Brániť sa môžeme aj v Rusku, odkazuje komik Zelenskyj, chráněný USA a Bidenem, Rusku. Vojna, ktorú Vladimir Putin rozpútal proti Ukrajine, už zasahuje aj územie agresora. Na množiace sa výbuchy ruských muničných skladov, požiare palivových zásobníkov, ba dokonca i výskumného ústavu raketovej techniky, Kyjev doteraz reagoval nanajvýš žartíkmi typu, že treba dodržiavať bezpečnostné predpisy a nefajčiť pri horľavinách. So zvyšujúcim sa sebavedomím vystuženým dodávkami výzbroje zo zahraničia si však Ukrajinci otvorene vyhradzujú právo na diverzné útoky na pôde protivníka.

X X X

Ruský propagandista Solovjov: Česko dodávalo zbraně nacistům, teď v tom pokračuje i u Ukrajinců

Známý ruský televizní moderátor a jedna z hlavních tváří Putinovy ruské propagandy Vladimir Solovjov se ve svém pořadu na nejsledovanějším ruském kanálu Rossija 1 opřel do Čechů. Ve vysílání státní televize uvedl, že Česká republika dnes vyzbrojuje ukrajinskou armádu se stejným potěšením jako před desítkami let německé nacisty. Dodal také, že v současnosti sledujeme pokračování Velké vlastenecké války.

Solovjov, Simonjanová nebo Kiseljov. Hlavní tváře Putinovy propagandy, na které dopadají sankce. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu pravidelně plní své pořady Prjamoj efir (Přímý přenos) a Večer s Vladimirem Solovjovem na kanálu Rossija 1 emotivními výpady vůči Západu.

„Je to pokračování Velké vlastenecké války,“ řekl ve svém nejnovějším verbálním útoku Solovjov. Tímto názvem Rusové doma označují druhou světovou válku.

Vyhýbají se tak tomu, aby do ní zařadili i období paktu Molotov-Ribbentrop, kdy si Adolf Hitler s Josipem Stalinem rozdělili východní Evropu. Velká vlastenecká válka tudíž pro Rusy začíná v létě 1941 útokem nacistického Německa na Sovětský svaz.

Ve svém vystoupení zmínil konkrétně Českou republiku. „Podívejte se na Čechy. Stejně jako s potěšením připravovali a vyzbrojovali těžkou technikou nacistické Německo, teď dělají to samé pro Ukrajinu.“

Solovjov rovněž obvinil Západ, že se snaží o zničení Ruska prostřednictvím Ukrajiny. „Teď ale vyzbrojují zemi, která je jim ukradená. Svedli a zkorumpovali její zkorumpovanou nacistickou vládu. Jsou připraveni bojovat do posledního Ukrajince. Nezáleží jim na nich,“ vyprávěl propagandista.

Skabejevová, Krasovskij nebo Briljov. Putinovi propagandisté, díky kterým ovládá ruskou společnost

„Budou pokračovat s vyzbrojováním Ukrajiny stále modernějšími zbraněmi a uvidíme, jak bude sjednocený Západ urputně bojovat. Protože konečně našli někoho, kdo je ochoten zemřít za zničení Ruska,“ dodal Solovjov.

Solovjov je od poloviny března na sankčních seznamech Evropské unie, USA, Velké Británie či Kanady. Unijní sankce měly mimo jiné za důsledek, že mu Itálie obstavila dvě luxusní vily, které v zemi má. Jednu na břehu severoitalského jezera Como, druhou poblíž Neapole na jihu země.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že ruská tajná služba FSB zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit Solovjova, na kterém se měla podílet i CIA. Žádné důkazy pro své tvrzení však neuvedl.

X X X

Švýcarsko zablokovalo export munice na Ukrajinu. Odvolalo se na neutralitu a místní zákony

Neutrální Švýcarsko vetovalo reexport munice švýcarské výroby používané samohybnými protiletadlovými systémy Gepard, který se rozhodlo Ukrajině poslat Německo. Oznámila to v úterý podle agentury Reuters švýcarská vláda.

Vládní orgán obdržel od Německa dvě žádosti o souhlas s přesunem munice, kterou předtím Berlín dostal od Švýcarska.

Německá vláda se v pondělí rozhodla poskytnout ukrajinské armádě padesát zařízení systému Gepard. Berlín tak učinil po týdnech tlaku z domova i ze zahraničí, aby Ukrajině čelící ruské agresi poskytl těžké zbraně. Německý koncern chce vyvézt stovku obrněnců na Ukrajinu. Žádost musí odsouhlasit spolková vláda.

Švýcarský státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO) potvrdil zprávu televize SRF, že zablokoval zaslaní munice pro gepardy. Vládní orgán obdržel od Německa dvě žádosti o souhlas s přesunem munice, kterou předtím Berlín dostal od Švýcarska. Jedna žádost se týkala munice ráže 35 milimetrů pro systém Gepard, druhá munice 12,7 milimetru.

„Na obě žádosti ohledně toho, zda může být na Ukrajinu přepravena munice, kterou dostali od Švýcarska, jsme odpověděli negativně s poukazem na švýcarskou neutralitu a závazná kritéria pro odmítnutí vyplývající ze švýcarských válečných zákonů,“ uvedl SECO. Podle SRF není jasné, jakou munici teď, po švýcarském vetu, Německo spolu s gepardy na Ukrajinu pošle.

X X X

 Polsko posílá na Ukrajinu přes 200 tanků T-72. ‚Máme jich nadbytek,‘ zní z Varšavy

Polsko posílá na Ukrajinu více než 200 tanků T-72, uvedl v pátek Polský rozhlas. Tento typ tanků byl nejvyužívanější v zemích někdejšího komunistického vojenského bloku Varšavská smlouva a ukrajinská armáda ho v současnosti nasazuje ve válce s Ruskem. Většina techniky prý už do napadené země dorazila. To, že Polsko posílá tanky Ukrajině čelící ruské agresi, oznámil před několika dny premiér Mateusz Morawiecki. Neupřesnil ale jejich počet.

Polská armáda má ve výzbroji tři typy tanků. Největší hodnotu v boji by měly německé tanky Leopard II, kterých vlastní 249, uvádí portál onet.pl. Pak to jsou tanky polské konstrukce PT-91 Twardy.

Nejvíce, asi 300, má tanků T-72 vyráběných v Sovětském svazu od 70. let do poloviny 90. let minulého století. Vyzbrojeny jsou dělem ráže 125 milimetrů, kulometem, protiletadlovým kulometem a odpalovačem kouřových granátů.

Bývalý velitel ozbrojených sil Miroslaw Róžański i někdejší velitel pozemních sil Waldemar Skrzypczak rozhodnutí polské vlády uvítali.

„Několik týdnů vyzývám, aby bez odpovědi nezůstávala prosba ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o dodání jeho zemi vojenské techniky, která jí umožní nejen se bránit, ale podnikat i ofenzivní kroky,“ cituje onet.pl Róžańského. Tanky dodávané Polskem podle něho představují výraznou podporu.

Generál Skrzypczak uvedl, že Polsko má tanků nadbytek a může je bez problémů předat Ukrajině. „Rusové dnes nemají tolik síly, aby mohli válčit s někým kromě Ukrajiny,“ uvedl.

Připomněl, že během několika let polská armáda získá americké tanky Abrams. Začátkem tohoto měsíce polský ministr obrany Mariusz Blaszczak s Američany podepsal smlouvu o nákupu 250 těchto tanků v nejnovější verzi.

X X X

ČR zatím poslalo Ukrajině vojenský materiál téměř za tři miliardy. Chystá další pomoc spolu s Německem

Česká republika dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc za téměř tři miliardy korun. V pátek to uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Podrobnosti o dodávkách ministerstvo obrany z bezpečnostních důvodů nezveřejňuje. Zechmeisterová zároveň potvrdila, že Česko jedná s Německem o nastavení modelu spolupráce týkající se vojenské pomoci Ukrajině.

Německý deník Die Welt tento týden s odvoláním na své zdroje uvedl, že Německo nabídlo České republice vojenský materiál a zbraně náhradou za vybavení, které Praha poskytne ukrajinské armádě. Česká armáda může na Ukrajinu poslat starou techniku, se kterou umějí ukrajinští vojáci zacházet.

