Za Fialy se honí komunisti, kdo bude honit dnešní blbce, co dělají mld. dluhy ČR? Vlajky Moravy po celý rok. Uznat Moravu a Čechy

Vládu blbců, jak tvrdí odborníci, má ve svém repertoáru v Praze i Divadlo bez zábradlí Karla Heřmánka, protože jdou všem na nervy, a hlavně škodí celé ČR, lidem i firmám. Žádné zlepšení se od Fialy i gen. Pavla nikdo nedočká. Politolog Kubáček tvrdí, že parlament začátečnice Pekarové čeká zákopová válka, protože se hraje o volby do příštího roku. A protože Fiala přes miliony protestů lidí nechce sám podat demisi, mohl by se zbavit Úřadu vlády volbami.

Příští týden se má Poslanecká sněmovna sejít na schůzi, jejímž hlavním bodem bude konsolidační balíček a důchody. A zřejmě to nebude nic jednoduchého. „Očekávám zákopovou válku, všechny subjekty se budou chtít ukázat před voliči,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.

Schůze ve Sněmovně bude podle Kubáčka dramatická především proto, že se pomalu ale jistě blíží volby. „Subjekty budou chtít vyzbrojit své odhodlání a povznést svá témata před podzimními kontaktními výjezdy a před určitou předkampaní, která bude startovat přípravu na nadcházející volby,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS politolog.

 Podle něj si politici uvědomují, že témata, která budou na schůzi projednávaná, jsou v české společnosti velmi emoční, protože se dotknou peněženek občanů. „Škrty se dotýkají de facto každého a vládě se je po celou dobu nepodařilo jasně vysvětlit, obhájit a dát jim jednoznačně srozumitelný ‚jízdní řád‘,“ míní Kubáček.

Politolog i proto očekává abnormální léto. „V podstatě to bude zákopové, spacákové politické řečnění, kdy se bude bojovat o to, aby všechny zákony, které nakonec projdou, prošly co nejpozději a nejsložitěji pro vládu, aby každý v republice i v situaci dovolených a jiných radostí věděl, že se tady prosazují nepopulární zákony,“ dodal Kubáček.

X X X

JEDNAT  JAKO  V  MAĎARSKU,  POUČIT  SE  U  ORBÁNA

 Maďarsko? Fidesz drtí všechny

Červnový průzkum stranických preferencí ukazuje na jednoznačně dominující postavení stran vládní koalice – Fidesz/Maďarská občanská unie a Křesťanskodemokratická lidová strana. Pravděpodobně by Orbánovu seskupení nemohla konkurovat ani sjednocená opozice. Průzkum však přihlížel k stávající situaci a postavení jednotlivých stran.

Koalice Fidesz  – Křesťanskodemokratická lidová strana by získala  v jiných demokratických zemích téměř neuvěřitelných 46 procent hlasů. To je o 30 procent více oproti druhé Demokratické koalici, straně bývalého premiéra Ference Gyurcsányho, která má charakter levicového liberalismu a je probruselská – volilo by jí 16 procent Maďarů. Na pomyslný  stupínek vítězů by ještě vystoupilo hnutí Momentum s 9 procentů podpory.

Pravicově nacionální  Hnutí Naše vlast, vlastně odpadlíci od hnutí Jobbik, by mělo  7 procent hlasů. Původně recesistické  hnutí  Strana maďarského dvouocasého psa by podle průzkumu získalo hlasy 6 procent maďarských voličů.

Pouze 5 procent respondentů podpořilo Maďarskou socialistickou stranu a stejný počet hlasů vykazuje hnutí    Politika může být jiná.  4 procenta si potom připsal Jobbik, svého času druhá nejsilnější politická strana Maďarska.

Je tedy zřejmé, že politika Fidesz  a Křesťanskodemokratické lidové strany nachází u Maďarů pozitivní odezvu a většina voličů je odolná protiorbánovkým silám v Maďarsku i zahraničí, server vasevec.cz.

X X X

NA  MORAVĚ  VLAJÍ  MORAVSKÉ  VLAJKY,  BUDOU  VLÁT  STÁLE?

SPLNÍ  SE  POŽADAVEK  MORAVANŮ?

Na radnicích Moravy vlají moravské prapory

Ve svátek věrozvěstů Cyrila a Metoděje zavlály moravské vlajky na více než 1 600 radnicích. V drtivé většině ve žlutočervené barvě, jenže v Poslanecké sněmovně připravovaný zákon považuje za symbol Moravy jedině tradiční modrý prapor. Nesledují snad na moravských radnicích dění v parlamentu? Nečtou návrhy zákonů a vládní stanoviska k nim, ani když jde o tak citlivou záležitost, jakou je legalizace moravské vlajky?

Žlutočervenou moravskou vlajku prosazují hlavně moravistické spolky, některé z nich se přitom netají vyhraněnými nacionalistickými až separatistickými postoji. Přesně 79 poslanců parlamentu se letitý spor o legalizaci moravské vlajky (z právního hlediska zatím neexistuje) a její podobě pokusilo vyřešit letos na jaře.

