Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek otevřeně zkritizoval svůj francouzský protějšek, Emmanuela Macrona. Ten prý jako prostředník v jednáních o ukončení války selhal. Zelenskyj to řekl to v rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1. Ruský prezident Vladimir Putin si německému kancléři Olafu Scholzovi postěžoval na „ukrajinské nacisty“.

Macron se podle Zelenského ve snaze najít způsob, jak by si Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.

„Chtěl dosáhnout určitých výsledků jako prostředník. Nenašel je z naší strany, ale pouze ze strany Ruska. (…) Nejsme připraveni někomu něco zachovávat a přicházet kvůli tomu o území. Je to ztráta času,“ prohlásil Zelenskyj.

Doplnil, že v průběhu let se mnozí evropští lídři snažili najít cestu k Putinovi a k Rusku. Tyto pokusy Zelenskyj přirovnal ke snaze evropských politiků z dob druhé světové války, kteří chtěli vyhovět vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi a dovolili mu „přemýšlet o novém přerozdělení světa“.

Kyjev nyní žádá státy ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7, aby přijaly zákony o zabavení majetku ruského státu na svém území a financovaly tak obnovu Ukrajiny. Na setkání skupiny G7 v Německu to řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Kanada to již udělala a mám pocit, že ostatní k tomu dospějí spíše dříve než později. Mluvíme o stovkách miliard dolarů. Rusko musí zaplatit,“ řekl Kuleba. Takové opatření podpořil v pátečním rozhovoru s magazínem Der Spiegel i německý ministr financí Christian Lindner.

Kuleba také vyzval Evropskou unii, aby na Rusko uvalila ropné embargo. Ukončení dovozu ruské ropy do konce roku je součástí šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, který navrhla Evropská komise. Podle Kuleby by Putin slavil, kdyby návrh padl.

Krok totiž odmítá podpořit Maďarsko, a tak se o věci mezi členskými státy dál vyjednává. „Nezasahujeme do jejich diskuse, ale je to kritický okamžik, kdy uvidíme, zda bude jednota EU nadále existovat, nebo zda bude narušena,“ řekl Kuleba.

Šéf ukrajinské diplomacie také vyzval země G7, aby urychlily dodávky zbraní. Při boji nepomůže, když jsou k němu potřebné zbraně stále „na cestě“, prohlásil Kuleba. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dopoledne oznámil další vojenskou podporu Ukrajině v hodnotě 500 milionů eur (12,4 miliardy korun).

Na každoroční setkání, které potrvá až do soboty, se do čtyř set let starého zámku v letovisku Weissenhaus u Baltského moře sjeli vrcholní diplomaté z Velké Británie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojených států a EU. Jednání navazuje na závazek lídrů skupiny G7 z minulého víkendu, že zakážou nebo postupně ukončí nákup ruské ropy.

Rusko nese odpovědnost za hlad v Africe

Ruská vojska na Putinův rozkaz 24. února zaútočily na Ukrajinu, tím začal největší pozemní konflikt v Evropě a také největší migrační krize na starém kontinentu od konce druhé světové války. Boje si podle odhadů už vyžádaly tisíce životů, včetně civilistů.

Kvůli válce spolu v pátek po telefonu mluvili Putin a německý kancléř Olaf Scholz, konkrétně o evakuaci civilistů z oceláren Azovstal, poslední ukrajinské bašty v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Rozhovor trval 75 minut.

„Vladimir Putin podrobně vysvětlil logiku a hlavní úkoly speciální vojenské operace na obranu (separatistických) republik Donbasu, hovořil o podnikaných opatřeních pro zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva,“ citovala agentura TASS z komuniké Kremlu.

Rusko popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty, a odmítá jako propagandu a zinscenované provokace zprávy a stále se množící svědectví o válečných zločinech. Právě odhalení zvěrstev, spáchaných ruskými vojáky ve městě Buča u Kyjeva, vedlo podle Kyjeva k přestávce v rozhovorech s Rusy.

Ruský prezident také kancléři poskytl „principiální hodnocení stavu rusko-ukrajinských jednání, které v podstatě zablokoval Kyjev“. Upozornil podle komuniké na „pokračující hrubé porušování norem mezinárodního humanitárního práva“ a „používání nelidských teroristických metod“ ukrajinskými „bojovníky vyznávajícími nacistickou ideologii“.

Putin a další členové ruského vedení tvrdí, že v Kyjevě vládnou neonacisté, přestože Ukrajinci si zvolili do čela země prezidenta Zelenského, který je židovského původu, a krajní pravice podle volebních výsledků sehrává v ukrajinské politice zcela marginální roli.

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit ovšem řekl, že Scholz v rozhovoru s Putinem odmítl tvrzení, že na Ukrajině je rozšířený nacismus, a vyzval prezidenta, aby co nejdříve dospěl k příměří.

Ukrajinská strana dříve naléhala na osobní schůzku prezidentů obou zemí, aby vyřešili klíčové problémy, na kterých vázla jednání na nižších úrovních. Ale schůzku prezidentů jako předčasnou odmítá Moskva, podle které je nutné nejprve připravit všechny dokumenty prezidentům k podpisu.

Putin s Scholzem jednali i o globální situaci ohledně potravin, která je kvůli ruské útočné válce mimořádně napjatá. Rusko totiž zablokovalo námořní cesty pro vývoz ukrajinského obilí a dalších zemědělských produktů, jako je kukuřice nebo slunečnicový olej.

Na importu ukrajinské pšenice je přitom závislá řada zemí na Blízkém východě, akutní nedostatek potravin hrozí také v některých afrických státech. „Kancléř upozornil, že Rusko za to nese velkou odpovědnost,“ řekl mluvčí.

K okamžitému příměří v pátek Rusko rovněž vyzval americký ministr obrany Lloyd Austin, který si poprvé od 18. února, což bylo ještě před válkou, telefonoval s ruským protějškem Sergejem Šojguem. Zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů. Informoval o tom Pentagon.

X X X

První telefonát od začátku války. Americký ministr zahraničí Austin vyzval Šojgua k příměří na Ukrajině

Americký ministr obrany Lloyd Austin v pátek v telefonickém rozhovoru s ruským protějškem Sergejem Šojguem vyzval k okamžitému příměří na Ukrajině a zdůraznil důležitost udržování komunikačních kanálů. Informoval o tom Pentagon.

Mluvčí Pentagonu John Kirby v prohlášení řekl, že šlo o první rozhovor obou ministrů od 18. února, což bylo ještě před vpádem Ruska na Ukrajinu.

Austin se od začátku invaze několikrát pokoušel hovořit se Šojguem, ale podle amerických představitelů o to Moskva nejevila zájem.

Podle nejmenovaného zástupce Pentagonu páteční hovor, o který požádal Austin, trval zhruba hodinu, ale nevyřešil žádné konkrétní otázky, ani nevedl k přímým změnám počínání Ruska na Ukrajině. Zdroj podle Reuters označil tón, jímž byl rozhovor veden, za profesionální.

Podle ruské agentury TASS také ruské ministerstvo obrany uvedlo, že rozhovor se uskutečnil „z iniciativy americké strany“. „Byla diskutována aktuální témata mezinárodní bezpečnosti, včetně situace na Ukrajině,“ citovala TASS ministerstvo.