„S německou stranou se v tuto chvíli jedná o nastavení modelu spolupráce, nikoliv o konkrétní nabídce. Jsme rádi, že se německá strana rozhodla zintenzivnit vojenskou pomoc Ukrajině,“ uvedla Zechmeisterová. S ostatními spojenci podle ní zatím Česko o podobné nabídce nejedná.

Česká republika od počátku války posílá napadené Ukrajině zejména ruční zbraně, rakety a zdravotnické vybavení. Přesné složení zakázek poté přestala z bezpečnostních důvodů specifikovat. „Aktuální hodnota vojenské pomoci Ukrajině činí v tuto chvíli téměř tři miliardy korun,“ uvedla Zechmeisterová.

Podle médií Česko na Ukrajinu poslalo i těžkou techniku včetně samohybných houfnic Dana, salvových raketometů RM-70 Grad, tanků sovětské výroby T-72 nebo bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo to dosud nepotvrdilo.

Ukrajina také dostala z Česka vojenský materiál, který byl nakoupen díky sbírce uspořádané za pomoci ministerstva obrany ukrajinským velvyslanectvím. Do poloviny dubna na něj lidé a firmy poslaly přes miliardu korun.

České zbrojní firmy se zároveň zapojily do opravy ukrajinské vojenské techniky. Ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že prvním kontraktem je oprava tanků T-64 společnostmi skupiny Czechoslovak Group.

X X X

Při raketovém útoku na Kyjev zemřela novinářka. Generální tajemník OSN je v pořádku, ale v šoku

Rusko v pátek potvrdilo, že ve čtvrtek provedlo raketový útok na Kyjev v době návštěvy šéfa OSN Antónia Guterrese, uvedla agentura AFP. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička si nálet, při němž byl zasažen obytný dům, vyžádal nejméně jednu oběť, kterou je novinářka Radia Svoboda Vera Girichová. Rozhlasová stanice uvedla, že její tělo našli záchranáři v troskách domu.

„Vysoce přesné letecké zbraně ruského letectva s dlouhým doletem zničily výrobní budovy raketového a kosmického podniku Artem ve městě Kyjev,“ citovala agentura Interfax z pátečního vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

Raketa zasáhla přízemí 22patrové budovy, spodní tři patra jsou zcela zničená. Všude je spousta trosek, které záchranné složky odklízejí za pomoci buldozeru. V hromadách sutin se pohybují muži a ženy v oranžových vestách.

Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička v pátek záchranáři našli při odklízení trosek v Ševčinkovské čtvrti nedaleko centra jedno tělo. V dřívějším prohlášení podle ČTK starosta uvedl, že se zraněními byli do nemocnice převezeni čtyři lidé.

Obětí je Vira Hyryčová, novinářka a producentka Radia Svoboda. Informaci o jejím úmrtí poprvé uvedla agentura Nexta, následně ho potvrdilo i rádio samotné.

Naděžda, která bydlí ve vedlejší ulici, říká, že na pravidelné ostřelování se snaží zvyknout. „Nejde mi to, mám pořád strach,“ popsala Radiožurnálu.

Podle informací ukrajinských médií se jednalo o dálkově řízenou střelu, která měla být vypálena z anektovaného poloostrova Krym.

Guterres je v šoku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusové na Kyjev v době návštěvy generálního tajemníka OSN vypustili pět raket. Podle ČTK s odkazem na RBK-Ukrajina část z nich sestřelila protivzdušná obrana.

Mluvčí generálního tajemníka v souvislosti s raketovým úderem uvedl, že António Guterres je v šoku, nicméně v pořádku.

Zpravodaj deníku The Guardian uvedl, že závod Artem byl v době útoku prázdný, neboť byl vyklizen ještě před zahájením ruské invaze. Čtvrteční nálet však podle něj zasáhl již zmíněný obytný dům.

Ruský raketový útok na Kyjev odsoudil v pátek i francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Podle Radiožurnálu vyjádřil solidaritu s Ukrajinci, Guterresem i bulharským premiérem Kirilem Petkovem, který byl v době útoku také v Kyjevě.

X X X

Tři minuty a nebude Paříž ani Londýn. Ruský poslanec vyhrožoval Západu raketami

Poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravljov by na Západ nejraději poslal nové rakety Sarmat. Nadnesl to ve výkladní skříni ruské propagandy, státní televizi Rossija 1. A třebaže jej ostatní účastníci pořadu mírnili, na obrazovce za nimi se objevila mapa s naznačenými drahami letu těchto raket. „V Berlíně by z Kaliningradu byly za 106 sekund,“ prohlásila moderátorka.

„Jeden Sarmat a je to. Britské ostrovy už nebudou existovat,“ prohlásil poslanec v ruské státní televizi. Moderátorka pořadu Olga Skabejevová jej napomenula, že ostatní vedou „seriózní“ debatu. Žuravljov však mluvil dál.

I on prý svá slova myslel vážně. „Obviňují nás ze státního terorismu,“ začal, načež jej přerušil poslanec a manžel Skabejevové Jevgenij Popov s tím, že přece i Velká Británie má jaderné zbraně a že „v takové válce nikdo nepřežije, nikdo na planetě“.

„No, aspoň začneme s čistým štítem,“ opáčí mu na to politik a začne přemítat, jaké jsou možnosti. Zda například mohou „oni“, čímž myslel Západ, ruskou raketu Sarmat sestřelit. A prý vzhledem k tomu, že se raketa nedá včas zachytit, jsou možnosti nepřátel omezené.

Záznam televizní debaty se objevil na Twitteru. Ve videu je v čase 00:41 mapa, která ukazuje cíl raket a čas doletu raket. Vyznačené jsou tři světové metropole:

„Říkají, že ji budou umět sestřelit, ale uvidíme,“ dodává. Raketa Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj ruský prezident Vladimir Putin ohlásil v roce 2018. Podle šéfa Kremlu se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Před pár dny ji tamní armáda úspěšně vyzkoušela a Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce.

Ruská státní agentura TASS také po testu napsala, že je raketa s to dopravit bojové hlavice na jakékoliv místo na Zemi, a to jak přes severní, tak jižní pól. Spojené státy nicméně nevěří, že by přes výhrůžky znějící z Moskvy existovalo riziko, že Rusko použije jaderné zbraně, řekl v pátek agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva obrany.

V ohrožení podle něj není ani území NATO. „Pokračujeme v každodenním monitorování jejich jaderných kapacit, jak nejlépe umíme. Nedošli jsme k závěru, že by hrozilo použití jaderných zbraní nebo ohrožení území NATO,“ uvedl zdroj. Američané přitom v minulosti varovali, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně v případě, že by měl Putin pocit, že je zahnán do kouta.

Na možnosti rakety Sarmat také následně upozornila moderátorka Skabejevová, když řekla, že rakety ještě nejsou v ruské Kaliningradské oblasti. „Odtamtud jsou v Berlíně za 106 sekund, v Paříži za 200 sekund,“ pronesla a s odkazem na dotaz jednoho z hostů doplnila i Londýn, ve kterém je prý raketa za 202 sekund. Na obrazovce se v těch chvílích objevila mapka Evropy s naznačenými drahami letu ruských raket.

Podle Žuravljova by přesně takový obrázek měli vidět „oni“. „Chlapi, spočítejte si ty sekundy,“ začal křičet a naznačil, že než by se Západ vzpamatoval, rakety by dávno byly v cíli. „Tak se to má dělat,“ míní předseda hnutí Vlast a člen Státní dumy. Ostatně už před válkou, již Putinovo Rusko před dvěma měsíci rozpoutalo na Ukrajině, proslul svými kontroverzními výroky.

Navrhoval například únos amerického kongresmana Rubena Gallega za to, že podpořil dodávky zbraní na Ukrajinu. Později zase nadnesl, že by se ruské jaderné zbraně mohly umístit na Kubu a do Venezuely, protože NATO podle něj určitě umístí ty své u ruských hranic. Ruský vpád na Ukrajinu pak označil za „začátek nové éry“ a vybízel Rusy, aby šli bojovat na Donbas. „Ruský svět byl a bude náš,“ řekl také.