 Návrh zákona o zemských znacích a vlajkách podepsalo 79 poslanců z vládních i opozičních lavic, nechybí mezi nimi třeba Radek Vondráček (ANO), Marian Jurečka (KDU-ČSL) anebo Vít Rakušan (STAN), ve vzácné shodě dokonce i sourozenci Hayato Okamura (KDU-ČSL) a Tomio Okamura (SPD). Po odborných konzultacích s heraldiky se v zákoně objevil tento návrh na podobu moravské zástavy: „Vlajka Moravy je modrá. Uprostřed modrého pole je bílo-červeně šachovaná orlice se žlutou korunou a žlutou zbrojí. Poměr šířky k délce vlajky je 2:3. Vlajka je vyobrazena v příloze zákona.“

Je to tradiční zemská historická zástava. Moravistické spolky ale i po zveřejnění návrhu zákona, k němuž své neutrální stanovisko přidal i vládní kabinet, dále trvají na žlutočerveném moravském praporu. A protože názory těchto spolků mají na moravských radnicích zřejmě větší váhu než úsudky poslanců a vlády, vyrostl na Moravě v den svátku věrozvěstů celý les žlutočervených vlajek. Téměř žádný starosta si zkrátka nedal do souvislostí připravený zákon s právě probíhající akcí s rádoby lidovým názvem: „Chcu, aby na mojí radnici vlála moravská vlajka.“ Praha je daleko, zato moravisté pod okny.

Vlajky Čech a Moravy podle aktuálního poslaneckého návrhu zákona o zemských znacích a vlajkáchZdroj: Poslanecká sněmovna

Vlajka dezinformátorů

A moravisté se stanovisku heraldiků a poslanců prostě podřizovat nebudou. „Vlajku tvoří žlutočervená bikolóra,“ usnesl se třeba sněm strany Moravané v reakci na poslanecký návrh. Zrovna této straně totiž nejde o nějaké oficiální požehnání moravské vlajce, neboť žlutočervený prapor používá především jako partajní fangli. Jako vizuál k pomateným dezinformacím, které strana Moravanů hlásá.

 Předseda Moravanů Ctirad Musil třeba letos v březnu při výročí tibetského národního povstání přirovnal Moravany k perzekvovaným Tibeťanům. „Osud Moravy je totiž v rámci České republiky snad ještě horší než osud Tibetu v rámci Čínské lidové republiky. Tibet má aspoň nějakou autonomii a své hranice, Morava byla důsledně českým státem jako státní útvar zničena, pohlcena a rozkouskována mezi neobolševické kraje. Její tisíciletá hranice byla zničena,“ hřímal Musil v březnovém stranickém prohlášení.

„Strana Moravané usiluje o přeměnu unitární České republiky na federativní stát dvou rovnoprávných národů, Čechů a Moravanů. Tedy na Českou a Moravskou Federativní Republiku,“ řekl Musil v roce 2021 redakci CNN Prima NEWS. A co bude následovat po federaci? „Jestli půjde o samostatnost, anebo se staneme součástí nějakého úplně jiného státu, na to teď nejsem schopen odpovědět,“ dodal předseda Moravanů, jehož oblíbený slogan zní: „Morava je náš domov a bez moravanství jsme cizinci ve své vlastní zemi!“

Žlutočervenou vlajku prosazuje i Moravská národní obec, která si před lety vymyslela i cyrilometodějské vyvěšování moravských praporů pod výše zmíněným lidovým heslem. Z právního hlediska přitom na radnicích nesmí vlát žádná neexistující vlajka, což v tuto chvíli platí pro žlutočervenou i modrou takzvanou moravskou vlajku.

Partaje s podivnou minulostí

Moravská národní obec v čele s předsedou Jaroslavem Krábkem se ohání patriotismem a vlastenectvím, ale mnohdy pracuje i s vyhroceným nacionalismem. Členové organizace byli po roce 2010 napojeni na xenofobní extremistickou Dělnickou stranu sociální spravedlnosti či na podobně pravicově ortodoxní Slovenské hnutí obrody. Zmiňované slovenské seskupení třeba sestavilo pochybný Seznam zrádců slovenského národa, útočilo proti maďarské menšině a po okupaci Krymu v roce 2014 distribuovalo trička s Putinem či ruským státním znakem. Moravská národní obec přitom slovenské extremisty zvala na takzvané Pochody za Moravu.

 V roce 2015 začala Moravská národní obec s vytyčením historické zemské hranice mezi Moravou a Čechami. Mohla to být bohulibá vlastivědná záležitost, proti které by nešlo nic namítat, jenže o akci informovaly ruské propagandistické webové stránky Hlas Ruska, které se zrovna transformovaly na dezinformační web Sputnik. Moravská národní obec dokonce propagandistickým ruským novinářům poskytla rozhovor, který vyšel bok po boku s oslavnými texty Putinovy politiky i separatistů z Donbasu.

Poslanci se teď rozhodli zlegalizovat pouze modrou moravskou vlajku a logicky očekávají podporu moravských radnic. Starostové však opět vyvěsili partajní fangle moravistů, tedy třeba Moravské národní obce, Moravanů i dalších podobných uskupení. Asi z hlouposti či nevědomosti, kdo ví.

Netuším, kolik žen a mužů z čela moravských radnic o poslaneckém návrhu zákona o zemských znacích a vlajkách vůbec něco slyšelo. Neznalost zákona (byť zatím v podobě návrhu) ovšem neomlouvá. Každý starosta by měl přece zbystřit, která bije, když se v parlamentu jedná zrovna o moravských symbolech. A nikoli znova skočit na špek moravistickým spolkům, kterým na moravském praporu až tolik nezáleží. Jen hledají prostor pro šíření svých bludných partajních názorů.

X X X

PREZIDENT  ĆÍNY  ODMÍTÁ  JADERNÉ  ZBRANĚ

Čínský prezident varoval Putina před použitím jaderných zbraní, píše list

Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Uvádí to list Financial Times s odkazem na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Kreml zprávu nepotvrdil.

Čínský prezident varování Putinovi podle zdrojů přednesl během své státní návštěvy Ruska letos v březnu. Od té doby si čínští představitelé v soukromí připisují zásluhy za to, že přesvědčili ruského prezidenta, aby ustoupil od svých skrytých hrozeb použití atomové zbraně proti Ukrajině, píše Financial Times (FT).