Reuters připomíná, že USA a Rusko mají mezi sebou „dekonfliktní“ horkou linku, která má zabránit nedorozuměním a rozšířením konfliktu.

Ruská invaze na Ukrajinu trvá od 24. února, ale Moskvě se nepodařilo dosáhnout svých cílů. Například ruský útok na Kyjev byl v březnu odražen díky silnému ukrajinskému odporu.

Moskva, která vpád označuje za „speciální vojenskou operaci“, minulý měsíc vyslala další vojáky na východní Ukrajinu, aby se podíleli na velké ofenzivě, ruské zisky jsou však považovány za malé.

Americký prezident Joe Biden v pondělí vyjádřil obavy, že ruský prezident Vladimir Putin nemá způsob, jak z války na Ukrajině vycouvat. Moskva však nijak nenaznačila, že by se chtěla stáhnout, a podle západních tajných služeb hodlá ovládnout rozsáhlá území na východě a jihu Ukrajiny.

X X X

Čunek: Češi ukrajinské Romy podcenili. Skoro nikdo o ně nestojí a jsou s nimi problémy

V pražské Troji vzniklo stanové městečko. Tam se mají přesunout ukrajinští uprchlíci většinou romského původu, kteří v posledních dnech pobývali na Hlavním nádraží. Problémy hlásí i další regiony. Podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) vláda i komunální představitelé příchod romského obyvatelstva z Ukrajiny podcenili. Bývalý šéf lidovců to naznačil v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS.

Česká republika začíná mít výraznější problémy s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Komplikace spočívají především v kapacitách. Problémy jsou i s utečenci převážně romského původu, kteří se v různých městech shromažďují v okolí nádraží a odmítají nabízené ubytování. Podle některých lidskoprávních organizací však komplikace způsobuje český rasismus.

Rázný pohled na věc má jako obvykle lidovecký senátor Jiří Čunek. „Stěžovat si (organizace) mohou. Ale jestliže mají starostové přijmout lidi, u kterých jsou přesvědčeni, že budou dělat jen problémy, tak musí zajistil klid ve svém městě či obci,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle Čunka minimálně někteří čeští představitelé přesně neodhadli všechny důsledky ukrajinské migrační vlny.

„Přicházejí sem Ukrajinci – vzdělaní a pracovití lidé. Pak je tady romská část, která je zřejmě stejně komplikovaná jako romská část v Česku. Tu pochopitelně nikdo nechce. Jsou s tím problémy. Podcenila se situace, že jsou tady také lidé, o které nikdo moc nestojí. Pro ně mělo být připraveno náhradní ubytování, což je ale záležitost na několik měsíců,“ prohlásil Čunek.

Například současnou situaci na pražském Hlavním nádraží považuje za obtěžující pro všechny. Ke kritice od lidskoprávních a romských organizací pak Čunek řekl následující: „Pokud někdo utekl před válkou, nemůže mu vůbec vadit žít ve stanu v míru a bezpečí. Neoháněl bych se všemi různými právy. Některé lidskoprávní organizace by pomalu chtěly, aby uprchlíci měli lepší živobytí než Češi.“

Čunek proslul v roce 2006 tím, že coby starosta Vsetína přestěhoval tamní Romy z pavlačového domu do kontejnerů za městem, vžilo se pro ně označení čunkodomky. Romové o kroku mluvili jako o deportaci.

Nejhorší situace s romskými utečenci je v hlavním městě. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) se proto dokonce kvůli migrační krizi dostal do konfliktu s vládou, ve které jeho strana rovněž sedí. Té ve čtvrtek vzkázal, že Praha uzavře své asistenční centrum ve Vysočanech, pokud kabinet do úterý nezahájí práce na vytvoření systému rozdělení uprchlíků do krajů.

X X X

Některé kraje nespěchají s převzetím uprchlíků z Prahy, těch romských

Hejtmani se neshodují v názoru na rozdělování uprchlíků do krajů, jak navrhl pražský primátor Zdeněk Hřib. Někteří to považují za špatné nebo problémové řešení. Většina se jich ale shoduje na tom, že situaci by měla řešit vláda. Volná lůžka pro lidi, kteří uprchli do Česka před ruskou invazí Ukrajiny, podle nich v regionech ještě jsou.

 Hřib ve čtvrtek uvedl, že v Praze je čtyřikrát víc uprchlíků na obyvatele než v některých jiných krajích a město už nemá volné kapacity. Avizoval proto, že Praha zavře své asistenční centrum ve Vysočanech (KACPU), pokud vláda do úterý nezačne pracovat na vytvoření systému rozdělení uprchlíků do krajů. Stát podle něj ví, kolik uprchlíků, míst pro ubytování či pracovních míst v tom kterém kraji je.

KACPU slouží pro metropoli a střední Čechy a téměř za tři měsíce ruské invaze odbavilo přes 84 tisíc uprchlíků. Středočeská hejtmanka Petra Pecková v pátek řekla, že její kraj s hlavním městem spolupracuje na přerozdělování příchozích uprchlíků tak, aby nápor na pražské centrum rozptýlil pomoci autobusových transferů.

Podle ní jsou nyní ve středních Čechách desítky volných míst pro ubytování uprchlíků. V některých krajích je ale zřejmě uprchlíků výrazně méně a jejich rozdělování musí být řízeno z centrální úrovně, řekla hejtmanka.

Přerozdělování k ničemu nepovede, tvrdí plzeňský hejtman

Praze se snaží pomoci také Plzeňský kraj, který od ní převzal několik desítek ukrajinských romských uprchlíků, s jejichž vyššími počty se metropole nyní potýká. Zřídila kvůli tomu i stanový tábor v Troji.

Podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka násilné přerozdělování běženců k ničemu nepovede, protože pokud chtějí někde být, tak se tam budou vracet. „Vláda by měla pomoci, ale přerozdělování do krajů není podle mě šťastným řešením,“ uvedl Špoták. Žádný funkční systém přerozdělování ho ale nenapadá.

Podle zlínského hejtmana Radima Holiše by rozdělování uprchlíků do krajů připadalo v úvahu ve chvíli, kdy přijdou. Přerozdělovat usazené uprchlíky, kteří si vytvořili v daném místě vazbu, našli si zaměstnání či školu, je pozdě, uvedl. Doplnil, že je odpovědností ministra vnitra, aby systém fungoval.

V Jihočeském kraji se kapacity brzy naplní

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák považuje přerozdělování uprchlíků za velký problém, zvlášť pokud se neví, jak jsou vytížené kapacity v jednotlivých krajích. Zopakoval, že je obtížné někoho přinutit k přesunu na jiné místo.

„Tvrdím, že jediná možná cesta k přerozdělení bude taková, že ti lidé půjdou tam, kde to pro ně bude lepší a výhodnější a kde služby, které budou potřebovat, budou k dispozici. To je jediný mechanismus přerozdělení, který může fungovat,“ řekl hejtman a dodal, že řešení problému je na vládě.

Třeba liberecký hejtman Martin Půta považuje vyjádření pražského primátora nikoli za vyhrožování, ale za zoufalé volání Prahy o pomoc. „Pokud Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině a ministerstvo vnitra vyhodnotí, že je Praha přeplněná, opravdu nebude dávat smysl, ubytovávat tam další lidi. Je potřeba, začít ubytovávat uprchlíky v těch krajích, které jsou pod průměrem,“ řekl.