X X X

‚Preventivní výjezd.‘ Frontex čelí obvinění, že se podílel na vytlačování migrantů od řeckých břehů

Evropská pohraniční agentura Frontex je významně zapojena do kampaně vytlačování migrantů. Dokládá to několikaměsíční investigativa západoevropských médií, která odhalila evidenci nezákonných praktik v utajované databázi. Frontex se měl podílet na odsunu téměř tisícovky lidí. Šéf agentury Fabrice Leggeri v pátek v reakci na nejnovější odhalení nabídl svou rezignaci.

Jedním z případů, na němž média prezentovala nezákonné aktivity, byl způsob útěku Amjada Naima. Palestinec prchal s dalšími 30 lidmi na gumovém člunu. Jejich cílem bylo dostat se na území Evropské unie přes Řecko.

Když byla skupina na dohled od břehů ostrova Samos, nad hlavou jim začal kroužit vrtulník, pak se přiblížil člun. Naim uvedl, že měl řeckou vlajku. Pak na ně zaútočili muži v kuklách. Ti zprvu stříleli do vody, následně napadli člun hákem a zničili motor jejich plavidla, až poté vzali uprchlíky na palubu.

Část incidentu se uprchlíkům podařilo natočit, záznam zveřejnil v článku německý týdeník Der Spiegel. Záběry je zobrazují na dvou záchranných člunech, které na moři opouští řecká pobřežní stráž. Loď Panther táhla jejich plavidlo zpět směrem k Turecku. V dalším snímku je vidět, jak pobřežní stráž rozváže lano a nechá uprchlíky osudu uprostřed Egejského moře.

Podle jejich svědectví trvalo několik hodin, než je zachránili turečtí záchranáři. Uprchlíci byli vyděšení a měli žízeň.

Nelegální vytlačování migrantů. Pojmenování praktiky, kdy jsou potenciální žadatelé o azyl opuštěni na moři mimo teritoriální vody. Přestože se jedná o protiprávní krok, množství obvinění směřujících proti řeckým úřadům roste už od počátku uprchlické krize v roce 2015.

Podle informací Der Spiegel měli být do akce zapojeni také němečtí policisté. Ze záznamu o jejich aktivitách vyplývá, že vrtulník a hlídkový člun zaznamenal uprchlickou loď v tureckých vodách – v den, kdy se skupina snažila dostat do Řecka. Německá policie to nahlásila do společného unijního řídicího střediska v Pireu a Řekové na oplátku informovali tureckou pobřežní stráž. To mělo být údajně vše.

Databáze Joint Operations Reporting Application (JORA) na serverech Frontexu se používá k zaznamenávání událostí na vnějších hranicích EU. Incident je v ní registrován jako „preventivní výjezd“. Tento termín se má ve skutečnosti používat pouze tehdy, když turecká pobřežní stráž zastaví uprchlické lodě v tureckých vodách. To se ale nestalo. Skupina uprchlíků byla zjevně v řeckých vodách a mělo jim být dovoleno požádat v zemi o azyl.

V databázi není žádná zmínka o příjezdu a útoku řeckých pohraničníků v bezprostřední blízkosti Samosu, nestabilních záchranných člunech nebo vytlačování.

Databáze Frontexu

Několikaměsíční investigativa listů Der Spiegel, Lighthouse Reports, švýcarských SRF a Republik, spolu s francouzským Le Monde zkoumala zapojení Frontexu do popsaných řeckých praktik. Na základě žádosti podle Evropského zákona o svobodném přístupu k informacím se novinářům podařilo dostat k interní databázi a porovnat ji se záznamy, fotografiemi a videi, které měla média k dispozici.

Výsledkem je poprvé odhalený rozsah podpory agentury pro řecké vytlačování v Egejském moři. Ukazuje, že Frontex byl mezi březnem 2020 a zářím 2021 zapojen do nezákonného zatlačování nejméně 957 uprchlíků. Skutečný počet je pravděpodobně ještě vyšší, připouští investigativci.

Závěry také ukazují, že tato vytlačování jsou zaznamenána v evropské databázi. Ve 145 případech s označením „preventivního výjezdu“, 22 z incidentů se odehrálo u řeckých břehů. Novináři tedy soudí, že databáze jedné z největších evropských agentur, která měla původně poskytovat přesný obrázek o situaci na hranicích EU, se stala nástrojem k zakrývání řeckých praktik.

Agentura se hájila tím, že nemá mandát zasahovat nebo vyšetřovat akci, která se stala v evropské zemi. Řecké úřady všechna obvinění označily jako nepravdivá, aniž by uvedly další podrobnosti.

Tomas Statius, reportér Lighthhouse, se však domnívá, že Frontex jako agentura EU, která dostala svůj mandát od Evropské komise a členských států společenství, musí vysvětlit okolnosti a objasnit účel svého fungování.

„Musíme se sami sebe zeptat, jak dlouho chceme být svědky těch snímků – zcela šokujících – a nechat agenturu, aby řekla, že není jejím mandátem to vyšetřovat nebo s tím něco dělat,“ uvedl pro EuroNews.

Kontroverze výkonného ředitele

Od roku 2015 stojí v čele Frontexu Fabrice Leggeri. Rozpočet agentury pod jeho vedením enormně narostl na současných 758 milionů eur

i investigativci kladli, je, jak má Frontex využívat své pravomoci. Zda má agentura pomáhat nelegálním operacím na vnějších hranicích Evropy, nebo má takové zločiny vyšetřovat a předcházet jim, jak je stanoveno ve stanovách.

Téměř žádný jiný region než Řecko není hostitelem tolika důstojníků Frontexu, což svědčí o tom, že země je jednou z klíčových migračních tras do Evropské unie. O vytlačování migrantů z řeckých vod se mluví od roku 2020, kdy zprávu o nelegálních aktivitách přinesl server Bellingcat. Server iROZHLAS.cz o tom informoval zde.

Fabrice Leggeri velmi dobře vychází s konzervativní řeckou vládou a na konferencích je vidět, jak vtipkuje s ministrem pro migraci Notisem Mitarachi, všímá si Spiegel.

Mitarachi platí za zastánce tvrdé linie. Řeckou „vytlačovací kampaň“ symbolizuje jako nikdo jiný. Koncem ledna udělil šéfovi Frontexu cenu za jeho úsilí. Díky Leggeriho podpoře je podle něj počet uprchlíků do Řecka nižší, než tomu bylo dříve.

Šéf evropské agentury nicméně doposud nepřiznal, že by v Egejském moři docházelo k výše popsaným praktikám. V důsledku předchozích svědectví přitom Evropský parlament zmrazil 12 procent rozpočtu Frontexu.

Případem se zabývá také Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Po odhalení způsobu zacházení s migranty začalo vyšetřování, ve kterém jsou obviněni tři přední představitelé agentury, a to včetně Leggeriho. Podle zprávy úředníci kryli vytlačování migrantů a porušili tak předpisy Evropské unie. Výsledky několikaletého vyšetřování mají být zveřejněny v nadcházejících měsících.

Nejnovější investigativa v pátek donutila ředitele agentury nabídnout odstoupení z funkce, informoval server Politico. Ten rovněž připomíná obvinění Leggeriho ze sexuálního obtěžování na pracovišti.

X X X

KDY  ZAŘÍDÍ  PREMIÉR  FIALA  LEVNOU  RESTAURACI,  JAKOU  MAJÍ  POSLANCI,  U  PARLAMENTU  PRO  LIDI  ČR  A  UPRCHLÍKY  Z  UKRAJINY?

Servis jako královna, nařkl Okamura Pekarovou.

Mezi vládními a opozičními představiteli i nadále panuje kromě jiných neshod i spor o to, jak se stravovat na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR tak, aby to bylo morální i v nelehké době ekonomického propadu. Konkrétně výtky k nadbytečnému luxusu, co se servírování stravy týče, směřoval Tomio Okamura k Markétě Pekarové Adamové. Její kolegové se jí zastali.

Že ceny, za které se stravují poslanci ve sněmovních restauracích a bufetech, neodpovídají ani zdaleka těm, za které se stravuje člověk, který nezastupuje vůli občanů, to je dlouhodobě známý fakt a taktéž námět pro nejednu hospodskou diskuzi. Nicméně nyní rozbroje panují i v rámci těch, kteří mají do exkluzivních stravovacích zařízení vstup povolen.

