Inspekci největších lží roku 2022 sestavila německá politička Sahra Wagenknechtová, tento „infant terrible“ německé levicové politiky, jejíž ostatní příslušníci vesměs věrně slouží nadnárodním zájmům. Pranýřuje v ní největší propadáky a lži roku 2022 – ohledně nejmenované nemoci, válce na Ukrajině a „přelomu epochy“. Převzato od Martina Bauera (Exxpress).

„Sahra Wagenknechtová shrnula své speciální hodnocení roku ve videu na YouTube. Zahrnuje nejmenovanou nemoc, válku, Energiewende a také některé politické kolegy. Karl Lauterbach (spolkový ministr zdravotnictví, sociální demokracie), Robert Habeck (ministr hospodářství, Zelení), Annalena Baerbocková (ministryně zahraničních věcí, Zelení), Christian Lindner (ministr financí, Svobodní), Olaf Scholz (spolkový kancléř, sociální demokracie), Ursula Von der Leyenová (předsedkyně Evropské komise) a další jsou Sahrou ostře kritizováni.

Podle jejího názoru mohl být rok 2022 tak krásný, poté, co fakticky skončila nejmenovaná nemoc, ale pak přišla válka a s ní brutální ekonomické sankce Západu, které podle Wagenknechtové „přinesly Rusku rekordní příjmy a způsobily explozi našich cen energií“.

Debatu o hodnotách Západu nelze překonat z hlediska lživosti a pokrytectví, v nichž je pravda drze překrucována a disidenti jsou očerňováni ještě otevřeněji, než jsme zažili v dobách opatření proti nejmenované nemoci.

Nenávist k odpůrcům „injekčních opatření proti nejmenované nemoci“ byla podle Sahry stejně velká jako dnes k lidem, pro které Zelenskyj není ikonou svobody.

Wagenknechtová také okomentovala poslední variantu nejmenované nemoci, která se ukázala jako nejméně nebezpečná, ale která byla v té době líčena jako hrozná, ještě hroznější než injekčně nezaopatření, kteří „za všechno mohli“ a s nimiž se ještě před rokem zacházelo jako s malomocnými. Nenávist k těmto lidem byla tehdy v Německu stejně velká jako dnes k těm, kteří Zelenského odmítají považovat za ikonu svobody.

Wagenknechtová je drsná i ohledně toho, jak se její kolegové vypořádali s válkou. Především proto, že všechny války před tím, které rozpoutal tzv. hodnotný západ, nebyly o nic méně hrozné než ta na Ukrajině. Byly to stejně brutální útočné války, které porušovaly mezinárodní právo. „Byly méně pobuřující?“ ptá se Wagenknechtová.

Stejně jako: „Proč je USA, Turecku a Saúdské Arábii dovoleno bombardovat, mučit a páchat válečné zločiny na území jiných zemí, aniž by taková zvěrstva byla kdy potrestána sankcemi. Jen ve jménu války proti terorismu Spojené státy napadly sedm zemí. Srovnaly se zemí města v Iráku a Libyi. V Sýrii, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu a Somálsku provedli přes 100 000 útoků bezpilotními letouny, které roztrhaly na kusy ženy a děti, které prostě byly ve špatnou dobu na špatném místě.

Wagenknechtová jde do tohoto tématu ještě hlouběji a svému publiku ukazuje všechna zvěrstva Západu, která se často zametají pod koberec. Je to rozmáchlý úder, ve kterém se snaží uvést pravdu na pravou míru.“

Sahra Wagenknechtová je a vždy byla svá. Proto vždy čelila a čelí útokům z celého politického spektra, včetně své strany. Podle posledních průzkumů by strana, kterou by vedla ona, měla až 19 % hlasů, a to opět z celého spektra. Lidé jsou unaveni štvavou válečnou rétorikou napříč německou politickou scénou stejně jako u nás.

Doufám ještě, že poté, co jsem se účelově snažil vyhnout slovům, která by měla za následek okamžité nasazení ostré cenzury, spadnu jen pod běžné potlačování mých příspěvků na facebooku. Uvidíme, server vasevec.cz, MUDr. Největší lži v politice v roce 2022

Laskavý čtenář si jistě nepomyslí, že bych si něco takového dovolil sestavit já – tímto zdravím své vytrvalé čtenáře a děkuji jim. Pro mé oblíbené trolly sděluji, že inspekci největších lží roku 2022 sestavila ve svém videoblogu německá politička Sahra Wagenknechtová, tento „infant terrible“ německé levicové politiky, jejíž ostatní příslušníci vesměs věrně slouží nadnárodním zájmům.

Pranýřuje v ní největší propadáky a lži roku 2022 – ohledně nejmenované nemoci, válce na Ukrajině a „přelomu epochy“. Převzato od Martina Bauera (Exxpress). Video najdete v němčině, ale srozumitelné i pro ty, kteří jí nevládnou úplně suverénně.

„Sahra Wagenknechtová shrnula své speciální hodnocení roku ve videu na YouTube. Zahrnuje nejmenovanou nemoc, válku, Energiewende a také některé politické kolegy. Karl Lauterbach (spolkový ministr zdravotnictví, sociální demokracie), Robert Habeck (ministr hospodářství, Zelení), Annalena Baerbocková (ministryně zahraničních věcí, Zelení), Christian Lindner (ministr financí, Svobodní), Olaf Scholz (spolkový kancléř, sociální demokracie), Ursula Von der Leyenová (předsedkyně Evropské komise) a další jsou Sahrou ostře kritizováni.

Podle jejího názoru mohl být rok 2022 tak krásný, poté, co fakticky skončila nejmenovaná nemoc, ale pak přišla válka a s ní brutální ekonomické sankce Západu, které podle Wagenknechtové „přinesly Rusku rekordní příjmy a způsobily explozi našich cen energií“.

Debatu o hodnotách Západu nelze překonat z hlediska lživosti a pokrytectví, v nichž je pravda drze překrucována a disidenti jsou očerňováni ještě otevřeněji, než jsme zažili v dobách opatření proti nejmenované nemoci.

Nenávist k odpůrcům „injekčních opatření proti nejmenované nemoci“ byla podle Sahry stejně velká jako dnes k lidem, pro které Zelenskyj není ikonou svobody.

Wagenknechtová také okomentovala poslední variantu nejmenované nemoci, která se ukázala jako nejméně nebezpečná, ale která byla v té době líčena jako hrozná, ještě hroznější než injekčně nezaopatření, kteří „za všechno mohli“ a s nimiž se ještě před rokem zacházelo jako s malomocnými. Nenávist k těmto lidem byla tehdy v Německu stejně velká jako dnes k těm, kteří Zelenského odmítají považovat za ikonu svobody.

Wagenknechtová je drsná i ohledně toho, jak se její kolegové vypořádali s válkou. Především proto, že všechny války před tím, které rozpoutal tzv. hodnotný západ, nebyly o nic méně hrozné než ta na Ukrajině. Byly to stejně brutální útočné války, které porušovaly mezinárodní právo. „Byly méně pobuřující?“ ptá se Wagenknechtová.

Stejně jako: „Proč je USA, Turecku a Saúdské Arábii dovoleno bombardovat, mučit a páchat válečné zločiny na území jiných zemí, aniž by taková zvěrstva byla kdy potrestána sankcemi. Jen ve jménu války proti terorismu Spojené státy napadly sedm zemí. Srovnaly se zemí města v Iráku a Libyi. V Sýrii, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu a Somálsku provedli přes 100 000 útoků bezpilotními letouny, které roztrhaly na kusy ženy a děti, které prostě byly ve špatnou dobu na špatném místě.

Wagenknechtová jde do tohoto tématu ještě hlouběji a svému publiku ukazuje všechna zvěrstva Západu, která se často zametají pod koberec. Je to rozmáchlý úder, ve kterém se snaží uvést pravdu na pravou míru.“

Sahra Wagenknechtová je a vždy byla svá. Proto vždy čelila a čelí útokům z celého politického spektra, včetně své strany. Podle posledních průzkumů by strana, kterou by vedla ona, měla až 19 % hlasů, a to opět z celého spektra. Lidé jsou unaveni štvavou válečnou rétorikou napříč německou politickou scénou stejně jako u nás.

