží počet sebevražd, tvrdí Richterová. Hraba ji zpražil

Poslanci z vládní koalice bez lidovců, ale zato s podporou hnutí ANO volají po uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. Podle místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti) je statisticky dokázané, že v zemích, které stejnopohlavní sňatky zavedly, významně klesl počet sebevražd. Senátor Zdeněk Hraba ale takové tvrzení odmítá jako mylné. Jednou věcí je podle něj narovnání práv stejnopohlavních párů a druhou pojem manželství, který by měl zůstat vyčleněn pro svazek muže a ženy.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová je jednoznačně pro, aby stejnopohlavní páry mohly uzavřít manželství. „Jsme sekulární stát, každý občan má mít stejná práva. V tomto případě mají právo uzavřít manželství jen někteří,“ uvedla Richterová v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Jedním z hlavních důvodů pro uzákonění stejnopohlavních sňatků jsou podle ní sebevraždy. „Ukazuje se to na zkušenostech zemí, kde tyto svazky zavedli. Naprosto významně klesají počty sebevražd,“ uvedla místopředsedkyně sněmovny.

 Senátor Zdeněk Hraba (STAN) ale takové tvrzení ostře odmítl. „Změnit definici manželství jako prevenci sebevražd? To mi přijde jako velmi úzké spojení, příčinná souvislost tam pochopitelně nebude,“ řekl. U sebevražd podle něj spíše jde o tlak okolí a vyrovnávání se s vlastní sexualitou. Zároveň uvedl, že nabourání tisíciletého institutu manželství nelze počtem sebevražd odůvodnit. „Roste i počet střeleb ve školách. Že by to ale bylo kvůli počtu prodaných zbraní? Ne, se společností se něco děje,“ podotkl senátor.

Podle Richterové je ale v zemích, které stejnopohlavní sňatky uzákonily, pokles sebevražd statisticky dokázaný. „Jde o to, jakou člověk získá naději na budoucnost. Například v USA bylo ročně o 134 tisíc méně sebevražd,“ sdělila Richterová. Hraba však tvrdí, že jsou důležitější věci k řešení. „Na tomhle není celospolečenský konsenzus. Zvlášť u střední a starší generace bude vždy k takovým změnám odpor,“ řekl Hraba s tím, že pojem manželství by měl zůstat vyčleněn pro svazek muže a ženy.

Richterová jako jeden z důvodů pro zavedení stejnopohlavních manželství zmiňuje také ochranu soukromí. „To je důvod, proč mít to jedno manželství. Například v dotaznících u zaměstnavatele je kolonka, ve které musíte uvést, zda jste ženatý, vdaná, zda žijete v registrovaném partnerství, či jste svobodný. Ne každý chce ale o sobě vše dávat vědět, není k tomu důvod,“ podotkla Richterová.

Novelu občanského zákoníku, podle které by od poloviny příštího roku mohli manželství uzavřít i stejnopohlavní páry, předložili poslanci z vládní pětikoalice bez lidovců, ale s hnutím ANO. Skupina poslanců složená z lidovců, části ODS a TOP 09 a také části opozice na to reagovala protinávrhem, kterým chce do ústavy zakotvit manželství čistě jako svazek muže a ženy. Který z nich projde a zda vůbec, jasné není.

X X X

Je to autocenzura, nebo cenzura? V Rusku nevíš, kdo co zavinil a rozhodl, popisuje filmový kritik Dolin

Anton Dolin je jedním z osmi světových kritiků, kteří na nejvýznamnějších festivalech zveřejňují hodnocení filmů do prestižní tabulky časopisu Screen International. Je i aktivním youtuberem, má za sebou bohatou rozhlasovou činnost a donedávna byl šéfredaktorem filmového časopisu Iskusstvo kino. Po začátku ruské války na Ukrajině žije v Lotyšsku. V rozhovoru pro Vltavu se zamýšlí nad vlivem propagandy a cenzury na ruskou kulturu.

 X Jak se daří časopisu Iskusstvo kino po vaší emigraci?