Právě i v Libereckém kraji je podle něj počet ubytovaných uprchlíků nad celostátním průměrem. „Vytvořili jsme i volné kapacity pro Romy,“ doplnil.

Z jednoho místa na druhé musí uprchlíky už přesouvat Jihočeský kraj, kde se kapacita v ubytovacích zařízeních blíží k naplnění. Hejtman Martin Kuba to odůvodnil i tím, že mnohé penziony a hotely chtějí zařízení už nabídnout turistům. Navíc většina z příchozích Ukrajinců stále neví, zda se vrátí domů, nebo se zde chtějí usadit, řekl hejtman Kuba.

Náměstek jihomoravského hejtmana Lukáš Dubec považuje řízené přerozdělování uprchlíků za potřebné a je pro centrální koordinaci ze strany státu. Na jihu Moravy je podle mluvčí kraje Aleny Knotkové pro uprchlíky volných přes tisíc lůžek. Dalších asi 2 600 volných míst má podle hejtmana Holiše Zlínský kraj. Moravskoslezský kraj má podle mluvčí Nikoly Birklenové místa zhruba pro 1 300 Ukrajinců.

Ústecký kraj Ukrajince přijmout může, romské ale nechce

Další uprchlíky je schopen ubytovat i Ústecký kraj, podle hejtmana Jana Schillera ale jen „ty, kteří jsou ochotni a schopni se zapojit do systému vzdělávání, práce a podobně“.

„Rozhodně nepřijmeme ukrajinské Romy, na to nemáme personální kapacity. Ústecký kraj má nejvíc vyloučených lokalit v zemi a nám by to způsobilo velké sociální a bezpečnostní problémy,“ řekl hejtman. Ukrajinských Romů, kteří přišli po začátku války, bylo ke středě na území kraje 119, z toho 69 dětí.

Volná místa pro běžence má i Královéhradecký kraj, který podle hejtmana Martina Červíčka nyní ubytovává přes 15 tisíc uprchlíků, což je nadprůměr mezi regiony Česka.

„Od začátku uprchlické krize jsme zapojeni do přerozdělování uprchlíků původně registrovaných v Praze, a to na základě požadavků, které dostaneme. Stejně tak souhlasíme s jejich umisťováním na území Královéhradeckého kraje,“ uvedl hejtman. Další uprchlíky je schopen pojmout i Pardubický kraj, ale „nesmí to být příběh sociální turistiky“, řekl ve čtvrtek České televizi hejtman Martin Netolický.

Volné kapacity pro uprchlíky může nabídnout i Olomoucký kraj, kde podle hejtmana Josefa Suchánka problémy s jejich velkým přílivem zatím nejsou. V brzké době by měl být podle něj spuštěn informační systém, díky němuž budou mít úřady přehled o kapacitách i poptávce ze strany uprchlíků v jednotlivých krajích.

„Olomoucký kraj poté i bez čekání na nařízení vlády nabídne volné kapacity ostatním krajům, samozřejmě hlavně Praze a Středočeskému kraji,“ řekl Suchánek. Upozornil ale, že bude záležet na ochotě uprchlíků změnit místo pobytu.

X X X

Havlíček: Ceny letí nahoru a vláda je němá barikáda

Česká vláda zatím neúspěšně hledá způsob, jak co nejefektivněji bojovat s raketovým růstem cen. Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) kabinet znovu vyzval, aby přistoupil k plošnější pomoci. Adresnou pomoc někdejší ministr průmyslu označil za nefunkční a nedůstojnou. Tento názor hnutí ANO zastává dlouhodobě. Vláda argumentuje zejména snahou o úsporu financí ve státní kase.

Opozice vládě navrhuje, aby v rámci boje proti vysokým cenám pomohla lidem plošně v podobě snížení daní či určitého zastropování cen. To však kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) odmítá s tím, že by se něco takového nevalně promítlo ve státním rozpočtu a inflaci později ještě navýšilo. Podle Havlíčka však vláda adresnými pomocemi uvaluje obrovskou zátěž na úřady, které dávky vyplácí.

„Úředníci se snaží, nemají to jednoduché. Vláda na ně navalila neskutečné množství práce. Místo toho, aby se to řešilo plošnou podporou, si musí každý vyplnit kolem deseti formulářů. Je to nedůstojné, komplikované a navíc nefunkční, když to cílí jen na pět procent domácností. Do chudoby ale míří 30 procent. Je to apokalypsa,“ řekl někdejší vicepremiér v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

X X X

Šándor: Putin sjednotil NATO a vyléčil mozkovou smrt aliance. Rusům se na Donbase daří

Ruský prezident invazí na Ukrajinu vlastně dosáhl toho, že proti sobě sjednotil státy NATO. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor. Podle něj Putin doslova vyléčil Severoatlantickou alianci z mozkové smrti. Rusové podle Šándora evidentně neuspěli v ofenzivě na Kyjev, úspěchy neslaví ani u Charkova, daří se jim ale proti ukrajinským silám na Donbase, tedy na východě země.

„Putin sjednotil alianci. Putin dokonce vyléčil tu mozkovou smrt, o které mluvil francouzský prezident Macron. Což je dobře, že aliance funguje,“ řekl k důsledkům invaze na Ukrajinu Šándor. Poukázal na fakt, že státy NATO začaly vystupovat velmi jednotně a postavily se proti ruské agresi.

K žádosti o vstup do NATO se velmi rychle blíží Finsko a očekává se, že brzy bude následovat i Švédsko. Šándor takové posily pro alianci vítá. „Finská armáda a finští důstojníci jsou velmi dobří,“ zmínil bezpečnostní expert. „Bude to velká posila pro Severoatlantickou alianci. To, že si Rusko vytvořilo takového nepřítele, to je samozřejmě dnešní realita. Nemůžeme čekat, že s tím budou souhlasit, určitě budou křičet,“ poznamenal Šándor.

Podle něj je ovšem zároveň nepravděpodobné, že by Rusové chtěli kvůli vstupu Finů do NATO podniknout další invazi. Připomněl takzvanou Zimní válku z let 1939 až 1940, kdy se Sovětský svaz neúspěšně pokoušel obsadit podstatně menší a slabší Finsko.

Právě v této válce vidí Šándor jisté paralely se současnou ruskou invazí na Ukrajině. Tehdejší sovětská vojska byla silně zasažená čistkami vůdce SSSR Stalina. „Hlavní problém ruské armády je ten, že všechno musí rozhodnout nějaký velký generál. Není tam žádná iniciativa, žádná aktivita těch nejnižších stupňů velení, které by měly rozhodovat a zachránit vojáky, když dojde k nějakému problému,“ řekl k současné ruské armádě Šándor.

 Postup na Donbase není rychlý, ale je

Bezpečnostní expert popsal i aktuální situaci na Ukrajině. Tu označil za nepřehlednou, protože nelze zcela nezávisle zhodnotit veškeré události a informace. Je pravděpodobné, že Rusové značně snižují počty svých padlých a zveličují své úspěchy, ale podobným způsobem mohou fungovat i Ukrajinci.

„Je evidentní, že Rusko neuspělo, pokud šlo o Kyjev. Ne ho obsadit, to byl nesmysl. Ale vlétnout dovnitř, sebrat Zelenského a zlomit vládu,“ zhodnotil Šándor první část ruské ofenzivy na Ukrajině. Koncem března se ruské síly od Kyjeva definitivně stáhly. Neúspěch podle něj zažili a stále zažívají u druhého největšího města Ukrajiny Charkova.