Odrazení Putina od použití takové zbraně je důležitou součástí snah Pekingu o nápravu vztahů s Evropou, řekl vysoce postavený poradce čínské vlády. Ruská invaze na Ukrajinu totiž postavila Moskvu i jejího spojence Peking do sporu s velkou částí evropského kontinentu.

Čína se ve svých veřejných prohlášeních soustavně staví proti použití jaderných zbraní na Ukrajině, nicméně řada spojenců Kyjeva pochybovala o skutečném odhodlání Pekingu odradit Moskvu od jejich použití vzhledem ke spojenectví mezi Moskvou a Pekingem.

Varování čínského prezidenta jim však dodalo naději, že se Peking drží své veřejné rétoriky i za zavřenými dveřmi – a potenciálně hrozí důsledky pro čínsko-ruské vztahy, které by byly dostatečné k tomu, aby Putinovi zabránily v použití jaderné zbraně, píše FT.

Čínské ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář zatím nereagovalo. Jeden z bývalých vládních úředníků však potvrdil, že čínský prezident Putinovi osobně řekl, aby se neuchyloval k použití jaderných zbraní. A poznamenal, že postoj Číny proti jejich použití byl zahrnut do jejího „mírového plánu“. Peking zveřejnil své návrhy na „urovnání ukrajinské krize“ v únoru – na první výročí vpádu ruských vojsk do sousední země.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu novináře odkázal na prohlášení obou zemí po návštěvě čínského prezidenta a dodal, že „vše ostatní je fikce“.

Pokud by Rusko použilo na Ukrajině jaderné zbraně, pro Čínu by to znamenalo samá negativa, uvedl jeden z nejmenovaných západních činitelů.

Ruská vojenská agrese v sousední zemi je do značné míry závislá na podpoře Číny, která Moskvě pomohla překonat hospodářské sankce, jež zemi vyloučily z důležitých globálních trhů a dodavatelských řetězců.

Loni dosáhl bilaterální obchod Číny s Ruskem rekordních 190 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč), protože Peking zvýšil nákupy ruských energetických surovin a umožnil Rusku dovoz klíčových technologií včetně mikročipů.

Západ by na použití jaderné zbraně reagoval

Varování čínského prezidenta podle FT naznačuje, že Peking má z války obavy, přestože Putin loni v říjnu ujišťoval, že taktický jaderný úder by neměl „politický ani vojenský smysl“.

Toto prohlášení přišlo uprostřed zvýšených obav na Západě, že by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně v reakci na ponižující neúspěchy na Ukrajině. Spojené státy, Británie a Francie Kremlu sdělily, že pokud Rusko použije taktické jaderné zbraně, zasáhnou proti jeho silám konvenčními zbraněmi. Šéf Kremlu později upustil od své rétoriky a několik měsíců se o taktických jaderných zbraních veřejně nezmiňoval.

FT pak s odvoláním na lidi blízké Kremlu napsal, že Putin se nezávisle rozhodl, že použití taktických jaderných zbraní by Rusku na Ukrajině nepřineslo výhodu.

Kyjev mezitím varoval, že by Rusko mohlo místo toho způsobit havárii v Záporožské jaderné elektrárně, kterou ruské jednotky okupují od loňského března. Napětí kolem tohoto zařízení, které je největší svého druhu v Evropě, se v poslední době vyostřilo. Moskva tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok, odmítá jako lež. A naopak obviňuje Kyjev, že tam chystá útok.

X X X

 EU  CHCE  POROUČET  POLSKU  A  MAĎARSKU,  ŠPATNÝ  PRÁVNÍ  STÁT?

 Nejvíce problémů s právním státem vidí Brusel stále v Polsku a Maďarsku

 V Maďarsku a Polsku přetrvávají významné problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to dnes uvedla Evropská komise (EK). Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové členské země částečně či zcela splnily dvě třetiny doporučení, většina států však stále vykazuje větší či menší nedostatky. Celkový stav demokracie a právního státu v EU zůstává na podobné úrovni jako loni, řekla.

Stejně jako ve třech předchozích případech hodnotila komise čtyři oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.

„Nikdy nebudu zcela spokojena, protože, obecně řečeno, je tu ještě spousta věcí ke zlepšení,“ konstatovala Jourová, jejíž tým koordinoval přípravu čtvrté výroční zprávy.

Nedostatky se netýkají pouze Maďarska a Polska, tyto dvě země však podle komise vykazují ve zmíněných kapitolách největší mezery. Maďarsko sice přišlo s některými reformami v boji s korupcí či střetem zájmů, jimiž unijní exekutiva podmínila uvolnění zmrazených peněz z evropských fondů, neukázalo však jejich fungování v praxi. Situace v Polsku, jemuž komise zatím také blokuje výplatu peněz z mimořádného postpandemického fondu, se pak od loňska prakticky nezměnila.

Brusel má obavy, že vlády v obou zemích se snaží omezovat nezávislost justice, neumožňují efektivní vyšetřování korupce a střetu zájmů či omezují práva menšin a nevládních organizací. Například pluralita médií je podle dnešní zprávy ve velkém ohrožení vedle Polska a Maďarska také v Rumunsku a Bulharsku.