Těžko říct, celý filmový průmysl a filmové časopisy, které do něj patří, jsou ve stavu jakési letargie. Všechno zamrzlo, spí a vlastně neexistuje. Kina se zavírají, nebo nehrají. A tento stav je dlouhodobý.

Kina se zavírají nebo nehrají, a tenhle stav je dlouhodobý. Filmový kritik Anton Dolin popisuje stav ruské kinematografie

Iskusstvo kino zatím vychází, i když každé další číslo v menším nákladu. Naplánováno bylo šest čísel za rok. V době války zatím vyšla dvě a ještě další dvě se připravují. Texty píšu a posílám ze zahraničí. Jedno z čísel chceme věnovat animaci. Nedej bůh, aby časopis zanikl.

X Existují v Rusku jiné nezávislé filmové časopisy?

V Rusku jsou dva. Naše Iskusstvo kino, to vychází v Moskvě. A petrohraský časopis Seance. Co se týče našeho časopisu, nikdo ho oficiálně nezakázal. Vychází ovšem nepravidelně. Nemůžeme si sami určit odstup mezi jednotlivými čísly. Teoreticky to může být půl roku i rok, ale neznamená to, že by časopis zanikl.

,Kino bylo svátek, teď nám ho vzali.‘ Ruská kina nepromítají Marvel, diváci ale domácí tvorbu nechtějí. Oba dva tituly jsou intelektuálně zaměřené a jsou závislé na dotacích. Peníze přicházejí různě z různých stran. Jak Seance, tak i Iskusstvo kino například v poslední době hodně pomáhal Roman Abramovič. Ten je ale teď pod sankcemi, tak asi nebude moc finančně přispívat.

To pouze odhaduji, protože nejsem ve věci plně ponořen. Po odjezdu z Ruska už nejsem zaměstnancem, ale spolupracovníkem našeho časopisu.

X Hodně se věnujete tématu propagandy v ruském filmu. Jak velký je to problém?

Grandiózní. I když slovo grandiózní asi není úplně přesné.

Děje se to, že současná ruská kinematografie se staví do pozice obdivovatele a následníka sovětského filmu. Sovětský film je uznáván ve světě i v Rusku. Od začátku ale byl, a to ve spojení se jmény velkých režisérů, jako byli Sergej Michajlovič Ejzenštejn nebo Dziga Vertov, neoddělitelný od sovětské propagandy.

Ano, byli autoři, kteří stáli mimo, třeba Andrej Tarkovskij, ale takových bylo velmi málo.

A další věc: když šlo o propagandu, bylo řečeno, že jde o propagandu. V současnosti to tak není. Propagandu nepovažují za propagandu ani diváci, ani samotní autoři. Nepoznají ji.

Ukrajina obvinila Amnesty International z podpory ruské propagandy. Vadí jí zpráva o ohrožení civilistů

 Jistě, určitá propaganda byla a je i v amerických hollywoodských filmech, ale to je trošku jiná situace. U nás vede propaganda k tragickým důsledkům, jako je třeba současná válka.

Proto je těžké dívat se na věc jen jako na estetický nebo ideologický element. Je to jakýsi manuál, element vůdce, který určuje pravidla. Sám tomu všemu zcela nerozumím, ale celkově jde o zásadní téma neomezené teritoriálně nebo politicky. Téma velmi zajímavé a důležité. Bylo by dobré pochopit, jak jsme došli do stavu, ve kterém se nyní nacházíme.

X Funguje v Rusku cenzura?

Ano, ale ne otevřeně.

Taková cenzura, že by někomu bylo zakázáno dělat film na určité téma, v Rusku oficiálně není. Dochází ale k tomu, že filmy s problematickými scénáři nemůžou najít producenta, nikdo je nechce financovat.

Rusové v okupovaných územích ukradli lidem internet. Zablokovali sociální sítě i zpravodajské weby. Stát od toho dává ruce pryč a producenti se odvracejí. Tvrdí, že je takové filmy nezajímají. A není se jim možné divit. Takové filmy by se nepromítaly, a když se film nepromítá, nevrátí se vložené peníze.