Na druhou stranu však přiznává, že v jiné klíčové oblasti Rusové jistý postup zaznamenávají. „Na Donbase se jim daří. Je potřeba to říct na rovinu, že to tak je. Postup, byť není grandiózně rychlý, prostě je,“ poznamenal generál v záloze ve vysílání CNN Prima NEWS.

Podle něj je otázkou, kam až chce Putin se svými silami zajít. Možností by mohlo být dobytí přístavního města Oděsa. „Může se stát, že Putin půjde tak daleko, že uvidíme nějakou koreniazaci Ukrajiny, že by šel až po Dněpr. V tuto chvíli to není zřejmé,“ dodal Šándor.

X X X

Hned po Ukrajině denacifikujeme Polsko, hrozí světu ruský poslanec

Polsko nás vybízí k tomu, abychom ho zařadili hned po Ukrajině k „denacifikaci“, napsal v pátek poslanec a předseda kontrolního výboru ruské Státní dumy Oleg Morozov na síti Telegram. Rozčílila ho slova polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten ve svém článku pro britský deník The Telegraph napsal, že „ruský svět je rakovina, která nejen, že požírá většinu ruské společnosti, ale také představuje smrtelnou hrozbu pro celou Evropu.“

„Svými prohlášeními o Rusku jako o ‚rakovinotvorném nádoru‘ a řečmi o ‚odškodnění‘, které máme Ukrajině zaplatit, nás Polsko vybízí k tomu, abychom ho zařadili hned po Ukrajině na první místo k denacifikaci,“ napsal v pátek na svém Telegramu ruský poslanec Oleg Morozov. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti.

Polský předseda vlády pro britský deník Telegraph v článku vydaném v úterý 10. května napsal, že koncepce „ruského světa“ je ekvivalentem komunismu a nacismu 20. století. Ve jménu této ideologie srovnává Rusko podle Mateusze Morawieckého ukrajinská města se zemí.

„Ruský svět je rakovina, která nejen, že požírá většinu ruské společnosti, ale také představuje smrtelnou hrozbu pro celou Evropu,“ uvedl polský premiér.

Polský prezident Andrzej Duda zároveň podle ruských novin Pravda v pátek prohlásil, že Rusko dluží Ukrajině odškodnění. Morozov tak jako provokaci viděl také jeho slova.

„Hluboce věříme, že mezinárodní společenství donutí Rusko zaplatit reparace na obnovu toho, co bylo na Ukrajině zničeno,“ řekl Duda.

Rusové volali po „denacifikaci“ Polska již dříve

Ruské noviny Pravda již v březnu napsaly, že se Polsko snaží rozpoutat třetí světovou válku a že je třeba zemi denacifikovat. V té době jeli premiéři Polska, Slovinska a Česka Mateusz Morawiecki, Janez Janša a Petr Fiala do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Pravda tehdy nazvala Polsko „hyenou Evropy“. Ruskému médiu vadilo zejména prohlášení vicepremiéra Jaroslawa Kaczynského, ve kterém podpořil myšlenku vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Že by měla být na programu denacifikace Polska uvedl na konci března i člen Moskevské městské dumy Sergej Savostjanov. Zemi zmínil společně s pobaltskými státy, Kazachstánem a Moldavskem. Podle politika by se tak zajistilo bezpečí Rusku i celé Evropě. O jeho vyjádření na Twitteru informoval poradce ukrajinského prezidenta Michail Podoljak.

 Rusko od začátku invaze na Ukrajinu odmítá použít výraz válka. Místo toho mluví o „speciální vojenské operaci“, jejímž cílem má být odzbrojení a denacifikace Ukrajiny. Ruská strana dlouhodobě prohlašuje, že se snaží zbavit sousední zemi nacistů, kteří měli v minulých letech páchat na civilistech zločiny.

Ruský prezident Vladimir Putin při oznámení invaze na Ukrajinu podle agentury TASS řekl, že se po výzvě vůdců separatistických republik na Donbasu rozhodl provést „zvláštní vojenskou operaci“.

„Jejím cílem je chránit lidi, kteří byli vystavováni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu po dobu osmi let, a za tímto účelem usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a také postavit před soud ty, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace,“ uvedl Putin 24. února.

O denacifikaci Rusko mluvilo i v případě některých švédských osobností. Nad fotkami třeba spisovatelky Astrid Lindgrenové nebo zakladateli řetězce IKEA se na ruských zastávkách autobusů objevil nápis „My jsme proti nacismu, ale oni ne“.

Polsko vstoupilo v roce 1999 do Severoatlantické aliance, která členským státům zajišťuje bezpečnost pomocí politické i vojenské moci. Velvyslanci aliančních zemí se už dříve shodli na tom, že Rusko ohrožuje bezpečnost v Evropě a NATO je jednotně připraveno bránit své členy.

X X X

Hodně sil, přejí svorně Fiala se Zemanem. K tomu Boží požehnání a trpělivost

Premiér Petr Fiala, jenž je sám věřícím, popřál Janu Graubnerovi ve vedení české církve hodně sil, moudrosti a Božího požehnání. Prezident Miloš Zeman popřál budoucímu kardinálovi i trpělivost a otevřenost k dialogu. Ministr kultury Martin Baxa se zase těší na spolupráci v oblasti památkové péče.

„Svatovojtěšský stolec je vysoce odpovědným údělem, službou a závazkem, proto Vám přeji mnoho sil, trpělivost a otevřenost k dialogu. Naše vlast čelí dopadům války, narůstající ekonomické a také společenské krize. Církev může být díky zvěsti, kterou hlásá, zdrojnicí povzbuzení pro občany České republiky. I v tomto směru Vám přeji úspěch,“ popřál Janu Graubnerovi ke zvolení novým pražským arcibiskupem prezident Miloš Zeman.

Zeman dodal, že se těší na vzájemné setkání. „Budu velmi rád, pokud i nadále bude mezi Pražským hradem a Arcibiskupským palácem fungovat dobré sousedství spojené se vzájemným respektem a porozuměním. Nikoliv tedy spojení trůnu a oltáře, ale podaná ruka. Velmi rád se s Vámi proto při nejbližší příležitosti setkám,“ napsal.

Třiasedmdesátiletý olomoucký arcibiskup Graubner nahradí kardinála Dominika Duku, který funkci vykonával od roku 2010. I jemu zaslal prezident dopis. „Děkuji Ti za naše četné rozhovory o víře, o Bibli. Děkuji Ti za dobré sousedství, schopnost nalézat dohodu. Hlavně však Ti děkuji za přátelství,“ rozloučil se s Dukou prezident Zeman.

 Vážený otče arcibiskupe, blahopřeji Vám ke jmenování pražským arcibiskupem. Papež František svým rozhodnutím podle mého názoru potvrzuje důležitost kontinuity v české církvi, kdy tradice je pevnou kotvou v čase velkých světových krizí.

Krátký vzkaz pro novou hlavu české římskokatolické církve zveřejnil na sítích i premiér. „Blahopřeji Janu Graubnerovi ke jmenování pražským arcibiskupem. Přeji mu hodně sil, moudrosti a Božího požehnání pro jeho novou službu,“ napsal na Twitter Petr Fiala.