Předseda SPD Tomio Okamura se opakovaně pohoršuje nad tím, že si předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová nechává vozit jídlo s poklopem a navíc se odmítá stravovat s ostatními poslanci. Toto Okamura reflektoval již v průběhu března v jednom ze svých řečnických vystoupení na plénu Sněmovny.

„Užíváte si luxusu na plné doušky,“ hřímal tehdy zpoza řečnického pultu Okamura. „Vysáváte veřejné peníze úplně na drť. Necháváte si nosit jídlo nahoru na stříbrném podnosu,“ rozčiloval se předseda SPD. Kromě stravování nové předsedkyni vyčetl i to, že využívá jako služební automobil vůz značky BMW, zatímco on v minulém období, kdy působil jako místopředseda Sněmovny, tento typ vozu odmítl, ačkoliv mu byl taktéž nabízen, a zvolil si raději levnější variantu.

Onen stříbrný poklop, který je dle Okamury symbolem pokrytectví toho, kdo káže vodu a pije víno, na sociálních sítích předseda SPD dokonce zdokumentoval.

 Právě se pod pozlaceným stříbrným poklopem veze ve Sněmovně jídlo pro předsedkyni Sněmovny z vládní TOP09 Pekarovou Adamovou, která nechce jíst s námi ostatními ve sněmovní jídelně, jelikož si potrpí na speciální luxus za státní peníze. Chce mít servis jako královna.

Promptně ale zareagoval Petr Pelc, ředitel kanceláře předsedkyně Poslanecké sněmovny. „Pane Okamuro, zase šíříte lži o stříbrných poklopech pro paní předsedkyni,“ uvedl pod Okamurův příspěvek. Své tvrzení doložil snímkem ze sněmovní kantýny, kde sedí předsedkyně Pekarová Adamová společně s ostatními a čte noviny. V pozadí dokonce sedí Radim Fiala, místopředseda hnutí SPD.

 „Reagoval jsem, protože v okamžiku, kdy jsme byli s paní předsedkyní na obědě, tak jsem ten příspěvek zahlédl a přišlo mi to komické,“ uvedl Pelc pro iDNES.cz. Dle jeho slov netuší, co za poklopy pan Okamura vyfotil. „Po celé Sněmovně probíhají různá jednání, různá zasedání, pohybují se tu různí poslanci a ministři, pohybují se zde delegace a tak dále,“ přemýšlel nad možným vznikem snímku Pelc. Nemyslí si, že by si Pekarová Adamová potrpěla na velkém luxusu.

Redakce iDNES.cz žádala o vyjádření i samotnou Pekarovou, ale ta své stanovisko  nezaslala.

Podle Okamury je to, že si nechává předsedkyně Sněmovny vozit jídlo, všeobecně známou záležitostí ve Sněmovně. „Všichni o tom vědí a smějí se tomu,“ uvedl pro iDNES.cz. Podle předsedy SPD není fotografie poklopů z dnešního dne a snímek Petra Pelce, který by měl celou Okamurovu verzi vyvracet, tedy nic neznamená. Ostatně na Okamurově Facebooku byla publikována již včera. „Šla si tam jednou k nám konečně sednout a udělala si fotku z jídelny. Napsala ale taky, kolikrát si jídlo nechala dovézt?“ ptal se provokativně Okamura.

„Pointou ale není, zda si nechává, či nenechává vozit jídlo. Hlavní je, že nám všem káže, jak se musíme uskromnit, vyzývá k šetření peněz a přitom sosá nadstandardně z veřejných peněz, užívá si plnými doušky z eráru,“ sdělil pro iDNES.cz Okamura. On sám si prý nosí jídlo v krabičkách.

Podle Romana Žambocha, ředitele tiskového odboru Sněmovny, je dovezení pokrmu proveditelné a také k tomu občas dochází ve chvílích, kdy se ve Sněmovně někdo hostí, zejména návštěva.

X X X

  Žádost o obnovu kárného řízení není divadlem pro veřejnost ani odvolání, napomínala soudkyně Došková bývalého kolegu

 Bývalý soudce Jan Tichý, kterému vadí, že byl rozhodnutím kárného senátu „vyhozen na dlažbu“ bez prostředků a byla mu zničena pověst, neuspěl s žádostí o obnovu kárného řízení u Nejvyššího správního soudu (NSS). Soud mu nevyhověl zejména proto, že se velmi obsáhlou argumentaci zaměřil na zcela nesprávný cíl, zatímco skutečný důvod odvolání z funkce – svůj zdravotní stav – zcela pominul. „Toto není divadlo pro veřejnost,“ napomenula předsedkyně senátu Miluše Došková bývalého soudce, když opakoval své argumenty.

Začátkem roku 2019 rozhodl kárný senát Nejvyššího správního soudu o zbavení funkce soudce Jana Tichého. Stalo se tak na návrh tehdejšího předsedy Okresního soudu Jindřichův Hradec, kde dnes padesátiletý Tichý působil na civilním úseku od roku 2016. K tomuto razantnímu kroku vedly senát velmi specifické celoživotní psychické problémy kárně obviněného, které se podle mínění znalců neslučovaly s výkonem této profese.

S kárným návrhem už při jeho projednávání Jan Tichý zásadně nesouhlasil a písemně i při ústním jednání předložil řadu protiargumentů a navrhoval četné důkazy. Vše zopakoval i ve svém návrhu na obnovu řízení, který podal na samém konci zákonné tříleté lhůty a rozšířil jej o celou sérii údajných pochybení kárného senátu. Při veřejném jednání před kárným senátem v čele s předsedkyní Miluší Doškovou pak několikrát zdůraznil, že možnost podání návrhu bere v podstatě jako substituci odvolacího řízení, protože je to vlastně jediný opravný prostředek, který mu zákon poskytuje.

Zpochybnil lékařský posudek

Velmi podrobně rozebíral (částečně citoval ze svého písemného zdůvodnění návrhu, několika doplňujících vyjádření i z vyjádření v původním kárném řízení, která mají dohromady mnoho desítek stran) své pracovní výkony a hodnotil vytýkané průtahy („za celou dobu byl z funkce pro průtahy odvolán jediný soudce a to za průtahy o několik řádů vyšší, navíc už za ně byl na rozdíl ode mě v minulosti dvakrát kárně trestán“) a požadoval jako jeden z důkazů  komplexní posouzení rozhodovací praxe NSS.

Zpochybnil nejen obsah, ale i samotnou zákonnost odborného lékařského posudku, faktický dopad jeho zdravotního stavu na práci soudce prý nebyl nejen nijak prokázán, ale ani zjišťován. „Soud neprovedl 22 skupin důkazů, nijak se s nimi nevypořádal a v odůvodnění je zamlčel s výjimkou jednoho, který kárný senát pozoruhodně překroutil. Prakticky se řádně nevypořádal s žádnou námitkou proti kárnému návrhu, tím bylo  zásadně porušeno mé právo na obhajobu.  K čemu je taková obhajoba dobrá? Stejně přínosné by bylo, kdybych se doma hájil do zdi. Kárný senát mi svým postupem implicitně sděluje: ‚Kecej si, co chceš, my na to kašleme a naložíme s tebou, jak se nám zachce‘. Spíše než spravedlivý proces to silně připomíná justiční zvůli. Skutečně bych si nerad myslel  o Nejvyšším správním soudu, že rozhoduje úmyslně nezákonně!“

Soudce Tichý dále namítal nesprávnost, nezákonnost a neadekvátnost zvoleného řešení, podle něj se nejedná o ochranné opatření, ale jednoznačně o trest: „Má to naprosto stejné důsledky – vyhození soudce z justice na dlažbu bez jakéhokoliv hmotného či jiného zabezpečení pro další život, fatální poškození jeho pověsti a z toho plynoucí zničení jeho další profesní kariéry. … Rozhodovací praxe kárných senátů stabilně zachází s pracovními neschopnostmi obviněných soudců jako s polehčujícími okolnostmi, já byl za ně vyhozen. Mým potrestáním bylo manifestováno, že soudce i s jeho ústavně zaručenou nezávislostí je ve své funkci chráněn výrazně méně než řadový zaměstnanec, u něhož takové pracovní neschopnosti důvodem k výpovědi z pracovního poměru podle platného práva nejsou.“

