Podmínkou je jiná vláda místo Fialy. Exprezident Zeman v exkluzivním rozhovoru zhodnotil českou zahraniční politiku. Nevzdávám se naděje vtáhnout Rusko do Evropy, ale pouze pokud se změní tamní garnitura. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásil bývalý prezident Miloš Zeman. Země se podle něj vrátila k „imperiálním ambicím a vzpomínkám na Sovětský svaz“. Zeman rovněž zdůraznil, že se nově zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini nesmí stát „loutkou v rukou druhých“.

Ruská agrese na Ukrajině trvá již déle než dva roky. „I přes tuto geopolitickou situaci se stále nevzdávám naděje vtáhnout Rusko do Evropy,“ prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS exprezident.

 Nutnou podmínkou by však podle jeho slov musela být „nová politická garnitura, jež by nahradila tu současnou“. „Po etapě prezidenta Michaila Gorbačova, jež přiživila naděje, že by se z Ruska mohla stát normální evropská země, se stát vrátil k imperiálním ambicím a vzpomínkám na Sovětský svaz,“ podotkla bývalá hlava státu.

 Zeman také pozitivně zhodnotil výhru Pellegriniho v prezidentském klání u našich východních sousedů. „O tuto funkci se má ucházet kandidát s určitou politickou zkušeností, což Pellegrini má. Nerozhodnuté voliče získal před druhým kolem hlavně díky svému vystupování,“ řekl.

Pokud nově zvolený slovenský prezident navštíví během své avizované zahraniční cesty do Česka i Zemana, zůstává dosud nejasné. Pokud tomu tak skutečně bude, hodlá s ním hovořit především o výkonu funkce.

„Diskuze by stála hlavně na varování, aby se nenechal zblbnout, ani se nestal loutkou v rukou těch druhých. Mnoho lidí totiž u politicky neostříleného prezidenta – což Pellegrini není – usiluje o roli loutkovodiče,“ dodal v rozhovoru.

 X X X

 Proruskou síť odhalili i v Belgii. Platí si europoslance, chce oslabit Ukrajinu

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Médiím to sdělil belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož tajné služby potvrdily existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích.

 „Podle našich zpravodajských služeb jsou záměry Moskvy zcela jasné. Cílem je pomoci ke zvolení více proruských kandidátů do Evropského parlamentu a posílit v této instituci určité proruské narativy, a tak oslabit Ukrajinu,“ prohlásil De Croo na tiskové konferenci. Dodal přitom, že je v této věci v kontaktu s českým protějškem Petrem Fialou a dalšími evropskými lídry.

„Musíme jednat, jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU,“ uvedl belgický premiér, jehož země v tomto pololetí Evropské unii předsedá. Nynější sedmadvacítka podle něj potřebuje více nástrojů k boji proti ruské propagandě a dezinformacím. Belgie již v této souvislosti požádala úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust, aby se záležitostí zabýval.

„Musíme rovněž zkoumat, zda se stíháním ruské hrozby nemohou zabývat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF,“ dodal De Croo s tím, že jestliže tomu tak není, je potřeba mandáty těchto úřadů rozšířit.

Média v Česku a v Německu se v posledních týdnech věnují aféře s údajným uplácením evropských politiků od proruské sítě, zmiňováno v souvislosti s podezřeními je jméno poslance a dvojky na eurovolební kandidátce Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně.

Francouzská europoslankyně Nathalie Loiseauová z liberální frakce europarlamentu zase uvedla, že zpravodajská platforma Voice of Europe, která podle českých úřadů byla součástí této sítě, dělala rozhovory s francouzskými a německými představiteli krajně pravicových stran.

De Croo řekl, že Moskva kontaktovala skupinu europoslanců, z nichž někteří dostali zaplaceno za propagaci ruských zájmů. „Platby v hotovosti se neodehrávaly v Belgii, ovlivňování však ano,“ řekl De Croo, v jehož zemi sídlí klíčové unijní instituce.

EU podle unijních činitelů čelí před červnovými volbami zesílené ruské dezinformační kampani. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové sice evropský blok učinil v posledních letech v boji proti dezinformacím pokrok, ten se však ve světle současné situace jeví být nedostatečným.

Právě vzhledem k těmto hrozbám by belgický premiér chtěl, aby ruské vměšování bylo i jedním z témat projednávaných na summitu EU, který se koná příští týden v Bruselu. Zatím podle navrhovaných závěrů schůzky by se unijní lídři měli zabývat jen konkurenceschopností EU a vztahy s Tureckem.

Témat ale nejspíš přibude. Kromě ruských hrozeb několik zemí, včetně Česka, naléhá na to, aby se projednávala i situace na Ukrajině poté, co Rusové v uplynulých dnech zesílili útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

S Moskvou souvisí i nejnovější aktivita, se kterou přišli tento týden Francouzi a podpořily ji mimo jiné baltské země, ale i Česko. Paříž navrhuje vytvoření nového samostatného sankčního režimu, který by se týkal ruského vměšování. EU má v současné době asi 40 sankčních režimů, které jsou navázány na konkrétní zemi, několik jich je ale spojených s konkrétním tématem.

Mezi ně patří sankce týkající se terorismu, použití chemických zbraní, ale i závažného porušování lidských práv. Pro Rusko dosud existovaly dva sankční režimy, ten lidskoprávní, a pak samostatný sankční režim kvůli ruské agresi na Ukrajině.

X X X

GENERÁL  VARUJE  UKRAJINU  PŘED  VELKOU  PŘESILOU  RUSKA

 Ukrajina má nový zákon o mobilizaci. Generál varuje před obří přesilou Rusů

Ukrajinský parlament přijal zákon o mobilizaci. Pro mnohé kontroverzní norma má posílit armádu, čelící více než dva roky ruské agresi. Ukrajinský generál Jurij Sodol dnes poslance varoval, že armádě chybí lidé a Rusko má na některých místech fronty výraznou početní převahu. Vstup zákona v platnost vyžaduje ještě podpis prezidenta Volodymyra Zelenského.

 Z návrhu zákona byla nakonec vypuštěna část týkající se demobilizace, tedy odchodu déle sloužících vojáků z armády. Zákon zavádí přísné postihy vůči těm, kteří se mobilizaci vyhýbají, uvedla stanice BBC.

Hlavním úkolem novinky je podle ní podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty, zástupci vojenských správ je už nebudou muset „lovit“ a „odchytávat“ na ulicích, jak se dosud někdy stávalo.