Autocenzuru nelze oddělit od cenzury státní a skvěle to funguje. V Rusku neexistují žádné cenzurní zákony, žádný zákon nezakazuje udělat film o korupci ve vládě Vladimira Putina. Dalo by se říct: Napiš scénář a natoč to! Ale nikomu není jasné, jak toho dosáhnout. A tak to nikdo nedělá. A ani se o to nepokusí.

X A chce někdo v Rusku natočit takový film, nebo převládá ona zmíněna autocenzura?

Jde o to, co je to autocenzura. Je to situace, kdy chce tvůrce natočit skvělý film, ale bojí se, že mu za něj nedají Oscara? Nebo taková, kdy by člověk rád natočil určitý film, ale bojí se, že by jeho dítě mohlo náhle přejet auto?

Pokud nevíš, čeho se bojíš, napíšeš odvážný scénář na smělé téma. Chodíš s ním po všech institucích a důležitých lidech a všude slyšíš: Ne, díky. Do toho nejdu.

Tak ten film neděláš. Je to autocenzura, nebo cenzura? Kdo to zavinil? Kdo to rozhodl? Nevíš.

Nejsou jasně napsaná pravidla, tak se bojíš všeho. Žiješ totiž ve státě, kde se člověk může ocitnout ve vězení zástupně za něco zcela jiného. Za facebookový příspěvek, za to, že něco řekneš, prostě za věc, která vůbec nemá vztah k filmu.

Viditelné pronásledování či věznění filmařů za jejich dílo v Rusku jakoby není. Je to ale tak, že obrovská hrozba visí kdykoliv a nad kýmkoliv. Například jeden krásný den, jako se to stalo s Olegem Sencovem, může být filmař obviněn z toho, že je terorista. Tedy obvinění a pronásledování ne za filmy, ale za zcela něco jiného.

Je to složitá hybridní situace. Kdyby existoval cenzurní zákon, všichni bychom věděli, co se nesmí. Bylo by to jakoby normální. Ale takový zákon v Rusku není.

Před karlovarským filmovým festivalem se seběhla kauza s ruským filmem Kapitán Volkonogov uprchl. Ukrajinský velvyslanec žádal jeho vyřazení z programu. Film je o stalinském teroru ve 30. letech minulého století a podpořil ho ruský stát, což je možná trochu překvapivé.

Jestli se na současné Rusko díváte jako na pokračovatele stalinského systému a vidíte, že současné vedení se tak cítí, tak je to opravdu divné. Ale oficiálně to tak není.

Putin mnohokrát vystoupil s tvrzením, že represe jsou absolutní zlo. Dokonce otevíral památník obětem represí. Jak je to možné? Přitom to tak skutečně bylo.

V souvislosti s filmem Kapitán Volkonogov uprchl by ruské ministerstvo řeklo: To je film o naší tragické minulosti. Bylo to už dávno a my musíme tuto minulost odkrývat a mluvit o ní. Proto jsme ho podpořili. Co na to říct.

X Ukrajinský velvyslanec říkal, že autoři tohoto filmu točili ruské propagandistické filmy a spoty. Je to pravda?

Ne. Nataša Merkulovová a Alexej Čupov natočili tři filmy a jeden seriál. Vše je dostupné.

Ukrajinský velvyslanec žádá o vyřazení ruského filmu z programu festivalu v Karlových Varech

 První film je primárně proticenzurní. Druhý film má téma transvestitismus a postoj okolí k němu a třetí je o stalinském teroru. Jak by kterýkoliv z těchto filmů mohl nahrávat putinovské propagandě?

A zdali takové filmy mohly v Rusku získat státní podporu? Mohly. Takových případů je víc. Například Jeden z nejkritičtějších filmu vůči ruskému státu a systému z poslední doby. Leviatan Andreje Zvjaginceva ji získal taky, byl natočen za státní peníze.