Doufám ještě, že poté, co jsem se účelově snažil vyhnout slovům, která by měla za následek okamžité nasazení ostré cenzury, spadnu jen pod běžné potlačování mých příspěvků na facebooku. Uvidíme, server vasevec.cz, MUDr. Ivan David, europoslanec

X X X

SPOLUPRÁCE   RUSKO  –  ČÍNA,  SI  DO  MOSKVY?

 Rusko a Čína chtějí posílit spolupráci. Putin očekává, že Si navštíví Moskvu

Ruský prezident Vladimir Putin očekává, že čínský prezident Si Ťin-pching na jaře navštíví Moskvu. Řekl to svému čínskému protějšku na úvod videokonferenčního spojení mezi oběma vůdci. Prohlásil též, že význam rusko-čínských vztahů roste jako stabilizační faktor a že Rusko chce posílit s Čínou vojenskou spolupráci.

„Očekáváme vás, milý pane předsedo, drahý příteli, příští rok na jaře na státní návštěvě Moskvy,“ prohlásil šéf Kremlu. Návštěva podle něj ukáže světu „blízkost rusko-čínských vztahů“.

Putin čínskému prezidentovi řekl, že chce posílit vojenskou spolupráci mezi oběma zeměmi. Si uvedl, že Peking je připraven posílit strategickou spolupráci ve světle „těžké mezinárodní situace“.

„Naše vazby jsou nejlepší v historii,“ řekl Putin. Vztahy Ruska a Číny jsou navzdory ruské válce proti Ukrajině dobré. Krátce před únorovou invazí na Ukrajinu Putin a Si podepsali prohlášení o strategickém partnerství, v němž uvedli, že neexistují žádné hranice spolupráce.

Podle listu The New York Times však existují náznaky, že Si má k ruskému počínání výhrady. O mezinárodní situaci během videokoference hovořil jako o „komplikované a docela kontroverzní“. Sám Putin v září po setkání s čínským prezidentem na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu připustil, že „čínští přátelé“ vyjádřili „otázky a obavy“ ohledně ukrajinské války.

Mezinárodní sankce přinutily Moskvu se blíže ekonomicky připoutat k Pekingu. Rusko je nyní největší největší dodavatel ropy do Číny. Putin řekl, že Rusko v nadcházejícím roce zvýší dodávky plynu do Číny.

Peking ale přes těsnější navazování ekonomických vztahů dává pečlivý pozor, aby Rusku neposkytl jakoukoliv materiální podporu, která by se stala terčem sankcím uvalených na Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Ač přímo Moskvu za napadení Ukrajiny neodsoudilo, zároveň se pokouší vystupovat neutrálně a opakovaně vyzývá k míru. Při nedávné návštěvě místopředsedy ruské bezpečnostní rady a bývalého ruského prezidenta Dmitrij Medveděva v Pekingu Si řekl, že Čína doufá, že všechny strany zapojené do konfliktu na Ukrajině zachovají umírněnost a vyřeší krizi politickými prostředky.

Podle analytiků ale Čína nehodlá Rusko hodit přes palubu, protože má pro něj místo ve svých geopolitických zájmech. Obě země spojuje odpor vůči americkému vlivu ve světě a přesvědčení, že nastal čas přebudovat mezinárodní pořádek.

Si Ťin-pching má navíc údajně pro Vladimira Putina osobní slabost. Při své první návštěvě Moskvy mu měl v roce 2013 říci následující slova: „Mám podobnou povahu jako vy“.

X X X

KDO  MÁ  NEJVÍCE  MILIARD  Z  VÁLKY  UKRAJINY?

Vítězem války na Ukrajině jsou státy mimo konflikt. Kdo na ruské agresi vydělává nejvíc?

Ekonomickými vítězi války na Ukrajině jsou státy, které se jí přímo neúčastní. Mezi nejvíce profitující země se tak mohou řadit Spojené státy, Čína, Indie a také Turecko.

Ekonomickými vítězi války na Ukrajině jsou státy, které se jí přímo neúčastní. Mezi nejvíce profitující země se tak mohou řadit Spojené státy, Čína, Indie a také Turecko. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda pro CNN Prima NEWS uvedl, že mezi vítěze se mohou řadit také vybrané západní firmy. A to zejména ty energetické.

Války nemívají své vítěze pouze na válečném poli, ale také v ekonomice. A to ve státech, které se bitev ani nemusejí účastnit. Jinak tomu není ani během současného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco západní státy stojí finančně i materiálně za Kyjevem, tak se na druhé straně objevují informace o profitech nejrůznějších firem.

I z toho důvodu došlo k několika diplomatickým roztržkám. To je příklad Spojených států a jejich dodávek zkapalněného zemního plynu do Evropy. Zatímco evropské státy bojují s nedostatkem a také vysokou cenou plynu, americké energetické společnosti nabízejí levný zkapalněný plyn násobně dráž. V jednu chvíli byl plyn určený pro evropský trh i šestkrát dražší než pro ten americký.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda proto vidí jako jednoho z vítězů i Spojené státy, přestože země dodává na Ukrajinu pomoc v miliardách dolarů. „Dále bych uvedl Indii, Čínu a také Turecko. Indie a Čína profitují tím, že ve velké slevě kupují ruskou ropu. Čína se navíc nechala slyšet, že bude patřit mezi země, které budou expandovat na uvolněný ruský trh,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Kovanda.

Za vítěze se ale mohou prohlásit i některé firmy. Server Forbes například uveřejnil jména společností, které se nejlépe vypořádaly s vysokou inflací ve Spojených státech. Hned dvě společnosti z pěti vydělávají také z důvodu ruské agrese na Ukrajině. Konkrétně se jedná o společnost se zemním plynem EQT Corp a energetickou firmu Hess.

Kovanda nicméně připomíná, že se nemusí jednat o společnosti ve Spojených státech. „Týká se to například zbrojního průmyslu. Z důvodu války například německá vláda navýšila objem peněz na zbrojení. Z velké části bude nakupovat u společnosti Rheinmetall,“ řekl dále Kovanda.

Obecně pak lze říci, že na současné krizi způsobené ruskou agresí profitují zejména energetické společnosti. „Svým způsobem je vítězem i česká společnost ČEZ. Firma se ale dočkala zdanění a je otázka, o jaké výhře se dá hovořit,“ dodal ekonom.

X x x

Expert: Rusové se snaží co nejvíc znepříjemnit Ukrajincům život. Čekáme na další zlom

Rusko se snaží ochromit Ukrajinu, její ekonomiku a schopnost posilovat vojenské kapacity, které má nasazené v boji. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl vojenský historik Tomáš Řepa. Reagoval tak na raketové útoky, které ve čtvrtek dopoledne zasáhly ukrajinská města.

Ve čtvrtek zaútočili Rusové desítkami raket na města po celé Ukrajině. V Kyjevě jejich úlomky dopadly na obytné domy a zranily nejméně tři lidi. Lvov se ocitl z 90 procent bez proudu, v Oděse na jihu země zasáhly úlomky rakety obytný dům, v Charkově na východě dopadly dvě střely do dvou čtvrtí.

„Šířka úderů a počet raket, které Rusové nasadili, odpovídá tomu, že většinou jde o cíle, které nesouvisí s vojenskou, ale energetickou infrastrukturou. Poplach byl opět vyhlášený po celé Ukrajině, a to je opravdu velký stát. Rusové se tím snaží ochromit její ekonomiku i schopnost posilovat vojenské kapacity, které má nasazené v boji,“ uvedl Řepa ve vysílání CNN Prima NEWS.

Nevěří ale, že Rusko se svým plánem uspěje. „S ohledem na zvyšující se efektivitu ukrajinské protivzdušné obrany, která se teď pohybuje kolem 75 až 80 procent, je otázka, zda se jim může vůbec něco takového podařit. Jsem přesvědčen, že ne,“ doplnil historik.

Ať už je strategie Rusů účinná, či nikoliv, Řepa si myslí, že v ní budou pokračovat. „Je to vytrvalá strategie. Myslím si, že se snaží co nejvíc znepříjemnit Ukrajincům život, aby to případně Ukrajinu dovedlo k vyjednávacímu stolu, k čemuž není ochota ani z jedné strany. Možná jde i o psychologický efekt, kdy se snaží dát najevo, že pořád mají kapacity na to, aby Ukrajinu ohrozili jako celek,“ řekl odborník.