Muži ve věku od 18 do 60 let jsou povinni do 60 dnů aktualizovat své údaje, což mohou učinit i elektronickou cestou. Následně jsou povinni mít u sebe příslušné doklady a předložit je na požádání. Ukrajinci žijící bez těchto dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Zákon namísto povinné vojenské služby zavádí „základní vojenskou přípravu“, kterou lze absolvovat i v době vysokoškolského studia, anebo v armádních výcvikových střediscích. Příprava má začít od 1. září příštího roku.

Problémy se zákonem hrozí těm, kdo se mobilizaci vyhýbají. Předloha navrhovala, aby je vojenská správa mohla přes soud připravit o řidičské průkazy a také citelné zvýšení pokut. Lidé, kteří nesloužili v armádě či neprošli vojenskou přípravou, nebudou moci pracovat ve státních službách, v prokuratuře či u policie, dodala BBC.

První návrh zákona o mobilizaci musel být kvůli výhradám a protestům stažen, pak byla norma přepracována.

Bezprostředně po vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsala už dříve agentura Reuters.

Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.

„Nepřítel má nad námi sedmi- až desetinásobnou převahu, chybí nám lidé,“ řekl v parlamentu generál Jurij Sodol, velitel společných ukrajinských sil. Sodol se tohoto postu ujal letos v únoru.

X X X

I neúměrná sebeobrana je válečným zločinem, říká bývalá prokurátorka Haagu

Probíhající konflikty na Ukrajině a v Gaze otevírají otázky válečných zločinů a mezinárodních soudů. „Laik vidí záběr letící rakety, zničené budovy, lidí na zemi a řekne ‚To jsou válečné zločiny!‘,“ říká v podcastu Kontext exprokurátorka trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Anna Richterová. „Vyšetřovatel musí zjistit, zda byl úmysl toho, kdo dal příkaz, zasáhnout civilisty,“ vysvětluje.

 Druhů válečných zločinů je mnoho. Jedním z nich je úmyslný útok na civilní objekt a podle státní zástupkyně Richterové je právě dokázání úmyslu to nejtěžší.

„Některé rakety jsou řízeny počítačem a my třeba nevíme, jak je jejich navigace nastavena. Při zjišťování úmyslu útoku na civilisty musí vyšetřovatel přijít na místo a zjišťuje typ rakety, její rozptyl a zda by se měl tento typ používat v úplně jiné situaci. Také zda není v okolí vojenský objekt, což pouze z videa nezjistíte. Mohlo by jít i o technickou závadu při odpalu, může dojít i k odchýlení,“ vysvětluje Richterová okolnosti, které určují, zda jsou páchány válečné zločiny.

Richterová upozorňuje, že není soud v Haagu jako soud v Haagu. Mezinárodní trestní soud, kde leží případ vyšetřování potenciální genocidy na palestinském území od roku 2015, může trestat pouze jednotlivce, kteří se válečných zločinů dopouští. Mezinárodní soudní dvůr, orgán OSN, u kterého Jihoafrická republika letos obvinila Izrael z genocidy, postihuje státy.

„Každý napadený stát má právo na sebeobranu nebo různá opatření, ale musí být úměrné, přiměřené. Dá se také říct, že jakýkoliv útok na Ukrajině nebo v Bosně by se dal považovat za válečný zločin, protože ve válce bývají zasaženy civilní objekty a zabiti civilisté. Ale jen pokud jsou vedlejší škody nepřiměřené, je to skutečně válečný zločin. Shromáždit důkazy o nepřiměřenosti vyžaduje hodně času. V poslední době se mi zdá, že možná oprávněně je mezinárodní společenství znepokojeno, že soudy jednají pomalu,“ říká Richterová s tím, že kritici nečelili vyšetřování zločinů takového rozsahu.

Co se dozvíte v podcastu Kontext:

Co hrozí obviněným z válečných zločinů z nečlenského státu Mezinárodního trestního soudu, jakým je Izrael? Jsou postihnutelní i členové Hamásu, kteří jsou zodpovědní za masakry ze 7. října?  Proč obecně přijímáme, že Rusko páchá genocidu na Ukrajincích, ale u oblasti Palestiny jsme zdrženliví?

Co podle Richterové vede lidi k páchání zločinů proti lidskosti a zabíjení desetitisíců Jak velkou roli ve vyšetřování hraje štěstí? Proč státy jako Izrael, Amerika nebo Rusko nenavázaly spolupráci s Mezinárodním trestním soudem?

Jde vyšetřovatelům o ty, kdo rozkazy rozdávají, nebo o vykonavatele rozkazů? Co bývá korunním důkazem v případech válečných zločinů?

X X X

Jednání s Ukrajinou by musela přihlížet k anexi území, prohlásil Kreml

Kreml dal v pátek najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko během války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina současně před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou. Rusko napadlo sousední Ukrajinu před více než dvěma lety.

 Putinův mluvčí Dmitrij Peskov připustil, že dohoda připravovaná během rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu na jaře 2022 by mohla být základem pro nová jednání.

„Ale od té doby se hodně změnilo, u nás v ruské ústavě máme zapsané nové subjekty, což před dvěma lety nebylo,“ řekl Peskov podle agentury Interfax s odkazem na částečně okupované ukrajinské oblasti – Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou – anektované v rozporu s mezinárodním právem v září 2022.

„Je řada nových reálií, které nelze pominout, ale současně by to mohl být základ pro začátek jednání,“ řekl a zdůraznil, že Putin opakovaně potvrdil svou připravenost k mírovým rozhovorům.

Pokud jde o to, zda čtyři „nové regiony“ by měly být zapsány do příští mírové smlouvy, mluvčí zapochyboval, zda má smysl posuzovat „detaily“ příštích dohod, které v současnosti jsou „absolutně teoretické“. Stejně tak za nesmyslné pokládá snahy urovnat situaci bez účasti Ruska.

Ukrajina odmítá jednat s Putinovým režimem

Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zprvu v Bělorusku, začaly krátce poté, co ruská vojska na Putinův pokyn vpadla do sousední země v únoru 2022. Ale Ukrajina přerušila rozhovory s Ruskem poté, co po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole dopustili.

Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde se našly i hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení.

Kyjev každopádně zakázal vyjednání s Ruskem, dokud v jeho čele bude Putin, který byl minulý měsíc zvolen na dalších šest let do čela státu.

Rusko v chystané dohodě z Istanbulu podle agentury Reuters požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.