Zpráva je pro členské země nezávazná, komisi slouží jako východisko pro doporučení a dialog se státními orgány. Dokument vznikl na základě kombinace faktů a toho, jak jednotlivé oblasti právního státu vnímají obyvatelé konkrétních zemí. Podle Jourové se analýza opírá o údaje od více než 500 orgánů, zatímco před třemi lety jich bylo jen 300, ceskajustice.cz

X X X

SENÁTORKA  KOVÁŘOVÁ:  ADVOKÁT  U  ÚS  NEPROJDE?  A  STÁLE  SE  JDE  PO  KOMUNISTECH?   A  CO  LIDOVCI  A  SPOL.,  KTEŘÍ  S  KOMUNISTY  BYLI  JEDNA  RUKA?  NĚKDY  JENALI  HŮŘE  NEŹ  KOMUNISTÉ

Senátorka Kovářová: Mám informaci, že advokát na Ústavní soud neprojde. Připadá mi to děsivé

 Ústavní soud by měl být rozmanitý z hlediska právních postojů a hodnotového ukotvení. Bez kandidáta z advokacie bude rozmanitost chybět. Myslí si to bývalá ministryně spravedlnosti, advokátka a senátorka Daniela Kovářová. Advokát se podle ní již do nominací prezidenta Petra Pavla letos nevejde. Kovářová je členkou ústavně právního výboru, jehož stanovisko bývá pro hlasování pléna Senátu klíčové.

X Ústavně právní výbor bude o nominaci profesorky občanského práva Kateřiny Ronovské a soudců Veroniky Křesťanové a Roberta Fremra rozhodovat už příští úterý 11. července. Jak navržené kandidáty hodnotíte?

Teprve se na to budu připravovat, ale všech kandidátů se budu ptát na stejné otázky jak na ústavně právním výboru, tak na plénu.

X To znamená, že opět položíte otázky týkající se manželství pro homosexuální páry nebo na ústavní zakotvení plateb v hotovosti?

Ano i proto, že jsem jediná, kdo se na ty otázky ptá.

X Minule vám ale sekundovala senátorka Jitka Chalánková.

Jen na výboru, na plénu jsem tyto otázky pokládala jen já a myslím si, že tyto otázky mají zaznít. Byla jsem překvapená, jak bezproblémově všichni ti kandidáti prošli.

X Překvapil vás tedy u soudců Josefa Baxy a Daniely Zemanové ten rozdíl poměru hlasování na klíčovém ústavně právním výboru, kde neprošli a na plénu, kde naopak prošli hladce?

Ano, překvapilo mě to a zcela jistě tam byl mocenský vliv pana prezidenta, který nám přišel říct, jak si to představuje.

X V kuloárech se objevuje kritika, že nebyl navržen žádný kandidát z řad advokátů. Co tomu jako advokátka říkáte?

Vzhledem k těm zákulisním jednáním o kterých vím, že probíhají, tak mě to samozřejmě mrzí. Neoficiálně jsem dostala informaci, že žádný advokát neprojde. Což mi samozřejmě připadá děsivé.

X Myslíte, že nominaci nedostane nikdo z advokacie ani na podzim? Pravdou je, že podle informací České justice je dalším horkým kandidátem v pořadí soudce Nejvyššího správního soudu, profesor Zdeněk Kühn.

Jsem zklamaná. Bez ohledu na to, jaký je můj osobní vztah ke kandidátům z advokacie, které všechny znám, tak bych chtěla rozmanitý Ústavní soud. Ani ne tak co do pohlaví nebo regionálního umístění, ale chtěla bych rozmanitý soud z hlediska právních postojů.

X Jak tedy hodnotíte postoje dosavadních kandidátů?

Zdá se mi, že navržení kandidáti jsou zatím spíše levicově orientovaní. Chybí mi konzervativní, zdrženlivý a uvážlivý právník. Je to škoda. Pro rozhodování v plénu je strašně důležité, aby tam byly zastoupeny všechny složky obyvatel a věkových kategorií. Určitě by stálo za to, aby tam byli kandidáti vyšších věkových kategorií, kteří mají hodnoty založené na tradičních zásadách. Ústavní soud má obrovský vliv na judikaturu a pokud bude bude plénum jednostranně zaměřeno, projeví se to na judikatuře a rozhodování obecných soudů.

X Vadí vám, že soudce Robert Fremr byl chvíli před revolucí členem KSČ?

Je to záležitost stará 30 let, tak to pro mě není takový problém, jako aktuální hodnotové ukotvení. Lidé se mění, její hodnoty se mění a pro mě je důležité, jaký je ten člověk dnes, ne jaký byl před 30 lety. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Drnec: Sektor obrany k českému průmyslu nepřistupuje úplně strategicky

 Sektor obrany k českému průmyslu nepřistupuje úplně strategicky, což se citelně může projevit právě v oblasti technologií, které však armáda potřebuje. „Především pokud jde o rychlé rozhodování, nákup a jejich zavádění,” zdůraznil na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie a obranná strategie České republiky ředitel advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný Filip Drnec.

Aplikace standardních zadávacích procesů, včetně zdlouhavého výběrového řízení a vypořádávání námitek všech uchazečů, včetně případných zásahů antimonopolního úřadu asi není úplně tím, co by si armáda přála, podotkl šéf advokátní kanceláře Drnec. Dodal, že vzhledem k tomu, že jde o technologie, jejichž vývoj je poměrně rychlý, tak v případě takového přístupu může po vypořádání všech zmíněných procesů a obstrukcí dojít nakonec až k nákupu zastaralého řešení.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky a vedoucí strategie TRL Space Systems Petr Boháček, ředitel společnosti Ray Service Jakub Gabriel, exministr obrany Slovenska, předseda správní rady Institutu pro Střední Evropu Martin Fedor, viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace divize CSG Aerospace Bohuslav Přikryl, Vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, Senior Operations Advisor – Air Domain, Saab Aeronautics Jussi Halmetoja a ředitel kanceláře Císař, Češka, Smutný Filip Drnec.