Nejde o divadlo pro veřejnost

Svoji obsáhlou argumentaci přednášel Tichý klidně a přehledně, přesto jej předsedkyně senátu Došková musela opakovaně vyzvat, aby respektoval skutečnou povahu řízení: „Nejste u odvolacího řízení, některé argumenty opakujete už potřetí. … Držte se, prosím, důvodů, proč by mělo být řízení obnoveno, a nepoučujte, co by tento senát měl, či neměl dělat, toto není divadlo pro veřejnost.“ Po poradě pak senát všechny návrhy na dokazování, včetně výslechu členů původního senátu, zamítl. A nakonec zamítl i samotný návrh na obnovu řízení. Ve stručném ústním zdůvodnění předsedkyně Došková znovu zopakovala, že Tichý zvolil zcela nesprávnou argumentaci – většinu svých námitek směřoval proti vytýkaným průtahům, které ovšem byly v kárném návrhu z roku 2017 zmíněny jen jako ilustrace resp. důsledek jeho zdravotního stavu. Ostatně už původní senát konstatoval, že počet a intenzita těchto průtahů by rozhodně nemohly být důvodem k odvolání z funkce. Tím byly jednoznačně právě psychické problémy. Jestliže je tedy pro obnovu řízení nezbytné, aby se objevily okolnosti dříve neznámé, mohl by návrh uspět jen tehdy, pokud by Tichý tvrdil a doložil, že psychický stav byl ve skutečnosti jiný, než uváděl tehdejší znalecký posudek, nebo se v mezidobí zlepšil. „Institut obnovy řízení není opravným prostředkem, nejde o suplování odvolacího řízení, navrhovatel se ovšem tehdy mohl obrátit na Ústavní soud,“ uzavřela Došková.

Kárná žaloba, podaná v roce 2017 předsedou OS Jindřichův Hradec Lubomírem Michálkem, sice Tichému vytýkala některé průtahy, její jádro bylo ovšem mnohem vážnější – neobvyklé psychické problémy jej opakovaně na delší dobu zcela vyřazovaly z činnosti, navíc zcela nepředvídatelně. Znalci později upřesnili, že jde specifickou schizoidní poruchu:  už od dětství občas upadá do stavu podobného rauši a v něm řeší otázky alternativní historie. Podle posudku není schopen ovlivnit, kdy tato situace nastoupí, dokáže ji sice rozeznat a obvykle i učinit některé kroky, aby fatálně neovlivnila jeho práci, ovšem sám tento stav nemůže ukončit.

Dva až tři týdny pracovně neschopný

Kvůli tomuto handicapu byl Tichý několikrát ročně na 2-3 týdny v pracovní neschopnosti, dále si bral při nástupu problémů řadu půldenních dovolených, rušil nařízená jednání apod. Od konce roku 2018 jej tehdejší ministr spravedlnosti dočasně zprostil výkonu funkce soudce, definitivně to pak učinil NSS. Kárný senát Karla Šimky totiž dospěl k závěru, že soudcem nemůže být někdo, kdo není schopen funkci ze zdravotních důvodů dlouhodobě vykonávat: soudce sice „smí být nemocný“, ale nemoc musí být jen přechodného charakteru, u dlouhodobé či trvalé je akceptovatelný pouze takový zdravotní problém,  který zásadně neovlivní chod justice. Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

 Přes 12 tisíc lidí žádá o příspěvek za to, že ubytovali uprchlíky z Ukrajiny

Stát zatím eviduje přes 12 tisíc žádostí o příspěvek pro solidární domácnost od lidí, kteří ubytovali uprchlíky z Ukrajiny, na kterou zaútočilo Rusko. „Těch žádostí bylo podáno do čtvrtka 12 032. Jde o 34 505 lidí,“ řekl iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Lidé, kteří nechali u sebe doma bydlet uprchlíka z Ukrajiny šestnáct dnů po sobě, mají nárok na příspěvek 3 tisíce korun za osobu za měsíc, ne však na více než 12 tisíc korun za měsíc.

V případě, že stát vyplatí lidem tři tisícovky za každého jednoho uprchlíka, přesáhnou měsíční náklady 103,5 milionů korun,

Ministerstvo práce a sociálních věcí už ale tento týden upozornilo, že u 6037 žádostí udělali lidé při vyplňování chybu. „Jsou tam věci, které logicky ladíme. Problém je, když někdo napsal údaj, který třeba nebyl úplně přesný,“ řekl iDNES.cz v pátek ministr Jurečka. Stává se třeba, že je špatně vyplněný vízový štítek.

O solidární příspěvek se žádá výhradně online. „Když to dáme na papír a na tužku, tak se to nedá zvládat,“ prohlásil Jurečka, který se už teď chystá na změnu způsobu u další dávky, aby lidé nezahlcovali Úřady práce. „Pracujeme teď na příspěvku na bydlení,“ řekl iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí.

Pouze online se do dvou měsíců má vyplácet i pětitisícová humanitární dávka pro uprchlíky

Do dvou měsíců by se i žádosti o humanitární dávku 5 tisíc korun za měsíc pro uprchlíky z Ukrajiny měly vyřizovat jen elektronicky. Pomoci k tomu má možnost získání mobilního klíče prostřednictvím poboček České pošty a kontaktních bodů CzechPoint.

Stát zatím nabádal uprchlíky, aby si založili bankovní účty a žádali online. Mnozí z Ukrajinců to udělali, ale dočkali se nepříjemného překvapení. Účet sice mají, ale banky jim odmítly dát bankovní identitu nutnou pro online žádost. Nestačí jim totiž pouze razítko víza o strpění, která dostávali Ukrajinci prchající před Putinovou válku od začátku válečného konfliktu. iDNES.cz se měl o tom možnost osobně přesvědčit u dvou velkých bank, které stát doporučoval.

I nadále se tak uprchlíci hromadili před úřady práce a v Praze v Holešovické tržnici, kam se stát rozhodl Ukrajince přesměrovat, aby neparalyzovali ostatní úřady práce v Praze. Právě tam mohou od pátku nově také žadatelé získat mobilní klíč. Jednou z variant, jak vyřídit žádost o humanitární dávku online, je mobilní klíč eGovernmentu. K tomu uprchlík potřebuje kromě cestovního pasu ještě mobilní telefon s funkčním připojením k internetu. A také najít pobočku CzechPointu, které jsou běžně na poštách.

X X X

Ruské veto vyhnalo po osmi letech pozorovatele OBSE z Ukrajiny

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že po osmi letech oficiálně končí svou monitorovací misi na Ukrajině. Rusko podle agentury AFP vetovalo prodloužení mandátu mise organizace, která byla jediným mezinárodním orgánem monitorujícím situaci na místě.

„Postoj Ruska nám nedává jinou možnost,“ uvedl ve čtvrtek polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní OBSE. Všechna rozhodnutí organizace se přijímají konsensem a Moskva před necelým měsícem poprvé zablokovala prodloužení mandátu mise, podotkla AFP.

OBSE svoji misi na Ukrajině zahájila v roce 2014 poté, co Ruskem podporovaní separatisté odstartovali povstání na východě země a vypukl tam konflikt mezi nimi a ukrajinskými ozbrojenými silami. OBSE byla jediným mezinárodním orgánem monitorujícím situaci na místě.

„Mise (OBSE) hrála klíčovou roli při poskytování objektivních informací z místa, usnadňovala příměří a snažila se mírnit dopady konfliktu na civilní obyvatelstvo,“ uvedl Rau.

Většinu svých pozorovatelů OBSE z Ukrajiny stáhla po začátku ruské invaze do této země na konci února. Zůstávali tam ukrajinští pracovníci, kteří vykonávali administrativní úkoly, píše AFP.

Čtyři zaměstnanci organizace jsou nyní zadržování v Doněcku a Luhansku, baštách proruských separatistů na východě Ukrajiny. Tamní úřady je podezírají ze „špionáže“.

OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem, poznamenala AFP. V současnosti má 57 členských států včetně Ruska a Ukrajiny. Jejím cílem je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu.