X X X

 MINISTR  BEK  CHUDÁK,  FIALA  KAMARÁDOVI  BEKOVI  DÁVÁ  MĚSÍČNĚ  57  TISÍC  NA  BYT

A  CO  CHUDÁCI,  KTEŘÍ  BEZ  BYTŮ  SPÍ  NA  ULICI,  V  KANÁLECH?

BYDLENÍ  BEKA  A  FIALY  PROŠETŘIT  NKŮ

Stát dává Bekovi na byt 57 tisíc měsíčně. Jiní ministři dostávají i několikrát míň

Úsporám, kterých se snaží docílit vláda Petra Fialy (ODS), navzdory. Ministerstvo školství proplácí šéfovi resortu Mikuláši Bekovi (STAN) náhrady výdajů na přechodné ubytování v Praze ve výši bezmála šedesát tisíc korun. To je i několikrát víc než v případě jiných členů vlády. MF DNES zmapovala, kolik si nechají ministři připlácet od státu na bydlení.

„Aktuální výše náhrad činí 57 105 korun za měsíc,“ sdělil ředitel odboru majetkoprávního a veřejných zakázek ministerstva Jan Pecka. Sám Bek na tom, že jen za jeho bydlení v Praze resort za tento rok zaplatí přes 684 tisíc, nevidí nic, co by bylo v rozporu s vládními úsporami.

Bekovým předchůdcům přitom podle dřívějších informací MF DNES ministerstvo proplácelo zhruba poloviční částky.

X X X

COCA-COLA  VYDĚLÁVÁ  V  RUSKU  MILIONY

 Coca-Cola má v Rusku pěkně vysoké zisky

Ruská pobočka výrobce nápojů Coca-Cola za poslední rok ve srovnání s předchozím obdobím zvýšila své zisky, uvedl portál RBC-Ukraine. V březnu 2022, prakticky ihned po zahájení ruské operace na Ukrajině, přitom Coca-Cola oznámila, že přerušuje své aktivity v zemi.

Navzdory tehdejšímu vyjádření  generálního ředitele Coca-Coly Jamese Quinceyho, že Coca-Cola úplně odejde z Ruska, se tak nestalo. Výroba značek Coca-Cola v Rusku byla sice zastavena a místo nich se objevila Dobry Cola.

Samotná společnost, dříve Coca-Cola HBC, změnila svůj název na Multon Partners, ale zůstala ve vlastnictví holandské Coca-Cola Hellenic Holdings BV, která je součástí globální skupiny Coca-Cola Hellenic. Zisk LLC Multon Partners v roce 2023 činil 10,25 miliardy rublů. To je 4krát více než v roce 2022, uvádí portál.

Doplňme, že na oficiálním profilu Coca-Coly na ruské sociální síti Vkontakte se objevil obrys území Ruské federace včetně Krymu, s motivy Nového roku a textem „Vítej Nový rok společně s Coca-Colou“. S ohledem na ukrajinskou kritiku správce profilu Coca-Coly do komentáře napsal: „Vážení účastníci komunity! Za vzniklou situaci se upřímně omlouváme. Mapa opravena. Počítáme s vaším pochopením.“, server vasevec.cz

X X X

 Zbyněk Fiala: Česká auta v odstupu za konkurencí

Automobilový průmysl trochu oživil české statistiky, ale důležité není jen kolik, ale taky co se vyrábí.

Průmysl se v únoru trochu vzpamatoval a obrátil znaménko kolem nuly, tentokrát na 0,7 procenta meziročního přírůstku. Pomohl zejména automobilový průmysl, který konečně začal odskakovat od loňské bídy a za první dva měsíce vyrobil skoro o čtvrtinu (22,3 %) více aut než před rokem. Samotná Škoda Auto si připsala přírůstek 14,1 procenta, ale s podílem elektrických aut je stále opatrná. Kombinace bateriových a hybridních vozů tam činí jen 7 procent.

Menší nošovický závod Hyunday přidal o něco méně (8,7 %), ale bateriových a hybridních aut se tam vyrobilo více než v Mladé Boleslavi. Největší skok do budoucnosti podnikla kolínská Toyota. Letos už tam tvoří polovinu produkce hybridní Yaris HV.

Ale to jsme v Česku, tady se Toyota drží při zdi, v Evropě chce mít tři čtvrtiny elektrické produkce. Budou to převážně hybridy, ale na cestě jsou také první bateriové modely. V Americe vzrostl odbyt hybridních a elektrických Toyot v prvním čtvrtletí hned o 75 procent. Zato vizionářské vodíkové Mirai se tam nedaří, její prodeje naopak o 75 procent klesly. Trh se zdá být rozhodnut pro baterky.

Cenová bomba přichází odjinud, jak píše internetový server Garáž. Čínský BYD (Build Yours Dreams) srazil cenu svého elektromobilu Seagull pod úroveň 10 000 amerických dolarů, konkrétně na 9 700 dolarů. A to je dle aktuálního kurzu asi 226 000 Kč, čímž za sebou výrobce nechal nejen dosud nejlevnější elektromobil Dacia Spring (u nás od 576 400 Kč), ale rovnou i spalovací Dacii Sandero (u nás od 296 400 Kč). Třeba elektrický Citroën ë-C3, Renault 5, Fiat Panda nebo Volkswagen s ID.2 mají stát lehce přes půl milionu (25 tisíc eur) čili dvojnásobek toho, co BYD Seagull.

Auta budou nepochybně na stole během jednání německého premiéra Olafa Scholze, který se chystá na čtyřdenní cestu do Číny spolu s početnou svitou kapitánů průmyslu. Němci mají obavu z čínské odplaty, pokud EU zavede nějakou dočasnou 20procentní celní zátěž na čínská elektrická auta. Scholz se pokusí čínské partnery přemlouvat, aby polevili se státní pomocí, pak by snad cla nebyla zapotřebí. Němci by se pak nemuseli bát jak Číny, tak Evropské komise, se kterou by si to kritikou jejího postupu rozházeli.

Jedno z míst, které chce spolkový kancléř navštívit je čínské testovací centrum pro vodíkové vozy v Čchung-čchingu v jihozápadní Číně, které vzniklo za německé účasti.