Za dobrou volbu označila zvolení Graubnera i předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Považuji jej za velmi dobrou volbu, ač je evidentní, že jde jen o přechodné řešení. Přeji mu hodně sil a Božího požehnání,“ dodala. Graubnerovi bude totiž v srpnu 74 let, přičemž církevní hodnostáři obvykle funkce opouštějí po dosažení věku 75 let.

Na spolupráci v péči o památky se zase těší ministr kultury. „Jako ministr, do jehož resortu patří i vztahy státu a církví, se těším na vzájemnou spolupráci, například v oblasti památkové péče. Volba padla na duchovního, který má zkušenosti s vedením rozsáhlé arcidiecéze,“ napsal na Twitteru Martin Baxa.

Graubnerovo jmenování potěšilo i předsedkyni poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alenu Schillerovou. „Jeho excelenci monseigneur Janu Graubnerovi gratuluji a věřím, že pomůže v šíření klidu, porozumění a i spojování společnosti,“ uvedla pro ČTK.

Pozitivně reagovala i stínová ministryně kultury hnutí ANO a poslankyně Jaroslava Pokorná. „Nahradí po delší době nejistoty Dominika Duku. Věřím, že bude silným nástupcem. Byť nepatříme k silně věřícím národům, katolická církev u nás vždy hrála významnou roli,“ napsala.

X X X

Napalmová dívka vyzvala ke konci války. Slavný snímek předali v Římě papeži

Vietnamská žena, kterou zná celý svět z půlstoletí staré fotografie jako dívku utíkající z vesnice zasažené napalmovým útokem, vyzvala k ukončení válek. Nyní devětapadesátiletá Kim Phuc se tento týden v Římě zúčastnila generální audience, při níž fotograf agentury AP Nick Ut předal svůj slavný snímek z vietnamské války papeži Františkovi.

„Před padesáti lety mě celý svět kvůli této fotce poznal jako oběť války. Nyní, padesát let poté, nejsem už oběť války, jsem matka, babička a přeživší, která žádá mír,“ řekla Kim Phuc podle španělského deníku ABC. „Kvůli tomu, co jsem zažila a co jsem poznala, jsem přesvědčená, že naděje, láska, odpuštění a mír jsou vždy silnější než jakákoli zbraň,“ dodala žena v růžových šatech a s úsměvem na tváří.

Černobílá fotografie, na níž Kim Phuc jako devítiletá utíká nahá a popálená napalmem, vznikla 8. června 1972. U příležitosti blížícího se 50. výročí pořízení tohoto snímku přijela Kim Phuc a jedenasedmdesátiletý americký fotograf vietnamského původu do Itálie, aby v Miláně zahájili výstavu jeho fotografií.

„Pamatuji se, že jsme právě dojedli, když jeden voják začal křičet a volal na nás, abychom utíkali pryč,“ vzpomíná na hrůzy vietnamské války Kim, jež má nyní kanadské občanství. „Měla jsem štěstí, že mi útok nespálil nohy a mohla jsem utéct.“

Ut odvezl dívku do nemocnice a díky americkému novinářskému průkazu pro ni vymohl lékařskou pomoc. „Musel jsem průkaz ukázat několikrát i vyhrožovat vojákům, ale nakonec jsem se s ní do nemocnice dostal,“ vzpomíná fotograf, který byl za snímek oceněn Pulitzerovou cenou. Jeho fotka významně ovlivnila pohled americké společnosti na válku ve Vietnamu a dodnes patří k nejdojemnějším protiválečným mementům.

Nick šel dívku po roce navštívit domů, ale byla velmi nemocná a nepoznala ho. „Já jsem ho potkala po sedmnácti letech na Kubě. A když vystoupil z auta, zvolala jsem: Jé, jak jsi maličký,“ vzpomněla Kim. „Já jsem jí odpověděl: A jak ty jsi vyrostla,“ řekl deníku ABC s úsměvem fotograf.

Teď v Římě Kim nečekala, že ji František pozná, ačkoli už se spolu setkali v roce 2009 v Buenos Aires, kde byl nynější papež tehdy arcibiskupem. „Samozřejmě, že si tě pamatuji,“ řekl jí ve středu na Svatopetrském náměstí v Římě nejvyšší představitel katolické církve.

X X X

Roso, odejdi. Fanoušky Sparty iritují časté vyhazovy trenérů, chtějí demisi Rosického

Když to herně ani výsledkově nefunguje, vyměňte hlavního kouče. Tímto pravidlem se řídí téměř celý sportovní svět, ale některé kluby ho využívají možná až nezdravě často. V českém fotbale zejména Sparta Praha. Historicky nejúspěšnější tuzemský klub už dlouho čeká na přidání dalšího titulu do sbírky. A naposledy mistrovský půst trvající od roku 2014 odnesl Pavel Vrba. Sparťanští fanoušci ve středečním zápase se Slováckem jasně sdělili, že hlavní problém netkví v trenérovi. A že už je velmi irituje chování klubového vedení v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým.

Přístup Sparty od poslední mistrovské sezony 2013–⁠2014 připomíná sázení v loterii. Místo čísel tipuje trenéry s vírou, že nový kouč konečně přinese jackpot. Jenže jak to v loterii většinou bývá, výhra uniká.

„Za krátkou dobu vymění sedm trenérů, ale management zůstává pořád stejný. Já tomu moc nerozumím. Kdo se tedy spletl ve všech těch jménech? Dobře, může se splést jednou nebo dvakrát. Možná je pak chyba jinde než v tom trenérovi,“ uvedl Pavel Vrba v prosinci 2020 o Spartě v pořadu Tiki-Taka na O2 TV Sport.

 V tu chvíli ještě nevěděl, že o dva měsíce později bude sedět na Letné a podepisovat se Spartou smlouvu. Naskočil na sparťanský kolotoč a jeho jízda trvala rok a tři měsíce. Ale ani trenér, který je vzhledem ke třem titulům získaným s Viktorií Plzeň a třem postupům s tímto týmem do Ligy mistrů považovaný za nejúspěšnějšího českého kouče moderní éry, neuspěl.

Nesplnil jasný úkol, tedy vrátit Spartu na tuzemský trůn. Vaz mu o víkendu definitivně zlomil výbuch 0:3 na místě, kde zažil tolik krásného – v západočeské metropoli.

Ve středu v předposledním kole ligové nadstavby proti Slovácku už vedl „rudé“ Michal Horňák, dosavadní trenér rezervy. Fanoušci jasně dali najevo, že vyhazov Vrby nic neřeší a chtějí víc. „Vyhazovy trenérů nejsou řešením, vynikající hráč nerovná se úspěšný ředitel. Roso, odejdi!“ stálo na jednom z transparentů ve sparťanském kotli už v úvodu utkání. A přestože je sportovní ředitel Tomáš Rosický díky své hráčské kariéře legendou Sparty, jeho funkcionářská mise mu u sparťanské komunity ubírá kredit.

Stejného názoru jako příznivci Pražanů je i jejich bývalý hráč Gaboňan Guélor Kanga. Nedávno současný hráč Crvene zvezdy Bělehrad na Twitteru napsal: „Byl jsi (Rosický) dobrým fotbalistou. Ale jsi velmi špatným manažerem.“

Během zápasu pak ještě opakovaně zazněl pokřik „vedení Sparty je banda č**áků“ a nechyběla ani plachta s podobiznou majitele Daniela Křetínského, jehož hlava byla červeně přeškrtnutá.