Mírová jednání jsou podle něj v nedohlednu. „Obě strany zatím vznášejí nerealistické požadavky. Případný kompromis teď není možný. Ukrajinci věří, že získají celé území, i to, které ztratili v roce 2014 po anexi Krymu. Rusové zase chtějí, aby čtyři ukrajinské oblasti, které ani nekontrolují, byly prohlášeny za součást Ruska. To také není přijatelné. Proto si myslím, že čekáme na další zlom ve válce, který nakonec povede k vynucenému kompromisu nebo nějakému dalšímu řešení,“ uzavřel Řepa.

X x x

V Kyjevě se rozezněl poplach, Rusko útočilo na energetickou infrastrukturu

Hodinu po půlnoci našeho času zazněl v Kyjevě protivzdušný poplach. Ukrajinské hlavní město bylo pod útokem bezpilotních prostředků, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Protivzdušné obraně se podle deníku The Kyiv Independent podařilo drony zničit. Podle poradkyně Volodymyra Zelenského se pohřešuje 15 000 Ukrajinců.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na pátek zničila 16 ruských dronů, které útočily na Kyjev. Oznámily to ukrajinské vzdušné síly, které citovala agentura Reuters.

Gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba uvedl na sociální síti Telegram, že Kyjev čelí útoku za použití bezpilotních prostředků, uvedla agentura Reuters. Armádní velitelství v Kyjevě uvedlo, že je aktivní protivzdušná obrana a vyzvalo obyvatele, aby zůstali v krytech.

Kuleba později uvedl, že se ukrajinské obraně podařilo všechny útočící bezpilotní prostředky zničit. Cílem podle něj byla energetická infrastruktura v okolí hlavního města.

Podle svědků agentury Reuters byly zhruba 20 kilometrů od Kyjeva slyšet výbuchy a střelba protivzdušných systémů.

Server The Kyiv Independent s odkazem na armádu informuje, že protivzdušná obrana zničila také deset bezpilotních prostředků na východě země – v Záporožské a Dněpropetrovské oblasti.

Ukrajina čelila masivnímu vzdušnému útoku i ve čtvrtek. Ruské rakety způsobily mrtvé, raněné, výpadky v dodávkách proudu a další hmotné škody. Kyjev tvrdí, že se mu daří podstatnou část raket zneškodňovat protivzdušnými systémy.

Pohřešuje se 15 000 Ukrajinců

Od začátku války se na Ukrajině pohřešuje na 15 000 lidí. Tvrdí to v rozhovoru, který ve čtvrtek zveřejnila média německé skupiny RND, ombudsmanka pro práva vojáků a poradkyně ukrajinského prezidenta Aljona Verbycká. Podle ní ale Rusko uznává daleko menší počet ukrajinských válečných zajatců. Nad osudem ostatních lidí tak panuje nejasnost. Údaj nelze nezávisle ověřit.

„Rusko v současnosti potvrdilo, že drží 3392 ukrajinských válečných zajatců, na Ukrajině se od začátku války ale pohřešuje na 15.000 lidí, a to včetně mnoha civilistů,“ řekla poradkyně prezidenta Volodymyra Zelenského.

O osudu 11 000 lidí, kteří nejsou hlášeni jako váleční zajatci, panuje nejistota. Podle Verbycké je možné, že část z nich drží Rusko na svých okupovaných územích či jsou válečnými zajatci. Není také vyloučené, že část z nich je po smrti.

Podle ukrajinské představitelky je spolupráce s ruskými orgány ohledně válečných zajatců velmi špatná. Podle ní Rusko také nespolupracuje s Mezinárodním výborem Červeného kříže (MVČK), který má podle jejích slov problém s přístupem do ruských zajateckých táborů. „A pokud spolupracovníci MVČK přístup dostanou, tak hned poté jsou zajatci přepravení jinam, aby se zvýšila nejistota,“ uvedla ukrajinská představitelka.

MVČK na začátku prosince informoval, že navštívil ruské i ukrajinské válečné zajatce. Podle agentury AFP byly tyto návštěvy zatím ojedinělé. Pracovníci humanitární organizace měli možnost zkontrolovat podmínky, v nichž váleční zajatci žijí, a také způsob, jakým s nimi jejich věznitelé nakládají. Měli také možnost předat informace rodinám zajatců a rozdat zadržovaným prostředky osobní hygieny, přikrývky, teplé oblečení i knihy.

X x x

Ukrajinu od rána zasáhla série explozí. Lvov zůstal téměř bez proudu, v Kyjevě jsou ranění

Ukrajina ve čtvrtek ráno oznámila novou vlnu rozsáhlých ruských raketových útoků. V Kyjevě, kde úlomky raket zasáhly dva obytné domy, jsou podle starosty města Vitalije Klička nejméně tři ranění včetně čtrnáctileté dívky. Lvov na západě Ukrajiny se ocitl z 90 procent bez proudu, oznámil jeho starosta Andrij Sadovyj. Zásah dvou městských čtvrtí hlásí také Charkov na východě Ukrajiny, obyvatelé Oděské oblasti na jihu země se potýkají s havarijními odstávkami proudu.

Výbuchy byly ve čtvrtek ráno slyšet ve městech napříč celou Ukrajinou. Z velké části byly podle úřadů důsledkem práce systémů ukrajinské protivzdušné obrany sestřelujících přilétající střely. Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta v příspěvku na Twitteru varoval, že na zemi zamířilo přes 120 raket, náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj později sdělil, že Rusko podle prvních zpráv na Ukrajinu zaútočilo 69 raketami, z nichž 54 se ukrajinským silám podařilo zlikvidovat. Podle oznámení ukrajinských vzdušných sil šlo o řízené střely vypálené z lodí na moři a letadel.

V Kyjevě úlomky sestřelených raket zasáhly v jihovýchodní části města dva rodinné domy a v jiné čtvrti dětské hřiště, uvedla na sociální síti Telegram správa města. Starosta Kličko v očekávání výpadků proudu vyzval obyvatele Kyjeva, aby si nabili telefony a udělali si zásoby vody. Posléze radnice sdělila, že kvůli nutným energetickým opatřením souvisejícím s leteckým poplachem se v Kyjevě ocitlo 40 procent odběratelů bez proudu. Nad Kyjevem protivzdušná obrana sestřelila všech 16 raket ohrožujících město, doplnila správa.

Rusko podniká podobné masivní útoky na Ukrajinu a její kritickou infrastrukturu od října každý týden, a dál tak připravuje její obyvatele o světlo a teplo v době, kdy teploty klesají pod bod mrazu. „Nevíme, jak dlouho válka potrvá. Je to těžké, když se každý den musíte strachovat a odložit všechno ve svém životě,“ řekla ve čtvrtek agentuře AP Anastasija, zdravotnice, která se přišla ukrýt do stanice metra v centru Kyjeva.

V Oděse na jihu země zasáhly úlomky rakety obytný dům, informoval zpravodajský deník Ukrajinská pravda, incident ale nikomu nezpůsobil újmu na zdraví. Nad Oděskou oblastí podle webu ukrajinské vzdušné síly zničily 21 raket, při ruských náletech ale i tak utrpěla energetická infrastruktura. V regionu jsou nyní havarijní odstávky proudu.

V Charkově na východě Ukrajiny ruské střely podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Syněhubova zasáhly dvě čtvrti. Informace o případných obětech nebo raněných z místa zatím nejsou. Ve městě zastavilo provoz metro.

Nad ránem se ozvaly sirény varující před vzdušnými útoky jak v metropoli, tak v jižních oblastech kolem Chersonu a Mykolajivu a v západní oblasti Žytomyru. Do osmé hodiny místního času (sedmé hodiny SEČ) byl podle grafiky zveřejněné agenturou Unian letecký poplach rozšířen na celou Ukrajinu.

„V hlavním městě byl vyhlášen poplach! Prosím, běžte do krytů!“ napsalo vojenské velení v Kyjevě na sociální síti Telegram. Informace o tom, jaké škody mohl výbuch způsobit, zatím nejsou k dispozici.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě stejné tvrzení, jako v uplynulém dni americký Institut pro studium války (ISW) ohledně situace v Bachmutu; Budanov ho ale rozšířil na celou zemi.