Mezitím se ve světě objevují zprávy o praktickém využití polovodičových baterek (solid state) čili bez tekutého elektrolytu, náchylného k požárům. Jak jsem se dočetl na LinkedIn, o budoucnost se teď perou tři principy: lithium-iontové baterie, sodíkové baterie a polovodičové baterie. Lithium-iontové a sodíkové baterie jsou založeny na pohybu iontů: lithia nebo sodíku. Během nabíjecích a vybíjecích cyklů se tyto ionty pohybují mezi kladnou a zápornou elektrodou a umožňují baterii ukládat a uvolňovat energii. Polovodičové baterie fungují podobně jako jejich lithiové a sodíkové protějšky, ale využívají nehořlavý pevný elektrolyt.

Lithium-iontové baterie kralují z hlediska hustoty energie a mohou se pochlubit nejvyšší kapacitou pro ukládání energie na jednotku hmotnosti. V těsném závěsu za nimi následují sodíkové baterie, zatímco polovodičové baterie mají v současné době nejnižší hustotu energie ze všech tří.

Vzhledem k nižším nákladům se sodíkové baterie stávají životaschopnou volbou pro aplikace, kde hustota energie není hlavní prioritou, jako jsou elektrická kola a nepříliš rychlé elektromobily. Polovodičové baterie s vynikajícím bezpečnostním profilem mají mít obrovský potenciál v aplikacích vyžadujících přísné bezpečnostní normy, jako je letecký průmysl a vojenská technika.

Baterie čínská společnosti Nio se do tohoto seznamu nevejde, protože je označovaná jako „polotuhá“. Nicméně na světě je zpráva, že modely Nio, vybavené takovou baterií o kapacitě 150 kWh, se objeví na trhu ve druhém čtvrtletí a budou mít dojezd až 1 055 km.

Zatím to bude pěkně drahé, pro pár snobů, ale pokud se životaschopnost technologie  potvrdí, po průkopnících nastoupí hromadní výrobci. Čínská Nio přitom rozvíjí i dostupnější alternativu dlouhého dojezdu. Jsou jí výměnné stanice baterií, zejména podél čínských dálnic. Výměna baterky už řidiče nestojí víc času než zastávka u pumpy.

Vidíme tak dva důležité trendy – cena elektrických aut už konkuruje těm spalovacím a dojezd to brzy zvládne také. Kdo zaspí, ten se nechytá. Zbyněk Fiala, server vasevec.cz

X X X

 Poslanec CDU Röttgen má výhrady…

Pana poslance Bundestagu (Spolkového sněmu) Röttgena zřejmě rozčílilo, ba přímo rozbejčilo, vítězství Petera Pellegriniho v prezidentských volbách na Slovensku.

Ve svém veřejném vystoupení napadl maďarského premiéra Orbána, když mluvil o jeho údajné „politice vydírání“, která by již neměla být respektována a prý se „jim (tedy rozuměj: Maďarům) musí ukázat dveře“. Jinak řečeno, Maďaři by se měli vyhodit z Evropské unie.

Pan poslanec si zkrátka žvaní, co mu slina na jazyk přinese. Tento typ „evropského politika“, který by se možná hodil v Německu do jiné doby (tím nechci přímo říci do Třetí říše), je opravdu odpudivý. Když nebudete zařezávat tak, jak chceme, tak Vám ukážeme dveře. A Slovensko se musí rozhodnout, na čí straně vlastně stojí. Podle Röttgena, kterého bych spíše nazval hňupem, prezident Pellegrini a premiér Robert Fico prý „otevřeně sympatizují“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Samozřejmě, že se to prý nesmí „tolerovat“. Prý „každý, kdo zde stojí (myslí se válka na Ukrajině) na straně agresora, nepatří do EU“. Takže Slováci to mají dobré. Slovenský lid se demokraticky rozhodl ve volbách, které sama opozice a protikandidát Pellegriniho Korčok, prohlašovali za referendum o Ficově vládě. Jinak řečeno, po vítězství Pellegriniho je zřejmé, že Slovákům naprosto nevadí, že Ficova vláda chce udělat restrukturalizaci soudnictví (tady standardizovat ho na obvyklé evropské struktury) a také restrukturalizovat veřejnoprávní média.

A takovýchto dobráků mezi německými politiky jako Röttgen je více. A to zejména v opoziční CDU, ale také např. u Zelených, kteří t.č. jsou vládní stranou.

Slovenský lid promluvil, ale těmto lidem, je to zbla jedno. Budete poslouchat anebo vás vyhodíme. No, ono to s tím vyhazovem ale nebude tak horké, ale je velmi naléhavé, aby si jednotlivé státy Evropské unie udržely svou suverenitu, zrovna třeba právo veta v Evropské radě, které jim umožňuje zablokovat největší zvrhlosti, jež se v Bruselu mohou objevit. Hlasování kvalifikovanou většinou v řadě otázek by znamenalo, že by se menší země, jako jsou Česko, Slovensko, které nemají společně potřebný počet hlasů v Evropském parlamentu, dostaly do pozice třetiřadých provinčních zemí, na jejichž názory by prakticky nebylo velkými zeměmi dbáno. Ing. Jiří Paroubek, expremiér ČR, server vasevec.cz

X X X

 Ľuboš Blaha: JA ODDNES RENAULT BOJKOTUJEM, ČO VY?

Firma Renault ukončila spoluprácu s jedným z najznámejších slovenských športovcov Attilom Véghom, pretože podporil Petra Pellegriniho v prezidentských voľbách.

Prečítajte si, čo napísali jeho manažérovi. Myslím, že nič nechutnejšie som ešte nečítal. Zástupkyňa Renaultu otvorene píše, že by im ani nevadilo, že prejavil politický názor, ale že ona a jej „bublina“ je na opačnej strane (Korčok) a že naša strana podľa nej „klame a je krivá“.

A teda na politickú podporu našej vlády sa podľa Renaultu nevzťahuje „rešpekt“.Takže takto. Ak majú komerčné značky takto flagrantne zasahovať do slobody slova a politickej súťaže, dostali sme sa na pokraj korporátneho fašizmu.

Attila Végh sa stal jedným zo športových symbolov Slovenska a útok naňho zo strany nadnárodnej korporácie je útokom proti celému Slovensku. Ale čo je najdôležitejšie. Firma Renault vlastne vyhlásila, že pohŕda a nerešpektuje 1,4 milióna ľudí, ktorí majú iný názor ako oni. Prednedávnom som jazdil na aute Dacia, ktoré patrí pod Renault. Bolo to v domnienke, že Renault je apolitický.

Daciu som predal, lebo sa mi narodilo tretie dieťa a nemali sme v nej dosť miesta. Ale keby som ju nepredal pred mesiacmi, zbavím sa jej teraz. Z princípu. Renault urazil polovicu národa. Odkázal nám, že nás nechce ako zákazníkov a že bude šikanovať tých, ktorí majú taký názor ako my.