Podivnou náladu v hledišti nedokázali sparťanští fotbalisté přetransformovat na radost na hřišti, s týmem z Uherského Hradiště prohráli 1:2, ačkoliv po prvním poločase vedli.

Byla to nepovedená domácí rozlučka pro záložníka Bořka Dočkala a takřka jistě i pro ofenzivního tahouna Adama Hložka. První jmenovaný už v 33 letech končí kariéru, druhý – největší český talent současnosti – se ji naopak vydá ještě více rozvinout. V posledních dnech je jako Hložkovo potenciální nové působiště nejčastěji zmiňovaná italská Neapol.

X X X

POREČ představil turistickou a eno gastronomickou nabídku v Praze

  Poreč a její turistická a enogastronomická nabídka byly středem slavnostního ceremoniálu konaného ve středu 11.5. v Praze, ve Ville Pellé v centru města, pořádaného Velvyslanectvím Chorvatské republiky, Chorvatským turistickým sdružením a spřátelenou městskou částí Praha 6. Tato čtvrť hlavního města České republiky a město Poreč-Parenzo přesně před deseti lety podepsaly smlouvu o přátelství a pravidelně rozvíjejí obchodní, kulturní a společenské vztahy a příležitost prezentovat Poreč na tomto ceremoniálu je další stavební kostkou v plodné spolupráci.

Před více než padesátkou odborných novinářů, zástupců cestovních kanceláří a názorových tvůrců představilo Město Poreč-Parenzo a Turistické sdružení města Poreč část toho, co nabízí turistům a návštěvníkům, ale i podnikatelům.

Hosty přivítala velvyslankyně Chorvatské republiky v ČR Její Excelence Ljiljana Pancirov a místostarosta Poreče Elio Štifanić. Následně ředitel Porečského turistického sdružení Nenad Velenik a vedoucí odboru správy města pro ekonomiku a fondy EU a ředitelka Podnikatelského inkubátoru Poreč Morena Mičetić Fabić představili turistický a ekonomický potenciál Poreče. Prezentaci nabídky enogastronomie měl na starosti odborný kuchař Stanislav Poropat ve spolupráci s restaurací Chorvatský Mlýn v Praze.

Velvyslankyně Ljiljana Pancirov připomněla, že spolupráce mezi Českou republikou a Chorvatskem v oblasti cestovního ruchu začala koncem 19. století, kdy na Jadran přišli první čeští turisté, a dodala, že věří, že dobrá spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi oběma zeměmi bude pokračovat i letos.  „Očekávám, že počet turistů bude ještě vyšší než loni, kdy jsme v Chorvatsku zaznamenali asi 800 tisíc českých turistů.

Vzhledem k tomu, že loni se jednalo o dobu po pandemii a mezi pandemiemi, můžeme být více než spokojeni. Výsledky předčily naše očekávání a letošní rok, který vzhledem k situaci v Evropě omezoval některé trhy, hlásí, že Chorvatsko bude ještě lákavější, protože je dosažitelné autem a máme i noční vlaky, které se před pár lety staly v Evropě novinkou. Samozřejmostí je i přímé letecké spojení s dalmatskými a dalšími přímořskými městy. Myslím si, že nejde o falešný optimismus a že Češi opět ukážou, že Chorvatsko je pro jejich dovolenou mimořádně kvalitní a dobrá volba“, řekla Pancirov.

„Je to výsledek spolupráce s našimi přáteli z partnerské Prahy 6. Češi se vracejí na scénu světového cestování, o čemž svědčí i fakt, že za poslední tři roky byli pro nás pátým největším trhem, což je zatím nejlepší pozice v historii. Vracejí se v hojném počtu a doufám, že jsme je touto prezentací povzbudili, aby ještě více přemýšleli o Poreči jako možném cíli svého pobytu“, řekl ředitel Porečského turistického sdružení Nenad Velenik.

Hosty pozdravil také místostarosta Prahy 6 Jaromír Vaculík, který poukázal na dobrou a aktivní desetiletou spolupráci mezi oběma městy a dodal, že sám je častým návštěvníkem Poreče, a po prezentaci sdílel mimořádně pozitivní komentáře.

Kromě propagačních obrazových katalogů a tiskovin se Poreč hostům prezentovala videi a propagačními materiály, v gastronomické nabídce nechyběly vyhlášené istrijské pochoutky – od pršutu, sýra, vína a  tresky až po těstoviny a lanýže.

X X X

Pohřeb palestinské novinářky provázely nepokoje. Rakev se zřítila k zemi

Tisíce Palestinců přišly v pátek na pohřeb reportérky televize Al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za její smrt připisuje izraelské armádě. Ta uvedla, že zatím nelze určit, zda novinářku zastřelili vojáci nebo palestinští ozbrojenci.

 Rakev s tělem novinářky se z nemocnice do kostela v jeruzalémském Starém městě pokusily přenést desítky lidí, mnozí z nich měli v rukou palestinské vlajky. Na místě zasáhla izraelská policie a propukly střety, při kterých se v jednu chvíli rakev zřítila k zemi.

Policie později umožnila rodině převézt rakev do kostela autem. Vstup do nemocnice následně uzavřela a proti zbývajícím demonstrantům uvnitř použila slzný plyn, píše agentura AP. „Izraelská armáda se ptá lidí, jestli jsou křesťané, nebo muslimové. Pokud jste muslim, nepustí vás dovnitř,“ hlásil zpravodaj Al-Džazíry na místě.

Jednapadesátiletá Aklahová se narodila v Jeruzalémě a pro Al-Džazíru začala pracovat v roce 1997. Pravidelně přinášela reportáže z Izraele, Západního břehu a Pásma Gazy a pro miliony arabských televizních diváků byla známou tváří. Ve středu ji zasáhli do hlavy, když pracovala na reportáži o izraelské razii v Džanínu. Měla na sobě vestu s viditelným nápisem Press.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás před truchlícími řekl, že izraelské úřady nesou plnou odpovědnost za smrt novinářky a že věc předá Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Izraelská armáda nicméně v pátek uvedla, že asi 200 metrů od Aklahové docházelo k silné střelbě a podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, kdo střílel.

Izrael také předtím vyzval ke společnému vyšetřování. Palestinská samospráva to však odmítla a sdělila, že kulku, která novinářku zabila, nevydá k balistické analýze. Novináři, kteří byli s Aklahovou, z nichž jeden byl postřelen, uvedli, že na místě v době incidentu nebyli palestinští ozbrojenci a ke střetům nedocházelo.

Izraelští vojáci v pátek brzy ráno opět podnikali razii v Džanínu. Fotograf AP tam    slyšel silnou střelbu a výbuchy a řekl, že izraelští vojáci obklíčili dům. Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že třináct Palestinců skončilo v nemocnici poté, co byli zraněni v bojích, včetně jednoho, kterého střelili do břicha. Izraelská armáda uvedla, že Palestinci začali střílet, když vojáci přišli zatknout podezřelého.