Podle šéfa rozvědky jsou boje na Ukrajině v patové situaci a ani Ukrajina ani Rusko nejsou schopné učinit podstatný pokrok. „Situace prostě uvázla, neposouvá se,“ řekl Budanov. Dodal, že Rusko je ve slepé uličce, ale Ukrajina ho „nemůže kompletně porazit ve všech směrech“, zatímco čeká na nové zbraně.

 X X X

Evropští politici selhali. Měli se líp připravit a diverzifikovat zdroje, myslí si ekonom Švejnar

„Ještě nevíme, jak bude svět mocensky rozdělený a kde bude případná železná opona. O to se bojuje a doufejme dlouho bojovat bude. To, že se nevrátíme do stavu, který tady byl posledních 30 let, tak to je taková jistota jako smrt. Někteří lidé říkají, že naší základní hodnotou je také důraz na neustálý růst životní úrovně,“ říká Jana Matesová, bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance v pořadu Českého rozhlasu Plus Řečí peněz.

„Evropští politici selhali v tom, že neočekávali změny, které teď vidíme. Unie je mnohem zranitelnější než například Spojené státy, protože závisí na dovozu ropy, plynu a dalších nerostných surovin,“ říká ekonom | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

„Obávám se, že pokud na této hodnotě budeme trvat, neochráníme naši svobodu,“ dodává Matesová.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá, že se globální ekonomika jako celek vyhne recesi.

Nicméně ekonom Jan Švejnar, který vede výkonný a dozorčí výbor CERGE-EI a také Centrum pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, si tímto není tak jistý.

„Myslím, že dochází k velkému zpomalení, což znamená, že některé země dokonce kontinenty mohou jít do recese. Takže i když celosvětová ekonomika poroste podstatně pomaleji, ale poroste, tak to neznamená, že například Česká republika nebo většina zemí Evropy do recese nepůjde,“ vysvětluje Švejnar.

Ekonomická přizpůsobivost

Letošní rok ekonomiku značným způsobem zasáhla válka na Ukrajině. Přesto se podle Švejnara i této krizi začala přizpůsobovat. Zaměstnavatelské svazy: Česká ekonomika bude v roce 2023 stagnovat, inflace zůstane vysoká

 „Ekonomika se přizpůsobuje velmi rychle, ale pakliže jsou šoky rázné a velmi silné, čímž válka na Ukrajině a fluktuace cen ropy byly, tak se přizpůsobuje. S tím, že tuto nejistotu bere v potaz, ale přenáší ji také dál na spotřebitele, domácnosti, dodavatele atd.“

„Od zvýšené míry její nejistoty se odvozují i další věci. Podniky se například snaží zvyšovat ceny, aby měly větší marže zisku a mohly obstát, kdyby nastaly další šoky,“ říká ekonom.

Jsou to právě ekonomové, kteří si v posledních měsících stěžovali, že se nedá předpovídat vývoj ekonomiky, protože vše je narušeno neekonomickými vnějšími faktory. Přesto lze vidět, že se nacházíme ve fázi, kdy i tento problém našel svá řešení.

„Značně se poučujeme, a to poučení má několik aspektů. Jeden je, že mnoho investorů vyčkává. Za druhé investoři i státy se snaží investice rozložit do víc kategorií, a pak vidíme nejistotu, podle které nejsou už samotné předpovědi příliš přesné,“ vypočítává.

Evropa selhala?

OECD ve své poslední předpovědi zmiňuje nejhorší energetickou krizi od 70. let, která vyvolá prudké zpomalení zejména evropských ekonomik. Podle Švejnara měli evropští politici více předvídat.

Ekonomika v Česku během příštího roku zpomalí. Inflace zůstane vysoká, bude se ale postupně snižovat

 „Evropští politici selhali v tom, že neočekávali změny, které teď vidíme. Evropská unie je mnohem zranitelnější než například Spojené státy, protože závisí na dovozu ropy, plynu a dalších nerostných surovin. V tomto směru se Evropa měla mnohem více připravit, diverzifikovat zdroje, měla mít možná ještě větší zásobníky a strategické rezervy, které lze v krizové situaci použít,“ dodává.

X X X

RUSKO,  UKRAJINA  ŽÁDNÉ  TRUMFY  NA   JEDNÁNÍ  O  KONCI  VALKY

Rusko ani Ukrajina nedrží trumfy, kterými by druhou stranu přinutily k jednání, říká vojenský expert

Velitel ukrajinské armády generál Valerij Zalužnyj stejně jako další ukrajinští představitelé předpokládají, že Rusko nyní přeskupuje síly, aby možná už v lednu zahájilo velkou ofenzivu, jejímž cílem může být i Kyjev. „Zcela určitě nejde o plané varování, ale na druhé straně je to třeba brát jako součást informační války,“ upozorňuje plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

 Ruské raketové útoky na ukrajinská města mají podle experta podlomit morálku vojáků i civilistů.

„Jedna i druhá strana se snaží přesvědčit protivníka, že ví, co bude činit, ví, s čím to bude činit, a že je na to připravena,“ vysvětluje Petráš s tím, že čas nyní hraje proti Rusům, kteří by k úspěchu museli nashromáždit maximum vojenského potenciálu a prostředků v místech, kde jsou ukrajinské slabiny.

„Ovšem ve stavu, do kterého se celý konflikt dostal, je vidět spíše statický pohyb. Ruská i ukrajinská strana se zvolna dostávají do kulminačního bodu, kdy jakékoli aktivity nevedou k zásadním výsledkům. Takovým, které by měly dopad na výsledek konfliktu,“ soudí.

Ruské raketové útoky na ukrajinská města mají podle něj podlomit morálku vojáků i civilistů a zároveň přerušit dodávky elektřiny, plynu a vody. Účinky ale zatím nejsou takové, jaké ruské velení předpokládalo, a navíc se tenčí zásoby munice.

Svých cílů zatím není schopná dosáhnout ani jedna strana: Rusům se nedaří neutralizovat důležité body kritické infrastruktury a ohrozit chod běžného života, Ukrajina zase nedokáže kontrolovat svůj vzdušný prostor a ruské rakety eliminovat.

Patová situace

Kromě dronů a raket posílaných na ukrajinská města Rusové intenzivně útočí v oblasti Donbasu, zejména okolo města Bachmut.

„V tuto chvíli by k jednání o míru mohlo dojít snad jen působením třetí strany.“

To má nejen vojenský význam vzhledem k probíhající ukrajinské ofenzívě východně od Charkova, ale i politicko-symbolický spočívající v ovládnutí celé Doněcké oblasti.

V okolí Bachmutu působí žoldáci z takzvané Wagnerovy skupiny i další početně malé skupiny čítající maximálně několik desítek vojáků.

„Otázkou je, zda je to záměr ruského velení, anebo důsledek toho, že úkolová uskupení o velikosti praporu Ukrajinci natolik eliminovali, že z nich zůstaly jen tyto malé bojové skupiny. Obojí může být pravda,“ zamýšlí se Petráš.

„Morálka a bojový duch jednotek hraje velice důležitou roli. Řekl bych, že důležitější než materiální a zbraňové vybavení. Pokud chybí, tak v podstatě nelze dosáhnout nějakého významného operačního nebo strategického zisku. A to nyní sledujeme na straně ruské armády,“ uvádí expert.

Petráš zdůrazňuje, že mírová jednání se vždy odehrávají v kontextu dění na bojišti. „V tuto chvíli Ukrajina ani Rusko nedrží v rukou trumfy, aby druhou stranu přiměly přistoupit na jednání. V tuto chvíli by k tomu mohlo dojít snad jedině působením třetí strany, která by je dokázala přesvědčit, že je čas jednat,“ uzavírá.

X X X

Soud vyzval Ratha k nástupu do vězení. Vlastně už tu jsem, reagoval lékař

Krajský soud v Praze zaslal bývalému středočeskému hejtmanovi a lékaři Davidu Rathovi i dalším odsouzeným v korupční kauze výzvu k nástupu do vězení. V pátek to uvedl mluvčí soudu Jiří Wažik. Na převzetí výzvy mají odsouzení deset dní, od doručení pak musí do vězení nastoupit do pěti dnů.