Je najvyšší čas sa proti takémuto korporátnemu útlaku brániť. Už nikdy si nekúpim od značky Renault ani voňavý stromček do auta. Zvážte, prosím, priatelia, čo urobíte vy. Bojkot je jedna z mála zbraní, ktoré majú bežní ľudia, aby sa postavili arogancii korporácií a politickej šikane.

Možno si v Renaulte myslia, že ich zákazníci sú len bratislavskí zbohatlíci, ktorí volili Korčoka. Možno zistia, že na ich autách doteraz jazdili bežní ľudia, ktorých tak odporne vyurážali. Vyjadrujem solidaritu Attilovi Véghovi. Toto je cez všetky čiary. Skončil som s Renaultom. Držme spolu, priatelia!

 Ľuboš Blaha, (Autor je místopředsedou NR SR a místopředsedou strany Smer-ssd), server vasevec.cz

X X X

 Výnos dluhopisů v lednu vyskočil z prosincových 7,45 % na 8,43 %

 Výnosy korporátních dluhopisů otočily trend. Podnikové dluhopisy se v lednu chovaly v rozporu s ekonomickou logikou. Ve chvíli, když už centrální banka začala snižovat své úrokové sazby, dluhopisům rostl výnos a vrátil se tak ke svému dlouhodobému trendu. Vážený průměrný výnos tak v lednu vyskočil z prosincových 7,45 % na 8,43 %.  Vyplývá to z údajů Srovnávače dluhopisů, největšího a nejlépe hodnoceného dluhopisového portálu v České republice.

Vladimír Pikora k tomu uvádí: „Skok nahoru považuji spíš za anomálii než trend. Trend by měl v příštích měsících klesat.“ Objem podnikových emisí v lednu vzrostl na 4,1 mld. Kč. To je pro leden normální. S novým rokem je vždy více emisí. Nicméně z většího nadhledu dvou let je vidět dlouhotrvající pokles. Ve srovnání s listopadem nastal výrazný pokles, a to z překvapivých 8 miliard Kč na výše zmíněné 4 miliardy.

Zatímco za celý rok 2023 tvořily malé emise 46 %, v lednu vyskočily na 51 %. „To signalizuje, že máme hlad po financování od menších firem, které nabízejí emise s vyššími výnosy.“ uvádí Vladimír Pikora, hlavní ekonom a analytik skupiny Comfort Finance Group (CFG). Velké emise nad 100 mil. tvořily vloni 18 % emisí, letos v lednu jen 11 %. Velcí hráči jsou evidentně zafinancováni. S měnící se strukturou trhu se tak mění i průměrný výnos.

Rozložení emisí podle výnosu za celý loňský rok říká, že emise s výnosy nad 10 % činily v roce 2023 21 % trhu, v lednu to bylo už jen 14 %. Dluhopisy s těmi opravdu vysokými výnosy mizí. Přibývá ale dluhopisů s výnosy v rozmezí 8 až 10 %. Vloni tvořily tyto emise 40 % všech emisí, nyní tvoří 51 % trhu.

Průměrná splatnost emisí mezitím vzrostla na 3,9 roku oproti minulému měsíci. V listopadu délka splatnosti emisí překročila 4 roky. Dluhopisy hrají na finančních trzích stále větší roli.

Důležité je zaměřit se i na zajištění emisí. Absolutně nejčastějším zajištěním bylo v roce 2023 ručitelské prohlášení. To měla více než polovina dluhopisů. Velmi oblíbený je i agent pro zajištění. Zajištění nemovitostí mělo mnohem méně emisí. Těch bylo jen necelých 11 %. Pro trh by bylo dobré, kdyby v budoucnu bylo nemovitostí zajištěno mnohem více dluhopisů.

Upozornění: I přes snahu portálu Srovnávač o zahrnutí všech dostupných korporátních dluhopisů existuje možnost, že některé z nich vyhledány nebyly. Jsme však přesvědčeni o tom, že jsme v přehledu pokryli naprostou většinu tuzemského trhu. Dodáváme, že v případech, u nichž pracujeme s váženými průměry, se váhou myslí velikost emise.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

X X X

 Další rezignace v čele Sokola. Z funkce odstoupil jednatel Těšitel, chce zklidnit situaci v organizaci

Jednatel Sokola Josef Těšitel rezignoval na svou funkci, uvedla v pátek organizace na webu. K odstoupení ho v souvislosti s mnohamilionovým podvodem v organizaci vyzývali někteří členové. Dočasně pověřenou osobou s podpisovým právem jednatele bude náčelník České obce sokolské a člen předsednictva Petr Svoboda, rozhodlo předsednictvo. Na nadcházejícím jednání výboru v sobotu 27. dubna, kdy se bude volit nový starosta a další členové předsednictva, organizace nového jednatele volit nebude.

Návrhy na kandidáty se podle vnitřních směrnic mohou podávat nejpozději měsíc před jednáním výboru. Vedením Sokola je od březnové rezignace Hany Moučkové dočasně pověřený 1. místostarosta Martin Chlumský, který je jediným kandidátem na starostu.

Pomohou odhalit milionovou krádež? Sokolové získali dokumenty o uzavřených úvěrových smlouvách

„Po zralé úvaze a vzájemné domluvě s Martinem Chlumským jsme dospěli k závěru, že po osmi letech ve funkci jednatele skončím. Myslím, že za tu dobu jsem pro náš spolek odvedl kus práce. Odchod jsem avizoval už loni a věřím, že tento krok napomůže situaci v Sokole zklidnit, což je nyní před sletem naprosto zásadní,“ uvedl Těšitel.

Členem předsednictva byl od roku 2001.

„Rád bych bratru Josefu Těšiteli poděkoval za jeho dlouholetou a obětavou práci pro Českou obec sokolskou. Jeho rozhodnutí respektuji,“ řekl Chlumský.

Výbor České obce sokolské bude v sobotu 27. dubna volit starostu a členy předsednictva. Celkem se přihlásilo pět kandidátů.

Chlumský se jako jediný uchází o post starosty, zbylí čtyři se ucházejí o další posty v předsednictvu. Funkční období všech zvolených bude do roku 2025, kdy se uskuteční volební sjezd Sokola.

Úvěrový podvod

Moučková rezignovala na mimořádném březnovém jednání Výboru České obce sokolské, které se konalo kvůli odhalení bankovního a úvěrového podvodu v organizaci.