Izraelské bezpečnostní složky v poslední době provádějí prakticky denně razie v Džanínu, který je považován za jednu z bašt palestinských radikálů. Vojenské akce na palestinských územích zesílily v souvislosti se sérií protiizraelských útoků, při kterých bylo od konce března zabito devatenáct lidí.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví izraelské síly od konce března zabily třicet Palestinců. Jsou mezi nimi útočníci, ale také účastníci střetů a kolemjdoucí.

X X X

Levné nákupy v Polsku končí. Ceny za jídlo se zdvojnásobily, zdražují i pohonné hmoty

Inflace, která žene nahoru ceny potravin i pohonných hmot, už zasáhla i Polsko, které bylo dosud symbolem levných nákupů. Potvrdil to srovnávací nákup, kdy reportéři CNN Prima NEWS vyrazili po čtvrt roce do obchodů v Praze a v polském pohraničí a nakoupili stejné položky. V obou zemích se ceny zvedly, v Polsku ale oproti Česku dvojnásobně.

Středa dopoledne. Překračujeme hranici u Hrádku nad Nisou na Liberecku a míříme k nejbližšímu polskému supermarketu. Nejsme sami. Auta s českými značkami jsou tu v jasné převaze nad polskými vozy. Na parkovišti zní i němčina, z Žitavy je to sem pár stovek metrů stejně jako z Česka.

 V ruce máme nákupní seznam: hladká mouka, margarín, polotučný tvaroh, polotučné mléko, půl kila vepřové plece, pomerančový džus, toustový chleba, brokolice, slunečnicový olej, čokoláda a plátkový sýr. Uvnitř nás ale čeká nepříjemné překvapení – prázdné lednice, mezery v regálech. Chybí balené vepřové maso i brokolice. „Je to pořádně vybrakovaný, asi sem jezdí moc Čechů a oni to nestíhají doplňovat,“ říká jeden z nakupujících Čechů své manželce.

Kvůli chybějícím položkám se přesunujeme do supermarketu vzdáleného zhruba kilometr odsud. Sem většina Čechů nedojede. Polština tu zní mnohem častěji. Tady už mají všechno, pro co jsme přijeli. U pokladny platíme kartou 62 zlotých, kurz na účtence je zhruba 5,80 korun za jeden zlotý, nákup tedy vychází na 365 korun. Před čtvrt rokem jsme ale za stejný obsah košíku zaplatili v přepočtu 278 korun.

Stejný nákup opakujeme i v Praze. Cena 423 korun, před třemi měsíci to ale bylo 378. Sečteno a podtrženo, zatímco polský nákup v mezičase zdražil o 87 korun, český o 45 korun, rozdíl se ze stokoruny snížil na 58 korun.

Polsko je stále levnější

Češi, kteří jezdí na nákupy do Polska pravidelně, si rostoucích cen všimli. „Některé položky jsou dražší, třeba u vajíček jsme to dneska viděli. Leze to nahoru, ale pořád je levnější než v Česku,“ říká na parkovišti René, který sem do polského Porajowa jezdí každý týden na rodinný nákup z pár kilometrů vzdáleného Hrádku nad Nisou.

Zatímco před čtvrt rokem byly rozdíly v cenách jednotlivých položek v Česku a v Polsku výrazné, teď už se většinou liší v přepočtu jen o koruny. V Polsku je přitom sazba DPH dočasně nulová, v Česku je 15procentní. Jsou ale potraviny, kde je rozdíl stále propastný. Třeba litr slunečnicového oleje stojí v Polsku zhruba 55 korun, v pražském supermarketu je za 89 korun. Stejně tak plátkový sýr Gouda v balení 150 gramů – v Česku stojí 45 korun, v Polsku 22 korun.

Řada Čechů spojuje nákupy s tankováním polského benzínu či nafty, aby ještě více ušetřili. Dobrá zpráva pro ně je, že polský benzín je stále levnější než ten český, špatná zpráva je, že už ne o tolik jako dřív. Před čtvrt rokem jsme za českou tisícovku natankovali v Polsku skoro 32 litrů naturalu, teď nám stejná částka vystačila jen na 26 litrů. Cena se za tři měsíce zvedla z 33 na skoro 39 korun.

Snížená sazba DPH na pohonné hmoty (z 23 na 8 procent) a nulová u základních potravin zůstane v Polsku až do konce července.

 X X X

Desetiletí Železničního muzea Národního technického muzea

Železniční muzeum NTM spravuje tisíce sbírkových předmětů včetně největší státní sbírky kolejových vozidel. Posledních 10 let bylo z hlediska rozvoje sbírky obdobím velkých změn. Sbírka byla významně rozšířena, prezentována veřejnosti a mnoho vozidel prošlo úspěšným restaurováním.

Železniční muzeum Národního technického muzea (ŽM NTM) je odborným pracovištěm NTM, jehož posláním je sbírat, uchovávat a prezentovat předměty z dějin železniční dopravy, primárně na území našeho státu. Historie železniční sbírky sahá až k počátkům Technického muzea Království českého, založeného v roce 1908. Po 114 letech spravuje ŽM NTM tisíce sbírkových předmětů včetně největší státní sbírky kolejových vozidel (celkem 225 kusů), prezentuje sbírkové předměty ve stálé expozici v Praze na Letné, ve svém depozitáři v Chomutově a formou zápůjček v muzeích po celé republice. Muzeum pečující o svěřenou státní sbírku nedozírné hodnoty pravidelně pořádá akce pro veřejnost a intenzivně pracuje na vzniku Muzea železnice a elektrotechniky NTM (MŽE), které vznikne do roku 2028 v prostorách bývalého lokomotivního depa v sousedství Masarykova nádraží v Praze, jednoho z nejstarších a nejunikátněji zachovaných nádražních komplexů v Evropě.

Sbírka kolejových vozidel a její prezentace

Posledních 10 let bylo z hlediska rozvoje sbírky a práce ŽM NTM obdobím velkých změn. Systematické budování sbírky kolejových vozidel dostalo nový impuls v posledních deseti letech s příchodem nové generace muzejníků vnímajících železniční dopravu jako fenomén zasluhující co nejkomplexnější přístup a neopomíjející ani návštěvnicky zdánlivě méně atraktivní témata. Do sbírek od této doby přibylo značné množství osobních a nákladních vozů i specializovaných vozidel údržby. Sbírka hnacích vozidel byla rozšířena o klíčová vozidla elektrické a motorové trakce a podařilo se získat unikátní salonní vůz československých prezidentů z roku 1968. Intenzivní akviziční činnost posledního více než desetiletí byla v loňském roce korunována koupí 66 kusů kolejových vozidel od Českých drah.

Tato akvizice, bez nadsázky největší v dějinách železniční sbírky NTM, zcela zásadním způsobem zaceluje mezery, které ve sbírce vznikly zejména v devadesátých letech, kdy velká část vozidel typově shodných s nyní získaným souborem byla hromadně šrotována, a mohla být snadno získána do sbírek od tehdy ještě státních Českých drah za výhodnějších podmínek. I přesto, že ŽM NTM je v poslední době odkázáno jednat o nových akvizicích se společnostmi, které hodnotí své hospodaření primárně podle ekonomických ukazatelů, podařilo se v mnoha případech získat cenné exponáty do sbírek bezúplatně či s cenou výrazně sníženou oproti původním návrhům.