V této souvislosti připomněl, že i jedním ze základních prvků obávaného zákona o zadávání veřejných zakázek má být trojí princip: účelnost, efektivnost a hospodárnost opatření, která jsou zaváděna. „Bohužel v tomto ohledu je nutno říct, že tento zákon je dobrý sluha, ale zlý pán. Nedovoluje nám reagovat tak okamžitě a operativně, jak by si technologie a nová řešení zasloužila,” uvedl.

Nicméně to, že se vláda ČR připojila k Inovačnímu fondu NATO, považue  za krok správným směrem. Dodal, že je na bázi venture kapitálového fondu a bude disponovat v příštích 15 letech částkou ve výši miliardy eur. „Ty budou směřovat k inovativním firmám a jejich produkty pak především do obranného a armádního sektoru,” řekl s tím, že ale nestačí podle něho jít pouze cestou NATO, nicméně je potřeba se dívat také „dovnitř”, tedy na český průmysl, především startupy a technologické nováčky, kteří jsou v oblasti výzkumu a vývoje progresivní. Inspirací je podle něho několik. Co se týká právního rámce, tak se stačí podívat do roku 1927 – už tehdy existovaly prvorepublikové fondy na úrovni ministerstva obrany, připomněl.

Vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, náčelník Generálního štábu Karel Řehka, ředitel Czechinvestu Petr Očko a vedoucí katedry vojenské robotiky Univerzity obrany Jan Mazal na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně.

„V roce 1926 byl založen takzvaný Fond pro věcné potřeby národní obrany určený především pro armádní nákupy a odděloval tak v podstatě provozní financování armády od investic. Něco, v čem se vláda inspirovala teď při zákoně o financování obrany. Já bych takovou inspirací ale chtěl pokračovat, protože si myslím, že to byl zárodek něčeho, co je dnes úplně aplikovatelné a použitelné,” uvedl.

První náměstek ministryně obrany František Šulc, ministryně obrany Jana Černochová, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, náčelník Generálního štábu Karel Řehka a ředitel Czechinvestu Petr Očko na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně.

Zdůraznil, že nakonec i ve státech, jako je třeba Izrael, existuje něco, čemu se říká jednotka 8200 – jednotka izraelské armády, která se specializuje na zpravodajské technologie a kybernetickou bezpečnost a je výjimečná v tom, že má vlastní investiční fond.

„Investuje do vybraných startupů prostřednictvím svého fondu pro technologické inovace. To je něco, co je na naše poměry velice nepředstavitelné, ale zároveň vzhledem k právnímu rámci a historii, kterou jsem zmínil, velmi blízké a něco, čím bychom se měli všichni zabývat,” řekl s tím, že právě takový fond může znamenat propojení soukromého a veřejného sektoru a dokáže pak velice rychle a inovativně posouvat technologii. Ať už se jedná třeba o strojové učení nebo umělou inteligenci, podotkl.

Viceprezident pro výzkum, vývoj a inovace CSG Aerospace Bohuslav Přikryl, ředitel Ray Service Jakub Gabriel a bývalý ministr obrany Slovenské republiky a předseda správní rady Institutu pro střední Evropu Martin Fedor na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie v obraně. Foto: Radek Čepelák

„Posouvat mnohem rychleji, efektivněji a operativněji právě i ve spolupráci se soukromým sektorem tak, jak se to děje například v Izraeli, kde se izraelská vláda podílí až 85 % kapitálu, zatímco 15% jde od soukromých investorů,” přiblížil. A připomněl, že něco podobného je i v USA, kde funguje Defence Innovation unit (DIU). Ta podle něho mezi lety 2019 a 2020 investovala více než 300 mililonů dolarů kapitálu do technologií a přilákala víc než 350 milionů dolarů od soukromých investorů. „Výsledkem je to, že se více než tisíc společností přidalo k americké průmyslové základně vyvíjející technologie v sektoru obrany. Nejedná se přitom jen o umělou inteligenci, nebo strojové učení, ale i bezpilotní letadla a další kritické komponenty, které se tímto způsobem podařilo vyvinout,” přiblížil.

Drnec také uvedl, že i v sousedním Německu funguje od roku 2017 Bundeswehr Cyber Innovation Hub, což je první jednotka digitálních inovací německého federálního ministerstva a jedná se o kybernetické IT rozhraní ozbrojených sil pro startupový systém. Opět velmi podobný systém díky kterému se daří vyvíjet technologie.

„Tyto investiční fondy mají společné to, že se na nich podílí soukromý i veřejný sektor a dochází mezi nimi ke strategické spolupráci. Všechny výdaje jsou plánovány, konzultovány a v podstatě je tam jasná vize a strategie a finanční zdroje jsou různými poměry kombinovány,” zdůraznil.

Co však považuje kromě peněz za zásadní je i to, že současně na úrovni těchto fondů vznikají i takzvané inkubátory, díky kterým dochází směrem od podnikatelů a zkušenějších mentorů k mentoringu jednotlivých projektů. A tím i k lepší uplatnitelnosti, respektive k uvádění prototypu do reality a sériové výroby.

„Myslím, že to je dostatečná inspirace pro to, jak blízko stačí zajít a rozhlédnout se, abychom dokázali uvést v život alespoň zlomek projektů, které vy všichni vyvíjíte a které se s různou úspěšností snažíte dostat do obranného sektoru naší republiky,” uvedl směrem k českým firmám na závěr Drnec.