Podle policie se ho dopustila bývalá asistentka Moučkové. Sokol již dříve uvedl, že pracovnice spáchala v jeho sídle sebevraždu. Podle policie jedna z podezřelých z podvodu zemřela, ale okruh podezřelých nebyl uzavřen.

Na jednání tehdy rezignoval i další člen předsednictva Jan Boris Uhlíř. Na vlastní žádost skončil i ředitel kanceláře České obce sokolské Marek Tesař, jako důvod uvedl chování a postoj k Moučkové.

K rezignaci vyzývali Moučkovou zástupci a starostové některých žup. Někteří požadovali i rezignaci Těšitele, k jeho odstoupení ze všech funkcí opakovaně vyzývali v otevřených dopisech Sokolové ze středočeských Dobřichovic.

Letní slet

Těšitel bude do XVII. všesokolského sletu dále zodpovídat za materiální zajištění účastníků sletu, tedy za zajištění cvičebních úborů, sletového náčiní a nářadí, a zůstane členem sletového týmu.

Chlumský po březnovém jednání novinářům řekl, že Sokol pod dočasným vedením vypíše externí audit financí a bude se dál připravovat na letní slet.

Podle dosavadních zjištění Sokola činí škoda v ústředí organizace 46 milionů korun. Největší část, asi 36 milionů, pochází z úvěrových smluv, které byly uzavřeny bez souhlasu a autorizace předsednictva a nebyly vedeny v účetnictví spolku, uvedl dříve mluvčí organizace Radek Smekal.

Další část byla rozpočtová rezerva, asi šest milionů korun, či jistina složená nájemci Tyršova domu, asi 3,5 milionu Kč. Smekal uvedl, že šlo o peníze na samostatných účtech, které Sokol nevyužívá pro běžný provoz.

X X X

 Tragédie ve slovenské politice: Poradci ministra vnitra Eštoka se utopila v bazénu žena

Rodinu Ladislava Csémiho, který je poradcem slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka, zasáhla nečekaná tragédie. Jeho žena Myrtil se měla ve středu večer smrtelně zranit v jejich společném domě ve Veľkém Mederu. Na místě zasahovaly záchranné složky. O nešťastné události píše web Nový čas.

Manželka bezpečnostního poradce zemřela údajně nešťastnou náhodou. Uklouzla prý v bazénu, který se nachází hned vedle domu, a vážně si při tom poranila hlavu, píše web Nový čas.

Její tělo bylo nalezeno v bazénu ve středu po desáté hodině večerní. A bylo podle webu údajně tak zaklíněné, že přivolaní hasiči museli odčerpat vodu.

Do ulice Mierová ve Veľkém Mederu během večera dorazili přivolaní záchranáři i policisté. Muži zákona zůstali v rodinném domě až do půlnoci, přičemž celá ulice byla uzavřená, uvádí web noviny.sk.

Sousedé si prý ničeho nevšimli. „Nic jsme o té události nevěděli. Nikdy jsme s nimi neměli problém, byli milí, ale nenavštěvovali jsme se,“ shodli se místní.

V době tragédie byl Csémi údajně na služební cestě. S manželkou mají již dospělé děti. Sousedé rovněž odmítli, že by se v osudný večer konala na zahradě domu či uvnitř nějaká sešlost. Kvůli vysokému plotu není na pozemek téměř vidět.

Přátelé rodiny jsou z nečekané zprávy zdrceni. Myrtil byla podle nich vždy usměvavá. „Milovala svého manžela i děti. Jsem z toho zcela v šoku,“ svěřila se jejich známá.

X X X

JAKÝ  ODBORNÍK  ŠAROCH?  NESTOJÍ  ZA  SVÝM  NÁZOREM?  NEBO  SE  BOJÍ  PROSADIT  SVÉ  ROZHODNUTÍ?

NEJDŘÍVE  ZALOBU  NA  BABIŠE  ZAMÍTL,  POTOM  PO  NSZ  ŽALOBU  ZNOVU  PODAL   A  PO  OSVOBOZENÍ  SOUDCEM   PRAHY  SE  ZNOVU   ODVOLÁVÁ,  ŽÁDÁ  TREST

 Státní zástupce se odvolal proti zprošťujícímu rozsudku v kauze Čapí hnízdo

 Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal odvolání proti rozsudku, kterým pražský městský soud v polovině února podruhé nepravomocně osvobodil předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. ČTK to sdělil mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Případem padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze. Ten už jednou zprošťující rozsudek městského soudu zrušil.

„Odvolání bylo podáno jako blanketní, a to v neprospěch obou obžalovaných. Státní zástupce se po prostudování rozsudku neztotožnil se závěry soudu a též s přihlédnutím ke skutečnosti, že je ve věci vázán právním názorem nejvyššího státního zástupce, přistoupil k podání odvolání,“ uvedl Cimbala. Doplnil, že bližší důvody odvolání bude možné sdělit poté, co žalobce odůvodnění vypracuje, k čemuž by mělo dojít do 5. května.

Lhůtu pro podání odvolání si ponechali i advokáti obžalovaných. Babišův advokát Michael Bartončík uvedl, že odvolání podávat nebude. „Pan státní zástupce využil svého zákonného oprávnění a mně nepřísluší procesní postup žalobce komentovat. Nicméně rozsudek nalézacího soudu považuji za správný jak po stránce věcné, tak právní,“ uvedl. Důvod zproštění, tedy že žalovaný skutek není trestným činem, je podle advokáta přiléhavý a adekvátní důkazní situaci i právnímu stavu. Odvolání podle svého obhájce Josefa Bartončíka nebude podávat ani Nagyová. Advokát označil odůvodnění rozsudku městského soudu za „brilantní“.

Soud v únoru rozhodl, že skutek není trestným činem

Obžaloba v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu dlouhodobě odmítají.

Trestní senát městského soudu dospěl letos v polovině února k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Podezření policie podle něj sice bylo oprávněné, důkazy, které byly nepřímé a mohly nasvědčovat protiprávnímu jednání, ale netvořily ucelený řetězec, který by vyvrátil obhajobu obžalovaných. Jejich vina tak nebyla prokázána bez veškerých pochybností.

Šaroch pro oba obžalované navrhoval podmíněné a peněžité tresty. Po vyhlášení rozsudku si ponechal lhůtu pro odvolání, to mohl podat do osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Městský soud v Praze ho stranám rozeslal 8. dubna.