Bývalý poslanec ČSSD David Rath a největší politická kauza roku 2012. Stal se historicky prvním českým poslancem vazebně stíhaným během výkonu mandátu.

„Výzva k nástupu trestu odnětí svobody byla všem odsouzeným odeslána právě dnes (v pátek, pozn. red.). U všech je stanovena lhůta pěti dnů od doručení této výzvy,“ uvedl Wažik.

„Komunikoval jsem se soudem a o odeslání vím, protože jsem musel plánovat služby. Zítra mám poslední v nemocnici Pankrácké věznice, tento týden je třetí, tak vlastně ve vězení už jsem. Příští týden odevzdám klíče od věznice a v soudem stanoveném termínu se do vězení vrátím,“ reagoval pro iDNES.cz Rath, který ve vězení pracuje jako lékař.

Rath byl z věznice, kde si odpykával sedmiletý trest za korupci, propuštěn letos v lednu, v červnu byl ale pravomocně uznán vinným ve druhé větvi korupční kauzy a soudy mu dříve uložený trest o rok prodloužily.

Ústřední trojicí druhé větve kauzy byli stejně jako v první části případu Rath, bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová a její manžel Petr Kott.

Podle soudu si na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů ve Středočeském kraji za stovky milionů korun. Také Kottovým prodloužily soudy tresty na osm let vězení.

Obžalobě čelilo ještě šest lidí včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta. Do vězení soudy poslaly Lucii Novanskou a Pavla Drážďanského, zbylé obžalované potrestaly podmínkami. Metrostavu soudy na tři roky zakázaly účast ve veřejných soutěžích.

X X X

Návrat roušek do MHD? Epidemie tomu nahrává, je to ale věc ministerstva, říká Prymula

Současné období epidemie respiračních onemocnění nahrává opětovnému zavedení povinnosti nosit roušku v městské hromadné dopravě, domnívá se epidemiolog Roman Prymula. Jedná se však prý o politické rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, ke kterému nejspíše nedojde. O potřebě ochrany dýchacích cest v budovách zdravotnických zařízení není podle odborníka pochyb.

„Situace není příznivá. Nacházíme se v poměrně vysoké epidemii respiračních nákaz,“ uvedl Prymula v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Proto je podle něj na místě nošení roušek v nemocnicích: „Chráníme tím nejenom pacienty, ale i samotné zdravotníky. Těch by kvůli kumulaci respiračních nákaz mohl být opět nedostatek.“ Současné situace podle něj nahrává i znovuzavedení roušek a respirátorů v MHD, rozhodnutí je ale na ministerstvu, přes které prý zřejmě neprojde.

Mezi dospělými dominují podle odborníka chřipky AH3 a H1N1, u dětí potom RS virus. Stále se ale vyskytuje i nákaza covidem. Populační imunita proti němu je dnes podle Prymuly díky očkování a prodělaným nákazám relativně dobrá a virus se nešíří tak rychle jako dříve. Nenaočkovaní lidé by však prý měli vakcinaci stejně podstoupit.

„Lidé bez dokončeného očkovacího schématu by si měli aplikovat třetí dávku a senioři nad 65 let i čtvrtou. To je podle mě minimum, které by měl každý absolvovat,“ uvedl epidemiolog. Co nejdříve by se měli nechat naočkovat i jedinci s chronickými chorobami. Vakcína by je při případné nákaze měla ochránit před těžkým průběhem onemocnění.

X X X

 Itálie chce unijní covidtesty, Bělorusko viní Ukrajinu za raketu

Bělorusko tvrdí, že na jeho území dopadla ukrajinská raketa. Rusko u Engelsu na hranicích s Ukrajinou sestřelilo dron. Nová izraelská vláda v čele s premiérem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Itálie požaduje koronavirové testy pro cestující z Číny na celounijní úrovni. Vnitro Ústavnímu soudu navrhlo zamítnout žádost vyřazeného prezidentského kandidáta Karla Janečka.

Běloruská protivzdušná obrana ve čtvrtek dopoledne sestřelila protiletadlovou raketu S-300 vyslanou z Ukrajiny. Části rakety dopadly podle ministerstva na pole u vesnice Harbacha, která leží asi 15 kilometrů od ukrajinských hranic. Běloruské ministerstvo zahraničí později předvolalo ukrajinského velvyslance, aby mu vyjádřilo „rozhodný protest“.

U Engelsu v ruské Saratovské oblasti ruská protivzdušná obrana ve čtvrtek odpoledne sestřelila dron. Informoval o tom gubernátor oblasti Roman Busargin, podle něhož způsobily části zničeného dronu materiální škody v rezidenční oblasti. Incident se obešel bez obětí i bez zranění.

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Při čtvrtečním hlasování ji podpořilo 63 ze 120 poslanců. Kabinet, který má nyní oficiálně složit přísahu, je považován za nejpravicovější v dějinách země.

Itálie žádá celounijní testy na koronavirus pro cestující přijíždějící z Číny. Reaguje tím na šířící se nákazu v asijské zemi a také na zjištěnou varianty omikron u čínských cestujících, uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová.

Ministerstvo vnitra navrhlo Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl stížnost podnikatele Karla Janečka. Ten ji podal kvůli tomu, že ho úřad nezaregistroval jako kandidáta pro lednovou volbu prezidenta, jelikož nesplnil zákonnou hranici 50 000 podpisů. Janeček ve své stížnosti žádal o odklad voleb a zrušení právní úpravy. Vnitro mu neuznalo část podpisů občanských podporovatelů.

X X X

ČR  NARŮSTÁ  DLUH,  PLATIT  DIAG  HUMAN

V boji o miliardy mezi Českem a Diag Human začne soud nejdříve za rok. Státu mezitím narůstá dluh

Investigativní tým Radiožurnálu letos zjistil, proč má Česká republika zaplatit firmě Diag Human 15,5 miliardy korun za zmařený obchod s krevní plazmou. Mezinárodní arbitři našli na straně státu tři závažná pochybení. Arbitři dali Diagu mimo jiné za pravdu v tom, že český stát ve sporu zneužíval policii a tajné služby. Nález arbitrů popisuje i to, že rozhodci, kteří spor řešili v tuzemsku, nebyli nezávislí a jeden z nich si měl říct o úplatek.

 Ministerstvo financí, které Česko ve sporu zastupuje, se proti nálezu arbitrů odvolalo k londýnskému soudu. Podle odhadů ministerstva financí by mohlo dojít k prvnímu jednání v Londýně za rok. Následný soudní proces by pak mohl zabrat i rok a půl. Po celou dobu přitom k sumě určené pro Diag nabíhají úroky, které ročně čítají 480 milionů korun.

Zneužití tajných služeb nebo rozhodce, který si měl říct o úplatek. To jsou mimo jiné důvody, proč mezinárodní arbitrážní tribunál letos v květnu rozhodl, že Česká republika porušila zásady mezinárodních dohod a musí podnikateli Josefu Šťávovi a jeho firmě Diag Human zaplatit 15,5 miliardy korun.

Vláda k tomu přišla jak slepý k houslím, říká advokát Diag Human k verdiktu z Londýna

 Nález čítá 336 stran, na kterých arbitři své rozhodnutí detailně vysvětlují. Ministerstvo financí, které stát v arbitráži zastupovalo, se, po dohodě s vládou proti rozhodnutí odvolalo k vrchnímu soudu v Londýně. Spor, který trvá už téměř třicet let, se tak posunul do další fáze.

Na verdikt londýnského soudu si ale obě strany podle současných odhadů ministerstva financí ještě počkají.

„Termín hlavního ústního jednání zatím není stanoven. Můžeme pouze odhadovat, že by mohlo proběhnout na konci roku 2023 nebo začátku roku 2024. Následné trvání sporu opět nelze s jistotou předvídat, odhadem může jít o rok a půl,“ řekl nyní Radiožurnálu mluvčí ministerstva Filip Běhal.

Advokát firmy Diag Human Jan Kalvoda ale připomíná, že v mezičase dluh státu vůči firmě dál narůstá, a to o úrok, který čítá 1,3 milionu korun denně.