Monika Ginterová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

 „Babišův“ Agrofert zdvojnásobil zisk. Dařilo se zejména v zahraničí, potvrdil mluvčí

Holding Agrofert loni více než zdvojnásobil zisk na 12,97 miliardy korun. Vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny se zvýšily o 33 procent na 245 miliard korun. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Za růstem tržeb je podle něj zejména zvyšování cen v chemickém průmyslu, což byl důsledek výrazného zdražování vstupních nákladů firem. Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Agrofert zaměstnává přes 30 000 lidí, z toho 20 775 v Česku.

Do holdingu, který sdružuje zhruba 200 firem v ČR i v zahraničí, patří například chemičky Precolor, Deza, Fatra, Synthesia, potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík, Penam nebo například lesnická společnost Uniles.

Předseda představenstva Zdeněk Průša uvedl, že z celkových tržeb holdingu je více než polovina v zahraničí. „Chemické továrny v zahraničí byly hlavním tahounem růstu koncernu v roce 2022. Celkově se loni zahraničí podílelo na provozním výsledku hospodaření z 56 procent,“ doplnil.

Předběžné výsledky za první pololetí letošního roku podle skupiny naznačují pokles výkonnosti podniků. Souvisí to s nestabilitou trhů, kterou způsobil konflikt na Ukrajině a vysoké ceny energií, které ovlivní hospodářský výsledek za letošní rok. Průša poznamenal, že zatímco loni v zemědělství zisky rostly díky vysokým cenám komodit, letos lze očekávat opačný vývoj. „Světové ceny klesly, ale zemědělci mají na skladech zásoby osiva a hnojiv za loňské extrémně vysoké ceny,“ uvedl.

 X X X

 Nový ráj českých dovolenkářů v Gdaňsku. Nejen pivo a pizza za ceny jako doma, výhod je řada

Z Polska se pro české turisty pomalu stává zem zaslíbená. Může za to nejen nová dálnice k Baltu, po které v pondělí spojení otestoval štáb CNN Prima NEWS, ale i příznivý kurz koruny k polskému zlotému. Na čem mohou lidé ušetřit? Nejen to zjišťovala reportérka Adriana Kubisová.

Gdaňsk na severu Polska se stává turistickým magnetem pro celý svět. Ze všech stran zní angličtina, němčina, ale také španělština nebo maďarština. „Můžeme si tady užít moře, jsou tady psí pláže, za kulturou… taková polská exotika,“ hodnotila oslovená Češka. Dotázaný muž zase uvedl, že ačkoliv je v Gdaňsku poprvé, tak je mile překvapený přátelskou atmosférou a kultivovaností.

 Ceny v restauracích v centru Gdaňsku jsou podobné těm v Česku. Například za pizzu Margherita zaplatíte v přepočtu 150 korun. Kopeček zmrzliny vyjde na 32 a za orosený půllitr dáte 64 korun. Oblíbené „fish and chips“ v centru města vyjdou na 50 zlotých, což je zhruba 250 korun.

 Náklady na dovolenou v Polsku jsou často menší než v jiných evropských destinacích. Například za celodenní parkování u pláže zaplatíte pouhých 53 korun. Na pláži u Baltského moře se kvůli silnému větru neobejdete bez plážového paravánu. Ty nejlevnější lze pořídit za 50 zlotých, tedy zhruba 250 korun. „Voda byla studenější a foukalo, takže na koupání to úplně nebylo,“ konstatovala další oslovená Češka.

Přesto se dotázaní shodují, že dostávají to, co očekávali. Na městskou pláž Stogi se dá přijet přímo z města tramvají. Jedna jízda vyjde dospělého na 26 korun. Jen pár metrů od pláže je pak v okolí Gdaňsku hned několik kempů. V nich se dá bydlet v chatkách, stanech nebo karavanech.

X X X

Plastická chirurgie životy nezachraňuje, ale dokáže zlepšit jejich kvalitu, říká Ondřej Měšťák

Možnosti chirurgického tvarování prsou se za poslední roky významně posunuly. V Česku je inovátorem v této oblasti MUDr. Ondřej Měšťák, který provádí pokročilé techniky modelace i rekonstrukce dekoltu. Je možné výrazně upravit tvar prsou a co je tzv. metoda vnitřní podprsenky? Jaký je postup v případě onkologických onemocnění po odstranění prsu? Na vaše otázky odpověděl v našem rozhovoru vyhledávaný plasticky chirurg.

Přemýšlíte nad tím, že si necháte zvětšit či zmenšit prsa, upravit jejich tvar nebo chcete podstoupit rekonstrukci po zásahu spojeném s onkologickým onemocněním? Než se objednáte na konzultaci na specializovanou kliniku k renomovanému odborníkovi, která je velmi důležitá a potřebná, můžete si projít nejdůležitější otázky a odpovědi na toto téma. Naším hostem byl lékař Ondřej Měšťák, který do Česka přináší světové novinky v oblasti plastické chirurgie.

X Co zahrnuje modelace prsou?

Především jde o zvednutí prsou, zákrok se provádí u pacientek s nadbytkem kožního krytu. Je to přenos dvorce do vyšší pozice a odstranění nadbytečné kůže, která je ve spodní části prsu. Modelace se provádí v případě, kdy došlo k výraznému poklesu nebo ztrátě objemu prsu, například následkem kojení. Jde o komplexní úkon, který se musí dobře naplánovat a předchází mu konzultace. Je opravdu důležité, aby pacientka před zákrokem věděla, co jsme schopni udělat a jaký bude výsledek.

X Čemu se říká kombinovaná augmentace?