Městský soud v Praze se případem zabýval podruhé, nepravomocný zprošťující rozsudek už vynesl dříve, v lednu 2023. Na základě Šarochova odvolání ho ale Vrchní soud v Praze na podzim loňského roku zrušil, nařídil doplnění dokazování.

Jak jde čas s Čapím hnízdem 

Soudní líčení v kauze, kterou policie vyšetřovala od roku 2015 a v níž státní zástupce podal obžalobu v březnu 2022, začalo předloni v září. Pražský městský soud pak 9. ledna 2023 zprostil expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou obžaloby. Podle soudce Jana Šotta nebyl skutek popsaný v obžalobě trestným činem. Neprokázalo se, že by Farma Čapí hnízdo byla účelově vyčleněna z holdingu Agrofert. Důvodem byly spíše rodinné vztahy. Verdikt padl za velkého zájmu médií čtyři dny před prvním kolem prezidentských voleb, v nichž Babiš kandidoval a nakonec neuspěl.

– V polovině loňského dubna podal státní zástupce Jaroslav Šaroch proti tomuto rozsudku odvolání, počátkem května poslal k vrchnímu soudu jeho doplnění. Navrhoval zrušení osvobozujícího rozsudku. Vrchní soud v Praze v polovině září na neveřejném zasedání osvobozující rozsudek zrušil. Důvodem byly nedostatečně a chybně provedené důkazy, odvolací soud vytkl senátu soudce Šotta mimo jiné to, že důkazy hodnotil z pohledu jejich vysvětlení v rámci obhajoby obou obžalovaných, ale hodnocení prováděl jednotlivě a nezvažoval ucelené řetězce důkazů.

Vrchní soud věc vrátil kvůli provedení důkazů

Vrchní soud uvedl, že trestní senát soudce Šotta ve věci postupoval pečlivě a systematicky, co se týče procesního postupu, jeho rozhodnutí má ale nedostatky, které nebylo možné v odvolacím řízení napravit. Kauzu proto vrátil zpět k městskému soudu k novému projednání. Nařídil mu mimo jiné provedení některých důkazů, které je třeba doplnit. Šlo podle něj o důkazy, které už ve spise byly. Babiš i Nagyová vinu vždy odmítali.

– V polovině prosince nařídil pražský městský soud nové jednání v kauze Čapí hnízdo na 14. a 15. února. Před soudem 14. února vypovídal jako svědek Tomáš Kohoutek, bývalý člen představenstva společnosti ZZN Pelhřimov, která patřila do koncernu Agrofert a prodala Babišově rodině akcie společnosti, a také dva znalci. Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhnul pro Babiše i Nagyovou stejně jako v předchozím hlavním líčení tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou. Babiš by měl podle něj zaplatit peněžitý trest deset milionů korun, Nagyová 500.000 korun. Babiš označil obžalobu za lživou, odmítl, že by spáchal jakýkoli trestný čin. Soud 14. února opětovně zprostil Babiše i Nagyovou obžaloby v kauze. Státní zástupce Šaroch dnes podal proti zprošťujícímu rozsudku odvolání s tím, že bližší důvody tohoto odvolání bude podle mluvčího pražských žalobců Aleše Cimbaly možné sdělit poté, co žalobce odůvodnění vypracuje, k čemuž by mělo dojít do 5. května.

– Farma Čapí hnízdo, s jehož vybudováním trestní kauza souvisí, je rekreační a konferenční komplex ležící nedaleko Olbramovic na Benešovsku. Součástí je hotel, restaurace, wellness, golfové hřiště a ekocentrum s hospodářskými i exotickými zvířaty a se stanicí pro poraněná zvířata. Dominantou areálu je jízdárna, která připomíná obří čapí hnízdo. Přestavba statku na konferenční centrum Čapí hnízdo začala v roce 2006, v únoru téhož roku se majitelem areálu stala firma Imoba z holdingu Agrofert, který patřil Andreji Babišovi.

– Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, také patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. O rok později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Podle českého rejstříku je ovšem Babiš evidován jako skutečný majitel Agrofertu.

– O tom, že policie začala prověřovat okolnosti získání dotace pro Čapí hnízdo, informoval poprvé server Aktuálně.cz v prosinci 2015, Babiš byl pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU obviněn v říjnu 2017. Případ pokračuje třetí volební období, Sněmovna proto Babiše už třikrát vydala ke stíhání: v září 2017, v lednu 2018 a naposledy v březnu 2022. Expremiér a šéf hnutí ANO sice v posledním případě zpochybňoval způsob, jakým byl zbaven imunity, u Nejvyššího soudu (NS) ale neuspěl.

Okolnostmi se zabýval i OLAF

Vyšetřování případu v září 2019 městské státní zastupitelství v Praze (MSZ) zastavilo, šéf pražských žalobců Martin Erazím tehdy sdělil, že Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale v prosinci 2019 usnesení o zastavení trestního stíhání v případě Babiše a Nagyové zrušil. Podle něj bylo v jejich případě nezákonné a předčasné, skončilo naopak stíhání Babišovy manželky Moniky, dcery Adriany Bobekové, švagra Martina Herodese, tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka a bývalého člena orgánů farmy Josefa Nenadála.

– V kauze čelili nakonec trestnímu stíhání jen Babiš a jeho někdejší poradkyně Nagyová (dříve Mayerová). Podle obžaloby Babiš svým vlivem a činností zajistil vytvoření podmínek k tomu, aby společnost navenek splňovala podmínky pro získání dotace. Spolu s Nagyovou si přitom byl vědom toho, že je propojena s firmami ze skupiny Agrofert. Obžaloba také tvrdila, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií dětem a partnerce kvůli tomu, aby patřila mezi malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby žádost o dotaci podala.

– Okolnostmi poskytnutí dotace se zabýval i Evropský úřad proti podvodům (OLAF), který prověřování uzavřel v prosinci 2017. Podle později zveřejněné zprávy byly podány při žádosti o dotaci nepravdivé informace. Babiš následně řekl, že vyšetřování OLAF je zpolitizované jak v ČR, tak v Bruselu. Vedení OLAF se proti tomu důrazně ohradilo. Úřad také vyzval k vynětí farmy z projektů dotovaných EU. Koncem ledna 2018 pak ministerstvo financí oznámilo, že tak učinilo, peníze na Čapí hnízdo tak šly z českého rozpočtu a vyšetřování se vedlo už jen na české úrovni. Firma Imoba dotaci nakonec vrátila, ceskajustice.cz

X X X

 Odmítnout uchazeče o místo právníka z důvodu, že studoval v cizině, je diskriminace

 Odmítnout uchazeče o místo podnikového právníka jen proto, že vystudoval práva v zahraničí bez ohledu na jeho praxi v ČR, je diskriminace. Uvádí to veřejný ochránce práv. Některé firmy podmiňují místo právníka studiem v ČR a vylučují tím cizince. Uchazeči mají možnost podat k soudu antidiskriminační žalobu. Právo není jen vzdělání. Podstatná je i praxe v ČR na základě znalosti principů práva a schopnost orientace, myslí si ombudsman.