„Úroky státu samozřejmě denně běží, což znamená rámcově asi 480 milionů korun ročně. Takže pak už je to věc násobení,“ uvedl Kalvoda pro Radiožurnál. Pokud Česko u londýnského soudu neuspěje, bude muset nakonec firmě vyplatit přes 16 miliard korun.

‚Je to průšvih‘ i ‚nepochopitelná‘ kauza. Jak se o sporu s Diag Human vyjadřuje dvanáct českých premiérů

 Kalvoda už dříve avizoval, že jeho klient bude chtít proplatit celou sumu. „Vzhledem k průběhu toho sporu, jeho peripetiím v Česku, k tomu, v jakém postavení se díky vedení sporu žalobce ocitl v České republice, není žádný důvod k žádnému jednání o nějakých slevách. Je tady výrok, který se bude vymáhat,“ řekl advokát.

Firma si kvůli tomu dokonce nedávno najala globální společnost Burford Capital specializující se mimo jiné na vymáhání dlužných částek.

Podle Běhala z ministerstva financí není nicméně možné závěry londýnského soudu předvídat. „V případě, že Česká republika bude se svými argumenty úspěšná, vrchní soud v Londýně může rozhodčí nález zrušit v celém rozsahu nebo jenom jeho části a zaslat spor zpět před tribunál k novému rozhodnutí,“ uvedl Běhal.

Malá šance pro Česko

Experti na mezinárodní arbitráže, které už dříve Radiožurnál oslovil, se ale shodují na tom, že šance státu na zvrácení rozhodnutí arbitrů nejsou velké. Podle Martina Svatoše, který na Právnické fakultě Univerzity Karlovy vede Centrum mimosoudního řešení sporů, je verdikt rozhodčího senátu již konečný.

‚ČR už nic.‘ Tři důvody, proč má stát platit přes 15 miliard firmě Diag Human

 „Rozhodnutí už nikdo nemá právo přezkoumávat, může se zrušit už jen z procesních důvodů. Ale to si neumím představit, že by byl tento případ, protože tribunál byl konstituován z velkých jmen a předseda senátu Bernard Hanotiau je jedním z nejvýznamnějších belgických arbitrů, to je celebrita, ve světě arbitráží je to velká hvězda,“ řekl Svatoš.

Podobně hovořil i Radek Šnábl, expert na arbitráže, který v minulosti působil na ministerstvu financí. „V tuhle chvíli je potřeba brát rozhodnutí londýnského senátu s maximální vážností,“ mínil Šnábl. „Ten senát má velice renomovaného, respektovaného předsedu. Riziko, že došlo k procesnímu pochybení, se limitně blíží nule,“ podotkl Šnábl.

Tři chyby za 15 miliard

Počátky sporu mezi firmou Diag Human a Českou republikou sahají až do startu 90. let minulého století. Jak už Radiožurnál letos detailně popsal, v průběhu následujících třiceti let se stát dopustil podle mezinárodních arbitrů tří zásadních chyb, kvůli kterým by měl teď Diagu zaplatit 15,5 miliardy.

Česko podalo podnět ke zrušení nálezu v kauze Diag Human, říká právník firmy

 K nejstaršímu selhání státu došlo podle arbitrů ještě za existence Československa. Zároveň šlo o okamžik, který celý spor mezi Českem a Diag Human zažehl. V roce 1991 ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo soutěž na zpracování krevní plazmy. Předběžně se na spolupráci dohodlo s dánskou společností Novo Nordisk.

Té dělala v Česku prostředníka firma Conneco podnikatele Josefa Šťávy, později přejmenovaná na Diag Human. Firma v Česku nakupovala krevní plazmu a tu posílala na zpracování do Dánska. Tuzemským nemocnicím pak Conneco nabízelo z plazmy vyrobené léky a transfuzním stanicím různé přístroje.

Jenže tehdejší vedení ministerstva zdravotnictví v čele s Martinem Bojarem mělo s firmou Conneco problém. To nakonec vedlo Bojara k tomu, že smlouvu s Novo Nordisk nepodepsal. Své důvody dánské firmě popsal v dopise, který teď arbitři označili za první chybu Česka ve sporu s Diagem.

„Jedním z důvodů byla i pochybnost o solidnosti Conneco, a. s., společnosti, která spolupráci zprostředkovala,“ stojí v Bojarově dopise. „Očekáváme, že z výše uvedeného problému vyvodíte patřičné závěry, nejen pro příští spolupráci s Conneco, a. s., ale také při jednání se všemi nezodpovědnými dodavateli plazmy.“

Prodat Budvar a zaplatit Diag Human? Nabízí se to, žertuje o prohrané arbitráži novinář

 Tím ale podle arbitrů ministr nepřímo, avšak jasně, požádal společnost Novo Nordisk, aby ukončila spolupráci se společností Conneco, pokud chce mít nějakou šanci na spolupráci s českou vládou. Novo Nordisk následně smlouvu s firmou Conneco vypověděla.

Bojar se posléze bránil, že jeho úmyslem nebylo Conneco poškodit. Mezinárodní arbitři tuto možnost připustili. I tak by podle nich ale šlo o hrubou nedbalost ministerstva v tom, že jeho zástupci nevnímali, že dopis stejně značnou škodu způsobí.

„V nejhorším případě měl dopis ministra Bojara způsobit přesně ten účinek, který nakonec způsobil: ukončení spolupráce žalobců se společností Novo Nordisk,“ napsali ve svém rozhodnutí. Bojar později tvrdil, že už by takový dopis nepodepsal.

Úplatek pro českého rozhodce

Poté, co Šťáva kvůli zásahu ministerstva zdravotnictví přišel o lukrativní obchod, rozhodl se po státu požadovat náhradu škody. Začaly roky právních přetahování. Během nich se Česko dopustilo dalších dvou chyb. Mezinárodní arbitři upozornili, že během těchto sporů stát využíval proti Diag Human informací tajných služeb, zřídil parlamentní vyšetřovací komisi a policie rozjela několik vyšetřování.

Česko prohrálo arbitráž s Diag Human za téměř 16 miliard. ‚Zatím nic platit nebudeme,‘ řekl Stanjura

 Podle arbitrů pro to, aby kontrarozvědka, komise i policie získaly důkazy, které by mohl stát ve sporu použít proti firmě Diag Human. „Stát využíval nástroje, které měl k dispozici pouze jako stát,“ konstatovali rozhodci.

Třetí chyby se stát dopustil v době, kdy o nárocích Diagu rozhodovala trojice českých rozhodců. Ta v roce 2014 nároky firmy zamítla.

Mezinárodní arbitři ale nyní konstatovali, že „všichni tři rozhodci jmenovaní Českou republikou tak či onak postrádali požadovanou nezávislost a nestrannost a morální charakter, který by senát očekával od rozhodčího senátu pověřeného rozhodováním tak delikátního a náročného případu, jakým je toto obchodní rozhodčí řízení“.

Ukazují to třeba na případu Milana Kindla, který musel v roce 2009 rezignovat na funkci proděkana právnické fakulty v Plzni kvůli skandálu s plagiáty a falešnými tituly. Arbitři se zároveň opírali o ručně psané poznámky na jednom z dokumentů, které v kauze posloužily jako důkaz.

Rakouský soud podpořil Česko v kauze Diag Human, oznámilo ministerstvo zdravotnictví

„Kindl – > BIS, PČR drží za kulky“, stojí v jedné z poznámek. „Z důkazu vyplývá, že pan Kindl byl vystaven nátlaku ze strany BIS a Policie ČR,“ interpretovali to arbitři. Kindl jejich hodnocení odmítá a e-mailem dříve napsal, že na něj během rozhodování rozhodně nikdo netlačil.

Arbitrážní tribunál také uvedl, že jeden z českých rozhodců, dnes již zesnulý Petr Kužel, chtěl údajně úplatek, aby zaručil, že stát nebude muset platit miliardy. O Kuželovi se totiž v poznámkách hovoří jako o žadateli o „dotace“ s cílem dosáhnout výsledku „ČR už nic“.