Toto označení najdete často v diskusích, ale správně se jí říká hybridní nebo kompozitní augmentace. Jde o kombinaci implantátů a tukové tkáně. Před asi 10 nebo 12 lety jsme si mysleli, že tuk vyřeší všechno, začala éra tzv. fat graftingu, přenosu tuku. Ale po několika letech jsme zjistili, že to tak zázračné není, a proto se využívá implantát doplněný tukovou tkání. Tuto techniku používáme hlavně kvůli tomu, že víc přiblíží prsa k sobě u pacientek, kterým mají kvůli anatomii hrudníku tendenci sjíždět od sebe. A to je velký přelom v plastice prsou.

X Jak funguje takzvaná vnitřní podprsenka?

Internal bra neboli vnitřní podprsenka je něco, co je teď v oblasti plastické chirurgie velmi aktuální. Je to obecný název pro zpevnění prsů a definici podprsní rýhy a zahrnuje více technik. Zpevnění prsou pomocí Internal bra je možné jak u augmentace, tak u modelace prsou.

X Co je rekonstrukce prsu nebo prsou?

Jde o vytvoření nového prsu, používá se po onkologickém onemocnění, když dojde k jeho odstranění. Můžeme zrekonstruovat celý prs nebo i jen část prsu, zkrátka vyrovnat deformace, snažíme se dekoltu navrátit jeho konzistenci a tvar. V případě onkologické léčby je samozřejmě nejdůležitější, aby se pacientky vyléčily. Prsa mají ale pro některé ženy obrovský psychologický vliv a rekonstrukce jim podstatně podpoří sebevědomí a schopnost navázat intimní vztahy.

Já o plastické chirurgii říkávám, že jsme takový více okrajový obor. Životy nezachraňujeme, ale dokážeme je změnit a jejich kvalitu posunout.

 X X X

 Výkonným ředitelem Kaprainu se stal Marcel Dostal. Skupina ovládá Spolchemii i HC Spartu

Výkonným ředitelem skupiny Kaprain se od 1. července 2023 stal Marcel Dostal, který řídil rozvoj skupiny v telekomunikacích.

Novým výkonným ředitelem skupiny Kaprain se od letošního 1. července stal Marcel Dostal, který doposud řídil rozvoj skupiny na telekomunikačním trhu. Tuto pozici převzal od Romany Benešové. Dostala v čele skupiny doplnil Jan Kolací v pozici provozního ředitele (COO). Skupina o tom v úterý informovala ČTK.

Benešová působila ve své pozici od března roku 2017. Dostal (53) ve skupině působí osmým rokem a doposud řídil investice do telekomunikací. V uvedeném období Kaprain pod jeho vedením postupně získal desítky telekomunikačních společností, ze kterých pod hlavičkou Nej.cz vybudoval jednoho z nejsilnějších hráčů na tuzemském trhu.

 Kolací (55) v Kaprainu působí od jeho vzniku a doposud se podílel především na strukturovaném financování, plánování, řízení cashflow a vedení řady firem ze skupiny.

Dostal od roku 1997 pracoval pro skupinu PPF v různých manažerských pozicích v oboru investic, například jako místopředseda představenstva České pojišťovny a náměstek pro investiční politiku a řízení aktiv a pasiv a tutéž funkci poté zastával i později v rámci celého Generali PPF Holdingu, ve své době společného podniku PPF a italské Generali. Působil také jako generální ředitel Generali PPF Asset Management, největšího správce aktiv v ČR.

  Kolací od roku 1995 zastával řadu manažerských pozic v Investiční a Poštovní bance, České konsolidační agentuře a holdingu PPF. V minulosti byl mimo jiné členem vedení společností holdingu TV Prima, Eden Arena, hotelu Panorama Praha, hotelu Intercontinental nebo společnosti Karlovarský porcelán.

Kaprain je investiční skupina založená v roce 2013 Karlem Pražákem. Soustředí se na čtyři základní oblasti – průmysl, nemovitosti, sport a zábava a finance. Do průmyslové větve patří například společnosti Spolchemie, Rubena nebo AVE CZ odpadové hospodářství. Nemovitostní část tvoří zejména kancelářské budovy Harfa Business Center u pražské O2 areny, Pařížská 25, Oaks Prague či projekt Victoria Palace na Vítězném náměstí. Ve financích se skupina zabývá mimo jiné odkupem, správou a vymáháním pohledávek.

Provázanost firemní kultury skupiny se sportem napomáhá rychlému rozvoji aktivit v oblasti zábavy a sportu. Od roku 2019 je Kaprain vlastníkem českého hokejového klubu HC Sparta Praha. V outletovém a zábavním centru POP Airport vybudoval Dinosauria Museum Prague a největší krytý zábavní park v Česku Majaland.

 X X X

Skandál na Wimbledonu. Klimatičtí aktivisté vzali kurt útokem, zápas musel být přerušen

Dvojice aktivistů narušila středeční program Wimbledonu. Utkání na kurtu číslo 18 muselo být přerušeno poté, co ho dva protestující v tričkách skupiny Just Stop Oil zaházeli oranžovými konfetami a dalšími předměty, informuje BBC.

Muž a žena vtrhli během utkání na kurt číslo 18 a zaházeli ho oranžovými konfetami a puzzlemi. Oba byli následně zadrženi ochrankou. Protestující na sobě měli trička Just Stop Oil, což je skupina klimatických aktivistů vyzývajících vládu k zastavení všech nových projektů spojených s ropou, plynem a uhlím, píše BBC.

„Dva lidé z hlediště skočili na kurt a začali po něm rozhazovat oranžové konfety a něco modrého z krabice. Ta krabice byla zřejmě ironicky od puzzlí zobrazujících zdejší centrální kurt. Kousky puzzlí rozházeli po celém kurtu,“ popsala reportérka BBC Katie Smithová. Dodala, že sběrači míčků sice začali kurt uklízet, pak ale začalo pršet a trávník se zakryl průhlednou plachtou.