Žádost o posouzení zaslala veřejnému ochránci práv žena, která podmínku studia v ČR považuje za „filtr pro cizince“. Jak vyplývá z dotazu uchazeč v posuzovaném případě zřejmě byl cizinec: „Obrátila jste se na mě s žádostí o posouzení možné diskriminace z důvodu státní příslušnosti v situaci, kdy zaměstnavatelé u uchazečů o pracovní pozici firemní právník vyžadují, aby měli vzdělání z právnické fakulty v Česku. Považujete to za ,filtr´ pro cizince,“ shrnuje dotaz ombudsman.

Podle ombudsmana je vyloučení uchazeče kvůli státní příslušnosti vždy diskriminace: „Pro pracovní pozici firemního právníka české právní předpisy žádná speciální kritéria nestanovují. V tomto ohledu je tedy zaměstnavatel omezen především zákazem diskriminace, mimo jiné také z důvodu státní příslušnosti.“

Postup zaměstnavatele, který vyžaduje  pouze české právní vzdělání, budí podle Stanislava Křečka podezření na nepřímou diskriminaci. Podmínku tuzemského vzdělání budou splňovat převážně tuzemští občané, nikoli cizinci.

Diskriminací podle ombudsmana není méně příznivé zacházení, pokud je k němu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce a požadavek je přiměřený. Proto posoudil tyto dva parametry.

Vzdělání na vysoké škole v Česku, je pro firmu záruka, že daný právník bude znát české právo a v českém právním řádu se bude dobře orientovat. Právo je podle ombudsmana „specifické svou teritoriální povahou – právní řády jednotlivých států se různí“. Zatímco u sousedních států jako je Rakousko, Německo, Slovensko je podobnost vysoká, ve státech z jiných kultur se liší.

„Pro pozici firemního právníka požadavek na dobrou znalost a orientaci v českém právním řádu v každém případě považuji za věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce,“ uvedl veřejný ochránce práv s tím, že uchazeč by měl mít svoje zahraniční vzdělání uznané podle zákona o vysokých školách. Význam pak má praxe v ČR. Pro firmu může hrát roli nejen délka, ale také oblast práva.

Neplatí pro soudce, státní zástupce, asistenty a čekatele

Pro pozici firemního právníka sice právní předpisy nestanovují žádné požadavky, nicméně pro jiná právnická povolání předpisy požadavky na vzdělání a stát jeho absolvování obsahují., upozorňuje dále veřejný ochránce práva. Například pro výkon funkce soudce nebo státního zástupce je nutností mít právní vzdělání na vysoké škole v Česku. Stejný požadavek musejí splnit také asistenti soudců a právní čekatelé na státním zastupitelství.

Stanislav Křeček se už dříve z pozice zástupce ombudsmanky Anny Šabatové zabýval případem českého občana polské národnosti, který absolvoval práva v Krakově, ministerstvo školství mu uznalo vzdělání, úspěšně složil advokátní zkoušku u České advokátní komory. V roce 2014 se přihlásil se do výběrového řízení na pozici státního zástupce u Okresního státního zastupitelství v Děčíně. Výběrové řízení vyhrál, avšak krajský státní zástupce ho odmítl kvůli zahraničnímu vzdělání jmenovat.

„Naproti tomu advokátem, notářem nebo exekutorem se může stát jak absolvent studijního programu právo na vysoké škole v Česku, tak člověk, který právnické vzdělání absolvoval studiem na zahraniční vysoké škole, pokud má zahraniční vzdělání uznáno nebo je na základě mezinárodních smluv považováno za rovnocenné, a současně pokud jeho vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem vzdělání, které lze získat studiem práva na vysoké škole v Česku,“ vypočítává ombudsman.

Totéž pak platí pro advokátní koncipienty, notářské koncipienty a exekutorské koncipient, dodává veřejný ochránce práv s odkazem na případ právníka, který vystudoval v Polsku, kde provozoval praxi a poté požádal o zápis mezi advokátní koncipienty v ČR. Česká advokátní komora ho odmítla, ale Ústavní soud dospěl k závěru, že neoprávněně.

„Ústavní soud rovněž zdůraznil, že cílem právnického vzdělání nejsou jen znalosti, ale také dovednosti a hodnoty. Právní řád se v dnešní době rychle a často významně proměňuje a jsou to právě právnické dovednosti, které právníkům umožňují se v právním řádu i přesto orientovat,“ cituje ombudsman.

Je třeba znát principy a absolvovat dobrou praxi

Podle veřejného ochránce práv není možné posoudit, zda je požadavek zaměstnavatele diskriminační, bez znalosti konkrétní situace. „Jsem toho názoru, že pokud má uchazeč dřívější pracovní zkušenost v tuzemsku na podobných pracovních pozicích v délce trvání několika let, nebude jeho vyřazení z výběrového řízení ve většině případů přiměřené, a bude tudíž nepřímo diskriminační z důvodu státní příslušnosti. Takový uchazeč totiž už výkonem své dřívější praxe osvědčil, že českému právu rozumí a případné chybějící znalosti si již při praxi doplnil,“ vysvětluje ombudsman.

„Shodně s Ústavním soudem zastávám názor, že v dnešní době, kdy se právní předpisy rychle mění, je pro orientaci v právním řádu potřeba znalost základních principů fungování právního řádu, kterou uchazeč může získat právnickým studiem v jakékoli (minimálně evropské) zemi, a dále výkon právní praxe v oboru, nikoli pouhé absolvování studia v tuzemsku. Jinými slovy, lepším právníkem bude ve většině případů ten, kdo vystudoval právo v zahraničí a později několik let v Česku jako právník pracoval než ten, kdo vystudoval právo v Česku před lety a od té doby se právu nevěnoval,“ uzavírá Stanislav Křeček. Podle ombudsmana konkrétní situaci rozhodne jen soud, pokud stěžovatel podá antidiskriminační žalobu, ceskajustice.cz