„Senát se domnívá, že jediný výklad tohoto pojmu, který dává v kontextu tohoto dokumentu smysl, je, že pan Kužel žádal o úplatek, aby zaručil, že žalovaná strana bude v přezkumném řízení úspěšná,“ píšou rozhodci. O jaký úplatek se mělo jednat, ale tribunál dále nespecifikuje.

X X X

První legální obchod s marihuanou přilákal v New Yorku stovky lidí

Stovky lidí se ve čtvrtek zúčastnily otevření prvního legálního obchodu s marihuanou pro rekreační účely v New Yorku. Ten se otevřel po více než roce od schválení tohoto druhu prodeje v referendu. Podle agentury AP obchod provozuje humanitární organizace Housing Works, která pomáhá lidem nakaženým virem HIV.

 Prodej marihuany pro rekreační účely schválili obyvatelé státu New York v březnu loňského roku. Přidali se tak k dvacítce amerických států, kde to je rovněž možné. Udělování licencí prodejcům ze strany úřadů ale trvalo déle, než se předpokládalo.

Stát udělil prvních 36 licencí nevládním organizacím nebo lidem, kteří byli v minulosti trestáni za držení této omamné látky. Počítá však také s licencemi pro čistě komerční subjekty.

„Je to historický moment. Pro nás, kteří kupuje a kouříme trávu, je to hodně důležité, protože si kupujeme kvalitu místo nahodilé směsice marihuany, ve které nikdo neví, co je,“ řekl agentuře AP jeden ze zákazníků, kterým musí být nejméně 21 let.

Provozovatel prvního obchodu tvrdí, že už má na 2000 rezervací. „Jsme naprosto nadšení, že jsme první a doufáme, že vytvoříme model, kteří budou ostatní následovat,“ uvedl šéf nevládní organizace Housing Works Charles King. Ze zisků z prodeje marihuany chce organizace financovat svou sociální činnost.

Za milník označil otevření prvního obchodu i starosta New Yorku Eric Adams. Ten slíbil potírat prodejce marihuany bez licence. Z legálních obchodů budou mít prospěch i veřejné finance díky odvodu ve výši 13,5 procenta z příjmů z prodeje marihuany, píše agentury Reuters. Peníze mají jít na sociální bydlení, školství či na financování programů na zlepšení psychického zdraví.

X X X

PELÉ  NA  NEJVYŠŠÍM  HŘBITOVĚ  SVĚTA

Pelé bude pohřben na nejvyšším hřbitově světa. Slavný fotbalista koupil hrobku před 19 lety

Místo posledního odpočinku Pelého se stejně jako rekordy tohoto legendárního brazilského fotbalisty dostalo do Guinessovy knihy rekordů. Jediný trojnásobný mistr světa fotbalové historie bude v úterý pohřben v Santosu v devátém patře vertikálního hřbitova Memorial Necrópole Ecumenica, oficiálně nejvyššího hřbitova na světě. Pelé zemřel ve čtvrtek ve věku 82 let.

Slavný fotbalista koupil hrobku na unikátním hřbitově už před devatenácti lety. „Je to místo, z něhož vyzařuje duchovní klid a mír a kde se nikdo necítí deprimován,“ uvedl tehdy podle agentury SID. Deváté patro má být odkaz na číslo, s nímž hrál Pelého otec, také profesionální fotbalista.

Z Pelého krypty je symbolicky výhled na Estádio Urbano Caldeira, stadion klubu FC Santos. Jeho dres fenomenální kanonýr oblékal v letech 1956 a 1974 a vstřelil v něm většinu ze svých 1 281 gólů.

Na stadionu přezdívaném Vila Belmiro bude také v pondělí na 24 hodin ve středovém kruhu vystavena rakev s Pelého ostatky, aby svému idolu mohli projevit poslední poctu fanoušci.

V úterý v 10:00 místního času se pak vydá pohřební procesí na cestu městem, během níž bude míjet i dům, v němž žije Pelého stoletá matka Celeste. Podle posledních zpráv brazilských médií je dlouhodobě upoutána na lůžko a není při smyslech. Samotný pohřeb se pak uskuteční pouze v rodinném kruhu.

X X X

rzá i záhadná tvář Pelého. Byl ješitný ohledně gólů, mizerně tipoval a rozbrečel brankáře

Na světě neexistuje fotbalista, který by nevyrůstal na příbězích o Pelého zápasech, gólech a úspěších. Toto jednou řekl o ikoně, která ve čtvrtek ve věku 82 let zemřela, Cristiano Ronaldo. Výraz „Pelé“ lze brát jako synonymum pro genialitu. Po kariéře, kdy už za Brazilce nemluvily branky, proslul také řadou kuriózních prohlášení, která ukazovala, že si je své velikosti víc než dobře vědom a záleží mu na ní.

Pelého kariéra byla tak trochu bájná. Hrál v době, kdy se běžně zápasy nevysílaly v televizi a existují spíše jen krátké šoty s jeho fotbalovými kouzly. Celou dobu – až na poslední dva roky a štaci v USA – hrál ve vzdálené Brazílii. A mnoho fanoušků se tedy může jen domnívat, jak výjimečným hráčem Edson Arantes do Nascimento byl.

Vzdálené časy vytvářejí prostor pro manipulaci s počtem branek, které měl Pelé nasázet. Někteří statistici stanovili oficiální číslo na 757 gólů, což je údaj, s nímž sám autor nesouhlasil. Když ho měl na začátku minulého roku Portugalec Cristiano Ronaldo překonat, ješitně upravil svůj popisek instagramového profilu tak, že do něj napsal „nejlepší střelec všech dob (1 283 gólů)“. Svoji sbírku totiž nafoukl i o trefy z přátelských a exhibičních duelů.

 Později Pelé Ronaldovi gratuloval s důrazem na to, že překonal jeho rekord v OFICIÁLNÍCH zápasech. Ale jinak byl jeho vzkaz dojemný. A také trochu filozofický. „Život je sólový let. Každý si vytváří vlastní cestu. Ty máš tu cestu opravdu nádhernou! Není tajemstvím, že tě velmi obdivuji a rád sleduji. Gratuluji k překonání mého rekordu v počtu nastřílených gólů v oficiálních zápasech. Velmi mě mrzí, že jsem tě dnes nemohl obejmout. Odložím si tu alespoň naši společnou fotografii jako symbol přátelství, které trvá již po mnoho let.”

Zdálo se, že pro CR7 má Pelé větší uznání než pro dlouholetého rivala Ronalda Lionela Messiho. Zvláště jedno vyjádření o porovnávání jeho samotného a Argentince tomu nahrávalo. „Jak můžete srovnávat chlapa, který dobře hlavičkoval, střílel levou, střílel pravou, a druhého, který střílí pouze jednou nohou, má jen jednu dovednost a nehlavičkuje dobře?“ tázal se.

Nepříliš lichotivě mluvil Pelé v minulosti také o svém krajanovi Neymarovi. Bylo to v roce 2013. „Pro národní tým je jen obyčejným hráčem,“ glosoval. Nicméně časem si svého následovníka oblíbil, dokonce pak tvrdil, že je lepší než Messi i Ronaldo. A Neymar po smrti Pelého přišel s reakcí plnou respektu. „Před Pelém bylo 10 jen číslo. Tuhle větu jsem někde četl. Ale i když je tato věta krásná, je neúplná. Řekl bych, že před Pelém byl fotbal jen sport. Pelé všechno změnil. Udělal z fotbalu umění, zábavu. Dal hlas chudým a černým a především: díky němu byla Brazílie vidět. Díky královi se zvýšil status fotbalu a Brazílie! Odešel, ale jeho kouzlo tu zůstane. Pelé je věčný.“

Nejhezčí vyfantazírovaný gól

Další bizarní Pelého příspěvek do veřejného prostoru obnášel zpěváka Eltona Johna. „Všechno nejlepší k narozeninám Siru Eltonu Johnovi. Šel jsem si ho jednou poslechnout naživo. Ukázal na mě a já musel odejít, než by mě pohltil dav.“

Nebo se pochlubil tím, jak dokázal během hráčských let pořádně rozplakat soupeře. „Jednou, během zápasu v Senegalu, brečel gólman po mém gólu tak moc, že musel střídat. Prohrál velkou sázku,“ napsal na Twitteru.