„Přes ni je vidět spousta konfet a dílů skládačky. Až přestane pršet, bude to potřeba ještě douklidit,“ dodala Smithová s tím, že dvojici narušitelů odvedli policisté ven z areálu.

Organizátoři už před začátkem Wimbledonu zpřísnili bezpečnostní kontroly, aby podobným akcím předešli. „Každý rok spolupracujeme s policií a dalšími složkami. Naše bezpečnostní opatření plánujeme podle neustále se měnícího prostředí,“ uvedla výkonná ředitelka turnaje Sally Boltonová.

Členové Just Stop Oil už v minulosti narušili několik velkých sportovních akcí ve Velké Británii, jako je například finále nejvyšší soutěže v rugby nebo světový šampionát ve snookeru.

X X X

POLSKÁ LIMANOWA S POČETNOU ČESKOU ÚČASTÍ

V pořadí sedmým podnikem pokračovalo v polské obci Limanowa Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu. Celkem deset našich jezdců vyrazilo do boje o další body do šampionátu a devět náročný závod dokončilo. Do české výpravy patří i Švýcar Ronnie Bratschi, který startuje s českou licencí. Nejrychlejším z našich byl podle očekávání Petr Trnka, který vyhrál ve své třídě a v absolutním pořadí skončil jako druhý.

 Sobotní program ovlivnily dešťové přeháňky a proměnlivé podmínky na trati. Nedělní závodní jízdy se odjely na suchu za příjemného počasí, ale asfalt polského podniku je pověstný svým specifickým složením a velmi malou adhezí. Pro nováčky bývá Limanowa opravdu náročnou zkouškou.

Nástrahy tratě zná velmi dobře Petr Trnka, který vynechal předcházející podnik Coppa Paolino Teodori v Itálii. V Polsku nestačil pouze na Merliho a na svoje konto si připsal další důležité body za druhé místo. „Do Itálie jsme sice vyrazili, ale bohužel nás zradila doprovodná technika, takže jsme se museli vrátit domů. Mrzí mě to, s touhle tratí mám nevyřízené účty a byl jsem dobře připravený. Ale o to více jsem se těšil do Polska, protože Limanowu mám rád. V sobotu nám kvůli dešti vyšly jen dva tréninky, nevyzkoušeli jsme úplně všechno, takže do neděle jsme nastupovali s kompromisním nastavením. Ale nakonec to vyšlo podle plánu a bodové manko jsme částečně dohnali,“ poznamenal Petr Trnka.

Druhým nejrychlejším Čechem se stal Josef Hlavinka, který se svým slabším speciálem Gloria opět porážel i silnější soupeře. „Byl to velký zážitek. V sobotu jsme několikrát přezouvali kvůli dešťovým přeháňkám. Takže jsme si vyzkoušeli i mokro a přechodné podmínky. V neděli se jelo na suchu, ale spodní pasáž v Limanowě extrémně klouže. Jsem nadšený z výsledku, protože jsem zajel jako druhý nejrychlejší Čech, když nepočítám Ronnieho. Udržel jsem se i před Lukášem, jehož dvoulitrová placka je velkou výzvou a Lukáš těžkým soupeřem. Ale byl to velmi náročný víkend, protože skončil vlastně až v úterý po návratu domů,“ zhodnotil svůj další start v evropském šampionátu Josef Hlavinka, který obsadil 15. místo v absolutním pořadí.

Na 18. místě v absolutním pořadí se umístil Lukáš Studený, který zároveň zvítězil ve třídě E2-SC do 2000 ccm. „V Polsku jsem byl poprvé a budu na to dlouho vzpomínat. Úžasná atmosféra a profesionální práce pořadatelů. Překvapila mě jejich vstřícnost a zájem o jezdce. Navíc je znát, že jsou v Polsku závody do vrchu velmi populární, protože kolem trati bylo po celý víkend velké množství diváků. Trať je krásná a rychlá. Měl jsem z ní velký respekt a pochopitelně jsem také platil nováčkovskou daň v podobě problémů s přilnavostí. Ale jinak to byl super víkend,“ uvedl Lukáš Studený.

Těsně za první dvacítkou absolutního pořadí dokončil náročný závod Karel Berger s nejslabším litrovým speciálem Osella. „Pořadatelé odvedli obrovský kus práce a celý víkend byl skvěle připravený. Limanowa měla vysokou úroveň. Startoval jsem tady poprvé a užil jsem si to. Musím říci, že technické přejímky byly hodně přísné, ale korektní. Co se týče mého výkonu, jsem trochu zklamaný, protože soupeři, kterým jsem vždy stačil, mně tentokrát odskočili. Podle mezičasů především ve spodní pasáži. Tam jsem měl problém udržet naši lehkou Osellu i v přímém směru, protože zadní kola prokluzovala ještě na čtvrtý rychlostní stupeň. Klouzalo to opravdu hodně. V dalších pasážích to bylo lepší, ale ztráta z úvodní části dohnat nešla. To ale nemění nic na tom, že jsem si víkend v Polsku opravdu užil,“ komentoval svou první účast v Limanowě Karel Berger.

V kategorii uzavřených vozů se Ronnie Bratschi prosadil na druhou pozici absolutně, Pavel Kotek dojel jako sedmý ve skupině 1 a za ním skončil Ladislav Šuba. Třetí příčku ve skupině 5 vybojoval Lukáš Müller a čtvrtou pozici obsadil Adam Králík. Jiří Theimer závod nedokončil. Jan Koudelka, AMK

 

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Autor a jeho autorem je autor. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.