X X X

 OŠTĚPAŘKA NIKOLA OGRODNÍKOVÁ JE SPORTOVCEM ROKU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Anketa Sportovec Moravskoslezského kraje za rok 2021 má své vítěze. Titul Sportovec roku získala oštěpařka Nikola Ogrodníková, do síně slávy byl uveden sportovní gymnasta Jiří Tabák. Na slavnostním galavečeru byli oceněni také další sportovci a sportovní kluby Moravskoslezského kraje.

 „Řada skvělých sportovců z našeho regionu svými mimořádnými sportovními výkony Moravskoslezský kraj reprezentuje nejen na celostátní, ale i mezinárodní úrovni. Jsou pro nás skvělou vizitkou a na náš kraj upozorňují jako na místo, ve kterém se sportu daří. Chceme proto poděkovat nejen jednotlivým sportovcům, ale i celým týmům nebo jejich trenérům. Oceňujeme také významné sportovní aktivity, a i letos jsme vyhlásili cenu Fair Play. Titul Sportovec roku 2021 získala ostravská rodačka Nikola Ogrodníková, vicemistryně Evropy v hodu oštěpem. Má za sebou premiéru na olympijských hrách a věřím, že o ní sportovní svět ještě hodně mnoho uslyší,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který nad slavnostním oceňováním i letos převzal záštitu.

Do síně slávy byl letos uveden bývalý československý sportovní gymnasta, bronzový olympionik a mistr Evropy z roku 1977 Jiří Tabák. „Moravskoslezská sportovní síň slávy je plná zvučných jmen. Jsme pyšní, že našimi rodáky jsou Jiří Raška, manželé Zátopkovi, Ivan Lendl, Taťána Netoličková nebo například Verner Lička. Bývalý gymnasta Jiří Tabák bude v opravdu dobré společnosti. A to zaslouženě, kromě skvělých sportovních výsledků byla důležitá jeho činnost i po ukončení aktivní kariéry. Jako trenér založil projekt pro základní pohybovou a gymnastickou přípravu, kterého se v Havířově účastní stovky dětí. To souzní s naší strategií v podpoře sportu. Moravskoslezský kraj totiž podporuje nejen vrcholový sport, ale i handicapované sportovce a sportovní aktivity dětí a mládeže,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny.

Anketu Sportovec Moravskoslezského kraje vyhlašuje Moravskoslezský kraj společně s partnery – Moravskoslezskou krajskou organizací České unie sportu a Všesportovním kolegiem Moravskoslezského kraje. Letos se uskutečnil už jubilejní 20. ročník, slavnostní ceremoniál se letos konal ve čtvrtek 28. 4. v nově zrekonstruovaném kulturním domě Poklad v Ostravě.

CENA HEJTMANA – SPORTOVEC ROKU 2021
Nikola Ogrodníková, SÍŇ SLÁVY Jiří Tabák, Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Odcházím šťastný. Varaďa se v slzách loučil s Třincem, se kterým vyhrál zlatý hattric

V prosinci se objevil nečekaný rozbroj uvnitř týmu hokejových Ocelářů Třinec. Trenér Václav Varaďa oznámil, že končí, nezdálo se mu, že by v klubu všichni táhli za jeden provaz. Dokážou Slezané při těchto neshodách zůstat v boji o titul, ptali se fanoušci. Dokázali. A Masarykův pohár vyhráli. Pětileté angažmá zakončil Varaďa zlatým hattrickem, třemi tituly navíc dorovnal bilanci koučů Zdislava Tabary a Františka Výborného. Z Třince odchází, ale trénovat chce dál. V novém angažmá by prý začal klidně hned.„Je to neskutečné. Na to, že mi je teprve 46 roků, je to hezké. Pořád ale v sobě mám oheň, chtěl bych to vyhrát znovu. Hokej budu vždycky dělat, abych vyhrával,“ řekl dojatý Varaďa po čtvrtečním šestém finálovém zápase na ledě Sparty, který jeho – teď už bývalý tým – vyhrál 2:1.

Odcházím opravdu šťastný

V průběhu rozhovorů s novináři se několikrát v jeho očích objevily slzy. „Jestli jsem byl někdy více dojatý? V normálním životě určitě jo, ale v hokeji ne. Hlavně ty první momenty ještě na střídačce jsem byl hodně naměkko. Když se mi ale narodily dcery, to byly pocity ještě úplně jiné. To nejde přirovnat k ničemu,“ řekl Varaďa.

Třinec v této sezoně potvrdil nadvládu nad českým hokejem. Získal třetí titul v řadě, což se v novodobé historii podařilo jen Vsetínu. Podle Varadi je úspěch Slezanů výsledkem každodenní práce. „S realizačním týmem jsem pečlivě vybíral hráče, kteří přišli. Doplňovali jsme kluky do týmu, že jsem se v nich nespletl, mě hrozně těší. Moje pětiletá etapa v Třinci končí, hrozně si vážím, že tým pode mnou chtěl vždycky vyhrávat. Odcházím opravdu šťastný,“ uvedl Varaďa.

Valaši získali v letech 1995 až 1999 dokonce pět titulů v řadě a také bilance Třince mohla být lepší. V sezoně 2019–⁠20 se play-off nedohrálo kvůli pandemii koronaviru a také tehdy byli Oceláři velkým adeptem na zisk zlatých medailí. „Čtyři finále jsou i tak parádní. K tomu jedno druhé místo v základní části té nedohrané sezony. Tohle je skvělé. Tři vítězství v play-off jsou v téhle době hokeje něco neskutečného,“ cenil si úspěchu zlatý kouč Varaďa.

Ziskem třetího titulu se Varaďa vyrovnal trenérským ikonám Zdislavu Tabarovi a Františkovi Výbornému. První jmenovaný sbíral trofeje v 90. letech se Vsetínem, druhý třikrát dovedl na vrchol Spartu.

Viděl jsem malinko odlišnou cestu

Na další triumf už ale bude Třinec útočit bez Varadi. Úspěšný kouč totiž v klubu končí. Přestože v dubnu 2020 podepsal sedmiletou smlouvu, rozhodl se po sezoně nečekaně odejít. „V první řadě bych chtěl poděkovat Jánu Moderovi a Janu Czudkovi za to, že mi dali šanci Oceláře trénovat. Šel jsem do toho s tím, že do tří let uděláme titul, podařilo se to po dvou. Je fantastické, že se to povedlo třikrát v řadě. Neskutečné. Přál bych Třinci další úspěchy, ale v závěsu je spousta vlčáků, fandit budu. Věřím, že moje kroky se třeba do klubu ještě v budoucnu vrátí,“ uvedl Varaďa.

Krátce po skončení finále vysvětlil, proč se rozhodl odejít. „Dělám to, jak to nejlíp umím. Jsem přesvědčený, že ta moje cesta je správná, že je nejlepší. Držím se své vize, klub jde jinou cestou, proto se teď rozdělíme. Věřím ale, že si ji zpátky zase někdy najdu,“ řekl s tím, že se rozešel s plány sportovního ředitele Jana Peterka.

„Vyžaduju stoprocentní přístup ve funkci hlavního trenéra i šéftrenéra klubu. Viděl jsem malinko odlišnou cestu, kde se klub nějakým způsobem nacházel. A nešlo to ani po dlouhé době, kdy jsem se snažil najít cestu s klubem, aby věřil mé cestě,“ uvedl. Zároveň ale podotkl, že věří, že s Oceláři nespálil mosty a jednou se vrátí.

Jsem nažhavený dál trénovat

Svou další budoucnost bude teprve řešit. Při play-off se chtěl soustředit na Oceláře. „V tuhle chvíli žádnou nabídku na stole nemám. Samozřejmě jsou týmy v Česku, které mě kontaktovaly, když jsem svůj odchod z Třince oznámil. Taky jsou týmy ze špičkových zahraničních soutěží, které mě kontaktovaly. Všem jsem říkal, že se tím teď nechci zaobírat, že se chci stoprocentně soustředit na sezonu s Třincem,“ podotkl.

 Rozhodně chce trénovat dál. „Hokej miluju a chci trénovat. Ale kde to bude? Budu to pečlivě zvažovat a rodina v tom určitě bude hrát velkou roli. V žádném případě ale nejsem vyhořelý. Naopak jsem hladový a chci vyhrávat. A věřím, že můj tým vždycky bude chtít vyhrávat,“ řekl.