Jen v loňském roce se vedle uvedené akvizice podařilo získat darem unikátní akumulátorovou lokomotivu Ringhoffer č. 2 z roku 1916 a výsypný vůz na přepravu uhlí Wap 4-43360 z roku 1965. Vedle toho byla zakoupena jedinečná prototypová elektrická lokomotiva S699.001 zvaná „Laminátka“ z roku 1963 a první vyrobený kus z úspěšné řady elektrických posunovacích lokomotiv E458.0001 „Žehlička“ z roku 1971.

Mnoho sbírkových vozidel prošlo v uplynulém desetiletí úspěšným restaurováním, které učinilo z často neprezentovatelných exponátů chloubu sbírky. Jmenujme například motorovou lokomotivu T478.1010, unikátní parní motorový vůz M124.001 „Komarek“ z roku 1903, osobní vůz Ca 4-5086 z roku 1931 či jedinečný lehátkový vůz s bufetovým oddílem řady BRcm z roku 1984. Ve spolupráci s Českými drahami byla uvedena do provozního stavu parní lokomotiva 464.202 „Rosnička“ a v letošním roce se vlastní silou rozjedou další dva unikáty – průmyslová parní lokomotiva EP 1000 z roku 1956 a elektrický motorový vůz M400.001 „Elinka“ z roku 1903.

V současné době je NTM příjemcem dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) s cílem zrestaurovat tři unikátní parní lokomotivy, které v budoucnu najdou své místo v Muzeu železnice a elektrotechniky NTM a v čele historických vlaků. Díky finanční podpoře IROP a Ministerstva kultury již probíhají opravy lokomotiv 210.001 „Serenyi“ a 411.019 „Conrad Vorlauf“, stroj 464.102 „Ušatá“ do ní právě odjíždí.

Provozuschopná vozidla NTM v rámci svých možností a mantinelů nastavených statusem sbírkových předmětů pravidelně několikrát do roka prezentuje veřejnosti mimo prostory muzea. Nejúspěšnější akcí z poslední doby byl Prezidentský vlak 2018, putovní výstava salonních vozů NTM a ČD, kterou za tři měsíce v létě roku 2018 navštívilo 75 000 návštěvníků. NTM bude mít v letošním roce v provozu šest hnacích vozidel, konkrétně parní lokomotivy 464.202 a EP 1000, elektrický motorový vůz M400.001, dieselovou lokomotivu T478.1010 a motorové vozy M120.417 „Věžák“ a M131.101 „Hurvínek“. Většina vozidel je v provozním stavu prezentována formou zápůjčky Českým drahám, na jejichž expozici v Lužné u Rakovníka se NTM podílí jak zápůjčkou sbírkových předmětů, tak jako poradní orgán. NTM spolupracuje i s místními spolky železniční historie. V loňském roce se kupříkladu uskutečnily jízdy parního motorového vozu M124.001 „Komarek“ ve spolupráci se Zubrnickou muzeální železnicí a se Společností pro revitalizaci místních drah v Dobrušce.

V úzké spolupráci se Správou železnic plánuje NTM rozsáhlé akvizice z oblasti zabezpečovací a sdělovací techniky, které mají přispět k zachování části kulturního dědictví v oblasti železnice během probíhající modernizace drážní infrastruktury. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Správou železnic se ŽM NTM aktivně podílí na budování koncepce ochrany movitého i nemovitého fondu z oblasti železnice.

Depozitář kolejových vozidel v Chomutově

Zcela klíčovou se pro rozvoj sbírky kolejových vozidel NTM stala koupě bývalého depa ČD v Chomutově v roce 2012 z prostředků zřizovatele NTM – Ministerstva kultury ČR. Díky tomu se zvětšila prostorová kapacita pro stále se rozšiřující sbírku o 1600 metrů krytých kolejí. Toto depo postupně NTM za podpory MK ČR rekonstruuje a proměňuje v plnohodnotný depozitář, který by měla státní sbírka s ohledem na svou rozsáhlost mít k dispozici přinejmenším od roku 1980. Tento depozitář také NTM od roku 2017 sezónně zpřístupňuje veřejnosti. Během minulých let, kdy byl tento expoziční železniční depozitář otevřen pro veřejnost od začátku dubna do konce října čtyři dny v týdnu, prošlo ročně jeho branami v průměru 12 700 návštěvníků, včetně zahraničních. Depozitář kolejových vozidel v Chomutově disponuje dalšími stovkami metrů nekrytých kolejí a rozvojovou plochou umožňující do budoucna výstavbu nových krytých stání pro rozrůstající se sbírku kolejových vozidel. Vedle toho se v souvislosti s opravou stávajících prostor v Chomutově plánuje zřízení restaurátorského a konzervátorského pracoviště, které zkvalitní péči o sbírková vozidla přímo v depozitáři.

V souvislosti se získáním odpovídajícího depozitáře přistoupilo NTM k postupné revizi systému výpůjček kolejových vozidel, který se snaží transparentně postavit na nové základy. Postupně tak vzniká systém založený na rozvaze, které vozidlo je vhodné, možné a udržitelné provozně udržovat, investovat do něj, a které je vhodné zachovat jako neprovozní exponát, což samo o sobě v žádném případě není degradací sbírkového předmětu. Důvodem, proč se historická vozidla, zejména parní lokomotivy, stávají neprovozními napříč Českou republikou (nejen u NTM), je skutečnost, že jsou čím dál tím starší, trh s opravci historických kolejových vozidel je u nás velmi malý, opravy se stávají specializovanou službou, a tudíž jsou stále dražší. Doba, která uplynula od posledních větších oprav, je již velmi dlouhá a možností, jak provést generální opravu parní lokomotivy, je čím dál méně s čím dál většími náklady. NTM v žádném případě nerezignuje na provozování svých vozidel, ale trvá na jeho účelnosti, udržitelnosti a oboustranně výhodných smluvních vztazích. Jedním z vozidel, které bylo z hlediska své konstrukce, stavu a stáří vybráno jako perspektivní pro zprovoznění, je parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“ z roku 1940. Její generální oprava, která proběhne v letech 2022 a 2023, zajistí její budoucí provozuschopnost a Národnímu technickému muzeu přibyde další hodnotný provozní exponát umožňující prezentovat sbírky ŽM NTM široké veřejnosti mimo objekty muzea.

Muzeum železnice a elektrotechniky NTM

Spojením provozních a zakonzervovaných exponátů bude ostatně i vznikající Muzeum železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží, které vedle moderních expozic počítá i s deponií provozních vozidel, která budou sloužit široké veřejnosti v zážitkových jízdách po Praze a blízkém okolí. Cílem vytvářených expozic bude zapojení návštěvníka do příběhu více než dvou staletí technologického pokroku lidstva založeného na klíčových objevech v oblasti hnacích strojů, kolejové dopravy, energetiky a elektrotechniky. Expozice MŽE představí sledované obory v kontextu vývoje lidstva jako celku se zdůrazněním lokálních specifik obou oborů. Vedle toho se zaměří na společenské vnímání překotných změn, které vývoj sledovaných oborů přinesl. Vybudování muzea plánovaného na rok 2028 je v současné době hlavním cílem odboru Muzea železnice a elektrotechniky NTM a zejména k němu se ubírá současná akviziční činnost nejen z oblasti kolejových vozidel. Bc. Jan Duda, vedoucí oddělení PR a práce s veřejností NTM