Pořád se to ale zdá jako uvěřitelnější historka než ta následující. „Jednou jsem byl během zápasu vyloučený. Toto rozhodnutí bylo ale u publika tak nepopulární, že nakonec rozhodčí vyloučil sám sebe.“

O ohromném množství branek už byla řeč. Nejoblíbenější trefou samotného Pelého byla ta, kterou vstřelil za Santos jako 19letý proti týmu Clube Atlético Juventus. Problémem je, že ho nikdy nezaznamenala žádná kamera. A tak vznikla animace na základě popisu… Pelého. Podle něj vypadal gól takto báječně.

Méně báječné už byly predikce fotbalové ikony. Většinou platilo, že pokud si někoho Pelé vybral jako favorita turnaje, byl to polibek smrti.

Předpověděl, že Španělsko vyhraje mistrovství světa v roce 1998, ale vypadlo ve skupinové fázi. Před šampionátem v roce 2002 řekl, že Argentina a Francie dosáhnou finále, ale rovněž nepostoupily ze skupiny. Řekl také, že jeho rodná a milovaná Brazílie se na turnaji nedostane ze skupinové fáze… Získala trofej.

Také kdysi tvrdil, že některý z afrických národů vyhraje mistrovství světa do roku 2000. Až letos v Kataru se mančaft z tohoto kontinentu – Maroko – dostalo aspoň do semifinále.

X X X

Pelé rekordy, které trvají už 64 let. Českoslovenští fotbalisté z něj byli ohromení

Svět přišel o pravděpodobně nejlepšího fotbalistu všech dob. Ve věku 82 let zemřel Brazilec Pelé, který za svou kariéru nastřílel 1281 gólů a jako zatím jediný v historii třikrát vyhrál mistrovství světa. Se sbíráním titulů začal už jako sedmnáctiletý v roce 1958, kdy na sebe poprvé výrazněji upozornil v semifinále proti Francii hattrickem během 13 minut.

„Na tento zápas nikdy nezapomenu, bylo to jako ve snu. Vavá mi před zápasem řekl, ať hraju to, co umím, a nepřemýšlím o tom, co je to za zápas. Ať se jen fotbalem bavím. Všechna nervozita ze mě spadla a já si užíval každý dotyk s míčem. A nakonec i to, že jsme postoupili,“ vzpomínal Pelé na historický zápas.

Zemřela fotbalová legenda Pelé. Brazilci bylo 82 let

Dodnes je nejmladším střelcem historie mistrovství světa, nejmladším střelcem hattricku na mistrovství světa a nejmladším střelcem finále mistrovství světa.

Právě ve finále šampionátu z roku 1958 přidal Pelé další dva góly a získal svůj první titul. Další přidal hned na následujícím mistrovství, kde ale jeho role byla spíš epizodní. A mohl za to první Brazilcův zápas proti Československu.

„Neatakovat!“

Pelé si ve druhém utkání základní skupiny natrhl sval, do dalších zápasů už proto nenastoupil. V utkání proti Československu ale ještě kulhající hvězda na hřišti zůstala, protože se tehdy ještě nesmělo střídat, jak vzpomínal útočník Jozef Adamec.

„Pepa Masopust tehdy zavelel ‚neatakovat!‘, ale zároveň jsme jej nemohli nechat útočit. Stál, dostal přihrávku, nikdo neatakoval a musel přihrát. Ne že by se s balonem rozeběhl. Po zápase nás za to Pelé ocenil,“ říkal Adamec.

„Pro mě byl Pelé světový fotbalista číslo jedna. Nedovedl jsem si představit, že bych měl takového hráče ve zranění kopnout,“ dodal Josef Masopust, který v dalším vzájemném duelu s Brazílií dal gól, ale Čechoslováci stejně finále prohráli 1:3, byť už Pelému nečelili.

Na světovém šampionátu v roce 1966 se stal Pelé lovnou zvěří a nevybíravé zákroky soupeřů ho téměř donutily opustit fotbalovou reprezentaci. Naštěstí pro Brazílii předvedl naplno své fotbalové kouzlo i v roce 1970, dovedl Brazilce k třetímu titulu a jako první fotbalista v historii vyhlášen nejlepším sportovcem světa.

Později ho vyhlásili nejlepším fotbalistou 20. století, stal se ambasadorem UNESCO a získal čestný Řád britského impéria.

Ne pro všechny Brazilce byl ale bohem. Někteří zpochybňovali jeho chování mimo hřiště, jiným nevonělo Pelého angažmá v politice nebo světovém fotbale pošpiněném korupcí.

X X X

Na Prostějovsku se srazilo auto s traktorem, který na vlečce vezl 18 lidí. Většina se zranila

U Němčic nad Hanou na Prostějovsku se v pátek dopoledne střetlo osobní auto s traktorem, který na vlečce převážel 18 lidí. Deset lidí se při nehodě zranilo, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Podle policejní mluvčí Miluše Zajícové na místě přistál také vrtulník, který jednoho ze zraněných přepravil do nemocnice, další lidé utrpěli lehčí zranění.

 Nehoda se stala v úseku mezi Němčicemi nad Hanou a Výšovicemi v blízkosti železničního přejezdu před desátou hodinou ranní. Její okolnosti se vyšetřují.

„Podle prvotních informací začalo osobní vozidlo předjíždět traktor s vlečkou, na které seděly téměř dvě desítky osob, v okamžiku, kdy traktor začal odbočovat vlevo, a došlo ke střetu. Po nehodě byl jeden z účastníků letecky transportován do nemocnice a několik dalších osob utrpělo lehčí zranění,“ uvedla policejní mluvčí.

Na místě zasahovaly také tři jednotky hasičů, účastníkům nehody poskytli první pomoc a asistovali letecké záchranné službě a zdravotnické záchranné službě při ošetření i transportech zraněných.

Podle policie byly dechové zkoušky a orientační testy u řidičů negativní. Dopravu na místní komunikaci policisté po dobu vyšetřování nehody odklánějí přes Pivín a Dobromilice, dodala policejní mluvčí.

X X X

Filmaři zvěčnili Jeseníky. Nový dokument nabízí zajímavé tipy na výlet

Do kin v Olomouckém kraji míří zajímavý snímek o Jeseníkách. Jedinečný dokument Království horské divočiny vznikal čtyři roky a nabízí originální záběry na horskou flóru a faunu. Turisté se mohou jeho prostřednictvím inspirovat k návštěvě různorodých míst.

„Podobný dokument tady dlouhá léta chyběl. Zvláště v dnešní době je velmi důležité naši přírodu správně popularizovat. Věřím, že i tento film k tomu přispěje. Vzdělaný návštěvník s ohleduplným chováním je velkým spojencem a pomocníkem v moderní ochraně přírody,” uvedl Petr Šaj, vedoucí Správy CHKO Jeseníky a jeden z tvůrců filmu.

Snímek si teď mohou diváci prohlédnout v kinech, například v šumperském Kině Oko hned 2. ledna, v Bruntále film uvede Kino Centrum o čtyři dny později a na domácí půdě v Jeseníku se snímek na filmovém plátně Kina Pohoda objeví 13. ledna. Později se bude promítat na filmových festivalech, zamíří i do televize a zájemci si ho mohou prohlédnout také na internetu.

Film podpořila také Centrála cestovního ruchu Olomouckého kraje. „Moc rádi jsme podpořili takto kvalitní dokument o jesenických horách. Věřím, že i díky takovýmto dílům si lidé uvědomí unikátnost jesenické přírody, a o to více si jí budou vážit, “ řekl Radek Stojan, ředitel centrály.

Tvůrci snímku si zakládali na autentických záběrech – například všechna zachycená zvířata jsou točena přímo v Jeseníkách. Filmaři se chtěli vyhnout obvyklé praxi, kdy v podobných snímcích figurují zvířata natočená v zajetí.

„Dokument Království horské divočiny připomíná, jak důležité je Jeseníky chránit. Samotný turistický ruch musí být nastaven tak, aby nebral přírodu jako svůj zdroj, ale aby s ní byl v harmonii,“ doplnila Milada Sokolová, uvolněná členka zastupitelstva Olomouckého kraje pro oblast vnějších vztahů a cestovního ruchu. Mgr. Radka Kmochová