V minulých týdnech se spekulovalo, že by mohl zamířit do Švýcarska, nebo se přesunout do zámoří, kde řadu let působil v NHL. „Čas, kdy budu na nabídku čekat, strávím inspekčními cestami, budu se snažit zdokonalit v tom, co dělám a umím. Podniknu cesty do zahraničí. Na jednu stranu se na to těším, zase ale vím, že mi hokej bude chybět. Budu chtít trénovat co nejdřív, ale takhle to prostě mělo být. Správný moment pro mě vyvstane. Ať to bude kdekoliv,“ uvedl Varaďa. Klidně by začal trénovat nový tým okamžitě. Žádný odpočinek po náročné sezoně nepotřebuje. „Jsem nažhavený zase trénovat,“ pousmál se.

X X X

Tenisový svět smutní. Ve 41 letech zemřel trenér hvězd, Strýcová mu poslala vzkaz

Sportovní svět truchlí. Zemřel známý chorvatský trenér Kristijan Schneider, který vedl tamní tenisové hvězdy. Zpráva o jeho úmrtí rozesmutnila nejen jeho svěřence, ale také českou tenistku Barboru Strýcovou. Schneider, známý jako Kiki, bojoval už delší dobu se zákeřnou nemocí, které ve svých 41 letech nakonec podlehl.

Schneider trénoval velké hvězdy, mezi které patří například Borna Čorič nebo Ana Konjuhová. Podílel se také na vítězství 16leté Petry Marčinkové na juniorském Australian Open a spolupracoval se Srbkou Olgou Danilovičovou, píše web Sportske novosti. „Odpočívej v pokoji, můj příteli a trenére. Byl jsem požehnán, že jsem tě mohl mít ve svém životě,“ napsal Čorič na sociální sítě krátce poté, co se o smrti kouče dozvěděl.

Dojemný vzkaz trenérovi poslala také Konjuhová. „Došla mi slova. Než se znovu setkáme, šetři si pro mě objetí. Odpočívej v pokoji, Kiki,“ vzkázala mu. Schneider od roku 2019 bojoval s rakovinou tlustého střeva. Později měla nemoc postihnout také žaludek. Právě na pomoc v boji se zákeřnou nemocí byla založena sbírka. Ani ta mu však nepomohla. Známý chorvatský trenér zemřel v 41 letech. Zanechal po sobě manželku a čtyři děti.

Smutná zpráva obletěla celý svět a rozesmutnila nejen jeho bývalé svěřence, ale také českou tenistku Barboru Strýcovou. Ta na sociálních sítích vzdala hold zesnulému trenérovi emotikonem zlomeného srdce a textem: „Odpočívej v pokoji.“

X X X

‚Sovětský skanzen‘ v Moldavsku. Separatistické Podněstří je proruské, ale válku si nepřeje

Desetiletí šlo o region mimo zorné pole většiny Evropanů, v posledních týdnech se však o Podněstří mluví stále více. Především proto, že by separatistické území v Moldavsku mohlo vytvořit most s jižní částí Ukrajiny, kterou se nyní Rusové vehementně snaží získat. „Ve finále by Podněstří nehrálo zásadní roli, ale symbolický a mezinárodně-politický význam,“ domnívá se odborník na postkomunistickou transformaci ve středovýchodní Evropě Jiří Kocián.

 Moldavané se v úterý probudili do rána, kdy exploze vyřadily z provozu dva rozhlasové vysílače v Podněstří. Bezpečnostní rada separatistického regionu podle agentury TASS následně oznámila, že se její vojenská jednotka stala terčem „teroristického útoku“.

Prezidentka Maia Sanduová na to reagovala s tím, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Velení ruské armády minulý týden oficiálně deklarovalo svůj cíl ovládnout východ a jih Ukrajiny. Tyto aktivity dávají tušit, že by se válka mohla přesunout právě do Moldavska, a to přes proruský separatistický region Podněstří.

„Je vysoce pravděpodobné, že se jednalo o organizovanou provokaci – už z toho důvodu, že byly výbušniny nastraženy tak, aby nikomu neublížily a neponičily okolní majetek. Zdá se, že se jednalo o rozvíření okolního prachu. Možná za tím stojí idea mobilizace ze strany podněsterského obyvatelstva? Upřímně řečeno si nedokážu představit, že by se Podněstří přepnulo do režimu válečného stavu a začalo by povolávat brance,“ řekl pro iROZHLAS.cz Jiří Kocián zaměřující se na otázku regionů a národnostních menšin.

V Podněstří se nachází na 1500 vojáků, již tvoří jednotky „ruské mírové mise“, které na místě jsou od roku 1992, jejich přítomnost je součástí mírové dohody po válce o nezávislost Moldavska. Kocián nicméně pochybuje o bojeschopnosti jednotek.

„Nabízí se, že by Podněstří bylo využito jako základna, která by změnila strategickou frontovou mapu. Ale je tam problém, že nemá přístup k moři, takže idea toho, co se stalo na Krymu – že by přijela černomořská flotila a vylodila by tam kontingent – de facto není možná, aniž by (Rusové) překročili jiné moldavské nebo ukrajinské území,“ zdůraznil.

List The New York Times napsal: „Existují oprávněné obavy, že Podněstří je Putinova další zastávka.“

Odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Institutu mezinárodních studií před časem pro iROZHLAS.cz analyzoval možné zapojení Podněstří do konfliktu na Ukrajině za předpokladu, že předpokládaným ruským cílem je propojení jižního pobřeží Ukrajiny až na hranice moldavského Podněstří.

Samozvaná republika

Jaký je vztah mezi centrální vládou Moldavska a separatistickým regionem Podněstří? Pro objasnění je nutné se vrátit do období rozpadu Sovětského svazu a války mezi zmíněnými částmi.

Podněstří se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení země s etnicky, jazykově a historicky spřízněným Rumunskem.

Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky. Ty si vyžádaly na tisíc obětí a ukončila je až mírová dohoda. Nad územím proruských separatistů ale ztratila vláda v Kišiněvě kontrolu, klíčovým stabilizačním prvkem pro separatisty jsou ruské jednotky.

Rozlohou je podlouhlé Podněstří velké asi jako Pardubický kraj. Kromě mezinárodně-politické izolace jde o region izolovaný také geograficky. Od zbytku Moldavska ho dělí tok řeky Dněstr.

„Problém a komplikovanost moldavské situace spočívá v tom, že Podněstří je jednoznačně proruské. Ale oni vlastně ani nemají žádnou jinou variantu, kterou se vydat. Tam není realistické rozvíjet nějaký jiný proud myšlení a zahraniční politiku, pokud si chtějí samostatnost udržet,“ uvedl Kocián.

Rusové se snaží Podněstří vtáhnout do konfliktu na Ukrajině i přes tvrzení, že na tomto místě dochází útlaku rusky mluvícího obyvatelstva. To je ale podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka vyloučené. „Rusky mluvící obyvatelstvo tam má naopak velmi výsostné postavení s ohledem na propojení separatistických autorit na Moskvu,“ uvedl v Interview Plus.

Etnická a jazyková otázka

Ruština je navíc v celém Moldavsku nadále brána jako hlavní dorozumívací jazyk mezi Moldavany, Rusy, Ukrajinci i obyvatelstvem v Podněstří nebo v autonomním územím na jihu Moldavska Gagauzsku, kde tvoří většinu turkický národ Gagauzů.

Rusko chce podle generála ovládnout Donbas a jih Ukrajiny. Plánuje spojení se separisty v Podněstří

 Existují tři hlavní identitární proudy, jak uvažovat o moldavském národu. Jedni o sobě mluví jako o součásti rumunského národa a dlouhodobě podporují ideu sjednocení. „Střední proud“ je reprezentovaný těmi, kteří uznávají kulturní spřízněnost s Rumunskem, ale chápou Moldavsko jako samostatnou entitu. Poslední je pak svým způsobem nejvíce proruský, nikoliv však v etnickém pojetí.

V zemi se třetina obyvatel hlásí k moldavské, třetina k ukrajinské a třetina k ruské etnicitě. Jaké jsou ale jejich pozice k vnímání současnému válečného stavu, není jisté. Podle odborníka z Katedry ruských a východoevropských studií ani neexistuje relevantní průzkum veřejného mínění, ze kterého by se dalo vycházet: „Nefungují nezávislé agentury a stát nemá kapacitu na to, aby ho sám vygeneroval. Těžko se domnívat,“ zhodnotil to pro iROZHLAS.cz Kocián.

Havlíček řekl, že etnická situace v Podněstří je velmi zrádná. „Lidé tam ale žijí v takovém velmi specifickém, izolovaném ekosystému. Příliš se tam nerozlišuje, kdo je Rus a kdo Ukrajinec. I proto, že lidé, kteří tam zůstali, jsou do velké míry identifikováni se starými sovětskými nostalgiemi,“ popsal s tím, že pokud by se měli přiklonit k nějakému narativu, tak spíše k tomu ruskému.

To přitom do velké míry kopíruje i dělení moldavské společnosti, která je částečně typická pro svoji ruskojazyčnost. Což Havlíček popisuje jako jeden z dlouhodobých strukturálních problémů Moldavska. Třeba tím, že vznikají a na politické scéně se uplatňují strany, které jsou pozitivně nakloněny k Rusku.

 „Rusku destabilizace tohoto regionu zásadním způsobem pomáhá. Samotní představitelé Podněstří by ale byli asi nejradši, kdyby region fungoval v nějakém vzduchoprázdnu a aby byli pokud možno od konfliktu na Ukrajině co nejdále,“ nastínil analytik AMO.

Obávají, že je válka smete, protože jde podle Havlíčka o velmi slabou entitu – „sovětský skanzen“, který drží u moci jen ruští vojáci. „Kdyby dnes z regionu zmizeli, tak nemá separatistická vláda jakoukoliv šanci přežít.“

Pilíře: ekonomika, zemědělství

Důležitou roli hrají samozřejmě finance. Moldavsko je jednou z nejchudších oblastí Evropy, je silně založeno na exportním zemědělství. Známé je díky svým vínům a v této souvislosti i s kritikou zneužívání dotací a korupcí na domácí scéně. Pevné ekonomické vazby má na Rumunsko.

„Podněstří si zachovává značnou ekonomickou autonomii (ve vztahu ke zbytku Moldavska) a garantem jeho existence je v tomhle ohledu také do jisté míry Rusko,“ komentoval to Kocián. Zmínil například napojení na ruskou energetickou síť a neplacení za dodávky. Druhým dechem ale upozornil, že o tom z regionu nejsou přesné informace.

Havlíček pak uvedl, že v Podněstří se koncentruje velká část moldavského průmyslu i energetické kapacity: „Pojďme si nalít čistého vína, v uplynulých 30 letech moldavské úřady s těmi podněsterskými velmi aktivně spolupracovaly i proto, že na nich byly do určité míry závislé… třeba z hlediska poskytování energie.“

Vazby na Západ

Moldavská prezidentka Maia Sanduová krátce po ruské invazi na Ukrajinu řekla, že se v důsledku toho její země necítí bezpečně. Ona i další moldavští představitelé se jinak snažili vyhnout rozdmýchávání napětí. Loni v parlamentních volbách totiž zhruba třetina Moldavanů hlasovala pro strany podporující Rusko.

„Dlouhodobě se snažila vystupovat velmi neutrálním způsobem. Příliš neprovokovala Rusko, zároveň se snažila být vstřícná vůči domácím voličům, kteří pochází z etnického spektra, jež se vnímá postsovětsky. Během předvolební kampaně si dávala záležet, aby prezentovala své projevy a program v moldavštině, rumunštině a zároveň ruštině. Po vítězství poděkovala voličům ve všech etnických jazycích – i gagovštině nebo bulharštině,“ zhodnotil vystupování prezidentky Kocián.

I svými současnými kroky Sanduová podtrhuje moldavský prozápadní diskurz. Cílem má být vstup do Evropské unie, k čemuž Moldavané směřují už více než deset let.

 Není to primárně motivováno válkou na Ukrajině. Tento krok podporují všechny strany, vyjma extrémních. Podle experta na středovýchodní Evropu tím tak nemůže argumentovat ani Rusko v rámci potenciální antikampaně – jako to třeba dělá v případě ukrajinské přihlášky.

Pro vstup do evropského společenství by však mohla být problematický otázka územní celistvosti. Jedním z předpokladů vstupu země do Evropské unie je schopnost kontrolovat své území a mít vyřešené teritoriální spory. To Moldavsko nyní nesplňuje.

„Jsem přesvědčen, že v dlouhodobé perspektivě Moldavsko by bylo připraveno se Podněstří vzdát,“ řekl Kocián s tím, že vojenské intervence centrální vlády vůči separatistickému regionu nedávají smysl, reintegrace se po tři dekády také nepodařila. „Realistické uvažování zisků a ztrát by převážilo. Druhá otázka je, jestli Evropská unie má zájem v tom, aby vzniklo nezávislé Podněstří.“

Nicméně dodal, že minimálně politická reprezentace separatistického regionu nemá zájem o demokratické střídání sil, nesnaží se o integraci do zbytku země a tím pádem mu pouze brání v zapojení do společenství.

Mezinárodně Podněstří uznaly jen další sporná území jako Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Zatím všechny pokusy o průlom v řešení sporu skončily neúspěšně.

Poslední jednání mezi Moldavskem a Podněstřím – za účasti zprostředkovatelů z Ruska, Ukrajiny a OBSE a dalších západních představitelů – se uskutečnilo v říjnu 2019 v Bratislavě. Motivací byl podněsterský návrh na „rozvod po vzoru Československa“. S úspěchem se ale nesetkal.

X X X

Legendární Boris Becker jde do vězení, trojnásobný vítěz Wimbledonu tajil majetek a dluhy

Trojnásobný wimbledonský vítěz Boris Becker jde na dva a půl roku do vězení. Bývalý německý tenista byl v Londýně, kde žije, odsouzen za maření insolvenčního řízení.

Šestinásobný grandslamový šampion Becker byl 8. dubna uznán vinným ve čtyřech z 24 bodů obžaloby. Čtyřiapadesátiletý tenista vinu popíral a proti verdiktu se může odvolat. Trest ale musí nastoupit ihned. Dražba trofejí vynesla bývalému tenistovi Beckerovi přes 19 milionů na umoření dluhu

 Becker byl odsouzen za provinění v insolvenčním řízení, jež probíhalo od roku 2017. Uznán vinným byl mimo jiné z neposkytnutí veškerého soupisu majetku a tajení dluhů. Už v roce 2002 byl Becker u soudu v Mnichově odsouzen k podmíněnému trestu a pokutě za daňové úniky.

Becker po svém bankrotu převedl stovky tisíc liber ze svého obchodního účtu na jiné účty, mezi něž patřily účty bývalé manželky Barbary a tehdejší manželky Lilly, s níž se rozváděl. Také nepřiznal nemovitost v Německu, bankovní půjčku 825.000 eur a podíl v technologické firmě.

Trofeje prodal

Zproštěn viny byl naopak z obvinění, že nepředal většinu svých ocenění včetně wimbledonských trofejí a zlaté olympijské medaile. Část trofejí už Becker dříve prodal, aby umořil předchozí dluhy.

Becker všechna obvinění popřel a uvedl, že s věřiteli plně spolupracoval a dokonce jim údajně nabízel svůj snubní prsten. Také se podle svých slov řídil radami expertů.

Během pátečního slyšení žalobkyně Rebecca Chalkleyová řekla, že se Becker choval „promyšleně a nečestně“ a že se „stále pokouší hledat vinu u jiných“.

Beckerův osobní bankrot pocházel z půjčky 4,6 milionu eur od soukromé banky v roce 2013 a další půjčky ve výši 1,6 milionu dolarů od britského obchodníka o rok později.

Během šestnáctileté profesionální kariéry si vítěz 49 turnajů vydělal na odměnách 25 milionů dolarů. U soudu Becker uvedl, že o většinu peněz přišel kvůli finančně náročnému rozvodu a také kvůli dluhům, jež si nadělal poté, co po kariéře přišel o velkou část příjmů.

Becker se proslavil v roce 1985, kdy v 17 letech vyhrál jako první nenasazený hráč Wimbledon. Později se stal také světovou jedničkou a získal grandslamové trofeje z Australian Open a US Open.